Kdo souhlasí s kap. 14. Ministerstvo, pošt a telegrafů, ze skupiny I a s §§ 4a) a 4b), Československá pošta a Poštovní spořitelna, ze skupiny II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kap. 14. Ministerstvo pošt a telegrafů ze skupiny I a §§ 4a) a 4b) ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 15. Ministerstvo železnic, ze skupiny I a s §em 5, Československé státní dráhy, ze skupiny II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kap. 15. Ministerstvo železnic, a § 5 ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kapitolou 16. Ministerstvo soc. péče, ze skupiny I podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje. se.)

To je většina. Přijímá se.

Kapitola 16. Ministerstvo soc. péče, ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 17. Ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, ze skupiny I a s §em 12, Státní lázně, ze skupiny II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kap. 17. Ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, a § 12 ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 18. Odpočivné a zaopatřovací platy, ze skupiny I podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kap. 18. Odpočivné a zaopatřovací platy, je schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 19. Ministerstvo financí, ze skupiny I a s §§ 1 až 3, Tabáková režie, Státní loterie, Státní mincovna v Kremnici, ze skupiny II a se zbytkem skupiny III.

Podíl samosprávných svazků s fondů na státních daních, dávkách a poplatcích, nechť zvedne ruku. (Děje. se.)

To je většina. Přijímají se.

Kap. 19. Ministerstvo financí, ze skupiny I, §§ 1 až 3 ze skupiny II a zbytek skupiny III jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 20. Všeobecná pokladní správa, ze skupiny I a se skupinou IV. Správa státního dluhu, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 20. Všeobecná pokladní správa, ze skupiny I a skupina IV. Správa státního dluhu, jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 21. Nejvyšší účetní kontrolní úřad, ze skupiny I podle správy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kap. 21 ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.

Mimořádný rozpočet. Kdo souhlasí s mimořádným rozpočtem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo nyní souhlasí s nadpisem, s celkovými přehledy skupin a se sumáři státního rozpočtu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Je přijato.

Tím byl přijat celý státní rozpočet na r. 1938, a to řádný i mimořádný, ve čtení prvém, podle zprávy výborové tisk 585, ve znění shodném s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 580.

Nyní budeme hlasovati ve čtení prvém o finančním zákoně, a to vzhledem k podaným doplňovacím a pozměňovacím návrhům sen. dr Vacka a Kreibicha takto:

Kdo souhlasí s čl. I a II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem sen. dr Vacka na doplnění čl. II dalšími odst. 8 až 10, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s čl. III podle: zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem sen. dr Vacka na doplnění čl. III dalšími odstavci 4 a 5, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí. s čl. IV podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem sen. dr Vacka na doplnění čl. IV dalšími odstavci 5 a 6, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s čl. V až včetně XVIII podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem sen. dr Vacka na změnu odst. 2 čl. XIX, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí tedy s čl. XIX podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí s čl. XX až XXIII podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem sen. dr Vacka na doplnění tohoto článku dalšími odstavci 2 a 3, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s dalšími čl. XXIV až XXXIII, pak s nadpisem zákona, s nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí zákona podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Tím tudíž celá osnova finančního zákona s nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 580.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, aby o osnově státního rozpočtu a finančního zákona na rok 1938 bylo vykonáno ihned čtení druhé.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny neb opravy?

Zpravodaj sen. Zeman: Nie sú!

Předseda (zvoní): Kdo v druhém čtení souhlasí s osnovou státního rozpočtu a finančního zákona na rok 1938 tak, jak byly právě přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova státního rozpočtu, řádného a mimořádného, a finančního zákona s nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 580.

Byla podána řada, resolučních návrhů, a to sen. inž. Wintera, sen. Foita, dále sen. Enhubera a konečně resoluční návrhy sen. dr Vacka, sen. Nedvěda a sen. Kreibicha.

