Celková lesní plocha činila koncem roku 1920 v ČSR. 4,662.790 ha, tedy ¹/₃ plochy celé republiky. Nejmenší lesnatost má země Moravskoslezská (29,8%), největší země Podkarpatoruská (50,1%). Jen málo států v Evropě má lesnatost vyšší (Švédsko, Finsko). Ze zabrané půdy v ČSR. připadá na půdu lesní asi 2,476.445 ha. Tato jest podle zemí rozdělena takto:

Země	Česká	979.411 ha,
"	Moravskoslezská	549.507 ha,
"	Slovenská	796.489 ha,
"	Podkarpatoruská	151.033 ha.

 

K 30. červnu 1930 ubylo z této výměry přibližně:

1.	Akcí přídělovou a odprodejem za souhlasu S. P. Ú. pro svazky územní samosprávy aj.	119.668	ha.
2.	Zestátněním	291.457	ha.
3.	Propuštěním vlastníkům ze záboru dle §u 11. zák. záb.	214.313	ha.
4.	Propuštěním vlastníkům ze záboru dle §u 20. zák. příd.	561.615	ha.
	Celkem	1,187.053	ha,

 

tj. 47,9% zabrané lesní výměry. Z toho zůstalo dosavadním vlastníkům (viz 3. a 4.) 775.928 ha, k novým nabyvatelům přešlo (viz 1. a 2.) 411.125 ha. Pro další zásahy tedy zbývá 1,289.387 ha, tj. 52,1%. Z této výměry odpadne ještě značná část na nároky vlastníků, neboť při celkovém jich počtu 1.928 byl právní nárok podle §u 11 zák. záb. vyřešen dosud u 1.805ti vlastníků a požadavek podle §u 20. zák. příd. byl vyřešen pouze u 992 vlastníků.

Kdežto při rozdělení půdy zemědělské měl převahu drobný příděl, při reformě lesní ukládá zákon a zásady řádného hospodaření lesního jiný postup. Místo statisíců drobných uchazečů uplatní se tu především nárok státu a jiných veřejných svazků. Celkovou tendencí zákona jest, aby přidělený majetek lesní svou rozlohou a povahou zaručoval spořádané hospodářství. Jednotlivci přicházejí v úvahu jen výjimečně, jedná-li se o naléhavou arondaci jejich vlastní půdy zemědělské i lesní a jedná-li se o menší rozlohu, jejíž přídělem nevznikne újma uchazečům povahy veřejnoprávní.

Zvětšení dosavadní státní držby lesní bude kromě toho také odpovídati poměrům v řadě evropských států. Sasko má státních lesů 47,1%, Bavorsko 33,6%, Rusko 32,6%, Rumunsko 41,8%, bývalé Srbsko 60,9%, Švédsko 27,9%, Finsko 43,2% atd., kdežto ČSR. má pouze 15,8%, tj. 713.384 ha. Tato držba dle stavu z r. 1920 rozdělena jest takto:

Země:
Česká	Moravskoslezská		Slovenská	Podkarpatoruská	ČSR
43.171 ha	7.758	32.924	292.914	336.617	713.384
6%	11%	46%	41,1%	47,2%	100%

 

Jest patrno, že státní držba lesní jest v zemích historických zcela nepatrná. Proto také zestátňovací akce lesní béře se převážně tímto směrem.

Dále přicházejí v úvahu země, okresy a obce. Tam, kde celkový převzatý lesní komplex přesahuje hranice jednotlivých obcí neb i okresů, a přijdou v úvahu zájmové obce, bude uvažováno o přídělu do společného vlastnictví. S příslušnými ministerstvy projednává se vhodná právní farma tohoto přídělu. Může to býti buď veřejnoprávní útvar na zákl. kap. 6., § 93 - 95 obec. zřízení, neb spol. s ruč. obmezeným podle zák. č. 58/1906 nebo konečně lesní družstvo podle zák. č. 70/1873. Ve všech těchto případech bude příděl lesů omezen pouze na veřejnoprávní korporace a S. P. Ú., jakož i příslušné dohlédací úřady zajistí si řádný dozor nad hospodařením s přidělenými lesy a zachováváním přídělových podmínek.

Opětně třeba zdůrazniti, že zahájená lesní reforma bude energicky provedena, že respektovány budou při ní osvědčené zásady lesa-hospodářské a že důrazně odmítnuty budou ony snahy, které by spatřovaly v přídělu lesa pouhou možnost rychlé mobilisace lesního bohatství.

Akce postátňovací: Jejím těžištěm jest přirozeně postátňovací akce lesní. K 30. červnu 1930 bylo postátněno 375.939 ha půdy vůbec, z toho 35.897 ha půdy zemědělské. Dle zemí a podle přejímatele jest tato výměra rozdělena takto:

Země	Nabylo a spravuje
	min. zemědělství	min. národní obrany	ostatní odvětví státní správy	Celkem
	ha	ha	ha	ha
Česká	153.936	21.684	6.169	181.789
Moravskoslezská	47.026	47	9	47.082
Slovenská	36.508	25.057	222	61.787
Podkarpatoruská	9.509	30	-	9.539
Celkem	246.979	46.818	6.400	300.197

 

Kromě toho převzal S. P. Ú. a přechodně (do vyřešení různých právních a fin. otázek) spravuje ve vlastní režii celkem 75.742 ha půdy. Z toho připadá na zemi:

Českou	95 ha
Moravskoslezskou	11.457 ha
Slovenskou	64.190 ha

 

S. P. Ú. právě jedná s min. zeměď. o předání většiny těchto majetků do jeho správy.

Půda S. P. Ú. převzatá, do vlastnictví nepřidělená, nýbrž toliko drobně propachtovaná, není zde uvedena, nýbrž obsažena jest ve výsledcích řádné akce přídělové.

Praxe zákona o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém. Zákonem z 12. února 1920 pověřen byl S. P. Ú. péčí, aby zabraný majetek až do jeho převzetí pro účely pozemkové reformy byl od vlastníků řádně obhospodařován. V:prokázaných případech špatného hospodaření může S. P. Ú. uvaliti na dotyčný vlastnický soubor úřední správu nebo trvalý úřední dozor na účet vlastníka. Kdežto v roce 1919!bylo úředních správ 56 a trvalé dozory 4, jsou k polovici r. 1930 úřední správy toliko 4 a trvalých dozorů 9.

Praxe §u 3 a) zákona záborového. Na žádost vlastníků zabraného majetku rozhoduje S. P. Ú. podle § 3 a) o vyloučení ze záboru těch objektů, které jsou právně a hospodářsky samostatny a neslouží hospodaření na zabrané půdě. Dosud bylo rozhodnuto o 1.440ti objektech a vyloučeno ze záborů celkem 19.308 ha půdy (40 cukrovarů, 46 pivovarů, 14 lihovarů, 105 mlýnů, 74 cihelen, 33 pil, 707 domů, 194 hostinců, 116 jiných objektů průmyslových a 111 různých jiných objektů).

Praxe §u 7. zákona záborového. Ke zcizení, dělení, zavazení, pachtu a nájmu zabraného majetku potřebí jest souhlasu S. P. Ú. K žádostem o zcizení byl dán souhlas cca v 60.565ti případech, a pováleno zciziti celkem 505.690 ha půdy vůbec, z toho 246.829 ha půdy zemědělské. Z celkové výměry bylo současně propuštěno ze záboru 310.784 ha, z toho 178.282 ha půdy zemědělské. Zbývající půda zůstala v záboru, takže nastala změna pouze v osobě vlastníka. Cena nemovitostí ze záboru propuštěných včetně zákonitého poplatku činila 1.711,228.404 Kč, z toho zákonitý poplatek odváděný podle § 61. zák. příd. pro Všeobecný fond pro podporu vnitřní kolonisace činí k 30. červnu 1930 124,293.283 Kč.

Žádostem vlastníků o udělení souhlasu k zavazení zabrané půdy dosud nepřevzaté bylo vyhověno v 1.987 případech a povoleno tak další zatížení zabraných souborů úvěrem ve výši 1.633,743.529 Kč. Z toho použito bylo na zaplacení daní a dávek 952,686.541 Kč, tj. 58,3% a na hospodářské investice 681,056.988 Kč, tj. 41,7%.

Žádostem o souhlas ku pachtu a nájmu zabraných objektů byla vyhověno ve 2.709 případech, nevyhověno v 60ti případech.

Tyto výsledky jsou důkazem, že opatření táborové, ač omezuje právní disposice vlastníka s jeho majetkem, přece umožňuje mu plniti příslušné funkce podnikatelské.

Praxe §u 11. táborového zákona. Vlastník zabraného majetku má podle toho paragrafu nárok, aby mu ubyla ze záboru propuštěna a ve vlastnictví ponechána výměra 150 ha půdy zemědělské, nebo 250 ha půdy vůbec. Úřad může podle cit. paragrafu propustiti i větší výměru, hledě k potřebě půdy pro příděl k účelům hospodaření, k zásobování měst, k potřebám zemědělského průmyslu aj. Ze záboru nesmí býti však propuštěno pod tímto titulem více než 500 ha půdy. Do 30. června 1930 propustil S. P. Ú. 1.805 vlastníkům celkem 555.572 ha půdy veškeré, z toho 317.934 ha půdy zemědělské. Průměrně bylo propuštěno jednomu vlastníku 176,1 ha půdy zemědělské a 131,7 ha půdy ostatní, celkem 307,8 ha půdy veškeré.

Praxe §u 20. zákona přídělového. Vlastníku zabraného majetku, kromě výměry propuštěné ze záboru podle §u 11. zák. záb., mohou býti také podle §u 20. zák. příď. ponechány pozemky s historickými nebo uměleckými památkami a pozemky, vyznačující se krásami přírodními. Při tom dlužno vyšetřiti, zda žádané propuštění neznemožňuje nebo neohrožuje provedení reformy a zda dotyčné pozemky a objekty mají skutečně vlastnosti v §u 20. zák. příď. vyznačené. Třeba upozorniti, že zákon v tomto případě neobsahuje žádného obmezení co do výměry propouštěné půdy. Do 30. června 1930 bylo 992 vlastníkům z tohoto titulu propuštěno ze záboru 650.351 ha půdy veškeré, z toho 44.065 ha půdy zemědělské. Průměrně byla jednomu vlastníku z tohoto titulu ponecháno 44.4 ha půdy zemědělské a 611.1 ha půdy ostatní, celkem 655.5 ha půdy veškeré. Pokud na půdě a objektech přidělených jsou památky a krásy historické nebo přírodní, ukládá se nabyvatelům zpravidla v dohodě se Státním památkovým úřadem jejich řádná ochrana, udržování aj. Totéž platí i pro vlastníky půdy, která jim dle §u 20. zák. příď. ze záboru byla propuštěna.

Otázky vodohospodářské a scelovací. Aby zajištěna byla meliorační zařízení na přidělené půdě, ustavuje S. P. Ú. z přídělců vodní družstva, kterých bude jen v zemích historických přes 300. K 30. červnu 1930 byl stav tento:

V zemi	Zabezpečení melioračních úprav pomocí vodních družstev
	v nichž členství velkostatků přešlo na nové nabyvatele		k nimž noví nabyvatelé přistoupili za členy		nově založených		celkem
	počet družstev	jim přidělená mel. půda v ha	počet družstev	jim přidělená mel. půda v ha	počet družstev	jim přidělená mel. půda v ha	počet družstev	na výměře ha přidělené mel. půdy
České	89	8.479	7	333	117	5.486	213	14.298
Moravskoslezské	44	1.941	22	670	81	4.098	147	6.709
Slovenské	3	8.620	-	-	8	1.225	11	9.845
Podkarpatoruské	-	-	-	-	-	-	-	-
Celkem	136	19.040	29	1.003	206	10.809	371	30.852

 

V dohodě s příslušnými ministerstvy provádí S. P. Ú. převod významných toků ze zabraného majetku do vlastnictví státu aj. Úhrnem bylo dosud převzato vodních toků:

V zemi České	811.93 ha,
v zemi Moravskoslezské	94.23 ha,
v zemi Slovenské	108.12 ha,
v zemi Podkarpatoruské	13.67 ha,
v ČSR	1.027.95 ha.

 

Z toho převzal stát 983.98 ha a země Česká 43.97 ha.

Pozemková reforma umožňuje dále v různých místech státu provedení významných projektů vodohospodářských tím, že opatřuje pozemky potřebné k náhradě za zatopené pozemky svobodné. Dlužno uvésti zejména údolní přehrady: Na řece Chrudimce u obce Seč, na "Rozkoši" u Č. Skalice, u Štěchovic na Vltavě, Pastviny na řece D. Orlici, na řece Svratce u Kníniček na Moravě, na řece Dyji u Vranova aj. Celkem bylo dosud pro tyto účely opatřena cca 2.300 ha půdy.

S. P. Ú. přikročil také ku provádění meliorací a regulací na celé řadě zbytkových statků, dosud do pachtu přidělených. Z fondu kolonisačního podporuje provádění vzorkových melioračních příprav v území hospodářsky méně vyspělém (vých. část státu), aby probudil názorně zájem pro jejich výnosnost.

V celé řadě moravských obcí prováděna byla podle dohody s Moravským úřadem pro agrární operace přídělová akce současně se scelováním pozemků (komasací). V duchu §§ 21 a 23 zák. příd. ukládá S. P. Ú. v řízení přídělovém nabyvatelům podmínku, že podrobí přidělený i svobodný majetek svůj pozdějšímu scelování a scelovacímu plánu správa v té příčině jim příslušející, že přecházejí na S. P. Úřad. Poz. reforma zasáhla dosud asi do 7.769 katastrálních obcí (kat. území), a tím podle odhadu S. P. Úřadu přešla na něho s ohledem na příští scelování práva ohledně asi 1,5 mil. ha půdy přidělené a svobodné. To činí asi 30% výměry veškeré půdy, která vyžaduje scelení v našem státě. Tak připravuje a usnadňuje poz. reforma příští komasaci.

Největším výkonem technickým jest ovšem technické provedení přídělu. Výkony administrativní (seznam přejímaných parcel a seznam hospodařících osob, sestavení poradních sborů místních a obvodových, bonitace půdy, číselný příděl, po skončení prací měřických pak odevzdání půdy novým nabyvatelům, sestavení souhlasu nabyvatelů, definitivní rejstříky přídělů, předpisy záloh a přídělových cen, elaborát pro prozatímní zdanění, seznam společných cest a služebností aj.) provázeny byly řadou přesných výkonů měřických (grafický plán, vytýčení přídělů, omezníkování, přesné zaměření, situační plány a výkazy plod.) na obrovských výměrách ve více než 7.000 katastrálních území. Aby úřední aparát zbytečně nevzrůstal, přibráno bylo ke spolupráci více než 300 úředně autorisovaných civilních techniků, kteří pracovali pod dohledem přídělových komisařů a obvodových úřadoven a jejichž závěrečné elaboráty revidovány jsou ústředím. Rozsah měřických prací ilustrován jest i potřebou hranečníků k omezníkování přidělených pozemků. Spotřeba tato činí do 30. června 1930:

v zemi České	378.313
v zemi Moravskoslezské	147.415
v zemi Slovenské	406.799
v zemi Podkarpatoruské	49.564
celkem	981.091	hranečníků.

 

Na jeden ha přidělené půdy bylo spotřebováno přibližně 16 kusů mezníků, což představuje zvýšení ceny jednoho ha jen asi o 12,90 Kč.

Bilance k 30. červnu 1930. Shrneme-li uvedené výsledky o pohybu zabrané půdy ve všech akcích, resultuje, že k 1. lednu [Půda předává se přídělcům na podzim po sklizni, proto letošní příděl není uveden.] resp. k 30. červnu 1930 se dostalo definitivně novým nabyvatelům.

Akce	Půda zemědělská	Půda ostatní	Celkem
	ha	ha	ha
1. Výkup dlouhodobých pachtů	85.882	-	85.882
2. Příděl půdy stavební	6.311	-	6.311
3. Příděl půdy rozptýlené	9.302	-	9.302
4. Řádné řízení přídělová (do 31. prosince 1929)	502.293	108.892	611.185
5. Postátňovací akce	35.987	340.002	375.989
6. Prodej pode § 7 z. z.	178.282	132.502	310.784
Celkem	318.007	581.396	1,399.403

 

V téže době bylo vlastníkům zabraného majetku ze záboru vyloučeno, propuštěno a ponecháno půdy:

Právní titul	Půda zemědělská	Půda ostatní	Celkem
	ha	ha	ha
1. Vyloučeni podle §u 3 a) z. z.	8.099	11.209	19.308
2. Dělení knihovních těles podle §u 7 z. z.	5.250	2.960	8.210
3. Propuštění podle §u 11 z. z.	317.934	237.638	555.572
4. Ponechání podle §u 20 z. př.	44.065	606.286	650.351
Celkem	375.348	858.093	1,233.441

 

Sečtením výměr, jichž se dostalo novým nabyvatelům a oněch; jež byly ze zákonitých důvodů propuštěny, vyloučeny a ponechány vlastníkům, zjišťujeme výměru půdy dosud v poz. reformě zpracované a zmenšení rozsahu zabrané půdy.

	Půda zemědělská	Půda ostatní	Celkem
	ha	ha	ha
Výměra zabrané půdy vůbec	1,284.980	2,763.559	4,048.539
K tomu přibylo směnami:
a) půda soukromá nezabraná	10.785	1.043	11.828
b) půda státních statků	15.254	5.579	20.833
Celkem bylo k disposici	1,311.019	2,770.181	4,081.200
Z toho ubylo:
1. dostalo se novým nabyvatelům	818.007	581.396	1,399.403
2. vlastníkům ponecháno	375.348	858.093	1,233.441
tedy zpracováno celkem půdy	1,193.355	1,439.489	2,632.844
K 30. červnu 1930 zbývá zabrané půdy	117.664	1,330.692	1,448.356

 

Z této výměry, z níž ovšem odpadne ještě příděl provedený během r. 1930, obývá ještě vyřešiti nárok 123 vlastníků zabraného majetku podle §u 11. z. z. a event. požadavek 936 vlastníků ohledně §u 20. z. př., případně též event. další nároky podle §u 3a) z. z. část zemědělské půdy zůstane při lesních celcích (enklávy, deputáty lesních zaměstnanců aj.). Teprve po té zbývající výměra - daleko nižší u půdy zemědělské a značně nižší u půdy ostatní - jest fakticky k disposici pro poslední období reformy.

Populační zájmový okruh pozemkové reformy. Počet nabyvatelů půdy (v akcích 1 - 6, jak jsou uvedeny v předešlé bilanci), odhaduje se podle předběžných uzávěrek statistických na 576.384 osob, resp. rodin s částečným vyloučením opakujících se případů. Poněvadž počet osob činných v zemědělství našeho státu činí 2,424.278 osob, představuje počet nabyvatelů 23,8% z tohoto počtu.

Třeba ovšem upozorniti, že definitivní počet nabyvatelů bude nižší, neboť mnozí jednotlivci počítáni jsou jednak v akcích předběžných, pak opětovně v definitivním řízení přídělovém, nebo při koupi z volné ruky. Jest známo, že v mnoha obcích provádělo se řízení přídělové dvakráte i třikráte (podle pořadí a tempa příslušného řízení). Při sestavování přesného katastru přídělců jest zjišťována tato opětovná účast nabyvatele na různých akcích a tím docílen bude postupně přesný údaj.

Počet nepřímých účastníků pozemkové reformy (vlastníci zabraného majetku, zaměstnanci zajištění jinak, než přídělem, účastnící podniků v poz. reformě sdružstevněných, zaměstnanci na zestátněném lesním majetku a na pachtech zabraných dvorů), odhaduje se na dalších 80.000 osob. Zaměstnanci na majetku přídělců (předešlá skupina) nejsou zjištěni a nebyli proto vzati v úvahu. Celkem tedy jest každá čtvrtá osoba v československém zemědělství činná, přímo nebo nepřímo v zájmovém okruhu pozemkové reformy. Tím jest znovu potvrzen hluboký zásah této reformy do našeho zemědělství ve směru jeho demokratisace.

Ku programu v roce 1930. Těžiště přídělu půdy zemědělské tkví na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Příděl půdy zemědělské bude letos v celém státě ukončen. Pokračováno bude usilovně v provádění reformy lesní a na všech četných pracích závěrečných a stabilisačních.

Hlavní práce závěrečné.

Zaknihování přídělů. Předáním půdy do užívání novým nabyvatelům není poz. reforma, ukončena. Teprve zaknihování této půdy zajišťuje nové poměry vlastnické a umožňuje novým nabyvatelům získati úvěr hypotekární. Práce tato jest obrovská, neboť do 30. června 1930 provedena bylo přídělové řízení v 7.769 katastrálních územích (obcích). Drobný příděl každého kat. území knihuje se najednou a tvoří tedy jeden elaborát. Poněvadž ve mnoha obcích byl drobný příděl proveden v různých letech dvakrát i třikrát, jest ve skutečnosti počet obcí, do nichž příděl zasáhl nižší než 7.769. V každém případě však pohybuje se tento počet mezi 6.000 - 7.770 (všech katastrálních území v republice jest 17.038). Zbytkové statky, průmyslové závody a jiné větší hospodářské celky knihují se samostatně a započítávají se do celkového počtu elaborátů knihovacích.

Podkladem pro knihovní provedení jest u každého katastrálního území úplný a přesný elaborát přídělový a měřický. Mezi oběma musí býti úplný soulad. Elaborát přídělový musí obsahovati tyto doklady: Protokol o revisi číselného přídělu, protokol o bonitaci půdy, protokol o revisi grafického plánu, grafický plán, souhlas nabyvatelů, seznam služebností, protokoly o směnách, výkazy směn a definitivní rejstřík přídělů. Elaborát měřický musí obsahovati: 4 situační plány, 2 seznamy společných cest, 2 seznamy služebností, 4 výkazy dělených parcel se jmény přídělců a 2 konečné rejstříky přídělů. Po pečlivé revisi u obvodových úřadoven, přídělových komisařů a ústředí jsou tyto elaboráty předávány k závěrečným výkonům právním. Četné obtíže a překážky, které tuto samo o sobě tak rozsáhlou agendu brzdí (rozdíly skutečného stavu v přírodě a stavu mapovního, obtíže v identifikaci parcel v zemi Slovenské, kde v četných obcích nejsou ještě pozemkové knihy založeny, četné nedoplatky přídělových cen, nastalé změny v osobách přídělců aj.) jsou odstraňovány.

Obtíže rázu technického neznamenají však takové zdržení, jako nedoplatky přídělové ceny. Tyto vyskytují se napořád a způsobují, že zaknihování přídělů je přídělci samými značně zdržováno.

Státní pozemkový úřad nemůže knihovati příděly před zaplacením, poněvadž by jeho pohledávky u přídělců byly ohroženy. Soukromí věřitelé přídělců vkládali by si do knih své právo hypoteční, jež zhusta dostala by přednost před pohledávkou, pocházející z nedoplatku přídělové ceny, ježto Státní pozemkový úřad nemá ve všech případech nesporného zákonného práva zástavního a kdyby je i měl, výkon jeho znamenal by neobyčejné administrativní zatížení a zvolnění pracovního tempa.

Další okolností, která nepřipouští knihování nezaplacených přídělů, je žádoucí rovnováha mezi příjmy a výdaji Státního pozemkového úřadu. Musil-li Státní pozemkový úřad převzatou půdu hotově platiti tím, že za velkostatkáře vyrovnává jejich dlužné daně, veřejné dávky a hypotéky, musí také požadovati, aby přídělci opatřili si hypoteční úvěr až do přípustné výše 90% přídělové ceny a Státnímu pozemkovému úřadu přídělovou cenu vyrovnali. Peněžní ústavy přídělcům doposud takové zápůjčky zpravidla ochotně poskytovaly na úřední příslib hypotéky.

Aby vinou liknavců co nejméně byli postiženi přídělci řádně platící, rozhodl Statní pozemkový úřad, že drobný příděl může býti zaknihován již tehdy, jakmile zaplatilo alespoň 90% přídělců dotyčné obce tolik, že žádný z nich nedluhuje více než 200 Kč. - Ze zbývajících 10% přídělců může býti ještě zaknihován příděl těch, kteří dluhují sice více než 200 Kč, ale zaplatili alespoň polovičku přídělové ceny. Dluhy vyšší než 200 Kč se současně vtělí do pozemkové knihy. Přídělci, kteří nemají zaplacenu ani polovičku, se ze společného knihovacího elaborátu vyloučí. Jejich příděl zaknihuje se dodatečně po zaplacení. Tím se knihování pro řádně platící přídělce sice urychlí, avšak úřad se zatěžuje, neboť co mohlo se státi jediným aktem, provádí se na dvakrát.

Teprve po překonání všech těchto překážek jest knihovní elaborát ve Státním pozemkovém úřadě hotov a předkládá se knihovnímu soudu k zaknihování.

Na výkon knihovních soudů nemá Státní pozemkový úřad vlivu, takže úkol Státního pozemkového úřadu v oboru knihovacím se končí předložením knihovní žádosti knih. soudům.

Počátkem roku 1927 byla akce soustavně organisována a v roce 1929 provedeno nové seskupení sil úřadu. Veškerá revisní činnost technická byla decentralisována a v ústředí ponechána, pouze superrevise technických elaborátů přídělových. Všechny tři technické odbory v ústředí jsou nyní zaměstnány hlavně pracemi knihovacími. Zavedena častá povinná práce odpolední a zvláštní honorování víceprací. Obdobná opatření provedena i u právníků a úředníků účetních. Současně zesíleno bylo vymáhání nedoplatků přídělových cen.

Dosažené výsledky dosavadní incl. první pololetí 1930, tj. k 1./VII. 1930 znázorněny jsou na připojeném diagramu (Zaknihování přídělu - postup v r. 1930). Z něho je patrno, že jsou velmi příznivé, neboť při celkovém počtu 7.769 kat. obcí (území), resp. při stejném počtu knihovních elaborátů byla provedena ve Státním pozemkovém úřadě:

	Počet knihovacích elaborátů	v % z celkového počtu knih. elaborátů:
technická revise	4.066	52,3%
revise příděl. cen	3.910	50,1%
technická superrevise	3.463	44,5%
účetní kontrola	2.729	35,1%
právnímu knihovacímu odboru odevzdáno	2.308	29,7%
tabulární knihovní žádosti vypracovány a knih. soudům odevzdány	1.744	22,4%
knih. soudy z toho provedly (zaknihovaly)	924	11,8%

 

Technické práce zaknihovací byly tedy v polovici r. 1930 zakončeny pro 44,5%, tedy pro více než ²/₅ celkového počtu knihovních elaborátů. Právnické práce knihovací byly v téže době zakončeny ve Státním pozemkovém úřadě pro 22,4%, tedy více než ¹/₅ všech knihovacích elaborátů. Rozpětí mezi rychlejším postupem technických prací knihovacích a postupem právnických prací knihovacích vzniká, právě tím, že do tohoto mezidobí spadá poslední a důrazné vymáhání nedoplatků přídělových cen. Mají tedy přídělci sami v rukou zmenšení tohoto rozpětí a zrychlení právnických prací knihovacích.

Jak bylo již zdůrazněno, úkol státního pozemkového úřadu v oboru knihovacím je ukončen předložením knihovních žádostí příslušným knihovním soudům, neboť na výkon těchto soudů nemá již Státní pozemkový úřad přirozeně žádného vlivu. Ministerstvo spravedlnosti učinilo však opatření ku zrychlení pracovního výkonu knihovních soudů, pokud jde o zaknihování přídělu.

Lze tedy očekávati, že zaknihování přídělu, tento hlavní výkon stabilisačního období naší pozemkové reformy, bude dokončeno v několika málo nejbližších letech.

Prozatímní výkazy vlastnických změn. Pokud zaknihování není ukončeno, bylo nutno upraviti odvádění daní z převzatých a přidělených pozemků. Podle dohody s ministerstvem financí pracuje S. P. Úřad na prozatímních výkazech vlastnických změn podle obcí a tyto jsou předkládány úřadům berním jako podklad ku předpisu pro jednotlivé přídělce.

K 30. červnu 1930 bylo vypracováno 7.250 takových výkazů, takže 93,4% všech obcí přídělem dotčených má již pravidelný předpis daně zajištěný. Tato činnost S. P. Úřadu má veliký význam předně pro státní pokladnu, neboť zajišťuje jí pravidelné roční odvádění daní, dále pro obce a okresy, pokud jde o přirážky z daně odvozované a konečně má nemalý význam i pro statisíce nabyvatelů, kteří by jinak vystaveni byli nevýhodě, že daně byly by jim předepsány až po zaknihování: přídělů, za několik let zpětně najednou.

Povolování dalších zcizeni, dělení, zavazení a pachtu přidělené půdy. Všechny státy evropské, které provádějí pozemkovou reformu, ve svém zákonodárství vesměs omezují nabyvatele půdy aspoň na určitou dobu v jeho volné disposici s přídělem. Svobodné zcizování přídělu mohlo by v letech hospodářské krise nebo zase v letech vynikající konjunktury býti spekulací zneužito, čímž by účel přídělu byl mařen a sociální protivy v zemědělství znovu přiostřovány. Přídělový zákon uložil S. P. Úřadu, aby zabezpečil, že přidělená půda nebude odcizena účelům, kterých příděl sleduje, aby určil případně podle analogie zákonitých ustanovení o hospodářských nedílech, jakým způsobem právo volné disposice přídělcovy s nabytou půdou má býti omezeno. Přirozeně jde pouze o dobu přechodnou, než se nová vlastnická struktura hospodářsky i sociálně zakotví. Není důvodu znemožňovati zdravé a přirozené přesuny v osobách přídělců, stejné nebo blízké sociální úrovně, jakož i hospodářsky odůvodněné zadlužování přídělů, výminečně též i event. rozdělování přídělů. V tomto duchu vydána byla koncem roku 1927 příslušná instrukce, jejíž provádění znamená značný vzrůst úřední činnosti v oboru velmi zodpovědném.

Dozor nad řádným hospodařením přídělců. Nutným doplňkem výše uvedené činnosti jest dozor nad řádným hospodařením přídělců, aby hospodaření špatné bylo vyloučeno. Poměrně vysoká odborná úroveň našich zemědělců a vlastní jejich hospodářský zájem jsou samy zárukou, že na přidělené půdě se hospodaří řádně. Nejde proto o široce založený dozor, neboť k tomu není ani důvodu, ani prostředků, ani personálu. Jak praxe ukazuje, vyskytnou se případy trvale špatného hospodaření jen zcela výjimečně a právě ty mají býti zjišťovány hospodářským dozorem. Provádějí jej příděloví komisaři a obvodové úřadovny. Na hospodaření nepořádné nebo špatné jsou stanoveny sankce; které spočívají jednak ve výzvě přídělce, aby učinil potřebná opatření k nápravě, jednak v odnětí přídělu dosud nezaknihovaného. U nedílů a zbytkových statků jsou ještě opatření další. Podkladem řízení spojeného s dozorem, jest úplný katastr přídělců, na němž se již pracuje a který umožní evidenci přídělců i přidělené půdy. O návrhu S. P. Ú. na výkup v případech zákonem vytčených rozhoduje rozhodčí soud, jehož ustavení podle §§ 53 a 54 zákona přídělového a vlád. nařízení číslo 1926/26 Sb. z. a n. jest připraveno a který bude tribunálem zcela nezávislým od S. P. Ú. Tato působnost nemohla býti vybudována v prvním období pracovním, neboť stejně jako předešle uvedené patří k stabilisačním a závěrečným pracím období druhého, nynějšího.

Evidence a postupná likvidace finančních závazků. Rovněž s postupem pozemkové reformy vzrůstal rozsah evidence všech finančních závazků S. P. Úřadu vůči vlastníkům zabraného majetku, vůči hypotekárním věřitelům a osobám, pro něž na zabraném majetku váznou práva a nároky. Sem patří výplata přejímacích cen po provedeném soudním rozvrhu, služba Náhradové banky, evidence hypotečních závazků, které byly se souhlasem věřitelů zapsány do Náhradové knihy a zatěžují dále přidělený majetek, při čemž úřad pečuje o řádné úrokování těchto pohledávek. Sem spadá evidence asi 500.000 kont přídělců, pokud přidělenou půdu ještě úplně nezaplatili, vymáhání těchto nedoplatků, vrácení záloh a event. přeplatků, stálý styk s peněžními ústavy, které přídělcům povolily úvěr, péče o stavební družstva kolonistů a zajišťování úvěru provozovacího, správa a uzávěrky fondů S. P. Úřadu aj.

Statistika pozemkové reformy. K pracím závěrečným počítati jest také statistické zjištění a zpracování výsledků pozemkové reformy po všech dostupných stránkách. Od roku 1848 (zrušení roboty) nebylo v naších zemích takového přesunu v pozemkovém vlastnictví. Národohospodářské dílo tak značného rozsahu hospodářského i sociálního, produkčního i technického, vyžaduje bilance, nehledě i k tomu, že tato jest nutná k bilanci finanční. Proto již počátkem roku 1927 byla dosavadní evidence zdokonalena, aby postupné statistické zpracování hlavního materiálu bylo soustavně připravována. K témuž účelu kromě úředního věstníku "Pozemková Reforma", který vychází již v XI. ročníku začal S. P. Úřad v roce 1928 vydávati "Zprávy Státního pozemkového úřadu", orgán pro výkazy a statistiku z oboru čsl. pozem. reformy. S. P. Úřad jest v této otázce v kontaktu se Státním úřadem statistickým i s Mezinárodním ústavem zemědělským v Římě, který připravuje statistiku pozemkových reforem evropských států.

V posledních třech letech vydány byly Stát. pozem. úřadem tyto statistické publikace:

"Seznam zbytkových statků a jiných větších objektů zemědělských, které byly přiděleny od zahájení pozemkové reformy do 31. prosince 1927". Stran 76.

"Předběžné výsledky čsl. pozemkové reformy. Obvodová úřadovna S. P. Ú. v Plzni". Stran 110.

"Předběžné výsledky čsl. pozemkové reformy. Obvodová úřadovna S. S. Ú. v Hradci Králové". Stran 84.

"Předběžné výsledky čsl. pozemkové reformy. Obvodová úřadovna S. P. Ú. v Č. Budějovicích". Stran 88.

"Předběžné výsledky čsl. pozemkové reformy. Obvodová úřadovna S. P. Ú. v Ml. Boleslavi". Stran 76.

"Předběžné výsledky čsl. pozemkové reformy "Obvodová úřadovna S. P. Ú. v Praze". Stran 324.

"Předběžné výsledky čsl. pozemkové reformy. Obvodová úřadovna S. P. Ú. v Brně". Stran 156.

"Předběžné výsledky čsl. pozemkové reformy. Obvodová úřadovna S. P. Ú. v Olomouci". Stran 124.

"Předběžné výsledky čsl. pozemkové reformy. Souhrn dosavadních výsledků poz. reformy v zemi České a Moravskoslezské". Dr. Ing. J. Voženílek. Stran 72. Se třemi kartogramy. Vyšlo také samostatně ve francouzském překladu pro informaci ciziny.

Urychleným tempem bude ještě letošního roku započato s vydáváním analog. materiálu z ostatního území státu.

V jubilejním díle: "Deset let Československé republiky", které vydáno bylo vládou k 10. výročí státní samostatnosti, obsažena jest dále obsáhlá monografie o pozemkové reformě. Obsahuje v 27 kapitolách rozsáhlý materiál namnoze mála známý; zvláště značná pozornost věnována jest otázkám finančním. Vydána byl a také samostatně pod názvem: "Pozemková reforma. Přehled činnosti za prvé desetiletí trvání Čsl. republiky 1918 - 1928". Redigoval Ing. A. Pavel. Stran 150.

Publikace a studie z oboru čsl. pozemkové reformy, pokud vydány byly samostatně a nikoliv úředním nákladem, nejsou zde uvedeny.

Veřejnost seznamována byla také i letos s výsledky pozemkové reformy pomocí vlastních exposic na výstavách. Tyto exposice byly na Hospodářské výstavě v Praze a na Dunajském veletrhu v Bratislavě.

Výdaje rozpočtové pro r. 1931 jsou preliminovány částkou Kč 25,740.600,-. Oproti rozpočtu r. 1930 jsou výdaje sníženy o 1,125.700 Kč. Menší požadavek oproti předešlému roku se odůvodňuje hlavně snížením na osobních výdajích (pol. 1. a 6.).

Příspěvek Náhradového fondu ku krytí režie spolu s rozpočtovými příjmy, uhrazuje stejně jako v letech předešlých všechna rozpočtová vydání.