§ 5. Československé státní dráhy.
Provozní výkonnost.
Počet ujetých, případně preliminovaných vlakových kilometrů na státních a státem provozovaných drahách v r. 1919 - 1931.
|
Rok |
Rychlíky |
Osobní vlaky |
Nákladní vlaky |
Silniční autobusy |
Úhrnem |
||||
|
s parním a elektrickým strojem |
motorové |
s parním a elektrickým strojem |
motorové |
s parním strojem |
motorové |
pro osobní dopravu |
pro nákladní dopravu |
||
|
1919 1) |
2,099.778 |
- |
25,954.188 |
- |
21,188.031 |
- |
- |
- |
49,241.997 |
|
1920 1) |
3,256.959 |
- |
36,060.275 |
- |
27,067.177 |
- |
- |
- |
66,384.411 |
|
1921 1) |
5,793.715 |
- |
43,263.427 |
- |
29,222.572 |
- |
- |
- |
78,279.714 |
|
1922 1) |
7,355.050 |
- |
46,914.545 |
- |
28,815.209 |
- |
- |
- |
83,084.804 |
|
1923 1) |
8,338.634 |
- |
48,452.218 |
- |
27,320.653 |
- |
- |
- |
84,111.505 3) |
|
1924 1) |
9,498.501 |
- |
51,763.115 |
- |
36,186.624 |
- |
- |
- |
97,448.240 4) |
|
1925 1) |
10,029.609 |
- |
52,815.983 |
- |
37,571.171 |
- |
- |
- |
100,416.463 5) |
|
1926 1) |
10,614.037 |
- |
53,538.144 |
- |
38,336.907 |
- |
- |
- |
102,489.088 6) |
|
1927 1) |
11,039.683 |
- |
54,763.404 |
- |
40,574.423 |
- |
- |
- |
106,377.460 7) |
|
1928 1) |
11,267.850 |
210.803 |
55,685.336 |
1,086.140 |
43,766.032 |
- |
397.166 |
- |
112,413.327 8) |
|
1929 1) |
11,187.582 |
55.690 |
55,352.388 |
3,210.208 |
46,732.653 |
251.689, |
1,436.498 |
54.604 |
118,281.312 9) |
|
1930 2) |
12,000.000 |
250.000 |
51,000.000 |
7,000.000 |
43,000.000 |
- |
3,500.000 |
- |
122,750.000 10) |
|
1931 2) |
12,750.000 |
250.000 |
58,500.000 |
4,995.000 |
43,000.000 |
236.000 |
3,700.000 |
418.000, |
123,698.000 11) |
|
1 ) |
Ujeté vlakové kilometry. |
|
2 ) |
Preliminované vlakové kilometry. |
|
3 ) |
Boržodolské železnice, převzaté do státní správy od 1. února 1923. |
|
4 ) |
Buštěhradská dráha a Ústecko-Teplická dráha, zestátněné od 1. ledna 1923. |
|
5 ) |
Okresní Frýdlantské dráhy, převzaté do státní správy od 1. ledna 1925, Zvolen - Krupina, zahájen provoz dne 15. ledna 1925. |
|
6 ) |
Místní dráha Hustopeče - Hustopeče město, převzata do státní správy dne 16. ledna 1926. Všesokolský slet v Praze. |
|
7 ) |
Marmarošské solné dráhy, zestátněné dne 11. února 1927; Veselí n. M. - Lipov, zahájen provoz dne 19. června 1927; Olympiada Dělnických tělocvičných jednot v Praze. |
|
8 ) |
Motorisace různých tratí; Lipov - Myjava, zahájen provoz dne 8. pros. 1927; Vsetín - Bylnice - Brumov, zahájen provoz 21. října 1928; agrární sjezd v Praze, výstava soudobé kultury v Brně a četné jiné sjezdy a zájezdy. |
|
9 ) |
Motorisace četných dalších tratí a rozšíření provozu silničních autobusů. Svatováclavské slavnosti v Praze. |
|
10 ) |
Motorisace dalších tratí, rozmnožení silničních autobusových linek. |
|
11 ) |
Rozmnožení počtu rychlíků, obstarávajících mezinárodní spojení. |
Z preliminovaných vlakových kilometrů na rok 1931 připadá:
|
na provoz státních drah |
a místních drah ve státním provozu, včetně K.-B. dráhy |
|||||||
|
rychlíky |
provoz |
parní a elektr. |
11,700.000 |
vl. |
km |
1,00.000 |
vl. |
km |
|
" |
motorový |
250.000 |
" |
" |
- |
" |
" |
|
|
osobní vlaky |
" |
parní a elektr. |
50,510.000 |
" |
" |
7,990.000 |
" |
" |
|
" |
motorový |
3,667.000 |
" |
" |
1,328.000 |
" |
" |
|
|
" |
silničními autobusy |
3,500.000 |
" |
" |
- |
" |
" |
|
|
nákladní vlaky |
" |
parní |
38,98.5.000 |
" |
" |
4,015.000 |
" |
" |
|
" |
motorový |
285.000 |
" |
" |
- |
" |
" |
|
|
" |
silničními autobusy |
418.000 |
" |
" |
- |
" |
" |
|
§ 5. Československé státní dráhy.
Počet preliminovaných a projetých strojových kilometrů v letech 1919 - 1931.
|
1919 |
1920 |
1921 |
1922 |
1923 |
1924 |
|
|
Preliminované km |
77,510.020 |
101,936.340 |
113,800.000 |
128,500.000 |
138,000.000 |
150,000.000 |
|
Projeté km |
85,879.904 |
107,462.068 |
122,803.810 |
127,578.612 |
143,592.569 |
156,923.123 |
|
1925 |
1926 |
1927 |
1928 |
1929 |
1930 |
|
|
Preliminované km |
156,000.000 1) |
158,846.910 2) |
164,000.000 2) |
165,780.000 2) |
173,820.940 2) 3) |
178,369.520 2) 5) |
|
Projeté km |
158,675.860 2) |
160,249.040 2) |
166,598.701 2) |
174,749.503 2) |
183,530.780 2) 4) |
72,586.803 7) |
|
1931 |
||||||
|
Preliminované km |
159,900.000 2) 6) |
|||||
|
Projeté km |
- |
|
1 ) |
Včetně Buštěhradské a Ústecko-Teplické dráhy. |
|
2 ) |
Inklusive místní dráhy. |
|
3 ) |
Z toho 3,533.160 km pro vozidla s výbušnými motory a 776.000 km pro elektr. vozidla. |
|
4 ) |
Z toho 3,235.968 km vozidel s výbušnými motory a 807.749 km elektr. vozidel. |
|
5 ) |
Z toho 6,428.000 km pro vozidla s výbušnými motory a 693.000 km pro elektr. vozidla. |
|
6 ) |
Z noho 4,250.000 km pro vozidla s výbušnými motory a 650.000 km pro elektr. vozidla. |
|
7 ) |
Do konce května 1930. Z toho 1,545.093 km vozidel s výbušnými motory a 326.744 km elektr. vozidel. |
§ 5. Československé státní dráhy.
Stav vozidel ke dni 1. dubna 1930.
a) Vozy:
|
Normálně rozchodné |
Osobní |
Služební |
Poštovní |
Nákladní |
|
ČSD. (dodané po převratu) |
2.670 |
862 |
119 |
39.496 |
|
ČSD. (býv. ÚTD., BD., c. k. stát. dr., maď. stát. dr. Hlučín) |
5.828 |
1.553 |
396 |
63.548 |
|
Okresní frýdlantské dráhy |
10 |
3 |
- |
26 |
|
Hustopečská dráha |
4 |
1 |
- |
8 |
|
Košicko-Bohumínská dráha |
204 |
91 |
17 |
4.683 |
|
Dohromady |
8.716 |
2.510 |
532 |
107.761 |
|
Úzkorozchodné |
90 |
27 |
2 |
716 |
b) Lokomotivy, motorové vozy, atd.:
|
ČSD. a místní dráhy ve státním provozu |
4.380 |
|
Soukromé dráhy ve vlastním provozu |
117 |
|
Nových, od převratu dodaných lokomotiv, motorových vozů, kolejových autobusů atd. jest celkem k 31. prosinci 1929 |
904 |
Z těchto bylo vzata do stavu:
|
V roce |
1919 |
90 |
lokomotiv, |
motor. |
vozů, |
atd. |
|
" |
1920 |
116 |
" |
" |
" |
" |
|
" |
1921 |
100 |
" |
" |
" |
" |
|
" |
1922 |
49 |
" |
" |
" |
" |
|
" |
1923 |
93 |
" |
" |
" |
" |
|
" |
1924 |
66 |
" |
" |
" |
" |
|
" |
1925 |
62 |
" |
" |
" |
" |
|
" |
1926 |
60 |
" |
" |
" |
" |
|
" |
1927 |
37 |
" |
" |
" |
" |
|
" |
1928 |
133 |
" |
" |
" |
" |
|
" |
1929 |
98 |
" |
" |
" |
" |
|
ke dni 31. prosince |
1929 |
904 |
lokomotiv, |
motor. |
vozů, |
atd. |
§. Československé státní dráhy.
Srovnávací tabulka o počtu normálně rozhodných vozů československých státních drah v letech 1919 - 1929.
|
Osobní |
Služební |
|||||||||||||||||||||
|
Rok |
1919 |
1920 |
1921 |
1922 |
1923 |
1924 |
1925 |
1926 |
1927 |
1928 |
1929 |
1919 |
1920 |
1921 |
1922 |
1923 |
1924 |
1925 |
1926 |
1927 |
1928 |
1929 |
|
ČSD. (od roku 1923 včetně ÚTD. a BD.) |
413 |
719 |
1.078 |
1.100 |
1.856 |
2.168 |
2.525 |
109 |
209 |
630 |
688 |
920 |
919 |
912 |
||||||||
|
Vypůjčené a francouzské opravené |
- |
- |
- |
- |
8 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
22 |
- |
- |
||||||||
|
Hlučínská repartice |
- |
- |
25 |
25 |
25 |
25 |
25 |
8.363 |
8.401 |
8.527 |
8.526 |
- |
- |
4 |
4 |
4 |
4 |
6 |
2.366 |
2.360 |
2.357 |
2.418 |
|
ČSD. O a ČSD. býv. c. k. st. dr. |
5.255 |
4.764 |
5.077 |
5.460 |
5.313 |
5.188 |
5.041 |
1.300 |
26 |
1.271 |
1.398 |
1.385 |
1.368 |
1.360 |
||||||||
|
ČSD. býv. maď. st. dr. |
678 |
678 |
738 |
693 |
680 |
628 |
597 |
166 |
166 |
107 |
111 |
104 |
103 |
99 |
||||||||
|
Košicko-Bohumínská |
- |
- |
- |
235 |
218 |
213 |
209 |
207 |
205 |
205 |
191 |
- |
- |
- |
133 |
119 |
96 |
91 |
89 |
97 |
94 |
89 |
|
Okresní frýdlantské dráhy |
- |
- |
- |
- |
- |
14 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
- |
- |
- |
- |
- |
4 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
Hustopečská dráha |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6 |
4 |
4 |
4 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
Dohromady |
6.346 |
6.161 |
6.918 |
7.513 |
8.100 |
8.236 |
8.407 |
8.586 |
8.620 |
8.746 |
8.731 |
1.575 |
1.501 |
2.012 |
2.334 |
2.554 |
2.494 |
2.471 |
2.459 |
2.461 |
2.455 |
2.511 |
|
Poštovní |
Nákladní |
|||||||||||||||||||||
|
Rok |
1919 |
1920 |
1921 |
1922 |
1923 |
1924. |
1925 |
1926 |
1927 |
1928 |
1929 |
1919 |
1920 |
1921 |
1922 |
1923 |
192 |
425 |
1926 |
1927 |
1928 |
1929 |
|
ČSD. (od roku 1923 včetně ÚTD. a BD.) |
9 |
9 |
22 |
22 |
50 |
51 |
53 |
8.890 |
23.326 |
32.591 |
33.936 |
49.249 |
50.893 |
51.374 |
||||||||
|
Vypůjčené francouzské opravené |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
161 |
2.463 |
2.320 |
1.037 |
810 |
- |
- |
||||||||
|
Hlučínská repartice |
- |
- |
2 |
2 |
2 |
2 |
- |
461 |
488 |
518 |
520 |
- |
- |
77 |
77 |
76 |
67 |
65 |
104.138 |
103.416 |
104.575 |
103.483 |
|
ČSD. O a ČSD býv c k. st. dr. |
348 |
345 |
354 |
333 |
329 |
377 |
383 |
33.755 |
31.559 |
49.425 |
51.429 |
49.114 |
47.743 |
45.973 |
||||||||
|
ČSD. býv. maď. st. dr. |
19 |
19 |
25 |
15 |
15 |
18 |
14 |
22.300 |
22.300 |
9.118 |
9.147 |
9.077 |
9.386 |
9.242 |
||||||||
|
Košicko-Bohumínská |
- |
- |
- |
15 |
22 |
22 |
21 |
19 |
18 |
17 |
16 |
- |
- |
- |
5.465 |
5.434 |
5.320 |
5.235 |
4.853 |
4.821 |
4.819 |
4.744 |
|
Okresní frýdlantské dráhy |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
44 |
26 |
26 |
26 |
26 |
26 |
|
Hustopečská dráha |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
8 |
8 |
8 |
8 |
|
|
Dohromady |
376 |
373 |
403 |
387 |
418 |
470 |
471 |
480 |
506 |
535 |
536 |
65.106 |
79.648 |
93.531 |
101.091 |
113.760 |
113.453 |
111.915 |
109.025 |
108.271 |
109.428 |
108.261 |
Poznámka: Data jsou vždy z konce roku. Až do roku 1922 nejsou data přesná, poněvadž vozy byly používány společně s nástupnickými státy, nejsouce ani prozatímně přiděleny. Stav jejich se tudíž stále měnil.
§ 5. Československé statní dráhy.
Srovnání počtu objednaných a skutečně přistavených vozů v Č. S. R.
|
Rok |
Vozů krytých |
Vozů otevřených |
Poznámka |
||||
|
objednáno |
přistaveno |
úhrada |
objednáno |
přistaveno |
úhrada |
||
|
1924 |
1,901.072 |
1,848.847 |
97% |
3,957.421 |
3,500.000 |
88% |
Nedostatek speciálních krytých a otevřených vozů přes 10 m dlouhých a vozů oplenových. Úhrada uhelné potřeby 91%. |
|
1925 |
2,059.084 |
2,046.343 |
99% |
3,541.455 |
3,475.360 |
98% |
Nedostatek speciálních krytých a otevřených vozů přes 10 m dlouhých. Úhrada uhelné potřeby plná. |
|
1926 |
2,254.822 |
2,245.813 |
99% |
3,564.775 |
3,342.389 |
93% |
Nedostatek speciálních krytých a otevřených vozů přes 10 m dlouhých, jakož i otevřených vozů v době anglické stávky. |
|
1927 |
2,455.260 |
2,426.342 |
99% |
3,775.585 |
3,659.941 |
97% |
Nedostatek krytých speciálních vozů a otevřených vozů přes 10 m dlouhých. Úhrada uhelné potřeby plná. |
|
1928 |
2,579.714 |
2,527.675 |
98% |
3,955.948 |
3,720.235 |
94% |
Nedostatek krytých speciálních vozů a otevřených vozů přes 10 m dlouhých. |
|
1929 |
2,612.661 |
2,542.769 |
97% |
4,119.619 |
3,861.179 |
94% |
Nedostatek krytých speciálních vozů a otevřených vozů přes 10 m dlouhých. |
|
1930 do konce května |
992.499 |
992.342 |
100% |
1,247.673 |
1,240.801 |
991/2% |
Nedostatek speciálních otevřených vozů a vozů přes 10 m dlouhých. |
5. Československé státní dráhy.
Srovnávací tabulka spotřeby a výkonu služby vozební.
|
1912 |
1919 |
1920 |
1921 |
1922 |
1923 |
1924 |
1925 |
1926 |
1927 |
1928 |
1929 1) |
|
|
Celé Rakousko |
Č. S. D. |
Č. S. D. a K. B. D. |
Č. S. D., K. B. D., Ú. T. D., B. D. od 1./VII. 1923 |
Č. S. D., K. B. D., Ú. T. D., B. D. a místní dráhy |
||||||||
|
Spotřeba norm. paliva na lokomotivách na 1 strojový kilometr v kg |
28,2 |
40,9 |
41,1 |
36,2 |
32,8 |
29,3 |
29,4 |
27,7 |
26,4 |
26,5 |
26,5 |
27,2 |
|
Spotřeba norm. paliva na lokomotivách na 1.000 hrubých tunových kilometrů v kg |
145,4 |
202,8 |
205,7 |
181,5 |
177,7 |
164,4 |
152,9 |
140,9 |
131,7 |
128,7 |
125,8 |
128,9 |
|
Cena 1 tuny norm. paliva v Kč, pokud se týče v K |
9,05 |
59,60 |
150,30 |
221,80 |
199,-- |
139,60 |
112,70 |
111,80 |
111,50 |
107,62 |
106,47 |
10,37 |
|
Spotřeba norm. maziva na lokomotivách na strojový kilometr v g |
43,3 |
74,8 |
75,- |
69,2 |
58,4 |
51,7 |
49,7 |
46,4 |
47,- |
46,2 |
46,6 |
47,8 |
|
Cena 1 kg norm. maziva v Kč, pokud se týče v K |
0,183 |
2,48 |
7,69 |
9,77 |
6,22 |
2,54 |
2,24 |
2,27 |
2,02 |
1,95 |
1,93 |
2,09 |
|
Výkon 1 lokomotivy ročně ve strojových kilometrech |
38.520 |
26.071 |
28.890 |
31.560 |
32.192 |
32.516 |
&5.559 |
36.318 |
37.111 |
39.255 |
40.954 |
42.745 |
|
Výkon 1 lokomotivy ročně v 1000 hrubých tunových kilometrech |
7.566 |
5.259 |
5.765 |
6.291 |
5.936 |
5.801 |
6.844 |
7.141 |
7.454 |
8.075 |
8.614 |
9.006 |
|
Na 1 zaměstnance vozební služby připadá strojových kilometrů |
6.460 |
4.350 |
4,760 |
5.096 |
5.675 |
6.019 |
6.660 |
6.942 |
7.160 |
7.549 |
7.804 |
7.757 |
|
Na 1 zaměstnance vozební služby připadá 4.000 hrubých tunových kilometrů |
1.268 |
877 |
950 |
1.017 |
1.028 |
1.072 |
1.282 |
1.365 |
1.438 |
1.553 |
1.641 |
1.634 |
|
Na 1 strojní četu připadá strojových kilometrů |
- |
- |
- |
19.203 |
20.570 |
21.694 |
23.624 |
23.413 |
24.088 |
24.637 |
24 968 |
24.507 |
1
) V letech 1912 až 1928 incl. zahrnují uvedená data výsledky všech trakcí (parní, výbušné a elektrické), pokud se ovšem provozovaly dohromady. Výsledky roku 1929 vztahují se výhradně na trakci parní.Ceny uhlí.
Cena 1 efekt. tuny na dole a úředně stanovené dávky (uhelná daň, daň z převodu statků a manipulační poplatek) v roce 1928 a v roce 1929.
|
Revír |
Cena uhlí za 1 tunu efekt. v Kč |
Rozdíly v ceně uhlí na r. 1929 oproti 1928 |
Poznámka |
||||||||||
|
na dole |
úředně stanovené dávky |
úhrn |
na dole |
úředně stanovené dávky |
úhrn |
na dole |
úředně stanovené dávky |
úhrn |
na dole |
úředně stanovené dávky |
úhrn |
||
|
1928 |
1929 |
v Kč |
v % |
||||||||||
|
Most |
70,59 |
9,53 |
80,12 |
68,49 |
9,30 |
77,79 |
- 2,10 |
- 0,23 |
- 2,33 |
- 2,97 |
- 2,41 |
- 2,91 |
1 ) V tom polokokové brikety Bituma 1 t. za Kč 148 -, náhrada za plynárenský koks. |
|
Falknov |
65,75 |
6,92 |
72,67 |
69,06 |
6,55 |
75,61 |
+ 3,31 1) |
- 0,37 2) |
+ 2,94 |
+ 5,04 |
- 5,35 |
+ 404 |
2 ) Bez dávek u Bitumy, pro kterou nejsou úřední dávky stanoveny. |
|
Handlová |
145 00 3) |
16,50 |
161,50 |
139,00 |
15,82 |
154,82 |
- 6,00 |
- 0,68 |
- 6,68 |
- 4,14 |
- 4,12 |
- 4,14 |
3 ) V rozpočtu na rok 1930 Handlová znamenána Kč 140,18, poněvadž byla dohromady s čakanovským uhlím. |
|
Čakanovce |
111,20 |
12,70 |
123,90 |
od roku 1929 uznáno za uhlí černé. |
- |
- |
- |
- |
|||||
|
Hnědé |
73,27 |
9,60 |
82,87 |
72,21 |
9,36 |
81,57 |
- 1,06 |
- 0,24 2) |
- 1,30 |
- 1,45 |
- 2,44 |
- 1,57 |
|
|
Plzeň s mourem |
211,19 |
27,94 |
239,13 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
4 ) Cena uhlí bez mouru z dolů Dobré štěstí. V rozpočtu 1930 byly ceny uhlí s mourem. |
|
Plzeň bez mouru |
215,47 4) |
28,04 |
243,51 |
212,23 |
26,32 |
238,55 |
- 3,24 |
- 1,72 5) |
- 4,96 |
- 1,50 |
- 6,13 |
- 2,04 |
5 ) Zakoupeno méně uhlí z dolu Dobré štěstí, které má vlečné Kč 20,- za 1 t. |
|
Kladno |
181,45 |
24,33 |
205,78 |
181,45 |
24,33 |
205,78 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
|
Trutnov |
177,03 |
18,28 |
195,31 |
177,08 |
18,28 |
195,36 |
+ 0,05 |
- |
+ 0,05 |
+ 0,03 |
- |
+ 0,03 |
|
|
Rosice |
175,00 |
1,27 |
176,27 |
175,82 |
1,16 |
176,98 |
+ 0,82 |
- 0,11 6) |
+ 0,71 |
+ 0,47 |
- 8,66 |
+ 0,40 |
6 ) Zakoupeno více rosických bulek, které nemají úředně stanovené dávky. |
|
M. Ostrava |
138,79 |
16,42 |
155,21 |
139,43 |
15,78 |
155,21 |
+ 0,64 |
- 0,64 7) |
- |
- 0,46 |
+ 3,90 |
- |
7 ) Zakoupeny místo 24.000 t. uhlí černého Wilczkovy brikety, které nemají úředně stanovené dávky. |
|
Hornoslezské |
160,00 |
- |
160,00 |
160,00 |
- |
160,00 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
|
Čakanovce |
viz uhlí hnědé |
- |
130,50 |
14,87 |
145,37 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
||
|
Černé s mourem |
157,18 |
18,63 |
175,81 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
|
Černé bez mouru |
157,36 |
18,63 |
175,99 |
175,99 |
18,18 |
175,63 |
+ 0,09 |
- 0,45 |
- 0,36 |
+ 0,06 |
- 2,41 |
- 0,03 |
|
|
Celkový průměr s mourem |
106,32 |
13,16 |
119,48 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
|
Celkový průměr bez mouru |
106,36 |
13,15 |
119,51 |
104,66 |
12,95 |
117,61 |
- 1,70 |
- 0,20 |
- 1,90 |
- 1,60 |
- 1,52 |
- 1,59 |
|
§ 6. Státní lesy a statky
včetně školní statky státních zemědělských škol, statky státních výzkumných ústavů a státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích.
Skupina A.
Státní lesy a statky.
Činnost ústředního ředitelství státních lesů a statků za r. 1930 a program činnosti na rok 1931.
I. Všeobecná organisace správy podniku.
1. Přehled činnosti v r. 1930.
V roce 1930 prováděna byla revise zařadění zaměstnanců do poměru podle služebního řádu a propůjčení systemisovaných míst zaměstnancům.
Po provedené revisi bylo uskutečněno povyšování zaměstnanců na volná resp. uvolněná služební místa a přijímání nových zaměstnanců k doplnění systemisovaného stavu. Dále byly vykonány přípravy a provedeno bylo zařadění do poměru a na systemisovaná místa podle služebního řádu oněch zaměstnanců, kteří při prvém přihlašovacím termínu nepodali přihlášek. Zaměstnancům těmto byla výjimečně povolena nová lhůta ku přihlášení se o zařadění do poměru podle služebního řádu.
V dohodě s ministerstvem financí byly vypracovány a s platovou komisí projednány podrobné předpisy ke služebnímu řádu.
Pokud jde o pensisty, bylo nutno vypracovati návrh předpisů pro ministerskou radu, aby výhod zákona o zrovnoprávnění pensistů, který se na zaměstnance podniku "Státní lesy a statky" nevztahuje, byli účastni také tito pensisté.
2. Program činnosti pro rok 1931.
Pro podnik "Státní lesy a statky" byly převzaty při postátňovací akci lesní rozsáhlé komplexy zabrané lesní půdy od různých majitelů velkostatků. Poměry na těchto jednotlivých statcích byly různé a je tedy úkolem přizpůsobiti tyto statky tak, aby organisačně zapadly do všeobecného rámce podniku. Za tím účelem musí býti přetvořena organisace služby v jednotlivých převzatých celcích, musí býti vypracována systemisace služebních míst a proveden převod zaměstnanců do poměru podle služebního řádu a zařadění jich na systemisovaná místa.
Dalším úkolem činnosti v roce 1931 jest pracovati na opatřeních k úplné konsolidaci podniku "Státní lesy a statky" započaté vydáním služebního a organisačního řádu. Zbývá také ještě vypracovati podrobné předpisy pro disciplinární a pro kvalifikační řízení a různá, jiná opatření, na př. vydání předpisů a služebním oděvu zaměstnanců a pod.
II. Hospodářství lesní.
1. Činnost v roce 1930.
Cílem provozu lesního hospodářství v roce 1930 byla jako v letech minulých snaha po dosažení nejlepších výsledků finančních a hospodářských při zlepšování majetkové podstaty státních lesů. Přechodem od hospodářství porostního ku stromovému v zemi České a Moravskoslezské a od lesního hospodářství extensivního k intensivnímu ve východní části republiky jest dán pracovní postup při provozu ve státních lesích, vyžadující zvýšení administrativní, hospodářské a technické činnosti. V tomto vytčeném a soustavném podnikání jest však největší úsilí ve svém výsledku namnoze odvislo od různých vlivů rušivě působících, a to především přírodních a trhových.
Po zdolání následků světové války a kalamity mniškové porušila opětně dílo řádného lesního hospodářství větrná smršť v červenci 1929, která zavinila zejména v dechách kromě částečného znehodnocení poražených dřevních hmot též namnoze nutnost snížení výměru; lesní těžby a konečně vyžádala si v roce 1930 většího rozsahu zalesňovacích prací na kalamitních plochách. Ačkoliv při vyspělém lesním hospodářství ve státních lesích byla věnována i v tomto roce velká péče obnově porostů přirozeným způsobem (zmlazováním) bylo přece potřebí převážnou část hlavně po kalamitní těžbě holých ploch zalesniti uměle; pro tento účel byly též vhodně upravovány a nově zakládány lesní školky a vysazován byl; vlastní zdravý rostlinný materiál.
V těžbě předmýtní byla věnována pozornost zejména sečím čistícím, probírky však byly prováděny v nejnutnějším rozsahu, poněvadž po vytěženém slabším materiálu byla slabá poptávka a pouze ještě dřevo brusné zaznamenalo při odpovídajících cenách čilejší odbyt. Zmíněná zdrženlivost při nákupu dřevních hmot projevila se i při zužitkování dřeva z mýtní těžby. Dostoupily totiž ceny kulatiny v ČSR vůbec počátkem roku 1929 svého maxima a vykazovaly pak až do konce r. 1929 postupný pokles, který měl své příčiny jednak v soutěži dřeva ruského, jednak v nedostatku stavebního ruchu, zaviněném nastavší zemědělskou, průmyslovou a peněžní krisí.
Naděje kladené ve stavební ruch v r. 1930 neuspokojily, a tak prodělává odbyt produktů ze státních lesů další stadium značného poklesu cen a hromadění zásob kulatiny i dřeva palivového. Aby bylo pokud možno zabráněno zhoršení jakosti těchto hmot, při stoupila správa státních lesů k zvýšenému provozu státních pilařských závodů, jejichž účelná rekonstrukce prováděná v předchozích letech umožňuje nyní racionelní zpracování nesnadno prodejné kulatiny. Ačkoliv obchod řezivem byl též v r. 1930 na domácím trhá podvázán slabým nákupem, byla přece většina jakostního řeziva ze státních pil řádně zhodnocena prodejem i do zahraničí.
Stále klesající tendence cen na trhu dřevařském přiměla správu státních lesů ke snaze po největší úspornosti i při výrobních a dopravních nákladech užitkového i palivového dřeva, jakož i při provádění hospodářských lesních prací, neboť po postupném nedostatku pracovních sil musí dojíti jako při jiných složkách prvovýroby též při lesnické produkci k hospodárnosti práce. Tato se projevila ve zvýšené pracovní intensitě za účelem využití pracovní schopnosti zaměstnanectva a dělnictva v ekonomickém využitkování i méně hodnotných dřevních hmot, v racionalisaci nářadí a nástrojů, používaných při různých pracích lesnické výroby, konečně i v motorisaci dopravních prostředků jak osobních, tak nákladních. Protože pro usnadnění provozu motorickými vozidly jest potřebí dostatečné sítě tvrdých lesních cest, byla v tomto roce věnována zvýšená činnost úpravě a novostavbám komunikací s používáním drtičů kamene a parních válců. Ve východní části republiky dál se provoz dřevních hmot s využitím nejlevnější přepravy, a to dosud částečně po vodě, lesními drahami i obvyklou dopravou suchozemskou.
