834
13. Ministerstvo veřejných prací.
V oblasti vltavsko-labské a dunajské provedl čsl. plavební úřad menší opravy a do-
plňky na linkách plavebního telefonu.
Státní správa plavební sleduje a studuje vývoj vodních dopravních sazeb a jejich
vlivu na zahraniční obchod.
Stejně jako v letech předchozích jsou i v roce 1937 sledovány tuzemské tarify že-
lezniční za účelem jejich srovnávání se sazbami v dopravě vodní a k posouzení soutěž-
ních možností. Sledovány byly všechny pro rozvoj vodní dopravy důležité tarify překla-
dištní, skladištní a přečerpací. Pro překlad některých druhů zboží, zvláště rud, byly
povoleny zvláštní slevy.
Vypracována byla osnova vládního nařízení podle § 3 zákona ze dne 11. dubna 1935,
č. 74 Sb. z. a n., kterým mají býti upraveny přístavní poplatky na Dunaji.
Pro projekt dunajsko-oderského průplavu byla vypracována studie o hospodářských
jeho předpokladech.
Vydán byl řád o překladu novým jeřábem u státního skladiště v mělnickém přístavu.
Revidují se veškeré nájemní smlouvy o pronájmu přístavních objektů co do výše
nájemného v důsledku nabytí účinnosti předpisu o zákazu přesunu přímých daní.
Státní správa plavební získala do vlastnictví vhodné přístavní pozemky v Hřensku a
jedná o získání pozemků přístaviště v Děvíně.
V oboru legislativní činnosti byly dokončeny práce pro vydání Řádu plavební policie
na Dunaji vládním nařízením. Dále se projednává návrh nového přístavního řádu pro česko-
slovenské dunajské přístavy, který bude vyhlášen vládním nařízením podle § 3 zákona ze
dne 11. dubna 1935, č. 74 Sb. z. a n., dále návrh předpisu upravujícího podmínky pro vy-
dávání průkazů způsobilosti vůdců plavidel na Dunaji. Rovněž byl vypracován návrh
plavebně-policejního řádu pro zdrž nad přehradou na Dyji u Vranova. Pro vodní dílo na
Váhu v Ladcích byl vyhlášen plavebně-policejní řád. Byl připraven návrh vládního nařízení
ku provedení § 27 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 316 (Sb. z. a n. o podmínkách pro
oprávnění k malé pobřežní plavbě.
Ministerstvo veřejných prací zúčastnilo se spolupráce při projednávání otázek, kterými
se zabývaly mezinárodní komise dunajská a labská, zvláště pokud měly vztah na provoz
čsl. plavby a na stavební úpravy.
Mezinárodní říční komise (dunajská, labská a oderská) jsou mezinárodní instituce
zřízené mírovými smlouvami k zajištění svobody plavby a průvozu na mezinárodních
řekách, t. j. Dunaji, Labi a Odře a k dozoru nad plněním smluvních závazků pobřežních
států po stránce plavební, administrativní a technické.
Komise pro režim vodstva Dunaje má za úkol udržovati a zlepšovati jednotnost vodního
hospodářství v povodí Dunaje na území bývalých Uher.
Agenda těchto komisí, jakož i agenda mezinárodních plavebních sjezdů, jsou soustře-
děny v úřadě čsl. delegáta v mezinárodních říčních komisích při presidiu ministerstva
veřejných prací.
1. Mezinárodní komise dunajská projednala ve svých jednotlivých slož-
kách správních a výkonných, jakož i v plenárních zasedáních otázky umělých staveb na
Dunaji, prací úpravních a udržovacích (zejména plavební dráhy v dunajských úžinách),
zajištění bezpečnosti plavby znakováním a úpravou signální služby, dále úpravu služby
vlečné, vodohospodářské programy jednotlivých pobřežních států, pokračovala v hydro-
logickém a hydrotechnickém průzkumu povodí Dunaje a v mapováni, projednala některé
důležité otázky finanční, jakož i celou řadu otázek správních, technických a osobních,
týkajících se výlučně správy železné brány. Jednání o poplatcích vybíraných v železné
bráně, jež byly sníženy, si vyžádalo zvláštního mimořádného zasedání plena.
2. Mezinárodní komise labská jest jedinou z mezinárodních komisí říč-
ních, jejíž činnost doznala prakticky podstatné změny v důsledku postupu německé vlády
z listopadu r. 1936. Notou ze 14. listopadu 1936 prohlásila totiž německá vláda, že necítí
se nadále vázána ustanoveními versailleské smlouvy, pokud se týkají vodních toků na
území německém a mezinárodních dohod o říční plavbě, založených na řečené smlouvě.
335
13. Ministerstvo veřejných prací.
Mezinárodní komise labská, jež obdržela výpověď z budovy v Drážďanech ke dni 1. dubna
1937, přeložila své působiště ve smyslu ujednání na mimořádném zasedání v Haagu do
Prahy, při čemž náklady spojené s vedením a správou jejího sekretariátu uvolilo se hra-
diti na základě usnesení čsl. vlády ze dne 12. února 1937 československo.
3. Mezinárodní komise oderská zabývala se otázkami finančními a za-
jistila si možnost pokračovati v jednání o oderskou plavební úmluvu.
4. Stálá technická komise pro režim vod Dunaje zrevidovala mezi-
národní hlásnou službu vodoměrnou a povodňovou, prozkoumala výroční přehledy jednot-
livých států o vodních stavbách a o stavu lesních hospodářství, dále otázky vodních druž-
stev a konečně účetní zprávu za rok 1936 a rozpočet na rok 1937.
5. Mezinárodní stálé sdružení plaveb, sjezdů pokračovalo ve vy-
dávání plavebního věstníku a v přípravě pro 17. mezinárodní kongres plavební.
Činnost čsl. delegáta v mezinárodních říčních komisích bude v r. 1938 spočívati na
těchže zásadách jako dosud; zejména bude čsl. delegát usilovati o to, aby na mezinárodním
foru byl obhájen princip svobody plavby a průvozu se všemi důsledky z toho plynoucími
ve smyslu ustanovení mírových smluv. Pokud se týče postupu čsl. delegace, bude tento dán
povšechně potřebami čsl. plavby, jakož i zájmy hospodářsko - politickými.
Civilní letectví.
V roce 1937 byla letecká doprava rozšířena o linii Praha-Bratislava-Klagenfurt-
Terst-Benátky, kterou provozují Čs. státní aerolinie. Připravuje se prodloužení této linie
v roce 1938 do Říma. Mimo to byla zahájena Čs. státními aeroliniemi doprava na trati Praha
-Liberec a na trati Brno-Zlín-Píšťany. V roce 1938 bude trať Praha-Amsterodam,
provozovaná čsl. leteckou společností, prodloužena do Londýna.
Pokud jde o letadla, byl letecký park čs. státních aerolinií doplněn letadly Savoia
Marchetti a v roce 1938 bude doplněn dalšími letadly tohoto typu. Ve zkoušení leteckých
Dieselových motorů se pokračuje.
Sportovní letectví bylo dotováno v roce 1937 dalšími školními letadly, jichž bude letec-
kým korporacím pro výcvik pilotů dodáno asi 100. V roce 1938 budou pro týž účel objed-
nána a dodána letadla další.
V zabezpečovací službě připravuje se zřízení radiozaměřovačů v Liberci a Mor. Ostravě
a opatření radiomajáku pro Užhorod a Bratislavu. Rovněž se připravuje vybavení všech
důležitých letišť vysílacími a přijímacími stanicemi krátkovlnnými, jakož i přístroji dálko-
pismými.
Instalace slabo- i silnoproudé byly na letišti v Ryzyni dokončeny a předány svému
účelu. Připravuje se výstavba vysílacího radioústředí, v němž by služba vysílací byla (kon-
centrována. Osvětleni letiště v Křížanově bylo dokončeno, takže linie Praha-Brno-Brati-
slava je již osvětlovacím a signalisačním zařízením úplně vybavena.
Výstavba letiště v Ruzyni byla dokončena do té míry, že v r. 1937 byl již na tomto
letišti provoz zahájen; pracuje se na rozšíření tohoto letiště a zřízení provozních drah. Po
skončení těchto prací bude lze pokládati letiště v Ruzyni za jedno z nejmodernějších a
nejúčelněji zařízených letišť v Evropě.
Během roku 1937 byly dokončeny stavby hangárů na letištích v Budějovicích, Liberci,
Mor. Třebové, Zbraslavicích, Přibyslavi, Brně, Bratislavě, Žilině, Piešťanech, Zvoleni, Už-
horodě a Slatinských Dolech.
V opatření a výstavbě pomocných letišť se pokračuje.
Práce zeměměřické.
Vedle povšechné agendy v souvislosti s otázkami oboru zeměměřického bylo v roce
1936 v prvé řadě pokračováno v budování sítě výškových značek přesné státní nivelace na
836
13. Ministerstvo veřejných prací.
tratích, zvolených po jednání se zúčastněnými ministerstvy a úřady a se zvláštním zřetelem
k potřebám ministerstva národní obrany a železnic. Hlavně byla rozšířena síť přesné nive-
lace v severozápadních, severních, středních a východních Čechách a v severní Moravě.
Kromě toho byly vybudovány přesné výškové sítě v městech: Nitře, Levicích, Prešově,
Kežmarku a Trnavě, přezkoušeny výškopisné operáty ve Vrbové, Puchově, Ružomberku a
Vlašimi a zahájeny systematické revice nivelačních tratí.
V základní výškopisné síti byla přenesena prozatímně původní značka u Strečna, pro-
vedeno připojení výškopisné sítě na základní značku u Hanušovic a rekognoskováno území
pro 3 nové základní značky.
Vedle toho účastnilo se ministerstvo veřejných prací na budování československé zá-
kladná sítě trigonometrické, při stavbě rozhleden a zřízení srovnávací základny ve Hvězdě
u Prahy.
V zimních měsících byly prováděny výpočty zaměření nivelačních tratí a městských
výškových sítí a dokončen operát podrobné triangulace v okolí Rožňavy.
V roce 1938 bude pokračováno v budování sítě výškových značek přesné nivelace hlav-
ně v severozápadních Čechách a městských výškových sítí podle naléhavosti, jakož i v pra-
videlných revisích starých nivelačních tratí.
V základná výškopisné síti bude provedeno zřízení dalších 3 až 4 základnách značek a
připojení výškové sítě na tyto značky.
V obdobích zimních bude pracováno na výpočtech zaměřených sítí, vyrovnání a rozbo-
rech přesnosti v uzavřených nivelačních polygonech.
Účast ministerstva veřejných prací na bodování základní sítě trigonometrické bude se
vztahovati na spolupráci při stavbách a zkoušená trigonometrických rozhleden a pilířů, do-
končení zřízení srovnávací základny ve Hvězdě, jakož i měření tíže.
Konečně budou provedeny přípravy pro organisaci nivelací vysoké přesnosti.
Cejchovní služba.
Zlepšování hospodářských poměrů a průmyslového podnikání, s nimiž cejchovní služba
úzce souvisí, má příznivý vliv na rozvoj její činnosti.
Podle výsledků dosažených v první polovici roku 1937 lze míti za to, že budou i v tom-
to roce splněny předpoklady, za nichž byl sestavován rozpočet na rok 1937.
Cejchovní poplatky, které jsou nejdůležitějším kriteriem výkonnosti cejchovní služby,
dosahují v roce 1937 za dobu osmi měsíců... Kč 10, 426. 301'-, takže příjem prelimino-
vaný na rok 1937 bude pravděpodobně vyšší.
Na tento příznivý výsledek největší vliv má cejchování elektroměrů a transformátorů,
jichž bylo do konce srpna 1937 cejchováno 46. 710 kusů a je tudíž možno předpokládati, že
podle dosavadního průměru bude činiti příjem na poplatcích za elektrická měřidla as
7, 500. 000 Kč. Poněvadž ke konci roku bývá zkoušen větší počet transformátorů, není vy-
loučeno, že i dosavadní průměr a tím i příjem poplatků ještě se zvýší.
Program doplnění výzbroje pro zkoušení elektroměrných přístrojů byl rozvržen na tři
roky; v roce 1937 provádí se první třetina tohoto programu. V roce 1938 bude nezbytně
nutno doplniti dosavadní zařízení jak čsl. ústředního inspektorátu, tak i cejchovních úřa-
dů, neboť stálý pokrok technického průmyslu vyžaduje i zdokonalovaná cejchovní výzbroje.
V roce 1937 bylo pokračováno v budování stanice pro zkoušení taxametrů a konstrukcí
stanice pro zkoušení manometrů pro tlaky do 500 atm. Podle dosavadního stavu bude sta-
nice pro zkoušení manometrů koncem roku 1937 dokončena, takže během roku 1938 bude
již v plném provozu.
Cejchování lékařských teploměrů bylo v roce 1937 po vydání zákona ze dne 10. června
1937, č. 112 Sb. z. a, n., o povinném úředním cejchování lékařských teploměrů, rozšířeno a po
opatření nových místností bude možno v roce 1938 plně vyhověti stále stoupající potřebě.
337
13. Ministerstvo veřejných prací.
Z dosavadního rozpětí cejchovní agendy v roce 1937 jest zřejmo, že bude plně dosaženo
výsledků z roku 1936, které byly příznivější než v roce 1935.
V roce 1936 bylo cejchováno o 2, 878. 126 předmětů více než v roce 1935. Celkem bylo
v roce 1936 předloženo k cejchování 6, 576. 457 předmětů, t. j. o 77'8% více než v roce 1935.
Vybrané cejchovni poplatky činily v roce 1936 celkem Kč 14, 828. 804'65, t. j. o 1, 660. 634
Kč více než v roce 1935.
Vzrůst cejchovních poplatků vyjádřený v procentech činí u elektroměrů 16'1%, u trans-
formátorů 168'8%, výčepních sklenic 431%, sudů 1'6% vodoměrů 10'3% závaží 45%, vah
3. 4%, plynoměrů 5'3%, teploměrů 24% a měřidel na tekutiny 7'3%.
V roce 1937 pokračuje se v unifikaci cejchovních předpisů přípravou vládního nařízení
0 cejchování vah, které bude v r. 1938 vydáno.
Na rok 1938 je mimo to v programu vypracování vládních návrhů o cejchování zá-
važí, sudů a rámů na dříví, čímž bude unifikace cejchovního řádu dokončena.
V r. 1937 bylo započato s přípravnými pracemi na vypracování nového cejchovního
zákona.
Puncovní služba.
V československé republice bylo v roce 1936 vyzkoušeno a označeno 1176 kusů plati-
nového zboží ve váze 13. 931 g, z toho 11'3% zboží zahraničního; 784. 779 kusů zlatého zboží
ve váze 1, 291. 888 g, z toho podle váhy 12'2% zboží cizího; 669. 319 kusů ve váze 17, 260. 349 g
zboží stříbrného, z toho 1'7% zahraničního původu; 98. 623 kusů zboží s obsahem 250/1000
zlata ve váze 209. 777 g, z čehož bylo 0'6% zahraničního původu, úhrnem bylo označeno
1, 553. 897 kusů zboží z drahých kovů ve váze 18, 775. 945 g, z toho bylo 1, 266. 833 'kusů ve
váze 18, 321. 764 g (97'58%) zboží vyrobeného v republice a 287. 064 kusů ve váze 454. 181 g
(2'42%) cizího zboží.
Z celkové váhy v r. 1936 označeného zboží z drahých kovů 18, 775. 945 g bylo v zemi
české (1 úřad a 5 expositur) vyzkoušeno 3914%, v zemi Moravskoslezské (2 úřady a 3 ex-
positury) 47'02% a v zemi Slovenské a Podkarpatoruské (1 úřad a 2 expositury) 13'84%.
Poměr ten jeví se u celkového počtu kusů 1, 553. 897 v zemi české 73'80%, v zemi Moravsko-
slezské 16'64%, v zemi Slovenské a Podkarpatoruské 9'56%.
V roce 1936 stoupl u všech puncovních úřadů a jejich expositur jak počet kusů před-
loženého zboží platinového, zlatého, stříbrného i s obsahem 250/1000 zlata, tak podstatně
1 množství u všech druhů podle váhy zboží. Váhové množství zboží v roce 1936 označeného
jest oproti r. 1935 u zboží platinového, zlatého, stříbrného a s obsahem 250/1000 zlata
vyšší o 29'3%, 26'6%, 30'7% a o 16'5%.
Nastalo tedy opětné zlepšení ve výrobě zlatnické a stříbrnické proti roku předchozímu,
kterážto vzestupná tendence projevuje se i v 1. polovici roku 1937.
Od 1. dubna 1937 byla převedena agenda expositur puncovních úřadů v českých Bu-
dějovicích, Plzni, Teplicích saňově, Olomouci, Opavě a Košicích na cejchovni úřady a jest
vykonávána nyní u všech expositur puncovních úřadů, s výjimkou expositury v Báňské
Štiavnici, cejchovními úředníky, kteří pro tuto službu byli zvlášť vycvičeni.
Příjem z puncovních poplatků (manipulačních, kontrolních a různé jiné příjmy) byl
roku 1936... 1, 312. 538'45 Kč; na paušalované přepychové dani bylo vybráno 1, 845. 588'30
Kč, na paušalované dani obratové 2, 996. 419'50 Kč a na dani ze zapalovačů 843. 303 Kč,
při čemž bylo označeno 86. 702 kusů zapalovačů; (zapalovačů domácího původu bylo 19. 510
kusů, zlatých plášťů na zapalovače 60 kusů a stříbrných plášťů na zapalovače 4. 401
kusů).
Výměna drahých kovů, prováděná puncovním úřadem v Praze, byla v roce 1936 tato:
Bylo vyměněno 104. 7707 g zlatého a stříbrného materiálu (53. 368'9 g ryzího zlata
a 26. 249 g ryzího stříbra) za československé dukáty a nákup za hotové, při čemž bylo
vydáno 9. 734 dukátů, 240 dvoudukátů, 422 pětidukátů a 212 desetidukátů a bylo vyplaceno
338
13. Ministerstvo veřejných prací.
106. 981'25 Kč. Za ryzí zlato a stříbro bylo vyměněno 70. 515'6 g materiálu, při čemž
bylo vydáno 40. 425'5 g ryzího zlata a 11. 483 g ryzího stříbra. Se státním báňským ředi-
telstvím v Příbrami bylo vyměněno 128. 128 g stříbra za 100. 209 g ryzího stříbra.
V prvém pololetí r. 1937 bylo označeno platinového zboží 8. 130 g, zlatého zboží
622. 552 g, stříbrného zboží 8, 632. 625 g a zboží s obsahem 250/1000 zlata 112. 292 g, tedy
jeví se proti roku 1936 značné zvýšení u všech druhů zboží.
Na puncovních poplatcích vybráno za I. pololetí 1937 642. 925 Kč, na dani přepychové
919. 075'90 Kč a na dani obratové 1, 474. 736'65 Kč.
V ústředním živnostenském rejstříku bylo koncem roku 1936 zaznamenáno 4. 650 živ-
nostníků v 951 obcích; z toho je 789 výrobců a 3. 861 hodinářů a obchodníků se zbožím
z drahých kovů. Puncovními orgány kontrolováni byli též obchodníci se zlatými plnícími
pery a obchodníci a výrobci se zapalovači.
Plynárenství
Zákonem ze dne 4. července 1934, č. 177 Sb. z. a n. o plynárenských podnicích požívají-
cích výhod a vládním nařízením ze dne 13. března 1936, č. 53 Sb. z. a n., jímž se provádějí
§§ 1 a 5 zákona, byl dán zákonný podklad pro podporu rozvoje našeho plynárenství.
Elektrisace státu.
Účast státu na všeužitečných elektrárenských podnicích ke dni 31. prosince 1936
byla tato:
|
Podnik - Sídlo |
Kapitál |
Účast státu |
|
Ústřední elektrárny, a. s., Praha ........ |
30, 000. 000 |
16, 000. 000 |
|
El. svaz okresů středočeských, s. s r. o., Praha... |
49, 912. 000 |
4, 000. 000 |
|
El. svaz středolabských okresů, s. s r. o., Kolín... |
12, 900. 000 |
1, 800. 000 |
|
Východočeská elektrárna, a. s., Hradec Králové... |
45, 000. 000 |
6, 100. 000 |
|
Východočeský el. svaz, s. s r. o., Pardubice ..... |
13, 511. 500 |
1, 500. 000 |
|
Západočeské elektrárny, a. s., Plzeň ....... |
40, 000. 000 |
6, 500. 000 |
|
El. svaz severopošumavských okresů, s. s r. o., Stříbro. |
5, 594. 500 |
1, 300. 000 |
|
Jihočeské elektrárny, a. s., české Budějovice.... |
69, 000. 000 |
12, 040. 600 |
|
Západomoravské elektrány, a. s., Brno ...... |
45, 000. 000 |
7, 500. 000 |
|
Středomoravské elektrárny, a. s., Přerov ...... |
48, 131. 000 |
12, 500. 000 |
|
Moravskoslezské elektrárny, a. s., Mor. Ostrava... |
40, 000. 000 |
11, 070. 400 |
|
Západoslovenské elektrárny, a. s., Bratislava.... |
21, 000. 000 |
12, 240. 000 |
|
Jihoslovenské elektrárny, a. s., Komárno ...... |
10, 000. 000 |
7, 650. 000 |
|
Spojené elektrárny severozáp. Slovenska, a. s., Žilina. |
15, 000. 000 |
10, 200. 000 |
|
Středoslovenské elektrárny, a. s., Báňská Bystřice.. |
27, 014. 000 |
13, 980. 000 |
|
Východoslovenské elektrárny, a. s., Košice ..... |
15, 000. 000 |
8, 000. 000 |
|
Podkarpatoruské elektrárny, a. s., Užhorod ..... |
25, 000. 000 |
5, 418. 800 |
Výsledky těchto elektrických podniků i v r. 1936 jsou zcela uspokojující.
Používání elektrické energie oproti minulým rokům stouplo, zvláště připojením no-
vých odběratelů elektřiny a pozvolným oživováním hospodářského života.
Ceny elektrické energie byly těmito el. podniky přiměřeně upraveny a jsou celkem
nižší než v letech minulých.
Všeužitečné elektrické podniky s kapitálovou účastí státu vyplácely tuto dividendu:
339
13. Ministerstvo veřejných prací.
|
Za rok |
||
|
1936 |
1935 |
|
|
% |
% |
|
|
Ústřední elektrárny, a. s. v Praze .............. |
4 |
(4) |
|
Elektrárenský svaz středočeských okresů, s. s r. o. v Praze ..... |
- |
(-) |
|
Elektrárenský svaz středolabských okresů, s. s r. o. v Kolíně.... |
4 |
(4) |
|
Východočeská elektrárna, a. s. v Hradci Králové ......... |
- |
(- ) |
|
Západočeské elektrárny, a. s. v Plzni ............ |
__ |
(- ) |
|
Elektrárenský svaz severopošumavských okresů, s. s r. o. ve Stříbře.. |
- |
(-) |
|
Jihočeské elektrárny, a. s. v Češ. Budějovicích ......... |
- |
(- ) |
|
Západomoravské elektrárny, a. s. v Brně ........... |
6 |
(6) |
|
Středomoravské elektrárny, a. s. v Přerově .......... |
4 |
(4) |
|
Moravskoslezské elektrárny, a. s. v Mor. Ostravě ........ |
4 |
(4) |
|
Západoslovenské elektrárny, a. s. v Bratislavě ......... |
3´5 |
(3'5) |
|
Jihoslovenské elektrárny, a. s. v Komárně ........... |
2'5 |
(2) |
|
Středoslovenské elektrárny, a. s. v Báňské Bystřici ........ |
3 |
(2´5) |
|
Spojené elektrárny severozápadního Slovenska, a. s. v Žilině.... |
3 |
(3) |
|
Východoslovenské elektrárny, a. s. v Košicích .......... |
1 |
(1) |
|
Podkarpatoruské elektrárny, a. s. v Užhorodě ......... |
- |
(- ) |
|
Na stavby dálkových vedení o 100. 000 V poskytnuty byly státním elektrisačním |
||
|
Západomoravským elektrárnám, a. s. v Brně .......... |
2, 000. 000 Kč, |
|
|
Moravskoslezským elektrárnám, a. s. v Mor. Ostravě ....... |
2, 000. 000 Kč, |
|
|
Spojeným elektrárnám severozápadního Slovenska, a. s. v Žilině... |
1, 000. 000 Kč, |
|
|
Podkarpatoruským elektrárnám, a. s. v Užhorodě ........ |
1, 000. 000 Kč, |
|
|
Úhrnem.. |
6, 000. 000 Kč. |
|
|
Celkem poskytnuto bylo dosud zápůjček do 31. prosince 1936.. |
87, 500. 000 Kč. |
|
|
Investiční hodnota staveb, na něž byly poskytnuty zápůjčky z fondu |
||
|
činila k 31. prosinci 1936 úhrnem ............. |
167, 657. 000 Kč. |
|
Na elektrisaci venkova nebyl povolen v r. 1937 žádný další stavební příspěvek, po-
něvadž dosud povolenými příspěvky jsou vázány příslušné úvěry na několik roků ku-
předu. Od počátku, kdy stát začal udělovati subvence na provádění soustavné elektrisace
venkova, bylo povoleno stavebních příspěvků na elektrisaci 3. 070 v zemi české, 1. 487
v zemi Moravskoslezské a 776 v zemi Slovenské a 78 v zemi Podkarpatoruské. Povole-
nými podporami byly vyřízeny všechny žádosti došlé do konce dubna 1932, na něž bylo
povoleno Kč 267, 985. 74672 a vyplaceno do konce r. 1936 Kč 206, 623. 650´01.
V roce 1937 byly povoleny některým obcím stavební příspěvky z úspor vzniklých ne-
vyčerpáním dříve povolených, avšak plně nevyužitých příspěvků. Tyto povolené příspěvky
však nově nijak nezatížily úvěr, takže celková částka povolených příspěvků se nezvětšila.
Báňská administrativa.
Dohled na bezpečnost při provozování hor byl v roce 1937 dále rozšířen a zdokonalen.
Báňské inspektoráty, zřízené podle zákona z 10. července 1934, č. 178 Sb. z. a n., vykonaly
v I. pololetí 1937 841 prohlídek báňských závodů, t. j. sice o 21 prohlídku, čili o 3'2%
méně, než v prvém pololetí roku 1936, ale zato inspekčních dnů bylo 1. 9941/2, t. j. o 831/2
dnů čili o 4'4% více. Zdokonalení, prohloubení a hlavně také usměrnění dohlídkové čin-
nosti se věnuje stálá a systematická kontrola z ústředí. Odtud vydávají se zvláště pokyny,
podle nichž mají býti zkoumány zdroje nebezpečí při provozování hor, a pokračuje se ve
zkoumání zpráv báňských inspektorátů o zdrojích nebezpečí v hornickém provozu. Kromě
toho byla v ústředí dokončena celková úprava zpráv o činnosti báňských úřadů v oboru
báňské inspekce za desetiletí 1919-1928 a za jednotlivá léta 1929 až 1934. Letos se do-
340
13. Ministerstvo veřejných prací.
koncuje také t. zv. letáčková akce rozesláním letáků, které vyobrazením propagují ochranu
před úrazem. Také úrazová statistika za rok 1935 je již v podstatě ukončena.
Komise pro bezpečnostní opatření při provozování hornictví, která byla zřízena mi-
nistrem veřejných prací v červenci 1934, pokračuje a bude pokračovati v pracích na re-
visi a sjednocení bezpečnostních předpisů. Pro rychlejší zpracování jejího úkolu byly,
resp. budou zřízeny čtyři subkomise, a to dvě pro zemi českou v Praze a v Mostě, jedna
pro zemi Moravskoslezskou v Moravské Ostravě a, jedna pro zemi Slovenskou a Podkar-
patoruskou. Mostecká subkomise pro hnědouhelné doly jest již ustavena a koná pokusy
s hnědouhelným prachem, podle nichž budou přepracovány předpisy proti nebezpečí vý-
buchu hnědouhelného prachu. Ostatní subkomise budou jmenovány v nejbližší době.
Pokud jde o zaměstnanecké a smíšené veřejnoprávní instituce hornické, byly v roce
1937 provedeny volby závodních, revírních a podnikových rad. Hornické rozhodčí soudy
fungovaly normálně.
Legislativní činnost ministerstva veřejných prací vykazuje v oboru hornoprávním le-
tos tyto výsledky:
K provedení zákona o pojištění u báňských bratrských pokladen ze dne 3. července
1936, č. 200 Sb. z. a n. bylo vyhlášeno pod č. 2/1937 Sb. z. a n. upravené plné znění zá-
kona o pojištění u báňských bratrských pokladen a pod č. 3/1937 Sb. z. a n. nařízení,
jímž se zavádějí pro potřeby pojištění u báňských bratrských pokladen průkazy (legiti-
mace) pojištěnců. Další prováděcí nařízení k témuž zákonu se připravuje.
Návrh vládního nařízení o změně okresů a sídel revírních báňských úřadů v zemi
české jest v připomínkovém řízení.
V r. 1937 byl vypracován návrh zákona o sjednocení horního práva, jenž se projed-
nává s interesenty; připraveno bylo české znění obecného horního zákona pro republi-
kaci, k níž by došlo v souvislosti se sjednocením horního práva. Připravují se další no-
vely horních zákonů, pokud toho žádá vývoj jiných oborů, práva, státní zájmy a potřeby
hospodářské.
Hospodářský stav a pracovní poměry v hornictví jakož i zaměstnanost na dolech
zlepšuje se podle stoupajících odbytových možností.
Ve stavu uhelného průmyslu nastává v r. 1937 sice další zlepšení, avšak odbyt,
zvláště u některých druhů uhlí, není stale ještě uspokojivý.
Nedostatek odbytu a zvýšený výkon způsobují, že celá řada dolů není ještě zplna
zaměstnána, část dělnictva je vysazována na neplacené střídavé dovolené a na hnědo-
uhelných dolech pracuje se stále ještě v omezeném počtu dní.
Poměrně značné oživení těžby zaznamenávají doly rudné, zejména na Slovensku.
Přehled o vývoji uhelné těžby, počtu dělníků a jejich výkonu, o vývozu a dovozu
v posledních letech je patrný z této tabulky:
Těžba, počet dělníků, výkon.
|
- |
Uhlí kamenné |
Uhlí hnědé |
|||||
|
Rok |
Těžba |
Počet |
Výkon na |
Těžba |
Počet |
Výkon na |
|
|
v t |
dělníků |
směnu |
v t |
dělníků |
směnu |
||
|
1913... |
14, 271. 408 |
62. 550 |
0'760 |
23, 107. 456 |
35. 051 |
2'188 |
|
|
1929... |
16, 750. 674 |
57. 592 |
1'042 |
22, 555. 212 |
38. 589 |
2'043 |
|
|
1930... |
14, 572. 332 |
57. 618 |
1'027 |
19, 316. 246 |
37. 334 |
2'042 |
|
|
1931... |
13, 243. 367 |
53. 856 |
1'062 |
17, 960. 907 |
33. 893 |
2'168 |
|
|
1932... |
11, 052. 508 |
44. 419 |
1'072 |
15, 909. 764 |
31. 592 |
2'230 |
|
|
1933... |
10, 639. 815 |
46. 249 |
1'171 |
15, 124. 861 |
29. 952 |
2'291 |
|
|
1934... |
10, 775. 197 |
43. 056 |
1'207 |
15, 258. 398 |
28. 385 |
2'288 |
|
|
. |
1935... |
10, 965. 136 |
41. 790 |
1'256 |
15, 226. 994 |
27. 861 |
2'332 |
|
1936... |
12, 352. 867 |
40. 666 |
1'355 |
16, 070. 300 |
27. 693 |
2'395 |
|
|
I. pololetí |
1937... |
7, 800. 549 |
41. 536 |
1'440 |
8, 617. 608 |
28. 001 |
2'442 |