Do rámce péče o výchovu vězňů vhodným jejich zaměstnáváním spadá zejména též provozování zemědělských objektů a ústavních zahradnictví justiční správou, Vězeňská správa v zemích českých hospodaří na 535 ha půdy. Očekává se, že do konce roku 1947 budou dány justiční správě do užívání i další zemědělské objekty z konfiskovaného majetku ve výměře asi 450 ha, o něž se uchází a jež jsou dosud v národní správě. Také při nově zřizovaném ústavu v Zámrsku jest hospodářství a zahradnictví ve výměře asi 30 ha. Na Slovensku jde především o hospodářství v Opatské při Komenského ústavu v Košicích ve výměře asi 400 kat. jiter.

Pokud jde o jiné obory správní činnosti, jest se zmíniti alespoň o agendě plynoucí z ustanovení § 6 zákona č. 128/1946 Sb., o provádění repatriace cizích příslušníků provinivších se v Československu za použití zákona č. 166/1946 Sb., o zákrocích o vydání válečných zločinců, o přípravných pracích pro uskutečnění spisové a depositní rozluky se sousedními státy a o likvidaci hromadných sirotčích pokladen, jejichž obvod je dělen státní hranicí. Úměrně vzestupu trestní agendy soudní vzrůstá i počet případů řízení o žádostech za milost.

Ministerstvo pre sjednotenie zákonov bolo zriadené ústavným zákonom č. 153 zo dňa 10. júla 1946. Keďže iba na jeseň 1946 dostalo vhodnú budovu a prekonávalo ťažkosti rázu personálneho, ktoré ani do dnes nemohly byť odstránené, možno konštatovať, že pre vlastnú prácu ministerstva ostaly iba posledné dva až tri mesiace. I keď uvádzané začiatočné ťažkosti sú veľké, predsa len podujíma sa ministerstvo pre sjednotenie zákonov tohoto úkolu za priaznivejších podmienok, ako ministerstvo pre sjednotenie zákonodárstva a organizácie správy v prvej republike. Kompetencia bývalého ministerstva bola totiž upravená tak, že často stačila ľubovôľa ústredného úradu, aby iniciatíva tohoto ministerstva bola zmarená. Nová úprava kompetencie ministerstva pre sjednotenie zákonov podľa vl. nar. z 1. apríla 1947 nemá už tieto nedostatky. Osnovy sjednocujúcich právnych predpisov, v ktorých prevláda prvok unifikačný vypracuje ministerstvo pre sjednotenie zákonov ako rezortné svoje osnovy za súčinnosti s patričným ministerstvom, do kompetencie ktorého tieto po stránke materiálno-právnej patria. A naopak zas ak v takejto osnove prevláda prvok reformný, vypracuje ju príslušné rezortné ministerstvo v súčinnosti s ministerstvom pre sjednotenie zákonov.

Uvedené riešenie je teda vhodné a dáva predpoklady ministerstvu pre sjednotenie zákonov jak rýdzim prácam unifikačným, tak i reformným a to i tam, kde už rezortné ministerstvo započalo práce na osnove.

V roku 1946 došlo ministerstvu 5.439 spisov, z ktorých všetky boly vybavené. Do 30. júna b. r. došlo ministerstvu 7.921 spisov, ktoré až na najnovšie čísla sú všetky vybavené.

Ministerstvo má mimo prezídia 5 odborov. V prvom odbore, t. j. v odbore politicko-právnom prikročilo sa k unifikačnej osnove o mene a osnove o archívnictve.

Ako tretia osnova je v práci unifikačná norma o matrikách.

Pokiaľ ide o práce plánované pre najbližšiu dobu, pripravuje politicko-právny odbor materiál k zpracovaniu zákona o najvyššom správnom súde a zákona o ručení štátu za škodu, zavinenú správnymi orgánmi.

Odbor judiciálny dohodol sa o delbe práce s ministerstvom spravodlivosti, na základe ktorej vypracuje osnovu jednotného zákona z menkového, jednotného zákona šekového a zákona o jednotnej praktickej skúške justičnej (sudcovskej, advokátskej a notárskej).

