13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Kapitola 13. Ministerstvo průmyslu obchodu a živností.

Z činnosti ministerstva obchodu a patentního úřadu kromě vnitřních osobních a věcných záležitostí správních nutno uvésti zejména toto:

V oboru legislativní činnosti sekce průmyslové pokračováno bylo v pracích spojených s novelisací zákona o obchodních a živnostenských komorách a ve shromažďování materiálu a konání porad ohledně dalších osnov vládních nařízení ve věcech nekalé soutěže. Jsou to osnova vládního nařízení o obchodu čajem (obligatorní balení a váha), kosmetickými prostředky a žitnou kávou. Připravuje se zákon o účetních a bilančních znalcích, novelisace práva známkového a vládní nařízení k patentnímu zákonu. Význačnou měrou spolupůsobeno byla na řadě osnov zákonů a vládních nařízení souvisejících s průmyslovou a zemědělskou krisí, se zákonodárstvím sociálním a finančním, pokud dotýkaly se zájmů ministerstva obchodu.

Poradní sbor pro otázky hospodářské konal v období od 1. července 1929 do 30. června 1930 celkem 62 schůze, z nichž byly 32 výborové a 30 podvýborových. Projednány byly zejména: pojištění vývozních úvěrů za účasti státu, státní záruky za ztráty při vývozních úvěrech, poplatkové úlevy při fusích, novelisace daně z obratu a daně přepychové, úprava právních poměrů účetních a bilančních znalců, rybářský zákon a otázka statistiky cizineckého ruchu. Význačnou událostí v činnosti Poradního sboru pro otázky hospodářské v r. 1929 bylo zřízení zvláštního stálého výboru pro hospodářské otázky Slovenska a Podkarpatské Rusi, pro nějž byla zřízena zvláštní kancelář sekretariátu v Bratislavě. Z členů tohoto výboru a z expertů jmenovaných k tomuto účelu ze Slovenska a Podkarpatské Rusi byly utvořeny zvláštní 4 podvýbory: finanční, dopravní, zemědělský a pro domácí výrobu a obchod. Slovenský výbor a jeho podvýbory projednaly se stanoviska Slovenska a Podkarpatské Rusi tyto otázky: slovenské peněžnictví a úprava úrokové míry, zemědělská krise a její řešení, investiční a některé organisační otázky železniční, elektrisace, evidence a rozdělování státních dodávek, výroba lihu. Dále zjišťována byla statistická data pro stanovení hospodářského plánu pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Poradní sbor pro otázky hospodářské dokončil šetření o srovnání poválečného vývoje naší výroby a zahraničního obchodu s dobou předválečnou, jež obsáhlo v 48 brožurách popis téměř všech našich důležitých výrobních oborů. Rovněž skončeno bylo šetření o průměrné výši celního zatížení československého zboží (306 položek) při vývozu do ciziny a o výši celního zatížení cizího zboží (797 položek) při dovozu do Československa. Materiálu takto získaného jest použito k dalšímu šetření o základních otázkách naší hospodářské politiky, jehož účelem jest popsati ve formě monografií o jednotlivých výrobních oborech vývoj výroby od doby předválečné do dnešního dne a zjistiti, jaké změny v té době nastaly, jaká část výroby se vyváží, jaké jsou překážky lepšího úspěchu při výrobě a odbytu, a která opatření jsou nutná, aby příslušná odvětví se udržela a rozvinula, zejména ve směru politiky obchodní, finanční a dopravní, dále vyšetřiti, jaké důsledky mají navrhovaná opatření pro stát, pro ostatní hospodářské otázky a pro obchodně-politický poměr k cizině. Do polovice června 1930 byly hotovy referáty o 6 oborech a v běhu bylo šetření a dalších 18 odvětvích.

Na podzim roku 1930 provedeno nové jmenování členů Poradního sboru pro otázky hospodářské, jehož druhé funkční období právě uplynulo.

Průmyslová sekce snažila se jako jiná léta finančně i morálně podporovati ústavy a instituce, které pracují k zvelebování průmyslu a podnikají akce k zavedení výroby u nás dosud nedostatečně zastoupené, jakož i k zajištění domácích surovin našemu průmyslu v oborech, v nichž, dříve byl odkázán na dovoz z ciziny.

Průmyslové výzkumnictví jest nutno vybudovati na takovou výši, aby náš průmysl mohl úspěšně konkurovali s cizí soutěží, která má v tom ohledu průmyslové výzkumnictví dokonale vybaveno. Předním úkolem našeho výzkumnictví jest nalézati nové a dokonalejší výrobní metody a nové produkty. To ovšem vyžaduje velkých nákladu jednak zařizovacích k dokonalému vybavení laboratoří, jednak udržovacích k získání služeb vynikajících pracovníků. Ministerstvo obchodu podporuje takové projekty, při nichž je patrný zájem samotného průmyslu o věc a kde jsou k disposici zdatní pracovníci zabezpečující zdar prací. V minulém roce věnováno bylo z položky "Zvelebování průmyslu" ku podpoře průmyslového výzkumnictví okrouhle 900.000 Kč.

Domáckému průmyslu, který jest v těžké krisi, věnuje se všestranná péče a podpora. V minulých letech poskytnuty byly větší částky na podporu průmyslu hračkářského a krajkářského tím způsobem, že některé obchodní komory obdržely prostředky k utvoření fondů pro poskytování bezúročných zápůjček pro podniky pracující v tomto oboru. Tím sice umožněna byla výroba, ale třeba ještě postarati se o odbyt hotových výrobků, kteroužto akci sami výrobci podniknouti nemohou, ježto jde o drobné a sociálně slabé živnostníky. Za účelem tím projektována jest společná exposice hračkářů na Pražském vzorkovém veletrhu za finanční součinnosti ministerstva obchodu. Ve stejné krisi nachází se průmysl perleťářský. Roku 1929 podniknuta byla akce k nakoupení levnější suroviny, roku 1930, resp. 1931 je snaha zkoncentrovati péči o domácí výrobu perleťového zboží v jednom místě a to zřízením poradního sboru při obchodní komoře v českých Budějovicích, v jejímž obvodu jest velká část výrobců perleťového zboží.

Zvláštní pozornost dlužno věnovati stále se rozšiřující špionáži v oboru průmyslu jabloneckého a pro budoucnost uvažuje se o vydání zvláštního zákona proti hospodářské špionáži. Za součinnosti ministerstva sociální péče a vnitra podniknuty byly kroky k odvrácení zastavení některých závodů průmyslu železářského a sklářského. Jest snahou, aby i přes nastalou krisi kvalifikovaní skláři mohli býti zaměstnáni zde a neodcházeli do ciziny.

Slovenskému průmyslu věnuje se obzvláštní pozornost a v rámci daných možností hledají se cesty jak bylo by lze podpořiti a vybudovati určitá odvětví průmyslová na Podkarpatské Rusi, pokud jsou dány pohotovostí výrobního materiálu k tomu podmínky. Šlo by zde o některá odvětví průmyslu dřevoobráběcího, výrobu nábytku z ohýbaného dřeva, keramického a pod.

V oboru autonomní úpravy celní bylo pracováno společně s ostatními súčastněnými resorty na osnovách zákonů a prováděcích předpisů, majících za účel řešiti zemědělskou krisi, tak zejména pokud jde o zákaz chemicky upravené (bílené) mouky a o úpravu zemědělských cel, zvláště pak cel na průmyslové výrobky, vyráběné ze surovin, na něž byla cla zvýšena (ku př. na mouku, na uzenářské výrobky). Uskutečněn byl dlouho uplatňovaný požadavek po zavedení cla na chléb. Rovněž spolupracováno bylo na vydání zákona o dovozních listech a příslušného prováděcího nařízení, společně pak s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství vykonáván byl dozor v organisacích, kterým svěřeny byly při vývozu sladu, čerstvých a nakládaných okurek a másla úkoly ve smyslu § 4, odst. 2., zákona č. 73/1930 Sb. z. a n., o dovozních listech.

Jednání o ratifikaci ženevské konvence v zrušení zákazů a omezení dovozu a vývozu vyžádalo si vypracování řady návrhů k zavedení nutných náhradních opatření za dosud platný povolovací režim, jednak ve formě zákonné, jednak cestou vládních nařízení, a to ohledně minerálních olejů, dehtu hnědouhelného a břidličného, kyseliny salicylové a jejich derivátů, zápalek, nábojů, roznětek, rozbušek a jejich dutinek, rozněcovačů, kostí, jehličnaté kulatiny, jakož i cukrovky, resp. bulv řep.

Pro jednání o projektu celního příměří byly připraveny na základě příslušného šetření s interesovanými kruhy návrhy případných výhrad.

Pro další činnost vedle sledování otázek v oboru běžné agendy (zejména potřebných úprav celního sazebníku v důsledcích vývoje poměrů v oboru průmyslu, a obchodu) jest proponováno připravovati revisi celního sazebníku vůbec, při čemž jeví se nutným navázati na výsledky prací hospodářského komitétu při Společnosti Národů v Ženevě, zejména pak na elaboráty v oboru unifikace celní schematiky a nomenklatury.

V oboru celně-administrativním spolupůsobí ministerstvo obchodu zejména při povolování celních slev na stroje a přístroje v tuzemsku nevyráběné, při rozhodování o zušlechťovacích a záznamních stycích, dovolovacích režimech, povolení celních skladišť atd.

Dále spolupůsobí ministerstvo obchodu v celní judikatuře při řešení celních dotazů a stížností.

Pokud jde o celní poradní sbor, který vstupuje na místo dřívější celní rady, jest připravena osnova vládního nařízení o složení a jednání tohoto sboru. Lze očekávati, že po odstranění určitých obtíží bude tento sbor aktivován ještě v roce 1930.

Prozatím podávají se znalecké posudky potřebné pro řešení jednotlivých celních stížností v pravidelných schůzích menších komisí odborníků.

V oboru obchodně-politických jednání a úmluv s cizinou sluší zaznamenati tyto význačnější události. Dne 10. ledna 1930 byla podepsána dodatková dohoda s Francií, podle které byla Francie propuštěna ze smluvního závazku u cla na oves a získala některé výhody pro kůži telecí za ústupky pro poniklované podnosy z plechu a za prohlášení, že zvyšování zemědělských cel ve Francii nepostihne 2 důležité produkty československé, chmel a slad.

Dne 12. února 1930 byla podepsána v Nankinu přátelská a obchodní smlouva s republikou čínskou, která byla v červnu schválena Národním shromážděním a vstoupí v platnost po příslušné výměně ratifikačních listin. Smlouvou touto rozšířil se značně teritoriální rozsah naší smluvní úpravy s cizinou.

Dne 16, března 1330 byla podepsána dohoda o úpravě obchod-nich styků s Egyptem, která byla uvedena v provisorní platnost již dnem 17. března, aby bylo čeleno nebezpečí diskriminace československých výrobků proti výrobkům z jiných států. Úmluva jest rámcová o doložce nejvyšších výhod.

Dne 27. června 1930 byla podepsána v Praze obchodní a plavební smlouva s Rumunskem, která vedle části všeobecné zabývající se úpravou otázek nakládání s příslušníky, dopravními otázkami, nekalé soutěže a pod. obsahuje vzájemné koncese v oboru cel. Jako příloha jest u smlouvy připojena též konvence veterinární. Smlouva tato přispěje zajisté účelně k dalšímu rozvoji a prohloubení hospodářských styků s tímto spřáteleným státem.

Dne 28. června 1930 byl parafován další dodatek k obchodní smlouvě s Francií, který upravuje jinak než dosud smluvní clo na automobily, jež by platilo pouze pro omezený kontingent.

Na přání holandské vlády má býti v nejbližší době podepsán dodatek k platné obchodní úmluvě s královstvím nizozemským, v níž se má dostati smluvních výhod některým sýrům holandským.

K dalšímu programu v oboru sjednávání obchodních smluv s cizinou dlužno především uvésti naléhavé revise obchodních smluv s Maďarskem a Rakouskem.

Revise obchodní smlouvy s Maďarskem jeví se nutnou z toho důvodu, že byly svého času ve smlouvě té vázány některé celní sazby na produkty zemědělské (i průmyslové), jež jsou na překážku praktickému využití nových cel v oboru rostlinné a živočišné výroby, jak byly u nás uzákoněny v červnu 1930.

S Rakouskem má býti revidována obchodní smlouva na přání vlády rakouské, která připravila zvýšení celních sazeb v tzv. čtvrté celní novele a chce jak svému zemědělství, tak zejména též průmyslu poskytnouti proti cizí soutěži zvýšenou celní ochranu. Požádala tudíž o novou úpravu mnohých celních sazeb, jež byly vyřešeny ve smlouvě s Československem.

Dále jedná se s Tureckem a definitivní smlouvu obchodní. Turecko má vedle některých produktů hlavní zájem vývozní u tabáku a snaží se zajistiti si jeho odbýt ve smlouvách obchodních, Československo pak má zájem na snížení cel tureckých, po příp. na možnosti participace při státních a veřejných dodávkách.

Není jisté, bude-li možno pokračovati v jednání o tarifní smlouvu s Německem. Na závadu jednání byla nemožnost smluvní úpravy pro některé velmi důležité vývozní artikly československé.

Jest všeobecným přáním doplniti obchodní smlouvu s Jugoslavií o část celně-tarifní.

Všeobecně pak se pracuje na návrzích směřujících k doplnění sítě obchodních smluv na státy, a nimiž není dosud poměr smluvně upraven. Jsou to zejména státy Jižní a Střední Ameriky.

Akce směřující ke zvelebování vývozu nabývá průběhem let stále širšího i hlubšího významu.

Ačkoliv Československo jest zemí odkázanou velkou částí své výroby na vývoz, nebylo z počátku volání po intervenci státní ve věcech vývozu nijak zřetelné; teprve když průběhem času byly výsledky činnosti podobného druhu stále patrnější u sousedů a v celé Evropě i v Spojených Státech Severoamerických a zároveň příčinou, že soutěž se pro nás stávala ještě obtížnější, zmocnil se nejširší veřejnosti zájem o záležitosti našeho vývozu měrou velmi pronikavou a státní administrativa jest nucena věnovati tomuto nátlaku veřejnosti veškerou pozornost.

Podobně jako v letech minulých bylo dbáno zejména akcí, které směřovaly k odstranění typických závad našeho zahraničního obchodu jakožto celku. Byl podporován proto vznik i udržení institucí vývoznímu obchodu sloužících ať podáváním informací neb navazováním obchodních styků a intervenováním ve prospěch našeho vývozu, bylo dbáno všech propagačních možností zejména výstavami a tiskem (výstava v Barceloně r. 1929, v Liège r. 1930, účastenství na veletrzích zahraničních), ve vhodných případech byly udělovány podpory na cesty do ciziny za účelem seznání hospodářských poměrů; mimo to byla v život uvedena akce směřující k soustavnému vedení osob z obchodního života k pěstování praxe obchodu vývozního; která se potkala s mimo řádným ohlasem.

Avšak veškeré tyto porůznu a dle náhody vedené akce nemohou trvale uspokojiti a přivésti československý vývoz do takového stavu, aby se vyrovnal vývozu států stejně průmyslově silných.

Jest nutno použíti veškerého zájmu interesentů i široké veřejnosti ke zřízení instituce, která by za spolupráce všech povolaných kruhů mohla mnohem lépe než může pouhé malé administrativní oddělení ústředního úřadu zabývati se otázkami zvelebování vývozu.

V oboru povolovacího řízení udržovalo ministerstvo obchodu tuto agendu v nejnutnější míře, pokud toho pro zbytek zboží československého celního sazebníku, podrobeného kontrole, byla z důvodů národohospodářských potřebí.

Tempo postupné likvidace tohoto režimu se nyní patrně nezrychlí vzhledem k obchodně-politickým poměrům a k okolnosti, že nebyla aktivována ženevská konference tím spíše, že by to nebylo ani v zájmu současných vnitřních poměrů hospodářských, kde na př. při řešení zemědělské krise zůstává povolovací říze ní dosud důležitým faktorem.

Přes to však odstraňuje se zbývající povolovací režim i nyní všude tam, kde to je jen trochu možné, jako tom svědčí některá uvolnění dovozu a vývozu z poslední doby. Celková data o rozsahu našeho vývozu a dovozu, jakož i o likvidaci povolovacího řízení podávají přílohy č. 1 - 6.

V oboru sekce živnostenské, pokud jde o legislativní činnost, vypracována byla osnova vládního nařízení, kterým se zřizuje Zemská rada živnostenská pro Slovensko v Bratislavě (publikována pod č. 68/1930 Sb. z. a n.) a uveřejněna vládní nařízení č. 81/1930 Sb. z. a n., jímž se povoluje zřizovati odborná živnostenská společenstva na Slovensku v sedmi okresech. Jinak v roce 1929 a 1930 pracovalo se převážně na revisi živnostenského řádu. Revisní práce byly započaty redakcí nového znění uvozovacího patentu, který doznal podstatných změn. Vůdčí zásadou při tom bylo, aby činnosti vykazující jinak podstatné znaky živností, byly skutečně do živnostenského řádu pojaty. Schematika živností rozšířena byla o živnosti obchodní a úplně byl přepracován seznam živností řemeslných.

V rámci prací na revisi živnostenského řádu byla konána celá řada anket o sporných otázkách živnostenských, zejména pokud jde o rozsah oprávnění příbuzných živností. Tak zejména pořádána byla anketa o úpravě živností grafických, knihkupeckých, živnosti kloboučnické a modistské, živnosti drogistické, živností hostinských, živnosti zubotechnické a živností obchodních, na kteréžto posléze uvedené anketě projednávána byla otázka jednotného průkazu způsobilosti pro živnosti obchodní.

Výsledek těchto anket a jednání se zájemníky byl potom přezkoumáván v subkomitétu pro revisi živnostenského řádu a dále zpracován ve výboru reformním.

Pokračováno ubylo dále v projednávání osnovy zákona a stavebních živnostech; připraven technický podklad pro vydání vládního nařízení o ukládání minerálních olejů a pokračováno na revisi 32 ministerských a vládních nařízení o podmínkách schvalování jednotlivých druhů živnostenských provozoven, ježto dosavadní předpisy neodpovídají zplna pokroku technických věd. S ministerstvem veřejných prací spolupůsobilo ministerstvo obchodu na novelisaci zákona o státní regulační komisi pro Velkou Prahu s okolím, dále na návrhu zákona o opatření proti obtěžování kouřem, na vydání nového stavebního řádu, na osnově zákona o civilních autorisovaných inženýrech a s ministerstvem sociální péče na novelisaci předpisů na ochranu života a zdraví zaměstnanců a jiných osob výdělečně činných.

Pro příští období připravuje se nový zákon o živnosti elektrotechnické. Tato živnost jest totiž upravena naprosto zastaralými, rozvoji vědy elektrotechnické naprosto nevyhovujícími předpisy ještě z doby, kdy používání elektřiny byla v začátcích. Dále upravena bude v dohodě s ministerstvem sociální péče otázka nedělního klidu na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Vzhledem k organisačním poměrům slovenského živnostnictva přikročí ministerstvo obchodu k novelisaci zákona č. 259/1924 Sb. z. a n. (živnostenského zákona slovenského) a připraví osnovu zákona, jímž bude povoleno zřizování odborných živnostenských společenstev pro obvody jednotlivých obchodních a živnostenských komor.

Ministerstvo obchodu chystá dále nový zákon o živnosti zubotechnické, ježto dosavadní úprava této živnosti nevyhovuje, jak vyplývá z četných iniciativních návrhů z kruhů poslaneckých na úpravu této živnosti.

Konečně bude také samostatným zákonem upraveno provozování živností kočovných, tj. takových, které se provozují výhradně obchůzkami (kočovných sklenářů, klempířů, kotlářů, brusičů a pod.). Záležitost tato jest ve stadiu projednávání se zájemníky.

Státní rada živnostenská v nynějším svém složení čítá 210 členů, rozdělaných podle povolání do odboru živnostenského a obchodního. Vlastní činnost Státní rady živnostenské vyvíjí se ve stálých výborech, a to ve výboru živnostenském, obchodním, společném, ve výboru pro reformu živnostenského práva a ve výboru učňovském. Pro důležité otázky volí dotyčný výbor ze svých členů zvláštní subkomitéty, které záležitost podrobně vypracují pro jednání výborové. Od 1. července 1929 do 30. června 1930 konala Státní rada živnostenská 2. schůze plenární, 12 schůzí výborových, 20 anketa 5 schůzí subkomitétu pro revisi živnostenského řádu.

Omezení počtu instancí v důsledku reformy politické správy vyžádala si celé řady normativních výnosů o jednotlivých otázkách pro podřízené instance. Určitá úleva z omezení počtu instancí plynoucí byla však vyvážena větším počtem případů v důsledku všeobecného rozvoje hospodářských poměrů a zejména shupnutím počtu dohlédacích stížností.

Instruktoráty pro živnostenská společenstva jako poradní orgány jejich pečovaly obdobně jako v minulých letech o prohloubení společenstevní organisace tvořením nových odborných společenstev; po případě přetvořováním společenstev smíšených na odborná, slučováním slabších společenstev a zřizováním odborných jednot. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi působeno zejména k tomu, aby zřizovány ubyly, kde jsou dány pro to podmínky, společenstevní odbory, jež později Zbudou přeměněny na odborná společenstva. Přehled stavu společenstev a jich jednot a svazů podává příloha č. 7 a 8.

Činnost živnostensko-zvelebovací nesla se stejným směrem jako v letech předchozích. Nejdůležitější složka této činnosti, kursovnictví, došla proti minulým rokům opětného rozšíření. Přibyly nové obory řemeslné a do programu kursů zařazeno vyučování novým pracovním methodám a směrům. Z přiložené statistiky (příloha č. 9) jest zřejmý zájem o tyto kursy, které jsou každému živnostníkovi dobrým prostředkem k zdokonalení jeho oboru. Uplynulého roku byl zřetel obrácen hlavně na řemesla, která vlivem konkurence tovární a technických pokroků nalézají se v nepříznivé situaci. Bylo to hlavně obuvnictví, krejčovství a živnost kovářská, pro níž pořádány kursy oprav traktorů a automobilových podvozků. Nemajetným účastníkům kursů, nebydlícím v místě, kde kurs se koná, udělovány byly mírné vydržovací příspěvky a hrazena cesta. Vedle podpory účastníkům zdejších kursů byla ve zvláštních případech poskytována stipendia jednotlivcům na učebné běhy zahraniční. Těžká situace našeho obuvnictví byla předmětem četných porad s ústavy pro zvelebování živností a s povolanými zájemci. Na sanaci živnosti obuvnické byl v rozpočtu pro rok 1930 preliminován, mimořádný úvěr. Pokud jde o působnost ústavu pro zvelebování živností, byly jim na podkladě výsledků předběžného šetření dány v r. 1930 směrnice pro tuto akci.

Tak jako jiná léta byly autonomní ústavy ve svých zvelebovacích snahách podporovány vydržovacími příspěvky i podporami na účelné a potřebné investice.

Slibně rozvíjí se živnostensko-zvelebovací akce na Slovensku prostřednictvím Státního ústavu pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině. Zařízení jeho laboratoří a dílen dovaluje již dnes vážnou práci na poli živnostenského výzkumnictví, zkušebnictví a poradnictví.

