U lesních celků do 100 hektarů pracně vydobyta byla forma přídělů lesním družstvům z osídlenců. Avšak ani touto formou nemají se osídlencům dostati lesní parcely. Požadavky těchto lesních družstev osídlenců jsou spíše mařeny a lesy jsou přidělovány problematickou formou do t. zv. spoluvlastnictví několika obcí, při čemž zájem obcí je vyjádřen - a to je něco v našem hospodářství nebývalého - v procentech. V zemích českých vytvořily naše obce již před válkou velká lesní družstva. Viz Přibyslav, Štoky, Polnou, Vojné a jiná, která se plně osvědčila a jež by bylo třeba tvořit stejnou cestou dál, ale jejichž tvoření se zuby nehty brání ministerstvo zemědělství.

Z tohoto krátce načrtnutého programu, pokud lesů se týká, je jasno, že bude nutno, a to okamžitě, otázku lesní řešit včas, včas, pokud tyto lesy budou naši zemědělci v pohraničí žádat a pokud jim jejich nepřidělením nebude znemožněno obhospodařování zemědělských usedlostí, aby nedocházelo k odchodu právě nejlepších zemědělců z našeho pohraničí.

I kdyby byly malé domky, jimiž se naše pohraničí hemží, zadarmo dány jednotlivým žadatelům, bylo by tak sprovozeno ono zlo, s nimž stále se setkáváme, že se v nich ukrývají různé elementy státu ne vždy příjemné. Závazkem, že budou tyto domky opraveny, a placením daní v pozdějších letech by stát přišel na své. V dosavadním stavu - kdy tyto domky otlučené, s děrami ve střechách, bez rámů a dveří, které spálily různé ty brigády, jež se v pohraničí pohybovaly a pohybují - jsou tyto domky naší národní ostudou, poněvadž je naše pohraničí navštěvováno i občany ze zahraničí našeho státu, i ti jistě neopomenou stále referovati, v jakém stavu je majetek, který opustili. Bez zaknihování nedosáhneme žádoucího klidu a zájmu.

Značné části těchto vylíčených těžkostí by se předešlo, kdyby do Národního pozemkového fondu byly přijímány odborné síly. Co zde řekl kol. Novák o personální politice ministerstva zemědělství, platí v neztenčené míře i o Národním pozemkovém fondu. Bez referencí od sekretariátu KSČ není nikdo do služeb tohoto fondu přijat. To je skutečný stav. (Výkřiky komunistických poslanců: To je omyl a nesmysl!) Možná, že se dopouštím nesmyslu. (Veselost.) Budou snad zmíněné sekretariáty také tyto zaměstnance platit?

Ptám se, co hodlá ministerstvo zemědělství zařídit s objekty, které nám budou dělat velmi značné těžkosti, to je s našemi zámky v počtu 341. Slavnou sněmovnu by jistě zajímalo, co se stalo se zařízením těchto zámků, jaká šlechta šlape po kobercích z nich odvezených, kdo užívá často velmi drahocenného nábytku, kterým tyto zámky oplývaly. Případy zámků v Prunéřově a Žinkovech, o které byl takový zájem a kde mohla býti získána značná část cizích hledaných valut, měly by být vykřičníkem do svědomí těch, kteří při řešení příplatků k zemědělským produktům projevili tolik dříve neznámého nám zájmu o naše státní finance.

Novelisace vládního nařízení č. 70 z r. 1945, t. j. statutu Národního pozemkového fondu, tak aby se všechny strany Národní fronty podílely na právech i odpovědnosti, by mnohé odstranila. Za dnešní situace nelze mluviti o spolupráci, ale o diktátu. Dosavadní stav, že ministr zemědělství, předseda Národního pozemkového fondu, zemští osidlovací referenti v Čechách i na Moravě jsou příslušníky téže politické strany, neumožňuje spolurozhodování a je příčinou autoritativního režimu v tomto sektoru zemědělské politiky. Toto obsazení vedoucích míst neodpovídá politickému rozvrstvení zemědělců. Či se snad domnívají v ministerstvu zemědělství, že podporou na nákup srpů se zvýší počet srpů a kladiv i na klopách kabátů našich zemědělců? Naši zemědělci jsou vyspělí a budou raději žnouti žacími stroji a vazači, neboť nalezli a jistě ve vlastním zájmu ještě ve větším měřítku naleznou zalíbení v peru, jež je jim zárukou, že půjdou po správné cestě k lepšímu zítřku našeho zemědělství. Poslední události jsou toho neklamným důkazem.

