Seznam
veřejných nemocnic s udáním počtu lůžek a výše ošetřovací sazby v roce 1929.
I. Země Česká.
|
Nemocnice |
Počet lůžek |
Ošetřovací sazba v I. pol. 1929 v Kč |
|
Benešov |
170 |
20,-- |
|
Boleslav Mladá |
260 |
20,-- |
|
Bor |
80 |
20,-- |
|
Brod Český |
152 |
19,-- |
|
Brod Německý |
390 |
19,-- |
|
Broumov |
100 |
18,50 |
|
Budějovice České |
340 |
19,-- |
|
Bydžov Nový |
55 |
19,-- |
|
Cvikov...: |
102 |
18,-- |
|
Čáslav |
130 |
19,-- |
|
Děčín |
128 |
21,-- |
|
Domažlice |
79 |
17,-- |
|
Duchcov |
204 |
20,50 |
|
Dvůr Král. n. L. |
180 |
18,-- |
|
Falknov |
168 |
20,50 |
|
Frýdlant |
100 |
17,-- |
|
Hora Kutná |
130 |
19,-- |
|
Hořice |
210 |
18,50 |
|
Hostinné |
120 |
19,-- |
|
Hradec Jindřichův |
114 |
17,-- |
|
Hradec Králové |
236 |
2,-- |
|
Humpolec |
160 |
18,-- |
|
Cheb |
313 |
21,-- |
|
Chlumec n. C. |
70 |
19,-- |
|
Chomutov |
270 |
21,-- |
|
Chrudim |
54 |
19,-- |
|
Jablonec n. N. |
200 |
19,-- |
|
Jablonné Něm. |
74 |
18,-- |
|
Jaroměř |
114 |
18,-- |
|
Jičín |
180 |
19,-- |
|
Jilemnice |
60 |
18,-- |
|
Kamenice Česká |
75 |
18,-- |
|
Kladno |
218 |
20,-- |
|
Klatovy |
262 |
18,-- |
|
Kolín |
160 |
19,50 |
|
Kraslice |
72 |
20,-- |
|
Krumlov Český |
98 |
18,-- |
|
Liberec |
539 |
21,-- |
|
Lípa Česká |
126 |
20,-- |
|
Lípa Krásná |
90 |
19,50 |
|
Litoměřice |
130 |
19,-- |
|
Litomyšl |
120 |
17,50 |
|
Loket |
90 |
20,-- |
|
Louny |
51 |
20,-- |
|
Maršov IV. |
65 |
15,-- |
|
Mělník |
112 |
18,-- |
|
Městec Králové |
62 |
16,-- |
|
Mikulášovice |
85 |
18,-- |
|
Most |
470 |
21,-- |
|
Mýto Vysoké |
150 |
17,50 |
|
Náchod |
200 |
18,50 |
|
Nechanice |
71 |
18,-- |
|
Nymburk |
135 |
19,-- |
|
Opočno |
170 |
19,-- |
|
Paka Nová |
140 |
19,50 |
|
Pardubice |
275 |
20,-- |
|
Pelhřimov |
80 |
18,-- |
|
Písek |
150 |
20,50 |
|
Planá |
180 |
18,-- |
|
Plzeň |
618 |
20,-- |
|
Počátky |
102 |
17,50 |
|
Podbořany |
80 |
17,-- |
|
Polička |
14,5 |
19,-- |
|
Praha (všeob.) fondovní |
1745 |
25,-- |
|
Prachatice |
110 |
19,-- |
|
Prčice |
80 |
18,-- |
|
Příbram |
166 |
18,-- |
|
Rakovník |
160 |
18,50 |
|
Roudnice |
140 |
20,-- |
|
Rumburk |
44 |
19,-- |
|
Rychnov n. Kn. |
126 |
19,-- |
|
Semily |
110 |
19,50 |
|
Slaný |
116 |
17,50 |
|
Strakonice |
220 |
18,-- |
|
Sušice |
87 |
15,-- |
|
Šluknov |
80 |
17,-- |
|
Tábor |
140 |
18,-- |
|
Tachov |
64 |
17,-- |
|
Tanvald |
200 |
20,50 |
|
Teplice - Šanov |
394 |
21,-- |
|
Trutnov |
140 |
20,-- |
|
Ústí n. L. |
390 |
21,-- |
|
Varnsdorf |
159 |
21,-- |
|
Vary Karlovy |
326 |
20,-- |
|
Vinohrady Král., státní |
615 |
20,-- |
|
Volyň |
66 |
17,-- |
|
Vrchlabí |
110 |
18,50 |
|
Vysoké n. J. |
77 |
19,-- |
|
Žacléř |
102 |
18,-- |
|
Žatec |
176 |
20,-- |
|
16.407 |
1.705,50 |
Průměrná sazba činí Kč 18,95, nejnižší sazba Kč 15,- (Maršov IV., Sušice), nejvyšší sazba činí Kč 25,- (Praha, všeob.).
II. Země Moravskoslezská.
|
Nemocnice |
Počet lůžek |
Ošetřovací sazba v I. pol. 1929 v Kč |
|
Beroun Moravský |
92 |
19,80 |
|
Bílovec |
50 |
22,50 |
|
Bohumín |
30 |
25,-- |
|
Brno (zemská) |
1.483 |
27,-- |
|
Bruntál |
140 |
20,-- |
|
Červená Voda |
84 |
21,-- |
|
Dvorce |
82 |
20,-- |
|
Frývaldov |
61 |
21,50 |
|
Hlučín (zemská) |
20 |
25,-- |
|
Hranice |
150 |
21,-- |
|
Ivančice |
160 |
23,-- |
|
Jičín Nový |
205 |
24,-- |
|
Jihlava |
250 |
23,50 |
|
Krnov |
256 |
25,-- |
|
Kroměříž |
293 |
19,-- |
|
Libina Německá |
92 |
20,80 |
|
Lipník n. Bečvou |
58 |
20,-- |
|
Olomouc (zemská) |
593 |
27,-- |
|
Opava (zemská) |
502 |
27,-- |
|
Ostrava Moravská |
427 |
26,-- |
|
Prostějov |
354 |
25,-- |
|
Přerov |
220 |
20,30 |
|
Rýmařov |
92 |
20,-- |
|
Svitavy |
125 |
22,-- |
|
Šternberk |
210 |
22,50 |
|
Šumperk |
200 |
21,30 |
|
Třebová Moravská |
90 |
23,-- |
|
Třebíč |
246 |
24,-- |
|
Uh. Hradiště (zemská) |
320 |
24,-- |
|
Uničov |
90 |
20,80 |
|
Valtice |
38 |
19,-- |
|
Vítkov |
51 |
25,-- |
|
Vsetín |
149 |
22,-- |
|
Zábřeh (státní) |
384 |
27,-- |
|
Znojmo |
276 |
22,-- |
|
7.873 |
796,-- |
Průměrná sazba činí Kč 22,74, nejnižší sazba Kč 19,- (Kroměříž), nejvyšší sazba Kč 27,- (Brno, Olomouc, Opava a Zábřeh).
III. Země Slovenská.
|
Nemocnice |
Počet lůžek |
Ošetřovací sazba v I. pol. 1929 v Kč |
|
Státní: |
||
|
Bratislava |
1.546 |
28,-- |
|
Košice |
850 |
26,-- |
|
Košice (porodnice) |
87 |
30,-- |
|
Žilina |
325 |
21,50 |
|
Lučenec |
87 |
26,-- |
|
Veřejná zemská: |
||
|
Humenné |
71 |
21,-- |
|
Levice |
105 |
20,-- |
|
Levoča |
60 |
21,-- |
|
Lipt. Sv. Mikuláš |
105 |
23,50 |
|
Krompachy |
46 |
21,-- |
|
Turč. Sv. Martin |
111 |
22,-- |
|
Michalovce |
130 |
22,50 |
|
Zl. Moravce |
45 |
20,-- |
|
Nitra |
346 |
22,-- |
|
Rim. Sobota |
177 |
22,-- |
|
Šahy |
140 |
20,-- |
|
Topolčany |
156 |
20,-- |
|
Trenčín |
250 |
24,-- |
|
Trnava |
350 |
23,-- |
|
N. Zámky |
82 |
22,-- |
|
Bardějov |
42 |
21,50 |
|
Veřejná městská: |
||
|
Brezno |
32 |
20,-- |
|
Banská Bystrica |
105 |
21,-- |
|
Komárno |
220 |
23,-- |
|
Prešov |
100 |
23,-- |
|
Banská Štiavnica - Belá |
54 |
19,-- |
|
Soukromá s právem veřejnosti: |
||
|
Levoč, G. Herrmanna |
61 |
22,-- |
|
Veřejná městská: |
||
|
Ružomberok |
210 |
24,-- |
|
Soukromá s právem veřejnosti: |
||
|
Spišská Sobota, Tatra |
48 |
23,-- |
|
Rožnava, Dra Kosa-Schoppera |
103 |
23,-- |
|
6.047 |
675,-- |
Průměrná sazba činí Kč 22,50, nejnižší sazba činí Kč 19,- (Bánská Štiavnica - Belá), nejvyšší sazba činí Kč 24,- (Trenčín, Ružomberok).
IV. Země Podkarpatoruská.
|
Nemocnice |
Počet lůžek |
Ošetřovací sazba v I. pol. 1929 v Kč |
|
Berehovo (zemská) |
225 |
24- |
|
Mukačevo (státní) |
365 |
24- |
|
Vel. Sevljuš |
201 |
23- |
|
Užhorod |
520 |
23- |
|
1.311 |
94,- |
Průměrná sazba činí Kč 23,50, nejnižší sazba činí Kč 23,- (Vel. Sevljuš), nejvyšší sazba činí Kč 24,- (Berehovo, Mukačevo).
Rekapitulace:
|
Země |
Počet nemocnic |
Počet lůžek |
Ošetřovací sazba |
|
Česká |
90 |
16.407 |
1895 |
|
Moravskoslezská |
35 |
7.873 |
2274 |
|
Slovenská |
30 |
6.047 |
2250 |
|
Podkarpatoruská |
4 |
1.311 |
2350 |
20. Odpočivně a zaopatřovací platy.
Kapitola 20. Odpočivné a zaopatřovací platy.
V důsledku popřevratových poměrů byly odpočivné a zaopatřovací platy postupně několikráte upravovány, což se stalo jednak povolením drahotních přídavků, jednak zvýšením základních odpočivných a zaopatřovacích platů. Tyto úpravy způsobily, že náklad na odpočivné a zaopatřovací platy rok od roku stoupá.
V letech 1919 až 1929 byly podle státních závěrečných účtů vyplaceny na odpočivné a zaopatřovací platy civilní a vojenské (bez státních podniků) tyto částky:
|
v roce |
civilní |
vojenské |
úhrn |
||
|
1919 |
105,6 |
45,8 |
151,4 |
mil. |
Kč |
|
1920 |
170,5 |
68,4 |
238,9 |
" |
" |
|
1921 |
249,2 |
103,4 |
352,6 |
" |
" |
|
1922 |
302,8 |
116,7 |
419,4 |
" |
" |
|
1923 |
360,4 |
136,4 |
496,8 |
" |
" |
|
1924 |
429,2 |
170,3 |
559,5 |
" |
" |
|
1925 |
335,3 |
174,3 |
509,6 |
" |
" |
|
1926 |
387,1 |
181,6 |
568,7 |
" |
" |
|
1927 |
422,9 |
183,7 |
606,6 |
" |
" |
|
1928 |
464,2 |
195,- |
659,2 |
" |
" |
|
1929 |
509,- |
226,8 |
735,8 |
" |
" |
K částečné úhradě těchto výdajů sloužily pensijní příspěvky placené státními zaměstnanci v činné službě, které vynesly:
|
v |
roce |
1919 |
6,3 |
mil. |
Kč |
|
" |
" |
1920 |
30,5 |
" |
" |
|
" |
" |
1921 |
46,8 |
" |
" |
|
" |
" |
1922 |
74,3 |
" |
" |
|
" |
" |
1923 |
122,2 |
" |
" |
|
" |
" |
1924 |
114,5 |
" |
" |
|
" |
" |
1925 |
98,1 |
" |
" |
|
" |
" |
1926 |
111,- |
" |
" |
|
" |
" |
1927 |
105,9 |
" |
" |
|
" |
" |
1928 |
109,9 |
" |
" |
|
" |
" |
1929 |
114,3 |
" |
" |
Pokles nastalý v roce 1925 jak ve výdajích tak i v příjmech, vysvětluje se tím, že do konce roku 1924 byly z této rozpočtové kapitoly hrazeny i odpočivné a zaopatřovací platy státních podniků.
Od 1. ledna 1925 hradí si každý státní podnik pensijní výdaje svých bývalých zaměstnanců z vlastních prostředků provozních, ponechává si však zároveň i pensijní příspěvky, které platí jeho zaměstnanci v činné službě.
Za základ výpočtu rozpočtové potřeby na rok 1931 byl vzat jednak průměr výsledků docílených v roce 1927, 1928 a 1929, jednak průměr výsledků nastavších v prvních měsících roku 1930, k němuž se připočítává potřeba, která pravděpodobně vznikne přírůstkem v dalších měsících roku 1930 a 1931. Nově jest v rozpočtu zařazen náklad na novou úpravu odpočivných a zaopatřovacích platů podle zákona ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., dále částky, které stát poskytuje státním podnikům "Československé státní dráhy" a "Československá pošta" na úhradu vyššího nákladu, který oběma těmto podnikům vznikl provedením zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n. Až dosud byly posléze uvedené částky preliminovány v rozpočtové kapitole 22. "Všeobecná pokladní správa".
|
Na rok 1931 preliminují se výdaje kapitoly 20. částkou |
932,348.000 Kč |
|
na rok 1930 byly preliminovány částkou |
762,912.000 Kč |
|
preliminuje se tudíž v rozpočtu na r. 1931 více o |
169,436.000 Kč |
K tomu se podotýká, že do rozpočtu této kapitoly pro rok 1931 zařazena jest "Refundace vyššího nákladu odpočivných a zaopatřovacích platů podle zákona z 22. prosince 1924 Sb. 287" částkou 31,7 mil. Kč (z toho připadá na železniční zaměstnance 26 mil. Kč a na poštovní zaměstnance 5,7 mil. Kč). Tato refundace byla dosud preliminována ve všeob. pokladní správě.
|
Pro zjištění celkových výdajů které hradí stát ze svých prostředků na odpočivné a zaopatřovací platy vůbec, třeba k odpočivným a zaopatřovacím platům administrativním, preliminovaným částkou |
932,348.000 Kč, |
|
připočísti ještě odpočivné a zaopatřovací platy pensistů státních podniků, které se na rok 1931 preliminují částkou |
1.060,591.300 Kč, |
|
takže v státním rozpočtu na rok 1931 jest v rozpočtové kapitole 20. a v dílčích rozpočtech jednotlivých státních podniků zařaděno na odpočivné a zaopatřovací platy úhrnem |
1.992,939.300 Kč. |
Položka tato se zvyšuje ještě o částku, kterou přispívá stát na úhradu odpočivných a zaopatřovacích platů učitelů škol národních.
|
Příjmy se preliminují na rok 1931 částkou |
104,163.000 Kč, |
|
v rozpočtu na rok 1930 bylo preliminováno |
96,521.000 Kč, |
|
preliminuje se tudíž na rok 1931 více o |
7,642.000 Kč. |
Za základ výpočtu se berou průměrné výsledky v prvých měsících roku 1930 a pravděpodobné výsledky, jaké nastanou v dalších měsících roku 1930 a v roce 1931.
|
Pro přehled celkových příjmů na pensijních příspěvcích a přijatých premiových reservách nutno poznamenati, že k očekávaným příjmům, které platí administrativní státní zaměstnanci v činné službě a které jsou na rok 1931 preliminovány částkou |
104,163.000 Kč, |
|
jest nutno ještě připočítati pensijní příspěvky a prémiové reservy, které přijaly jednotlivé státní podniky od svých zaměstnanců v činné službě v částce |
172,987.200 Kč, |
|
takže v státním rozpočtu na rok 1931 jest na uvedených příjmech zařaděno celkem |
277,150.200 Kč. |
21. Ministerstvo financí.
Kapitola 21. Ministerstvo financí.
Kurs koruny československé byl po celý rok 1929 naprosto stabilní. Státovkový dluh byl splácen podle platných norem z dávky z majetku a platbami ze státní pokladny podle úmluvy mezi státem a Národní bankou. V oboru měnovém vydáno bylo v minulém roce opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929, čís. 166 Sb. z. a n. o konečné úpravě československé měny. Dosavadní měnová jednotka, koruna československá, zůstala nezměněna a uvedena byla jen do přímého poměru ke zlatu, tj. 1 Kč = 44,58 mg ryzího zlata. Připravuje se kodifikace měnových předpisů, v níž vedle sjednocení dosavadních zákonných ustanovení bude zaujato též stanovisko k námětům, které se vyskytly při projednávání dosavadních měnových zákonných předpisů.
V oboru mezistátního práva měnového zůstává nevyřízena jen otázka úpravy závazků a pohledávek ve starých rakouskouherských korunách s Rumunskem. S ostatními státy, pokud již nebyla otázka tato úplně zlikvidována, provádějí se příslušné mezistátní smlouvy.
Přes značnou nezávislost našeho peněžního trhu na peněžním trhu světovém nemohl u nás proběhnouti bez odezvy mohutný hospodářský otřes na burse v New Yorku z podzimu minulého roku, věštící přelom světové konjunktury průmyslové, obchodní i zemědělské. Tyto události vyvolaly u nás tytéž zjevy jako v sousedních státech stejné hospodářské struktury; mimořádnou plynulost peněžního trhu, živenou nechutí k podnikavosti a nedůvěrou k dlouhodobým kapitálovým investicím, která přes zmíněnou pohotovost peněžního trhu brzdila rozvoj trhu kapitálového. Naše peněžní bursa přirozeně reagovala na tento všesvětový proces poklesem kursů akcií; svědčí však jistě o zdravé houževnatosti našeho národního hospodářství, že průběh bursovní krise jest u nás daleko mírnější než mnohde za hranicemi. Opačná bursovní tendence uplatňovala se téměř bez poruchy v ukládacích hodnotách, najmě ve státních půjčkách, jsouc živena citelným nedostatkem možností jinakého vhodnějšího umístění kapitálů. Finanční správa pokračovala podle rozpočtu v úmoru státního dluhu. V roce 1929 splaceno bylo celkem hotově 76,235.000 Kč bonů zálohou z majetkové dávky. Mimo to konány byly i pravidelné umořovací splátky vnitřního dluhu založeného, které činily v roce 1929 448 mil. Kč. Kromě toho bylo umořeno asi 79 mil. Kč dluhů zahraničních.
V rozpočtovém směru trvá neztenčenou měrou úsilí po zamezení virementů a mimoetátních výdajů. Požadavek rozpočtové rovnováhy vyžádal si zvláště za přípravných prací pro rozpočet na rok 1931 soustředěné energie, aby v době hospodářské tísně zamezeno bylo výdajům, jichž není nevyhnutelně zapotřebí, když objevila se řada nových úkolů, jež vyžadovaly se zřetelem na hospodářský vývoj státu bezodkladného řešení.
