1. Sleva cla se rozšiřuje i na úplné šicí a pletací stroje, zařízené pro mechanický pohon, 2. sleva cla se rozšiřuje též pro dovoz strojů a přístrojů dovážených k obnově výrobních podniků poškozených válkou a 3. v původním zákoně vyjádřené percentuální slevy cla se stanoví touto osnovou pevnou sazbou, čímž se dosahuje značného administrativního zjednodušení a u většiny strojů podstatného zlepšení přiznané celní slevy.

Všeobecně lze říci, že provedením zákona nevznikne ve státním rozpočtu úbytek celních příjmů následkem povolení slev, neboť se již v prelimináři státního rozpočtu počítá s výnosem cel o tyto slevy zmenšeným.

K požadavku, aby dovoz strojů s celní úlevou byl osvobozen od daně z obratu, se připomíná, že toto opatření bude vyřešeno vládním nařízením na základě zmocnění daného zákonem čís. 31 z r. 1946, neboť v tomto nařízení se stanoví, že dovoz některých předmětů, zejména surovin, polotovarů, strojů nebo přístrojů, které se v tuzemsku vůbec nevyrábějí nebo jen v nedostatečném množství, nepodléhá dani z obratu nebo podléhá dani snížené.

Otázky slev v jednotlivých případech budou vyřizovány poradním sborem, který byl stanoven již před okupací, a v tomto poradním sboru zástupcové průmyslu vyrábějícího stroje v tuzemsku nebo ony skupiny průmyslu, k nimž patří podnik, který stroj dováží, jako na př. průmysl potravinářský, papírenský, oděvní, obuvnický atd., budou vždy moci uplatňovat své zájmy tak, aby se tomuto průmyslu mohlo dovozem strojů vypomoci.

Prosím proto, aby slavná sněmovna vzala na vědomí, že se rozpočtový výbor ve svém zasedání ze dne 12. září usnesl doporučiti sněmovně přijetí zákona ve znění navrhovaném vládou. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Přistoupíme proto bez rozpravy k hlasování.

Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 5. Druhé čtení osnovy zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 73).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Přeučil: Nejsou.

Zpravodaj posl. inž. Herl: Nikoli.

Zpravodaj. posl. inž. Spáčil: Nejsou.

Místopředseda Tymeš: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 5. odstavec pořadu.

Nyní přistoupíme k projednávání šestého odstavce pořadu, jímž je

6. Zpráva výborů sociálně-politického a zahraničního (podle §u 35 jedn. řádu) o vládním návrhu (tisk 67), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Akt o změně ústavy mezinárodní organisace práce, přijatý 27. Mezinárodní konferencí dne 5. 11. 1945 (tisk 76).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je pan posl. Tichota. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tichota: Vážená sněmovno!

Sociálně-politický výbor projednal vládní návrh, aby ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé projevilo souhlas s Aktem o změně ústavy Mezinárodní organisace práce, přijatým 5. listopadu 1945 27. Mezinárodní konferencí.

Po r. 1918 byl systém kolektivní bezpečnosti mezinárodního právního, sociálního, hospodářského i politického řádu tvořen nejen Společností národů a Stálým výborem mezinárodní spravedlnosti, ale i Mezinárodní organisací práce. Zakládající členové této organisace byli zároveň zakládajícími členy Společnosti národů. Výkonným orgánem Mezinárodní organisace práce byl Mezinárodní úřad práce, sídlící ve stejném místě jako Společnost národů. Společnost národů přestala dnem 19. dubna letošního roku existovat a tímto dnem skončily také její politické funkce. Toto rozhodnutí Společnosti národů se však netýká - jak bylo výslovně stanoveno - Mezinárodní organisace práce a jejího trvání. Je pouze třeba vzhledem k zániku Společnosti národů provést změnu její ústavy. Mezinárodní organisace práce bude svá vydání hradit z rozpočtu Společnosti národů pro r. 1946, dostane přímý díl z majetku Společnosti národů a převezme do vlastnictví nemovitý majetek užívaný dosud Mezinárodním úřadem práce v Ženevě.

Rozhodnutím ze dne 5. listopadu 1945 na 27. zasedání Mezinárodní organisace práce v Paříži byla učiněna opatření, aby organisace mohla existovat i po zániku Společnosti národů. Stalo se tak "Aktem o změně ústavy Mezinárodní organisace práce", v němž je vyjádřena vůle po vztahu k Organisaci Spojených národů. Československá republika byla zakládajícím členem Společnosti národů a tím i zakládajícím členem Mezinárodní organisace práce. Československo svým vyspělým zákonodárstvím, i zákonodárstvím pracovním, bylo vždy mezi nejpokrokovějšími členy Mezinárodní organisace práce a její zástupci, zaujímající význačné místo, účastnili se všech prací vynikajícím způsobem. Vzpomínám, že dnešní president republiky dr E. Beneš byl zvolen předsedou hned na počátku existence Mezinárodní organisace práce její konferencí. Z politických činitelů zaujímali význačné funkce zesnulí ministři sociální péče dr Winter a inž. Nečas, za odboráře pak zesnulý ministr Alois Tučný a bývalý senátor Němeček vedle řady dalších.

Ani válka nepřerušila členství Československé republiky v Mezinárodní organisaci práce, i po ní se Československo zúčastnilo všech schůzí a zasedání. Také na zmíněném 27. zasedání valného shromáždění Mezinárodní organisace práce hlasovali českoslovenští zástupci pro přijetí Aktu o změně ústavy. Lze se nadít, že se Mezinárodní organisace práce stane zvláštním orgánem Spojených národů, a není proto překážek, aby Československo neratifikovalo Akt o změně stavúy Mezinárodní organisace práce. Aby tato změna byla učiněna, musí být Akt ratifikován nebo přijat třemi čtvrtinami členů organisace. Navrhované opatření je pouze formálního rázu. K věcnému projednávání změny ústavy Mezinárodní organisace práce dojde patrně již příští týden v Montrealu na zasedání Mezinárodní konference práce, jíž se Československo zúčastní.

Sociálně-politický výbor předkládá tento Akt o změně ústavy Mezinárodní organisace práce sněmovnímu plenu a doporučuje, aby ústavodárné Národní shromáždění s ním projevilo souhlas. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu posl. dr Bernardovi.

Zpravodaj posl. dr. Bernard: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Neblahý vývoj mezinárodních vztahů mezi oběma světovými válkami vedl nakonec k tomu, že Společnost národů přestala být činitelem, který by byl způsobilý zabránit válečným konfliktům mezi národy a zajistit trvalý mír. Na sklonku války bylo již všeobecně uznáno, že se nový pokus o organisaci světové kolektivní bezpečnosti musí stát na nové organisační základně. Dnem 19. dubna 1946 zanikla tudíž Společnost národů na základě resoluce shromáždění Společnosti národů, přijaté dne 18. dubna letošního roku. Toto rozhodnutí se samozřejmě dotklo také všech organisací, které ať přímo nebo nepřímo byly začleněny do Společnosti národů. Poněvadž tu byla snaha, aby Mezinárodní organisace práce pokračovala ve své činnosti, bylo nutné opatření takové, aby rozhodnutí o likvidaci Společnosti národů nepostihlo také Mezinárodní organisaci práce. Proto na 27. konferenci Mezinárodní organisace práce byl schválen Akt o změně ústavy Mezinárodní organisace práce, který vláda předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění ke schválení. Tento Akt především ruší ustanovení dřívější ústavy Mezinárodní organisace, na jejímž základě organisace byla začleněna do Společnosti národů, a zároveň má nová ustanovení, která mají napříště upraviti vztah Mezinárodní organisace práce k Organisaci Spojených národů. Tento vztah bude mnohem volnější nežli dřívější vztah Mezinárodní organisace práce ke Společnosti národů.

Organisace práce má být t. zv. zvláštní organisací Spojených národů a vzájemný poměr obou institucí má býti upraven zvláštní smlouvou. Návrh takové smlouvy byl již schválen hospodářskou a sociální radou Organisace Spojených národů v květnu letošního roku.

Navrhovaný Akt má některá nová ustanovení o členství v Mezinárodní organisaci práce a o financování nové organisace, které napříště bude upraveno dohodou, uzavřenou s Organisací Spojených národů.

Československá vláda se již svého času vyslovila v zásadě pro to, aby Československá republika byla i nadále zastoupena v Mezinárodní organisaci práce, a naši zástupci na 27. konferenci Mezinárodní organisace práce vyslovili svůj souhlas s navrhovanými změnami. Vláda tudíž plní jen toto své rozhodnutí, předkládá-li nám návrh na schválení tohoto Aktu. Při této příležitosti si ovšem uvědomujeme, že to bylo Československo, které vždy zastávalo kladné stanovisko k myšlence mezinárodní spolupráce také na poli sociální politiky, a tím spíše dnes, když jsme u nás provedli tak významné změny hospodářské a sociální a když tudíž máme ještě větší možnost provádět sociální politiku na mnohem širší základně a mnohem velkorysejším způsobem. Máme svrchovaný zájem, abychom přispěli svým podílem k mezinárodní spolupráci v tomto směru.

Kromě toho již bylo všeobecně uznáno, že nebude trvalého míru, nedojde-li mezi národy a státy k co nejužší spolupráci v otázkách hospodářských a v otázkách politiky sociální. Odpovídá proto dnešní stanovisko vlády k Mezinárodní organisaci práce duchu naší dosavadní zahraniční politiky, vedené především dobrou vůlí přispěti ke všem pokusům o mírovou spolupráci mezi národy a o organisaci trvalého míru.

Ze všech těchto důvodů si dovoluji jménem zahraničního výboru doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby vládní návrh zákona schválilo. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava se nekoná.

Přistoupíme k hlasování.

Schvalovací usnesení má 1 odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo usneslo se podle § 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 6. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje Akt o změně ústavy mezinárodní organisace práce, přijatý 27. Mezinárodní konferencí dne 5. XI. 1945 (tisk 76).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Tichota: Nikoliv.

Zpravodaj posl. dr Bernard: Nejsou.

Místopředseda Tymeš: Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 6. odstavec pořadu.

Před ukončením schůze sděluji, že pp. posl. Šabršula a Sedlák žádají za zdravotní dovolenou do konce t. m. Lékařská vysvědčení předloží dodatečně.

Navrhuji udělení těchto dovolených.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené se udělují.

Oznamuji dále, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala ve středu dne 18. září 1946 o 15. hodině

1. Rozprava o prohlášení pana předsedy vlády Klementa Gottwalda učiněném v 9. schůzi ústavodárného Národního shromáždění dne 12. září 1946

2. Zpráva výborů zahraničního a živnostensko-obchodního o vládním návrhu (tisk 40), kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a královstvím Afghanistanským, podepsaná dne 21. října 1937 v Berlíně a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. prosince 1937, č. 45 Sb. z. a n. z roku 1938.