Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Široký. Dávám mu slovo.

Posl. Široký: Slávna snemovňa!

Je nám daná výnimečne možnosť hovoriť raz k osnove zákona, ktorá vychádza z potrieb Slovenska. Za 18 rokov existencie republiky bola táto možnosť veľmi malá.

Predložená osnova zákona o sriadení vysokej školy technickej v Košiciach predpokladá zriadenie študijného oddelenia inženierskeho staviteľstva konštruktívneho a dopravného, inženierskeho staviteľstva vodohospodárskeho a kultúrneho a konečne inženierstva zememeričského. Zdôrazniť chceme, že v zriadení týchto oddelení vidíme pokrok. Sme však toho názoru, že osnova zákona nevyhovuje úplne národohospodárskym potrebám Slovenska. Na pr. prečo nemá byť na vysokej škole technickej oddelenie lesného inženierstva, keď 37% všetkých lesov v Československej republike je na Slovensku. Nakoľko zriadenie oddelenia lesníckeho inženierstva javí sa nutným, toho dôkazom je aj to, že v školskom roku 1935 až 1936 v zimnom semestre bolo 37 poslucháčov na pražskej českej technike a na brnenskej vysokej škole zemedelskej. A ešte menej je to pochopiteľné, keď uvážime, že vládna predloha ani približne nenaznačuje peršpektívu dobudovania vysokej školy technickej vo smere vybudovania oddelenia zemedelského inženierstva, keďže v školskom roku 1935 až 1936. v zimnom semestre bolo 71 posluchačov zo Slovenska na pražskej českej technike, vysokej škole zemedelskej v Brne a na nemeckej technike v Prahe.

Keď sa však pozastavujeme nad dôvodovou zprávou, sú naše obavy ohľadom nedokonalosti slovenskej vysokej školy technickej a najmä ohľadom dobudovania tejto techniky celkom odôvodnené. Dôvodová zpráva o dobudovaní hovorí totižto doslovne toto (čte):

"Počátečnímu složení této vysoké školy co do studijních oddělení byla - jak jest z důvodové zprávy patrno - věnována největší péče, aby nová vysoká škola vyhověla skutečně naléhavé potřebě a aby si její zřízení nevyžádalo nedostupných nákladů. Teprve až by se toho ukázala skutečná a naléhavá potřeba, bude možno přikročiti k dalšímu budování jednotlivých odborů v postupných etapách tak, jak to jest vpředu odůvodněno."

Táto časť dôvodovej zprávy je veľmi príznačná, a to preto, poneváč v školskom roku 1935 až 1936 v zimnom semestre študovalo na vysokých školách technických zo Slovenska a z Podkarpatskej Rusi celkom 584 poslucháčov a z toho počtu len 132 na tých oddeleniach, ktorých zriadenie predpokladá osnova na slovenskej technike. To znamená, že pri vybudovaní slovenskej techniky iba 22.6% všetkého posluchačstva najde možnosť štúdia na slovenskej technike v Košiciach. Keďby však študenti boli prinútení voliť odbor staviteľského inženiera, nastane nezdravý nepomer medzi jednotlivými obormi, najmä však nedostatok technicky školených kádrov zemedelského, lesného a strojného inženierstva. Z vedeckého hľadiska technika bez nutných odborov nie je dokonalou technikou.

Dôležitý je však aj poukaz dôvodovej zprávy ohľadom nevybudovania ďalších študijných oddelení, pokiaľ ide o finančný náklad pre vybudovanie slovenskej techniky. O škodlivosti neodôvodnenej sporivosti pri vybudovaní kultúrnych inštitúcií, najmä slovenských, dovoľte, aby som poukázal na slová univ. profesora dr. Bohuša Tomsu, povedané v odstupujúcej rektorskej reči na univerzite Komenského (čte): "Víte dobře, že naše slovenské vysoké školství vyrůstalo vlastně z ničeho. Je-li tedy omezováno ve svých nejnaléhavějších a nejspravedlivějších potřebách, znamená to těžkou ránu kultuře této země."

