Skutečně se vystěhovalo do zámořských států:
Země |
1927 |
1928 |
1929 |
U. S. A |
3.177 |
3.483 |
4.191 |
Kanada... |
6.301 |
8.184 |
4.116 |
Střední Amerika |
268 |
54 |
25 |
Argentina |
4.426 |
2.958 |
4.246 |
Uruguay |
313 |
402 |
387 |
Brasilie |
99 |
113 |
174 |
Ostatní Jižní Amerika |
42 |
38 |
61 |
Asie a Afrika |
7 |
4 |
5 |
Australie a Oceanie |
200 |
225 |
17 |
Celkem |
14.833 |
15.461 |
13.222 |
Ve vystěhovalectví zámořském stále jest nejvíce čekatelů na vystěhování do U. S. A. Kvota 2.874 zůstala i na rok 1930 a jest i nadále vyhrazena přednostním třídám příbuzenským a zemědělským. Převyšuje-li počet osob vystěhovavších se do U. S. A. roční kvotu, jde v tom případě o určité příbuzné amerických občanů, kteří odcházejí mimo kvotu. Odchod vystěhovalců do U. S. A. jest ministerstvem sociální péče přesně upraven v dohodě s americkým generálním konsulátem v Praze podle pořadových a přednostních nároků vystěhovalců.
Kanada, která dosud vykazovala největší počet vystěhovalců zámořských, omezila silně v roce 1929 kontingent přistěhovalců ze střední Evropy a pokračuje v omezování i v roce 1930. Počet vystěhovalců z ČSR do Kanady klesl proti roku 1928 téměř na polovinu, zároveň však vzrostl počet vystěhovalců do Argentiny, takže byl v roce 1929 počet vystěhovalců do U. S. A., Kanady a Argentiny, kteréžto 3 země stále jsou hlavním cílem našeho vystěhovalectví zámořského, skoro stejný. V Kanadě, která jest cílem vystěhovalectví výhradně zemědělského, učiněno bylo opatření pomocí Československého ústavu zahraničního ke koncentraci a společnému osazování těchto vystěhovalců, které určité výsledky přineslo již v roce 1930. V Argentině byla přeorganisována pomocná služba vystěhovalecká za pomoci tamních krajanských spolků.
Ve vystěhovalectví kontinentálním lze pozorovati tendenci vzestupnou, zatím co vystěhovalectví zámořské pokleslo. Jest to Francie a Belgie která v roce 1929 umístila velké procento našich vystěhovalců na svém pracovním trhu, zatím co do ostatních států evropských vystěhovalectví naše pokleslo neb se udržuje na dřívější celkem nepatrné míře. Odchod vystěhovalců do Francie a Belgie, stejně jako odchod sezónních vystěhovalců zemědělských do Rakouska a Německa, který v roce 1929 dosáhl počtu 20.119 osob, děje se organisovaně za pomoci úřadů práce. Poměry našich vystěhovalců zvláště v Německu, Rakousku a v poslední době i v S. S. S. R. se následkem hospodářské krise, nezaměstnanosti a i z jiných důvodů zhoršily a je nutno ve zvýšené míře je podpořiti nouzovými podporami a repatriacemi.
Koncesi pro dopravu vystěhovalců obdrželo v roce 1930 celkem 16 dopravních společností, 15 cizozemských a 1 domácí. Jsou podrobeny kontrole jak uvnitř tak i mimo hranice státní a také během jízdy lodí, kteroužto kontrolou byla zaručena našim vystěhovalcům účinná ochrana během cesty. Policejní služba vystěhovalecká bdí nad vystěhovaleckými agenty a podvodníky, Státní zdravotní revisní stanice vystěhovalecká ve Svatobořicích a Státní vystěhovalecká stanice v Libni slouží vystěhovalcům ku spolehlivé službě zdravotní a k levnému ubytování i ochraně před nekalými živly. V roce 1930 vešla v činnost nově vybudovaná moderní stanice v Libni místo dosavadní provisorní.
Za pomoci Československého Červeného kříže, Československého ústavu zahraničního a Spolku sv. Rafaela byla vybudována síť dobrovolných pracovníku a poradců vystěhovaleckých, k jichž informaci byla vydána praktická a přehledná příručka. Ministerstvo sociální péče vydává mimo to zvláštní věstník "Vystěhovalecký Zpravodaj", který ve lhůtách 14 denních přináší aktuelní a praktické zprávy a poměrech vystěhovaleckých pro úřady a vystěhovalecké pracovníky.
Péče o nezaměstnané.
Ke dni 31. prosince 1929 byly 142 odborové svazy, které ve smyslu § 4, odst. 3., zákona č. 267/1921 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných, měly od ministerstva sociální péče svolení zprostředkovati svým členům výplatu státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti. Proti roku 1928 zvýšil se počet svazů o 3.
V roce 1929 bylo předloženo ke zúčtování odborovými svazy celkem 113.422 podpůrných případů.
V témže roce bylo odborovými svazy ministerstvu sociální péče předloženo k zúčtování:
na podpoře organisační |
13,819.492 Kč, |
na státním příspěvku |
18,800.433 Kč, |
celkem |
32,619.925 Kč. |
Skutečná výplata z důvodů podpůrné akce byla jak z úvěrů odborových organisací, tak i na účet státní: pokladny větší, jelikož k těmto právě uvedeným výdajům jest třeba přičísti náklady režijní, zejména pokud se týče výdajů ze státní pokladny; jest to režijní příspěvek státem přiznaný odborovým organisacím, náhrada za dopravu nezaměstnaných po železnici, na kterouž výhodu podle zákona o státním příspěvku mají tito nárok.
Koncem prvé poloviny roku 19130, tj. ke dni 30. června 1930, bylo 147 odborových svazů, které ve smyslu § 4, odst. 3., zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. měly od ministerstva sociální péče svolení zprostředkovati svým členům výplatu státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti.
V prvé polovině roku 1930 bylo předloženo k zúčtování odborovými svazy celkem 90.898 podpůrných případů.
V téže době bylo odborovými svazy ministerstvu sociální péče předloženo k zúčtování:
na podpoře organisační |
12.,068.23213 Kč, |
na státním příspěvku |
16,508.30406 Kč, |
celkem |
28,576.53619 Kč. |
Celkové výdaje učiněné v oboru péče o nezaměstnané v roce 1929 a v I. pololetí 1930 uvádí příloha č. 10.
V příští době bude péče o nezaměstnané prováděna ve větším měřítku, neboť zákon č. 267/1921 Sb. z. a n. byl pozměněn a doplněn zákonem ze dne 5. června 1930, č. 74 Sb. z. a n., kterým byla prodloužena podpůrná doba z dosavadních 13 týdnů na 2.6 týdnů, resp. vyplácí-li se státní příspěvek měsíčně, na další 3 měsíce a kterým byla nově zavedena jednak zvláštní podpora organisační se státním příspěvkem po dobu 13 týdnů v roce pro případ mimořádné nezaměstnanosti, jednak produktivní péče o nezaměstnané nouzovými pracemi za přispění státu.
Pomoc poskytovaná nezaměstnaným ve formě podpory organisační a státního příspěvku na podkladě zákona ze dne 19, července 1921, č. 267 Sb. z. a n., co do výše a hodnoty, tak i pokud se týče časového rozsahu, nevyrovnávala se analogickému podporování osob nezaměstnaných ve státech cizích, zejména státech sousedních. Tato okolnost, jakož i od podzimu roku 1929 stále se zhoršující hospodářská situace, byla příčinou toho, že v prvém pololetí roku 1930 došla k projednání novely k zákonu o státním příspěvku, která vyšla jako zákon ze dne 5. června 1930, č. 74 Sb. z. a n., jímž dosavadní podpůrná péče byla značnou měrou zlepšena a rozšířena. Novelou byla prodloužena podpůrná doba na 26 týdnů v jednom roce, tj. na dobu dvakrát tak dlouhou než tomu bylo dříve. Státní příspěvek rovná se co do výše trojnásobku podpory, kterou podporovanému vyplácí odborová organisace ze svých peněz. U ženatého člena nebo provdané členky,.kteří prokáží alespoň jednoroční dobu členství v odborové organisaci, dále u svobodného člena nebo členky, kteří prokáží pětiletou dobu členství v odborové organisaci, činí státní příspěvek čtyřnásobek organisační podpory. Mimo to ministr sociální péče byl zmocněn, aby stejný čtyřnásobek přiřkl svobodným členům a členkám, pečujícím o, své děti, nebo starají-li se a své rodiče, starší 65 let, s nimiž žijí ve společné domácnosti. Současně byla stanovena maximální výše státního příspěvku částkou 18 Kč denně. Mimo to novelou byl přiznán další státní příspěvek na dobu 13 týdnů pro dobu přechodnou těm členům, kteří nárok na podporu organisační a státní příspěvek podle starých předpisů již zcela vyčerpali. Dalším velmi významným rozšířením a zlepšením péče o nezaměstnané jest ustanovení o podporách v případě mimořádné nezaměstnanosti a zřízení produktivní péče o nezaměstnané, podle níž může ministr sociální peče z prostředků, určených k čelení nezaměstnanosti, podporovati nouzové práce, podnikané veřejnoprávními osobami právnickými ve veřejném zájmu.
Mimo provádění podpůrné akce, spočívající na podkladě zákonném, uvedla ministerstva sociální péče v život, jsouc k tomu vedeno zhoršováním situace na trhu práce, pro nezaměstnané dělnictvo, především textilní a sklářské mimořádnou podpůrnou akci v řadě nouzových okresů. K provedení mimořádné akce podpůrné byla reservována z úvěru státního částka 3,560.000 Kč a to částka 2,040.000 Kč z úvěru rozpočtu roku 1929 a částka 1,520.000 Kč z úvěru rozpočtu roku 1930. Mimořádnou podporu v nezaměstnanosti obdrželi nezaměstnaní, kteří byli bez práce alespoň již 13 týdnů, ve výši 5 Kč denně ženatí a 3 Kč denně svobodní a to bez zřetele, zda byli organisováni v odborových svazech či nikoli.
V měsíci červenci roku 1930 byla ve smyslu usnesení ministerské rady za pomocí obcí a okresů zavedena ministerstvem sociální péče státní stravovací akce pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující. Také tato akce týká se jak osob odborově organisovaných, tak i osob neorganisovaných.
Dosavadní úprava pojištění pro případy nezaměstnanosti v Československé republice spočívá na principu dobrovolného pojištění podle tzv. systému gentského. Systém ten má jisté závady a hodí se pouze pro poměry, kdy jest mírná nezaměstnanost. Proto ministerstvo sociální péče dosavadní systém podpůrný pokládá za přechodný a za přípravu podpůrné akce, spočívající na obligatorním pojištění pro případ nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu současně při projednávání novely zákona o státním příspěvku byla utvořena k přípravě zmíněného zákona o obligatorním pojištění pro případ nezaměstnanosti v ministerstvu sociální péče zvláštní komise, jejímž předsedou je posl. Dr. Lev Winter a jejímiž členy jmenováni byli odborníci, pracující v otázkách péče o nezaměstnané a to zejména z řad pracovníků parlamentárních.
Státní starobní podpory.
Prováděním zákona č. 43/1929 Sb. z. a n. o státních starobních podporách, se ukázalo, že odhady uvedené v důvodové zprávě k vládnímu návrhu tohoto zákona jsou skutečností převýšeny. Bližší data uvedena jsou v přílohách č. 11. a 12. Došly také mnohé žádosti z ciziny, nejvíce z Německa a z Rakouska, které byly z valné části příznivě vyřízeny. Z příslušníků cizích států, bydlících v ČSR, jsou podpory poskytovány pouze příslušníkům republiky Německé, poněvadž zatím pouze s Německem byla sjednána reciprocita. O sjednání reciprocity s jinými státy, jmenovitě s republikou Rakouskou, se jedná. Přehled vyplacených starobních podpor v I. pololetí roku 1930 vyznačen v přiložené tabulce (příloha č. 12.).
Pro rok 1931 se připravuje vydání novely k zákonu o státních, starobních podporách. Se státním statistickým úřadem pracuje se na přípravách pro statistiku chudinství, která má býti provedena v roce 1931 až 1932 a má tvořiti podklad k jednotné úpravě tohoto oboru sociální péče v celém státě.
