V jednom však pokud se týče konstruktivních stran, ať koaličních či oposičních - mimo tuto stranu - domnívám se, musí býti mezi námi soulad, a to bez rozdílu. Všichni, kteří tu stojíme neochvějně a bez výhrad za ideály, ze kterých se rodila na nichž je také vybudován tento náš stát, republika Československá, a všichni, kteří při odchodu našeho nezapomenutelného presidenta Osvoboditele slíbili jsme věrnost jeho krásnému odkazu, musíme nalézti v sobě odvahu potírati ze všech sil každou tendenci cizí a nás všechny společně ohrožující. Mám tu na mysli některé politické strany, které se přihlásili ke koaliční spolupráci.
Není na dlouho možno, aby mluvčí některých stran vzájemně se zde ujišťovali věrností k demokratickým zásadám našeho státu a při tom ve svých řadách trpěli celé skupiny občanů, jež hlásají politické směry vnitřní i zahraniční podle cizích, nám škodlivých vzorů. Nebylo by správné zakrývati si tuto holou skutečnost anebo dokonce ji omlouvat. Víme dobře, že také u nás pracují spodní a nekalé proudy. Kapitola tato nesmí se odbývati gestem, abychom na to, co bylo, již jednou zapomněli. I Karel Havlíček Borovský, když psal svému národu z brixenského exilu svůj vzkaz, zdůraznil: "Národe, chceš-li v budoucnosti něčím být, novému se hodně uč, ale staré nezapomínej". Máme-li proto míti k sobě vzájemnou důvěru tam, kde jde o nutnou součinnost k upevnění tohoto státu uvnitř a k zabezpečení na venek, nesmíme nikomu trpět, aby směl dělat politiku dvojí tváře.
Mám čest mluviti zde za čel. stranu soc. demokratickou, která v tomto směru ve vlastních řadách dávno si již pořádek udělala a má proto mravní legitimaci žádat, aby tento pořádek udělali si i druzí, se kterými v tomto státě nutno spolupracovat.
Občanstvo tohoto našeho státu chce míti také absolutní jistotu, že všechny strany, které tento stát spoluspravují, jsou bezpodmínečnou zárukou vnitřního pořádku a jsou také zárukou naší demokracie a tvoří tak společně železnou hradbu proti každému náporu zvenčí. Stojíme-li všichni, a to bez rozdílu a bez výhrad, na tomto vnitřním pořádku doma, musíme míti také odvahu potírati všechno, co tento pořádek nám uvnitř může ohrožovat. Nesmíme zejména trpět nikomu a za žádných okolností, ba musíme všemi prostředky potírat obcházení zákonů a nařízení, které naše zákonodárné sbory v dřívějších letech daly tomuto státu. Ukázala-li se někde v praktickém provádění některého zákona snad určitá vada, ani to nesmí občanům dovolovat, že smějí zákon tento obcházeti. Mohl.bych jmenovat řadu zákonů, které jsou bohužel za tichého souhlasu celé veřejnosti, ba za tiché tolerance našich státních úřadů obcházeny, ale omezím se v tuto chvíli pouze na zákon, jímž již r. 1918 upraveny byly podmínky pracovní doby ve výrobě, ze které nám přichází na stůl náš denní chléb.
Až překvapuje lhostejnost celé naší veřejnosti, jakož i úřadů republiky k poměrům, které zavládly u nás při výrobě chleba a bílého pečiva. Možná, že by mnohý milovník chleba anebo bílého loupáčku ztratil chuť k jídlu, kdyby věděl, za jakých okolností a podmínek pracovních a hygienických, ano i mzdových vyrábí se pečivo v některých pekařských živnostech. Nechci tu generalisovat a bylo by to také nesprávné. Jsem přesvědčen, že je veliký počet slušných pekařských živnostníků, kteří si přejí, aby v pekařských živnostech nastal pořádek. Je to také v jejich zájmu. Podle §u 8 zákona čís. 91 z r. 1918, dovolena byla práce u válu v pekařských živnostech od 5. hod. ranní. S touto počáteční hodinou majitelé pekáren tehdy souhlasili a sami prohlašovali, že teprve noční klid udělal z nich, z jejich manželek a dětí také lidi. Zákon tento však byl obcházen, vznikla vzájemná a nekalá konkurence a určitá část majitelů pekařských živností žádala pak sevčasnění výroby na 4. hod. ranní. Lze jen litovati, že ministerstvo soc. péče výnosem z 9. května 1927 čís. 2.580 sevčasnění toto povolilo. Opatření toto bylo zbytečné a ve svých důsledcích škodlivé, nebol ani tato počáteční hodina není dodržována. Kdo zná poměry v pekařských živnostech, ví, že zákon o pracovní době a nočním a nedělním klidu se pomalu přestává dodržovati vůbec. K čemu takové zjevy pak vedou, to nechť uváží celý tento náš slavný zákonodárný sbor. Musím si tu stěžovati, že při nedostatečném vybavení našich živnostenských inspektorátů a za tolerance okresních úřadů a četnických stanic zavládají v pekařské živnosti namnoze poměry přímo zoufalé. Bylo úředně zjištěno, že u pekaře Durchánka ve Žlebích u Čáslavě, museli pracovati pekařští dělníci až 106 hodin za týden. To bylo zjištěno orgány živnostenské inspekce. Bylo dále úředně a prokazatelně zjištěno, že v mnoha pekařských živnostech začíná se pracovati ne od 4 hod. ráno, nýbrž od 22 až 24 hod., a v mnoha provozovnách bylo živnostenskou inspekcí zjištěno, že počáteční práce počíná již v hodinách odpoledních a trvá nepřetržitě po celou noc.
Ti však, kdož tu zákon republiky hrubě šlapají nohama, unikají přísným a spravedlivým trestům. Mezi pekařskými dělníky, kteří pracují při těchto zlých poměrech pracovních, mzdových a hygienických, nabývá vrchu přesvědčení, že zákon, který na jejich ochranu byl Národním shromážděním vydán, spatřil světlo světa jenom proto, aby byl hrubě porušován. Při zjišťování těchto neblahých poměrů v živnostech pekařských, vidíme skutečnost, že zatím co zaměstnaní pekařští dělníci musejí pracovati nikoliv 48 hod. v týdnu, jak zákon předpisuje, nýbrž 80, 90, 100 až 120 hodin, máme tu sta, ba tisíce pekařských dělníků bez práce, kteří jsou odkázáni na státní pomoc a veřejnou podporu. Při tom mzdy pekařských dělníků jsou velmi nízké. Při stravě v městech i na vesnicích vydělají 40 Kč týdně. Skutečnost, že pekařský dělník ve velkém počtu je nucen u zaměstnavatele se stravovati a u něho také bydleti, znamená naprostou odvislost tohoto dělníka na zaměstnavateli, jež vede k úplnému zotročování. Kolektivní smlouvy existují pouze v Praze, Brně a Prostějově a v ostatních městech není možno dosáhnouti ujednání smluv jako základny, na níž by vzájemnou dohodou mohl býti soustavně vybudován pořádek.
Každý občan ví, že zárukou pořádku a přátelského poměru mezi státy jsou vzájemné úmluvy. Jen tam, kde jde o zavedení pořádku mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v živnosti pekařské, se tato zásada potírá. Nedivme se proto, že pekařští dělníci vyrábějí pečivo za křiklavých sociálních, t. j. pracovních a mzdových a zvláště zlých hygienických podmínek.
Zvláštní kapitolu tvoří tu také postavení učňů v oné části pekařských živností, kde se ustanovení zákona obchází, i tam, kde jde o vyučené dělníky. Máme sice zákon z r. 1918, čís. 91, v jehož §u 9 jest ustanoveni, podle kterého se zakazuje zaměstnávati osoby mladší 16 let mezi 21. hod. večerní a 5. hod. ranní. Toto ustanovení se však všeobecně porušuje ve veliké většině pekáren a budiž po pravdě řečeno, také v ostatních živnostech při výrobě poživatin a nápojů, a zvláště v hostinství.
Jak vypadá zdravotní stav učňovského dorostu v této části pekařských živností, mohli by nám říci často lékaři nemocenských pojišťoven, ba i lékaři nemocnic a sanatorií. Znám z posledních let v Plzni případ, kdy sám šéflékař jednoho oddělení všeobecné nemocnice vyslovil překvapení, jak povážlivě často jsou k němu do oddělení dopravováni onemocnělí učňové pekařští, a když jsme zjišťovali příčiny, přesvědčili jsme se, že tento neblahý zdravotní stav je následkem špatného zacházení, nedostatečné výživy, dlouhé doby pracovní a nedostatečného ubytování učňů.
Uvedl jsem zde jenom několik ukázek, jak vypadá u nás chování určité části občanstva k zákonům a nařízením republiky. A co jsem řekl a na příkladech uvedl ze živnosti pekařské, to bylo by možno aplikovati také na jiná výrobní odvětví.
Řekl jsem, že by nebylo správné zde generalisovati. Poukázal-li jsem na tylo nesprávnosti, učinil jsem tak ne proto, abych útočil, nýbrž abych zdůraznil potřebu nutné nápravy. Jsem přesvědčen, že tuto nápravu si přejí netoliko pekařští dělníci, nýbrž i slušná část majitelů pekařských živností. A té si musejí přáti i konsumenti. Náprava tato je nutná, neboť špatný příklad jedněch,mohl by ohrožovati dobré mravy u druhých. Je proto pouhým příkazem dobré občanské morálky potírati radikálně každou snahu, jež by mohla oslabiti respekt a úctu k zákonům naší republiky. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu již není nikdo přihlášen.
Rozprava o zpráve rozpočtového výboru stran usnesení posl. sněmovne k vládnemu návrhu štátneho rozpočtu republiky. Československej a finančného zákona na rok 1938 a o prohlášení pana ministra financí učiněném v 92. schůzi senátu dne 6. prosince 1937 je tím tedy skončena.
Byly podány doplňovací a pozměňovací návrhy sen. dr Vacka, Kreibicha, Steinera, Fidlíka a Popoviče k finančnímu zákonu a dále resoluční návrhy, a to sen. inž. Wintra, sen. Foita, sen. Enhubera, sen. Nedvěda, sen. dr Vacka a sen. Kreibicha.
Dám nejprve přečísti návrhy pozměňovací a doplňovací k finančnímu zákonu.
Návrhy resoluční budou přečteny teprve po hlasování ve čtení druhém.
Žádám, aby byly přečteny podané pozměňovací a doplňovací návrhy.
Tajemník senátu dr Bartoušek (čte): Doplňovací a pozměňovací návrhy sen. dr Vacka, Kreibicha, Steinera, Fidlíka a Popoviče k finančnímu zákonu:
1. Čl. II se doplňuje odst. 8, 9 a 10 tohoto znění:
"(8) Platové srážky a úsporná opatření prováděná ve státních podnicích podle zákona čís. 204/32 Sb. z. a n. a vl. nař. čís. 252/33 Sb. z. a n., jejichž platnost končí 31. prosince 1937 - nesmějí býti v roce 1938 prováděny ani znovu zavedeny.
(9) § 205 zák. čís. 103/26 Sb. z. a n. pozbývá od 1. ledna 1938 účinnosti. Výpomocní zřízenci, kteří ve smyslu §u 210, odst. 3, zák. č. 103/26 Sb. z. a n. byli postaveni co do služebního poměru na roveň zřízencům pragmatikálním podle §u 25 zák. čís. 103/36 Sb. z.
a n., budou dáni na systemisovaná služební místa zřízenecká.
