364

18. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Kapitola 18. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Náklad na odpočivné a zaopatřovací platy dosud vzrůstá. V dřívějších letech způ-
sobovaly zvyšování tohoto nákladu několikeré úpravy pensí a zvláště úprava podle zá-
kona z 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., která byla rozdělena na 4 etapy. V posledních
letech pak se náklad ten zvyšuje odchodem velmi značného počtu státních zaměstnanců
do výslužby, čímž vzniká větší přírůstek příjemců než úbytek a při tom ještě příjemci
přibývající mají platy vyšší než příjemci ubývající.

V letech 1919 až 1936 byla podle státních závěrečných účtů náležitost na odpočiv-
ných a zaopatřovacích platech civilních a vojenských (bez státních podniků) tato:

K částečné úhradě těchto výdajů sloužily pensijní příspěvky placené státními zaměst-
nanci v činné službě, které vynesly:

365

18. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Pokles nastalý v roce 1925 jak ve výdajích, tak i v příjmech, se vysvětluje tím, že
do konce roku 1924 byly z této rozpočtové kapitoly hrazeny i odpočivné a zaopatřovací
platy státních podniků, pokud byly vypláceny na účet této kapitoly u zemských finančních
úřadů, kdežto od 1. ledna 1925 si uhrazuje každý státní podnik veškeré pensijní výdaje
z vlastních provozních prostředků, ponechávaje si zároveň pensijní příspěvky, placené
svými zaměstnanci.

Pro výpočet potřeby pro rok 1938 byly vzaty v úvahu výsledky, docílené v letech
1934 až 1936, při čemž zvláště bylo přihlédnuto k výsledku prvých měsíců roku 1937 a
k pravděpodobnému zvýšení nákladu, který vznikne odchodem značného počtu státních
zaměstnanců do výslužby. Mimo to bylo nutno vzíti zřetel i na zmírnění srážek podle vl.
nař. z 11. června 1937 č. 117 Sb. z. a n. Do rozpočtu byly také zařaděny částky, které
stát poskytuje státním podnikům "československé státní dráhy" a Československá pošta"
na úhradu vyššího nákladu, který oběma těmto podnikům vznikl provedením zákona ze dne
22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n.

Do rozpočtu této kapitoly jest i na rok 1938 zařazena, jak jest
svrchu uvedeno, "Refundace vyššího nákladu odpočivných a zaopatřo-
vacích platů podle zákona z 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n. "
částkou 14, 805. 000 Kč (z toho připadá na železniční zaměstnance
11, 400. 000 Kč a na poštovní zaměstnance 3, 405. 000 Kč).

Tento náklad se zvyšuje ještě o částku, kterou přispívá stát na
úhradu odpočivných a zaopatřovacích platů učitelů škol národních.
Částka ta jest nyní velmi značná, uváží-li se, že celkový náklad na
pense učitelů národních škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku činil
v roce 1919 celkem 26, 315. 916 Kč (uhrazeno z pensijního fondu uči-
telského 5, 018. 904 Kč, ze zemského fondu 15, 563. 470 Kč a zálohově
z prostředků státních 5, 733. 542 Kč), kdežto v roce 1936 činil tento
náklad 447, 668. 675 Kč (uhrazeno z pensijních fondů učitelských
124, 975. 561 Kč, ze zemských fondů jednotlivých zemí a z 30%
podílu státu na výnosu zemských přirážek 63, 157. 105 Kč a zálohově
z prostředků státních 259, 536. 010 Kč).

Návrh byl vypočten podle výsledků docílených v letech 1934 až
1936 a podle průměrného výsledku roku 1937, vzhledem k úsporným
opatřením na rok 1937 a konečně se zřetelem ke zvláštnímu penšij-
nímu příspěvku podle § 10, odst. 1 vl. nař. čís. 252/1933 Sb. z. a n.

Přehled celkových příjmů na pensijních příspěvcích a přijatých
prémiových reservách bude zřejmý, když k očekávaným příjmům,

366

18. Odpočivné a zaopatřovací platy.

867

19. Ministerstvo financí.
Kapitola 19. Ministerstvo financí.

Kursový vývoj československé devisy na zahraničních trzích byl
v roce 1937 trvale stálý a klidný. Hospodářský vývoj vykazoval postupné zlepšování, ob-
chod s cizinou se zvětšoval jak objemem, tak hodnotou, s přesunem k zemím s volnou
měnou.

V oboru platebního styku s cizinou došlo k některým změnám v úpravě platů vůči Ma-
ďarsku, Itálii, Německu, Bulharsku a Jugoslávii. Rovněž cestovní styk doznal některých
menších změn. Cestovní ruch do Československa vyvíjel se uspokojivě.

Značná plynulost peněžního trh u, kterou se vyznačoval rok 1936, pře-
nesla se i do roku 1937 a nebyla nijak vážně ohrožena ani vyššími ultimovými nároky,
přivedenými posunutím výplatního termínu požitků státních zaměstnanců na 1. den v mě-
síci podle vládního nařízení č. 282/1936 Sb. z. a n. Následkem zvýšení hospodářské i ob-
chodní aktivity zvýšila se sice potřeba podnikatelských úvěrů, byla však hladce uspokojo-
vána jednak z prostředků, které měly podniky ještě samy po ruce, jednak patronisujícími
peněžními ústavy, a mimo to byla též vyrovnávána zlepšenou tvorbou úsporných vkladů,
která se projevila hlavně v přírůstku drobných úspor. Významnějším faktorem peněžního
trhu jest veřejná ruka, jejíž platební termíny jsou dosti tíživé a často vyžadují překle-
nutí krátkodobými úvěry, avšak i tuto potřebu uspokojuje peněžní trh bez napětí. Se zlep-
šováním hospodářské konjunktury zvyšuje se pozvolna i poptávka po dlouhodobém úvěru.

Trh ukládacích hodnot byl od počátku roku klidný a rovněž kursová hla-
dina byla naprosto stálá, ač vzhledem k hlavnímu zájmu o hodnoty dividendové byl, ze-
jména na počátku roku, poměrně zanedbáván. Proti tomu nervositou akcivého trhu, o níž
se děje zmínka dále, zůstal nedotčen. Vývoj kursů státních cenných papírů jest patrný
z připojeného přehledu.

Na akciovém trhu pokračovala od počátku roku pevná tendence roku přede-
šlého, která se opírala jednak o příznivý vývoj všeobecných hospodářských poměrů do-
mácích i zahraničních, jednak o dobrou zaměstnanost zbrojařských podniků, a vyvrcho-
lila koncem I. čtvrtletí prudkou vlnou haussy, živenou mezinárodním stavem, který bylo lze
charakterisovati jako ozbrojený mír a který některým oborům průmyslové výroby za-
jišťoval na delší dobu zvýšenou zaměstnanost. V druhé polovině dubna však následkem uvol-
nění mezinárodního politického ovzduší ztratila bursa jeden z hlavních podnětů překot-
ných kursových vzestupů a její kursová hladina se stejně jako na jiných bursách zahra-
ničních náhle prolomila. Tímto obratem a spádem zahraničně politických událostí byla
bursa znervosněna a kursová hladina zaznamenala prudké oboustranné výkyvy, které
donutily bursovní komoru k některým technickým opatřením, jež se v celku osvědčila a
zabránila neodůvodněným výstřelkům. V druhé polovině roku počínají však ustupovati
spekulační momenty a při posuzování akcií uplatňuje se postupně jejich výnosová
stránka, což má sice za následek postupné snižování kursové hladiny, zároveň však též
uklidnění jejich trhu. Na počátku III. čtvrtletí rozladily sice bursu poněkud zprávy o zvý-
šení potřeby státního rozpočtu a s tím souvislé hledání nových úhrad, toto rozladění jest
však jen přechodného rázu a akciový trh se vyvíjí dále podstatně klidněji.