Ako spolupracovník zúčastní sa v prípravnom pokračovaní na týchto unifikačných prácach: občiansky zákon, osnova zákona o medzinárodnom a medzioblastnom práve súkromnom a právnom postavení cudzincov, obchodný zákon, osnova družstevného zákona, civilný poriadok súdny, osnova zákona o najvyššom súde, osnova jednotného exekučného poriadku, jednacie poriadky pre súdy, nová organizácia súdov a úradov verejnej obžaloby, trestný poriadok, osnova zákona o výkone majetkových trestov pred súdmi, trestný zákon.

Finančný odbor zahájil práce na osnove zákona o dani z minerálnych olejov.

Zúčastní sa tiež na prácach okolo sjednotenia služobného a platového práva, kde vedúcim ministerstvom je ministerstvo vnútra a financií.

V budúcnosti hodlá finančný odbor venovať svoje úsilie sjednoteniu predpisov, ktoré predstavujú: dôchodkový trestný zákon, colný a monopolný poriadok, exekučný poriadok, poradie zástavných práv v daňovom riadení.

Odbor hospodársko-právny pracuje prevážne na osnovách zákonov, pri ktorých prevažuje materiálna unifikácia reformnej povahy, keďže dnešný prerod hospodárskeho systému nezbytne vyžaduje, aby právny poriadok bol upravený práve so zreteľom k tomuto prerodu a súčasne aby smeroval k úprave jednotnej na celom území štátu. Sú to mimo iné osnovy zákonov o úprave živnostenského a iného zárobkového podnikania, o reforme hospodárskej samosprávy, o hospodárení obilím a niektorými zemedelskými výrobkami, o hospodárení jatečným dobytkom, mäsom a niektorými inými výrobkami živočišného pôvodu a o hospodárení bramborami, ovocím, zeleninou a niektorými ďalšími plodinami a výrobkami z nich.

Sociálny a kultúrny odbor nie je ešte dostatečne vybudovaný tak, aby mohol zahájiť mimo bežnej agendy vlastné unifikačné práce.

Plánovacie oddelenie prezídia zahájilo práce na dokumentácii čsl. práva a pripravilo podrobné smernice pre prevádzanie tejto práce.

Ide v podstate o vytvorenie legislatívneho archívu, ktorý by pomocou špeciálnych kartoték podával obraz o skutočnom stave nášho platného práva.

Tieto kartotéky zobrazia pomocou zvláštnych znakov slovných, barevných a číselných všetky platné právne normy na území Československej republiky. Pomocou dierkových štítkov a hollerithových strojov zistí sa presné miestne časové, jazykové a materiálne rozvrstvenie nášho právneho poriadku a položí sa tak základ:

1. k rychlému zisteniu noriem dosiaľ platných, ale už neužívaných,

2. k zisteniu všetkých platných predpisov, ktoré boly vydané v inom jazyku než štátnom, alebo ktoré boly uverejnené v iných sbierkach než v sbierke zákonov a nariadení.

Dôsledkom tohoto zistenia bude okamžité odstránenie noriem obsoletných, ako i republikácia predpisov dosiaľ užívaných, ale vydaných v rôznorodých sbierkach.

Po prevedení týchto prác stala by sa sbierka zákonov a nariadení jediným prameňom čsl. práva. Keďže však aj ona obsahuje viacej ako 50% predpisov už zrušených, poskytuje dokumentácia ďalšiu možnosť, t. j. vydávanie zvláštnej sbierky obsahujúcej na voľných listoch len platné čsl. právo.

Jedine týmito prácami je možno vyhovieť neustálemu volaniu po odstránení tej spleti zastaralých a neprehľadných predpisov, ktorá pochopiteľne brzdí jej dôležitú prácu.

Po zvládnutí základných úkolov vytvorí sa v ministerstve pre sjednotenie zákonov ústredné právne dokumentačné stredisko, v ktorom bude zachytený triedený a ukladaný všetok právny materiál tak, aby v každej dobe poskytoval prehľad o stave čsl. právneho poriadku.

Súčasne sa toto ústredné právne dokumentačné stredisko pokusí o vytvorenie vedľajších dokumentačných stredisek všade tam, kde dochádza k vydávaniu podružných právnych predpisov a ich činnosť bude riadiť podľa jednotných smerníc.

