8. Finanční hospodářství Čsl. pošt.

a) Výsledky hospodaření roku 1929.

Zvýšená provozovací činnost Čsl. pošty v roce 1929, prokázaná statistickými údaji uvedenými v předcházejících statích, zračí se také ve vzrůstu těžeb i nákladů. Vyšší těžby však v důsledku hospodářské deprese ve svém úhrnu nedosáhly částky, jež byla očekávána rozpočtem. Při tom - poprvé po pěti letech - byl vzrůst provozovacích výdajů v roce 1929 větší než vzrůst provozovacích těžeb; vyšší výdaje vznikly zejména z větších potřeb na odpisy podnikových zařízení a na pense, ale i ze vzrůstu některých potřeb souvisejících s vlastním provozem.

Podle připraveného státního závěrečného účtu za rok 1929

činil zisk podniku Čsl. pošta

132,994.151,38 Kč.

 

Z tohoto celkového ryzího zisku, vykázaného v úhrnném účtu ztráty a zisku, připadá:

na poštovní, telegrafní a telefonní provoz zisk	126,578.441,-- Kč,
na poštovní šekový úřad zisk	7,613.154,10 Kč,
a na poštovní provoz automobilní ztráta	- 1,197.44372 Kč.

 

Podle státního závěrečného účtu za rok 1928 činil zisk Čsl. pošty

(nepřihlíží-li se k příspěvku státní finanční na investice)	180,233.111,22 Kč,
z čehož připadal na poštovní, telegrafní a telefonní provoz zisk	171,834.511,29 Kč,
na poštovní úřad šekový zisk	10,154.000,70 Kč,
na poštovní provoz automobilní ztráta	- 1,755.400,77 Kč.

 

Aby však bylo možno správně porovnávati výsledky dosažené v roce 1929 s výsledky roku předchozího, nutno přizpůsobiti dílčí účet ztráty a zisku poštovního, telegrafního a telefonního provozu za rok 1928 předpokladu, danému pro sestavení téhož účtu za rok 1929. V roce 1929 byly totiž stavební a amortisační příspěvky (podle ustanovení "Rozvrhu rubrik Čsl. pošty", resp. u stavebních příspěvků podle disposic rozpočtu pro rok 1929) vyloučeny z dílčího účtu ztráty a zisku a deponovány na úložkách pro investiční, resp. obnovovací účely: V důsledku tohoto opatření nutno přebytek poštovního, telegrafního a telefonního provozu za rok 1928

snížiti o stavební příspěvky v částce	18,988.307,04 Kč,
a o amortisační příspěvky v částce	13,063.233,40 Kč,
úhrnem o	32,051.540,44 Kč.

 

Po takto provedené úpravě, zajišťující stejnou srovnávací základnu, vykazují jednotlivá odvětví podniku Čsl. pošta za rok 1928 tyto výsledky:

poštovní, telegrafní a telefonní provozní zisk	139,782.970,85 Kč,
poštovní úřad šekový zisk	10,154.000,70 Kč,
a poštovní provoz automobilní ztrátu	- 1,755.400,77 Kč,
úhrnem	148,181.570,78 Kč.

 

Porovnají-li se výsledky hospodaření v roce 1929 s upravenými výsledky roku 1928, vychází najevo, že výsledky za rok 1929 jsou proti roku 1928 nižší:

u poštovního, telegrafního a telefonního provozu o částku	13,204.529,85 Kč,
a u poštovního šekového úřadu o	2,540.846,60 Kč,
naproti tomu u poštovního provozu automobilního jsou vyšší o	557.957,05 Kč.
Celkový výsledek hospodaření čsl. pošty za rok 1929 jest tudíž proti hospodářskému výsledku roku 1928 nižší jen o	15,187.419,40 Kč,
tj. o 8,42%.

 

Snížení zisku jest důsledkem poklesu mimořádně příznivé hospodářské konjunktury, která v roce 1928 dosáhla svého vrcholu.

Oslabený vzestup podnikových příjmů, který činil v roce 1929 úhrnem jen	38,248.149,26 Kč
(toliko 2,60% úhrnných provozovacích příjmů roku 1928),
nemohl tudíž vyrovnati vzestup provozovacích výdajů v úhrnné částce	53,435.568,66 Kč
(činící 4,04% úhrnných provozovacích výdajů roku 1928);
převyšuje proto vzrůst výdajů zvýšení příjmů o částku	15,187.419,40 Kč

 

Z dosažených vyšších úhrnných těžeb poštovního, telegrafního a telefonního provozu jsou

provozovací příjmy pošty v roce 1929 proti výsledkům roku 1928 vyšší o	35,705.178,77 Kč
a provozní příjmy telefonu vyšší o částku	8,275.219,45 Kč,
kdežto ryzí provozní příjmy z telegrafu a rozhlasu jsou o částku nižší	2,380.624,17 Kč,
a ostatní příjmy poštovního, telegrafního a telefonního provozu rovněž nižší o	1,512.264,27 Kč.

 

Z vykázaného vzrůstu provozovacích výdajů poštovního telegrafního a telefonního provozu v roce 1929, připadá částka 18,124.616,28 Kč na odpisy v důsledku stálého rozšiřování a zdokonalování podnikových zařízení, zejména telefonních, a z části též v důsledku zvýšení některých odpisových sazeb; dále připadá částka 15,559.466,45 Kč na služební příjmy zaměstnanců a částka 12,468.943,67 Kč na odpočivné a zaopatřovací platy. Na ostatní potřeby spojeně s vlastním provozem připadá pak zvýšení výdajů o 7,139.013,23 Kč. Poměrně menší vzrůst nákladů na ostatní potřeby poštovního, telegrafního a telefonního provozu vysvětluje se úsporou na pasivních úrocích v částce 6,115.600,90 Kč.

Snížení zisku poštovního úřadu šekového za rok 1929 o 2,540.846,60 Kč nastalo rovněž v důsledku poklesu hospodářské konjunktury, zejména snížením příjmů z kursovních zisků.

Zlepšení hospodářského výsledku poštovního provozu automobilního za rok 1929 o 557.957,05 Kč vyplývá hlavně z úpravy základního účtu tohoto podnikového odvětví, která měla za následek snížení úrokového břemene z běžného účtu. Na vrub hospodářského výsledku roku 1929 byly však účtovány také účiny, které nejsou výsledkem hospodaření téhož roku, a to náhrada za vyhořelou citadelu městu Praze a odměna za odhadní nález v úhrnné částce Kč 454.759,40. Bez těchto účinů končilo by hospodářství poštovního automobilního provozu výsledkem a 1,012.716,45 Kč příznivějším výsledku roku 1928.

Z tohoto stručného rozboru hospodářských výsledků roku 1929 vyplývá, že konečný zisk podniku "Čsl. pošta s poštovním úřadem šekovým" za rok 1929 jest přes hospodářskou depresi, projevivší se již v roce 1929, poměrně velmi příznivý a svědčí o úsporném a účelném hospodaření. I když se přiřadí k velmi příznivým výsledkům let předchozích, potvrzuje také zisk za rok 1929 systematickou hospodárnost správy.

Hospodaření Čsl. pošty vykazuje příznivý výsledek i s hlediska finančně-správní kontroly, porovnávají-li se totiž realisované účiny s příslušnými rozpočtovými částkami.

Podle účtu zisku a ztráty skončilo hospodaření podniku v roce 1929 ziskem	132,994.151,38 Kč,
který proti zisku preliminovanému	182,145.427,-- Kč,
jest jenom zdánlivě nepříznivější o	49,151.275,62 Kč.

 

V preliminovaném účtu ztráty a zisku nebyla totiž vykázána potřeba na odpisy z titulu fysické a morální deteriorisace věcného produktivního majetku poštovního, telegrafního a telefonního provozu. Také nebyly z preliminovaného účtu ztráty a zisku vyloučeny a pro dotaci obnovovacího fondu reservovány automatisační a amortisační příspěvky. V účtu ztráty a zisku za rok 1929 byly však odpisy provedeny a automatisační a amortisační příspěvky z účtu ztráty a zisku přeúčtovány ve prospěch reservy pro dotaci obnovovacího fondu.

Pro správné poznání výsledku podnikového hospodaření s hlediska finančně-správní kontroly jest tudíž nutno snížiti preliminovaný zisk roku 1929 o odpisy věcného produktivního majetku poštovního, telegrafního a telefonního provozu v částce 58,925.904,87 Kč a o automatisační a amortisační příspěvky v úhrnné částce 14,257.836,81 Kč.

Naznačenou úpravou snížil by se preliminovaný zisk	182,145.427,-- Kč
úhrnem o	73,183.741,68 Kč
na	108,961.685,32 Kč
takže výsledek hospodaření roku 1929 v částce	132,994.151,38 Kč
se jeví o	24,032.466,06 Kč
příznivěji než byl preliminován.
Jelikož provozovací příjmy nedosáhly o	10,114.241,83 Kč
úhrnu příjmů očekávaných, a naopak výdaje na pense předstihly rozpočet o	15,453.297,51 Kč,
bylo příznivějšího výsledku hospodaření	24,032.466,06 Kč
dosaženo úsporami preliminovaných výdajů, kteréžto úspory dosáhly výše	49,600.045,40 Kč

 

Největší úspora vyplynula z toho, že investiční výdaje roku 1928 byly hrazeny bez kontrahování investiční výpůjčky, takže bylo

ušetřeno na preliminovaných úrocích z investičních dluhů celkem	25,849.807,41 Kč.
Na vlastních výdajích provozovacích, zejména na platech stálých zaměstnanců, jeví se úspora	6,125.858,25 Kč,
na výdajích ústřední správy	260.463,97 Kč,
a na ostatních výdajích, zejména udržovacích	17,363.875,77 Kč,
úhrnem	49,600.005,40 Kč.

 

V investičním rozpočtu pro rok 1929 byly preliminovány investiční výdaje poštovního, telegrafního, telefonního a automobilního provozu, na jejichž úhradu

potřebný peníz měl býti získán výpůjčkou, ve výši	170,932.665,--Kč;
investiční výdaje poštovního úřadu šekového	21,650.000,-- Kč,

 

měly podle vysvětlivek rozpočtu býti uhrazeny z jeho reservního fondu. Mimo to bylo v rozpočtu dovoleno proinvestovati stavební příspěvky soukromých nájemníků, které

dosáhly výše

16,530.897,60 Kč.

Jelikož by úhrnná částka preliminovaná na investiční výdaje nebyla postačila na úhradu nezbytných investičních potřeb, bylo dodatečně ministrem financí dovoleno překročiti

investiční rozpočet roku 1929 o nejvýše

24,000.000,-- Kč,

tj. o částku, kterou mohl podnik uhraditi z vlastních hotovostí, nastřádaných v odpisové reservě, Z úhrnu částek, vyhrazených pro úhradu

investičních výdajů roku 1929	233,113.562,60 Kč,
bylo na investice skutečně vydáno celkem	226,855.527,90 Kč,
tedy méně o	6,258.034,70 Kč.

K úhradě investičních výdajů bylo použito vlastních hotovostí podniku,

a to přijatých stavebních a amortisačních příspěvků	30,788.734,41 Kč,
části odpisové reservy poštovního, telegrafního a telefonního provozu	68,223.576,70 Kč,
a části reservního fondu poštovního úřadu šekového	17,764.367,84 Kč.
Zbývající část	110,078.848,95 Kč,
všech investičních výdajů	226,855.527,90 Kč,

 

byla pak uhrazena likvidní částí zisku podniku, neboť státní správa finanční ponechala podniku zisk jako zúročitelnou zálohu.

Z úhrnného ryzího zisku podniku	132,994.151,38 Kč
byla likvidní ona část zisku, která zbyla po úhradě amortisačních splátek na investiční a hypotekární dluhy, na něj bylo splaceno	22,915.302,43 Kč
tudíž částka	110,078.848,95 Kč

 

b) Vývoj finančního hospodářství Čsl. pošty v letech 1919 až 1929.

Státní závěrečné účty podávají tyto výsledky finančního hospodářství poštovní a telegrafní správy (v letech 1919 až 1924), resp. podniku Čsl. pošta (v letech 1925 až 1929):

V roce	Těžby	Náklady	Zisk (přebytek) +
	(příjmy)	(výdaje)	Ztráta (schodek) -
	Kč
1919	202,685.150,51	189,800.715,58	+ 13,884.434,93
1920	532,013.517,76	448,924.165,46	+ 83,089.352,30
1921	831,618.775,54	1.022,336.394,02	- 190,717.618,48
1922	992,706.325,18	975,631.422,29	+ 17,074.902,89
1923	908,242,154,49	497,226.033,99	+ 411,016.120,50
1924	964,124.310,41	836,117.499,19	+ 128,006.811,22
1925	1.066,387.713,67	920,573.002,27	+ 145,814.711,40
1926	1.218,240.505,50	1.042,569.068,15	+ 175,671.435,35
1927	1.305,810.336,40	1.173,560.172,18	+ 132,250.164,22
1928 *)	1.501,780.032,54	1.321,546.921,32	+ 180,233.111,22
1929	1.507,976.641,36	1.374,982.489,98	+ 132,994.151,38

 

*) Ve vykázaných příjmech i výdajích, ani v zisku za rok 1928 není obsažen příspěvek státní správy 96,111.075,48 Kč na částečnou úhradu investičních výdajů podniku.

Z tohoto přehledu těžeb a nákladů, jakož i zisků a ztráty hospodaření jest patrno, že poštovní správa byla za dobu 11 let toliko v roce 1921 postižena ztrátou ve výši Kč 190,717.618,48, kdežto v ostatních 10 letech vykazovala vždy přebytky, jež dosahují úhrnné výše 1.420,035.195,41 Kč.

Vykázané výsledky hospodaření za léta 1919 až 1926 necharakterisují však výsledek hospodaření poštovní správy podle zásad soukromého podnikání, a to proto, že ve vykázaných výdajích jsou účiny, které nejsou složkou ryzího zisku ve smyslu dopického účetnictví, a naopak v nich nejsou obsaženy účiny, ačkoliv takovouto složkou jsou. Byly totiž až do konce roku 1926 účtovány na vrub všeobecné pokladní správy některé výdaje, které jsou vlastními provozovacími náklady Čsl. pošty, naproti tomu však jsou ve výdajích let 1919 a 1920 zahrnuty také investiční výdaje poštovního, telegrafního a telefonního provozu a poštovní automobilní dopravy a ve výdajích let 1919 až 1923 dotace reservního fondu poštovního úřadu šekového. Tyto náklady byly podrobně vyjmenovány v důvodové zprávě k finančnímu zákonu a státnímu rozpočtu na rok 1929.

Se zřetelem k uvedeným rozdílným předpokladům pro vyšetření výsledků hospodaření prvých jedenácti let Československé pošty z předložených závěrečných účtů jest nutno upraviti, resp. doplniti výsledky, vykazované v těchto závěrečných účtech poštovní správy, a to: zvýšiti vykázané výdaje o výdaje, zaúčtované na, vrub všeobecné pokladní správy, vzhledem k tomu, že jsou výsledkem vlastní hospodářské činnosti Československé pošty, a naopak snížiti vykázané výdaje o částky, které nejsou objektivně účiny ztrátovými, resp. provozovacími. Po této úpravě jeví se vývoj finančního hospodářství Československé pošty takto:

V roce	Těžby	Náklady	Zisk (přebytek) +
	(příjmy)	(výdaje)	Ztráta (schodek) -
	Kč
1919	202,685.150,51	303,923.200,90	- 101,238.050,39
1920	532,013.517,76	640,010.502,34	- 107,996.984,58
1921	831,618.775,54	962,209.342,32	- 130,590.566,78
1922	992,706.325,18	958,728.033,10	+ 33,978.292,08
1923	908,242.154,49	880,190.738,15	+ 28,051.416,34
1924	964,124.310,41	836,117.499,19	+ 128,006.811,22
1925	1.066,387.713,67	947,430.540,72	+ 118,957.172,95
1926	1.218,240.503,50	1.096,569.068,15	+ 121,671.435,35
1927	1.305,810.336,40	1.173,560.172,18	+ 132,250.164,22
1928	1.501,780.032,54	1.321,546.921,32	+ 180,233.111,22
1929	1.507,976.641,36	1.374,982.489,98	+ 132,994.151.38

 

Teprve takto upravené hospodářské výsledky státních závěrečných účtů zobrazují skutečný vývoj finančního hospodářství poštovní správy; jest z nich patrno, že toliko v prvých třech letech naší samostatnosti končilo hospodářství Čsl. pošty ztrátou, a že počínajíc rokem 1922 jest trvale aktivní.

Graficky jest znázorněn vývoj finančního hospodářství Čsl. pošty na diagramu č. XXXI. Pokles zisku v letech 1925 a 1926 ve srovnání s rokem 1924 vysvětluje se tím, že 1. lednem 1925 počínajíc Čsl. pošta v důsledku komercialisace podle zákona č. 404/1922 převzala na svůj účet hospodářské účiny, z nichž nová břemena byla vždy vyšší než nové těžby. Obraz o jejich výši skýtá tento přehled:

V roce	Nová břemena		Nové těžby		Rozdíl
1925	127,471.755,18	Kč	34,709.180,42	Kč	92,762.574,76	Kč
1926	278,208.878,76	"	140,507.914,81	"	137,700.963,95	"
1927	298,939.077,24	"	144,048.820,52	"	154,890.256,72	"
1928	325,894.275,98	"	143,841.589,03	"	182,052.686,95	"
1929	357,450.010,29	"	145,249.887,61	"	212,200.122,68	"

 

Podle čísel právě uvedených jsou převzatá nová břemena jen z části vyvážena novými těžbami, a to v roce 1925 do výše 27,2%, v roce 1926 do výše 50,5%, v roce 1927 do výše 48,3%, v roce 1928 do výše 44,1% a v roce 1929 toliko do výše 40,7%.

Nová břemena a nové těžby, převzaté Čsl. poštou v důsledku komercialisace, jeví se v posledních dvou letech jednotlivě takto:

	Nová břemena	v roce 1928:	v roce 1929:
a)	náklad na pensijní a zaopatřovací požitky poštovních zaměstnanců a jich pozůstalých	156,522.564,95	168,814.297,51 Kč,
b)	náhrada výdajů ministerstva pošt a telegrafů	11,367.847,19	11,717.206,03 Kč,
c)	náhrada za přepravu pošty na čsl. státních drahách (jakožto výsledný rozdíl vzájemných pohledávek poštovního a železničního podniku)	60,000.000,--	60,000.000,-- Kč,
d)	náhrada poštovního úřadu šekového za službu poštovních úřadů v šekovém řízení	50,000.000,--	50,000.000,-- Kč,
e)	náklad na správu a udržování státních poštovních budov	1,425.106,10	1,425.106,10 Kč,
f)	pasivní úroky z běžných účtů	-	467.495,78 Kč,
g)	odpisy vyjadřující fysickou a morální deteriorisaci věcného produktivního majetku Čsl. pošty	46,578.757,74	65,025.904,87 Kč.
	Úhrnem	325,894.275,98	357,450.010,29 Kč.
	Nové těžby	v roce 1928:	v roce 1929
a)	příjem z pensijních příspěvků a premiových reserv	23,822.579,31	24,013.308,19 Kč,
b)	náhrada vyššího nákladu na staropensisty podle zákona č. 287/1924 Sb. z. a n.	6,600.000,--	6,300.000,-- Kč,
c)	náhrada poštovního úřadu šekového poštovní správě za služby dosud bezplatně prokazované poštovními úřady	50,000.000,--	50,000.000,-- Kč,
d)	příjem z úpravy poměru Čsl. pošty k státní správě (vyjímajíc obor státní správy železniční) za bezplatnou korespondenci	60,000.000,--	60,000.000,-- Kč,
e)	příjem z nájemného ve státních poštovních budovách	1,241.789,48	718.206,11 Kč,
f)	úroky z běžných účtů	2,177.220,24	4,218.373,31 Kč.
	Úhrnem	143,841589,03	145,249.887,61 Kč.

 

Rozdíl mezi úhrnem nových těžeb a nových břemen,

převzatých z titulu komercialisace poštovního a telegrafního ústavu, v úhrnné částce	212,200.122,68 Kč,
by zvýšil skutečný zisk podniku za rok 1929, vykázaný v celkovém účtu ztráty a zisku v částce	132,994.151,38 Kč,
na úhrnný přebytek	345,194.274,06 Kč,

 

kdyby se tento přebytek vyšetřoval za těchže předpokladů, za jakých byl zjišťován až do konce roku 1924.

Kdyby tudíž nebylo došlo ke komercialisaci Čsl. pošty, bylo by její hospodářství v prvých jedenácti letech vykazovalo tyto výsledky:

V roce 1919 schodek	- 101,238.050,39 Kč
v roce 1920 schodek	- 107,996.984,58 Kč
v roce 1921 schodek	- 130,590.566,78 Kč
v roce 1922 přebytek	+ 33,978.292,08 Kč
v roce 1923 přebytek	+ 28,051.416,34 Kč
v roce 1924 přebytek	+ 128,006.811,22 Kč
v roce 1925 přebytek	+ 211,719.747,71 Kč
v roce 1926 přebytek	+ 259,372.399,30 Kč
v roce 1927 přebytek	+ 287,140.420,94 Kč
v roce 1928 přebytek	+ 362,285.798,17 Kč
v roce 1929 přebytek	+ 345,194.274,06 Kč

 

Z rozpětí mezi výsledky hospodaření jednotlivých let období 1920 až 1929 a prvního roku čsl. poštovní a telegrafní správy jest zřejmo, že hospodaření pošty prokazuje značné úspěchy i s hlediska úzce fiskálního. Tyto rozdíly výsledků jednotlivých let a prvního roku značí totiž částky, o něž se postupně zlepšovaly výsledky celostátního hospodářství tím, že poštovní správa účelně a cílevědomě hospodařila. V roce 1929 zlepšil se její dosažený hospodářský výsledek proti výsledku za rok 1919 úhrnem o 446,432.324,45 Kč, takže poštovní správa zlepšením výsledku svého hospodářství také přispěla podstatně k zajištění aktivity celkového státního hospodářství ve srovnání se stavem roku 1919.

V účinech, z nichž vyvěrá právě konstatovaná skutečnost, není ovšem dbáno investičních výdajů čsl. pošty a dotací reservního fondu poštovního úřadu šekového, protože nejsou položkami ztrátovými, nýbrž majetkovými.

Kdyby tyto investiční výdaje a dotace reservního fondu byly účtovány jako účiny ztrátové, změnila by se vyznačená čísla rozdílů mezi hospodářskými výsledky jednotlivých let 1920 až 1929 a hospodářským výsledkem roku 1919 asi takto:

Schodek roku 1919	101,238.050,39 Kč
zvýšil by se o investiční výdaje roku 1919	26,343.230,03 Kč
a o dotaci reservního fondu poštovního úřadu šekového, provedenou v roce 1919 v částce	9,885.160,46 Kč,
takže by bylo hospodářství pošty v roce 1919 zatížilo etátní účet státu částkou	137,466.440,88 Kč.
Obdobně přebytek Čsl. pošty v roce 1929 v částce	345,194.274,06 Kč
snížil by se o investiční výdaje poštovního, telegrafního a telefonního provozu	201,033.904,48 Kč,
o investiční výdaje poštovní automobilní dopravy	8,057.255,58 Kč
a o amortisaci investičních a hypotekárních dluhů	22,915.302,43 Kč
na	113,187.811,57 Kč.
Úhrnný rozdíl mezi výsledky etátních účinů Čsl. pošty v roce 1919 a 1929	250,654.252,45 Kč

 

značil by pak úhrnnou částku, o kterou systematická hospodárnost poštovní správy ulehčila etátnímu účtu státnímu v roce 1929 proti roku 1919 a to i při úhradě investičních potřeb z vlastních prostředků státu. Tento vliv hospodaření poštovní správy na etátní účet státu v letech 1919 až 1929 jest graficky znázorněn diagramem na tabulce XXXII.

Mimo jmenované již diagramy zobrazují také diagramy na tabulkách č. XXXIII. až XXXVII. ostatní znaky, jež charakterisují vývoj finančního hospodářství Čsl. pošty, jakož i jeho předpoklady a výsledky.

Z diagramu znázorňujícího vývoj finančního hospodářství Čsl. pošty (tab. č. XXXI.) jest přesvědčivě zřejmý trvalý vzestup těžeb, který byl přerušen toliko v r. 1923 a 1924 jednak v důsledku snížení některých poplatků poštovních telegrafních a telefonních, jednak proto, že všeobecně poklesla intensita poštovního, telegrafního a telefonního provozu důsledkem hospodářské krise, související s deflací. Deflace způsobila také první pokles nákladů Čsl. pošty (v r. 1922), které i v letech 1923 a 1924 rychle klesaly v důsledku trvalého uplatňování hospodárnosti poštovní správou, a byly by i v letech 1925 a 1926 poklesly, kdyby podnik nebyl převzal na svůj účet zejména pense a jiná nová břemena. Vzestup provozovacích nákladů v roce 1927 a 1928 souvisí se vzrůstem intensity dopravy, jest však daleko předstižen vzrůstem provozovacích příjmů. Naproti tomu v roce 1929 vzrůst provozovacích nákladů převýšil dosažený vyšší provozovací příjem, a to, jak již bylo zmíněno, v důsledku ochabnutí mimořádně příznivé hospodářské konjunktury let 1927 a 1928.

Podrobný rozbor provozovacích příjmů Čsl. pošty podle provozovacích odvětví jest znázorněn na diagramu číslo XXXIII. Z této specifikace provozovacích příjmů jest patrno, že příjmy poštovního, telegrafního a telefonního provozu jsou tak značné, že křivka znázorňující vzestup těchto provozovacích příjmů udává svým tvarem také směr křivce, vyznačující úhrn všech provozovacích příjmů podniku.

Obdobně jest tomu u provozovacích příjmů poštovního, telegrafního a telefonního provozu (graficky specifikovaných na diagramu č. XXXIV.), z nichž připadá největší část na příjmy pošty, takže i tu jest křivka, vyznačující vzrůst provozovacích příjmů poštovního, telegrafního a telefonního provozu, téměř souběžná s křivkou vyznačující změnu provozovacích příjmů poštovního provozu.

Na diagramu č. XXXV. jest znázorněn vývoj provozovacího koeficientu Čsl. pošty, tj. percentuálního poměru provozovacích výdajů k provozovacím příjmům. Jeho pokles s počáteční nejvyšší hodnoty. (149,94% v r. 1919) charakterisuje postupující konsolidaci finančního hospodářství Čsl. pošty (91,18% v r. 1929). Na témže diagramu jest vyznačen koeficient zisku vyjadřující poměr ryzího zisku k úhrnné těžbě (provozovacím příjmům). Příznivý koeficient zisku, který v r. 1924 činil 13,27%, klesl v důsledku zkomercialisování Čsl. pošty, resp. zatížení podniku novými břemeny, takže v r. 1925 činil 11,15% a v r. 1926 9,98%. Příznivá hospodářská konjunktura let 1927 a 1928 projevuje se zlepšením koeficientu na 10,12%, pokud se týče 12%. Hospodářská deprese roku 1929 pak zračí se v jeho poklesu na 8,82%.

Z nových břemen, převzatých čsl. poštou z titulu komercialisace, jsou v diagramu číslo XXXVII. graficky znázorněny náklady pensijní, jichž poměrně rychlý vzrůst předstihuje značně vzrůst pensijních příspěvků zaměstnanců, a odpisy, vyjadřující fysickou i morální deteriorisaci podnikových zařízení vybudovaných po 1. lednu 1925. Rychlý vzrůst odpisů jest samozřejmým důsledkem vzrůstu odpisové základny, tj. úhrnného kapitálu, investovaného do věcného produktivního majetku každoročním rozšiřováním a zdokonalováním podnikových zařízení.

Investiční výdaje Čsl. pošty a způsob jejich úhrady jsou vyznačeny na diagramu č. XXXVI., z něhož jest zjevno, že v letech 1921 až 1925 byly investiční výdaje poštovního, telegrafního, telefonního a automobilního provezu uhrazeny výhradně jen z výtěžku investičních půjček státní správy finanční, a že teprve v letech 1926 až 1928 byla největší část investičních nákladů uhrazena ziskem, ponechaným Čsl. poště jako další vklad státu do podniku. V roce 1929 byl podnik nucen k úhradě 48,53% investičních výdajů použíti zisku, ponechaného finanční správou jen zálohově, a zbývající část (51,47%) investičních výdajů uhraditi vlastními prostředky. Naproti tomu v letech 1930 a 1931 má Čsl. pošta najíti úhradu investic nejen ve vlastních prostředcích, ale i v zisku podniku skutečně ponechaném jako další vklad státu do podniku.