Obvyklá pozornost věnována i učňovským výstavkám, které ministerstvo obchodu podporuje jako důležitý výchovný prostředek živnostenského dorostu. V r. 1929 bylo pořádáno 27 výstavek místních, z toho v Čechách 18, na Moravě a ve Slezsku 7, na Slovensku 1, na Podkarpatské Rusi 1. Ústřední výstava byla pořádána v Praze. Bližší data o učňovských výstavách podává příloha č. 10. Dále byly podporovány živnostenské a průmyslové výstavy jak finančně tak morálně převzetím protektorátu, přidělením státních výstavních cen a pod. Za podpory ministerstva obchodu byly v r. 1929 pořádány tyto výstavy: Krajinská výstava v Litomyšli, Zemědělská a živnostenská výstava ve Zruči n. Sázavou, živnostensko-zemědělská zahradnická výstava v Bartošovicích; Živnostensko-zemědělská výstava v Teplicích n. Met., Výstavní trh nábytku v Českých Budějovicích, Výstavní trh živnostenský v Klatovech, Živnostenská výstava v Kolíně, Živnostenská výstava v Novém Bydžově, Řemeslnická výstava (účast ústavu pro zvelebování živností v Hradci Králové) v Jilemnici, Výstava Svazu čs. díla v Hradci Králové, Jihočeská výstava v Táboře, Výstavní trh v Horažďovicích, Výstava kuchařství a hostinství v Praze, Krajinská výstava v Moravských Budějovicích, Výstavní trh nábytku v Rousinově, Živnostenská výstava v Ořechově, Číšnická výstava v Brně, Výstava a tržnice v Konici, Podtatranská výstava ve Spišské Nové Vsi, Řemeslnická výstava v rámci veletrhu v Bratislavě, Výstava Svazu čs. díla na veletrhu v Bratislavě.

K široké reklamní a propagační činnosti řemeslných výrobků udělovalo ministerstvo obchodu podpory nemajetným živnostníkům k umožnění účasti na zdejších veletrzích a velkých výstavách. K zdokonalení živnostenského odborného tisku rovněž se poskytují podpory.

V akci o povznesení podomáckého průmyslu byly podporovány podniky jednotlivých ústavů pro zvelebování živností, směřující k zvýšení technické zdatnosti domácích pracovníků a odbytové schopnosti jejich výrobků. Byly to v prvé řadě kursy: rukavičkářské perleťářské a pletené obuvi. Pokud jde o státní ústav v Turč. Sv. Martině a jeho odbočku v Užhorodě, byly pořádány hlavně kursy výšivkářské, ruční tkaní koberců, keramické, řezbářské atd. Zvlášť pilným účastníkům těchto kursů byly vypláceny peněžité odměny.

Pozornost věnována i propagaci domácích výrobků, zejména lidového uměleckého průmyslu. Tu podporována hlavně společnost "Detva", československý lidový umelecký priemysel, úč. spol. v Bratislavě jako ústřední odbytová organisace. Této společnosti a Svazu čs. díla v Praze byla zajištěním státní zápůjčky v rozpočtu na r. 1930 umožněna též účast na akci směřující k vybudování Domu uměleckého průmyslu v Praze.

O význačných otázkách služby živnostensko-zvelebovací byly konány společné porady ústavů pro zvelebování živností.

Stejně intensivní jest péče o živnostenské úvěrnictví. Opatření levného a zejména snadného úvěru pro živnostníky jest životní otázkou tohoto stavu a ministerstvo věnuje v prvé řadě svoji péči usnadnění živnostenského úvěru. Z příslušného úvěru podporuje se zřizovaní nových živnostenských záložen, kde pro jich činnost dány jsou potřebné podmínky, slabší ústavy tohoto druhu jsou podporovány vydržovacími příspěvky a v odůvodněných případech nízce zúročitelnými zápůjčkami.

Rozvoj živnostenských záložen jest zřejmý z přílohy č. 11. Spravujíce 620 mil. Kč vkladů, vracejí je spolu s ostatním provozovacím kapitálem ve formě zápůjček opět živnostenské výrobě a obchodu.

Živnostenská družstva provozovací, jichž počet dosahuje 500, sdružují okrouhle 50.000 členů a jejich tržba dosahuje výše přes 1.000,000.000 Kč. Zvláštní skupinu živnostenských družstev provozovacích tvoří družstva k nákupu strojů pro živnostníky, jichž jest v činnosti 14. Jak jest z připojené srovnávací tabulky č. 12 zřejmo, vykazují tato družstva příznivý rozvoj.

Všemožnou péči a podporu věnuje ministerstvo obchodu svazům družstev živnostenských, které kromě funkce finanční zároveň působí jako revisní a poradní orgány přičleněných družstev. Přehled o stavu a rozvoji těchto svazů podává příloha č. 11. Ministerstvo obchodu, aby umožnilo svazům jednak snížení úrokové míry ze zápůjček členským družstvům, jednak aby jim usnadnilo jejich činnost organisační, revisní a zastupitelskou, uděluje jim přiměřené režijní příspěvky. Agenda revisní jest toho času výlučně obstarávána svazy samými. Státem zaručené úvěry svazům živnostenských družstev ve smyslu zákona ze dne 17. února 1922, č. 84 Sb. z. a n., o státní záruce svazům družstev živnostenských, činí 21.400.000 Kč.

Úvěrová potřeba svazů živnostenských družstev, na které se vztahuje působnost Zemského úvěrního fondu živnostenského ve funkci peněžního ústředí družstevnictví živnostenského, stoupla roku 1929 značně a úvěrové požadavky na ústředí kladené následkem toho podstatně vzrostly. Vyrovnávání peněz mezí svazy, jež má býti také z úkolů Ústředí, nebylo však dosud možno, takže ústředí jest odkázáno stále jen na peníze vlastní (vklad státní, reservní fond Ústředí a prostředky Zemského úvěrního fondu živnostenského z činnosti původní).