Pánové, kteří řídíte a kteří souhlasíte s novou zemědělskou politikou, domníváte se snad, že zákazem jízdy na koních zemědělcům si zemědělce osedláte? Jste na omylu. Naši zemědělci se již vymanili z počátečního strachu a zakřiknutí. Nalézají samy sebe a rovnají páteře. Uvědomují si, že se ve valné většině nepotřebují ani za dnešek, ale ani za svoji minulost rdíti, jako by to měli činiti mnozí z těch, kdož jim tuto minulost vyčítali a vyčítají, i když jejich hlasy jsou jim vítány. Rolníci jsou vděčni těm, kdož neohroženě bojují proti strachu a násilí.

Ne menši těžkosti než zemědělci v pohraničí mají naši rolníci v tak zvaném vnitrozemí. Tyto těžkosti a ne pouze sucho mají vliv na výši sklizně. Představitelé novodobé zemědělské politiky zůstali zemědělcům dlužni splnění mnohých daných slibů a z tohoto důvodu nesou také plnou spoluvinu na dnešní vyživovací situaci. Vzpomínám jen několika.

Mimo menší množství maďarských rodin a cikánů, kteří povětšině již odešli - bohužel ne s prázdnem, při čemž nedělali rozdílu mezi svým a cizím - zůstalo opatření dostatečného počtu pracovních sil jedním z nesplněných slibů. Kulturní domy budou nevyužity potud, pokud zemědělec a jmenovitě jeho žena, stejně jako děti a starci, budou klesati pod tíží povinností. Zedřené a prací shrbené třicetileté zemědělské ženy jsou nejlepším důkazem péče novodobých zachranitelů našich zemědělců. (Posl. Nepomucký: Za Berana se to nedělo?) Tehdy to byla ještě děvčata, umím-li dobře počítat, a nebyla shrbená. Shrbené jsou za poslední dobu. Zdravotní stav jejich a všech příslušníků zemědělského stavu musí býti vážnou výstrahou všem, aby nepřepínali pracovní možnosti našich zemědělců.

Nemožnost získati elektrické sporáky, poněvadž zemědělci nejsou mezi kvalifikovanými uchazeči, nesvědčí právě o pochopení těžké situace venkovských žen. Brigády, jmenovitě ty, které posílal Svaz české mládeže, bývají ne příliš vydatnými pomocníky, za to mají značný vliv na pokles morálky na našem venkově. (Výkřiky komunistických poslanců) O tom je možno se denně přesvědčiti. Sklizeň zajistili hlavně naši zemědělci. Jsou vděčni a děkují všem, kdož jim nenáročně přispěli na pomoc, nemohou však potvrditi, že hlavní zásluhu o letošní sklizeň a sklizené obilí by měl pan ministr zemědělství.

Koupelny a pračky zůstanou ještě dlouho ideálem, stejně jako slibovaná rentabilita. Kdyby tu byla tato rentabilita, koupili by si tato zařízení zemědělci raději za své, ale také pro sebe. O strojích a mechanisaci museli už zemědělci mnoho vyslechnout. Dočkali se srpů. Výroba malých strojů pro malé a střední zemědělce měla by být samozřejmostí. Jaké však překvapení, když v posledních předžňových měsících byly vyráběny hlavně velké samovazače. Má to snad býti příprava pro budoucí hospodaření, až by se skutečnosti stal ideál pana sekčního šéfa Koťátka, že na našich nepřehledných lánech budou hřmět traktory táhnoucí kombajny, vhodné pro jinou držbu půdy, ale i pro jiné klimatické poměry? Či se snad někdo domnívá, že při nízké ceně obilí by bylo možno uměle je sušit stejně jako slámu? Jejich větší používání mohou doporučiti jen odborníci, kteří znají zemědělství z oken luxusní limusiny.

Naši zemědělci mají rádi strojní družstva, ale stroje v soukromém vlastnictví ještě raději. Strojní státní stanice mohou vypomáhati při špičkových nárazech, ale jen pokud má stát dostatek finančních prostředků k hrazení jich ztrát. Zapomíná se na výrobu součástek ke strojům a tím se použitelnost strojů podstatně zmenšuje. Na příděl železa pro drobné práce v zemědělství ministerstvo zemědělství úplně zapomnělo a teprve dodatečně se tato věc napravuje. Také přídělu uhlí a dříví pro zemědělce, aby mohli plniti své povinnosti ve výrobě živočišné, se nevěnuje náležitá pozornost. Místo vyorávačů brambor, jimž se lidově říká kopačky, dal pan ministr zemědělství zemědělské mládeži, která často únavou zakopne i o stéblo slámy, boty - kopačky a kopací míče, ale domnívám se, že za státní peníze. (Hluk. - Různé výkřiky komunistických poslanců.)

Rychlým odebráním hovězího dobytka a přebytku selat budeme šetřit masem. Mýlí se totiž ti v ministerstvu zemědělství, kdož se domnívají, že uchováním značného stavu dobytka v našich stájích až do pozdních zimních měsíců zachrání drahocenný statek národa, to je maso. (Výkřiky komunistických poslanců: Co navrhujete?) Okamžité odporažení všech kusů, které nejsou zemědělci s to uživit do jara, poněvadž budou-li živit tyto kusy jen do vánoc, pak se tyto kusy, odpusťte mi ten termín, sežerou. A nebudou pak mít ani zemědělci, ani konsumenti, ba nepodaří se ani tu zbývající část dobytka ve výši asi jedné poloviny uchovati do jara, poněvadž budou-li zemědělci nuceni neodborně a nouzově živit tak značné počty dobytka až do vánoc, budou po vánocích nuceni dáti k disposici veškeren dobytek. A dostaneme se do situace, která nebude nijak záviděníhodná. Proto dívá-li se kdo na věc nezakrytýma očima, musí dojít k názoru, že budeme šetřit masem, budeme-li dobytek rychle, ale opravdu rychle, pokud maso na dobytku ještě je, porážet, konservovat, skladovat, event. i konsumentům dávat. (Potlesk. - Posl. Nepomucký: To se dělá.) Zdá se, že asi ne, poněvadž jste tvrdili, že nemám pravdu. Divím se, že v pěti minutách dovedete dvakrát změnit stanovisko. (Výkřiky komunistických poslanců.) My se staráme o ty drobné zemědělce, kteří mají tolik lásky k dobytku, že se ho zbaví až v posledním okamžiku. (Výkřiky posl. Nepomuckého.)

Příplatky na brambory v předešlém roce dodané a za značné ceny vyvezené jsou přes všechny intervence dalším nesplněným slibem, pane kolego Nepomucký. Postrádeme ... (Posl. Nepomucký: To jsi už četl!) To jsem ještě nečetl, ale zdá se, že panu kol. Nepomuckému tento nesplněný slib tak straší v hlavě, že jej slyší i tehdy, když se o něm nemluví.

Postrádáme vyhlášení cen za osivo a sadbu, ač bychom toto osivo již rádi svěřili matce zemi. Tato nejistota nebude mít zrovna vliv na zvýšení snahy po získání jednoho z prostředků ke zlepšení budoucí sklizně.

Dodatečné vyúčtování doplatků značně zatěžuje naše družstva a k dobré službě nepřispívají ani rozhlasové projevy toho druhu, jaké jsme slyšeli od odpovědného úředníka ministerstva zemědělství v posledních dnech. Doplatky a snížení cen nesou doposud družstva ze svého a tak se stávají financiery naší vlády. Bylo by si přáti, aby naše družstva s urychlením dostávala vše, co z rozkazu vlády a jejího rozhodnutí musejí doplácet našim zemědělcům.