(10) Zvýšené vydání, vzniklé provedením odst. 8 a 9 tohoto článku, bude kryto v rámci rozpočtu z očekávaného zvýšeného výtěžku na rok 1938 a jednak omezením zvláštních odměn vysokým státním úředníkům."
2. Čl. III se doplňuje odst. 4 a 5 tohoto znění:
"(4) Na zvýšení státního příplatku k podpoře nezaměstnaných, na zvýšení a zlepšení přídělů stravovacích lístků, na zvýšení přídělů poukázek na mléko, chléb a jiné příděly potravin pro nezaměstnané a jejich rodiny stanoví se z důvodů finanční vyčerpanosti nezaměstnaných a současné drahoty kromě částky uvedené v odst. 3 tohoto článku jako mimořádný příspěvek na rok 1938 částka 200 milionů Kč.
(5) Úhrada částky 200 milionů Kč bude opatřena výnosem vzestupné podnikatelské dávky, uložené soukromým výdělečným podnikům, jejichž hrubý zisk v roce 1937 přesahovat částku 100.000 Kč.
Příslušný návrh zákona bude předložen Národnímu shromáždění republiky Československé."
3. Článek IV se doplňuje odst. 5 a 6 tohoto znění:
"(5) Srážky s platů učitelů, provedené podle zákona čís. 204/32 Sb. z. a n. a vl. nař. čís. 252/33 Sb. z. a n., jejichž platnost končí 31. prosince 1937, nesmějí býti v roce 1938 prováděny ani znovu zavedeny.
(6) Zvýšené vydání vzniklé provedením odst. 5 tohoto článku bude uhrazeno z výnosu zvláštní daně, která se zavede na zisky zbrojařského průmyslu a ze zbrojařských dodávek.
Příslušný návrh zákona bude předložen Národnímu shromáždění republiky Československé."
4. Čl. XIX, odst. 2 budiž nahrazen zněním:
"(2) Vláda se zmocňuje, aby na úhradu mimořádného rozpočtu pro rok 1938 opatřila 3.508,688.300 Kč vypsáním 3%ní půjčky na obranu republiky, splatné do 30 let, jejíž upsání by bylo povinné pro fysické i právnické soukromé osoby vlastnící majetek s hodnotou nad jeden milion Kč. Ministerstvo financí se zmocňuje, aby na zúrokování a úmor této zápůjčky opatřilo pro rok 1938 potřebný obnos ze státních pohledávek podle státního závěrečného účtu na rok 1936 splatných koncem roku 1937, jako na př.: za prodanou výzbroj 57 milionů Kč atd.
Příslušný návrh zákona bude předložen Národnímu shromáždění republiky Československé."
5. Čl. XXIII se doplňuje odst. 2 a 3 tohoto znění:
"(2) Srážky s platů zaměstnancům státní správy provedené podle zákona 204/32 Sb. z. a n. a vl. nař. čís. 252/33 Sb. z. a n., jejichž platnost končí 31. prosince 1937, nesmějí být v roce 1938 prováděny ani znovu zavedeny.
(3) Zvýšené vydání vzniklé státní pokladně provedením odst. 2 tohoto článku bude hrazeno z výnosu docíleného zřízením státního cukerního a lihového monopolu.
Příslušný návrh zákona bude předložen Národnímu shromáždění republiky Československé."
Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji kol. Zemanovi k doslovu.
Zpravodaj sen. Zeman: Slávny senát!
Dospeli sme dnes ku koncu najvážnejšieho nášho parlamentného úkolu, k odhlasovaniu štátneho rozpočtu na rok 1938. Vláda a s ňou ostatní zodpovední činitelia málo kedy stáli pred tak ťažkou úlohou, ako práve pri prejednávaní tohoto rozpočtu. Avšak nie len sama vláda, obe komory Nár. Shromaždenie a s nim i celá československá verejnosť si uvedomovala tie mimoriadne ťažké okolnosti, za ktorých sa rodil tento rozpočet. Veď len si spomeňme na ten tvrdý zápas v dobách blízkej minulosti, keď sme prekonávali ťažkú depreusiu krízovú, ktorá sa prevalila cez náš mladý štát ako zhubná vlna. Bola to doba odriekania a horečného hľadania nových ciest, aby sme udržali kľudný chod našich verejných vecí vtedy, keď okolo nás sa to všetko v základoch otriasalo.
Tvorenie nových základov hospodárskych a sociálnych, ostré zasahovanie do hospodárskeho denia, prinesené obete úpravou našej meny, aby sme vydržali zovnútornému tlaku na našu výrobu, obchod a priemysel, nepopulárne zásahy usmerňovaným hospodárstvom do prvovýroby, nedostatok práce, rozrastajúca sa nezamestanosť, boly nové cesty, na ktorých sme prekonávali krízu.
To všetko boly ťažké starosti, navalené na plecia našej vlády, ktorá musela zaistovať štát hospodársky i sociáľne a pri tom nesmela sa vzdať ani ostatných požiadovkov buďto kultúrnych, alebo verejnosprávnych. Môžeme dnes s uspokojením konštatovať, že vláda republiky československej a s ňou spolu i parlamentní činitelia, ale i naša celá pospolitosť v týchto ťažkých časoch sa dobre osvedčila. Prešli sme cez nebezpečné úskaliská bez mimoriadnych otrasov a nestalo sa u nás ani v najťážšich chvíľach nič také, čo sme zo žiaľom pozorovali v mnohých iných štátoch. Akokoľvek sa na našu demokraciu útočilo a útočí, ostali sme pevní a ideme dobre na ceste, ktorú nám ukázal náš veľký prezident.
Spomínam na tieto veci preto, aby sme si tým živšie upovedomili práve dnes tie ťažkosti, ktoré nám prítonná doba nastolila a cez ktorá musíme opäť sa dostať, aby sme našu demokraciu, náš štát i naďalej mali zabezpečený a viedli ho ďalej po ceste kľudného vývoja k jeho vysokým metám humanitného a spravodlivého vyrovnania, včleňujúc sa takto čím dial tým viac do celoeuropského a svetového denia k spravodlivému uhájeniu ľudských práv a k mierovému konštruktivizmu.
Ani toto naše poslanie nevykonáme bez ďalších obetí. Toho dôkazom je práve i náš tohoročný štátny rozpočet. Jestli tento rozpočet bol pomenovaný rozpočtom na obranu štátu, je tým zároveň určený i program a obsah tých ďalších starostí, ktoré nám tento rozpočet ukladá.
Že tieto Starosti nie sú malé, ukazuje práve tá, pečlivosť, s ktorou bol tento rozpočet sostavovaný a prejednávaný v obidvoch komorách Národného shromaždenia.
Trvalo dlho a dalo to veľmi mnoho úmornej práce previesť všetky tie úsporné opatrenia, ktoré rozpočet uviedly do stanoveného rámca, aby bol vyrovnaný, úsponý pravdivý a striezlivý.
Verejnosť sama netrpezlive očakávala výsledky tohoto jednania, ale dôsledky nezbytných potrieb pre obranu štátu boly celou našou verejnosťou prijaté dôstojným kľudom, čo budí voči našej demokracii zaslúženú úctu i ďaleko za hranicami. Zvýšené bremená nie sú žiadnou príjemnou vecou pre poplatníctvo, ale i tu sa múdre uvažuje, že seba väčšie obete sú vždycky úmernejšie, ako vystaviť národ a štát prípadným katastrofám, záhube a vydať ho v korisť neurvalým pomerom.
Prehlásil som už s toho miesta, že sa nedáme prekvapiť nešťastím, i keď musíme mobilizovať všetky naše morálné i hmotné sily na zabezpečenie kľudného a pokojného vývoja nášho štátu a našej demokracie. S potešením môžem konštatovať, že proti tejto devize sa neozval nikto ani v rozpočtovom výbore, ani v prejednávaní plenárnom štátneho rozpočtu. I naša opozícia si uvedomila, že doba, ktorú i prežívame, je mimoriadne vážna, a že štát v takejto dobe má právo žiadať od svojích občanov i mimoriadne obete. Keď i kritika štátneho rozpočtu s jednej alebo s druhej strany prišla s požiadavkami alebo námetmi v niektorých podrobnostiach, hlavnej a zásadnej myšlienky, ktorá viedla sostavovanie rozpočtu, sa nedotkol nikto. Vytvorilo sa samozrejme kritérium pri úvahách o štátnom rozpočte, že štátu treba dať, čo potrebuje, i keď niektoré opozičné strany z politických príčin prehlásily, že za rozpočet hlasovať nebudú.
Prejednávanie rozpočtu bolo vážne a vecné. Jednotliví rečníci prejednali podrobne čiastku hospodársku i jej politický dosah a prinesli cenné námety z rozličného hľadiska na štát a jeho hospodárstvo.
Je zdravým zjavom v týchto debatách, že jednotliví rečníci čím dial, tým hlbšie sa snažia vniknúť do složitého ústroja štátnej správy. Boly na mieste i niektoré vecné výtky, ktoré sa dotýkaly konkrétnych prípadov nášho verejného života a jeho správy. Ale v tom práve vidíme zdravé a dobré stránky demokratizmu, že sa snaží stále napravovať, zdokonaľovať a nebojí sa verejnej kritiky, lebo si j e vedomý, že jedine konsštruktívnou a poctivou spoluprácou ľudí dobrej vôle dojdeme ďalej. Sme-li na dobrej ceste - ako to prehlásil pán mínisterský predseda - treba túto cestu zo všetkých síl nielen držať, ale upravovať a viesť ďalej v spoločnej dôvere k srdcu a modzgu národa, aby sa vyvinulo spoločné konštruktívne cítenie a vôľa o krajšiu a lepšiu budúcnosť.
Konštruovať, tvoriť, zakladať túto budúcnosť je ušľachtilou snahou práve tých, ktorí shromažďujú a nerozptylujú, ktorí prinášajú k spoločnému dielu a ho nepodkopávajú a nerozvracajú.
Cesty ovšem môžu byť rozdielne, ale cieľ musí byť jeden, ako to dobre povedal jeden z p. rečníkov: "Salus rei publicae - suprema lex esto!" Toto staré klasické heslo musí nás viesť všetkých v našom občianskom závodení o dobro celku.
A práve už spomenutá klasická doba nás poučuje i o tom, že jedine ten štát je neochvejný a pevný, ktorého základom a pilierom sú čisté mravy - kde cit pre mravnú zoďpovednosť vyhasne, tam sa otrasú základy i najmocnejších držav.
Tu mi prichádza na um charakteristické slovo rímskeho historika, ktorý skúmal príčiny rozkladu svojej niekdy tak veľkej a slávnej ríše, keď povedal: "Rimania majú mnoho zákonov - ale Germáni dobré mravy!"
Je preto potešujúcim zjavom, že s požiadavkou mravnosti a poctivosti, prizvukovanú tak často naším zosnulým prezidentom Osloboditeľom, stretáme sa dnes už častejšie, ako požadovaný postulát verejného, áno i poditického života. Povojnová demoralizácia ustupuje čím dial tým viac a prehlbuje sa kolektívne cítenie spoluzodpovednosti.
Naša sloboda zrodila sa z veľkých ideálov obetavej lásky k slobode a vlasti, jej počiatky boly tak dokumentárne spomínané práve včera na legionárskej pamätnej slavnosti 20. výročia založenia československej armády, podpísaním dekretu o zriadení autonomného československého zahraničného vojska prezidentom francúzskej republiky Poincarém dňa 16. decembra 1917 v Paríži. Prítomnosť zahraničného ministra nám priateľskej Francie Delbosa, je pre nás symbolického významu, že naše snahy a ideále o konsolidáciu a mierovú prácu nachádzajú plného porozumenia vo veľkých západných demokraciách.
Jestli v rozpočtovej debate z hľadiska politického bola táto stránka nášho rozpočtu zhodnotená, je to dobrým svedectvom našej politickej vyspelosti, že konáme v pravý čas a dobre svoju občiansku povinnosť voči štátu a jeho bezpečnosti.
Na vývody jednotlivích rečníkov nebudem odpovedať, veď obsiahle zprávy rezortných ministrov, ich doprovod v podaných expozé, ako i podrobné odpovedi na každý dotaz v rozpočtových výboroch, dostatočne objasnily stanovisko vlády, jednotlivé potreby dielčich rozpočtov, ako i celú štruktúru nášho rozpočtu, tak po stránke formálnej, ako i vecnej. Vecné pažiadavky prednesené v rozpočtových výboroch, ako i v pléne senátu, ktoré snažia sa prispeť k zlepšeniu hospodárskych, správnych, sociálnych, kultúrnych atď. pomerov, budú brané do úvahy.
Navrhujean slávnemu senátu na základe podanej zprávy výborovej o štátnom rozpočte na
rok 1938, tak ako sa na ňom usniesla i poslanecká snemovňa v tisku 580, aby predložený štátny, rozpočet na rok 1938 prijal a schválil. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.
Budeme hlasovati ve čtení prvém.
Senát je schopen se usnášeti.
Nejprve míním dáti hlasovati o státním rozpočtu na r. 1938, a to nejprve o řádném rozpočtu podle skupin, resp. podle jednotlivých kapitol a paragrafů, a pak o rozpočtu mimořádném, takže bychom hlasovali:
O řádném rozpočtu:
Nejprve o skupině I. Vlastní státní správa, a to podle pořadí jejích jednotlivých kapitol.
O skupině II. Správa státních podniků, budeme hlasovati vždy při kapitole onoho resortu, který má zákonný dozor nad tím kterým podnikem; takto se postupně vykoná hlasování o II. skupině rozpočtu při kapitolách skupiny I. rozpočtu.
O skupině III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích s rozpočty státních fondů, budeme hlasovati při kap. 11, 13 a 19 lách skupiny I rozpočtu.
O skupině IV. Správa státního dluhu, budeme hlasovati při kap. 20 rozpočtové skupiny I.
Pak budeme hlasovati najednou o rozpočtu mimořádném.
Konečně budeme hlasovati o nadpisu, o celkových přehledech skupin a sumářích státního rozpočtu.
Budeme hlasovati vždy o celé kapitole najednou podle zprávy výborové, a to zároveň o příjmech a výdajích.
Po odhlasování státního rozpočtu budeme hlasovati o finančním zákoně na rok 1938.
Poněvadž k této osnově zákona byly podány doplňovací, pokud se týče pozměňovací návrhy sen. dr Vacka, které byly přečteny, budeme hlasovati o finančním zákoně takto:
O čl. I a II budeme hlasovati podle zprávy výborové. Pak ubudeme hlasovati o vsunutí dalších odst. 8 až 10 ke čl. II podle návrhu sen. dr Vacka.
O čl. III budeme hlasovati podle zprávy výborové a pak o vsunutí dalších odstavců 4
a 5 k tomuto čl. III podle návrhu sen. dr Vacka.
O čl. IV budeme hlasovati podle zprávy výborové a pak o vsunutí dalších odstavců 5 a 6 ke čl. IV podle návrhu sen. dr Vacka.
O čl. V až XVIII budeme hlasovati podle zprávy výborové. Pak bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu sen. dr Vacka ke čl. XIX, odst. 2; bude-li tento návrh zamítnut, budeme o čl. XIX hlasovati podle zprávy výborové.
O čl. XX až XXIII.budeme hlasovati podle zprávy výborové. Pak bychom hlasovali o vsunutí dalších odst. 2 a 3 ke čl. XXIII podle návrhu sen. dr Vacka.
O čl. XXIV až XXXIII, o nadpisu zákona, nadpisech jednotlivých částí a úvodní formuli zákona dám hlasovati podle zprávy výborové.
O resolučních návrzích budeme hlasovati teprve po ukončení druhého čtení.
Na konec budeme hlasovati o prohlášení pana ministra financí, učiněném ve schůzi senátu dne 6. prosince.
Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitek nebylo.)
Nejsou námitky. Budeme tedy takto hlasovati.
Přikročuji ke hlasování ve čtení prvém.
Kdo souhlasí s kap. 1., President republiky a kancelář presidenta republiky, ze skupiny I podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kap. 1. President republiky a kancelář presidenta republiky, ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven, ze skupiny I podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kap. 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven, ze skupiny I jest schválena podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 3. Předsednictvo ministerské rady, ze skupiny I a s §§ 13 a), 14, a 15, Státní tiskárny v působnosti předsednictva ministerské rady, Úřední noviny v Praze a Bratislavě a Československá tisková kancelář, ze skupiny II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kap. 3 a ze skupiny I a §§ 13a), 14 a 15 ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 4. Ministerstvo zahraničních věcí, ze skupiny I podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Kap. 4. Ministerstvo věcí zahraničních, ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 5. Ministerstvo nár. obrany, ze skupiny I a s §§ 10, 11 a 13b), Vojenská továrna na letadla, vojenské lesní podniky a Státní tiskárny v působnosti ministerstva nár. obrany, ze skupiny II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kap. 5. Ministerstvo nár. obrany, ze skupiny I a §§ 10, 11, 13b) ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 6. Ministerstvo vnitra, ze skupiny I podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kap. 6. Ministerstvo vnitra, ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem, ze skupiny I podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kap. 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem, ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy, ze skupiny I podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To j e většina. Přijímá se.
Kap. 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy, ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 9. Nejvyšší správní soudy a Volební soud, ze skupiny I podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kap. 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud, ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 10. Ministerstvo školství a nár. osvěty, ze skupiny I a §§ 7, 8, 16 a 17, Uhřiněvský školní závod zemědělský, Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, Žabčický školní závod zemědělský a Kuřimský školní závad vysoké školy zvěrolékařské v Brně, ze skupiny II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kap. 10. Ministerstvo školství a nár. osvěty, ze skupiny I, jakož i §§ 7, 8, 16 a 17 ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 11. Ministerstvo zemědělství, ze skupiny I a s §§ 6a), 6b), 6c), Státní lesy a statky, Státní statky zemědělských škol a Výzkumných ústavů zemědělských, Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích, ze skupiny II a s rozpočtem státního fondu pro vodohospodářské meliorace při ministerstvu zemědělství ze skupiny III, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kap. 11. Ministerstvo zemědělství, ze skupiny I a §§ 6a), 6b), 6c) ze skupiny II a rozpočet státního fondu pro vodohospodářské meliorace při ministerstvu zemědělství ze skupiny III jsou schváleny podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, ze skupiny I podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kap. 12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, je schválena podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 13. Ministerstvo veř. prací, ze skupiny I a s §em 9, Státní báňské a hutnické závody, ze skupiny II a se Státním silničním fondem a Státním vodohospodářským fondem při ministerstvu veř. prací ze skupiny III, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kap. 13. Ministerstvo veř. prací, ze skupiny I a § 9 ze skupiny II, jakož i rozpočty státního silničního fondu a státního fondu vodohospodářského při ministerstvu veř. prací ze skupiny III byly schváleny podle zprávy výborové.