Napřed zmíněná plynulost peněžního trhu a snadná prodejnost ukládacích hodnot měly
za následek malý zájem o soukromý lombard těchto hodnot, jakož i o eskont kuponů stát-
ních půjček.

Výnos přímých daní vykazuje v roce 1937 u porovnání s rokem předchozím
jisté zlepšení, hlavně proto, že hospodářský vývoj projevivši se v roce 1936 celkovou pří-
znivější situací jeví se v roce 1937 i v zlepšeném daňovém výnose. Není pochyby, že usi-
lovná snaha po udržení pořádku ve vybírání a vymáhání přímých daní působí trvaleji k zvý-
šení daňového efektu.

Také výnos daně z obratu a daně přepychové v roce 1937 proti roku
1936 stoupá. Příčinu toho možno spatřovati v pokračujícím hospodářském oživení. Fi-
nanční správa snaží se četnými legislativními opatřeními zmírniti co nejvíce tíživost těchto
daní, přizpůsobiti jejich úpravu hospodářským požadavkům a zjednodušiti jejich vybírání.
To sleduje zejména zaváděním nových a úpravou již zavedených paušálů (na př. u kůže

368

19. Ministerstvo financí.

a koženého zboží, zboží gumového, nožířského, velocipédů, u cukrovinek, fotografických pří-
strojů atd. ), při čemž - podle možnosti jsou paušálem kryty též výkony drobných živ-
nostníků, na př. obuvníků a fotografů, úlevami podle § 4, č. 14 zákona o dani z obratu
(zákon čís. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění vyhlášky čís. 266/1935 Sb. z. a n. ) jed-
notně upravenými pro příslušná výrobní odvětví, odstraňuje vláda na návrh ministra
financí přílišné zatížení výroby a obchodu, zejména pokud jde o zboží vyvážené. V na-
stoupené cestě paušalování daně z obratu míní finanční správa setrvati. V tom směru sle-
duje všechny podněty a snaží se je uvésti ve skutek, pokud jsou technicky proveditelný.

V personálním oboru bylo v uplynulém roce pokračováno v projednání ně-
kterých dílčích systemisací, zejména v některých úsecích, kde pro naprostou nutnost ne-
bylo lze vyčkávati projednání celkové resystemisace služebních míst.

Ve vlastním oboru vyžádalo si především rozšířené pěstování tuzemského tabáku,
rozmnožení sil a revisi systemisace u podniku "čsl. tabáková režie". Resystemisace míst
provedena byla též u chemicko-technické zkušebny finanční správy. I systemisace ostat-
ních oborů služby ve finanční správě je však podrobována studiu vzhledem k novým úko-
lům, jež musí finanční správa zdolávati.

Obzvláště zvýšené úkoly kladené sboru finanční stráže, na př. v důsledku zřízení stráže
obrany státu, vyvolaly mimořádnou pozornost pro otázku rozmnožení sil finanční stráže,
resp. resystemisace jejich služebních míst. Zároveň pokračovalo se při tom intesivněji
v rozšířené akci směřující k řádné a urychlené výstavbě budov finanční stráže. Mimo to
byly a jsou sledovány i jiné otázky tohoto sboru, jako otázka služebního stejnokroje pří-
slušníků finanční stráže, obzvláště pak otázka odlivu z hraniční služby; při tom používáním
finanční stráže v pomocné službě u důchodkových kontrolních úřadů bude vzhledem
k značnému vzrůstu agendy důchodkových kontrolních úřadů umožněno, aby úředníci dů-
chodkové kontroly mohli se vydatněji věnovati hodnotnějším úkonům této služby; proto
i resystemisace míst úředníků důchodkové kontrolní služby jest předmětem jednání.

