Senát Národního shromáždění R.Čs. r. 1934.

 

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1234.

 

Vládní návrh,

 

kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení

 

obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 40/1934 Sb. z. a n.

 

Návrh schvalovacího usnesení.

 

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní a plavební úmluvu mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsanou v Praze dne 10. února 1934 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 40/34 Sb. z. a n.

 

Důvodová zpráva.

 

V roce 1932 byl v Polsku vydán nový celní sazebník, ve kterém dosavadní celní sazby byly většinou značně zvýšeny a nomenklatura byla rozšířena z 217 sazebních čísel starého sazebníku na 1275 sazebních čísel. Aby nový celní sazebník mohl býti uveden v účinnost, vypovědělo Polsko dne 10. července 1933 Československu obchodní úmluvu ze dne 23. dubna 1925, takže tato pozbyla účinnosti dnem 10. října 1933.

 

Ihned po výpovědi bylo zahájeno jednání o novou smlouvu, jehož výsledkem jest předkládaná obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934. Tato úmluva skládá se z rámcové části, z celně tarifních příloh, obsahujících sjednané smluvní celní sazby v Československu a Polsku, z veterinární úmluvy a konečně z ustanovení závěrečného protokolu k uvedeným jednotlivým částem.

 

Pokud jde o rámcovou část a veterinární úmluvu, byly revidovány a novým potřebám přizpůsobeny články, u nichž od úmluvy z r. 1925 se změnily předpoklady tím, že nastala nová úprava některých zákonných ustanovení nebo byly později sjednány bilaterální smlouvy, k jejichž ustanovení bylo nutno přihlédnouti.

 

V rámcové části řeší se zejména postavení fysických a právnických osob na území obou států po stránce právní, finanční a majetkové, daňové, obchodní a živnostenské, dále pokud jde o pobyt, o přístup k soudům a k administrativním úřadům, o brannou povinnost atd. Pro zacházení se zbožím v oboru celním platí doložka o nejvyšších výhodách s jistými v úmluvě stanovenými výjimkami. Rovněž významná jsou ustanovení o znacionalisovaném zboží, o zpětném vývozu a dovozu, o vráceném zboží a o nekalé soutěži, kterými se v obou státech smluvně váží příslušné autonomní předpisy ve prospěch vzájemné výměny zboží. Dopravní ustanovení se podstatně neliší od dřívějšího stavu. Nová jest úprava zacházení s loďmi a lodními náklady v námořní plavbě: pokud jde o plavbu na mezinárodních řekách, bylo stanoveno, že budou směrodatny příslušné mezinárodní plavební úmluvy.

 

Pro zboží významné v hospodářství a vývozu obou států byly sjednány smluvní celní sazby, jak jsou vyjmenovány v listinách A (československá smluvní cla) a B (polská smluvní cla). Ze zboží dováženého z Polska byly stanoveny smluvní sazby pro melasu, luštěniny, vikev, lupinu, bramborovou sáď a bramborové vločky, různé druhy semen, ovce, vepře, drůbež, raky, vejce a máslo, chlupy, peří, měchýře a střeva, určité druhy dříví, otruby, vyloužené řepné řízky a sušené bramborové zdrtky, dřevěné uhlí, dolomit, ozokerit, terpentýn, minerální oleje, bavlněnou přízi, len, zboží košíkářské, papír balicí, novinový a cigaretový, řemínky k rozdělovači rouna, překližky, jantarové zboží, cement, olovo, zinek, zinkové plechy, zinkovou bělobu, kyselinu sírovou, dusíkaté vápno, superfosfát, kysličník siřičitý. Celkem vázána jest 80 smluvních sazeb v československém celním sazebníku oproti 608 smluvním sazbám, jimiž vázány jsou celní slevy, které nám Polsko poskytlo zejména na tyto druhy našeho zboží: slad, chmel, vinné hrozny, brynza a tvarůžky, stavební kameny, minerální bahno, minerální vody, plzeňské pivo, barvy a laky, třísloviny, umělé plastické hmoty, kůže, obuv, textilie, gumové zboží, výrobky korkové, košíkářské, celulosu a papír, kameny k broušení a leštění, mlýnské kameny, ohnivzdorný materiál jako cihly šamotové, dynasové a magnesitové, kachle, obkládačky a jiné zboží keramické, porculán, sklo, ocel, železo a železné výrobky, stroje a přístroje ze železa, elektrické stroje a přístroje, isolační materiál pro účely elektrotechnické, piana a všechny hudební nástroje, klobouky, barety, výrobky z celluloidu, bakelitu, galalitu atd., knoflíky všeho druhu, kartáče, násadky a tužky, jabloneckou bižuterii a j. v.

 

Zároveň s touto obchodní a plavební úmluvou byla podepsána úmluva o vzájemném vykonávání exekučních titulů a o vzájemnosti ve věcech konkursních.

 

Vedoucí myšlenkou nové obchodní úmluvy je zvýšení celkového obratu zboží, oživení a prohloubení dosavadních obchodních a dopravních styků mezi oběma sousedními státy.

 

Tomuto přání daly smluvní strany výraz jednak poskytnutím si cel pro zboží důležité ve vzájemném styku, jednak administrativní úpravou výměny zboží, podepsanou současně s obchodní a plavební úmluvou. Tato základna, beroucí zřetel k vývoji poměrů ve směru zlepšení, opravňuje k naději, že vytčeného cíle bude dosaženo.

 

Obraz dosavadního obchodu s Polskem je patrný z těchto statistických dat:

 

 

	hodnota v tisících Kč
rok	absol. dovoz v %			absol. vývoz v %		bilance
1930	879.611	5.6		638.696	3.7	240.915
1931	619.104	5.2		378.735	2.88	240.369
1932	373.932	5.0		181.512	2.57	192.424
1933	190.191	3.15		157.966	2.67	32.225

 

 

Vláda předkládajíc tento návrh oběma sněmovnám Národního shromáždění projevuje po stránce formální přání, aby tato předloha byla projednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a výborem živnostensko-obchodním a v senátě výborem zahraničním a národohospodářským.

 

Text obchodní a plavební úmluvy se přikládá v českém a polském původním znění.

 

V Praze dne 9. března 1934.

 

Předseda vlády:

J.Malypetr v. r.

 

Obchodní a plavební úmluva

 

mezi republikou Československou a republikou Polskou.

 

President republiky Československé s jedné strany a president republiky Polské se strany druhé, v souhlasném přání podporovati a rozvíjeti obchodní styky mezi oběma státy, rozhodli se uzavříti obchodní a plavební úmluvu a jmenovali k tomu svými plnomocníky:

 

President republiky Československé:

Pana Dra Edvarda Beneše,

ministra zahraničních věcí,

 

President republiky Polské:

Pana Dra Waclawa Grzybowského,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra

 

a

 

Pana Mieczyslawa Sokolowského,

ředitele departementu ministerstva průmyslu a obchodu,

 

kteří, předloživše si své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích: