371

21. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Kapitola 21. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Státní závěrečný účet za rok 1936 sestavil nejvyšší účetní kontrolní úřad 1. září 1937 a
předložil jej dne 24. září 1937 Národnímu shromáždění, takže jako v dřívějších rocích bylo
možno výsledků hospodaření za rok 1936 platně použíti k sestavování rozpočtu na rok 1938.
Vedle zákonem předepsaného vyúčtování připojil nejvyšší účetní kontrolní úřad k účtu
tentokráte také souborné komentáře k výsledkům hospodaření státních podniků a těch
fondů, jejichž účty se uveřejňují ve státním závěrečném účtu podle finančního zákona
nebo zvláštních ustanovení příslušných zákonů, dále podal podrobné přehledy o daňových
nedoplatcích, výkaz o stavu nemovitého majetku spravovaného administrativními úřady,
přírůstky a úbytky tohoto majetku během roku s rozčleněním podle způsobu nabytí a
zcizení, a jako v účtu za rok 1935 vložen byl přehled státní kapitálové účasti v soukro-
mých podnicích s výtěžky této účasti, jakož i přehled státních záruk, rozčleněných podle
oboru ministerstev spolu s výkazem realisací záruk v roce 1936.

Nově, pro dokonalejší obraz o provozu a investiční činnosti státních podniků v roce
1936, připojen byl přehled podnikových investic, doplněný jejich srovnáním s rozpočtem
spolu s komentářem o přesunech vůči rozpočtovým proposicím u pravých investic ve
'smyslu článku II, odst. 5 finančního zákona na rok 1936 a celkový přehled aktiv a pasiv,
rozčleněný podle jejich druhů, jakož i ryzího jmění státních podniků.

Stykem s parlamentním úsporným a kontrolním výborem, k jehož schůzím jest nej-
vyšší účetní kontrolní úřad trvale zván, dostalo se úřadu významné podpory pro výkon a
uplatnění výtěžků kontroly.

Vůdčí snahou nejvyššího účetního kontrolního úřadu při jeho mnohostranné činnosti
jest zhospodárnění veřejné správy a úspornost, úkoly administrativy vzrostly během po-
sledních roků netušenou měrou vlivem nových opatření vyvolaných veřejným zájmem a
zásahy při usměrňování soukromého podnikání, čímž souřadně vzrůstá i intensita a roz-
sah prací nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Projevoval se nedostatek kontrolních
orgánů, jmenovitě pro ty složky hospodaření, jež vyžadují speciálních odborných znalostí.
Tomu má býti odpomoženo rozmnožením systemisovaného stavu úřednictva z listopadu
minulého roku; faktické rozmnožení personálu v mezích této nové systemisace jest rozvr-
ženo na několik etap, podle finančních možností státních. Nyní jedná se o výběr plně kva-
lifikovaných sil, vybavených nejen odbornými znalostmi, nýbrž i schopnostmi pro kontrolu,
jichž získávání setkává se s potížemi jednak pro jejich nedostatek, jednak také proto, že
při zvýšených požadavcích nemůže jim nejvyšší účetní kontrolní úřad mnohdy poskytnouti
ty výhody, co administrativa.

V oboru státního dluhu spolupůsobí nejvyšší účetní kontrolní úřad při předběžném
řešení otázek, týkajících se nových úvěrních operací i stávajícího dluhu a věnuje soustav-
nou pozornost správě státního dluhu. V souvislosti s tím sleduje nejvyšší účetní kontrol-
ní úřad hospodaření československého reeskontního a lombardního ústavu, Všeobecného
fondu peněžních ústavů a Zvláštního fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných
poměrů. Vede pravidelnou a systematickou evidenci státních a zemských záruk.

V oboru příjmů spolupůsobil na vypracování předpisů, jichž vyžadovala změna ber-
ního roku, provedená zákonem čís. 226/1936 Sb. z. a n. Poukázal na nutnost doplnění
některých předpisů o paušálování daně z obratu a dal podnět k tomu, aby z úsporných
důvodů byla přezkoušena nutnost a účelnost předkládání některých zpráv, sumářů a sta-
tistických výkazů v oboru přímých daní. účastní se prací ministerstva financí na připra-
vovaném předpisu o placení daní, poplatků a jiných dávek hotovými penězi přímo u ber-
ních úřadů a súčtovacích oddělení berních správ. K zamezení vzrůstu nových daňových
nedoplatků podává náměty na sledování nedoplatků systematicky také na podkladě po-
znatků, zjištěných při censuře ročních daňových účtů berních úřadů, sleduje též včasné
předpisování jak dobropisů, tak poplatků a úroků z prodlení.

V oboru poplatkovém pokračoval zejména ve sledování výběrčí činnosti berních úřa-
dů; upozornil na potřebu úpravy služby úrokové a na evidenční obtíže u percepčních
úřadů ve věci poplatků, placených přímo bez vyčkání úředního vyměření podle § 3 zákona
čís. 65/1933 Sb. z. a n., a učinil náměty k jich odstranění. Pro urychlení vyměřování dě-

372

21. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

etických dávek přezkoušel stav seznamů úmrtních oznámeni v celém státě, upozornil na
závady shledané v oznamováni úmrtí finančním úřadům a v evidenci oznámených úmrtí
a dal podnět k odstraněni příčin zdlouhavého projednávání pozůstalostí soudy. Sleduje
náležité vybudování poplatkové censory.

V oboru státních příjmů působil při úpravě účtování. poplatků vybíraných podle §§
223 až 229 prováděcího nařízení k celnímu zákonu, náhrad za dozor v soukromých celních
skladištích a za stálý důchodkový dozor a účtování státního podílu na prodejní ceně lihu
k výrobě octa, dále při návrhu administrativních a účetních předpisů k zákonu o spotřební
dani z kyseliny octové a jiné. V oboru lihového hospodaření byla prozkoumána konečná
zpráva a závěrečné účty meziministerského komité pro likvidaci Čsl. komise lihové.

V oboru vojenské správy sledoval jak hospodaření s prostředky rozpočtu kapitoly 5,
určenými k úhradě běžných potřeb, tak s prostředky fondu pro věcné potřeby národní
obrany a zvláštních úvěrů na opatřování zásob materiálu a nutných vojenských staveb.

V agendě péče o nezaměstnané jednal o možnosti úspor, které bylo by lze dosíci podle
vládního usnesení ze dne 2. dubna 1936 při provádění zákonů a vládních nařízení o státním
příplatku k podporám v nezaměstnanosti. V témže směru jednáno o provádění směrnic
pro státní stravovací akci. Bylo naléháno na uspíšení zavedení jednotného způsobu účtování
u odborových organisací, jimž bylo dáno svolení k vyplácení státního příplatku k podporám
v nezaměstnanosti a doporučováno soustředění pomocných podpůrných akcí.

V agendě péče stavební a bytové zkoumal předpoklady pro intervence státního byto-
vého fondu při exekučních dražbách družstevních objektů, věnoval pozornost otázce při-
měřenosti nájemného, placeného z nájemních objektů, náležejících veřejnoprávním korpo-
racím a obecně prospěšným stavebním sdružením a sledoval pravděpodobnou výnosnost
připravovaných regresních opatření.

V oboru dozoru na školství uplatňoval hledisko úspornosti, úhrady a účtování při
povolování nových škol a ústavů, vydržování škol dosavadních, jakož i řadě opatření s tím
souvisejících. Iniciativně zasáhl do řešení otázky úhrady učitelského nákladu na nestátní
školy národní, kde stát pro nedostatek prostředků zákonných vydržovatelů převzal pře-
vážnou část nákladů.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad sleduje zhospodárnění státního stavebního podnikání
doporučováním vhodného postupu při zdělávání stavebních programů, nákupu stavebních
pozemků, opatřování, zkoušení a schvalování projektů, při zadávání staveb a vykonávání
stavebních dozorů a kolaudací. Usiluje o zorganizování společného nákupu těch potřeb
státní správy, jež se k tomu hodí, a o technické sjednocení státních dodávek a prací (nor-
malisace). Přehlídkami na stavbách přesvědčuje se o hospodárném postupu orgánů, pově-
řených jejich prováděním, a namátkovou kontrolou kolaudačních elaborátů zkoumá, byla-li
stavba správně připravena, vedena, zúčtována a kolaudována. Ve správě státních budov
snaží se o zjednodušenou, urychlenou a hospodárnou správu zejména vymezením kompe-
tence orgánů správy státních budov, jemuž by odpovídalo i personální vybavení u ústředí
a podřízených úřadů.

V oboru hospodaření ministerstva vnitra spolupůsobí nejvyšší účetní kontrolní úřad
na úpravě služby účetní a pokladní, při zřizování četných nových policejních úřadů a
četnických útvarů.

V resortech s rozsáhlejší činností subvenční, jako na příklad v ministerstvu obchodu,
průmyslu a živností, ministerstvu zahraničních věcí, ministerstvu zemědělství, sleduje
systematicky účel a potřebu subvenčních částek. Dozírá také na hospodaření různých
hospodářských ústavů a útvarů (syndikátů, smíšených společností, na příklad paropla-
vebních a pod. ).

U státních podniků sledoval se zřetelem na ustanovení finančního zákona o investicích
pravých, zda příslušné předpisy a z nich vyplývající omezení se zachovávají, zejména aby
byly pořizovány jen investice v rozpočtu předvídané a aby při event. úvěrových směnách
nedocházelo k překročení celkové částky preliminované na investice pravé pro ten který
podnik. Při projednávání nových investic věnoval pozornost otázce jejich nezbytnosti a
je-li zaručena jejich rentabilita. Při vlastním podnikovém provozu sledoval, zda výroba
jest organisována hospodárně a pokud má k tomu odborné síly, zda též technická zařízení

373

21. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

jednotlivých podniků vyhovují. Sledoval postup při nákupu materiálu (surovin a pomoc-
ných látek), při jejich uskladnění, manipulaci, při jejich vydávání a účtování, zejména
aby účet hmotný byl v souladu s účtem peněžním. Skladům hotových výrobků byla věno-
vána pozornost hlavně po té stránce, zda zásoba výrobků odpovídá skutečné poptávce po
zboží.

V hospodaření správy poštovní a telegrafní sledoval jmenovitě účelnost podnikaných
investic.

U podniku československé státní dráhy zkoumal s celkového hlediska jak vlastní hos-
podaření podniku, tak rozsáhlou činnost investiční, se zvláštním zřetelem k rozšířenému
investičnímu programu, včetně doplnění vozové výstroje a zvýšení zásob materiálu nad
potřebu normálního provozu. V oboru investiční činnosti stavební i strojní ČSD byla
sledována plánovitost prací a účelnost a nutnost prováděných nových investic byla posu-
zována s širšího hlediska obecných potřeb. V provozním hospodaření byla sledována hospo-
dárnost pracovních výkonů a doporučeno zadávání některých prací soukromému podnikání,
pokud je mohlo obstarati levněji. Sledovány byly také výsledky akvisičních opatření
tarifních a účinnost kontroly zvláštních tarifních slev, poskytovaných z důvodů sociálních
a podobně; učiněny návrhy na novou úpravu některých z těchto slev.

Prováděje dozor na hospodaření zemské, přezkoumal nejvyšší účetní kontrolní úřad
v roce 1936 závěrečné účty všech zemí za rok 1934 a v I. pololetí 1937 závěrečné účty
zemi Moravskoslezské a Slovenské za rok 1935. Zkoumal použití zápůjček, poskytnutých
z výnosu půjčky práce na samosprávné investice. Kontroloval dále běžné hospodaření zemí
a jejich ústavů, při čemž přihlížel zvláště k tomu, aby země nepřejímaly záruk nad svou
finanční schopnost; tomu slouží též přehled zemských záruk. Kontroluje také soustavně
dluhovou službu v hospodaření zemském, při čemž hledí zejména k tomu, aby vzhledem
k některým změnám úrokové míry nebyly překročovány nejvyšší přípustné sazby úroků
ze zemských zápůjček. Pokračuje v provádění kontroly zemských staveb, ke kterémuž
účelu zakládá obsažnou evidenci těchto staveb. V oboru hospodařeni okresů dozírá na ma-
jetek a hospodářské výsledky okresů a zkouší jejich závěrečné účty.

V roce 1936 projednal ve smyslu § 7 zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. 548 virementů
na celkovou částku 142, 026. 078 Kč 30 hal., z níž připadlo na potřeby nové, nepreliminované
59, 661. 183 Kč 95 hal. V prvním pololetí 1937 projednal 129 virementů v částce 24, 388. 591 Kč
15 hal, z nichž 53 virementy v obnosu 10, 929. 610 Kč týkaly se nových, rozpočtem nepřed-
vídaných účelů. Počet projednaných rozpočtových úchylek vzrostl v roce 1936 oproti roku
1935 o 59, při čemž se celková částka zvýšila o 35, 693. 179 Kč 90 hal.; vůči roku 1932 zna-
mená to vzestup o 282 přesuny a o částku 57, 766. 548 Kč 85 hal. Vzrůst přesunů jest
důsledkem úsporných opatření, ježto jednotlivé dílčí úvěry jsou v rozpočtu v detailních
položkách vymezovány co nejtěsněji, takže zvýšené výdaje nebylo lze krýti vnitřním pře-
sunem v mezích dotčeného pododdělení.

Dohlídek (§ 6 zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. ) u státních úřadů, ústavů a podniků,
fondů, zařízení státem dotovaných nebo podporovaných, vykonal nejvyšší účetní kontrolní
úřad v roce 1936 celkem 69, v I. pololetí 1937 35. Dohlídková činnost nemohla se dosud
rozvinouti v žádoucím rozsahu pro nedostatek sil, který i po resystemisaci služebních míst
může býti odstraňován jen postupné. Výkazy o tom, kde byly dohlídky provedeny, po-
dává Národnímu shromáždění pololetně.

375

§ 1. Tabáková režie.

Skupina II. Správa státních podniků.

§ I. Tabáková režie.

L Organisace podniku.

Nejvyšším správním úřadem tabákové režie jest ministerstvo financí. V čele podniku
tabákové režie jest správní sbor, zřízený podle vládního nařízení čís. 206/24 Sb. z. a n.
účetní a pokladní revisi vykonává stálá revizní komise při ministerstvu financí, která
předkládá své zprávy ministerstvu financí a správnímu sboru a po uplynutí hospodář-
ského roku zkoumá účetní závěrky.

Bezprostřední vedení a správu podniku po stránce administrativní, obchodní a tech-
nické vykonává ústřední ředitelství tabákové režie se sídlem v Praze, kterému jest
podřízeno:

1. 7 továren v zemi české (české Budějovice, Jáchymov, Lanškroun, Písek, Sedlec,
Tábor a Tachov),

7 továren v zemi Moravskoslezské (Budišov, Hodonín, Jihlava, Nový Jičín, Svitavy,
Šternberk a Chuchelná),

5 továren v zemi Slovenské (Bratislava, Ban. Štiavnica, Košice, Smolník a Spišská
Bělá),

1 továrna v zemi Podkarpatoruské (Mukačevo).

V těchto továrnách na tabák se vyrábějí ze surovin jednak domácích, jednak cizích
(dovezených) doutníky, cigarety, tabáky cigaretové, dýmkové a šňupavé a tabákový vý-
tažek jako vedlejší produkt při výrobě viržinek.

2. 7 úřadů nákupu a 3 nákupní komise (Komárno, Levice, Nové Zámky, Rimavská
Sobota, Velký Tarkáň a nákupní komise v Nitře [bude přeměněna po schválení správ-
ním sborem na úřad nákupu], Lučenci a copu, vesměs na Slovensku; Berehovo a Sevluš
na Podkarpatské Rusi).

Kromě toho fungují jako nákupní úřady též továrna na tabák v Mukačevě (od roku
1932) a továrna na tabák v Košicích (od roku 1936).

Úkolem těchto úřadů nákupu jest říditi a kontrolovati pěstování tabáku, vypěstovaný
tabák vykupovati od pěstitelů a dále zpracovati (tříditi a fermentovati) pro výrobní účely.

3. 5 samostatných úřadů prodeje tabáku (Praha, Plzeň, Brno, Olomouc a Zvolen),
které provádějí ve svých obvodech výhradně distribuci tabákových tovarů na velkopro-
deje tabáku. Kromě těchto samostatných úřadů prodeje tabáku jsou pověřeny touto funkcí
některé továrny na tabák svými zvláštními odděleními úřadu prodeje (Bratislava, Čes.
Budějovice, Hodonín, Jáchymov, Jihlava, Košice, Mukačevo, Nový Jičín Sedlec a Svitavy).

II. Provoz podniku.

Rozsah provozu podniku se jeví ve výrobě a prodeji tabákových tovarů o nichž po-
dávají přehled tyto tabulky (za poslední pětiletí):

24

376

1. Tabáková režie.

1. Vyrobeno.

2. Prodáno.

Na rok 1938 se kalkuluje spotřeba tabáku (surovin) hodnotou 220, 000. 000 Kč.

Na hospodářské předměty výrobní se počítá částka 33, 000. 000 Kč podle výrobního
programu, při němž tabáková režie sleduje neustále otázku zlepšování a zdokonalování
balení tabákových tovarů a jeho přizpůsobování přáním konsutnu.

V rámci investičního rozpočtu jest počítáno částkou 6, 710. 000 Kč na budování nových
skladišť a jiných provozoven včetně jich trvalého zařízení, pokud jsou nutný z důvodů
provozních. Na nákup strojů a jiných výrobních zařízení se preliminuje částka 3, 470. 000
Kč. Na obnovy stavební (nemovitosti) se počítá částka 1, 916. 000 Kč a na obnovy strojní
(včetně výrobního inventáře) 556. 000 Kč.

V oboru pěstování tabáku má tabáková režie na zřeteli další zvelebování a zdokona-
lení tohoto pěstování na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Celková plocha, na níž byl pěsto-
ván tabák v r. 1936, činila 9. 809'5 ha. V roce 1936 pěstovalo tabák 4. 978 pěstitelů v 485
obcích a bylo sklizeno celkem 161. 273 q tabáku v hodnotě 72'8 milionů Kč. Na rok 1937/
1938 se počítá s osázenou plochou cca 9. 665 ha a 'sklizeň se odhaduje na cca 130. 000 až
135. 000 q.

Prodej tabákových tovarů poskytuje zaopatření a zaměstnání cca 35. 400 trafikan-
tům a 433 velkoprodavačům tabáku, nečítajíc v to 1. 260 jejich pomocných sil. Jejich
úhrnný příjem z prodeje tabákových tovarů (provise) se kalkuluje na rok 1938 částkou
191, 000. 000 Kč.

III. Personalie a sociální péče.

Tabáková režie zaměstnává ve svých provozovnách včetně ústředního ředitelství
(podle stavu k 1. lednu 1937):

377

Na jejich platy (včetně platů lékařů) se preliminuje celkem 13, 998. 700 Kč.

Stálého dělnictva zaměstnávala tabáková režie v r. 1936 celkem 8. 866 osob; na mzdy
tohoto stálého dělnictva se preliminuje pro rok 1938 celkem 82, 000. 000 Kč.

Kromě toho jest zaměstnáno při úřadech nákupu tabáku vždy několik měsíců cca
4. 000-4. 500 dělníků podle rozsahu sklizně toho roku. Na mzdy tohoto sezónního dělnic-
tva se počítá částka 8, 000. 000 Kč.

Pokud se týká sociálních institucí pro dělnictvo, přispívá tabáková režie na nemo-
censké pojištění, léky, pohřebné a na úrazové pojištění rozpočtovou částkou 2, 850. 000 Kč.
Ve většině továren udržuje též ústavy pro kojence a lázně.

Na nemocenské pojištění zaměstnanců podle zákona č. 221/25 Sb. z. a n., se kalkuluje
částka 1, 790. 000 Kč, z čehož připadá na pensisty 1, 670. 000 Kč a na zaměstnance aktivní
zbývajících 120. 000 Kč.

Na pense se preliminuje částka 107, 000. 000 Kč, z čehož připadá na pense zaměstnanců
pragmatikálních 6, 070. 000 Kč a na pense dělnictva 100, 930. 000 Kč.

V rozpočtu tabákové režie jest také pamatováno na příspěvky továrním knihovnám
dělnickým, mateřským školám, obcím, sirotčincům a jiným spolkům dobročinným, příp.
kulturním, a to částkou 50. 000 Kč (zahrnuto v položce "Různé výdaje").

Věnuje tudíž tabáková režie na uvedené účely sociálně-zaopatřovací, humánní a kul-
turní 11, 617. 000 Kč.

IV. Rozpočet na rok 1938.

Rozpočet tabákové režie jest konstruován jako účet ztráty a zisku včetně investičního
rozpočtu. Udává výsledky hospodaření a provozu, jaké lze s největší pravděpodobností
očekávati v rozpočtovém roce se zřetelem k výsledkům dosaženým v letech předchozích,
k nezbytným potřebám podniku jakož i s ohledem na největší úspornost ve všech pro-
vozních odvětvích.

Vyjadřuje tudíž tento rozpočet finanční a hospodářský program tabákové režie jal:
ve správě provozu, tak i v budování nových zařízení.

24*

378

§ 2. Státní loterie.

§ 2. Státní loterie.

I. Organisace podniku.

V čele podniku "Státní loterie" jest správní sbor, zřízený podle vládního nařízení čís.
206/1924 Sb. z. a n., jenž jest podřízen ministerstvu financí. Účetní a pokladní revise vy-
konává stálá revisní komise při ministerstvu financí a podává o nich správu ministerstvu
financí a správnímu sboru o koncem správního roku zkoumá účetní uzávěrky.

Bezprostřední vedení a správu podniku vykonává ředitelství státních loterií se sídlem
v Praze.

II. Provoz podniku.

Vedle agendy čsl. třídní loterie jest podnik pověřen správou státní dobročinné lote-
rie, jejíž tah se konal do roku 1932 každý rok jednou. Od roku 1933 se pořádají 2 lo-
terie s 2 tahy.

Až dosud byly pořádány v ČSR tyto loterie: