Skutečně se vystěhovalo do zámořských států:

Země	1927	1928	1929
U. S. A	3.177	3.483	4.191
Kanada...	6.301	8.184	4.116
Střední Amerika	268	54	25
Argentina	4.426	2.958	4.246
Uruguay	313	402	387
Brasilie	99	113	174
Ostatní Jižní Amerika	42	38	61
Asie a Afrika	7	4	5
Australie a Oceanie	200	225	17
Celkem	14.833	15.461	13.222

 

Ve vystěhovalectví zámořském stále jest nejvíce čekatelů na vystěhování do U. S. A. Kvota 2.874 zůstala i na rok 1930 a jest i nadále vyhrazena přednostním třídám příbuzenským a zemědělským. Převyšuje-li počet osob vystěhovavších se do U. S. A. roční kvotu, jde v tom případě o určité příbuzné amerických občanů, kteří odcházejí mimo kvotu. Odchod vystěhovalců do U. S. A. jest ministerstvem sociální péče přesně upraven v dohodě s americkým generálním konsulátem v Praze podle pořadových a přednostních nároků vystěhovalců.

Kanada, která dosud vykazovala největší počet vystěhovalců zámořských, omezila silně v roce 1929 kontingent přistěhovalců ze střední Evropy a pokračuje v omezování i v roce 1930. Počet vystěhovalců z ČSR do Kanady klesl proti roku 1928 téměř na polovinu, zároveň však vzrostl počet vystěhovalců do Argentiny, takže byl v roce 1929 počet vystěhovalců do U. S. A., Kanady a Argentiny, kteréžto 3 země stále jsou hlavním cílem našeho vystěhovalectví zámořského, skoro stejný. V Kanadě, která jest cílem vystěhovalectví výhradně zemědělského, učiněno bylo opatření pomocí Československého ústavu zahraničního ke koncentraci a společnému osazování těchto vystěhovalců, které určité výsledky přineslo již v roce 1930. V Argentině byla přeorganisována pomocná služba vystěhovalecká za pomoci tamních krajanských spolků.

Ve vystěhovalectví kontinentálním lze pozorovati tendenci vzestupnou, zatím co vystěhovalectví zámořské pokleslo. Jest to Francie a Belgie která v roce 1929 umístila velké procento našich vystěhovalců na svém pracovním trhu, zatím co do ostatních států evropských vystěhovalectví naše pokleslo neb se udržuje na dřívější celkem nepatrné míře. Odchod vystěhovalců do Francie a Belgie, stejně jako odchod sezónních vystěhovalců zemědělských do Rakouska a Německa, který v roce 1929 dosáhl počtu 20.119 osob, děje se organisovaně za pomoci úřadů práce. Poměry našich vystěhovalců zvláště v Německu, Rakousku a v poslední době i v S. S. S. R. se následkem hospodářské krise, nezaměstnanosti a i z jiných důvodů zhoršily a je nutno ve zvýšené míře je podpořiti nouzovými podporami a repatriacemi.

Koncesi pro dopravu vystěhovalců obdrželo v roce 1930 celkem 16 dopravních společností, 15 cizozemských a 1 domácí. Jsou podrobeny kontrole jak uvnitř tak i mimo hranice státní a také během jízdy lodí, kteroužto kontrolou byla zaručena našim vystěhovalcům účinná ochrana během cesty. Policejní služba vystěhovalecká bdí nad vystěhovaleckými agenty a podvodníky, Státní zdravotní revisní stanice vystěhovalecká ve Svatobořicích a Státní vystěhovalecká stanice v Libni slouží vystěhovalcům ku spolehlivé službě zdravotní a k levnému ubytování i ochraně před nekalými živly. V roce 1930 vešla v činnost nově vybudovaná moderní stanice v Libni místo dosavadní provisorní.

Za pomoci Československého Červeného kříže, Československého ústavu zahraničního a Spolku sv. Rafaela byla vybudována síť dobrovolných pracovníku a poradců vystěhovaleckých, k jichž informaci byla vydána praktická a přehledná příručka. Ministerstvo sociální péče vydává mimo to zvláštní věstník "Vystěhovalecký Zpravodaj", který ve lhůtách 14 denních přináší aktuelní a praktické zprávy a poměrech vystěhovaleckých pro úřady a vystěhovalecké pracovníky.

Péče o nezaměstnané.

Ke dni 31. prosince 1929 byly 142 odborové svazy, které ve smyslu § 4, odst. 3., zákona č. 267/1921 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných, měly od ministerstva sociální péče svolení zprostředkovati svým členům výplatu státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti. Proti roku 1928 zvýšil se počet svazů o 3.

V roce 1929 bylo předloženo ke zúčtování odborovými svazy celkem 113.422 podpůrných případů.

V témže roce bylo odborovými svazy ministerstvu sociální péče předloženo k zúčtování:

na podpoře organisační	13,819.492 Kč,
na státním příspěvku	18,800.433 Kč,
celkem	32,619.925 Kč.

 

Skutečná výplata z důvodů podpůrné akce byla jak z úvěrů odborových organisací, tak i na účet státní: pokladny větší, jelikož k těmto právě uvedeným výdajům jest třeba přičísti náklady režijní, zejména pokud se týče výdajů ze státní pokladny; jest to režijní příspěvek státem přiznaný odborovým organisacím, náhrada za dopravu nezaměstnaných po železnici, na kterouž výhodu podle zákona o státním příspěvku mají tito nárok.

Koncem prvé poloviny roku 19130, tj. ke dni 30. června 1930, bylo 147 odborových svazů, které ve smyslu § 4, odst. 3., zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. měly od ministerstva sociální péče svolení zprostředkovati svým členům výplatu státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti.

V prvé polovině roku 1930 bylo předloženo k zúčtování odborovými svazy celkem 90.898 podpůrných případů.

V téže době bylo odborovými svazy ministerstvu sociální péče předloženo k zúčtování:

na podpoře organisační	12.,068.23213 Kč,
na státním příspěvku	16,508.30406 Kč,
celkem	28,576.53619 Kč.

 

Celkové výdaje učiněné v oboru péče o nezaměstnané v roce 1929 a v I. pololetí 1930 uvádí příloha č. 10.

V příští době bude péče o nezaměstnané prováděna ve větším měřítku, neboť zákon č. 267/1921 Sb. z. a n. byl pozměněn a doplněn zákonem ze dne 5. června 1930, č. 74 Sb. z. a n., kterým byla prodloužena podpůrná doba z dosavadních 13 týdnů na 2.6 týdnů, resp. vyplácí-li se státní příspěvek měsíčně, na další 3 měsíce a kterým byla nově zavedena jednak zvláštní podpora organisační se státním příspěvkem po dobu 13 týdnů v roce pro případ mimořádné nezaměstnanosti, jednak produktivní péče o nezaměstnané nouzovými pracemi za přispění státu.

Pomoc poskytovaná nezaměstnaným ve formě podpory organisační a státního příspěvku na podkladě zákona ze dne 19, července 1921, č. 267 Sb. z. a n., co do výše a hodnoty, tak i pokud se týče časového rozsahu, nevyrovnávala se analogickému podporování osob nezaměstnaných ve státech cizích, zejména státech sousedních. Tato okolnost, jakož i od podzimu roku 1929 stále se zhoršující hospodářská situace, byla příčinou toho, že v prvém pololetí roku 1930 došla k projednání novely k zákonu o státním příspěvku, která vyšla jako zákon ze dne 5. června 1930, č. 74 Sb. z. a n., jímž dosavadní podpůrná péče byla značnou měrou zlepšena a rozšířena. Novelou byla prodloužena podpůrná doba na 26 týdnů v jednom roce, tj. na dobu dvakrát tak dlouhou než tomu bylo dříve. Státní příspěvek rovná se co do výše trojnásobku podpory, kterou podporovanému vyplácí odborová organisace ze svých peněz. U ženatého člena nebo provdané členky,.kteří prokáží alespoň jednoroční dobu členství v odborové organisaci, dále u svobodného člena nebo členky, kteří prokáží pětiletou dobu členství v odborové organisaci, činí státní příspěvek čtyřnásobek organisační podpory. Mimo to ministr sociální péče byl zmocněn, aby stejný čtyřnásobek přiřkl svobodným členům a členkám, pečujícím o, své děti, nebo starají-li se a své rodiče, starší 65 let, s nimiž žijí ve společné domácnosti. Současně byla stanovena maximální výše státního příspěvku částkou 18 Kč denně. Mimo to novelou byl přiznán další státní příspěvek na dobu 13 týdnů pro dobu přechodnou těm členům, kteří nárok na podporu organisační a státní příspěvek podle starých předpisů již zcela vyčerpali. Dalším velmi významným rozšířením a zlepšením péče o nezaměstnané jest ustanovení o podporách v případě mimořádné nezaměstnanosti a zřízení produktivní péče o nezaměstnané, podle níž může ministr sociální peče z prostředků, určených k čelení nezaměstnanosti, podporovati nouzové práce, podnikané veřejnoprávními osobami právnickými ve veřejném zájmu.

Mimo provádění podpůrné akce, spočívající na podkladě zákonném, uvedla ministerstva sociální péče v život, jsouc k tomu vedeno zhoršováním situace na trhu práce, pro nezaměstnané dělnictvo, především textilní a sklářské mimořádnou podpůrnou akci v řadě nouzových okresů. K provedení mimořádné akce podpůrné byla reservována z úvěru státního částka 3,560.000 Kč a to částka 2,040.000 Kč z úvěru rozpočtu roku 1929 a částka 1,520.000 Kč z úvěru rozpočtu roku 1930. Mimořádnou podporu v nezaměstnanosti obdrželi nezaměstnaní, kteří byli bez práce alespoň již 13 týdnů, ve výši 5 Kč denně ženatí a 3 Kč denně svobodní a to bez zřetele, zda byli organisováni v odborových svazech či nikoli.

V měsíci červenci roku 1930 byla ve smyslu usnesení ministerské rady za pomocí obcí a okresů zavedena ministerstvem sociální péče státní stravovací akce pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující. Také tato akce týká se jak osob odborově organisovaných, tak i osob neorganisovaných.

Dosavadní úprava pojištění pro případy nezaměstnanosti v Československé republice spočívá na principu dobrovolného pojištění podle tzv. systému gentského. Systém ten má jisté závady a hodí se pouze pro poměry, kdy jest mírná nezaměstnanost. Proto ministerstvo sociální péče dosavadní systém podpůrný pokládá za přechodný a za přípravu podpůrné akce, spočívající na obligatorním pojištění pro případ nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu současně při projednávání novely zákona o státním příspěvku byla utvořena k přípravě zmíněného zákona o obligatorním pojištění pro případ nezaměstnanosti v ministerstvu sociální péče zvláštní komise, jejímž předsedou je posl. Dr. Lev Winter a jejímiž členy jmenováni byli odborníci, pracující v otázkách péče o nezaměstnané a to zejména z řad pracovníků parlamentárních.

Státní starobní podpory.

Prováděním zákona č. 43/1929 Sb. z. a n. o státních starobních podporách, se ukázalo, že odhady uvedené v důvodové zprávě k vládnímu návrhu tohoto zákona jsou skutečností převýšeny. Bližší data uvedena jsou v přílohách č. 11. a 12. Došly také mnohé žádosti z ciziny, nejvíce z Německa a z Rakouska, které byly z valné části příznivě vyřízeny. Z příslušníků cizích států, bydlících v ČSR, jsou podpory poskytovány pouze příslušníkům republiky Německé, poněvadž zatím pouze s Německem byla sjednána reciprocita. O sjednání reciprocity s jinými státy, jmenovitě s republikou Rakouskou, se jedná. Přehled vyplacených starobních podpor v I. pololetí roku 1930 vyznačen v přiložené tabulce (příloha č. 12.).

Pro rok 1931 se připravuje vydání novely k zákonu o státních, starobních podporách. Se státním statistickým úřadem pracuje se na přípravách pro statistiku chudinství, která má býti provedena v roce 1931 až 1932 a má tvořiti podklad k jednotné úpravě tohoto oboru sociální péče v celém státě.

Celkové výdaje této kapitoly zařaďují se částkou	865,2 mil. Kč,
což jest proti rozpočtu schválenému pro rok 1930 částkou	824,1 mil. Kč,
více o	41,1 mil. Kč.

 

Zvýšení toto hlavně způsobeno bylo novými zákony schválenými Národním shromážděním v roce 1930. Provedení nového zákona o stavebním ruchu vyžaduje vyšší potřeby o 150 mil. Kč a provedení novely zákona o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaným zvyšuje příslušné položky o 510 mil. Kč.

Pro vzrůst úkolů v bytové péči, vzhledem k shora zmíněnému novému zákonu, bylo nutno zvýšiti částky určené na podpory stavebních sdružení a odborových organisací o 0,2 mil. Kč.

V oboru sociálního pojištění stoupáním důchodců zvyšuje se potřeba na státní příspěvky podle § 123 zákona č. 221/1924 ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, a podle § 176 zákona č. 26/1929 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, o celkovou částku 2,3 mil. Kč. K úhradě příspěvku státu na umoření dluhu nemocenských pojišťoven zařaďuje se do rozpočtu nově částka 3,0 mil. Kč. Jelikož od posledních voleb do Léčebného fondu veřejných zaměstnanců uplynulo zákonem stanovené funkční období, bude nutno v roce 1931 provésti nové volby, což vyžádá si nákladu 0,8 mil. Kč.

V oboru péče o mládež nutno zařaditi vyšší potřebu o 1,2 mil. Kč na provádění zákona o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských vzhledem k schválenému vládnímu nařízení k tomuto zákonu v r. 1930. V důsledku větších úkolů a povinností ukládaných dobrovolným korporacím provádějícím péči o mládež a péči a matky a kojence bude nutno tyto spolky ve větší míře podporovati též finančně a proto zvyšuje se subvenční položka "Podpory na sociální zařízení pro péči o mládež a na ochranu matek a kojenců" o 3,3 mil. Kč. Nutnost ve větším měřítku podpořiti výchovu sociálních pracovníků, propagační a organisační akce, pokud se dotýkají péče o mládež, způsobuje zvýšení příslušného úvěru o 0,2 mil. Kč.

Zhoršením hospodářských poměrů postiženi jsou též váleční poškozenci a proto zvyšuje se položka na charitativní péči o 0,5 mil. Kč, aby mohlo ministerstvo intensivněji pokračovati ve snaze o zabezpečení existence válečných invalidů.

Větší podpora dělnických družstev a odborné družstevní výchovy vyžádá si zvýšeného nákladu o 0,2 mil. Kč.

Jelikož je více osob podporovaných podle zákona o státních starobních podporách, než bylo očekáváno podle důvodové zprávy k tomuto zákonu, bylo nutno zvýšiti příslušnou položku o 8,0 mil. Kč.

Naproti tomu snížila se režie ústřední správy o 0,3 mil. Kč a u úřadů pro péči o válečné poškozence o 0,4 mil. Kč, a to hlavně menší potřebou na platy jednak stálých, jednak smluvních zaměstnanců a u státních ústavů pro péči o mládež v zemích Slovenské a Podkarpatoruské o 0,2 mil. Kč poklesem věcných výdajů.