Tým dosiahne toho, že všetka právnická činnosť bude systematicky zachycovaná a triedená tak, že v každej dobe bude možné získať prehľad o celkovom stave toho ktorého úseku platného práva.

Konečným cieľom dokumentácie čsl. práva je potom vydávanie zvláštnej sbierky, obsahujúcej všetky platné právne predpisy. Táto sbierka by bola vydávaná na voľných listoch a neustále by sa doplňovala novými predpismi, pričom staré predpisy by súčasne vyraďovala.

Touto sbierkou by bol splnený ideál nielen všetkých praktických právnikov, ale i všetkých činiteľov našej ľudovej samosprávy, lebo na ich pracovných stoloch by stála len niekoľko sväzková sbierka miesto terajšej neprehľadnej rozsiahlej a drahej sbierky zákonov a nariadení.

Program činnosti nejvyššího správního soudu je stanoven jeho působností, která je vymezena v ustanovení § 88 ústavní listiny, podle něhož má poskytovat v nejvyšší stolici soudní ochranu proti správním úřadům. Tím je svěřeno nejvyššímu správnímu soudu velmi významné a zodpovědné poslání, aby přezkoumával na základě stížností, k němu podaných, činnost veřejné správy a rozhodoval, zda v odpor vzatá rozhodnutí neb opatření správních úřadů jsou ve shodě s příslušnými zákonnými předpisy.

O rozsahu soudní agendy bylo vysloveno v důvodové zprávě k vládnímu návrhu státního rozpočtu kap. 9. na rok 1947, že v tomto roce dlužno počítati s podstatným vzrůstem soudní agendy. Tato předpověď se ukázala zcela správnou, neboť záběh stížností u nejvyššího správního soudu v Praze od začátku tohoto roku měsíc za měsícem stoupá a za první pololetí 1947 dosáhl počtu 1279 stížností, což je proti prvé polovině roku 1946 vzrůst o 241%. V tomto počtu stížností mají převážnou většinu stížnosti administrativní, kterých je více než 92%, a zbytek připadá na stížnosti finanční. Tato naprostá převaha administrativních stížností, která je tím pozoruhodnější, že v letech předválečných tvořily finanční stížnosti asi 60% celkové agendy soudu, dá se vysvětliti za prvé tím, že proti předpisům daní a poplatků, jez mohly býti placeny ve staré měně, nebyly poplatníky téměř vůbec podávány stížnosti, a za druhé tím, že rozhodování o daních a poplatcích předepsaných v nové měně nedospělo ještě toho stadia, aby proti předpisům mohla býti podána stížnost k nejvyššímu správnímu soudu. Nelze proto pochybovati o tom, že i počet finančních stížností podstatně vzroste, a možno očekávati, že v rozpočtovém roce 1948 bude počet stížností v zemích českých větší než v letech předválečných.

Pokud jde o výkonnost nejvyššího správního soudu, bylo v roce 1946 vyřízeno celkem 661 stížností, z toho 479 stížností věcně (nálezem) a 182 stížností formálně (usnesením). Podle výsledku věcných rozhodnutí bylo 226 stížností (t. j. 47.18%) rozhodnuto ve prospěch stěžovatelů a 254 stížností (t. j. 52.82%) ve prospěch žalovaných úřadů.

V první polovici letošního roku, kdy byly již překonány obtíže při výkladu jednotlivých ustanovení dekretů presidenta republiky a zákonů vydaných po květnové revoluci, zvýšila se podstatně výkonnost soudu, takže za první polovinu letošního roku bylo vyřízeno celkem 715 stížností, tedy téměř o 10% více než za celý rok 1946. Z toho bylo věcně vyřízeno nálezem 558 stížností a formálně 152 stížností. Ze stížností meritorně vyřízených bylo vyřízeno ve prospěch stěžovatelů celkem 53.93% stížností a ve prospěch žalovaných úřadů 46.07%. Ze stížností meritorně vyřízených připadá více než 10% na stížnosti podané v r. 1947. Z toho je vidět, že nejvyšší správní soud se snaží, aby rychlým vyřizováním stížností splnil svůj úkol, poskytovat občanstvu rychlou a včasnou pomoc.

Aby mohl nejvyšší správní soud shora vytčený úkol řádně plniti i v roce 1948, kdy se očekává další vzrůst stížností, bude nutno postupně doplniti stav členů gremia, který je podstatně nižší než v r. 1938.

Zákonným poslaním Najvyššieho správneho súdu v Bratislave je na podnet občana preskúmať, či rozhodnutím alebo opatrením administratívnych úradov so sídlom na Slovensku nebolo v rozpore so zákonom zasiahnuté do jeho subjektívnych práv. Iba úradov so sídlom na Slovensku, keďže kompetencia bratislavského Najvyššieho správneho súdu, zriadeného úst. zákonom č. 120/1940 Sl. z., zrejme sa rozprestiera len na územie Slovenska. Uvedeným zákonom bola prirodzene obmedzená kompetencia pražského NSS. V dôsledku toho niet podľa terajšieho právneho stavu kompetentného najvyššieho správneho súdu na vybavenie sťažností proti rozhodnutiam alebo opatreniam ústredných úradov so sídlom mimo územia Slovenska, ktorých obsahom je vec zmiestená na Slovensku. Takéto sťažnosti sa podávajú na obidva súdy, ale doteraz samozrejme ani jeden z ních o takýchto sťažnostiach (a NSS v Bratislave má ich 48) nerozhodol.

Bratislavský Najvyšší správny súd pri nevyhovujúcom personálnom obsadení s vypätím všetkých síl sa usiľuje zdolať úlohy mu prikázané. Je tým ťažšie, že nateraz je i dokonca čo do platnosti noriem často značná neistota.

Za I. polrok 1947 došlo celkom 447 sťažností, čo je proti roku 1946 za ten istý čas vzrast o 121%. Z tohto počtu je 87% administratívnych sťažností.

Za ten istý čas vybavil NSS celkom 465 sťažnosti, a to rozsudkom 376 a formálne 89. Z meritórnych rozsudkov bolo 222 zrušujúcich a v 154 prípadoch boly sťažnosti zamietnuté.

NSS včasným vybavovaním sťažností plní svoj úkol poskytovať občianstvu rýchlu pomoc. Bude to jeho snahou i v roku 1948.

V roce 1947 bylo zřízeno 1 052 nových veřejných mateřských škol, na kterých byly ustanoveny nové učitelské síly. Bylo skončeno propočtení náhrad pro odčinění křivd učitelkám mateřských škol a převedeno 65 učitelek samosprávy do oboru státní školské správy. Provedena reaktivace 40 učitelek podle dekretu presidenta republiky č. 68/45 Sb., jakož i opětné ustanovení 270 učitelek podle dekretu presidenta republiky č. 74/45 Sb. Bylo podporováno zřizování mateřských škol s celodenním provozem potřebných obcí v pohraničí a v území válkou zničených, aby mohlo býti uskutečněno zařízení potřebných odpočíváren, školních kuchyní a hřišť. Na školách s celodenním provozem bylo zavedeno pravidelné stravování dětí, jež bylo umožněno podporami sociálně slabých rodičů.

V roce 1948 se zamýšlí zříditi další veřejné mateřské školy, kteréžto opatření si vyžádá ustanovení nových učitelských sil, které již z větší části byly v roce 1947 vyškoleny pedagogickými akademiemi.

Ministerstvo školství a osvěty hodlá podpořiti výchovné snahy zaváděním moderních výchovných prostředků, jako je diapositiv a krátký školní film. Pro rok 1948 se počítá s částečnou přeměnou státních mateřských škol ve školy veřejné a je v plánu během dalších 2 - 3 let provésti jejich úplnou likvidaci.

Na Slovensku bylo koncem r. 1946 660 dětských opatroven. V r. 1947 zřizuje se dalších 100 opatroven. Personální nedostatky se postupně zlepšují. Plně kvalifikovaný dorost obstarávají 4 učitelské ústavy pro dětské opatrovny.