Táto vládna linia sporivosti v tak dôležitej otázke, ako je vybudovanie dokonalej slovenskej techniky, vychádza z tej nesprávnej koncepcie každej dosavádnej vlády republiky, že na Slovensko sa dopláca a preto nemôže vláda previesť nutné investície. K tomuto falošnému tvrdeniu znovu opakujeme, že vláda nemusela na Slovensko doplácať, keby filiálky podnikov, ktoré majú centrum mimo Slovensko, platily dane tiež na Slovensku. Je síce správne tvrdenie dôvodovej zprávy, že na Slovensku sú potrebné technicky kvalifikované kádry pre stavbu silníc, pre stavbu železníc, pre využitie vodných síl a pre úpravu vodných tokov a že je preto treba pristúpiť k vybudovaniu tých odborov na slovenskej technike, ktoré umožňujú výchovu k týmto úkolom spôsobilých technických kádrov. Toto tvrdenie je správne potiaľ, pokiaľ počita výhradne s dnešnou liniou hospodárskej politiky vlády a oficiálnych hospodárskych kruhov voči Slovensku. 19ročná prax tejto vládnej hospodárskej a sociálnej politiky viedla k tomu, že Slovensko, ako súčasť republiky, je hospodársky, sociálne a kultúrne zaostalou krajinou a že kultúrny a národný vývoj slovenského národa je v dôsledku toho podviazaný.

Čo dnes ľud a národ najnaliehavejšie potrebuje, je zmena dosavadnej politiky, je demokratizácia celkovej politiky voči Slovensku. So Slovenskom sa počíta ešte dnes ako s krajinou prevážne poľnohospodárskou. Stokráť bolo už vládou a inými hospodárskymi činiteľmi vyslovené, že Slovensku má byť ponechaný charakter poľnohospodárskej krajiny pri priemyslovom charaktere historických zemí. Avšak celková vládna politika sa nepostarala za celú dobu existencie republiky, aby poľnohospodárstvo na Slovensku prekonalo zastaralé metody obrábania pôdy a aby ďalekosiahlou podporou bola zvýšená výnosnosť pôdy na Slovensku. Dôsledok tejto politiky je, že slovenská pôda je preťažená, že o 40% viac ľudí žije na rovnakej rozlohe obrábanej pôdy ako v Čechách, pri tom všetkom, že v dôsledku zaostalosti výrobných foriem je výnosnosť pôdy na Slovensku strašne nízka. Osudom poľnohospodárskeho ľudu je, že v najužšom slova smysle nenajde dnes už nútnu obživu na obrábanej pôde. Náš poľnohospodársky ľud živorí. Rodinní príslušníci poľnohospodárskych rodin sú odkázaní na to, aby zostali v poľnohospodárskom povolaní len preto, poneváč priemysel na Slovensku nemôže zamestnávať ani príslušníkov robotníckych rodín, nehovoriac o umiestnení tých príslušníkov poľnohospodárskych rodín, ktorí obživu na pôde už nenajdú. Poľnohospodárskemu ľudu dalo by sa však pomôcť i pri všetkých objektívnych ťažkostiach. Pre poľnohospodársky ľud by znamenalo okamžitú úľavu prevedenie oddlženia, zavedenie dvojitých cien za obilie, nižšie ceny pre veľkostatkárov a vyššie pre roľníkov, poskytovanie umelých hnojív a výnosnejších semien atď. Výnosnosť pôdy by mohla byť zvýšená zriadením zemedelských výskumných ústavov, zriadením odborných škôl rôznych typov podľa polohy jednotlivých poľnohospodárskych oblastí. (Předsednictvi převzal místopředseda Langr.) Pri dostatočnej štátnej podpore by mohly účinkovať v obore zintenzivnenia poľnohospodárskej výroby stá a stá zemedelských inženierov, ktorí by značne mohli pomôcť slovenskému roľníckemu ľudu v lepšom využívaní pôdy a v povznesení ceľkovej úrovne slovenského ľudu.

Vedľa tejto podpory poľnohospodárstva na Slovensku je národohospodárskou nútnosťou, je nútnosťou s hľadiska kultúrneho a národného rozvoja slovenského ľudu, aby Slovenská krajina bola spriemyselnená. Jedna z podmienok prekonania kultúrnej zaostalosti Slovenska je, aby malo viac priemyselných závodov, aby všetky závody, ktoré boly zastavené, predovšetkým štátne, znova zahájily výrobu a aby štát poskytol účinnú podporu pre rozvoj domáckeho priemyslu. Je krajne nespravedlivé, keď pomer priemyslu sa riadi iba s hľadiska potrieb ministerstva národnej obrany a nie s hľadiska regionálnych potrieb krajiny a s hľadiska sociálnych a hospodárskych potrieb ľudu.

Nútnosť spriemyselňovania Slovenska a zintenzívnenia poľnohospodárskej výroby uznáva aj dôvodová zpráva, keď konštatuje, že "dalším úkolem bude ovšem vybudování a zmohutnění slovenského průmyslu a obchodu, využití lesního i nerostného bohatství atd." Akú perspektívu dáva však vládna predloha na zmohútnenie slovenského priemyslu a zintenzívnenie poľnohospodárskej výroby? Dáva peršpektívu veľmi smutnú! 20 rokov trvalo, dokiaľ bol predložený vládny návrh na vybudovanie slovenskej techniky. Má trvať ďalších 20 rokov dobudovanie všetkých nútnych odborov?

Zvýšenie životnej úrovne ľudu na Slovensku je centrálnou otázkou kultúrneho a národného rozvoja ľudu. Pri dnešných nedostatočných kultúrnych a školských zriadení je na stredných a vysokých školách na Slovensku vlastne sociálny numerus clausus. Synovia a dcéry chudobného ľudu sú z možnosti štúdia takmer vylúčení. Zemedelské školy nemajú dostatočný počet poslucháčov a žiakov proste preto, poneváč chudobné roľnícke deti k návšteve týchto škôl nemajú dostatočných prostriedkov. Vadou vládnej predlohy je aj to, že nemyslí na nútnosť zvýšenia štipendií a podpôr poslucháčom vysokej školy technickej, najmä z radov pracujúceho ľudu.

Okolnosť, že za umiestnenie slovenskej techniky sa uchádzajú rôzne mestá Slovenska, je veľmi potešiteľná. Je výrazom toho, že ľud túži po kultúrnych strediskách. Slovensko potrebuje vysokú školu technickú na patričnej úrovni. A preto technika musí byť umiestnená tam, kde okolie a možnosti prispejú k zvýšeným potrebám. Tú možnost, poskytuje predovšetkým Bratislava, kde je univerzita Komenského, kde je univerzitná knižnica a druhé kultúrne inštitúcie. Vybudovanie techniky v Bratislave poslúži k počiatku dobudovania univerzitného mesta.

Pri všetkých nedostatkoch vládnej predlohy hlasuje náš klub pre predloženú osnovu.

Teraz dovoľte, aby som v mene klubu komunistických poslancov prečítal toto prehlásenie (čte):

"Používáme příležitosti zasedání sněmovny, abychom s tohoto místa vyjádřili jménem dělnictva a veškerého pracujícího lidu Československa nejhlubší rozhořčení nad ostřelováním a pobořením španělského přístavu Almerie německými válečnými loďmi.

Tento [] válečný čin ukázal celému světu německý hitlerism v jeho pravé podobě, [] který bez ohledu na všechny převzaté závazky a bez ohledu na všechny zásady mezinárodního práva používá [] prostředků moci, aby vůči demokratickému státu uplatnil čiré násilí. Když od prvé chvíle španělského zápasu provádělo intervenci v zájmu podpory povstalecké Francovy armády, přikročuje Hitlerovo Německo za asistence fašistické Italie nyní k tomu, že se s licoměrným gestem vyprošťuje z účasti i v neintervenčním výboru a zjednává si volnost, aby mohlo demokratickou španělskou republiku přímo válečně napadat, aby mohlo soustřeďováním válečných sil stupňovat intervenční nátlak a ohrožováním všeobecného míru terorisovat fašisticky celou Evropu. [] provokace hitlerovského Německa vůči španělské demokracii, která si svou obdivuhodnou silou zajišťuje vítězství své spravedlivé věci, jsou cynickou hrozbou vůči celému demokratickému světu. Kdyby mělo býti hitlerovskému Německu strpěno jeho bezuzdné násilnictví ve Španělsku, pak budou všechny demokratické země vystaveny nebezpečí podobné [] svévole fašistických států. Na místo mezinárodního práva nastoupil by systém bezohledného násilí, brutální válečné msty a civilisace Evropy by se zvrátila v surové řádění []. Hitlerovským vládcům Německa, kteří překonávají ve [] zpupnosti [] někdejších kaiserovských představitelů německého imperialismu, musí býti znemožněn jejich [] postup.

Po událostech posledních dnů je tím více jasno, že věc obrany španělské demokracie je věcí obrany všeobecného míru, obrany mezinárodního práva, obrany civilisace a kultury. Lid Československa, pobouřený válečnými útoky hitlerovského Německa proti španělské demokratické republice, staví se v tuto chvíli tím pevněji po bok hrdinnému španělskému lidu. Tlumočíme vůli naprosté většiny československého obyvatelstva, když žádáme, aby Československo u vědomí svých vlastních zájmů vystoupilo odhodlaně, bez váhání a kolísání na obranu mezinárodní spravedlnosti, tak hrubě šlapané v případě španělském.

Vznášíme na československou vládu tento konkretní apel: Španělský zástupce u Společnosti národů del Vayo odevzdal jménem španělské vlády Radě Společnosti národů notu, v níž je Společnost národů žádána o ochranu španělské republiky proti válečným provokacím fašistického Německa, o ochranu mezinárodního práva a ohroženého všeobecného míru. Tato španělská nota bude sdělena všem členským státům Společnosti národů, tudíž i Československu. Zároveň se valencijská vláda obrátila na vlády a lid všech zemí s přímou výzvou o zastání v konfliktu s fašistickým Německem. Žádáme vládu Československé republiky, aby španělskou notu plně akceptovala, aby se ztotožnila se stanoviskem v notě vyjádřeným a aby oznámila vládě španělské demokratické republiky, že Československo je odhodláno podporovati bezvýhradně a se vší rozhodností úsilí, aby Společnost národů vyhověla požadavkům španělské vlády a aby ve věci španělské zjednala plnou platnost mezinárodní spravedlnosti v zájmu obrany míru a mezinárodního práva proti svévoli fašistických států. Žádáme vládu, aby německému vyslanci v Praze tlumočila, jak jest obyvatelstvo Československé republiky pobouřeno nad bombardováním Almerie a jak v tomto hrubém porušování mezinárodního práva Německem spatřuje nebezpečí i pro právní bezpečnost Československa. Apelujeme na sněmovnu, aby se po příkladu parlamentů jiných demokratických zemí usnesla na protestu proti ostřelování Almerie německými válečnými loďmi a aby při této příležitosti vyjádřila sympatie spravedlivé věci španělské republiky." (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dále je ke slovu přihlášena pí posl. inž. dr Tumlířová. Dávám jí slovo.

Posl. inž. dr Tumlířová: Vážená sněmovno!

V parlamentních pracích našich docházíme opět k jedné osnově, která rozhodně, až bude jednou hodnocena budoucností, bude patřiti ke kladu práce naší sněmovny. Máme příležitost uvítati vznik nové vědecké instituce, nové instituce v oblasti, která až dosud nemá nejenom žádné analogické instituce, ale která až dosud nemá vysoké školy žádného druhu.

Jestliže prvá z vysokých škol, která v této oblasti východní části republiky je zřizována, je vysoká škola technická, pak je to zjevem docela ojedinělým v kulturních dějinách našeho státu. Prvé učiliště, které zde vzniká, jest učiliště, které má býti propagátorem moderního konstruktivního myšlení. Je nesporné, že vysoká škola technická, tak jako university, je sídlem vědeckého badání. Ale je zároveň místem, jež má vychovávati nové budovatele, nové konstruktéry, lidi připravené k tomu, aby dovedli rozvažovati vzájemnou souvislost sil, aby dovedli využívati tohoto rozváženého rozdělení sil pro budování něčeho nového. Dalším účelem této nové instituce jest - a v to věříme zejména my technikové, kteří v různých oblastech působení v rámci našeho státu žehráváme na to, že význam technické práce pro život státu sám jak s hlediska kulturního, tak hospodářského není dosti doceněn - že toto vysoké učiliště bude také propagátorem významu technické práce. A jest litovati, že k jeho zřízení dochází v okamžiku, kdy o jeho významu nás - mimo jiné - musil přesvědčiti právě nedostatek vyzbrojených techniků, který v současné době se projevuje v celém našem hospodářském životě, a který zejména se projevuje v životě Slovenska.

Oslava státního jubilea je tudíž připravována tím, že tato vysoká škola, o jejímž zřízení dnes rozhodne sněmovna, má býti otevřena v jubilejním roce státu. Že oslava státního jubilea bude spojena s otevřením nového vysokého učiliště, je činem důstojným kulturní tradice našeho státu, důstojným také průměrné kulturní úrovně všech vrstev našeho obyvatelstva, a dovolte, abych směla říci: důstojným i metod politické práce, kterou politika našeho státu je vedena.

Od počátku je tato politika charakterisována snahou po konsolidaci. Zřízení vysoké školy technické, učiliště, které bude vychovávati konstruktéry, lidi, jež mají rozvažovati vzájemnou souvislost sil, je velmi krásným oslavným činem politiky, která je charakterisována touto snahou po konsolidaci.

Obvykle osnovy kulturního rázu sjednocují naší sněmovnu. Zejména sněmovna nynějšího složení měla dosud svoji tradici, že kulturní osnovy ji zcela sjednotily. Tak jsme viděli při zákonu o úpravě platů vysokoškolských asistentů, při zákonu o inspektorských přídavcích, tak tomu jistě bude při zákonu, jenž je připravován, o úpravě přestupové přídavků učitelů měšťanských škol, a tak věřím, že to bude při dalších kulturních osnovách, které jsou v současné době připravovány.

Je proto překvapením, že nepodařilo se pro hlasování pro tuto osnovu sjednotiti také všechny ty, kdo jsou dnes představiteli skupin, jež zřízení vysoké školy technické chystaly, o ni usilovaly a, jak je označováno, pro ni bojovaly. Přes to však je výsledek, který je dnes předkládán v osnově zákona na zřízení vysoké školy technické na Slovensku, dílem všech. Bylo zde dnes s tohoto místa již mluveno o tom, kolik lidí ve kterých dobách, představitelů různých generací, představitelů různých politických směrů a lidí, kteří jsou původem i z různých částí republiky, přičinilo se o to, aby došlo k zřízení vysoké školy technické na Slovensku. Dnes vidíme dokonce v této chvíli, že dochází k jakési ušlechtilé soutěži v tom směru, komu patří největší zásluha o zřízení této vysoké školy technické na Slovensku. Dovolte, abychom konstatovali, že není jednotlivce, jenž by byl nositelem této zásluhy, že není ani jednotlivé politické strany, která by byla nositelkou této zásluhy, nýbrž že zřízení této vysoké školy technické je dílem všech těch, kdo od zřízení našeho státu měli tuto potřebu státu na paměti a jakýmkoli způsobem se přičinili o uskutečnění tohoto všeobecně jako potřebného uznávaného požadavku. Je zvlášť radostné, že výsledek této společné práce všech znamená kulturní obohacení Slovenska a v tomto směru se shodují všichni, i ti, kdo se snad dnes z jiných důvodů zdrží hlasování o předložené osnově. Nejde o rozdíly ve smýšlení, zdali je či není vysoká škola technická na Slovensku potřebná. Zde je jednotné přesvědčení, že je potřebná. Rozdíly jsou jen v názorech, jak má býti budována tato vysoká škola. Jednotný je také názor všech, že si představujeme, že poroste tato vysoká škola jako svérázné učiliště, ze svérázných poměrů slovenských. A dovolte, abych konstatovala, že právě ta forma, jak vládní návrh zřízení této školy připravil, jest předpokladem pro tento svérázný růst nové vysoké školy technické.

Směrodatný pro ni musí býti ovšem hlas Slovenska. Podívejme se, do jaké míry hlas Slovenska byl slyšen při přípravě dnešního vládního návrhu. Především bylo zde - jak v důvodové zprávě je uvedeno - vyslechnuto stanovisko zemského zastupitelstva země Slovenské, které ve svém konkretně sestaveném návrhu předpokládalo právě ten způsob zřízení, jaký je dnes obsažen v návrhu vládním. Druhé stanovisko bylo vyjádření ankety, pořádané v Košicích v r. 1926, kde hlavním mluvčím o potřebách a formách zřízení vysoké školy byl zesnulý a zde dnes již zmíněný profesor české vysoké školy technické v Brně inž. Ursiny. I tento návrh přihlížel ke zřízení zejména těch odborů a oddělení, která jsou dnes obsažena v předložené osnově.

Třetí velmi směrodatný hlas Slovenska je zmíněn v důvodové zprávě uvedením výsledku o jednání ankety odborníků z doby nejposlednější, ankety, která byla konána dne 17. listopadu 1936 v Bratislavě a ke které byli přizváni zástupci všech ministerstev, dále representanti korporací odborníků a slovenského vysokoškolského studentstva. A i tato anketa se usnesla na takovém systému zřízení vysoké školy, jaký je dnes vyjádřen v předložené osnově.