Aby mně nebylo špatně rozuměno: Nehájím
centralismu a omezení pravomoci slovenských samosprávných
orgánů. Chci jen, aby bylo jasno, že státní
jednota československá musí být zachována,
a abychom se skutečně nedostali k poměrům
předmnichovským a pomnichovským. Myslím,
že bychom si měli v Čechách i na Slovensku
dobře všimnout toho, co president republiky řekl
odstupujícímu zemskému národnímu
výboru pro Čechy dne 6. listopadu. Cituji jenom
několik slov z tohoto významného projevu:
"Nemám nic proti tomu, jestliže se Slovenská
národní rada bude jmenovat Slovenská národní
rada a nikoli zemský výbor a když její
kompetence nebude navlas stejná se zemským výborem
v Praze a v Brně. Nejde o to, aby v Čechách,
na Moravě i na Slovensku bylo všechno do detailů
stejné. Věci mohou býti různě
upraveny, ale o to jde, aby tu bylo vědomí řádné
vlády jakožto celku a aby všichni činitelé
nabyli opravdu vědomí jednoho celku". (Hlučný
potlesk.) A k tomu dodejme další citát
z poselství presidenta republiky k Prozatímnímu
Národnímu shromáždění:
"Decentralisace je přímý důsledek
a doplněk demokracie. Nebudeme-li míti u nás
Němce a Maďary, bude decentralisace nejen možná,
ale všemu obyvatelstvu republiky naprosto nezbytná.
Bude to decentralisace nejen legislativy, nýbrž i
exekutivy. Decentralisace bude provedena shůry dolů,
od parlamentu ústředního k sněmům
zemským, výborům okresním a výborům
místním, od vlády pražské k výkonným
orgánům v jednotlivých zemích, okresech
a obcích. Při tom bude možno respektovati zvláštní
a speciální potřeby jednotlivých zemí".
Tu se nevychází ze stavu revolučně
vytvořeného, ale ze skutečných potřeb
jednotlivých částí a zemí republiky.
Věřím, že při dobré vůli
a budeme-li míti před očima všichni
blaho celku a jednotu republiky, najdeme ve všech těchto
naléhavých úkolech řešení
správné.
Jsem si vědom toho, že toto Prozatímní
Národní shromáždění nebude
řešiti ústavní uspořádání
poměrů českých zemí a Slovenska
ve společném státě, neboť tento
úkol je vyhrazen teprve volenému shromáždění
ústavodárnému. Ježto však i ono
musí řešit tento životní pro nás
problém shodnou vůlí zástupců
českých a zástupců slovenských
a ne principem majoritním, může Prozatímní
Národní shromáždění svým
průběhem připravovat tomuto konečnému
řešení náladu a půdu. Jde o to,
abychom se všichni včas zbavili všech předsudků
a měli stále na paměti, že národní
existence Čechů a Slováků a jejich
plné uplatnění závisí na tom,
aby ji mocensky představoval a hájil stát
jediný a jednotný, a nikoli dvojstátí
pod společným názvem. (Živý
souhlas.)
Bratři Slováci porozumějí mým
slovům, jejich upřímnosti a vážnosti,
vezmou-li také v úvahu zejména některé
dnešní zjevy na Slovensku, výhružné
letáky proti Čechům a československé
jednotě i proti všem Slovákům československé
jednotě skutečně oddaným. Kdo si trest
zasloužil, nesmí trestu ujíti. (Potlesk.)
A kdo nechce pokojně žíti v jednotném
československém státě, musí
buď sám, nebo celek proti němu vyvoditi příslušné
důsledky. Československá republika nesmí
už nikdy hřát na svém srdci ani české,
ani slovenské zmije. (Potlesk.)
Češi i Slováci, musíme hledat vždy
a všude všechno, co nás sjednocuje, a vystříhat
se všeho, co nás kdy dělilo a co by nás
mohlo děliti napříště. (Výkřiky
poslanců demokratické strany.) Košickou
dohodou jsme překonali duch pražského centralismu,
jak se na Slovensku říkávalo. Teď bude
také nutno, aby byl definitivně vymýcen též
duch slovenského autonomismu. Neváhám říci,
že zachovávání jakýchkoliv zvlášních
politických zřízení českých
i slovenských, znění i duchu dohody košické
neodpovídajících, je neodůvodněné
a nebezpečné. Proto je naléhavá urychlená
unifikace právního řádu v zemích
českých i na Slovensku.
