trs
10. Ministerstvo školství a národní osvěty.
Kapitola 10. Ministerstvo školství a národní osvěty.
Činnost ministerstva školství a národní osvěty v uplynulém období stejně jako pro-
gram činnosti pro rok příští nese zřejmě pečeť hospodářské a finanční tísně. Veškera
snaha ministerstva školství a národní osvěty směřuje za těchto okolností k tomu, aby co
nejvyšším zhospodárněním a zracionalisováním provozu školských a osvětových institucí
podařilo se bez podstatných škod převésti školství a osvětová zařízení do lepší budouc-
nosti. Zvýšená péče byla a bude ovšem stále věnována vnitřnímu vybudování a rozvoji.
V jednotlivých oborech činnosti bylo by uvésti:
Národní školství.
V oboru legislativním jeví se nejvýš žádoucím, aby byla konečně uzákoněna osnova
o t. zv. újezdních školách měšťanských, která se projednává v Národním shromáždění již
od r. 1931 a která byla již schválena 11. dubna 1935 poslaneckou sněmovnou.
Ministerstvo školství a národní osvěty dále předložilo návrh zákona, jímž se má roz-
šířiti platnost některých zákonů školských na území Podkarpatské Rusi, aby se i tato
země stala účastnou výhod těchto zákonů, zejména výhod t. zv. malého školského zákona
(č. 226/1922 Sb. z. an. ).
Vydáním tohoto zákona bude také umožněno vydati nový jednotný řád školní a vy-
učovací, platný pro celé území republiky, a uskutečniti unifikaci aspoň na poli vnitřní or-
ganisace národních škol. Meziministerské připomínkové řízení o tomto řádu spěje ke konci.
V oboru správy školské je vypracována osnova zákona o zemských školních radách,
který má platiti pro všecky čtyři zemské správní obvody.
Nové učebné osnovy pro obecné a měšťanské školy si vyžádaly nové úpravy před-
pisů o klasifikování žactva, které nabyly účinnosti od počátku školního roku 1935/36. Nový
předpis o výchově žactva národních škol k brannosti vyžádá si zvláštních kursů pro uči-
telstvo, které bude třeba pořádati. Nový zkušební řád zkoušek způsobilosti pro obecné a
měšťanské školy byl již vydán a nabude účinnosti v podzimním období roku 1936. Bude
potřebí nejen ustavit nové zkušební komise, nýbrž také uspořádat informační kursy pro
učitelstvo. Nyní se připravují výchovné osnovy pro mateřské školy, zkušební řád pro uči-
telstvo škol mládeže úchylné a revise učebných osnov těchto škol.
Finanční tíseň dosud značně brzdí zřizování nových škol a rozšiřování škol již trva-
jících. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi bylo zřízeno 18 nových škol, jejichž potřeba
byla již velmi naléhavá. Nové třídy bylo možno zřizovati jen tam, kde to bylo pro vzrůsta-
jící počet žactva nezbytné podle imperativních norem platných zákonů.
V oboru školských staveb na Slovensku a Podk. Rusi nastalo zlepšení v důsledku zvý-
šení úvěru pro podporování školských staveb a přikázání úvěru z výtěžku půjčky práce
pro stavby národních škol. Subvenční úvěr na stavby národních škol v těchto zemích zů-
stává pro rok 1936 ve stejné výši jako v roce 1935, t. j. 10, 000. 000 Kč. Stavby národních
škol v celé republice byly podporovány také ministerstvem sociální péče z prostředků
určených na produktivní péči o nezaměstnané.
V oboru personálním bylo nutno řešiti otázku nezaměstnanosti učitelských kandi-
dátů institucí obdobnou instituci úřednických a profesorských aspirantů, totiž institucí
učitelských praktikantů. Tato má účel jednak sociální, jednak školský. Učitelští prakti-
kanti mají se prakticky připravovati pro svůj budoucí úřad učitelský a při tona mají take
podle možnosti pomáhati, aby se práce ve školách zvýšila na prospěch školství. Systemi-
sovaná místa učitelská nejsou touto institucí zkrácena. Ustanoveno bylo 1600 literních
učitelských praktikantů, 100 učitelských praktikantek ručních prací (domácích nauk) a
20 praktikantek na státních mateřských školách.
Vývoj státních škol národních v zemi České a Moravskoslezské jest v podstatě ur-
čován týmiž skutečnostmi, které mají vliv na vývoj národního školství vůbec. Z tohoto dů-
vodu jest nutno přizpůsobovati organisaci i umístění škol daným finančním prostředkům
18
876
10. Ministerstvo školství a národní osvěty.
a dbáti, aby stavby školních budov byly prováděny způsobem úsporným podle skutečné
potřeby. Ustalování poměrů jest podporováno definitivním obsazením učitelských míst,
v němž se plánovitě pokračuje. Rovněž tak jest pečováno o účelné uspořádání správy
státních národních škol.
Střední školství.
Statistický obraz o středním školství ve školním roce 1934/35 podává připojená ta-
bulka, jež udává počet ústavů jednotlivých typů, počet jejich tříd a jejich žactva jednak
podle vyučovacího jazyka a jednak v celkovém přehledu. Podle této tabulky bylo v školním
roce 1934/35 na celém státním území 292 středních škol v užším slova smyslu, t. j. gym-
nasií všech typů a reálek.
Počátkem školního roku 1935/36 přibylo k těmto ústavům nově otevřené státní čsl.
vojenské ref. reálné gymnasium v Moravské Třebové o 6 třídách, čtyři čsl. reálná gymnasia
spolková, otevřená ústřední Maticí Školskou prvou třídou v Chebu, Chomutově, českém
Krumlově a ve Šternberků, a jedno řádové čsl. reálné gymnasium v Košicích. S těmito
novými ústavy dosáhl počet středních škol celkového čísla 298. Kromě toho byly s platností
od 1. září 1935 od státního karpatoruského reálného gymnasia v Užhorodě odloučeny jeho
čsl. pobočky a změněny na ústav samostatný, takže počet ústavů se tím zvýšil na 299.
Po stránce organisační bylo dále pokračováno ve změnách typů, aby se tak vyhovělo
přání obyvatelstva měst s jedinou střední školou, aby jejich místní střední škola byla
změněna na typ s nejširším oprávněním abiturientů ke studiím vysokoškolským. Za tím
účelem byly od počátku školního roku 1935/36 změněny na typ reálně gymnasijní
tyto ústavy: a) 12 čsl. ref. reálných gymnasií (v Duchcově, Levicích, Liberci, České Lípě,
Litomyšli, Lučenci, Mostě, Prachaticích. Sušicích, Trutnově, Ústí n. L. a v Karl. Varech),
b) 3 čsl. reálky (v Kladně, Kostelci n. Orl. a Nymburce), c) 1 německé ref. reálné gym-
nasium (v Novém Jičíně) a d) 1 maďarské ref. reálné gymnasium (v Lučenci).
Aby se odlehčilo návalu žactva do III. a IV. třídy čsl. reálných gymnasií v Brně a
v Praze, bylo z důvodů ubikačních dáno svolení, aby se při třetích třídách obou čsl. reálek
v Brně a při III., resp. III. a IV. třídě čsl. reálek v Praze III., X. a XI. otevřelo po jedné
reálně gymnasijní pobočce. "
V oboru postátňování středních škol bylo dokončeno postátnění Masarykova městského
reálného gymnasia na Vsetíně a bylo pokračováno v jednání o postátnění polského spolko-
vého reálného gymnasia v Orlové.
Počet učitelských ústavů a odborných ústavů učitelských zůstal v posledním roce ne-
změněn.
Z posledních pěti roků známý zjev, že počet žactva na středních školách rok co rok
vzrůstá, projevil se i na počátku školního roku 1935/36. Podle stavu ze dne 10. září 1935
jest na těchto Školách úhrnem 136. 879 žáků a žákyň, t. j. o 7342 více než v uplynu-
lém roce. Ve třídách I. a II. středních škol se sice počet žactva proti loňskému roku poně-
kud zmenšil, ale za to ve všech ostatních třídách, zejména ve třídách pátých, se v dů-
sledku silných zápisů v uplynulých školních letech velmi podstatně zvýšil. Bylo nutno i letos
zdolati ubikační nesnáze, vznikající z každoročního přírůstku žactva na středních ško-
lách. V důsledku tohoto přírůstku žactva bylo přijato i 270 nových aspirantů.
Nepříznivý vývoj hospodářských poměrů měl svůj odraz i v tom, že v uplynulém škol-
ním roce nebyla zahájena stavba ani jediné nové školní budovy pro střední školy.
Po stránce pedagogické bylo pokračováno v zavádění nových učebných osnov do vyšších
tříd středních škol a byla vyřešena úprava efektivního vyučování v sedmé třídě reálných
a reformně reálných gymnasií. Za účelem prohloubení formace profesorů byly opětně uspo-
řádány příslušné kursy jazykové, z tělocviku, kreslení a zpěvu o velikonočních svátcích a
o hlavních prázdninách.
I ve správním roce 1936 bude ve všech těchto snahách pokračováno, jmenovitě bude
dbáno o zavedení nových učebných osnov do nejvyšších tříd, o vyřešení otázky aspirantské,
o dokončení postátňovací akce v oboru středního školství a o provedení nejnaléhavějších
novostaveb pro střední školy jak v Praze, tak i mimo ni.
277
Celkový přehled středního školství v školním roce 1934-35.
10. Ministerstvo školství a národní osvěty.
|   |
Ústavy |
Ústavy |
Ústavy |
Ústavy |
Ústavy |
Celkem |
|||||||||||||
|   |   |   |   |   |   | ||||||||||||||
|
Druh ústavu |
Počet |
Počet |
Počet |
Počet Počet |
Počet |
||||||||||||||
|   |
ústavů |
tříd |
žáků |
ústavů |
tříd |
žáků |
ústav tříd |
žáků |
ústavů |
tříd |
žáků |
ústavů tříd žáků |
ústavů |
tříd |
žáků |
||||
|
1 2 |
3 |
4 |
5 6 7 8 |
9 |
10 11 12 13 14 |
15 16 17 |
18 |
19 |
20 |
||||||||||
|   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |
|
1. |
Gymnasia ........... |
18 |
227 |
9. 313 |
10 |
98 |
3. 504 |
1 |
8 |
663 |
  |
- |
- |
- |
  |
29 333 |
13. 480 |
||
|
2. |
Reálná gymnasia ..... |
116 |
1. 431 |
54. 524 |
31 |
365 |
13. 411 |
6 |
76 |
2. 993 |
1 12 |
614 |
4 |
50 |
1. 913 |
158 |
1. 935 |
73. 355 |
|
|   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   | ||
|
3. |
Vyšší reálná gymnasia děčínského |
  |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   | ||
|   |
typu ............ |
  |   |   |
3 |
39 |
1 524 |
  |   |
- |
- |
  |   |
- |
  |
39 |
1. 524 |
||
|   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |
|
4. |
Reformní reálná gymnasia.... |
38 |
447 |
16. 392 |
14 |
13! |
4. 409 |
1 |
9 |
338 |
- |
- |
  |   |
- |
- |
53 |
587 |
21. 139 |
|   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |
|
5. |
Reálky ............ |
34 |
390 |
15. 007 |
15 |
141 |
5. 032 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
49 |
531 |
20. 039 |
|   |
Celkem na středních školách... |
206 |
2. 495 |
95. 236 |
73 |
775 |
27. 880 |
8 |
03 |
3. 994 |
1 |
12 |
514 |
4 |
50 |
1. 913 |
292 |
3. 425 |
129. 537 |
|
6. |
Učitelské ústavy ........ |
47 |
187 |
7. 556 |
10 |
38 |
1. 557 |
2 |
8 |
319 |
1 |
2 |
63 |
4 |
17 |
690 |
64 |
252 |
10. 186 |
|
1. |
Odborné učitelské ústavy.... |
25 |
29 |
721 |
8 |
9 |
232 |
___ |
  |
___ |
___ |
____ |
___ |
___ |
___ |
___ |
33 |
38 |
953 |
|   |
Úhrnem... |
278 |
2. 711 |
103. 513 |
91 |
822 |
29. 669 |
|
4. 313 |
2 |
14 |
577 |
8 |
67 |
|
389 |
3. 715 |
140. 675 |
|
|   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |
|
  |   |   |
278
10. Ministerstvo školství a národní osvěty.
Odborné školství.
V obchodním školství byla v roce 1935 povolena reorganisace veřejné obchodní školy
v Mladé Boleslavi na obchodní akademii s připojenou veřejnou obchodní školou. Pro
umístění reorganisovaného ústavu staví obec novou školní budovu. Provádí se přístavba
budovy obchodní akademie v Přerově a započato se stavbou pro obchodní akademii v Tren-
číně. Morální podpora byla poskytnuta československému komitétu mezinárodní společnosti
pro obchodní vzdělání, který za součinnosti kuratorií a profesorských sborů veřejných ob-
chodních učilišť uspořádal v Praze národohospodářský kurs a kongres Mezinárodní společ-
nosti pro obchodní vzdělání, navštívený hojně cizinci. Morálně byla podporována též své-
pomocná akce profesorů obchodních učilišť při pořádání vzdělávacích kursů pro profesory
Pokračováno ve vydávám učebnic podle nových učebných osnov pro obchodní akademie a
pro odborné pokračovací školy pro obchodní živnosti.
V oboru průmyslových škol a odborných škol pro jednotlivá odvětví průmyslu bylo
provedeno sloučení československé a německé státní textilní průmyslové školy v Brně
v jeden ústav, při němž bylo nově zřízeno stávkařské a pletařské oddělení přenesené sem
ze Strakonic, kde byla státní čsl. odborná škola stávkařská a pletařská koncem škol. roku
1934/35 zrušena; pro toto odděleni adaptovalo město Brno nákladem více než 500, 000 Kč
tovární budovu v blízkosti školy. Nově bylo otevřeno dvouleté oddělení vyšší průmyslové
školy strojnické při I. státní průmyslové škole v Praze pro absolventy mistrovských škol
strojnických, jakož i kožišnické oddělení při státní odborné škole koželužské v Hradci Krá-
lové; na státních průmyslových školách v Bratislavě (čsl. ) a v Liberci (něm. ) provedena
diferenciace vyšší školy strojnické na směr konstruktivní a provozní. Přepracovány a do-
plněny učebné osnovy některých odborných škol; připravuje se reforma učebných osnov
škol elektrotechnických. Kursovní činnost byla v roce 1935 rozšířena, aby byla poskytnuta
příležitost k zlepšení kvalifikace zaměstnanců a nezaměstnaným umožněn přechod k jiným
oborům zaměstnání v důsledku krise. Kursy pro nezaměstnané konány v r. 1935 s dobrým
výsledkem téměř při všech školách a to za součinnosti ministerstva sociální péče, jež hra-
dilo věcný náklad těchto kursů; v této činnosti bude pokračováno i v roce 1936. Zahájena
byla stavba bezmotorových letadel ve školních dílnách (na 30 ústavech), aby se žactvo
obeznámilo s leteckou technikou a umožněno mu zaměstnání v leteckém průmyslu. Nově
upravena inspekce odborného školství podle oborů. Připravuje se stavba společné dílenské
budovy pro I. a II. státní průmyslovou školu v Praze-Holešovicích a stavba nové školní
budovy pro III. státní průmyslovou školu v Brně.
V oboru odborných škol pro ženská povolání bylo v roce 1935 povoleno zřízení nebo
rozšíření škol jen v případech, kdy tím nevznikl žádný náklad pro státní pokladnu. Bylo
dále pracováno o učebných osnovách jednotlivých školních typů odborných škol pro ženská
povolání. Byla zřízena vyšší škola ku vzdělání dietních pracovnic a dvouletá odborná škola
pro výchovu hospodářsko-administrativních správkyň. Bude jednáno o postátnění další
části učitelstva odborných škol pro ženská povolání, patřících do postátňovací akce.
Pro živnostenské pokračovací (učňovské) školy byly v roce 1935 opatřeny vlastní
budovy v Lomnici n. Pop., v Plzni (pro odb. pokrač. školu kovářskou), ve Šternberků,
Rybářích a ve Varnsdorfu; ve stavbě jsou budovy v těchto místech: v Bratislavě (III.
etapa), Domažlicích, Košicích, Mukačevě, v Praze (pro odb. pokrač. školu kovářskou),
v Prostějově a v Telči. Bylo pokračováno ve zřizování obvodových odborných pokračo-
vacích škol, v jichž okolí byly rušeny všeobecné živnost, pokračovací školy; v roce 1935 bylo
tak zrušeno 34 všeobecných živnost, pokrač. škol. Vypracovány byly specielní osnovy pro
optiky, mechaniky, elektromontéry, elektroinstalatéry a klempíře; připravuje se vydání
učebných osnov pro truhláře, tesaře, sklenáře a dlaždiče. Rovněž bylo pokračováno ve vy-
dávání předloh pro dílenské vyučování. V roce 1935 byl otevřen ústav pro vzdělání učitelů
hospodářských nauk při obchodní akademii v Berouně; pro učitele-živnostníky byly pořá-
dány tyto kursy: pro truhláře při stát. ústřední škole bytového průmyslu v Praze-Žižkově,
pro pánské krejčí při státní odborné škole tkalcovské a krejčovské v Prostějově (čsl. ) a
při stát. odborné škole textilní v Liberci (něm. ). Připravují se kursy pro vzdělání učitelů-
živnostníků v oboru malířství písma a lakýrnictví při státní ústřední škole bytového prů-
myslu v Praze-Žižkově, v oboru kovodělném při stát. průmyslové škole v Chomutově (něm. )
a v oboru truhlářském při stát. odborné škole pro zpracování dřeva v Kynšperku n. O.
10. Ministerstvo školství a národní osvěty.
279
(něm. ). Provedeno nové rozdělení inspekčních obvodů živnost, pokrač. (učňov. ) škol, při
čemž nově zřízen inspekční obvod pro střední Slovensko, a celkový počet inspekčních ob-
vodů snížen z 21 na 19.
Vysoké školy.
Otázka aktivování katolické bohoslovecké fakulty v Bratislavě je již v konečném
stadiu. Po doplnění organizačního statutu Husovy čsl. evang. fakulty bohoslovecké v Praze,
jímž bylo vyhověno i potřebě církve československé, projednává se změna zkušebního
řádu této fakulty, aby tak bylo vyhověno intencím svrchu zmíněné úpravy organisačního
statutu. Osnova vládního nařízení, kterou se provádí zákon ze dne 12. prosince 1918, čís.
76 Sb. z. a n. o zřízení československé státní "Vysoké školy zvěrolékařské v Brně" a která
obsahuje provedení reformy studia veterinárního, je v meziministerském projednávání u
má vstoupiti v účinnost od studijního roku 1936/37. Tímto nařízením bude vydán statut,
studijní řád a zkušební řád této školy, a bude tak provedena reforma studia veterinár-
ního. Projednávání reformy lékařského studia uvádí se v nový chod reorganisací a do-
plněním komise pro tuto reformu zřízené. Pokud jde o reformu právnického studia, byl
vypracován elaborát, obsahující jak základní ustanovení o studiu a zkouškách práv-
nických, tak i řád rigorosní; tento elaborát byl rozeslán právnickým fakultám ke sdělení
stanoviska. S vysokými školami projednává se osnova zákona o úpravu některých práv-
ních poměrů na vysokých školách, kterým má býti umožněno, aby zvláště reformy studií
na vysokých školách mohly býti vydávány cestou nařizovací a jejich uskutečnění bylo tak
pružnější.
S lékařskými fakultami jest z největší části již projednána osnova vládního nařízení
o nostrifikaci cizozemských lékařských diplomů a o reversech, jimiž se zříkají cizí státní
příslušníci, studující na československých lékařských fakultách, vykonávati lékařskou
praksi v ČSR. V pokynech, které ministerstvo školství a národní osvěty vydává pro pro-
vádění zápisu na vysokých školách, byl brán zvláštní zřetel na to, aby byl regulován příliv
cizinců a chráněn domácí trh práce pro absolventy vysokých škol, kteří jsou našimi stát-
ními příslušníky.
Počet posluchačů zapsaných na našich vysokých školách jeví se v posledních 4 letech
takto:
|
Vysoké školy |
Ve školním roce |
|||||||
|
1931/32 |
1932/33 |
1933/34 |
1934/35 |
|||||
|
tuzemci |
cizinci |
tuzemci |
cizinci |
tuzemci |
cizinci |
tuzemci |
cizinci |
|
|
Čsl. školy univ. směru. |
15. 368 |
1. 869 |
16. 098 |
903 |
16. 433 |
554 |
14. 088 |
584 |
|
Něm. universita.... |
4. 358 |
924 |
4. 583 |
702 |
4. 744 |
634 |
4. 456 |
473 |
|
Čsl. vysoké školy techn. |
6. 383 |
1. 082 |
6. 461 |
824 |
6. 339 |
584 |
5. 843 |
416 |
|
Něm. vysoké školy |
2. 558 |
1. 343 |
2. 498 |
1. 041 |
2. 221 |
676 |
2. 096 |
628 |
V oboru vysokých škol technického směru pracuje se dále na reformě studia archi-
tektury a pozemního stavitelství, zemědělského a lesního inženýrství a pojistné techniky.
Připravuje se organisace a prohloubení studia o radiotechnice. Jedná se o unifikaci před-
pisů o civilních technicích též pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Projednává se
rovněž úprava předpisů o stavebních, elektrotechnických a radioelektrických živnostech a
je snaha docíliti dokonalejšího využití vysokoškolského studia v živnostech všeho druhu
při projednávání t. zv. "malé živnostenské novely".
280
10. Ministerstvo školství a národní osvěty.
Ježto objevila se naléhavě nutná potřeba, aby vědecká práce byla ve všech vědních
oborech účelně a plánovitě organisována a hospodárně podporována z jednoho centra, byla
reorganisována čsl. Národní rada badatelská v tom směru, že její působnost byla rozší-
řena na všechny vědní obory a byl u příležitosti 85. narozenin pana presidenta republiky
při ní zřízen Masarykův fond pro podporu vědeckého badání. Pro obě tyto instituce byly
schváleny stanovy a nyní se projednávají jejich jednací řády.
Školská správa pokračuje dále na vnitřní organisaci vysokoškolských ústavů ve směru
racionalisace a provedla v tomto smyslu řadu dalších organisačních opatření. Pro dů-
stojné umístění duchovědné části a akademických úřadů university Komenského v Bra-
tislavě byla získána budova státního obchodního domu tamtéž a pracuje se již na plánech
přístavby k této budově, v níž budou umístěny zejména posluchárny právnické fakulty a
universitní knihovna. Zahajuje se jednání o získání dalších místností pro Zemskou a uni-
versitní knihovnu v Brně v zemském domě III. v Brně; skončí-li jednání úspěšně, odsune
se tím jinak naléhavá potřeba novostavby knihovny na řadu let. Stavební program vý-
stavby a rozšíření Všeobecné veřejné nemocnice v Praze a klinik k ní přičleněných byl již
vypracován a vládou schválen. Se zemí Moravskoslezskou byl projednán statut obsahu-
jící úpravu poměru klinik Masarykovy university v Brně k Zemské nemocnici v Brně.
Přístavba roentgenové laboratoře a laboratoří vůbec na interní klinice Masarykovy univer-
sity v Brně stejně jako zařízení těchto laboratoří chýlí se ke konci. Zvýšená pozornost je
věnována otázkám klinik vysoké školy zvěrolékařské v Brně. Na lékařské fakultě univer-
sity Komenského v Bratislavě bylo dokončeno vnitřní vědecké zařízení ústavu radiothe-
rapeutického. Pro umístění studijní knihovny v Olomouci má býti získán koupí od Ná-
rodní banky dům bývalé filiálky této banky v Olomouci. Po přesídlená této knihovny
z dnešní fakultní budovy C. M. bohoslovecké fakulty v Olomouci, přikročí státní správa
k adaptaci této celé budovy pro účely fakultní, takže se dostane fakultě důstojného a do-
statečného umístění. Bylo zahájeno jednání o nové úpravě poměrů klinik umístěných
v zemských humanitních ústavech v Praze.
Knihovna vysokých škol technických v Praze byla přestěhována do adaptovaných
místností v Klementinu, takže tam jsou dnes soustředěny všechny pražské státní vědecké
knihovny. Přípravy pro přestěhování další části českého vysokého učení technického
v Praze do druhého objektu v Praze-Dejvicích jsou v konečném stadiu. Výzkumný a zku-
šební ústav hmot a konstrukcí stavebních byl rovněž umístěn již v Dejvicích a po svém
znovuzařízení odevzdán provozu. Budova bývalých chemických ústavů českého vysokého
učení technického v Praze v Trojanově ulici se upravuje pro umístění jiných ústavů to-
hoto vysokého učení a podařilo se v části této budovy umístiti i pražskou státní konser-
vatoř. Připravuje se plán výstavby stavebního a elektrotechnického pavilonu na české vy-
soké škole technické v Brně.
Během roku 1935 byla obsazena celá řada uprázdněných i nových stolic. Ježto ne-
upravenost poměrů bezplatných vysokoškolských profesorů působí až dosud obtíže, byla
vypracována osnova zákona o úpravě právních poměrů bezplatných vysokoškolských pro-
fesorů.
Školské a kulturní styky s cizinou.
V oboru školských a kulturních styků s cizinou snaží se ministerstvo školství a ná-
rodní osvěty i při snížení rozpočtových prostředků udržeti a uskutečniti svůj posavadní
program. Udržuje styk se všemi kulturními národy a provádí praktické důsledky škol-
ských a kulturních úmluv s Francií, Jugoslávií, Rumunskem a Bulharskem a snaží se
o přátelské styky se státy, s nimiž hodlá kulturní konvence uzavříti. Pracuje společně
s institucemi zaručujícími možnost účelné mezinárodní spolupráce duševní. Na základě
mezinárodní reciprocity věnuje se přiměřená péče formování naší studující mládeže po-
bytem v cizině a cizích státních příslušníků pobytem u nás, aby se tak dosáhlo vzájem-
ného obohacení a sblížení národních kultur. K témuž cíli směřuje i podpora školských in-
stitucí ruského a ukrajinského jazyka, jichž dosavadní emigrantský ráz se postupem likvi-
duje, pokud se tak již nestalo, a školám dává se definitivní úprava unifikováním s čsl. ve-
řejným školstvím.