Celkové výdaje této kapitoly zařaďují se částkou |
865,2 mil. Kč, |
což jest proti rozpočtu schválenému pro rok 1930 částkou |
824,1 mil. Kč, |
více o |
41,1 mil. Kč. |
Zvýšení toto hlavně způsobeno bylo novými zákony schválenými Národním shromážděním v roce 1930. Provedení nového zákona o stavebním ruchu vyžaduje vyšší potřeby o 150 mil. Kč a provedení novely zákona o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaným zvyšuje příslušné položky o 510 mil. Kč.
Pro vzrůst úkolů v bytové péči, vzhledem k shora zmíněnému novému zákonu, bylo nutno zvýšiti částky určené na podpory stavebních sdružení a odborových organisací o 0,2 mil. Kč.
V oboru sociálního pojištění stoupáním důchodců zvyšuje se potřeba na státní příspěvky podle § 123 zákona č. 221/1924 ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, a podle § 176 zákona č. 26/1929 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, o celkovou částku 2,3 mil. Kč. K úhradě příspěvku státu na umoření dluhu nemocenských pojišťoven zařaďuje se do rozpočtu nově částka 3,0 mil. Kč. Jelikož od posledních voleb do Léčebného fondu veřejných zaměstnanců uplynulo zákonem stanovené funkční období, bude nutno v roce 1931 provésti nové volby, což vyžádá si nákladu 0,8 mil. Kč.
V oboru péče o mládež nutno zařaditi vyšší potřebu o 1,2 mil. Kč na provádění zákona o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských vzhledem k schválenému vládnímu nařízení k tomuto zákonu v r. 1930. V důsledku větších úkolů a povinností ukládaných dobrovolným korporacím provádějícím péči o mládež a péči a matky a kojence bude nutno tyto spolky ve větší míře podporovati též finančně a proto zvyšuje se subvenční položka "Podpory na sociální zařízení pro péči o mládež a na ochranu matek a kojenců" o 3,3 mil. Kč. Nutnost ve větším měřítku podpořiti výchovu sociálních pracovníků, propagační a organisační akce, pokud se dotýkají péče o mládež, způsobuje zvýšení příslušného úvěru o 0,2 mil. Kč.
Zhoršením hospodářských poměrů postiženi jsou též váleční poškozenci a proto zvyšuje se položka na charitativní péči o 0,5 mil. Kč, aby mohlo ministerstvo intensivněji pokračovati ve snaze o zabezpečení existence válečných invalidů.
Větší podpora dělnických družstev a odborné družstevní výchovy vyžádá si zvýšeného nákladu o 0,2 mil. Kč.
Jelikož je více osob podporovaných podle zákona o státních starobních podporách, než bylo očekáváno podle důvodové zprávy k tomuto zákonu, bylo nutno zvýšiti příslušnou položku o 8,0 mil. Kč.
Naproti tomu snížila se režie ústřední správy o 0,3 mil. Kč a u úřadů pro péči o válečné poškozence o 0,4 mil. Kč, a to hlavně menší potřebou na platy jednak stálých, jednak smluvních zaměstnanců a u státních ústavů pro péči o mládež v zemích Slovenské a Podkarpatoruské o 0,2 mil. Kč poklesem věcných výdajů.
V důsledku pokročilého postupu ve vybudování sociálního pojištění snižuje se potřeba na "Přípravné práce pro vybudování sociálního pojištění" o 0,15 mil. Kč. Vzhledem k ratifikaci mezistátní úmluvy s Rakouskem ve smyslu článku 275 mírové smlouvy St. Germainské, jest potřeba, u položky "Placení zálohou důchodův úrazových, pensijních, invalidních a starobních" nižší o 0,9 mil. Kč.
Platnost zákona o zabírání bytů obcemi omezena byla dnem 31. prosince 1930 a proto snižuje se potřeba na zabírání bytů o 0,15 mil. Kč.
Zemský ústřední úřad práce v Praze a zemské centrály práce v Čechách byly prohlášeny za zemské ústavy a proto jejich rozpočet osobní i věcný byl převeden z rozpočtu ministerstva sociální péče do rozpočtu země České a nastalo tudíž v kapitole 17. snížení o 1,1 mil. Kč.
V důsledku přirozeného úbytku válečných poškozenců a pozůstalých po nich snižuje se potřeba na požitky válečných poškozenců 41,3 mil. Kč. Podotýká se, že i po tomto snížení jest v rozpočtu pamatováno na náklady v částce 13,5 mil. Kč, které si vyžádá provedení novely požitkového zákona.
Konečně snižuje se potřeba na osobní výdaje v oboru přistěhovaleckém a vystěhovaleckém podle získaných zkušeností v minulých letech o 0,1 mil. Kč.
Celkové příjmy zařazují se částkou |
17,7 mil. Kč, |
tj. proti příjmům preliminovaným v roce 1930 částkou |
18,4 mil. Kč, |
méně o |
0,7 mil. Kč, |
a to snížením příjmů v oboru bytové péče v důsledku sníženého stavu přímých zápůjček způsobeného částečným splacením a konvertováním v zápůjčky zaručené.
17. Ministerstvo sociální péče.
Příloha č. 1.
Čs. státní ústavy sociální péče o mládež v zemích Slovenské a Podkarpatoruské.
Stav chovanců.
V ústavu |
U pěstounů |
Celkem |
Z toho kojenců |
|
V čs. státním dětském domově v Košicích |
110 |
1.700 |
1.810 |
335 |
V čs. státním dětském domově v Rim. Sobotě |
80 |
3.220 |
3.300 |
320 |
V čs. státním dětském domově v Mukačevě s pobočkou v Sevluši |
280 |
1.340 |
1.620 |
260 |
Počet chovanců v čs. státních domovech celkem |
470 |
6.260 |
6.730 |
915 |
V čs. státních ústavech hluchoněmých: |
||||
v Kremnici |
180 |
180 |
360 |
- |
v Jelšavě |
- |
80 |
80 |
- |
v Dubnici n. V. |
- |
95 |
95 |
- |
v Komárně |
50 |
50 |
100 |
- |
v Užhorodě |
130 |
- |
130 |
- |
Počet chovanců v čs. státních ústavech hluchoněmých celkem |
360 |
405 |
765 |
- |
V čs. státním sirotčinci ve Slov. Lupči |
110 |
- |
110 |
- |
V čs. státním ústavě pro slepé v Levoči |
45 |
- |
45 |
- |
Počet chovanců v čs. státních ústavech celkem |
985 |
6.665 |
7.650 |
915 |
V čs. státním domově v Košicích stoupl počet dětí od 1./1. do 31./3. 1930 o |
90 |
V čs. státním domově v Rim. Sobotě stoupl počet dětí od 1./1. do 31./6. 1930 o |
110 |
V čs. státním domově v Mukačevě stoupl počet dětí od 1./1. do 31./3. 1930 o |
32 |
tedy v čs. státních domovech celkem o |
232 |
17. Ministerstvo sociální péče.
Příloha č. 2.
Zprostředkování práce v Československé republice v letech 1921 - 1930.
Rok |
Měsíc |
Přihlášených uchazečů |
Přihlášených míst |
Obsazených míst |
1921 |
Úhrnem |
1,595.765 |
769.295 |
478.715 |
1922 |
Úhrnem |
2,356.198 |
760.388 |
532.370 |
1923 |
Úhrnem |
3,699.4713 |
983.698 |
754.495 |
1924 |
Úhrnem |
2,227.276 |
1,084.547 |
777.857 |
1925 |
Úhrnem |
1,423.992 |
927.484 |
616.455 |
1926 |
Úhrnem |
1,666.908 |
814.103 |
553.471 |
1927 |
Úhrnem |
1,458.752 |
827.996 |
569.548 |
1928 |
Úhrnem |
1,244.609 |
927.452 |
594.796 |
1929 |
Leden |
106.987 |
59.081 |
3 7.072 |
Únor |
106.019 |
55.233 |
31.565 |
|
Březen |
115.896 |
72.038 |
43.665 |
|
Duben |
125.502 |
91.743 |
59.583 |
|
Květen |
109.632 |
99.447 |
66.754 |
|
Červen |
94.437 |
78.703 |
44.403 |
|
Červenec |
95.950 |
82.544 |
46.812 |
|
Srpen |
94.120 |
85.583 |
43.566 |
|
Září |
171.759 |
160.435 |
119.684 |
|
Říjen |
118.268 |
100.817 |
66.747 |
|
Listopad |
96.718 |
67.130 |
43.035 |
|
Prosinec |
93.300 |
44.421 |
24.677 |
|
Úhrnem |
1,328.588 |
997.175 |
627.563 |
|
1930 |
Leden |
128.027 |
53.820 |
34.905 |
Únor |
141.138 |
50.585 |
30.406 |
|
Březen |
163.405 |
68.469 |
43.802 |
|
Duben |
165.178 |
76.654 |
50.492 |
|
Květen |
155.062 |
86.230 |
60.807 |
|
Červen |
141.884 |
68.855 |
42.950 |
17. Ministerstvo sociální péče.
Příloha č. 6.
Statistický výkaz o válečných poškozencích podle stavu k 31. prosinci 1929.
Běž. čís. |
Váleční poškozenci |
Čechy |
Morava a Slezsko |
Slovensko |
Podkarpatská Rus |
Dohromady |
Váleční invalidé: |
||||||
1 |
Počet válečných invalidů, přihlášených o důchod vůbec a vedených v patrnosti |
160.571 |
75.095 |
69.736 |
14.805 |
320.207 |
2 |
Počet válečných invalidů, jimž důchod byl přiznán |
98.096 |
44.298 |
35.008 |
7.070 |
184.472 |
3 |
Počet válečných invalidů, jimž důchod se vyplácí |
53.564 |
21.451 |
23.981 |
4.783 |
103.779 |
Válečné vdovy: |
||||||
1 |
Počet válečných vdov, přihlášených o důchod |
86.674 |
33.320 |
42.390 |
7.347 |
169.731 |
2 |
Počet válečných vdov, jimž důchod byl přiznán |
74.574 |
28.164 |
34.411 |
6.399 |
143.548 |
3 |
Počet válečných vdov, jimž důchod se vyplácí |
44.419 |
17.349 |
22.070 |
4.034 |
87.872 |
Váleční sirotci: |
||||||
1 |
Počet válečných sirotků, přihlášených o důchod |
165.853 |
74.622 |
85.676 |
14.693 |
340.844 |
2 |
Počet válečných sirotků, jimž důchod byl přiznán |
142.995 |
60.520 |
74.704 |
13.755 |
291.974 |
3 |
Počet válečných sirotků, jimž důchod se vyplácí |
65.408 |
30.238 |
34.715 |
6.829 |
137.190 |
Váleční předci a sourozenci: |
||||||
1 |
Počet válečných předků a sourozenců, přihlášených o důchod |
71.483 |
37.227 |
31.805 |
7.346 |
147.861 |
2 |
Počet válečných předků a sourozenců, jimž důchod byl přiznán |
49.911 |
27.476 |
19.485 |
6.472 |
103.344 |
3 |
Počet válečných předků a sourozenců, jimž důchod se vyplácí |
31.127 |
16.409 |
11.975 |
3.940 |
63.451 |
Úhrnem válečných poškozenců: |
||||||
1 |
Počet všech válečných poškozenců, přihlášených o důchod vůbec a vedených v patrnosti |
484.581 |
220.264 |
229.607 |
44.191 |
978.643 |
2 |
Počet všech válečných poškozenců, jimž důchod byl přiznán |
365.576 |
160.458 |
163.608 |
33.696 |
723.338 |
3 |
Počet všech válečných poškozenců, jimž důchod se vyplácí |
194.518 |
85.447 |
92.741 |
19.586 |
392.292 |
Poznámka: |
||||||
1 |
Počet válečných slepců úplných |
214 |
117 |
107 |
27 |
465 |
2 |
Počet válečných slepců praktických (tj. takových, u nichž schopnost vidění nebyla sice úplně zničena, avšak přece snížena, takže nevidí, rozeznávajíce pouze tmu a světlo, pohyb ruky v malé vzdálenosti před očima a pod.) |
116 |
10 |
47 |
2 |
175 |
3 |
Počet válečných invalidů bezmocných, potřebujících stálé pomoci osoby druhé |
62 |
265 |
87 |
8 |
422 |
1 |
Počet válečných invalidů, jichž výdělečná schopnost byla snížena o |
|||||
a) 20 - 100% |
80.554 |
32.966 |
33.956 |
5.383 |
153.059 |
|
b) 0 - 19% |
32.737 |
23.847 |
12.899 |
4.589 |
74.067 |