Pro děti repatriantů třeba v r. 1948 zříditi dětské opatrovny všude tam, kde se ukáže potřeba. Také industrialisace Slovenska vyžádá si zvýšenou péči o děti ve věku předškolním. V r. 1948 plánuje se zřízení dalších 100 opatroven.

Ukrajinských dětských opatroven je 11. V r. 1948 plánuje se zřízení dalších 14 opatroven, zejména v obcích válkou těžce postižených.

Změny v osídlení způsobují, že je nutno pokračovati v revisi sítě obecných škol. Počet málotřídních škol na venkově se neustále zvyšuje tím, že se vícetřídní školy pro nedostatek žactva přeměňují na málotřídní. Je třeba rušiti obecné školy s malým počtem žactva, je-li jejich snadná docházka do sousední školy zabezpečena. Aby se pokud možno všem dětem umožnila návštěva měšťanské školy, je ještě nutno doplňovati síť měšťanských škol, zejména v odlehlých oblastech. Nové měšťanské školy, které si zřizují většinou v chudých horských obcích, trpí namnoze nedostatečným umístěním, takže stavby nových školních budov jsou tu naprosto nevyhnutelné. Dále je třeba ještě odstraňovati válečné škody na školních budovách a školním zařízení. Poněvadž prostředky místních činitelů na tyto úkoly nestačí, je nezbytné, aby jim byly poskytovány finanční podpory. Nedostatek učitelstva způsobuje, že se jednak musí zvyšovati počet dětí ve třídách, jednak, že se též zvyšuje počet přespočetných hodin učitelů.

Vzhledem k novým potřebám vyučovacím je třeba ve zvýšené míře pečovati o další vzdělání učitelstva a vydávati různé pomůcky pro učitele a žáky. V r. 1948 hodlá se již přistoupiti k vydávání nových učebnic.

Na Slovensku se dokončuje reorganisace národního školství podle nařízení SNR č. 34/45. V důsledku repatriace a reslovakisace se pokračuje v organisování národního školství jižního Slovenska. V r. 1947 bylo zřízeno 56 nových měšťanských škol. Od osvobození bylo zřízeno celkem 121 nových měšť. škol. Nesmírné škody, které utrpělo národní školství válečnými událostmi, nebylo možno dosud plně odstraniti, jest však naděje, že v r. 1948 bude alespoň v hlavních rysech obnoven předválečný stav.

Síť středních škol byla v r. 1947 doplněna otevřením 7 nových ústavů, z nichž jsou 4 státní. V důsledku změny předběžného vzdělání učitelstva na národních školách pokračuje se v postupné likvidaci učitelských ústavů a ústavů jim přidružených. Koncem šk. r. 1946/47 bylo otevřeno 7 ústavů pro vzdělání učitelek domácích nauk a 6 ústavů pro vzdělání učitelek mateřských škol, z toho celkem 5 státních. Celkem je v zemi České a Moravskoslezské 221 středních škol (z toho 195 státních) a 20 státních učitelských ústavů. Bylo pokračováno v odstraňování škod způsobených za okupace a to i v oboru výchovném i výukovém. Partyzánům a politickým vězňům usnadněno ukončení středoškolského studia. Při Palackého universitě v Olomouci ustavena zkušební komise pro učitelství na středních školách.

Počátkem šk. r. 1947/48 nutno počítat na středních školách s dalším vzrůstem tříd, počtem asi 80, a to jednak o přírůstek žactva krajanů, vracejících se z ciziny (hlavně z Volyně) a přírůstkem žactva do III. tříd (přestupem ze školy měšťanské), jakož i rozšířením technických větví při reál, gymnasiích ve třídě III. - VII. (místo býv. reálek). Koncem šk. r. 1947/48 bude uzavřeno 20 státních učitelských ústavů.

Na Slovensku bylo ve šk. r. 1946/47 59 gymnasií se 731 třídami proti 60 gymnasiím s 651 třídami v roce předešlém. Ve šk. r. 1947/48 přibude na slovenských gymnasiích 30 - 35 nových pobočných tříd, a to při III. a IV. třídě. Na učitelských akademiích (počtem 17) přibude na počátku škol. r. 1947/48 17 nových tříd gymnasiálních, a to postupnou změnou těchto ústavů na gymnasia. Toto opatření vyvolal katastrofální nedostatek kvalifikovaných sil na národních školách.

Z odborného školství byly v r. 1947 doplněny zejména odborné školy pro jednotlivá odvětví průmyslu zřízením nových 7 škol pro obory dosud nedostatečně zastoupené. Kromě toho bylo otevřeno celkem 13 oddělení při dosavadních školách nejrůznějších oborů a rozšířeny některé jednoleté mistrovské školy na školy dvouleté. Projednávaly se normy pro zřízení 10 sociálně zdravotních škol, zrušeny 4 školy obchodní a předložen návrh na reorganisaci dvou obchodních škol na obchodní akademie a návrh osnovy zákona, jímž se upravuje odborné školství družstevní. V oboru odborných škol pro ženská povolání se definitivně vyřešila otázka živnostenských pracoven při odborných školách pro ženská povolání. Počet těchto pracoven byl redukován, čímž bylo docíleno, že zájem žákyň se musil nutně obrátit ke studiu oboru hospodyňského a sociálního, kde je stále nedostatek odborně připravených pracovnic. Na základních odborných školách se pokračovalo na zodbornění řemeslnického dorostu. Obory řídce zastoupené jsou soustředěny v 52 tříměsíčních školách. Ostatní školy se reorganisují, aby bylo možno při zmenšeném počtu škol rozšířiti vyučovací dobu. Pro dorost, který není v učebním poměru, bylo zřízeno 42 základních odborných škol textilního průmyslu a 12 průmyslu sklářského.

Do programu činnosti v r. 1948 je zahrnuta se zřetelem na potřeby dvouletého plánu reorganisace odborných škol pro jednotlivá odvětví průmyslu. Budou dobudovány sociálně-zdravotní školy a pro obchodní školství budou vyřešeny otázky, pokud jde o rozsah a budoucí vývojovou linii tohoto školství se zřetelem na celostátní potřebu. Pro odborné školy pro ženská povolání se připraví předpisy k provedení základního školského zákona, pokud jeho ustanovení dávají předpoklady ke zřízení 4letých škol se zkouškou dospělosti. Reorganisace základních odborných škol bude dokončena a další činnost se zaměří na vybavení těchto škol moderními dílnami a na doplnění učebnými pomůckami a zařízeními. Počítá se také s provedením 3. etapy rozšířeného vyučování z 9 na 16 týdenních hodin vyučovacích.

Následkem velkého nedostatku technicky školeného dorostu, který je jednou ze základních podmínek úspěchu plánované industrialisace Slovenska, bylo již v r. 1946 uloženo pověřenectvu školství a osvěty, aby průmyslové školy co nejvíce rozšířilo. Počátkem školního roku 1946/47 bylo otevřeno nové oddělení při průmyslových školách, a to v Bánské Bystrici mistrovská škola elektrotechnická, v Bratislavě vyšší škola elektrotechnická, v Košicích mistrovská škola elektrotechnická, v Povážské Bystrici vyšší škola strojnická a v Piešťanech státní škola hotelová. V Bratislavě byla státní škola uměleckých řemesel přeměněna na státní umělecko-průmyslovou školu a v Ružomberku státní odborná škola celuloso-papírnická a textilní na vyšší průmyslovou školu textilní a papírnickou. V roce 1947 byla otevřena odborná škola pro ženská povolání v Lučenci a tamtéž bude ve šk. r. 1947/48 zřízena stát, obchodní akademie. Na Slovensku je nyní 33 státních odborných učňovských škol a 46 státních učňovských škol bez odborného vyučování. Všeobecné učňovské školy se postupně proměňují na odborné učňovské školy.

Poměry v personálním stavu zemědělského školství se zlepšují a konsolidují tím, že jest možno přijímati jako učitele a profesory na zemědělské školy absolventy vysokých škol, které však nutno ještě zvláště pro úřad učitelský školiti. Rovněž je třeba dosavadní profesory a učitele školiti v kursech se zřetelem na nejnovější snahu v racionalisaci zemědělské a na výsledek geonomického průzkum u zemědělství a na specialisaci zemědělské výroby.

V r. 1948 budou dobudovány a nejnutnějším zařízením vybaveny jednak nové školy zemědělské, které byly na základě usnesení vlády v r. 1946 a 1947 již otevřeny, jednak nově otevřené školy v r. 1948. Jde hlavně o zimní rolnické školy a hospodyňské školy. Otevření těchto škol odpovídá zásadnímu usnesení vlády a dvouletému plánu v oboru zemědělské výroby, jakož i plánu pro dobudován i zemědělského školství, který byl zpracován a příslušným činitelům předložen. Rovněž stav lidových škol zemědělských v pohraničí se doplňuje.

Ve smyslu usnesení vlády zamýšlí se v r. 1948 postátniti alespoň 18 kuratoriálních zemědělských škol, býv. to škol německých, jichž majetek bude po konfiskaci přidělen státní správě. Taktéž dosavadní tři soukromé školy zemědělské budou ve smyslu vlád. usnesení postátněny. Je to družstevní škola v Praze, lihovarská škola v Havlíčkově Brodě a hospodyňská škola s polským jazykem vyučovacím v Koňské ve Slezsku. Na vybudování četných zemědělských škol v poslední době založených, které jsou umístěny v nevyhovujících místnostech a budovách, budou poskytovány finanční podpory.

Zemědělské školství na Slovensku nebylo dosud podřízeno školskému resortu. Zůstává tedy i nadále v oboru působnosti pověřenectva polního hospodářství a pozemkové reformy.

Síť vysokých škol, jež byla v roce 1945 a 1946 doplněna zřízením poboček lékařských fakult Karlovy university v Hradci Králové a v Plzni, zřízením vysoké školy politické a sociální v Praze se sociálním oddělením v Brně, obnovením university v Olomouci a zřízením pedagogických fakult při universitách v Praze, Brně, Olomouci a Bratislavě se ustálila. V běhu je toliko přeměna sociálního oddělení pražské vysoké školy politické a sociální v Brně na samostatnou vysokou školu sociální, jež byla již Ústavodárným Národním shromážděním schválena. Filosofická fakulta Palackého university v Olomouci byla rozšířena o studium reálných předmětů, nutných zejména pro posluchače fakulty pedagogické. Připravuje se rozdělení vysoké školy strojního a elektrotechnického inženýrství českého vysokého učení technického v Praze na dvě samostatné vysoké školy: vysokou školu strojního inženýrství a vysokou školu elektrotechnického inženýrství.

Hlavní péče se nyní věnuje vnitřní organisaci a vybavení nově zřízených vysokých škol a fakult jak po stránce osobní, tak věcné. K ustavení profesorských sborů došlo již na vysoké škole politické a sociální v Praze a na pobočce lékařské fakulty Karlovy university v Hradci Králové. U pedagogických fakult třeba vyřešiti jejich vnitřní uspořádání v poměru k fakultě filosofické a přírodovědecké. Pro učitele obecných a měšťanských škol, kteří si chtějí své dosavadní vzdělání doplniti na plné vysokoškolské vzdělání, byly zavedeny zvláštní přednášky na pedagogických fakultách a to jak v sídlech těchto fakult, tak i mimo jejich sídla ve větších městech.

Byl vypracován návrh na rozšíření dosavadního dvouletého lékárnického studia na studium čtyřleté, Ježto je velký nedostatek duchovních učitelů katolického náboženství, byla připravena osnova vládního nařízení o vzdělání světských učitelů katolického náboženství na bohosloveckých a pedagogických fakultách. Pracuje se na reformě studia lékařského a právnického a na reformě vzdělání účetního úřednictva. Na vysokých školách technického směru se připravuje reforma studia inženýrského stavitelství a lesního inženýrství. Na vysoké škole zemědělského inženýrství v Praze zaveden nový studijní směr ovocnicko-zahradnický a obdobně na vysoké škole zemědělské v Brně směr vinařsko-zahradnický, obojí počínajíc VI. semestrem studia.