Nová úprava platových srážek státních zaměstnanců vedla v roce 1937 k obsáhlým
propočtům a jednáním s příslušnými činiteli, v jejichž důsledku byla také likvidována
otázka platových srážek soudců z povolání, a to zákonem č. 186/1937 Sb. z. a n.

Za účasti ministerstva financí byl také vydán zákon č. 96/1937 Sb. z. a n. o úpravě pla-
tových poměrů okresních školních inspektorů, jakož i školních inspektorů, profesorů, ředi-
telů a učitelů národních škol přidělených školním úřadům (orgánům), čímž bylo skončeno
dlouholeté jednání o této otázce. I otázkám inspektorů živnostenských škol pokračova-
cích byla věnována zvýšená pozornost.

Bylo také provedeno vládní usnesení o presidiálních přídavcích jakousi systemisací
služebních míst, s nimiž mají býti tyto přídavky spojeny.

V důsledku druhé devalvace československé měny byla provedena také nová úprava
zahraničních přídavků pro zaměstnance resortů ministerstev financí, železnic a vnitra
činné na cizím území.

Ministerstvo financí hodlá doplniti směrnice o poskytování výchovného státním za-
městnancům, dále projednává nové znění vládního nařízení o náhradách služebních výloh
podle § 147 pl. z. a studuje i otázku doplnění personální statistiky státních zaměstnanců.

19. Ministerstvo financí.

369

Vývoj kursů československých státních půjček podle sjednaných závěrek posledního
(případně předposledního) bursovního dne čtvrtletí IV/1936 až III/1937.

370

20. Všeobecná pokladní správa.

Kapitola 20. Všeobecná pokladní správa.

Z výdajů kapitoly 20, Všeobecná pokladní správa, v úhrnné částce 1. 633, 235. 900 Kč
podstatná část, t. j. 1. 353, 339. 560 Kč připadá na příspěvek státní správy na úhradu stát-
ního dluhu. Je zřejmo, že tento příspěvek je i největší částí úhrady výdajů na státní
dluh, jež činí v roce 1938 - 1. 852, 151. 545 Kč.

Příspěvek státní správy v roce 1938 je u porovnání s příspěvkem státní správy za
rok 1937 vyšší o 213, 480. 140 Kč.

Toto zvýšení je způsobeno v podstatě zvýšením výdajů na obnovenou umořovací
službu vnitřního státního dluhu založeného a odpadnutím mimořádné úhrady z konsoli-
dačního fondu, který podle rozpočtu na rok 1937 přispěl na úhradu částkou 70, 000. 000 Kč.

Státní dluh sám nedoznává však během roku 1937 podstatného zvýšení. Pokud se
jakési zvýšení projevuje, je pouze důsledkem provádění dříve již platných zákonů a naří-
zení (výměna předválečného dluhu nezajištěného, výměna válečných půjček, výměna
vnitřního dluhu).

Co se týče temen ve složení státního dluhu, zvýšil se vnitřní dluh založený jednak
výměnou splatných pokladničních poukázek za umifikační půjčku, jednak záměnou tuzem-
ského bloku 8%-ní zahraniční půjčky z roku 1922 za unifikační půjčku podle vládního
nařízení ze dne 14. listopadu 1936, č. 278 Sb. z. a n.

Oběh pokladničních poukázek poklesl; úbytek byl z části vyměněn za unifikační
půjčku, z části splacen.

V roce 1937 byly emitovány 5%-ní pokladniční poukázky 1937-1942 republiky
československé zaručené francouzskou vládou, na zaplacení dne 1. IV. 1937 splatných
5% -nich pokladničních poukázek 1932-1937, rovněž zaručených francouzskou vládou.

Pro hospodářské potřeby jest důležitým opatřením přejímání státních zá-
ruk, které jest od roku 1922 každoročně normováno finančním zákonem.

Ministru financí bylo dáno příslušnými finančními zákony také v letech 1936 a 1937
zmocnění k přejímání státních záruk v těchto mezích: