A konečně dovolte, abych citovala ještě jeden hlas odborníků, jejichž názor a význam názoru pro zřízení vysoké školy jistě nemůže podléhat jakékoliv obavě nebo pochybě. Je to náš Spolek inženýrů a architektů, který je složen z pracovníků slovenských i ostatních zemí státu. Ze slovenských pracovníků pracují v tomto spolku zvláštní skupiny zřízené v Košicích, Zvoleni, Turč. Sv. Martině, Žilině, Bratislavě a také zástupci z Podkarpatské Rusi pracující v Užhorodě. A všechny tyto odbočky Spolku inženýrů a architektů se usnesly jednotně na poradě, kde byli přítomni zástupci všech těchto odboček, na prohlášení, kterým vítají zřízení slovenské techniky.

Dovolte, abych přečetla toto prohlášení směrodatné stavovské organisace odborníků (čte):

"Spolek československých inženýrů v zasedání sboru svých delegátů z celého území Československé republiky dne 22. května 1937 v Praze vítá s povděkem a radostí vládní návrh zákona o zřízení vysoké školy technické v Košicích. Zároveň vyslovuje naději, že parlamentní projednání tohoto zákona ve znění vládou předloženém povede ke včasnému uzákonění této osnovy, aby vysoká škola technická mohla zahájiti nerušeně vyučování a plnou působnost již počátkem studijního r. 1938/39. Proto vyslovujeme přání a naléhavou prosbu, aby vláda dala nové vysoké škole technické takovou osobní a věcnou výbavu, aby mohla plniti svoje kulturní, technické a hospodářské úkoly k urychlenému zvelebení a povznesení východní části republiky. Českoslovenští inženýři projevují opravdovou radost, že právě tím velkým kulturním činem budou ukojeny nejenom naléhavé potřeby a splněna mnohaletá přání Slovenska a Podkarpatské Rusi, nýbrž i důstojně oslaveno dvacetileté jubileum spojení východní a západní části obnoveného samostatného státu československého."

Tedy hlas Slovenska byl slyšen a dokazuje tak nejlépe správnost postupu státní správy a příslušného resortu ministerstva školství a nár. osvěty, které se rozhodlo o zřízení techniky na Slovensku v etapovém budování.

Druhý jaksi rozdíl v názorech těch, kdož všichni si přejí zřízení této vysoké školy, ale kdo mají různé představy o tom, jak a kde má býti budována, je právě otázka nejvhodnějšího místa pro sídlo této vysoké školy.

Bylo zde správně řečeno - a kulturní tradice našeho národa je v každém směru a u každé zřízené jednotlivé vysoké školy potvrzením této zásady - že vysoká škola znamená kulturní posílení kraje, ve kterém je zřízena. Jde zde o kulturní posílení kraje, na jehož chudobu na významné vědecké instituce zde bylo častokráte naříkáno. Jde nejenom o východní Slovensko, nýbrž jde i o Podkarpatskou Rus, která ovšem bude míti všechny předpoklady, aby této vysoké školy používala.

Bylo však zde jak řečníky všech skupin, kteří dosud zaujali stanovisko k této osnově, tak zejména však v podrobném jejím projednání v kulturním výboru konstatováno, že se všeobecně očekává, že tato vysoká škola nebude jenom učilištěm pro území slovenské. Reklamovali zde i profesoři ostatních vysokých škol československých, aby byla zajištěna účast posluchačů z druhých částí republiky, ale předpokládá se, že bude tato škola soustřeďovati také posluchače ostatních slovanských národů, kteří budou míti i snazší komunikační spád do sídla nové vysoké školy technické.

Třetí sporný bod v různosti názorů těch, kdo dnes posuzují okolnosti, za nichž jest tato vysoká škola zřizována, jest ohled na potřeby obrany státu. A ti, kdo nejsou spokojeni, že jen určité odbory a oddělení jsou zřízeny, jak je osnova navrhuje, tvrdí, že právě v tomto bodu není dosti zajištěna potřeba obrany státu do budoucna s hlediska výchovy technických odborníků. Dovolila jsem si již v kulturním výboru poukázati, že nejdůležitější s hlediska obrany státu je právě úprava komunikací na Slovensku. Proto také zřízení těch odborů, které mají vychovávati odborníky, kteří mají této bolesti Slovenska odpomoci, jest všeobecně přijímáno jako požadavek nejnaléhavější a jest tudíž také nejnaléhavější potřeba obrany státu v prvé etapě budování vysoké školy technické na Slovensku zajištěna.

Hovoří se o tom, že právě nedostatkem s hlediska brannosti jest ta okolnost, že není zároveň zřizována vysoká škola chemickotechnologického inženýrství. Avšak s tohoto hlediska a s ohledem na všechny okolnosti, které musí býti brány v úvahu při zřizování vysoké školy a o kterých si dovolím ještě se zmíniti, je zde zřizován chemický vědecký ústav, který bude základem pro speciální chemické badání, které s hlediska přírodního bohatství a přírodních podmínek Slovenska přichází v úvahu. A byl zde dnes citován odborník jako technický organisátor požívající nejenom jména v naší republice, nýbrž i v cizině, min. rada dr Stanislav Špaček, jehož brožura zde byla citována a který zejména zdůrazňuje význam zřízení, práce a činnosti výzkumných ústavů vedle vlastního vyučovacího cíle vysoké školy. Jest tedy potvrzeno, že zřízením tohoto výzkumného ústavu je zde dán předpoklad pro zahájení tohoto badání v oboru chemicko-technologickém, jak si je podmínky Slovenska vyžadují.

S hlediska potřeb národní obrany není zde ničeho zanedbáno, neboť potřeby národní obrany v oboru chemicko-technologickém nemusí býti regionálně omezeny, nemusí využívati regionálních poměrů, nýbrž mohou býti bez označení a omezení místa zaměřeny k takovému všeobecnému cíli, jaký v tomto oboru hledisko obrany státu vyžaduje. A tu, prosím, dovolte, abych poukázala na to, že máme na našich vysokých školách v Československu 60 profesorů chemie. K nim přistoupí dnes pracovníci vědeckého výzkumného chemického ústavu, který bude hned při zřízení vysoké školy technické na Slovensku uveden v chod. Tedy jistě po této stránce je hledisko národní obrany osnovou zákona zajištěno.

Mezi požadavky Slováků, jejichž hlas, jak jsem řekla, musí býti nejdříve slyšen při zřizování vysoké školy na Slovensku, jest zdůrazňováno - a bylo to několikráte opakováno ve všeobecné i podrobné debatě kulturního výboru - že důležitá bude volba osob, které budou pověřeny vedením a budováním vysoké školy technické na Slovensku. A dovolte, abych upozornila na to, že právě tato volba osob jest otázkou nad jiné důležitou pro rozhodnutí naši státní školské správy, aby vysoká škola technická na Slovensku rostla z poměrů slovenských, s hlediska tamějších poměrů a ne snad z nějakého rozhodnutí činitele, který jest representantem ústřední státní správy. Volba osob na vysoké škole jest výsostným právem autonomie vysokých škol. A tu v době, kdy různé chystané úpravy státní školské správy jsou právě vysokými školami pozorovány s obavami, aby tato tradiční a významná autonomie vysokých škol nebyla v žádném směru porušena, jest mimo jiné vyjádřením respektu státní správy k této autonomii vysokých škol, jestliže jest dána možnost, aby vysoká škola sama ze sebe rostla, rozšiřovala se, vybírala a vyhledávala kádr pracovníků, kteří budou jí vysokou školou, jejím profesorským sborem, navrhováni, aby byli dalšími budovateli vysoké školy. Tedy právě ten svéráz budování je zajištěn tím. že ze základu, daného rozhodnutím státní správy, má potom růsti se zachováním všech práv autonomie vysoké školy, svérázně vysoká škola technická z poměrů svých.

Konečně byla při projednávání tohoto vládního návrhu jak ve státní správě školské samé, tak i ve skupinách politických, provázejících zřízení vysoké školy a usilujících o ně, vyslovena jedna krásná zásada, která jest také takovým potvrzením naší staré kulturní tradice o svobodě duchovního vývoje. Jest to zásada, aby nová vysoká škola vznikla samostatně a ne ze zrušené jiné vysoké školy nebo ze zrušené části jiné vysoké školy. Dovolte, abych tuto otázku zvláště zdůraznila, poněvadž nic nemůže tak zajistiti ten všemi námi jak Slováky, tak obyvateli ostatních částí republiky zdůrazňovaný požadavek po svérázu vysoké školy slovenské, jako tato přijatá zásada.

Je zde také vyslovována obava, že vysoká škola technická v Košicích bude míti určité obtíže, aby si získala a zajistila dostatečný počet posluchačů. Vysoká škola musí získati posluchače výsledkem své práce. Proto jsem řekla, že my, technikové, vidíme ve zřízení této nové vědecké instituce také propagátora významu technické práce v kulturním i hospodářském životě státu. A proto je také důležité, aby toto hledisko bylo rozhodující při volbě osob, kterým bude svěřeno vedení této vysoké školy.

Byl vysloven požadavek, aby to byli především Slováci, kdož budou pověřeni učitelským posláním na této vysoké škole. Nic jiného si nemůže přát ani kdokoliv z ostatních částí republiky, ale - a správně to bylo zdůrazněno jak v kulturním výboru již před týdnem v prvé schůzi, tak včera v rozpočtovém výboru - nejde o to, aby to byl Slovák, aby to byl Čech, Moravan, Slezan nebo někdo z Podkarpatské Rusi, nýbrž jde o to, aby to byl především odborník, který kvalitou své práce zajistí zdar této vysoké školy technické na Slovensku.

Na zajištění dostatečného počtu posluchačů bude jistě pamatováno usnadněním materiálních podmínek pro umožnění studia na této vysoké škole. Bylo to již zahájeno zřízením zvláštních stipendií pro posluchače vysokých škol technických ze Slovenska. Včera bylo ve schůzi kulturního výboru velmi správně zdůrazněno p. ministrem školství a nár. osvěty, že bude muset spolupůsobit i úprava středoškolského studia a zejména snaha, aby bylo zabrzděno další rušení reálek, které jsou nejschopnějším středoškolským útvarem pro výchovu příštích techniků. V tom směru musí býti prakse naší nejvyšší školské správy usměrněna, aby v odborech vzájemně souvisících byl sledován jeden cíl.

Ale dovolte, abych k otázce stipendií zdůraznila jedno hledisko. Je jistě žádoucí, aby chudým nadaným lidem, kteří mají ve svém povahovém založení a v nadání vloženém do nich předpoklady pro to, aby studovali, bylo co nejvíce umožněno, aby hmotný nedostatek, který je brzdí v možnosti, aby se vyvinuli v daných jim schopnostech, byl nahrazen všestrannou a co nejširší podporou a stipendiem. Ale úprava stipendií - a to platí nejen pro tu naši novou vysokou školu, nýbrž i pro všechny naše školy, ať střední či vysoké - musí býti taková, aby podpořila předurčené, aby podpořila ty, kdo jednou ve svém výkonu budou moci odevzdati nejen státu - to je příliš úzké hledisko - ale člověčenstvu to všechno zvláštní, co je do nich předurčením vloženo. Naše stipendia nesmí býti v organisaci svého zřízení jen pramenem výživy; nesmí býti umožněno, co jsme vídali, aby student přecházel z jedné vysoké školy na druhou jen proto. aby měl možnost využíti stipendií. To je nejen v neprospěch státu, nýbrž i v neprospěch těch nejpotřebnějších, těch, na které se stipendií nedostalo, ačkoliv v nich by bylo zajištěno jejich vyšší předurčení, užití schopnosti, kterou nemohli vyvinout, poněvadž neměli na to prostředky. Tedy i politika stipendií musí býti vedena tak, aby prospěla nejširšímu hledisku, ale aby také posílila ty, pro které jsou vlastně stipendia určena.

A nyní dovolte, abych se v závěru svých vývodů zmínila i o tom, že náš krásný oslavný jubilejní čin, který státní správa projevuje zřízením vysoké školy technické, sleduje starou kulturní i politickou tradici našeho národa v tom, že vysoká škola ponese jméno dr Milana Rastislava Štefánika. Naše vysoké školy jsou dosud ozdobeny jmény těch, kdo byli vědátory, ale i politiky a kteří v obou těchto směrech se zasloužili o národ a o jeho dnešní samostatný domov, o československý stát.

Překvapí snad, že mluvím o této synthese vědy a politiky, když naše vysoká škola, universita bratislavská nese jméno Komenského. Komenský nebyl politik snad z našeho dnešního hlediska. Dílo jeho bylo jedině kulturní. Ale po staletích dnes politický význam kulturního díla Komenského je jednou z velkých sil pro budování situace našeho státu v prostředí mezinárodním. A proto skutečně synthesa vědy a politiky jako síla, která slouží vyššímu cíli národa a státu, zdobí naše vysoké školy v jejich označení a to v krásné gradaci: Komenský, Masaryk, Beneš a Štefánik. Jistě přijetí označení generála Štefánika pro nově zřizovanou vysokou školu je nejkrásnějším vyjádřením toho, k čemu chceme, aby tato vysoká škola jednou došla, aby v ní rostli noví činitelé, konstruktéři nových krásných dob budoucnosti našeho státu. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. dr Eichholz. Dávám mu slovo.

Posl. dr Eichholz (německy): Slavná sněmovno!

Máme-li my ze sudetskoněmecké strany zaujmouti stanovisko k osnově zákona o zřízení státní vysoké školy technické v Košicích, chtěl bych předem konstatovati, že vítáme toto zřízení jako takové, protože jsme pro každé nové zřízení a pro každou výstavbu kulturních ústavů v republice. Chtěl bych tuto osnovu také proto uvítati, že skutečně splňuje oprávněná přání Slováků. Pokud ovšem v jednotlivostech vyhovuje, je věcí, kterou musí posouditi Slováci, což se ostatně vydatně stalo. Zásadně k tomu konstatuji, že hájíme stanovisko, že v kulturních otázkách má každý národ rozhodovati autonomně a že je jen v zájmu zdárného vývoje státu, zaručuje-li nerušený kulturní rozvoj svým národnostem. Bohužel, je zde nutno poznamenati, že tato zásada zdárného vývoje státu na základě nerušeného kulturního rozvoje jednotlivých národností není vždy uznávána a především není vždy respektována.

Moje předchůdkyně v souvislosti s touto osnovou již poukázala na to, že v téže době, kdy má býti zřízena nová vysoká škola v Československé republice, chystáte se omeziti autonomii vysokých škol, nebo ji i docela zrušiti. My ze sudetskoněmecké strany musíme se v zájmu všech sudetských Němců se vší rozhodností ohraditi proti všem pokusům v tomto směru a pravíme naprosto jasně: Kdo se dotkne našich sudetskoněmeckých vysokých škol, dotkne se tím i sudetských Němců samých. Mám konkretně na mysli osnovu, jejíž třetí nebo čtvrté vydání ministerstvo školství a nár. osvěty již předložilo jednotlivým vysokým školám k podání posudku, zákon, který se týká služebního poměru jednotlivých vysokoškolských profesorů. Zkoumáme-li tuto osnovu blíže, můžeme konstatovati, že je zde ve dvou podstatných bodech autonomie vysokých škol omezována, ne-li prakticky skoro odstraněna. Jedním bodem je otázka obsazování uprázdněných stolic a druhým bodem je disciplinární řízení proti vysokoškolským profesorům. Svobodné obsazování profesorských stolic, které bylo zavedeno zákonem ze dne 13. února 1919, tedy zákonem, na kterém se usneslo revoluční Národní shromáždění, má nyní býti změněno v ten smysl, že za určitých okolností profesorské sbory vysokých škol nebudou míti vůbec možnost proraziti se svými návrhy. protože každý návrh může z určitých důvodů, jak se tam pěkně všeobecně uvádí, ministerstvo školství a nár. osvěty zamítnouti a stolice bude obsazena podle posudku odborné komise, jejímiž členy smějí býti v nejlepším případě jen dva profesoři dotčené vysoké školy; tato osnova nemá také ustanovení o úpravě jazykové otázky v takové komisi a mimo to je nebezpečí, že v této pětičlenné komisi budou německé vysoké školy stále v menšině, což znamená, že budou vždy přehlasovány, následkem čehož se autonomie německých vysokých škol ocitá ve svrchovaném nebezpečí.

V tomto směru se konaly v Praze a v jednotlivých sudetskoněmeckých městech protestní projevy, aby byla veřejnost upozorněna na tento zamýšlený útok na svobodu vědy a vyučování na našich německých vysokých školách a aby se zabránilo tomu, aby se tato osnova stala zákonem. Co nejvřeleji podporujeme boj, který vedou němečtí profesoři za životní právo německých vysokých škol. Pro ducha našeho vývoje je příznačné, že se zase jeden zcela dobrý zákon, na kterém se revoluční Národní shromáždění usneslo v revolučním záchvatu v dobrém slova smyslu, má dnes státi obětí určitých reakčních tendencí. Připojujeme se k posudku německých vysokých škol o této osnově, k posudku, jehož vrcholem je prohlášení: Má-li býti německá kultura v tomto státě vůbec zachována, pak se taková úprava nesmí státi zákonem.

Máme v dnešní době zcela zvláštní pocit, mluví-li se na jedné straně v souvislosti s t. zv. jednáním o vyrovnání z 18. února o tom, že politické napětí vyvolané vnitropolitickými problémy povolilo, a strojí-li se na druhé straně proti vysokoškolské samosprávě tak těžký útok. Také zde se prakticky ukáže, jak můžeme neustále denně konstatovati, že tento 18. únor byl více méně jen manévrem proti sudetskoněmecké straně a že z toho konec konců asi nic konkretního nevyjde.

Jaké jsou účinky 18. února na jiném poli než na poli vysokého školství, ukazuje případ, který opravdu tak zasluhuje pozornosti, že musí býti uveden, případ závodu F. A. Lange v Brandově v Krušných Horách. Tento podnik se dostal v poslední době do vlivu brněnské Zbrojovky. Výsledek je, že jsme mohli v posledních týdnech konstatovati, že němečtí dělníci, kteří byli 30 let zaměstnáni v podniku, vyletěli na ulici. Tak byla 15 dělníkům počínajíc zítřkem dána výpověď s odůvodněním, že tento podnik musí tyto dělníky pro nedostatek práce propustiti. Je však faktem, že ihned na místě německých dělníků jsou přijímáni do práce dělníci čeští. Že tento podnik prosperuje, dokazuje také skutečnost, že během roku bylo do podniku přijato asi 150 nových dělníků. Pozoruhodné je chování okresního hejtmana, který o těchto věcech ví a plánovité počešťování tohoto podniku trpí. Příslušná zprostředkovatelna práce prohlašuje, že o ničem neví. Z toho vidíte, jak vratké jsou všechny více méně konkretní sliby učiněné na základě prohlášení ze dne 18. února a že se ani na to nemyslí, aby se provedlo nějaké narovnání se sudetskými Němci, neboť jinak by se ani neprovokovalo právě takovou osnovou a útoky na svobodu vědy a vyučování jakož i na jazyková práva našich vysokých škol.

V této souvislosti by bylo ještě lze uvésti druhou osnovu, která byla v poslední době předložena vysokým školám a to předloha o disciplinárním řádu pro německé vysokoškoláky. Touto osnovou se prakticky odnímá akademickému senátu disciplinární moc nad studenty tím, že může býti dosazena t. zv. ministerská komise a že žalobu zastupuje disciplinární zástupce, který je sice profesory volen, ale podřízen ministerstvu školství a nár. osvěty a který musí poslouchati příkazů tohoto ministerstva. To vše dokazuje, že zde má býti také prakticky sáhnuto na samosprávu a disciplinární moc německých a českých vysokých škol. Chtěl bych zde však vytknouti podstatný rozdíl. Bránili-li se čeští kolegové zde v plenu a v rozpočtovém výboru proti tomuto omezení svobody akademických ústavů naší republiky, činili tak právem. Ale tento útok bude míti ještě silnější následky u nás, ježto nemáme žádných záruk, že vymůžeme nějakým způsobem v těchto disciplinárních komisích jazykové právo pro profesory i pro vysokoškoláky. Také zde nutno konstatovati, že odůvodnění, které má tuto osnovu učiniti stravitelnou, je naprosto nedostatečné. Je nepřípustné, aby se někdo snad odvolával na to, že dosavadní metoda obsazování uprázdněných vysokoškolských stolic nevyhovovala. Mohu posloužiti naprosto přesnými čísly, která nezbytně vyvrátí výtky, které byly pro to vzneseny proti německým vysokým školám. Nelze také říci, že je třeba uchrániti vysoké školy od zpolitisování, neboť naproti tomu bychom musili konstatovati, že právě touto osnovou vysoké školy mají býti zpolitisovány tím, že se odborným korporacím odnímají jejich práva a že se tato práva přenášejí na politické funkcionáře, v tomto případě na pana ministra školství.