Roku 1929 bylo vyměřeno dalších; úvěrů z peněz ústředí Kč. 4,710.000-, takže celková cifra vyměřených úvěrů dosáhla výše Kč 20,802.500-.

Úvěry v běžném účtě (na podkladě směnek) činily 31. prosince 1928	Kč	12,865.264,65
r. 1929 bylo vyplaceno	Kč	9,168.237,60
	Kč	22,033.502,25
r. 1929 bylo splaceno	Kč	7,739.598,75
tedy 31. prosince 1929 činil zůstatek	Kč	14,293.903,50
proti roku 1928 větší o	Kč	1,428.638,85

 

Úročitelný vklad ministerstva obchodu tomuto ústředí poskytnutý dosáhl dne 31. prosince 1929 výše 10,971.646,80 Kč. Případné zisky ústředí se přidělují se souhlasem ministerstva obchodu reservnímu fondu, který vzrostl koncem r. 1929 na Kč 1,653.214,47.

Z rozvahy Zemského úvěrního fondu živnostenského k 31. prosinci 1929 plyne, že prostředky ústředí nestačily již k uspokojení odůvodněných úvěrových nároků svazů družstev živnostenských, takže ústředí bylo nuceno použíti k doplnění svých vlastních provozovacích prostředků ještě částky Kč 1,763.719 95 z peněz Zemského úvěrního fondu živnostenského.

Podle statistiky svazové činí úvěrová potřeba 8 svazů družstev živnostenských, jejíž ukojení jest předním úkolem Ústředí, cca. 40 mil. Kč. Potřeba tato přirozeně vzrůstem svazů dále poroste, což lze souditi jak ze vzrůstu peněz svazy rozpůjčených, jež činily:

koncem roku 1927	Kč 56,000.000-,
koncem roku 1928	Kč 72,000.000-,
koncem roku 1929	Kč 87,000.000-,

 

tak ze vzrůstu výpůjček, jež svazy jsou nuceny kontrahovati; tyto činily:

koncem roku 1927	Kč 24,000.000-,
koncem roku 1928	Kč 34,000,000-,
koncem roku 1929	Kč 40,000.000-.

 

Ježto k tomuto dni mohlo dáti posavadní ústředí k disposici, jak svrchu uvedeno, jen Kč 14,300.000-, jest patrno, že nedostávající ee částku Kč 25,700.000 musily si svazy opatřiti u jiných peněžních ústavů ovšem za drahou sazbu úrokovou a za podmínek nevyhovujících zvláštním potřebám živnostenského úvěru.

Tato potřeba 8 svazů živnostenských záložen a družstev provozovacích stálým rozmachem živnostenského družstevnictví zajisté poroste, což je zřejmo již nyní z toho, že ani prostředky živnostenských záložen nepostačily uspokojiti poptávku po živnostenském úvěru. Tyto záložny byly nuceny kontrahovati ještě vlastní výpůjčky, jež dosáhly koncem roku 1928 výše 76 mil. Kč. Z této částky připadá 60% na výpůjčky od svazů družstev živnostenských a 40% na výpůjčky od jiných peněžních ústavů, což se stanoviska organisace družstevnictví živnostenského jest zjev nevítaný. Tato skutečnost jest příčinou, že záložny i družstva provozovací vymykají se vlivu svazovému, jenž prostřednictvím úvěrů jest nejvydatnější a opatřují si úvěr poměrně drahý, čímž se u záložen zápůjčky jednotlivým dlužníkům, u družstev neúvěrních pak provoz (společný nákup, odbyt a pod.) zdražují a tím vlastní jejich účel maří.

Úvěr od cizích peněžních ústavů jest nad to jak u svazu tak u jejich družstev povahy nestálé a nespolehlivé, v době tísně pak selhává vůbec.

Přihlížejíc ku svrchu uvedeným důvodům, vypracovalo ministerstvo obchodu osnovu zákona a zřízení ústředí družstevnictví živnostenského, podle které převezme nové Ústředí od Zemského úvěrního fondu živnostenského jeho posavadní prozatímní funkci peněžního ústředí družstevnictví živnostenského.

Původní peněžní činnost fondu jest - jak již uvedeno - téměř zcela zlikvidována; zbylého jmění bude možno ve smyslu § 21 fondových stanov použíti k účelům Ústředí ve prospěch živnostenského družstevnictví v Čechách, o čemž bude ministerstva obchodu jednati se zemí Českou.

Nové ústředí bude právnickou osobou se sídlem v Praze, zapsanou do obchodního rejstříku a stane se vrcholnou organisací živnostenského družstevnictví, soustřeďující peněžní, revisní, organisační a poradní činnost v oboru tohoto odvětví družstevního pro celý stát.

Stát poskytne Ústředí ze svých prostředků kmenové jmění věnováním částky 10 mil. Kč. Vedle toho poskytne vláda Ústředí roční příspěvek rovnající se přírůstku vlastního jmění všech svazů družstev živnostenských v Ústředí zastoupených, a to po dobu 5 let. Tento roční příspěvek nesmí převyšovati částku Kč 2 mil.

Osnova o zřízení Ústředí družstevnictví živnostenského byla již ve svých zásadních ustanoveních projednána ministerskou radou a bude po provedení meziministerského připomínkového řízení předložena zákonodárným sborům k projednání.

Splácení úvěrů pro živnostníky válkou poškozené podle zákona z 23. května 1919, č. 276 Sb. z. a n., o úvěru pro živnostníky válkou poškozené, postupuje příznivě, takže lze očekávati, že bude možno likvidaci této akce provésti do lhůty v zákoně stanovené. Přehled o stavu úvěrové akce pro živnostníky válkou poškozené podává příloha č. 13.

Z činnosti sekce obchodní a dopravní dlužno zmíniti se o těchto akcích:

Hlavním úkolem ministerstva obchodu v oboru péče a vnitřní obchod bylo provádění příprav k soustavnému šetření o vnitřním složení československého obchodu, jehož účelem jest zjistiti podíl jednotlivých složek distribučního procesu, nákladů režijních atd., na tvorbě konečných cen. Šetření toto provádí se v úzké součinnosti s obchodnickými organisacemi. Ministerstvo obchodu opatřilo si a prostudovalo materiál o obdobných šetřeních konaných v jiných státech.

Pokud jde o materiál získaný při sčítání živnostenských závodů, bude ministerstvo obchodu působiti na jeho statistické zpracování se zřetelem k potřebám obchodního oddělení.

Dále doplňovalo ministerstvo obchodu výsledky šetření o organisačních a hospodářských poměrech obchodnických organisací.

Dvě nejsilnější obchodnické dobrovolné organisace ústřední rada obchodnictva ČSR a Ústřední svaz československého obchodu sloučily se v jednotnou organisaci representující vrcholné zájmové zastoupení obchodnictva československého.

Zvýšenou pozornost věnovalo ministerstvo obchodu otázce trhů, zejména zřízení tržnic ve velkých městech.

Též otázka kupeckého družstevnictví tvoří předmět pečlivého studia. Za tím účelem súčastnilo se ministerstvo obchodu také kongresu Mezinárodního sdružení obchodníků potravinami ve Vídni.

Dodávkové oddělení pokračovalo v r. 1930 v akci směřující k soustředěnému zadávání státních dodávek a prací v ministerstvu obchodu. Vyjímajíc ministerstvo pošt a telegrafů a ministerstvo železnic jest zadávání textilních a konfekčních dodávek pro ostatní obory státní správy s jich zmocněním z valné části soustředěno v ministerstvu obchodu.

Ministerstvo obchodu připravilo návrh vyhlášky o zadávání státních dodávek a prací vyhrazených podle § 2, odst. 1., zadávacího řádu č. 667/1920 Sb. z. a n. drobným živnostníkům cestou distribuční za pevně stanovené ceny; jde o dodávky vojenské konfekce a maloživnostenský podíl dodávek vojenské obuvi. Rovněž bude řešena otázka úhrady cen maloživnostenského podílu dodávek vojenské obuví.

Dále zahájilo ministerstvo obchodu přípravné práce stran požadavku organisací pod kovářských po účasti na dodávkách vojenských podkov distribučním řízením ministerstva obchodu.

V oboru vodní dopravy věnovalo ministerstvo obchodu jako v letech minulých svoji zvláštní pozornost provozu plavebních podniků Labského, Dunajského a Oderského, provádějíc zákon ze dne 20. března 1929, čís. 53 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 13. června 1922, č. 188 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr československé státní správy k československým plavebním společnostem Labské a Dunajské, jímž byl dán podklad ke snížení akciového kapitálu společnosti Labské a Dunajské. Podrobná data o provozu československých plavebních podniků, jakož i o provozu hlavních našich přístavů jsou patrna z připojených příloh č. 14 - 20.

Pro příští období hodlá ministerstvo obchodu, přihlížejíc k ustanovení čl. 2 zákona č. 53/1929 Sb. z. a n. zabezpečiti, jak je tomu v jiných státech, nejen podniku Labskému a Dunajskému, nýbrž i plavebnímu podniku Oderskému, po případě ukáže-li se potřeba i jiným plavebním podnikům stálé subvenční příspěvky, jmenovitě na provozní účele, aby se vyvážily kalamity, jež stihají plavební podniky v důsledku povětrnostních poměrů jako v roce 1929 (velké mrazy v zimě a malá voda v létě) a v roce 1530 (nedostatečný vodní stav a nedostatek vodního substrátu v důsledku všeobecné krise).

Vedle této hospodářské činnosti míní ministerstvo obchodu podpořiti plavební podniky i účinnou činností legislativní. Tak projednává se osnova zákona o soukromoprávních poměrech plavby a osnova zákona o veřejnoprávních poměrech plavby.