Semenářský závod státních lesů vyvinul zvýšenou činnost zejména při sběru modřínového semene slezské a podtatranské provenience, které bylo výhodně umístěno jak pro domácí spotřebitele, tak i při vývozu do zahraničí. Stoupající potřeba rostlinného materiálu vyžádala si rozšíření školky v Lipt. Hrádku a adaptaci sušáren.
2. Program činnosti pro rok 1931.
Program činnosti v oboru lesního hospodářství pro rok 1931 spočívá na opatřeních vyplývajících:
a) z povahy normálního hospodaření na svěřeném majetku,
b) z potřeby mimořádných opaření, která souvisí s vyrovnáním nepříznivých vlivů na provoz lesního hospodářství,
c) z nutnosti zdokonalení provozního systému ve státních lesích.
Ad a) Úkony normálního hospodaření na svěřeném majetku směřují k řádné obnově, výchově a těžbě porostů a podmiňují včasné a rentabilní zhodnocení této produkce. Hospodaření samo vyžaduje zdokonalování a zjemňování pěstebních a těžebních zásahů s použitím nových směrů v hospodaření i technice; zhodnocení produkce vyžaduje prohloubení činnosti směřující k dokonalé rekonstrukci státních pilařských závodů.
Ad b) Zhoubné účinky škod ve státních lesích zaviněné zejména hmyzem, sněhem a větry jsou programově vyrovnány a největší úsilí bude věnováno zalesněni poškozených ploch rostlinných materiálem z vlastního sběru semene a pěstění ve školkách. Při sestavování zalesňovacích programů jest současně řešena i otázka účelného prostorového rozdělení lesa a lesních cest; v tomto směru bude i ve východní části státního lesního majetku věnována zvýšená péče zakládáním manipulačních stezek a vývozních cest, přimykajících se na budovanou síť lesních drah.
Zvýšená intensita lesního hospodářství předpokládá možnost vhodného zužitkování těžených dřevních hmot a bude proto správa státních lesů ve zvýšené míře sledovati otázku zamýšleného budování průmyslových závodů pro zpracování dřeva na celulosu, dřevitou plsť a jiné výrobky.
Mimořádnou pozornost třeba věnovati nebezpečným škůdcům lesa, z nichž přichází v úvahu zejména bekyně mniška, která se znovu vlivem příznivých podmínek klimatických rozmnožila v některých krajích Čech v míře povážlivé, a nově se objevivší škůdce zavíječ popelavý (modřínový), který rozšířil se zejména v Rudohoří a vážně poškodil porosty smrkové.
Ad c) Aby bylo docíleno všech zmíněných úkolů bude třeba přikročiti k řešení prostorového rozčlenění jednotlivých provozních jednotek (správ státních lesů a statků) na hospodářské objekty, jejichž rozloha má býti úměrná provozní intensitě; sestupně pak bude třeba dalšího členění na podřízená polesí a hájenství.
Pokud jde o agendu spadající v obor lesního hospodářského zřízení, k níž náleží zvláště přezkoušení a schvalování s hlediska soukromohospodářského nově vypracovaných lesních hospodářských osnov a odchylek od ustanovení již z dřívější doby platných osnov, týkala se tato činnost v r. 1930 schvalování hospodářských a pracovních programů, přezkoušení rozpočtů s hlediska lesního hospodářského zřízení, provádění, resp. přezkoušení veškerých prací oceňovacích a vedení příslušné evidence pozemkového majetku a hospodářské statistiky veškerého lesního hospodářství spravovaného Ústředním ředitelstvím státních lesů a statků.
Obnovy prošlých lesních hospodářských osnov a prvotní osnovy zvláště pro lesy v poslední době sestátněné (v letošním roku kromě jiných hlavně pro lesy křivoklátské a hornolitvínovské) prováděny jsou podle předem přezkoušených a schválených pracovních programů oddělení pro lesní hospodářské zřízení ocenění a evidenci pozemkového majetku jednotlivých podřízených ředitelství státních lesů a statků.
Vzhledem k zavedení nových předpisů o provádění prací les. hosp. zřízení a knihování lesních výtěží, podle nové instrukce pro les. hosp. zřízení, vydané výn. m. z. č. 50.93/29, byl projednán u jednotlivých ředitelství rámcový 10letý program všech prací les. hosp. zřízení a upraveno další knihování lesních výtěží, resp. předpisy dosud platných osnov byly dodatečně pozměněny, resp. doplněny.
Vzhledem k nastalé změně stavu některých lesů větrnou smrští z 4. července 1929 postižených správ (Třeboň Nové Hrady, Kácov n. S., Hořiněves) bylo nutno příslušné lesní hospodářské osnovy přepracovati, resp. náležitě upraviti.
Kromě vypracování nových lesních revisních hospodářských osnov, vyžadujících jak práce kancelářské, tak i předběžné práce venkovské (měřické a taxační), byly provedeny jednotlivými ředitelstvími státních lesů a statků rozsáhlejší práce ohraničovací a úpravy držby pozemkové, zvláště na majetku dotčeném prováděním pozemkové reformy aneb kde toho nevyjasněný stav držby pozemkové nutně vyžadoval (na Slovensku, na majetku spravovaném ředitelstvím v Praze aj.). Též byla provedena příslušná šetření a značné zaměřovací práce potřebné pro provádění zákona osadnického (Banská Bystrica a Buština). Přistoupeno bylo též ku stanovení hodnoty majetku podniku "Čsl. státní lesy a statky" pro účely bilanční.
Provoz lesního hospodářství řízen jest v rámci předpisů lesních Hospodářských osnov a toliko výminečně nastaly odchylky, jež se povětšině týkaly nucených těžeb v důsledku kalamitních škod (větrná smršť), aneb též na plochách postoupených v akci směnné pro provedení pozemkové reformy, k nimž vyžádán byl souhlas příslušných zemědělsko-technických úřadů státní lesní služby dohlédací.