V důsledku pokročilého postupu ve vybudování sociálního pojištění snižuje se potřeba na "Přípravné práce pro vybudování sociálního pojištění" o 0,15 mil. Kč. Vzhledem k ratifikaci mezistátní úmluvy s Rakouskem ve smyslu článku 275 mírové smlouvy St. Germainské, jest potřeba, u položky "Placení zálohou důchodův úrazových, pensijních, invalidních a starobních" nižší o 0,9 mil. Kč.

Platnost zákona o zabírání bytů obcemi omezena byla dnem 31. prosince 1930 a proto snižuje se potřeba na zabírání bytů o 0,15 mil. Kč.

Zemský ústřední úřad práce v Praze a zemské centrály práce v Čechách byly prohlášeny za zemské ústavy a proto jejich rozpočet osobní i věcný byl převeden z rozpočtu ministerstva sociální péče do rozpočtu země České a nastalo tudíž v kapitole 17. snížení o 1,1 mil. Kč.

V důsledku přirozeného úbytku válečných poškozenců a pozůstalých po nich snižuje se potřeba na požitky válečných poškozenců 41,3 mil. Kč. Podotýká se, že i po tomto snížení jest v rozpočtu pamatováno na náklady v částce 13,5 mil. Kč, které si vyžádá provedení novely požitkového zákona.

Konečně snižuje se potřeba na osobní výdaje v oboru přistěhovaleckém a vystěhovaleckém podle získaných zkušeností v minulých letech o 0,1 mil. Kč.

Celkové příjmy zařazují se částkou	17,7 mil. Kč,
tj. proti příjmům preliminovaným v roce 1930 částkou	18,4 mil. Kč,
méně o	0,7 mil. Kč,

 

a to snížením příjmů v oboru bytové péče v důsledku sníženého stavu přímých zápůjček způsobeného částečným splacením a konvertováním v zápůjčky zaručené.

17. Ministerstvo sociální péče.

Příloha č. 1.

Čs. státní ústavy sociální péče o mládež v zemích Slovenské a Podkarpatoruské.

Stav chovanců.

	V ústavu	U pěstounů	Celkem	Z toho kojenců
V čs. státním dětském domově v Košicích	110	1.700	1.810	335
V čs. státním dětském domově v Rim. Sobotě	80	3.220	3.300	320
V čs. státním dětském domově v Mukačevě s pobočkou v Sevluši	280	1.340	1.620	260
Počet chovanců v čs. státních domovech celkem	470	6.260	6.730	915
V čs. státních ústavech hluchoněmých:
v Kremnici	180	180	360	-
v Jelšavě	-	80	80	-
v Dubnici n. V.	-	95	95	-
v Komárně	50	50	100	-
v Užhorodě	130	-	130	-
Počet chovanců v čs. státních ústavech hluchoněmých celkem	360	405	765	-
V čs. státním sirotčinci ve Slov. Lupči	110	-	110	-
V čs. státním ústavě pro slepé v Levoči	45	-	45	-
Počet chovanců v čs. státních ústavech celkem	985	6.665	7.650	915

 

V čs. státním domově v Košicích stoupl počet dětí od 1./1. do 31./3. 1930 o	90
V čs. státním domově v Rim. Sobotě stoupl počet dětí od 1./1. do 31./6. 1930 o	110
V čs. státním domově v Mukačevě stoupl počet dětí od 1./1. do 31./3. 1930 o	32
tedy v čs. státních domovech celkem o	232

 

17. Ministerstvo sociální péče.

Příloha č. 2.

Zprostředkování práce v Československé republice v letech 1921 - 1930.

Rok	Měsíc	Přihlášených uchazečů	Přihlášených míst	Obsazených míst
1921	Úhrnem	1,595.765	769.295	478.715
1922	Úhrnem	2,356.198	760.388	532.370
1923	Úhrnem	3,699.4713	983.698	754.495
1924	Úhrnem	2,227.276	1,084.547	777.857
1925	Úhrnem	1,423.992	927.484	616.455
1926	Úhrnem	1,666.908	814.103	553.471
1927	Úhrnem	1,458.752	827.996	569.548
1928	Úhrnem	1,244.609	927.452	594.796
1929	Leden	106.987	59.081	3 7.072
	Únor	106.019	55.233	31.565
	Březen	115.896	72.038	43.665
	Duben	125.502	91.743	59.583
	Květen	109.632	99.447	66.754
	Červen	94.437	78.703	44.403
	Červenec	95.950	82.544	46.812
	Srpen	94.120	85.583	43.566
	Září	171.759	160.435	119.684
	Říjen	118.268	100.817	66.747
	Listopad	96.718	67.130	43.035
	Prosinec	93.300	44.421	24.677
	Úhrnem	1,328.588	997.175	627.563
1930	Leden	128.027	53.820	34.905
	Únor	141.138	50.585	30.406
	Březen	163.405	68.469	43.802
	Duben	165.178	76.654	50.492
	Květen	155.062	86.230	60.807
	Červen	141.884	68.855	42.950

17. Ministerstvo sociální péče.

Příloha č. 6.

Statistický výkaz o válečných poškozencích podle stavu k 31. prosinci 1929.

Běž. čís.	Váleční poškozenci	Čechy	Morava a Slezsko	Slovensko	Podkarpatská Rus	Dohromady
	Váleční invalidé:
1	Počet válečných invalidů, přihlášených o důchod vůbec a vedených v patrnosti	160.571	75.095	69.736	14.805	320.207
2	Počet válečných invalidů, jimž důchod byl přiznán	98.096	44.298	35.008	7.070	184.472
3	Počet válečných invalidů, jimž důchod se vyplácí	53.564	21.451	23.981	4.783	103.779
	Válečné vdovy:
1	Počet válečných vdov, přihlášených o důchod	86.674	33.320	42.390	7.347	169.731
2	Počet válečných vdov, jimž důchod byl přiznán	74.574	28.164	34.411	6.399	143.548
3	Počet válečných vdov, jimž důchod se vyplácí	44.419	17.349	22.070	4.034	87.872
	Váleční sirotci:
1	Počet válečných sirotků, přihlášených o důchod	165.853	74.622	85.676	14.693	340.844
2	Počet válečných sirotků, jimž důchod byl přiznán	142.995	60.520	74.704	13.755	291.974
3	Počet válečných sirotků, jimž důchod se vyplácí	65.408	30.238	34.715	6.829	137.190
	Váleční předci a sourozenci:
1	Počet válečných předků a sourozenců, přihlášených o důchod	71.483	37.227	31.805	7.346	147.861
2	Počet válečných předků a sourozenců, jimž důchod byl přiznán	49.911	27.476	19.485	6.472	103.344
3	Počet válečných předků a sourozenců, jimž důchod se vyplácí	31.127	16.409	11.975	3.940	63.451
	Úhrnem válečných poškozenců:
1	Počet všech válečných poškozenců, přihlášených o důchod vůbec a vedených v patrnosti	484.581	220.264	229.607	44.191	978.643
2	Počet všech válečných poškozenců, jimž důchod byl přiznán	365.576	160.458	163.608	33.696	723.338
3	Počet všech válečných poškozenců, jimž důchod se vyplácí	194.518	85.447	92.741	19.586	392.292
	Poznámka:
1	Počet válečných slepců úplných	214	117	107	27	465
2	Počet válečných slepců praktických (tj. takových, u nichž schopnost vidění nebyla sice úplně zničena, avšak přece snížena, takže nevidí, rozeznávajíce pouze tmu a světlo, pohyb ruky v malé vzdálenosti před očima a pod.)	116	10	47	2	175
3	Počet válečných invalidů bezmocných, potřebujících stálé pomoci osoby druhé	62	265	87	8	422
1	Počet válečných invalidů, jichž výdělečná schopnost byla snížena o
	a) 20 - 100%	80.554	32.966	33.956	5.383	153.059
	b) 0 - 19%	32.737	23.847	12.899	4.589	74.067