Tytéž škody mohou nastati po stránce fysického zdraví, nebude-li mládež vhodně ošacena a obuta, jak toho vyžaduje druh práce, k němuž je určena. Oděvy a obuv městská je absolutně nezpůsobilá pro práci v polích a chlévech. Zdraví oslabené několikaletou podvýživou dětí z měst znamená snadnou náchylnost k infekcím a různým jiným chorobám. Proto je potřebí ustavičné kontroly lékařské, která je resolucí přiřčena okresním lékařům. Ti mají také povinnost starati se o řádné umístění pracovních skupin po stránce zdravotní.

Resoluce sice neváže vládu právně, ale morálně, protože vláda nese morální odpovědnost za to, aby mládež, která dnes pouze vypomáhá, byla i nadále v budoucnosti mravně a fysicky zdravým hospodářským činitelem. Proto musí vláda učiniti všechna příslušná opatření a uděliti závazné příkazy kompetentním orgánům, aby s prováděním připomínek v resoluci bylo skutečně ihned započato a aby potřebná kontrola nebyla jenom náhodná, ale organisovaná a řádně prováděná.

Po zkušenostech v letech nesvobody chvějí se dnes oprávněně všechny matky, jejichž děti jdou do práce. Musíme jim dát záruku, že jsou učiněna všechna opatření, jimiž mládež přikázaná k pomoci venkovu bude ochraňována jak po stránce mravní, tak fysické. Budou tak splněny nejenom požadavky opravdového výkonu, pro nějž se celé opatření dělá, ale především se nám vrátí mládež fysicky zocelená, chápající správně svůj poměr k tělesné práci a rozumějící účinnému bratrství v národě.

Ve 3. bodě resoluce ukládá soc. politický výbor vládě, aby se snažila při dalších opatřeních k získávání pracovních sil řešiti tento problém podle plánu prozkoumaného a vpravdě spravedlivého. Odsun Němců a všechny nesnáze, které z toho budou vyplývat, byly již známy a plánovány v illegálních organisacích od roku 1940. Od května minulého roku byly pak všechny otázky již jasny a od té doby bylo přece dosti času k přípravě nejdůležitějších opatření.

Mládež a její rodiče, jak jsem již řekla, neprotestují nikde proti zásadě obětavé, vzájemné pomoci všude, kde je zapotřebí splniti podmínky budování, ale přece jenom se ptají, proč nebyla povinná služba nařízena v měsících letních a v ranném podzimu, kdy je skutečně naléhavá potřeba mimořádných zemědělských úkolů. Nebylo by bývalo zapotřebí tolika protestů, intervencí a výjimek, jak se děje za nynějšího stavu. Proto, žádá-li třetí bod resoluce, aby vláda učinila opatření k získání trvalých pracovních sil, znamená to nejen spravedlivý požadavek mládeže, která byla za doby nesvobody nuceným nasazením oslabena a ztratila spoustu času a příležitosti k opravdovému vzdělání, ale především trvalou a vydatnou pomoc zemědělským vrstvám.

Všechny strany Národní fronty jsou shodny v tom, že jde-li dnes o naší mládež, jde o nejvzácnější bohatství národa, a proto považují důsledné provádění resoluce soc.-politického výboru v celém znění za právě tak důležité jako provádění zákona. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor soc.-politický, paní posl. Hodinové-Spurné.

Zpravodajka posl. Hodinová-Spurná: V rozpravě řečníci nanesli řadu námětů pokud se týká mobilisace pracovních sil a byla zde také několika řečníky ventilována otázka zasazení mládeže snad ne vždy s hlediska takového, aby na jedné straně opravdu bylo pomoženo našemu zemědělství a na druhé straně abychom také správně dovedli oceniti úlohu mládeže v této těžké poválečné době.

Bylo zde řečeno, že se mládeži slíbilo, že v nové republice jí budou nahrazena všechna utrpení, způsobená jí v době okupace. Ano, je pravda, že naše mládež si plnou měrou zaslouží, aby všechna tato utrpení byla nejen odčiněna, ale aby byly zahlazeny také rány, zasazené jí i celému národu. Není však možné, aby dnes, kdy se sotva pomaloučku začínáme zotavovat ze všech ran, bylo demagogicky zneužíváno tohoto postavení republiky, a to v okamžiku, kdy je třeba zachránit, co se zachránit dá, a připravit také lepší budoucnost národu. (Potlesk.) Uznávám, že je třeba, aby boj proti šmelinářům byl veden se vší bezohledností a do všech důsledků. Je však jen třeba, aby se o to opravdu všechny strany Národní fronty do důsledku přičiňovaly, abychom se nesnažili, když se některému poválečnému šmelináři šlápne na kuří oko, dostávat jej z bryndy (Potlesk.), aby se nenašel nikdo, kdo by měl pro tyto poválečné škůdce republiky slova omluvy.

Dvacet let agrární reakce zavinilo útěk pracujících z venkova; za celých dvacet let se neproneslo tolik kritických slov proti agrární reakci, která postupovala všemi způsoby proti pracujícímu lidu, aby to vedlo k odstranění tohoto stavu, který se projevil v těžkých dobách republiky. Je třeba, abychom všichni společně v upřímném úsilí odstraňovali nejenom tyto křivdy, které napáchala okupace, ale abychom se také snažili účinně zacelit rány, které zasadila v minulosti reakce. (Potlesk.) Je skutečně třeba, abychom udělali všechno, tedy nejenom opatření, která děláme dnes doplněním zákona, jímž se mobilisuje mládež na zemědělské práce, ale skutečně všechno, aby zemědělcům byla poskytnuta vydatná pomoc, hlavně těm, kteří prací svých vlastních rukou musejí nahrazovat cizí pracovní síly, aby se jim dostalo co nejdříve trvalých pracovních sil, abychom tak společným úsilím odstranili jeden z velkých nedostatků poválečných.

Poněvadž toto opatření je jenom jedním úsekem z chystaných opatření, doporučuji, aby návrh zákona byl přijat tak, jak se na něm usnesl výbor soc.-politický. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor zemědělský, p. posl. dr Novotnému.

Zpravodaj posl. dr Novotný: Paní a pánové!

V provedené rozpravě převážná část řečníků mluvila pouze o nasazení dvou ročníků mládeže. Chci připomenout, že ve smyslu novely tohoto zákona, která má být odhlasována, bude mít pan ministr sociální péče za souhlasu vlády možnost nasadit do zemědělské práce nejenom ony dva ročníky mládeže, nýbrž také řadu jiných věkových skupin a jiných zaměstnanců. (Potlesk.) Považujeme dosavadní opatření pana ministra soc. péče za pouhý počátek dalších opatření, která mají sloužit našemu zemědělství a celému národu. Považuji proto za nutné prohlásit jménem zemědělského výboru, že žádáme, aby navrhovaná osnova byla přijata v plném svém znění, poněvadž od ní očekáváme opravdu budoucí pomoc našemu zemědělství. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 4, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se doplňuje zákon ze dne 16. května 1946, č. 121 Sb., o zajištění pracovních sil pro zemědělskou výrobu v rámci národní výstavby státu (tisk 74).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajka posl. Hodinová-Spurná: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Novotný: Není jich.

Místopředseda Tymeš: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resolucích výboru soc.-politického a zemědělského, otištěných ve zprávě výborové.

Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce jsou přijaty.

Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu.

Nyní přistoupíme k projednávání pátého odstavce pořadu, jímž je

5. Zpráva výborů živnostensko-obchodního, průmyslového a rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 48) o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 72).

Zpravodajem za výbor živnostensko-obchodní je p. posl. Přeučil. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Přeučil: Paní a pánové!

Vláda předložila ústavodárnému Národnímu shromáždění republiky Československé návrh zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů. Jde především o snahu podporovat zdokonalení výrobních zařízení podniků. Proto se už v roce 1921 usneslo tehdejší Národní shromáždění na opatřeních, podle nichž možno povolit částečné nebo úplné osvobození od cla pro dovoz nových i starých strojů, strojových součástí a továrních zařízení důležitých průmyslových odvětví tam, kde je třeba zvýšit ať už výrobní nebo strojovou organisaci podniku. K nové úpravě cla při dovozu strojů došlo pak ještě 15. března 1925. K posouzení, zda jsou tu nebo tam splněny podmínky slevy, byl zřízen zvláštní poradní sbor. Další zákonné úpravy potom ještě následovaly a takřka v každém roce docházelo k celním úpravám při dovozu strojů nebo strojních zařízení.

Sama důvodová zpráva vypočítává výši povolených slev cla ze strojů, dovezených z ciziny. Nejnižší částka, jak je patrno, je v roce 1934, pouhých 12 milionů, a nejvyšší v r. 1930, kdy byla překročena částka 75 milionů.

Válka zanechala těžké stopy na našem strojovém zařízení. Veliká část výrobních zařízení byla odvlečena a zbylé jsou zastaralé a potřebují nutně obnovy. Má-li náš průmysl, naše výroba čelit cizí konkurenci nejenom na trhu domácím, ale také na trhu zahraničním, má-li býti také výroba zlevněna, nezbývá nic jiného, než náležitě ji vybaviti strojním zařízením pokud možno nejmodernějším, nejvýkonnějším, aby tak byla také umožněna úspora lidských sil tam, kde jí lze dosáhnout.

V zájmu administrativního ulehčení a v zájmu zjednodušení upravuje zákon v § 2 pevné celní sazby ve výši 50 a 100 Kčs u strojů čtyřicáté a jedenačtyřicáté třídy a 300 Kčs u traktorů a motorových pluhů, jak je patrno z položky sazebníku 553 d). Tato opatření znamenají současně pronikavé zvýšení slevy cel u strojů a u zařízení elektrických, čímž má být vlastně také povzbuzena elektrisace výrobních zařízení.