Litujeme, že demokracie družstev zůstává pouze na papíře, ač tam byly provedeny svobodné volby, pane kolego Nepomucký. (Výkřiky posl. Nepomuckého.) Už jsem jednou o tom mluvil, ale jsem ochoten to říci ještě jednou. Ze 730 účastníků valné hromady, o jejichž účast se hlavně vaše strana postarala, pouze 14, pane kolego Nepomucký, hlasovalo proti oficielnímu vedení, a vedoucímu, to je prosím, mé maličkosti, byla vyslovena úplná důvěra a dík za vedení. To se vám, pane kolego, na valné hromadě Kooperativy nestalo. (Potlesk.) Vám se stal pravý opak (Potlesk), ale přes to považujete za demokratické i přes nedůvěru zemědělců seděti tam, kde již dávno být nemáte. (Posl. Nepomucký: Novák to řekl chytřeji!) To je možné, já neříkám, že jsem chytřejší než Novák. Já budu spokojen, když budeme stejně chytrými. Zdá se, že je vám Novák - a snad to budou i další - velmi nepříjemný. (Posl. Valo: To je teror!) Ne, naprosto ne, to je pouhé ... (Hluk. - Výkřiky komunistických poslanců.) Já počkám, až budete mluviti jen jeden, poněvadž všem najednou odpovídat nelze. Já jsem řekl, že kol. Novák je vám nepříjemný, ale ne proto, že by vás znásilňoval. Často naopak znásilňujete při projevu vy jeho. Je mně milým potěšením, že příslušníci komunistické strany jsou vyburcováni z ledového klidu, který snad byl v očekávání příštích událostí. Doposud nereagovali - až na nepatrné výjimky na žádný z projevů zde pronesených. Jsem rád té změně, která svědčí o tom, že když poznali, že by jim nebylo nic platné tvářiti se jak beránci, ukázali zase pravou tvář. (Hluk. - Výkřiky komunistických poslanců.) Já vám všem najednou nerozumím. Dovolíte mi proto, abych pokračoval a konstatoval, že ona demokracie, již pan ministr zemědělství hlásá, není právě jeho příslušníky plněna. Politická licitace, kterou zanesla nejsilnější strana do našich družstev, je jim velmi v neprospěch a je politováníhodné, že si zde vzala tato strana příklad z minulosti.

Postrádáme prováděcí nařízení k zákonu o Jednotném svazu českých zemědělců. Čekali jsme, když pan ministr zemědělství vyburcoval tolik deputaci, aby tyto zákony byly urychleně projednány, že bude prováděcí nařízení 24 hodin po vyhlášení zákona uveřejněno. (Potlesk.)

Musíme však konstatovat, že 2 a ¹/₂ měsíce po odhlasování tohoto zákona nám toto prováděcí nařízení chybí a máme obavu, abychom na ně nemuseli čekat až příliš dlouho. Pan ministr nevyužil plných 6 měsíců, jež mu dáváme k provedení tohoto vlád. nařízení. Zdá se nám totiž, že pan ministr zemědělství není tak plně spokojen se zákonem o Jednotném svazu, poněvadž se nestal a nestane se - věřím pevně - už nikdy prodlouženou rukou ministerstva zemědělství. (Výkřiky komunistických poslanců: A tou pátou stranou!) Zcela určitě ne, v tom s vámi souhlasím, poněvadž se domnívám, že ani nikdo z vás by si toho nepřál.

Naznačil jsem zde jen několik příčin, které mají vliv na malou spokojenost zemědělců, která vedle stálého jitření vesnice je také jednou z příčin dnešní těžké situace. Představitelům nové zemědělské politiky naskýtá se zde nebývalá možnost, prospěti zemědělství a státu. Pan ministr zemědělství může nám prací ve prospěch zemědělců zde dokázati skutky, že se mýlí ti, kdož se obávají na základě dosavadní praxe, že má zájem na přesvědčení zemědělců, že dosavadní způsob hospodaření je neudržitelný a že se snaží, aby se zemědělci dobrovolně pod hospodářským a psychologickým tlakem zřekli vlastnictví k půdě. Upozorňuji, že zemědělci v naši straně organisovaní - a ostatní s námi jistě budou solidární - budou rádi pracovati, ale na svém a po svém. Budou-li všichni, jichž povinností je o zemědělství se starat, a to starat nezáludně, tak činit, budou-li zemědělcům poskytovat více práce a méně darů a slibů a osobní propagace, pak se dílo podaří

Zemědělci národně socialističtí vyslovují politování, že došlo k nechutné licitaci při prosazování oprávněných příplatků k cenám zemědělských výrobků. Jsou vděčni svým zástupcům ve vládě, třebas se octli za to na černé tabuli světového formátu za neohrožené hájení zájmů rolníků. (Potlesk poslanců komunistické strany Slovenska.) Je vidět, že přece jen někdy se mnou souhlasíte.

Jsou hrdi, že snaha našich členů vlády směřuje ke zvýšení zámožnosti všech vrstev tohoto národa a že chtějí svou činností příslušníkům našeho národa bez rozdílu politické příslušnosti pomáhati k lepší budoucnosti. Jsme přesvědčeni, že špatně slouží své vlasti ten, jehož snahou je příslušníky tohoto národa připravit o majetek získaný prací celých generací, jakož i o výrobní prostředky. (Ironické výkřiky komunistických poslanců.) Ono je to k pláči neboť národ žebráků byl by národem hospodářsky i politicky málo odolným. Kdyby byla věnována taková péče ve prospěch našich drobných a středních zemědělců, jaké se těšili od vás 400tisicoví milionáři, pak by byli naši drobní zemědělci úplně spokojeni.

Čs. strana nár. socialistická pracovala a bude pracovati ve prospěch zemědělců. Je jim hlavně zárukou klidu a pořádku, který je hlavním předpokladem úspěšné práce a radosti z práce, a proto jí zůstanou zemědělci věrni. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo p. posl. Mestkovi.

Posl. Mestek: Paní a pánové!

Stalo se zvykem v této sněmovně, že při každé příležitosti a při každé rozpravě velmi útočíte na naše pohraniční kraje. Naši páni poslanci se domnívají, že pohraničí je živnou půdou, na které mohou stále a stále dokazovat, že u nás zemědělská politika a celé naše hospodářství nejde kupředu. Zapomněli snad členové zemědělského výboru, když loňského roku byli u presidenta republiky a mluvili o otázce našeho pohraničí, že pan president jim řekl, že v pohraničí máme dvě možnosti: buď tam ponecháme Němce a tím také zmenšíme svoje hospodářské i sociální těžkosti, anebo Němce vystěhujeme, ale z toho nám také vzniknou určité hospodářské potíže a hospodářské ztráty? Vidíme, že se při každé rozpravě, při každé příležitosti někteří páni poslanci řídí známým heslem, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou, a domnívají se, že i v tomto případě, budou-li stále sočit na naše pohraničí, také nakonec náš lid ve vnitrozemí a snad hlavně v zahraničí uvěří, že Československo není schopno provést osídlení a není schopno dáti hospodářský život do pohraničních okresů.

Dnes však již slyšíme z úst zástupců čs. strany národně socialistické, že bylo přirozené, že se musela zakládat pastvinářská družstva a že zemědělství nemohlo propást tuto tak příhodnou příležitost.

Pánové, vzpomeňte si, kolik tu bylo vašich útoků, kolik tu bylo pomlouvání těchto pastvinářských družstev, a ještě dnes se ve svých referátech snažíte dokázat, že pastvinářská družstva neprosperují, že jsou pasivní. Můžeme snad souhlasit, že některá odvětví nejsou ještě rentabilní, ale jistě také páni poslanci musí přiznat, zakládáme-li úplně nové hospodářské objekty, které mají sloužit naší zemědělské politice, že také do nich musíme investovat určitý kapitál. Dnes však již, po počátečních obtížích, které byly v r. 1945, vidíme, že pastvinářská družstva přinášejí našim rolníkům velký užitek, a pan posl. Ševčík ví nejlépe, jak v jeho okrese pastvinářská družstva prosperují. Může také říci, jak tato družstva pěstují dobytek, který bude základnou chovu dobytka našich rolníků v příštích letech. To však panu posl. Ševčíkovi nevadí, aby proti těmto družstvům útočil. Situace tam však vypadá trochu jinak, totiž pánové na jedné straně vedou proti tomuto družstevnictví podvratnou činnost, na druhé straně však dělají všechna opatření, aby tato družstva dostali do své politické sféry.

Jsme však svědky, že se i dále provádějí útoky na naše pohraničí. Vzpomeňte si jen, kolik právě na tomto místě bylo proneseno útoků proti našemu pohraničí, pokud se týká SNB a vůbec stráže na našich hranicích. Poukazovalo se na to, že na našich hranicích jsou veliké části Sboru národní bezpečnosti, a jistě si každý vzpomene na článek ve Svobodném slově, kde se najednou rozvinula dalekosáhlá národohospodářská úvaha o tom, že tyto sbory nejsou produktivní, že nevydělávají. Dnes však vidíme, jak vypadá skutečnost a jak by to bylo vypadalo, kdyby byly tenkrát nadřízené úřady poslechly hlasu pana posl. Hory po odvolání jednotlivých oddílů, v jaké situaci by dnes naše pohraničí bylo!