Žádám pana tajemníka senátu, aby tyto resoluční návrhy přečetl.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

I. Resoluce sen. inž. Wintera, Donáta a Reyzla:

Velký rozdíl v procentu přirážek mezi hlavními městy a venkovem způsobuje, že průmysl přenáší buď celé své podniky nebo aspoň jejich sídla do hlavních měst, ve kterých má pro přirážkový rozdíl mnohem menší režii, nehledě ani k tomu, že sídlo v místě centrálních úřadů poskytuje řadu jiných výhod.

Důsledek toho jest ochuzování venkova jak hospodářsky, tak:populačně. Celý český jih i střední Čechy až k Benešovu jsou populačně pasivní, stejně jako český západ kromě okresů Plzeň a Rokycany. Na Moravě není jinak.

Vláda se proto vyzývá, aby studovala opatření, jimiž by disparita přirážek byla zmenšena na snesitelnou výši a aby co nejdříve předložila Národnímu shromáždění příslušné návrhy.

II. Resoluční návrhy sen. Foita:

1. Ministerstvu veř. prací se ukládá, aby sdělilo své zkušenosti, jak se osvědčily jednotlivé druhy povrchové úpravy státních silnic. Zároveň se mu ukládá, aby sdělilo propočty, ze kterých by bylo patrno, který druh úpravy je vzhledem ke své pořizovací ceně a udržovacím nákladům nejvhodnější a nejlevnější. V případě, že takovýchto propočtů nemá a nemůže je podle dosavadních zkušeností poříditi, ukládá se mu, aby provedlo zkoušky v různých zemích a v různém terénu, ze kterých by bylo po čase patrnou který druh povrchové úpravy je nejvhodnější a nejlevnější.

2. Ministerstvu veř. prací se ukládá, aby přezkoumalo stavební náklady jednotlivých stavebních živností v těch případech, kde stavby byly zadány před zvýšením cen stavebního materiálu a zvýšením mezd dělnictva, a povolilo zvýšení paušálu za tyto stavby úměrně takto zjištěnému zvýšení stavebních nákladů.

3. Vládě se ukládá, aby způsob podpory na elektrisaci venkova byl změněn a uzpůsoben tak, aby místo příspěvků v hotovosti převzal stát úrok i úmor elektrisačních výpůjček.

III. Resoluční návrh sen. Enhubera:

Vláda se vybízí:

1. aby rozpočet předkládala zákonodárným sborům vždy koncem října, aby jim bylo umožněno věcné jeho projednání;

2. exposé ministrů buďtež členům zákonodárných sborů dodávána nejpozději 14 dnů před vyložením rozpočtu;

3. aby se postarala o to, aby rozpočet měl jasnější, přehlednější formu podle všeobecných obchodních zvyklostí; aby obzvláště roční uzávěrka končila řádným přenosem a příští rok zahájen byl týmž řádným přenosem stávajících aktiv a pasiv; aby fondy bez výjimky vykazovány byly podrobně ve zvláštním dodatku k rozpočtu; dále, aby řádné a mimořádné výdaje, byť odděleně, tož přece v příčinné souvislosti byly vyúčtovány, ve které se přirozeně nalézají jako výdaje z těchže hospodářských pramenů; dále, aby nejvyšší účetní kontrolní úřad ze svého dosavadního podřízeného postavení jakési registratury vybudován byl v samostatný nejvyšší kontrolní úřad.

IV. Resoluční návrhy sen. dr Vacka, Kreibicha, Steinera, Fidlíka a Popoviče:

1. Aby se na obraně země nevydělávalo, aby se zamezilo špionáži a sabotáži zakuklených nepřátel republiky a lidu, aby se zajistila kvalita výrobků, aby neslýchané soukromé zisky nerozvracely finance státu a nepohoršovaly lid, vyzývá se vláda, aby podnikla všechny kroky k sestátnění zbrojního průmyslu.

2. Ministerstvu národní obrany se. ukládá, aby za účasti zástupců demokratických odborových organisací provedlo nejpřísnější kontrolu nad opevňovacími pracemi a stavbami, jakož i v závodech důležitých pro obranu státu, zejména v těchto směrech:

a) aby bylo na opevňovacích pracích a v závodech.důležitých pro obranu státu zaměstnáváno místní demokraticky cítící obyvatelstvo bez ohledu na národní příslušnost;

b) aby z těchto prací nebyli vylučováni dělníci, úředníci a inženýři protifašistického a komunistického smýšlení;

c) aby zaměstnavatelé jednali slušně s dělníky a zaměstnanci, aby zejména platili řádnou mzdu, dodržovali kolektivní smlouvy, zákonné předpisy o 8hodinové době pracovní a o ochraně práce a šetřili všech práv zaměstnanců.

Proti soukromým podnikům, které se těmito zásadami neřídí, nechť ministerstvo národní obrany s největší přísností zakročí až do úplného odnětí zadaných prací a státních dodávek:

3. Senát N. S. nechť se usnese na zřízení 24členného výboru podle § 22 jedn. řádu senátu, který by prozkoumal s demokratického hlediska politickou spolehlivost okresních hejtmanů a celé administrativy, podřízené ministerstvu vnitra.

4. Senát N. S. nechť se usnese na zřízení 24členného výboru podle § 22 jedn. řádu senátu, který by kontroloval hospodářství Obilní společnosti.

5. Vládě se ukládá, aby senátu N. S. předložila návrh zákona na vyvazení zemědělců z dluhů.

6. Vzhledem k tomu, že postup uhlobaronů ve mzdových požadavcích horníků nabývá rázu vážné sabotáže obrany republiky a záměrného rozrušování poměrů v sousedství Třetí říše, ukládá se vládě, aby všemi prostředky přinutila majitele dolů, aby mzdovým požadavkům horníků vyhověli; aby státní doly daly příklad řádné úpravě hornických mezd a aby vláda postavila uhelný průmysl pod zvláštní přísný dozor.

7. Vládě se ukládá, aby neprodleně učinila opatření ke splnění těchto požadavků:

a) provedení resystemisace na podkladě skutečné potřeby personálu a s ohledem na zkrácení pracovní doby;

b) vydání nového prováděcího nařízení k zákonu čís. 91/18 Sb. z. a n. o osmihodinové době pracovní, aby se tak zamezilo libovolnému prodlužování pracovní doby;

c) stabilisování všech provisorních železničních zaměstnanců, kteří jsou již déle než 4 roky v nepřetržité služební době;

d) znovupřijetí do služby všech železničářů, propuštěných pro své pokrokové smýšlení ze státních služeb;

e) novelisaci zákona čís. 279 o započítání vojenské presenční služby v tom smyslu, aby tato služba byla započítána plně jak pro zvýšení platu a pro služební určení, tak i co do odpočivných a zaopatřovacích platů, a to pro všechny presenčníky, kteří nastoupili vojenskou presenční službu po převratě.

8. Vládě se ukládá, aby učinila potřebná opatření, aby kontrola se strany ministerstva financí a Nejvyššího účetního kontrolního úřadu vůči ministerstvu sociální péče nebyla prováděna tak, že nabývá rázu výjimečných opatření proti sociální péči státu.

9. Vládě se ukládá, aby předložila návrh zákona na zřízení státního monopolu cukerního a lihového.

10. Vládě se ukládá, aby vypracovala reformu daňového systému, která by daňová břemena spravedlivě přesunula na bohaté, zrušila vzhledem k dnešní konjunktuře všechny daňové úlevy z doby krise, pokud se týkají kapitalistů, a daňovými úlevami pracujícím vrstvám, drobným výrobcům a obchodníkům umožnila lepší životní úroveň a trvalejší hospodářský rozmach.

V. Resoluční návrhy sen. Nedvěda:

1. Ministerstvu školství a nár. osvěty se ukládá, aby vydalo výnos, kterým by bylo uloženo zemským školním radám v Praze, v Brně a referátu min. školství a nár. osvěty v Bratislavě a školnímu referátu v Užhorodě, aby dávaly mladým učitelům obec. škol, kteří se míní připravovat k učitelskému úřadu na měšťanské škole, po dvě léta po půlroční dovolené na studium, aby mohli skládat učitelské zkoušky pro měšťanské školy. Na takto uvolněná místa učitelská buďtež jmenováni v příslušné služební hodnosti učitelští praktikanti. Tímto způsobem bez velkých finančních nákladů zmenší se postupně počet nezkoušeného učitelstva na měšťanských školách i počet nezaměstnaných mladých učitelů.

2. Senát N. S. se usnáší, aby dosavadní státní jednoroční pedagogické akademie v Praze, Brně a Bratislavě byly počínaje dnem 1. září 1938 rozšířeny na ústavy dvouleté a aby dosavadní počet posluchačů jednoročních pedagogických akademií byl, zdvojnásoben. Tím by mohlo být aspoň vyhověno volání učitelstva a pokrokové veřejnosti po vysokoškolském vzdělání učitelstva obecných a měšťanských škol.

Úhrada nákladů budiž opatřena zrušením některých státních učitelských ústavů, po jejichž zrušení učitelstvo a pokroková veřejnost vůbec, volá. Dvouleté akademie mohly by pro přechodnou dobu nahradit vysokoškolské vzdělání učitelstva obecných a měšťanských škol.

3. Ministerstvu školství a národní osvěty se ukládá, alby zvláštním výnosem uvedlo znovu v život okresní a zemské učitelské konference, aby tak bylo umožněno učitelstvu, aby mohlo vládě a školním úřadům i veřejnosti předkládat objektivní pedagogické práce, které by vnitřní i vnější organisaci obecných a měšťanských škol byly jen ku prospěchu.

Učitelstvo obecných a měšťanských škol nemá v republice úřední forum, na kterém by přednášelo vládě, školním úřadům a veřejnosti vůbec, své zkušenosti o své školské práci, na němž by zároveň předkládalo své návrhy na zdokonalování obecných a měšťanských škol.

Dosavadní ankety, které ministerstvo školství občas svolává a na které zve učitelstvo tak, že učitele členy anket prostě jmenuje, nemohou nahradit demokratické principy okresních a zemských učitelských konferencí, podle nichž učitelstvo své delegáty do různých úředních anket volí bez zření, ku které politické anebo učitelské organisační skupině delegát náleží.

4. Ministerstvu školství a národní osvěty se ukládá, aby zvláštním výnosem nařídilo zemským školním radám v Praze a v Brně a školním referátům v Bratislavě a Užhorodě, aby učitelům jednatelům zemských a říšských učitelských organisací nepolitických opět dávaly placené poloviční nebo celé dovolené na dobu výkonu funkce.

Zemské a říšské učitelské organisace vykonávají - mnoho dobré práce pro obecné a měšťanské školy, které velmi často ani školní úřady konati nemohou. Tyto organisace potřebují funkcionářské kádry, které by se plně mohly věnovati své významné a důležité kulturní a organisační práci.

5. Ministerstvu financí se ukládá, aby přepracovalo návrh zákona o branném příspěvku v tom směru, aby malým živnostníkům nebyla daň důchodová zvýšena.

To je možno docíliti pronikavým zvýšením daně důchodové u osob fysických a právnických kapitálově silných anebo s velkým příjmem.

Dle nynějšího návrhu byla by důchodová daň malých živnostníků zvýšena o 80 %, což je krajně nespravedlivé.

6. Ministerstvu financí se ukládá, aby vypovědělo kapitálovou účast státu v AngloČeskoslovenské a Pražské úvěrní bance v Praze 60,500.000 Kč, Tatra-bance v Turč. Sv. Martině 8,000.000 Kč, Moravské bance v Brně 14,000.000 Kč, Čsl. diskontní bance v Praze 150.000 Kč, České průmyslové bance v Praze 30,100.000 Kč, Německé agrární a průmyslové bance v Praze 5,000.000 Kč, Řeznicko-uzenářské bance v Praze 1,146.000 Kč, úhrnem 118,896.000 Kč, a z uvolněného obnosu založilo zvláštní fond pro poskytování bezúročného maloživnostenského úvěru.

7. Ministerstvu obchodu, průmyslu a živností se ukládá, aby ve lhůtě co možná nejkratší předložilo Národnímu shromáždění vládní návrh zákona o sociálním pojištění živnostnictva, které by však bylo levné a postačující.

To je možno docíliti tím, že příspěvky pojištěnců budou minimální a naproti tomu na pojištění malých živnostníků povinně budou vydatně přispívati všechny kartely, velkopodniky, jednotkové domy a stát.

VI. Resoluce sen. Kreibicha, dr Vacka, Steinera, Fidlíka a Popoviče:

Vládě se ukládá, aby směrnice ze dne 18. února 1937 o národnostní politice prováděla s větší energií a urychlením nežli dosud a aby je rozšířila v úplné demokratické národnostní vyrovnání mezi Čechy a Němci v republice.

Při tom budiž v praxi zabezpečena ústavou stanovená občanská rovnoprávnost Němců v republice, uskutečněn budiž národnostní poměr při podporování německých kulturních zařízení, při zaměstnávání ve správním aparátu a ve státních podnicích a uskutečněna budiž také národnostní rovnoprávnost německých občanů v otázkách hospodářských a sociálně politických.

K rozšíření směrnic ze dne 8. února 1937 v demokratické národnostní vyrovnání je nyní obzvláště zapotřebí:

1. Demokratické novelisace jazykového zákona v duchu demokratického vyrovnání mezi Čechy a Němci v ten způsob, aby každý Němec měl možnost a právo užívati svého mateřského jazyka u úřadů a před soudy, aby u Němců na německé žádosti a podání vydávány byly odpovědi a rozhodnutí úřadů atd. v jazyku německém. Všechny tyto otázky řešeny buďtež jedině se stanoviska účelnosti a pokud ve styku s úřady je zapotřebí překladů, pořizovány buďtež na útraty státu. Pokud jde o nápisy a označení v německých a jazykově smíšených krajinách, nesmí se postupovati se stanoviska nacionalistické prestiže, nýbrž ve smyslu národnostní snášenlivosti, a to tak, aby styk s úřady pro všechny občany republiky byl usnadněn.

2. Provedení administrativních reforem ve i prospěch německého obyvatelstva. U všech ministerstev zřízeny buďtež německé odbory, které mají obstarávati zvláštní záležitosti Němců a které mají pečovati o národnostně spravedlivé provádění zákonů a nařízení. V rámci vlády zřízen budiž zvláštní sbor německých ministrů, jenž prozkoumá každý zákon a každé nařízení před uzákoněním se stanoviska, potřeb a práv německého obyvatelstva. Sbor německých ministrů a německé odbory v ministerstvech nesmějí vyřizovati práci byrokratickým způsobem, nýbrž mají v nejužším styku s německým obyvatelstvem uplatňovati jeho potřeby v ústředním správním aparátu státním a ve vládě.

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Zemanovi, aby se vyjádřil o podaných resolucích.

Zpravodaj sen. Zeman: Slávny senát, došly rezolúcie k štátnemu rozpočtu, a sice so strany pána sen. inž. Wintra, sen. Foita, Enhubera, Vacka, Nedvěda a Kreibicha.

Doporúčam, aby rezolúcii pána sen. inž. Wintra senát prijal a navrhujem, aby tri rezolúcie pána sen. Foita, boly prikázané výboru techn.-dopravnému a rezolúcia tretí, ohľadom na elelitrizáciu, tiež výboru rozpočtovému.

Rezolúcie pánov sen. Enhubera, dr Vacka, Nedvěda a Kreibicha doporúčam, aby senát zamietol.

Předseda: Slavný senáte, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí, prosím, s resolucí pana sen. inž. Wintera a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím jest tato resoluce schválena.

Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, který právě učinil, aby tři resoluční návrhy pana sen. Foita byly přikázány výborům, a to všechny tři výboru techn.-dopravnímu a třetí resoluce, týkající se elektrisace, též výboru rozpočtovému, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se schvaluje.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Enhubera, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolučními návrhy sen. dr Vacka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolučními návrhy sen. Nedvěda, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem sen. Kreibicha, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Nyní budeme hlasovati o prohlášení, jež učinil pan ministr financí ve schůzi senátu dne 6. prosince 1937.

Návrh na odklad hlasování nebyl podán.

Kdo schvaluje prohlášení p. ministra financí, učiněné v 92. schůzi dne 6. prosince 1937, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Prohlášení pana ministra financí bylo schváleno.

Tím je vyřízen pořad dnešní schůze.

*

Usnesení posl. sněmovny: tisky 589, 590, 592 až 600 - přikázána výboru rozpočtovému; tisk 591 - přikázáno výborům soc.-politickému, úst.-právnímu a rozpočtovému. Těmto výborům uloženo, aby podaly zprávy do 20. prosince 1937.

o 93. až 95. schůzi senátu N. S. R. Čs. byly schváleny podle §u 72 jedn. řádu.

Do výboru ústavně-právního za sen. Riedla nastupuje sen. Pánek; do výboru rozpočtového za sen. Zemana nastupuje sen. dr Havelka.

*

Předseda sdělil, že předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala v pondělí dne 20. prosince 1937 o 15. hod. s

1. Zpráva rozpočtového výboru o usneseni posl. sněmovny (tisk 589) k vládnímu návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 21. prosince 1935, č. 267 Sb. z. a n., o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk 602) [podle §u 35 jedn. řádu].

2. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 590) k vládnímu návrhu zákona, kterým se,stanoví srážky z platů presidenta republiky, členů Národního shromáždění, předsedy a členů vlády, jakož i guvernéra Podkarpatské Rusi (tisk 605) [podle §u 35 jedn. řádu].

3. Zpráva výborů soc.-politického, úst:právního a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 591) k vládnímu návrhu zákona, o úsporných opatřeních personálních (tisk 608) [podle §u 35 jedn. řádu.

4. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 592) o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 23. června 1936, č. 180 Sb. z. a n., o dani z umělých jedlých tuků a vládní nařízení ze dne 12. března 1934, č. 51 Sb. z. a n., o některých opatřeních týkajících se výroby a prodeje umělých tuků jedlých (tisk 609) [podle § u 35 jedn. řádu].

5. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 593) o vládním návrhu zákona, jímž se upravuje státní monopol umělých sladidel (tisk 610) [podle §u 35 jedn. řádu].

6. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 594) o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., jímž se zavádí všeobecná daň nápojová, ve znění čl. II zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 677 Sb. z. a n. (tisk 611) [podle §u 35 jedn. řádu].

7. Zpráva rozpočtového výboru usnesení posl. sněmovny (tisk 595) k vládnímu návrhu zákona o kartelovém poplatku (tisk 612) [podle §u 35 jedn. řádu].

8. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 596) k vládnímu návrhu zákona o příspěvku na obranu státu a o dani z mimořádných zisků (tisk 613) [podle §u 35 jedn. řádu].

9. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 597) k vládnímu návrhu zákona, kterým se rozšiřuje platnost zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem (tisk 614) [podle §u 35 jedn. řádu].

10. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 598) o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení o kolku z hracích karet (tisk 615) [podle §u 35 jedn. řádu].

11. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 599) k vládnímu návrhu zákona ó dani z limonád, minerálních a sodových vod (tisk 616) [podle §u 35 jedn. řádu].

12. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 600) o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 27. listopadu 1930, č. 168.Sb. z. a n., o dani z piva (tisk 617) [podle §u 35 jedn. řádu].

Schůze skončena v 15 hod. 15 min.