V ÚNS je projednáván iniciativní návrh zákona o přijímání posluchačů na vysokých školách, jímž má býti zavedeno výběrové řízení a první rok studia má býti rokem na zkoušku; při tom má býti počet přijímaných posluchačů uveden v soulad s potřebou vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v příslušném oboru. V pracích na novelisaci a sjednocení právních předpisů na vysokých školách bylo pokračováno. Připravují se návrhy na novou úpravu služebních poměrů vysokoškolských učitelů a asistentů v rámci nového zaměstnaneckého zákona. Připravuje se vydání směrnic k provádění vlád, usnesení o osobních přídavcích asistentům a sekundářům, kteří pro násilné uzavření českých vysokých škol za okupace nemohli včas dokončiti svá studia. Vládě byl předložen návrh na rozšíření vlád. usnesení o mimořádných odměnách zdravotnického personálu na obdobné zaměstnance na klinikách a ústavech vysokých škol.

V oboru vysokých škol uměleckého směru byl pro vysokou školu umělecko-průmyslovou vydán organisační statut a pro divadelní studio akademie musických umění studijní a provozní řad. Vládě předložena osnova zákona o zřízení odbočky hudebního odboru Akademie musických umění v Brně, Osnov-a zákona o veřejných hudebních ústavech a soukromém vyučování hudbě, zpěvu, hudební rytmice a tanečnímu umění byla již vypracována.

Vysoké školy slovenské trpí vesměs nedostatkem vhodného umístění. Pedagogická fakulta nemá dosud vůbec vlastních místností. Zcela neuspokojivé je umístění vysoké školy polního hospodářství a lesního inženýrství v Košicích v nynějším provisoriu. Při zarizování slovenských vysokých škol postupuje se s potřebnou šetrnosti, ale tak, aby mohly splniti své poslání. Byla připravena osnova nařízení na zřízení akademie musických umění v Bratislavě. Pokračovalo se v dobudování státní konservatoře v Bratislavě.

Péče o studentstvo a žactvo soustředila v roce 1947 svou snahu na to, aby byly splněny nezbytné předpoklady potřebné k nejúčelnějšímu plnění daných úkolů. Šlo tu především o dobudování organisace studentského ubytování a stravování. Nejúčelnějším prostředkem k umožnění studia nadaným jednotlivcům bylo přitom udílení studentských podpor.

V r. 1948 půjde v oboru péče o vysokoškolské studentstvo o to, aby péče o ubytování a stravovaní studentstva byla na vybudovaných základech prohloubena. To závisí především na dobudování vysokoškolských kolejí, zejména v nových universitních městech, a na dobudování a náležitém vybavení studentských zdravotních ústavů. Podstatnou složkou teto péče bude pak i v r. 1948 poskytování studijních stipendií. V oboru peče o ostatní studující a školní mládež půjde v r. 1948 především a dobudování studentských internátů a mens. I zde bude poskytování studijních stipendií účinným prostředkem, který umožní studium nadaným jednotlivcům.

Na Slovensku byly v důsledku nařízení č. 80/45 Sb. n. SNR postátněny všechny internáty, čímž přešla na státní školskou správu starost o udržování vnitřního zařízení a jeho obnovu ve všech internátech. Ve šk. r. 1946/47 bylo na Slovensku v provozu 7 vysokoškolských internátů a 44 středoškolských internátů. Ve šk. r. 1947/48 se připravuje zřízení dalších 4 stát. středoškol. internátů. Byly vykonány přípravné práce pro stavby 11 středoškol. internátů a 1 vysokoškol. internátu (Košice).

V r. 1947 byly rozmnoženy školské a kulturní styky s jinými národy. Značný počet našich vědců a odborníků byl vyslán k studijnímu pobytu do ciziny. Byla obeslána řada kongresů a vědeckých sjezdů v zahraničí.

V r. 1948 půjde o to, aby školské a kulturní styky s jinými národy byly prohloubeny. Bude proto doplněna na nezbytnou míru síť lektorátů našeho jazyka na nejdůležitějších vysokých školách v zahraničí. Budou také prakticky prováděny kulturní úmluvy, jež byly r. 1947 uzavřeny s jinými státy. Dalším úkolem bude podpora institucí pro školské a kulturní styky s ostatními národy a účast na kongresech i konferencích významných v tomto mezinárodním styku. Náležitá péče bude věnována i budování našeho zahraničního školství.