Přes nepříznivou hospodářskou situaci vyvíjely se příjmy státu do té míry uspokojivě, že státní správa nebyla do dnes nucena použíti zmocnění k uzavírání přechodných dluhů podle finančního zákona pro vyrovnání časové neshody mezi příjmy a výdaji státními během roku. Příjmy státní nescházely se však již v té míře, jako v letech předešlých.
Tento pokles datuje se od roku 1929, což vidno i z toho, že bylo možno konsolidačnímu fondu za tento rok přiděliti z větších výtěžků daňových (srv. čl. XIX. finančního zákona pro rok 1929) - proti poměrně značným přídělům za léta 1927 a 1928 - pouze částku 6,996.843,50 Kč.
Výnos přímých daní za rok 1929 jeví proti výnosu za rok 1928 jistý menší vzestup. Výnos ten pochází stejně, jako výnos za r. 1928, dílem z plateb na staré nedoplatky z let 1926 a předchozích, dílem z plateb na nové předpisy daní přímých za léta 1927 a 1928 a ze zákonných plateb zálohových na dosud nepředepsané daně za rok 1929. Likvidace starých nedoplatků z let 1926 a předchozích nemohla ani v roce 1929 býti ještě skončena a pravděpodobně ještě nějakou dobu potrvá, protože usilovnější vymáhání nedoplatků je ztěžováno hospodářskou depresí. V roce 1929 byla provedena reforma účtování přímých daní (daně z obratu a přepychové) u berních úřadů, sledující, přizpůsobení účetních předpisů novému zákonu o přímých daních, unifikaci těchto předpisů a zjednodušení a zároveň zdokonalení účtování přímých daní (daně z obratu a přepychové). Pokud se týče vyměřování přímých daní v roce 1929 (vyměřovány byly daně za rok 1928), vykazuje toto proti roku 1928 značný pokrok jak pokud jde a správnost řízení, tak i pokud jde o včasné provedení vyměřovacích prací. Vzhledem k došlým stížnostem zájmových korporací na příliš široké používání dotazovacího práva podle § 301, odst. 1, zákona o př. d., vyměřovacími úřady vydalo ministerstvo financí podrobné pokyny o používání řeč. práva. V oboru důchodové daně vybírané srážkou byla pozměněna kompetence dozorčích úřadů vyměřovacích, čímž zjednána podstatná úleva v příslušné agendě zaměstnavatelů. Na podkladě elaborátu státního úřadu statistického sestavena pro účely finanční správy podrobná statistika daně důchodové za rok 1827, čímž byl usnadněn žádoucí přehled o daňovém zatíženi jednotlivých vrstev poplatnictva po provedené daňové reformě.
Výnos nepřímých daní (spotřebních a obchodových) vyvíjel se v celku dosti příznivě, jakkoliv hospodářské poměry se v některých průmyslových odvětvích zhoršily (to platí zejména o oslabení staveb. ruchu a o menším zaměstnání v tzv. těžkém průmyslu). Ministerstvo financí připravilo návrh zákona o dani z piva pro úhradu schodků v samosprávě, který však nebyl dosud zákonodárnými sbory projednán.
V oboru státních poplatků věnovala správa finanční zvýšenou péči vymáhání nedoplatků, což se projevilo zvýšeným výnosem. V unifikaci poplatkového práva se s největším úsilím pokračuje.
V oboru celním bylo pokračováno v usměrnění praxe při provádění celního zákona č. 114/1927 Sb. z. a n. a prováděcího nařízení k němu č. 168/1927 Sb. z. a n., při čemž ministerstvo financí zejména přezkoušelo prozatímní popis vnitřní celní hranice a seznam obcí ležících v pohraničním pásmu, opravilo a doplnilo je a vyhlásilo nový popis a nový seznam vyhláškou ze dne 13. března 1929, č. 67 Sb. z. a n.
Skutečný výnos cla v roce 1929 při srovnání e skutečným výnosem v roce 1928 byl menší a projevovaly se tu již prvky nastávající hospodářské deprese. Agenda povalování slevy cla ze strojů v tuzemsku nevyráběných a potřebných ke zdokonalení domácí výroby podle zákonů č. 58/1925 a č. 196/1928 Sb. z. a n., pokud se týče podle opatření Stálého výboru č. 158/1929 Sb. z. a n. neklesla, nýbrž naopak nabyla ještě značnějšího rozsahu. Za spolupůsobení ministerstva obchodu a ministerstva zemědělství byly vypracovány osnovy vládních nařízení č. 22, 28, 62, 77, 87, 92, 110 a 141/1929 Sb. z. a n., jimiž se mění některá ustanovení celního sazebníku a vysvětlivek k němu.
V personálním oboru bylo v roce 1930 pokračováno v provádění platových zákonů. Resystemisace služebních míst ve všech resortech ocitla se ve vrcholném stadiu: veškerý materiál soustředěný ohledně všech resortů v ministerstvu financí byl projednáván detailně v normalisační a systemisační komisi. Elaborát vyšlý z této komise byl v ministerstvu financí spracován a předložen kompetentním činitelům. Dále došlo k nové úpravě pensí staropensistů zákonem ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n. a vládním nařízením ze dne 26. června 1930, č. 96 Sb. z. a n., jež se provede ve třech etapách.
V návrhu rozpočtu ministerstva financí na rok 1931 provedeny byly závažné změny po stránce formální i věcné.
Úvěry "Všeobecné pokladní správy", jež tvořily v rozpočtu na rok 1930 samostatnou kapitolu 22., sloučeny byly z organisačních důvodů s rozpočtem ministerstva financí a jsou zařazeny v příjmech i ve výdajích jako titul 5. rozpočtu kapitoly 21. "Ministerstvo financí".
|
V návrhu rozpočtu na rok 1931 preliminují se výdaje kapitoly 21. "Ministerstvo financí" částkou |
2.984,6 mil. Kč |
|
|
Pro srovnání s rozpočtem na rok 1930 je třeba vzhledem k tomu, co shora řečeno, k celkovým výdajům kapitoly 21. rozpočtu na rok 1930 v částce |
555,0 mil. Kč |
|
|
připočísti výdaje rozpočtu kapitoly 22, v částce |
2.344,0 mil. Kč |
|
|
úhrn |
2.899,0 mil. Kč |
|
|
Poněvadž z rozpočtu Všeobecné pokladní správy na rok 1931 kap. 21., tit. 5. byl vyloučen úvěr na "Refundaci vyššího nákladu odpočivných a zaopatřovacích platů" a dále náhrada hodnoty poštovného za zásilky porta prosté, dlužno pro srovnání s rokem 1931 obdobně z úhrnu 2.899 mil. Kč vyloučiti pro týž účel zařazené úvěry 34 + 60 mil. Kč = |
940 mil. Kč |
|
|
2.805,0 mil. Kč |
||
|
Je tedy rozpočet kapitoly 21. na rok 1931 o |
179,6 mil. Kč |
|
|
větší, než tomu odpovídající výdaje rozpočtu na rok 1930. |
Zvýšení to odůvodňuje se v prvé řadě zvýšením potřeby spojené s "Nákladem na úpravu systemisace služebních míst" v tit. 5., § 6., pol. 5., o 57 mil. Kč, zařazením úvěru na "Vánoční příspěvek zaměstnancům státní správy" v částce 110 mil. Kč a zvýšením "Příspěvku státní správy na úhradu státního dluhu" v titulu 5., § 1., o 25 mil. Kč.