Manipulace výtěže dřevních hmot ve všech státních lesích není dosud ukončena, nebude však ve svém celku (ve všech lesích podniku) převyšovati úhrnný předepsaný etát 2,968.600 m2. Větší těžbu než obnáší předpis bylo nutno provésti v jednotlivých oblastech, zvláště v lesích spravovaných ředitelstvím v Třeboni, částečně i ředitelstvím v Praze v důsledku škod větrnou smrští, jež bude nutno snížením výtěží příštích let vyrovnati. V důsledku provádění pozemkové reformy (akce směnná) zvýšeny budou těžby zvláště v oblastech ředitelství v Žarnovici, Banské Bystrici a Užhorodě. Též vyšší výtěž poskytne nutné provedení sečí výchovných (probírek) v lesích adamovských, v oblasti ředitelství Žarnovice a Ban. Bystrica.
Pokud jde o program činnosti v r. 1931, bude nutno kromě vyřizování běžné agendy blíže popsané v připojené zprávě o činnosti za r. 1930 činnost v oboru lesního hospodářského zřízení v r. 1931 zvýšiti úměrně postupujícímu zintensivnění provozu v podniku "Čsl. státní lesy a statky" a předcházejícím opatření po stránce organisační.
Zvláště pak bude nutno urychleně vypracovati pro všechny správy státních lesů řádné lesní hospodářské osnovy, jichž vypracování vzhledem na jiné nutné hospodářské úkony a nedostatek vyškoleného personálu bylo zpožděno ale nyní - vzhledem na vydání vlád. nařízení k zákonu čís. 37/28 Sb. z. a n., resp. na přípravu nového jednotného lesního zákona, - bude nejvýše naléhavé.
Dalším úkolem bude dokončiti řádnou revisi držby pozemkové na veškerém majetku podniku a zavésti přesnou evidenci pozemkového majetku na podkladě nové instrukce (zaměřovací), k jejímuž vypracování možno však přikročiti až po vydání instrukcí pro katastrální měření ministerstvem financí (na podkladě katastrálního zákona).
Pro potřebu úřední budou vypracovány podrobné evidenční mapy a vedeny s ohledem na změny majetkové v evidenci. Prohloubení evidence hospodářské bude nutno provésti současně s vydáním jednotné instrukce účetnické.
Po nabytí zkušenosti s prováděním předpisů nové instrukce pro lesní hospodářské zřízení, vydané výnosem m. č. 50.293/29, bude nutno vhodnost podrobných předpisů pro jednotlivé hospodářské oblasti přezkoušeti a případně vhodně je upraviti a doplniti.
Až vyřízení nejnaléhavějších prací lesního hospodářského zřízení toho připustí, bude též třeba, aby na podkladě získaných podrobných informací v oblastech jednotlivých ředitelství po stránce les. hosp. zřízení bylo při pracích tohoto oboru přihlíženo ve větším rozsahu než dosud na požadavky pěstění lesů (zvláště v zemích českých) a k požadavkům těžby, dopravnictví a obchodu (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi). Bude nutno, aby byly ustáleny oblasti státních lesů pokud možno se stejnými hospodářskými místními poměry a zjištěny nejvýhodnější zásady hospodářské v určitých směrech pěstitelských (vhodnost dřevin pro určitá stanoviště, zásady pro vypěstění porostů odolnějších proti kalamitám hmyzovým a větrovým aj.).
III. Polní a rybniční hospodářství.
1. Činnost v r. 1930.
Ovocné stromoví zničené krutou zimou v r. 1928/29 bylo v letošní zimě vesměs vymýceno a v důsledku této mimořádné příležitosti byl položen veškerému ovocnictví na státních statcích pevný základ programové reorganisace. Do konce tohoto roku bude vypracován celkový osazovací plán všech státních statků, ve kterém bude stanovena pro několik desetiletí pevná směrnice všech ovocných výsadeb a to tak, aby tato nová výsadba vyhovovala nejen moderním poznatkům pomologickým, ale aby vyhovovala také i obchodním požadavkům ovocnářského trhu. Jedině na tomto podkladě stane se naše ovocnářství výnosným doplňkem polního hospodářství.
Vedle stanovení tohoto osazovacího plánu bylo usneseno zároveň pomýšleti na získání dostatečné zásoby mladých stromků. Zatím rozšířeny byly dosavadní školky o výměře 14 ha o dalších 9 ha a mnohé z nich, pokud byly na nevhodném stanovišti, byly přeloženy, školky osázeny byly prvotřídním materiálem, který šlechtěn bude jedině na tržní sortimenty v poměru ku stanovenému osazovacímu plánu.
K praktickému provedení této akce bylo třeba organisovati službu výkonných i dohlédacích orgánů a i tato vážná otázka byla v mezích daných poměrů uspokojivě vyřešena.
Těžká situace zemědělská v dnešní době nutí každého hospodáře k tomu, aby svá vydání omezil na nejnižší míru a aby zkonsumoval pokud možno své polnohospodářské produkty ve vlastním hospodářství. Z toho důvodu jevilo se nutným rozšířiti osev zelené píce a obrátiti větší zřetel k lukařství. Tato okolnost vyvolala potřebu revise našeho lukařství a za tím účelem založena byla opět rozsáhlá akce reorganisace hospodářství lučního, která jistě přinese v příštích letech očekávaný dobrý výsledek.
Prozkum živin v půdě, který se zavedl podle methody Mitscherlichovy v minulém roce ve třech vegetačních stanicích, kde zpracuje se ročně 200 vzorků půdy; urychlen byl rozšířením vegetační stanice ve Velkých Pavlovicích o dalších 100 vzorků. Tím zahrnuta byla do této akce všechna ředitelství s režijním polním hospodářstvím a během 5 let proveden bude prozkum živin v půdě na všech státních statcích. V letošním roce budou přezkoušeny tyto půdní rozbory, na základě zkušeností získaných v roce předchozím, přesnými polními pokusy a současnými rozbory jednoho vzorku půdy ve všech stanicích. Tím bude zjištěno, jak dalece uplatňují se v této methodě vlivy klimatické a vlivy chemického složení používané vody k závlaze.
V důsledku zjištěných rozborů upraveno bylo již v letošním roce hnojení strojenými hnojivy a docílena byla jich značná úspora a účelné využití. Z důvodů nutné opatrnosti nebyly dávky umělých hnojiv sníženy v tom rozsahu, jak výsledky rozborů naznačovaly, a teprve další naturální výnosy ukáží, jak dalece možno dávky umělých hnojiv podle těchto rozborů upravovati.
Všeobecná zemědělská krise nutí také k tomu, aby zaváděno bylo intensivní hospodaření ve všech směrech zemědělské výroby, kde lze dosud docíliti uspokojivých peněžních výsledků. Za tím účelem zavedeno bylo letos pěstování ranných brambor, rozšířen osev lnu, započato pokusně s pěstováním léčivých rostlin a zeleniny. Aby některé tyto shora jmenované kultury dosáhly žádoucího vývoje, zavedena byla k nim na čtyřech objektech umělá závlaha postřikem.
Chov užitkového dobytka jest stále zlepšován nákupem a odchovem zdatných jedinců. Z nemocí dobytka vyskytly se ojediněle nakažlivé zmetání, slintavka a kulhavka, sněť slezinná. Léčení i profylaksi těchto nemocí věnována byla všemožná péče a použito bylo všech stávajících léčebných i ochranných prostředků. Větší škody těmito nemocemi nebyly dosud způsobeny.
Celková mléčná produkce stoupá proti roku minulému a daleko přesahuje produkci předválečnou. To způsobeno jest pečlivým výběrem vhodných jedinců a vydatným a účelným krmením skupinovým neb individuelním.
Vzdor těmto dobrým naturálním výsledkům jest rentabilita mlékařství velmi ohrožena následkem nízké ceny mléka a všeobecné jeho nadprodukce.
Mléko ze státních statků jest prodáváno z velké části v čerstvém stavu do měst a mlékáren. Pouze menší jeho část jest zpracována v režijních mlékárnách.
Strojní vybavení statků jest stále doplňováno novými stroji a moderním strojním zařízením. Jsou to zejména traktory, nákladní automobily, výfuky a jiné, které značně napomáhají intensivnímu provozu.
Potřebné meliorace jsou stále a systematicky doplňovány. U správy státních statků ve Viglaši započato jest s rozsáhlou plošnou meliorací na 800 ha. Na vhodných pozemcích provádějí se pokusy s krtčí drenáží.
Byty zemědělských dělníků jsou stále zlepšovány a místy nahrazovány novostavbami.
Hospodářství rybniční mělo letos až dosud normální průběh. Zima byla velmi příznivá přezimování ryb, takže nikde nenastaly mimořádné škodlivé zjevy. Jedině odbyt ryb v jarních měsících uvázl, takže se nevyprodala veškerá zásoba ryb uložených na sádkách a tržní ryba musela býti vypuštěna zpět do rybníků.
Průmyslové závody zemědělské jsou stále zlepšovány moderním strojním zařízením za účelem zlevnění provozu a získání jakostnějších výrobků.
Mnohé z těchto návodů musí však velmi těžce zápasiti s konkurencí závodů soukromých a tím prosperita jich jest stále stlačována. Zejména odbyt mnohých produktů těchto závodů silně vázne a nutí k omezení výroby. Nejtěžší krisi prodělává však naše cukrovarnictví, kde ceny poklesly daleko pod výrobní náklady.
2. Program činnosti v r. 1931.
Normální hospodářský provoz bude pokud možno zachován i nadále a bude pokračováno ve zdokonalení organisace i zařízení.
Všeobecným zavedením orig. osiv a sádí, pečlivou kulturou plodin a intensivním a účelným hnojením bude se směřovati k dosažení nejvyšších naturálních výnosů ovšem, že jen v mezích výnosnosti.
K tomuto cíli přispějí značnou měrou výsledky prováděných půdních rozborů a zkušenosti získané v tomto směru v roce předchozím. Při volbě umělých hnojiv bude přihlíženo nejen k vlastní náhradě scházejících živin, ale bude stanovena i chemická forma hnojiv, která nejlépe té které půdě vyhoví v důsledku její půdní reakce.
V reorganisaci zahradnictví bude pokračováno podle pevně stanoveného programu a nové výsadby provedeny budou již v rámci založených osazovacích plánů.
Rovněž tak reorganisace lukařství bude prováděna se vší intensitou, zejména pokud se týče obnovy porostů a odvodňování a zavodňování.
Podle výsledků dosažených s umělou závlahou v roce 1930 bude rozhodováno o eventuelním rozšíření tohoto strojního zařízení.
Zkušenosti získané v roce 1930 s pěstováním ranných brambor, lnu, léčivých rostlin a zeleniny rozhodnou o případném rozšířeném pěstování těchto kultur.
Stav užitkového dobytka bude nejen udržen na dosavadní výši, ale bude ještě stále rozmnožován následkem redukce potahů, které se budou do určité míry stále nahrazovati traktory a nákladními automobily. Tímto vylíčeným národohospodářsky odůvodněným postupem zvýší se na stejné úhrnné ploše výroba tržních zemědělských výrobků a tím účinně bude se podporovati výnosnost statků a omezovati dovoz obilí a krmiv. Nejen práce potažní, ale i práce ruční bude dále nahrazována práci strojní všude, kde nastane tím zlevnění výroby, zlevnění zemědělských produktů a kde tímto zařízením zvýší se úroveň a zlepší se sociální postavení zemědělského dělníka. Byty zemědělských dělníků budou podle stávajících možností zlepšovány, aby vyhovovaly modernímu a hygienicky nezávadnému bydlení.
Průmyslové závody zemědělské budou stále podle stávajících vymožeností a výzkumů zdokonalovány, aby jejich rentabilita a zpeněžení zemědělských produktů bylo co nejvyšší.
Rybničnímu hospodářství bude věnována intensivní péče, zejména pokud se týče meliorací a zvýšení jich produkce. V melioraci pozemků jakož i v přejímání vodních parcel za účelem zveřejnění běhutých vod bude pokračováno.
Státním cukrovarům bude i v roce 1931 věnováno veškeré úsilí, aby za daných svízelných poměrů se udržely na dosavadní úrovni, není však jisto, že se to podaří při nastalém zhoršení přímo katastrofální světové krise v cukrovarnictví.