K dalšímu upevnění státní
jednoty pokládáme také za nezbytné
takové změny v dosavadní politické
organisaci našeho stranického života, aby to
tuto jednotu posilovalo a nezeslabovalo. Národní
fronta může zdárně svůj společný
program a svoji jednotu rozvíjet jen na základě
parity všech stran, které ji tvoří.
To znamená, že všechny tyto strany musejí
míti stejná práva a stejné povinnosti.
Bylo to už řečeno kol. Drtinou, že
naše strana od slavného bansko-bystrického
povstání za vývoj na Slovensku proti své
vůli a proti svým intencím a přáním
nenese žádné odpovědnosti. (Výkřiky
poslanců demokratické strany.) Litujeme toho
upřímně a litujeme, že jsme na Slovensku
byli ze spolupráce vyloučeni - ač jsme se
o ni hlásili - a prohlašujeme, že tento stav
neuznáváme a nemůžeme s ním vyslovit
svůj souhlas. Je to zřejmá diskriminace (Odpor
poslanců demokratické strany.) jedněch
proti druhým v rámci Národní fronty,
a my jsme mohli tento stav dosud mlčky snášet
jen pokud měl charakter revoluční a tedy
dočasný. Dnes však tato mimořádná
situace musí skončit, ježto přicházíme
od prvního stadia revolučního k normálnímu
ústavnímu životu. Naše strana se chce
o této otázce dohodnout se všemi složkami
Národní fronty, ale svoje právo na rovnost
s druhými stranami bude hájit - jako na všech
ostatních - též na tomto politickém
poli. (Potlesk.)
Souhlasíme též s vládním programem,
pokud jde o otázku bezprostřední pomoci východním
krajům Slovenska válkou nejtíživěji
postiženým, i se snahou, bez újmy průmyslového
rozvoje zemí českých překlenouti dosavadní
rozdíl mezi průmyslově pokročilejšími
zeměmi českými a Slovenskem. Žádáme,
aby ve všech hospodářských a finančních
otázkách ve vztahu mezi zeměmi českými
a Slovenskem bylo vždy přihlíženo též
k onomu mimořádnému zatížení
a vyčerpání, jemuž bylo obyvatelstvo
Čech, Moravy a Slovenska vydáno za války,
a to za strašlivého jeho strádání
nejen hmotného, ale též mravního.
Tento sbor dostal již ve smyslu košického vládního
programu do vínku označení Prozatímní
Národní shromáždění. Přes
to však působnost tohoto sboru není zvlášť
omezena. Náleží mu tedy veškerá
působnost bývalého Národního
shromáždění, tedy i moc zákonodárná,
kontrola vlády, ratifikace mezinárodních
smluv, ba dokonce i volba presidenta republiky, kterou může
provésti jak Prozatímní, tak i ústavodárné
Národní shromáždění. Nejnaléhavějším
úkolem je však příprava všeobecných,
tajných a přímých voleb do ústavodárného
shromáždění, které vypracuje
novou ústavu republiky a položí její
budoucnost na pevný ústavní základ.
Příprava voleb je tedy z nejaktuálnějších
problémů a musí býti vážným
úmyslem provésti volby skutečně co
nejdříve, jak bylo proklamováno již
v prvním článku košického vládního
programu. (Potlesk.)
Jestliže jsme nemohli míti primát v provedení
prvních poválečných svobodných
a demokratických voleb v Evropě proto, poněvadž
naše vlast byla osvobozena poslední, musíme
se aspoň snažit, abychom nezůstali posledními
v provedení voleb a abychom měli jedno z předních
míst co do čistoty celého volebního
řízení. (Hlučný potlesk.)
Není sporu o tom, že nové volby budou provedeny
na základě rovného, všeobecného,
přímého a tajného práva hlasovacího
a na základě poměrného zastoupení,
poněvadž tento princip volebního práva
nejlépe odpovídá demokratickým zásadám,
jakož i vůli našeho politicky vyspělého
lidu. Budeme se usilovně snažiti o to, aby nové
československé volební řády
byly vypracovány v duchu skutečně demokratickém
za přísného dodržení zásad
výše již uvedených.
Zchudli jsme, jak již bylo několikrát odpovědnými
činiteli našimi zdůrazněno a jak všichni
cítíme a ucítíme, a proto musíme
šetřit i časem, i prací. Řízení
volební musí býti účelně
organisováno, zejména v přípravném
stadiu. Proto je nutno provésti racionalisaci celého
předběžného řízení
voleb, zejména řízení reklamačního
a úpravy vykládání volebních
seznamů.
Organisace vnitřní správy spočívá
nyní na instituci národních výborů,
které se ve své podstatě osvědčily
a představují bezesporně vyšší
stupeň demokracie. Sám princip decentralisace si
tuto reformu vynucuje. Tam, kde jsou nebo byly ještě
nějaké závady, nutno neúprosně
bojovat za jejich očistu, a všeobecně nutno
usilovat o to, aby národní výbory byly co
nejdříve a řádně, t. j. podle
zásady všeobecného, rovného, přímého
a tajného práva hlasovacího a podle nových
československých volebních řádů
zvoleny a aby měly novou legislativní úpravou
přesně vymezenou svou kompetenci, která by
pak musila býti bezpodmínečně zachovávána,
a to nejen zdola, nýbrž i shora, aby se už nikdy
nestaly pokusy o okleštění stanovené
pravomoci národních výborů.
S touto otázkou přesného zákonného
vymezení působnosti souvisí také otázka
nové organisace bezpečnostní služby,
jejíž působnost zejména také
vůči národním výborům
musí býti zvlášť přesně
vymezena. Máme eminentní zájem na tom, aby
bezpečnostní služba, jak ve svém projevu
uvedl pan ministerský předseda, požívala
a byla hodna obecné důvěry, aby byla řízena
jednotně a aby byla nedotčena jakýmikoliv
vlivy stranickými. (Potlesk.)
Jistě s pocitem uspokojení vyslechli všichni
slova pana předsedy vlády, že vláda
považuje za svou povinnost užíti celé
své autority a energie, aby přechodný kvas,
který přirozeně a nezbytně vzdouvá
a zpěňuje hladinu veřejného života
v dobách velkých politických, hospodářských
a společenských převratů, ustoupil
tradiční úctě našeho lidu k platným
zákonům. Je samozřejmé a nikdo o tom
nepochybuje, že se revoluce nedá svázat právními
předpisy, ale t. zv. právo revoluční
nemá a v právním státě nemůže
mít delšího trvání. Je proto
nutno upevnit právní řád, aby každý
měl pocit právní jistoty. Nechceme, aby právo
bylo pouze světem představ, nýbrž chceme,
aby právo bylo jasné a určité, a budeme
dbát toho, aby se naše zákony vyznačovaly
netoliko jasností pojmů, ale i úplností
řešení té které otázky.
Chceme-li pěstovat úctu k zákonům,
musíme napravit chyby, kterých jsme se dopustili
před r. 1939, a musíme zrušit zastaralé
zákony a nahradit je novými, moderními a
lidu vyhovujícími.
S tím souvisí také otázka legislativních
úprav z doby nesvobody. Musíme vymýtit a
odstranit tyto zákony a zároveň je nahradit
novými a dbát jazykové čistoty zákonů.
Z důležitých úkolů zákonodárné
činnosti bude řešení řady otázek
spojených s výstavbou našich měst. Nové
předpisy musí býti v plné shodě
se všemi postuláty moderní urbanistiky. Stavební
řády nutno novelisovat a přizpůsobit
pokroku techniky. S tím souvisí také otázka
stavební uzávěry, jejíž uskutečnění
je nutné, aby byla dána možnost racionálně
regulovat stavební ruch a aby ohromných investic,
které se věnují na veřejná
zařízení, bylo plně využito.
Se stavebnictvím vůbec ruku v ruce jde i problém
bytový, který musí býti vyřešen
celostátně a spravedlivě, aby byla povznesena
úroveň bydlení širokých vrstev.
(Potlesk.)
Žádná veřejná správa se
neobejde bez úředníků. Ovšem
úřednictvo musí býti republikánské,
lidové a musí úřadovati v duchu demokratickém.
Výchova zaměstnanců a jejich odborné
školení je jedním z nejdůležitějších
úkolů budoucnosti. Dnešní doba žádá
a bude žádat největší vypětí
sil všech zaměstnanců, a je jen spravedlivé,
abychom se také postarali o jejich spokojenost. S úpravou
mezd nutno spojit i úpravu platů veřejných
i soukromých zaměstnanců (Potlesk.) a
zejména u veřejných zaměstnanců
postaviti celý platový systém na zcena nové
a spravedlivé základy. Dnešní platový
systém je absolutně neudržitelný a nespravedlivý.
Není větší nespravedlnosti než
okolnost, že pro platový postup byly rozhodující
náhody, zda ten který orgán veřejné
správy má či nemá dobrou systemisaci,
nebo zda dotyčný zaměstnanec nastoupil o
několik týdnů nebo dokonce o několik
dnů později. Při rozdělení
veřejných břemen nesmí v budoucnu
dosud vždycky, nespravedlivě. (Potlesk.) Při
býti veřejným zaměstnancům
měřeno, jako této příležitosti
nelze přejíti mlčením, že zásada
"za dobrou práci dobrý plat" platí
mnohdy jen na papíře a ne ve skutečnosti.
Je na příklad jistě ostudou kulturního
státu honorování vědeckých
a praktických suplentů na vysokých školách
částkou 800 K za semestr při jedné
hodině přednášek týdně.
Znárodněním těžkého a
klíčového průmyslu, obchodních
bank a pojišťoven uskutečňuje se akt hospodářské
demokracie, bez které není plné svobody politické.
Naše strana se plně postavila za tento veliký
socialistický čin, protože jej uznává
jako další vývojový systém k
lepší národní pospolitosti. Jestliže
se během jednání projevila různost
názorů, pak to bylo ne v zásadě, nýbrž
jen v tom, má-li býti tento čin proveden
souborně nebo etapově. Bylo rozhodnuto, že
souborně, a strana bere na sebe závazek znárodňovací
proces podporovat ze všech sil a pomáhat při
počátečních obtížích
tak, aby se stal začátkem naší šťastnější
budoucnosti. Očekáváme od tohoto aktu splnění
ideálu všech socialisticky smýšlejících
lidí. Vidíme v tomto aktu dovršení své
národní samostatnosti a oproštění
od vlivů, které na základě své
hospodářské mocnosti zasahovaly mnohdy nešťastně
do naší politiky. Všichni teď musíme
míti jedinou touhu a jedinou snahu, aby se provedení
znárodňovacích dekretů podařilo
a aby se stalo požehnáním všeho lidu i
naší republiky. (Potlesk.)
Znárodnění průmyslu zvyšuje nesmírně
odpovědnost vlády, zejména proti době
předválečné. Příslušný
dekret ukládá vládě vydat podrobné
předpisy o znárodnění a rozhodnout
mnoho konkretních otázek, zejména také
otázku náhrady. Vláda je také zmocněna
ponechat některé znárodněné
podniky jiným subjektům, zejména samosprávě
a společenstvům. Doufáme, že se v tomto
směru bude postupovat velkoryse. Zvláště
důležité bude seskupení jednotlivých
továren v nové národní podniky. Bude
to důležitá organisační otázka,
na níž bude do značné míry záviseti
prosperita jednotlivých nových celků. Nesmí
se při tom zapomínat ani na rozumnou restrikci v
oněch odvětvích, kde bychom pravděpodobně
nemohli veškeren průmysl zaměstnat. Pracující
člověk očekává od znárodnění
zvýšení svého sociálního
zabezpečení, které se projeví především
trvalostí zaměstnání. Jeho práce
bude zbavena pocitu nesvobody a zneužití, protože
její výtěžek přijde k dobru a
prospěchu všech. Na druhé straně vzniká
pracujícímu člověku veliká
odpovědnost a závazek vůči národnímu
celku, aby za toto sociální a hospodářské
zabezpečení dal veškerou svou práci
hlav i rukou národu k disposici, přejímá
od tohoto okamžiku na sebe spoluodpovědnost za blahobyt
národa. Musí si uvědomit, že je mu svěřena
výroba, aby se spotřebiteli dostal do rukou levný
a jakostní výrobek. Vidíme příští
úkoly znárodňovacího procesu v dobré
organisaci znárodněných podniků, hlavně
jejich vedení a v postavení odborných sil
v čelo.
Jsme přesvědčeni, že kapitalismus je
vývojem překonán. Klademe základy
k výstavbě socialismu. Musíme v něm
najíti také formu, jak by se uplatnila osobnost.
Potřebujeme dovedných rukou našich dělníků,
potřebujeme však také dokonalého vedení
technického a zkušeností komerčních.
Lidí tohoto druhu neměli jsme nikdy nadbytek. Ježto
pak v průmyslu a ve vývozu hráli u nás
velmi důležitou úlohu také Němci,
budeme mít nyní schopných lidí nedostatek.
Odpovědnost celostátních podniků proto
je ohromná. O tom, kdo bude povolán na místa
rozhodující, musí rozhodovat jen a jen schopnost,
a tu musí posoudit naši nejlepší znalci
nejen teoretičtí, ale i praktičtí.
Je dále důležité, aby to byli lidé
pevného charakteru a lidé opravdu nezištní,
jak bylo prohlášeno ve vládním programu.
Malý a střední průmysl, drobné
podnikání a podnikání družstevní
zůstaly znárodňovacím procesem nedotčeny.
Jsou typickým znakem československého hospodářství.
92% ze 700.000 závodů na území naší
republiky patřilo mezi závody s nejvyšším
počtem činných osob 5. Proto je třeba,
aby se nyní těmto podnikům dostalo podpory
všeho druhu, aby nebylo žádného znevýhodňování
znárodněné výroby, aby jim bylo pomáháno
společným výzkumnictvím, zaopatřováním
technické výstroje, sdružováním
v nákupní a prodejní družstva.
Také odborné školství musí být
vybudováno a vybaveno vším, čeho je
zapotřebí k řádnému plnění
jeho poslání.
Při osidlování pohraničí nutno
míti náležitý zřetel na samostatné
živnostenské podnikání. Tyto drobné
formy podnikání zůstávají proto,
aby plnily dál své hospodářské
poslání, rozvíjely soukromou iniciativu pěstováním
jakostní výroby jednotkové, zaučovaly
průmyslový dorost a zakládáním
nových výroben dávaly vznik novým
průmyslovým odvětvím, roztroušeným
po celé republice. Právě tomuto druhu podnikání
vděčíme za to, že více než
polovina našeho dělnictva je školena. Podpora
tohoto podnikání je tedy v zájmu celého
našeho hospodářství i našeho industrialismu.
Znárodněním se buduje nový řád,
který musí být řízen jednotným
hospodářským plánem, jehož účelem
je dát blahobyt nejširším vrstvám
národa při šetření národních
sil. Tento plán musí zahrnovat hospodářství
znárodněné i neznárodněné.
Jeho sestavení je zvlášť obtížné
ve státě jako je náš, který je
chudý na suroviny, ale je významným státem
vývozním. Státem vývozním pak
musíme zůstat, nechceme-li, aby životní
míra našeho obyvatelstva poklesla. Půjde ovšem
také o vhodnou formu parlamentní kontroly našeho
plánování.
Pokud se týče výživy a zemědělské
politiky, chtěl bych především zdůraznit,
že situace zásobovací je obtížná
nejen v mase a tucích, ale že není dostatečně
zabezpečena ani v obilovinách, že tedy v tomto
úseku našeho hospodářství je
třeba hospodařit velmi rozumně a odpovědně.
Stále si budeme musit být vědomi, že
to budou ještě na delší dobu především
naše domácí zdroje, ze kterých budeme
čerpat výživu nás všech.
K našemu zemědělství ovšem musíme
mít potřebný a ne jen na čas omezený
zájem, a to nejen proto, že jde o výživu,
nýbrž také z důvodů hlubších.
Také zemědělci jsou rovnoprávnými
představiteli naší národní tradice,
tvůrci obrozujících sil národních
a vůbec podstatnou součástí našeho
hospodářství. Proto je třeba si spravedlivě
uvědomit, že věc našeho zemědělství
a jeho výkonnost není zejména dnes otázkou
jen materialistickou, ale také psychologickou věcí
našich zemědělců, kteří
ve své ohromné většině, ať
patří politicky kamkoli, jsou osobití a demokratičtí
jako každý z nás.
Při posuzování průmyslu a zemědělství
jakožto dvou nejvýraznějších složek
našeho hospodářství nesmíme zapomínat,
že zemědělství je jedním z největších
odběratelů průmyslových výrobků,
bez něhož by průmysl prostě nemohl existovat.
Proto se již nesmí v našem státě
objevit protiklad zemědělství - průmysl.
Je zájmem průmyslu, aby se zemědělství
dostalo pevných a co nejvyšších cen za
jeho výrobky, a naproti tomu aby průmyslové
výrobky vykazovaly tendenci klesajících cen
při zvyšované jakosti. Jen tak dosáhneme
plynulé měny výrobků mezi zemědělstvím
a průmyslem.