Vedle toho v rozpočtu kapitoly 21. jeví se celá řada menších posunů ve formě nových úvěrů neb zvýšení, z nichž jako významnější dlužno jmenovati nově zařazený úvěr na "Odškodnění poručencům za znehodnocené válečné půjčky a renty" v titulu 5., § 4., pol. 6. ve výši 4,9 mil. Kč, vzestup potřeby na "Výlohy spojené se šekovým řízením" v titulu 5., § 6. o 4,8 mil. Kč, vyšší "Výrobní výdaje za známky a blankety a kolkové rekvisity" v tit. 3., § 5., pol. 2. o 1,5 mil. Kč, zvýšení "Náhradních úroků z vrácených přímých daní" v tit. 3., § 1., pol. 2. o 2,1 mil. Kč. Také v úvěru na úpravu měny v tit. 5., § 3. jeví se zvýšení o 1,8 mil. Kč.
Toto značné zvýšení potřeby jest jen do malé míry paralysováno vyloučením úvěru na úrocích a výlohách ze šekového řízení, z běžných účtů státních podniků a z přechodných úvěrů, jenž v rozpočtu na rok 1930 byl preliminován částkou 12,5 mil. Kč, kdežto v rozpočtu na rok 1931 kompensuje se s příjmy na stejnojmenné položce na nulu. Mimo to doznala snížení celková potřeba v titulu 2. "Podřízené úřady a orgány" o 5,6 mil. Kč, v titulu 5., § 4., pol. 2. "Závazky z převzatých záruk" o 4,1 mil. Kč mimo jiné menší diference.
|
Příjmy rozpočtu kapitoly 21. "Ministerstvo financí" jsou preliminovány částkou |
9.363,3 mil. Kč |
|
|
Poněvadž v rozpočtu na rok 1931 byly sloučeny příjmy rozpočtu "Všeobecné pokladní správy" s příjmy rozpočtu "Ministerstva financí", nutno pro srovnání rozpočtu kapitoly 21. na rok 1931 obdobně sloučiti příjmy rozpočtu na rok 1930 kapitoly 21. |
7.420,6 mil. Kč |
|
|
a kapitoly 22 |
1.523,5 mil. Kč |
|
|
8.944,1 mil. Kč |
||
|
Jsou tedy příjmy kap. 21 na rok 1931 o |
419,2 mil. Kč |
|
|
vyšší než tomu odpovídající příjmy na rok 1930. |
Zvýšení to odůvodňuje se zvýšeným odhadem příjmů v kapitole 21., tit. 3., "Přímé daně" o ca 68 mil. Kč, ačkoli na všeobecné dani výdělkové a zvláštní dani výdělkové nutno počítati se zřetelem k dosaženým výsledkům na těchto daních s mírným poklesem. Značné dosud nedoplatky na přímých daních odůvodňují dostatečně zařazený zvýšený výnos. Další zvýšení jeví se v tit. 3., § 2. u daně z obratu a daně přepychové o 93 mil. Kč se zřetelem k dosaženým výsledkům za minulá léta a o 33 mil. Kč v tit. 3., § 3. "Cla", kdež přihlíží se sice k očekávanému snížení příjmu na dovozních clech, k němuž dojde rozšířením režimu dovozních listů na další druhy zboží, ale současně bere se zřetel k očekávanému zvýšení výnosu v důsledku uzákonění celních přirážek a přeměny kusových celních sazeb dobytka na sazbu váhovou.
Vzestup u spotřebních daní o ca 56 mil. Kč je plně odůvodněn normálním vzestupem spotřeby. Také vyšší příjmy v tit. 3., § 5. "Poplatky" o 38 mil. Kč se zřetelem k dosaženým již výsledkům za minulá léta mají věcný podklad. Podstatné zvýšení jeví se u tit. 5., § 1 v saldě státních podniků, kdež příznivý vývoj způsoben je v prvé řadě ziskem Tabákové režie.
Vývoj kursů státních půjček znázorňuje následující tabulka, uvádějící kursy státních půjček ke konci roku 1929 a z konce prvních dvou čtvrtletí 1930. Stálý zájem o státní půjčky, zračící se v jejich vyrovnané kursovní hladině, měl hlavní vzpruhu v nebývalé plynulosti peněžního trhu, jak již napřed o tom byla řeč.