Z uvedených důvodů prosí výbor živnostensko-obchodní plenum ústavodárného Národního shromáždění, aby vládní návrh zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů schválilo tak, jak je předložen. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Zpravodajem za výbor průmyslový, je p. posl. inž. Herl. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Herl: Slavné ústavodárné Národní shromáždění, paní a pánové!

Průmyslový výbor ústavodárného Národního shromáždění mě pověřil, abych v této plenární schůzi podal zprávu o vládním návrhu zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů a v předloženém znění jej doporučil ke schválení.

Jako zpravodaj průmyslového výboru považuji za svou povinnost konstatovat, že navrhovaný zákon má přispěti k urychlenému provedení dvouletého programu stran Národní fronty, a to z těchto důvodů:

Záhy po vzniku samostatného státu československého byla pociťována potřeba podporovati zdokonalení výrobních zařízení podniků již trvajících a zařizování a budování nových výrobních odvětví. Těmto potřebám bylo učiněno zadost vydáním zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 311 Sb. K nové úpravě slev cla na stroje došlo zákonem ze dne 15. března 1925, č. 58 Sb. Platnost tohoto zákona byla prodloužena zákonem ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. V tomto rozsahu byla platnost zákona o slevách cla pro dovoz strojů prodloužena zákonem ze dne 20. listopadu 1928, č. 196 Sb., opatřením Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 11. října 1929, č. 158 Sb., a zákonem ze dne 21. května 1931, č. 83 Sb. S účinností od 1. dubna 1934 došlo k nové úpravě zákona ze dne 3. května 1934, č. 88 Sb. Platnost tohoto zákona byla prodloužena zákonem ze dne 25. června 1937, č.171 Sb., na dobu do 31. března 1939.

Paní a pánové! Je vám jistě všem zřejmé, že dnes, kdy je stav v četných podnicích neudržitelný vlivem války, za které bylo strojní zařízení opotřebováno, zničeno nebo poškozeno bombardováním, bude nutno přistoupit k obnově strojního zařízení. Z mnohých podniků bylo také výrobní zařízení odvlečeno. Další důvod pak je, že má-li naše výroba čelit cizí konkurenci nejen na domácím trhu, nýbrž má-li se uchytit na zahraničních trzích a obnoviti obchodní styky za války zpřetrhané a tím opatřovati státní pokladně potřebné devisy, může se tak státi jen za onoho předpokladu, že naše podniky budou vybaveny strojními zařízeními co nejmodernějšími a nejvýhodnějšími; pak jistě budou produkovat výrobky levné a kvalitní.

Známý nedostatek lidských pracovních sil nás nutí k tomu, aby se tyto nahrazovaly strojní výrobou všude tam, kde je to jen možno.

Domácí výroba strojů bude chráněna před cizí konkurencí tím, bude-li sleva cla povolena jen tehdy, když poradní sbor, zřízený při ministerstvu financí, v němž jsou zástupci interesovaných ministerstev a zájmových skupin, vyšetří, že dovážené strojové zařízení se v tuzemsku nevyrábí, a že jeho dovoz je nutný, aby se zavedl nebo zdokonalil některý obor výroby průmyslové nebo zemědělské nebo aby mohl býti obnoven výrobní podnik poškozený nebo zničený válkou.

To jsou hlavní důvody navrhovaného zákona.

Průmyslový výbor však postrádal ve vládním návrhu celní slevy pro dovoz strojů a přístrojů, jimiž se má podporovat racionální provádění staveb všeho druhu a zdokonalení veřejného zařízení. Proto se usnesl, aby v důvodové zprávě bylo uvedeno toto:

Za splnění podmínek §u 1 zákona může být povolena sleva dovozního cla pro stroje a přístroje, jichž dovoz je nutný, aby se zavedlo nebo zdokonalilo racionální provádění staveb všeho druhu, zavedl nebo zdokonalil provoz obecně prospěšných zařízení veřejné správy nebo aby se obnovilo takové zařízení poškozené válkou.

Touto poznámkou v důvodové zprávě sledoval průmyslový výbor ten cíl, aby při praktickém provádění zákona byl vzat náležitý zřetel na vzpomenuté potřeby našeho stavebnictví a všeobecně užitečných zařízení svazků územní samosprávy. Na textu vládní předlohy nebylo provedeno změn po ujištění zástupců ministerstva financí, že již dosavadní praxe celních úřadů a ministerstva k těmto potřebám přihlíží.

Navrhuji proto jménem průmyslového výboru, aby slavná sněmovna zákon schválila ve znění vládou předloženém. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. inž. Spáčilovi.

Zpravodaj posl. inž. Spáčil: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Osnova zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů byla projednána v rozpočtovém výboru. V podstatě je osnova tato recipováním ustanovení zákona č. 88 z r. 1934.