Skutečně se vystěhovalo do zámořských států:

Země

1927

1928

1929

U. S. A

3.177

3.483

4.191

Kanada...

6.301

8.184

4.116

Střední Amerika

268

54

25

Argentina

4.426

2.958

4.246

Uruguay

313

402

387

Brasilie

99

113

174

Ostatní Jižní Amerika

42

38

61

Asie a Afrika

7

4

5

Australie a Oceanie

200

225

17

Celkem

14.833

15.461

13.222


 

Ve vystěhovalectví zámořském stále jest nejvíce čekatelů na vystěhování do U. S. A. Kvota 2.874 zůstala i na rok 1930 a jest i nadále vyhrazena přednostním třídám příbuzenským a zemědělským. Převyšuje-li počet osob vystěhovavších se do U. S. A. roční kvotu, jde v tom případě o určité příbuzné amerických občanů, kteří odcházejí mimo kvotu. Odchod vystěhovalců do U. S. A. jest ministerstvem sociální péče přesně upraven v dohodě s americkým generálním konsulátem v Praze podle pořadových a přednostních nároků vystěhovalců.

Kanada, která dosud vykazovala největší počet vystěhovalců zámořských, omezila silně v roce 1929 kontingent přistěhovalců ze střední Evropy a pokračuje v omezování i v roce 1930. Počet vystěhovalců z ČSR do Kanady klesl proti roku 1928 téměř na polovinu, zároveň však vzrostl počet vystěhovalců do Argentiny, takže byl v roce 1929 počet vystěhovalců do U. S. A., Kanady a Argentiny, kteréžto 3 země stále jsou hlavním cílem našeho vystěhovalectví zámořského, skoro stejný. V Kanadě, která jest cílem vystěhovalectví výhradně zemědělského, učiněno bylo opatření pomocí Československého ústavu zahraničního ke koncentraci a společnému osazování těchto vystěhovalců, které určité výsledky přineslo již v roce 1930. V Argentině byla přeorganisována pomocná služba vystěhovalecká za pomoci tamních krajanských spolků.

Ve vystěhovalectví kontinentálním lze pozorovati tendenci vzestupnou, zatím co vystěhovalectví zámořské pokleslo. Jest to Francie a Belgie která v roce 1929 umístila velké procento našich vystěhovalců na svém pracovním trhu, zatím co do ostatních států evropských vystěhovalectví naše pokleslo neb se udržuje na dřívější celkem nepatrné míře. Odchod vystěhovalců do Francie a Belgie, stejně jako odchod sezónních vystěhovalců zemědělských do Rakouska a Německa, který v roce 1929 dosáhl počtu 20.119 osob, děje se organisovaně za pomoci úřadů práce. Poměry našich vystěhovalců zvláště v Německu, Rakousku a v poslední době i v S. S. S. R. se následkem hospodářské krise, nezaměstnanosti a i z jiných důvodů zhoršily a je nutno ve zvýšené míře je podpořiti nouzovými podporami a repatriacemi.

Koncesi pro dopravu vystěhovalců obdrželo v roce 1930 celkem 16 dopravních společností, 15 cizozemských a 1 domácí. Jsou podrobeny kontrole jak uvnitř tak i mimo hranice státní a také během jízdy lodí, kteroužto kontrolou byla zaručena našim vystěhovalcům účinná ochrana během cesty. Policejní služba vystěhovalecká bdí nad vystěhovaleckými agenty a podvodníky, Státní zdravotní revisní stanice vystěhovalecká ve Svatobořicích a Státní vystěhovalecká stanice v Libni slouží vystěhovalcům ku spolehlivé službě zdravotní a k levnému ubytování i ochraně před nekalými živly. V roce 1930 vešla v činnost nově vybudovaná moderní stanice v Libni místo dosavadní provisorní.

Za pomoci Československého Červeného kříže, Československého ústavu zahraničního a Spolku sv. Rafaela byla vybudována síť dobrovolných pracovníku a poradců vystěhovaleckých, k jichž informaci byla vydána praktická a přehledná příručka. Ministerstvo sociální péče vydává mimo to zvláštní věstník "Vystěhovalecký Zpravodaj", který ve lhůtách 14 denních přináší aktuelní a praktické zprávy a poměrech vystěhovaleckých pro úřady a vystěhovalecké pracovníky.

Péče o nezaměstnané.

Ke dni 31. prosince 1929 byly 142 odborové svazy, které ve smyslu § 4, odst. 3., zákona č. 267/1921 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných, měly od ministerstva sociální péče svolení zprostředkovati svým členům výplatu státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti. Proti roku 1928 zvýšil se počet svazů o 3.

V roce 1929 bylo předloženo ke zúčtování odborovými svazy celkem 113.422 podpůrných případů.

V témže roce bylo odborovými svazy ministerstvu sociální péče předloženo k zúčtování:

na podpoře organisační

13,819.492 Kč,

na státním příspěvku

18,800.433 Kč,

celkem

32,619.925 Kč.


 

Skutečná výplata z důvodů podpůrné akce byla jak z úvěrů odborových organisací, tak i na účet státní: pokladny větší, jelikož k těmto právě uvedeným výdajům jest třeba přičísti náklady režijní, zejména pokud se týče výdajů ze státní pokladny; jest to režijní příspěvek státem přiznaný odborovým organisacím, náhrada za dopravu nezaměstnaných po železnici, na kterouž výhodu podle zákona o státním příspěvku mají tito nárok.

Koncem prvé poloviny roku 19130, tj. ke dni 30. června 1930, bylo 147 odborových svazů, které ve smyslu § 4, odst. 3., zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. měly od ministerstva sociální péče svolení zprostředkovati svým členům výplatu státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti.

V prvé polovině roku 1930 bylo předloženo k zúčtování odborovými svazy celkem 90.898 podpůrných případů.

V téže době bylo odborovými svazy ministerstvu sociální péče předloženo k zúčtování:

na podpoře organisační

12.,068.23213 Kč,

na státním příspěvku

16,508.30406 Kč,

celkem

28,576.53619 Kč.


 

Celkové výdaje učiněné v oboru péče o nezaměstnané v roce 1929 a v I. pololetí 1930 uvádí příloha č. 10.

V příští době bude péče o nezaměstnané prováděna ve větším měřítku, neboť zákon č. 267/1921 Sb. z. a n. byl pozměněn a doplněn zákonem ze dne 5. června 1930, č. 74 Sb. z. a n., kterým byla prodloužena podpůrná doba z dosavadních 13 týdnů na 2.6 týdnů, resp. vyplácí-li se státní příspěvek měsíčně, na další 3 měsíce a kterým byla nově zavedena jednak zvláštní podpora organisační se státním příspěvkem po dobu 13 týdnů v roce pro případ mimořádné nezaměstnanosti, jednak produktivní péče o nezaměstnané nouzovými pracemi za přispění státu.

Pomoc poskytovaná nezaměstnaným ve formě podpory organisační a státního příspěvku na podkladě zákona ze dne 19, července 1921, č. 267 Sb. z. a n., co do výše a hodnoty, tak i pokud se týče časového rozsahu, nevyrovnávala se analogickému podporování osob nezaměstnaných ve státech cizích, zejména státech sousedních. Tato okolnost, jakož i od podzimu roku 1929 stále se zhoršující hospodářská situace, byla příčinou toho, že v prvém pololetí roku 1930 došla k projednání novely k zákonu o státním příspěvku, která vyšla jako zákon ze dne 5. června 1930, č. 74 Sb. z. a n., jímž dosavadní podpůrná péče byla značnou měrou zlepšena a rozšířena. Novelou byla prodloužena podpůrná doba na 26 týdnů v jednom roce, tj. na dobu dvakrát tak dlouhou než tomu bylo dříve. Státní příspěvek rovná se co do výše trojnásobku podpory, kterou podporovanému vyplácí odborová organisace ze svých peněz. U ženatého člena nebo provdané členky,.kteří prokáží alespoň jednoroční dobu členství v odborové organisaci, dále u svobodného člena nebo členky, kteří prokáží pětiletou dobu členství v odborové organisaci, činí státní příspěvek čtyřnásobek organisační podpory. Mimo to ministr sociální péče byl zmocněn, aby stejný čtyřnásobek přiřkl svobodným členům a členkám, pečujícím o, své děti, nebo starají-li se a své rodiče, starší 65 let, s nimiž žijí ve společné domácnosti. Současně byla stanovena maximální výše státního příspěvku částkou 18 Kč denně. Mimo to novelou byl přiznán další státní příspěvek na dobu 13 týdnů pro dobu přechodnou těm členům, kteří nárok na podporu organisační a státní příspěvek podle starých předpisů již zcela vyčerpali. Dalším velmi významným rozšířením a zlepšením péče o nezaměstnané jest ustanovení o podporách v případě mimořádné nezaměstnanosti a zřízení produktivní péče o nezaměstnané, podle níž může ministr sociální peče z prostředků, určených k čelení nezaměstnanosti, podporovati nouzové práce, podnikané veřejnoprávními osobami právnickými ve veřejném zájmu.

Mimo provádění podpůrné akce, spočívající na podkladě zákonném, uvedla ministerstva sociální péče v život, jsouc k tomu vedeno zhoršováním situace na trhu práce, pro nezaměstnané dělnictvo, především textilní a sklářské mimořádnou podpůrnou akci v řadě nouzových okresů. K provedení mimořádné akce podpůrné byla reservována z úvěru státního částka 3,560.000 Kč a to částka 2,040.000 Kč z úvěru rozpočtu roku 1929 a částka 1,520.000 Kč z úvěru rozpočtu roku 1930. Mimořádnou podporu v nezaměstnanosti obdrželi nezaměstnaní, kteří byli bez práce alespoň již 13 týdnů, ve výši 5 Kč denně ženatí a 3 Kč denně svobodní a to bez zřetele, zda byli organisováni v odborových svazech či nikoli.

V měsíci červenci roku 1930 byla ve smyslu usnesení ministerské rady za pomocí obcí a okresů zavedena ministerstvem sociální péče státní stravovací akce pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující. Také tato akce týká se jak osob odborově organisovaných, tak i osob neorganisovaných.

Dosavadní úprava pojištění pro případy nezaměstnanosti v Československé republice spočívá na principu dobrovolného pojištění podle tzv. systému gentského. Systém ten má jisté závady a hodí se pouze pro poměry, kdy jest mírná nezaměstnanost. Proto ministerstvo sociální péče dosavadní systém podpůrný pokládá za přechodný a za přípravu podpůrné akce, spočívající na obligatorním pojištění pro případ nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu současně při projednávání novely zákona o státním příspěvku byla utvořena k přípravě zmíněného zákona o obligatorním pojištění pro případ nezaměstnanosti v ministerstvu sociální péče zvláštní komise, jejímž předsedou je posl. Dr. Lev Winter a jejímiž členy jmenováni byli odborníci, pracující v otázkách péče o nezaměstnané a to zejména z řad pracovníků parlamentárních.

Státní starobní podpory.

Prováděním zákona č. 43/1929 Sb. z. a n. o státních starobních podporách, se ukázalo, že odhady uvedené v důvodové zprávě k vládnímu návrhu tohoto zákona jsou skutečností převýšeny. Bližší data uvedena jsou v přílohách č. 11. a 12. Došly také mnohé žádosti z ciziny, nejvíce z Německa a z Rakouska, které byly z valné části příznivě vyřízeny. Z příslušníků cizích států, bydlících v ČSR, jsou podpory poskytovány pouze příslušníkům republiky Německé, poněvadž zatím pouze s Německem byla sjednána reciprocita. O sjednání reciprocity s jinými státy, jmenovitě s republikou Rakouskou, se jedná. Přehled vyplacených starobních podpor v I. pololetí roku 1930 vyznačen v přiložené tabulce (příloha č. 12.).

Pro rok 1931 se připravuje vydání novely k zákonu o státních, starobních podporách. Se státním statistickým úřadem pracuje se na přípravách pro statistiku chudinství, která má býti provedena v roce 1931 až 1932 a má tvořiti podklad k jednotné úpravě tohoto oboru sociální péče v celém státě.

Celkové výdaje této kapitoly zařaďují se částkou

865,2 mil. Kč,

což jest proti rozpočtu schválenému pro rok 1930 částkou

824,1 mil. Kč,

více o

41,1 mil. Kč.


 

Zvýšení toto hlavně způsobeno bylo novými zákony schválenými Národním shromážděním v roce 1930. Provedení nového zákona o stavebním ruchu vyžaduje vyšší potřeby o 150 mil. Kč a provedení novely zákona o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaným zvyšuje příslušné položky o 510 mil. Kč.

Pro vzrůst úkolů v bytové péči, vzhledem k shora zmíněnému novému zákonu, bylo nutno zvýšiti částky určené na podpory stavebních sdružení a odborových organisací o 0,2 mil. Kč.

V oboru sociálního pojištění stoupáním důchodců zvyšuje se potřeba na státní příspěvky podle § 123 zákona č. 221/1924 ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, a podle § 176 zákona č. 26/1929 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, o celkovou částku 2,3 mil. Kč. K úhradě příspěvku státu na umoření dluhu nemocenských pojišťoven zařaďuje se do rozpočtu nově částka 3,0 mil. Kč. Jelikož od posledních voleb do Léčebného fondu veřejných zaměstnanců uplynulo zákonem stanovené funkční období, bude nutno v roce 1931 provésti nové volby, což vyžádá si nákladu 0,8 mil. Kč.

V oboru péče o mládež nutno zařaditi vyšší potřebu o 1,2 mil. Kč na provádění zákona o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských vzhledem k schválenému vládnímu nařízení k tomuto zákonu v r. 1930. V důsledku větších úkolů a povinností ukládaných dobrovolným korporacím provádějícím péči o mládež a péči a matky a kojence bude nutno tyto spolky ve větší míře podporovati též finančně a proto zvyšuje se subvenční položka "Podpory na sociální zařízení pro péči o mládež a na ochranu matek a kojenců" o 3,3 mil. Kč. Nutnost ve větším měřítku podpořiti výchovu sociálních pracovníků, propagační a organisační akce, pokud se dotýkají péče o mládež, způsobuje zvýšení příslušného úvěru o 0,2 mil. Kč.

Zhoršením hospodářských poměrů postiženi jsou též váleční poškozenci a proto zvyšuje se položka na charitativní péči o 0,5 mil. Kč, aby mohlo ministerstvo intensivněji pokračovati ve snaze o zabezpečení existence válečných invalidů.

Větší podpora dělnických družstev a odborné družstevní výchovy vyžádá si zvýšeného nákladu o 0,2 mil. Kč.

Jelikož je více osob podporovaných podle zákona o státních starobních podporách, než bylo očekáváno podle důvodové zprávy k tomuto zákonu, bylo nutno zvýšiti příslušnou položku o 8,0 mil. Kč.

Naproti tomu snížila se režie ústřední správy o 0,3 mil. Kč a u úřadů pro péči o válečné poškozence o 0,4 mil. Kč, a to hlavně menší potřebou na platy jednak stálých, jednak smluvních zaměstnanců a u státních ústavů pro péči o mládež v zemích Slovenské a Podkarpatoruské o 0,2 mil. Kč poklesem věcných výdajů.

V důsledku pokročilého postupu ve vybudování sociálního pojištění snižuje se potřeba na "Přípravné práce pro vybudování sociálního pojištění" o 0,15 mil. Kč. Vzhledem k ratifikaci mezistátní úmluvy s Rakouskem ve smyslu článku 275 mírové smlouvy St. Germainské, jest potřeba, u položky "Placení zálohou důchodův úrazových, pensijních, invalidních a starobních" nižší o 0,9 mil. Kč.

Platnost zákona o zabírání bytů obcemi omezena byla dnem 31. prosince 1930 a proto snižuje se potřeba na zabírání bytů o 0,15 mil. Kč.

Zemský ústřední úřad práce v Praze a zemské centrály práce v Čechách byly prohlášeny za zemské ústavy a proto jejich rozpočet osobní i věcný byl převeden z rozpočtu ministerstva sociální péče do rozpočtu země České a nastalo tudíž v kapitole 17. snížení o 1,1 mil. Kč.

V důsledku přirozeného úbytku válečných poškozenců a pozůstalých po nich snižuje se potřeba na požitky válečných poškozenců 41,3 mil. Kč. Podotýká se, že i po tomto snížení jest v rozpočtu pamatováno na náklady v částce 13,5 mil. Kč, které si vyžádá provedení novely požitkového zákona.

Konečně snižuje se potřeba na osobní výdaje v oboru přistěhovaleckém a vystěhovaleckém podle získaných zkušeností v minulých letech o 0,1 mil. Kč.

Celkové příjmy zařazují se částkou

17,7 mil. Kč,

tj. proti příjmům preliminovaným v roce 1930 částkou

18,4 mil. Kč,

méně o

0,7 mil. Kč,


 

a to snížením příjmů v oboru bytové péče v důsledku sníženého stavu přímých zápůjček způsobeného částečným splacením a konvertováním v zápůjčky zaručené.

17. Ministerstvo sociální péče.

Příloha č. 1.

Čs. státní ústavy sociální péče o mládež v zemích Slovenské a Podkarpatoruské.

Stav chovanců.

 

V ústavu

U pěstounů

Celkem

Z toho kojenců

V čs. státním dětském domově v Košicích

110

1.700

1.810

335

V čs. státním dětském domově v Rim. Sobotě

80

3.220

3.300

320

V čs. státním dětském domově v Mukačevě s pobočkou v Sevluši

280

1.340

1.620

260

Počet chovanců v čs. státních domovech celkem

470

6.260

6.730

915

         

V čs. státních ústavech hluchoněmých:

       

v Kremnici

180

180

360

-

v Jelšavě

-

80

80

-

v Dubnici n. V.

-

95

95

-

v Komárně

50

50

100

-

v Užhorodě

130

-

130

-

Počet chovanců v čs. státních ústavech hluchoněmých celkem

360

405

765

-

         

V čs. státním sirotčinci ve Slov. Lupči

110

-

110

-

V čs. státním ústavě pro slepé v Levoči

45

-

45

-

Počet chovanců v čs. státních ústavech celkem

985

6.665

7.650

915


 

V čs. státním domově v Košicích stoupl počet dětí od 1./1. do 31./3. 1930 o

90

V čs. státním domově v Rim. Sobotě stoupl počet dětí od 1./1. do 31./6. 1930 o

110

V čs. státním domově v Mukačevě stoupl počet dětí od 1./1. do 31./3. 1930 o

32

tedy v čs. státních domovech celkem o

232


 

17. Ministerstvo sociální péče.

Příloha č. 2.

Zprostředkování práce v Československé republice v letech 1921 - 1930.

Rok

Měsíc

Přihlášených uchazečů

Přihlášených míst

Obsazených míst

1921

Úhrnem

1,595.765

769.295

478.715

1922

Úhrnem

2,356.198

760.388

532.370

1923

Úhrnem

3,699.4713

983.698

754.495

1924

Úhrnem

2,227.276

1,084.547

777.857

1925

Úhrnem

1,423.992

927.484

616.455

1926

Úhrnem

1,666.908

814.103

553.471

1927

Úhrnem

1,458.752

827.996

569.548

1928

Úhrnem

1,244.609

927.452

594.796

         

1929

Leden

106.987

59.081

3 7.072

 

Únor

106.019

55.233

31.565

 

Březen

115.896

72.038

43.665

 

Duben

125.502

91.743

59.583

 

Květen

109.632

99.447

66.754

 

Červen

94.437

78.703

44.403

 

Červenec

95.950

82.544

46.812

 

Srpen

94.120

85.583

43.566

 

Září

171.759

160.435

119.684

 

Říjen

118.268

100.817

66.747

 

Listopad

96.718

67.130

43.035

 

Prosinec

93.300

44.421

24.677

 

Úhrnem

1,328.588

997.175

627.563

         

1930

Leden

128.027

53.820

34.905

 

Únor

141.138

50.585

30.406

 

Březen

163.405

68.469

43.802

 

Duben

165.178

76.654

50.492

 

Květen

155.062

86.230

60.807

 

Červen

141.884

68.855

42.950


17. Ministerstvo sociální péče.

Příloha č. 6.

Statistický výkaz o válečných poškozencích podle stavu k 31. prosinci 1929.

Běž. čís.

Váleční poškozenci

Čechy

Morava a Slezsko

Slovensko

Podkarpatská Rus

Dohromady

 

Váleční invalidé:

         

1

Počet válečných invalidů, přihlášených o důchod vůbec a vedených v patrnosti

160.571

75.095

69.736

14.805

320.207

2

Počet válečných invalidů, jimž důchod byl přiznán

98.096

44.298

35.008

7.070

184.472

3

Počet válečných invalidů, jimž důchod se vyplácí

53.564

21.451

23.981

4.783

103.779

 

Válečné vdovy:

         

1

Počet válečných vdov, přihlášených o důchod

86.674

33.320

42.390

7.347

169.731

2

Počet válečných vdov, jimž důchod byl přiznán

74.574

28.164

34.411

6.399

143.548

3

Počet válečných vdov, jimž důchod se vyplácí

44.419

17.349

22.070

4.034

87.872

 

Váleční sirotci:

         

1

Počet válečných sirotků, přihlášených o důchod

165.853

74.622

85.676

14.693

340.844

2

Počet válečných sirotků, jimž důchod byl přiznán

142.995

60.520

74.704

13.755

291.974

3

Počet válečných sirotků, jimž důchod se vyplácí

65.408

30.238

34.715

6.829

137.190

 

Váleční předci a sourozenci:

         

1

Počet válečných předků a sourozenců, přihlášených o důchod

71.483

37.227

31.805

7.346

147.861

2

Počet válečných předků a sourozenců, jimž důchod byl přiznán

49.911

27.476

19.485

6.472

103.344

3

Počet válečných předků a sourozenců, jimž důchod se vyplácí

31.127

16.409

11.975

3.940

63.451

 

Úhrnem válečných poškozenců:

         

1

Počet všech válečných poškozenců, přihlášených o důchod vůbec a vedených v patrnosti

484.581

220.264

229.607

44.191

978.643

2

Počet všech válečných poškozenců, jimž důchod byl přiznán

365.576

160.458

163.608

33.696

723.338

3

Počet všech válečných poškozenců, jimž důchod se vyplácí

194.518

85.447

92.741

19.586

392.292

             
 

Poznámka:

         

1

Počet válečných slepců úplných

214

117

107

27

465

2

Počet válečných slepců praktických (tj. takových, u nichž schopnost vidění nebyla sice úplně zničena, avšak přece snížena, takže nevidí, rozeznávajíce pouze tmu a světlo, pohyb ruky v malé vzdálenosti před očima a pod.)

116

10

47

2

175

3

Počet válečných invalidů bezmocných, potřebujících stálé pomoci osoby druhé

62

265

87

8

422

             

1

Počet válečných invalidů, jichž výdělečná schopnost byla snížena o

         
 

a) 20 - 100%

80.554

32.966

33.956

5.383

153.059

 

b) 0 - 19%

32.737

23.847

12.899

4.589

74.067


 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP