Důvodová zpráva

k čsl.-maďarskému hraničnímu statutu.

Podle instrukcí konference velvyslanců pro mezinárodní delimitační komise, měly se tyto zabývati i úpravou právních otázek, vyplývajících z rozhraničení, dají-li k tomu oba interesované státy souhlas. Se zřetelem na rozsah a odbornou povahu těchto otázek na hranici čsl.-maďarské vyslovilo se československo proti jejich řešení delimitační komisí, načež se tato usnesla, že se věcí zabývati nebude, a ponechala úpravu přímé dohodě zúčastněných států.

Jednání o úpravě právních otázek byla navázána po skončení činnosti delimitační komise, a to na podkladě dat, získaných od veřejných a soukromých nájemníků obou států během rozhraničování, a vedla dne 14. listopadu 1928 ku podpisu úmluvy o úpravě otázek, vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou československou a Královstvím Maďarským (hraniční statut).

Úmluva jest rozdělena na 11 hlav, a to:

I. (Čl. 1-4) Určení a dokumentování státní hranice.

II. (Čl. 5-16) Úprava právních poměrů na veřejných silnicích, cestách, mostech a jiných silničních objektech na hranici.

III. (Čl. 17-38) Úprava právních poměrů na hraničních tocích.

IV. (Čl. 39-53) Úprava rybářství v hraničních tocích.

V. (Čl. 54) Úprava honebního práva na hranici.

VI. (Čl. 55-58) Záležitosti hornické.

VII. (Čl. 59-62) Záležitosti železniční.

VIII. (Čl. 63-66) Pohyblivé části hranice.

IX. (Čl. 67-76). Dohled a udržování hranice.

X. (Čl. 77) Periodické revise hranice.

XI. (Čl. 78-81) Ustanovení všeobecná a závěrečná.

K jednotlivými článkům smlouvy se podotýká toto:

K článku 1:

Jelikož smlouva vyplývá z rozhraničení, konstatuje se v tomto článku jako úvodem provedení delimitace a opatření tří souhlasných dokumentárních děl. Pro informaci se uvádějí jednotlivé součástky těchto děl a krátce jejich obsah, a to:

1) Povšechný popis, hranice vzhledem k topograficky důležitým bodem okolí, doplněný mapou 1:200.000; 2) přehledná mapa v měřítku 1:25.000 se zobrazením hranice a pruhu území, 500 m širokého po obou stranách; 3) podrobný popis hranice se soupisem hraničních znaků a měřických i počtářských údajů, zajišťujících polohu hraniční čáry; 4) podrobná mapa v měřítku 1:2880, zobrazující hraniční čáru se všemi hraničními znaky a podrobnou situaci do 200 m po obou stranách hranice; 5) Dunajská mapa v měřítku 1:5000 s údaji o průběhu hraniční čáry v řečišti a o poloze znaků, ji měřicky zajišťujících; 6) sbírka nápisů o jednání delimitační komise s připojením slovních i mapových dokladů, jichž bylo použito při rozhodování komise; 7) delimitační protokol, obsahující údaje o podkladech a o provádění rozhraničování, jakož i potvrzení o náležitém provedení hrančního označení v přírodě a o správnosti dokumentárního díla.

K článku 2:

Přehlednost údajů a zobrazení průběhu hranice v dokumentárních dílech nepřipouštěla, aby uvedena byla vždy veškerá číselná, data, nebo aby zobrazeny byly všechny podrobnosti, jež byly určeny při rozhraničování a zaznamenány v polních náčrtcích; proto mají v případech, kdy se toho ukáže potřeba, býti směrodatnými měřické údaje těchto náčrtků.

K článku 3:

Není vyloučeno, že se v budoucnu vyskytnou ojedinělé nesrovnalosti mezi popisem hranice, mapami dokumentárního díla a polními náčrtky. Jelikož prve uvedené doklady byly sdělány z polních náčrtků, dá se předpokládati, že údaje těchto náčrtků jsou správnější, a proto se stanoví, že při rozporu mají býti náčrtky rozhodujícími. Sleduje-li se věc do důsledku, není také vyloučena i možnost chyb v náčrtcích, a proto bylo nutno, aby i na tuto okolnost bylo pamatováno.

K článku 4:

V tomto článku obsažené vymezení výsostní oblasti nad a pod zemí má praktický význam v letectví a hornictví.

K článku 5:

Udržování pro dálkový a užší styk důležitých silnic a cest přeťatých hranicí bylo zabezpečeno ve všeobecném zájmu dopravním.

K článku 6:

Proti ostatním státním hranicím jest na čsl. maďarské hranici největší počet hraničních silnic a cest a také jejich úhrnná délka tím nejznačnější. Mnohé z těchto hraničních cest nejsou uměle vybudovány, mnohých pak jest užíváno jen příležitostně. Aby bylo zajištěno udržování důležitějších z těchto hraničních komunikací, t. j. takových, které jsou v té oné době připuštěny jako cesty celní nebo za přechody pro pohraniční styk, a aby náklady na toto udržování byly rozvrženy úměrně zájmům, jaké v jednotlivých případech státy na tomto udržování mají, byla věc řešena konkretně v příloze "A" smlouvy. Provedení tohoto článku bude vyžadovati zvláštního předpisu.

K článku 7:

Kriteriem k převzetí závazku o udržování hraničních mostů byla důležitost silnice nebo cesty, v jejichž průběhu se tyto mosty nalézají, a proto bylo udržování určitého počtu hraničních mostů řešeno konkretně v přílohách A a B.

Hraniční mosty přes řeku Ipel byly již v době rozhraničování v tak špatném stavu, že nebylo možno vyčkávati podpisu hraničního statutu, ve kterém věc měla býti upravena, nýbrž bylo třeba o jejich udržování sjednati zvláštní dohodu již v roku 1925. Tato dohoda, která byla sjednána v Balašských Ďarmotách, se nyní formálně zrušuje, její materielní ustanovení se však přejímají do přílohy "B." z toho důvodu, aby byl úplným soubor otázek, které měly býti v této smlouvě řešeny.

K článku 8:

Pro sjednání tohoto článku byly směrodatnými důvody praktického významu.

K článku 9.

Závazky vyplývajícími z tohoto článku má býti zabráněno nerovnoměrnému zatížení nájemníků obou států.

K článku 10:

Ustanoveni tohoto článku, v němž se definuje později v úmluvě často se vyskytující pojem hraničního toku, odpovídají oboustranným celním a pasovým zájmům.

K článku 11:

V nejčastějších případech byla hranice vkládána delimitační komisí do osy oněch částí nynějších silnic a cest, na kterých měly oba sousedící státy potud zájem, že chtěly zachovati nerušený průvoz se svého území na svoje území, nebo kde bylo nutno zabezpečiti příjezd na pozemky ležící na vlastním území. S tímto úmyslem stanoví se zde i určitá úleva v pasových předpisech.

Dále jest v tomto článku pamatováno na úřední osoby tam blíže označené, používají-li hraničních silnic nebo cest, aby výkon jejich služby nebyl znesnadňován.

K článku 12:

Omezení v užívání hraničních silnic a cest oddíly branné moci obou států a určitými, vojensky vyzbrojenými osobami jest v zájmu obou států.

K článků 13:

Účelu, kterému mají sloužiti hraniční silnice a cesty, nebylo by dosaženo bez celní úlevy v tomto článku stanovené.

K článku 14:

S ohledem na nedostatek lomového kamene v některých pohraničních krajinách a na polohu vhodně zařízených lomů v pohraničních pásmech jest v zájmy obou států, aby štěrk k udržování silnic a cest mohl býti v protilehlém pohraničí tak dobýván, jak se dělo před rozhraničením.

K článku 15:

Aby se předešlo nesprávnému výkladu ustanovení hraničního statutu o udržování hraničních komunikací a mostů, se zde výslovně podotýká, že jimi zůstávají nedotčeny dosavadní závazky soukromých osob k udržování hraničních silnic, hraničních cest a hraničních mostů.

K článku 16:

K ustanovením tohoto článku vedly důvody praktické a hospodárné.

K článku 17:

K uvarování se možných nedorozumění ve vodoprávních věcech na hranici, bylo třeba sjednati, která vodní práva na hranici budou uznána, jal mají postupovati majitelé takovýchto práv neprokázaných a co bude zařízeno k řádnému doplnění vodních knih.

K provedení ustanovení o zániku vodních práv, která nebudou do 2 let od účinnosti této smlouvy řádně prokázána, bude třeba zvláštních předpisů.

K.článku 18 a 19:

Ustanovení těchto článků jsou do smlouvy pojata proto, aby postavení osob jimi dotčených nebylo vedením státní hranice zhoršeno.

K článku 20:

Závazek o doplnění vodních knih zápisy o vodních právech, uznaných podle článku 17, do 3 roků od účinnosti této smlouvy byl sjednán za tím účelem, aby byla zajištěna řádná evidence vodních práv na hranici; k jeho provedení bude třeba zvláštního předpisu.

K článku 21:

Jsou na př. případy, že nájemník jednoho státu užívá vzdutí vyvolané vodním dílem, jehož majitel jest na území státu druhého, načež, převzal závazek, že bude na udržování tohoto vodního díla přispívati. Tento příspěvek byl určen v předválečné měně a neodpovídá dnešním poměrům. Ustanoveními tohoto článku, jichž provedení bude vyžadovati zvláštního předpisu, má býti umožněna nová úprava takových závazků.

K článku 22:

Vodní práva, o něž podle této smlouvy jde, budou jak v čl. 17 uvedeno, uznána jen tehdy, budou-li řádně doložen. Takové doklady musí obsahovati podmínky, za kterých byla povoleno vybudování vodního díla; nebo které se starým vodním právem souvisely. Přijímá-li v odst. 1. stát povinnost; že se postará, aby jeho stání příslušníci tyto podmínky dodržovali, zasazuje se toliko, že bude dbáti toho, aby jeho zákony byly náležitě plněny.

Hlavní podmínkou bývá vždy řádné udržování vodního díla, které na hraničních tocích bude zpravidla z části na území jednoho; z části na území druhého státu. Aby tato podmínka mohla býti plněna, bylo nutno, usnadniti přístup a přepravu k udržování potřebného náčiní a hmot na území druhého státu; jak uvedeno v odst. 2.

K článku 23:

Závazek obou států, že budou podle stávajících závazků pečovati o řádné udržování regulačních staveb a vodních děl na hraničních tocích a na tratích toků, hranicí přeťatých a poblíž této ležících, vyplývá z oboustranného zájmu na tom, aby režim vod nebyl rozhraničováním zhoršen.

Takové úpravy a různá vodní díla byly často uskutečňovány jako družstevní podniky. Rozhraničením se buď stalo, že členové družstva nejsou více na území jednoho a téhož státu, nebo že podmínky vodoprávního nálezu nejsou více účelně proveditelnými. Aby bylo zabráněno poškození podniků a zájemců, má v takových případech býti rozhodováno o každé věci zvláště, podle ustanovení čl. 30. a 31.

Pokud hranice probíhá toky, má povětšině povahu pohyblivou, t. j. její poloha jest odvislá od polohy koryta, a proto bude v oboustranném zájmu, aby tyto toky byly udržovány tak, aby nenastala ztráta území. Obdobný zájem bude i na tocích s hranicí nepohyblivou, kde by zanedbáním péče mohl býti ztracen přístup k tekoucí vodě po vlastním území k nevýhodě sousedících pozemků. Aby nenastal rozpor se závazky, které oba státy přijaly smlouvami uvedenými v odst. 4, bylo třeba výslovného podotknuti, že ustanovení tohoto článku má býti použito jen tehdy, pokud zmíněnými smlouvami není jinak stanoveno. K provedení odst. 1 a bude třeba zvláštních předpisů.

K článku 24:

Přijímá-li stát povinnost, že bude pečovati o řádné udržování a provozování v tomto článku blíže označených vodních děl, nepřijímá závazků, jež by nevyplývaly z vodního zákona.

K článku 25:

V ustanovení: odst. 1, že na hraničních tocích mohou státy volně nakládati polovinu protékající vody za šetření nabytých vodních práv, jest vyslovena všeobecně uznávaná zásada nepsaného mezinárodního vodního práva.

Ustanovením odst. 2 má se poskytnouti podle zásady vzájemnosti a parity ochrana zájemníkům obou stran proti škodám; jež by jim mohly vzejíti při zřizování nových vodních děl.

K článku 26:

K ustanovením tohoto článku dlužno poznamenati že nezavazují ani jeden ani druhý zve smluvních států, aby v odst. 1 zmíněné stavby finančně podporovaly:

Provedení odst. 2 bodu d) a odst. 3 bude vyžadovati zvláštních předpisů.

K článku 27:

Ustanovení, že v hraničních tocích každý stát vykonává vodní policii na svém území, vyplývá ze zásady státní svrchovanosti.

K článku 28:

Potřeba zvláštního ustanovení o odstraňování pařezů, lodních trosek, kmenů a pod. z řečiště hraničních úseků Tisy jest odůvodněna značnou pohyblivostí dna a břehů tohoto toku, souvisící s jeho vodním režimem a s geologickým složením území, kterým protéká.

K článku 29:

Aby ustanovení článků 25, 26 a 27 nebylo mylně používáno v hraniční trati Dunaje; se zde výslovně uvádí, že ustanovení ta neplatí v případech ve kterých se dotýkají působnosti mezinárodní dunajské komise.

K článku 30:

Ustanovení tohoto článku vyplývají z principu státní svrchovanosti.

K článku 31:

Ku sjednání ustanovení tohoto článku vedla oboustranná potřeba účelných předpisů pro úřední řízení ve věcech vodoprávních na hranici, které by náležitě zabezpečovaly jak zájmy veřejné, tak i soukromé.

Ku provedení odst. 1, pokud jde o vyřizování vodoprávních věcí na hraničních tocích dohodou vodoprávních úřadů obou států bez ohledu na to, jsou-li tím dotčena obě státní území a ku provedení odst. 4, pokud jde o přiznání stejného postavení zájemníkům na území druhého státu jako nájemníkům vlastního státu, jak co do materielního; tak i co do procesuálního práva při vodoprávním řízení, a přizvání těchto zájemníků z druhého státu k účasti na tomto řízení, bude třeba zvláštních předpisů. Takovýchto předpisů bude třeba i ku provedení odst. 5, pokud jde a přesun kompetence k rozhodování ve vodoprávních věcech, jež mají býti vyřizovány v dohodě vodoprávních úřadů obou států, na úřady vyšší stolice tenkráte, nedohodly.-li se úřady nižší stolice, jakož i po případě na rozhodčí soud, a to tenkráte, nedohodly-li se dokonce i úřady nejvyšší stolice.

K článku 32:

Zápis vodních děl na hraničních tocích na základě rozhodnutí příslušných vodoprávních úřadů nebo na základě výroku rozhodčího soudu do vodních knih obou států bude vyžadovati; aby byly doplněny příslušné vodoprávní předpisy.

K článku 33

Ustanovení o přímém styku vodoprávních úřadů byla do smlouvy pojata, aby se urychlilo řízení.

K článku 34:

Ustanovení tohoto článku mají vyloučiti pochyby o tom, které úřady sluší podle smlouvy považovati za úřady vodoprávní.

K článku 35:

Závazek, který tímto článkem obě strany přijímají ohledně voroplavby a plavení dříví nejen na tocích hraničních, ale i na částech těchto toků protékajících zcela uzemím jednoho nebo druhého státu - v praxi hlavně pokud jde o řeku Tisu nad ústím Sámoše má stejnou důležitost pro československo, jako stát vývozní pro Maďarsko, jako stát dovozní.

K článku 36:

Závazek obou států, že dovolí výkon voroplavby a plavení dříví na vodách, zmíněných v předchozím článku, na podkladě povolení udělených státem, ve kterém se dříví nebo vory pro plavbu vystrojují, znamená zjednodušení, přicházející k dobru zájemníkům obou stran. Obdobná zabezpečení těchto zájemníků jeví se i v závazku stejného nakládání pokud půjde o vozové osazenstvo, vory a dříví. Pro provozování voroplavby a plavení dříví na základě povolení uděleného druhým státem, vypravují-li se vory po případě dříví z území tohoto státu, bude třeba zvláštních předpisů.

K článku 37:

Dohoda o společných předpisech pro udělování povolení k výkonu voroplavby a plavení dříví, jakož i na úpravu říční policie na vodách zmíněných v čl. 35, má býti dalším krokem k zabezpečení zájemců a k usnadnění rozhodování úřadů.

K článku 38:

Výjimka, že ustanovení čl. 35, 36 a 37 nelze použíti na Dunaj a na Tisu pod otokem Sámoše, učiněna byla proto, že úprava v těchto článcích řešených otázek spadá do působnosti mezinárodní dunajské komise; pokud se týče stálé technické komise pro režim dunajských vod.

K článku 39:

Zde vyslovená zásada odpovídá principu svrchovanosti.

K článku 40:

Ustanovení tohoto článku byla sjednána, aby zájemníci nebyli poškozeni, pokud se týče, aby při úpravě rybářství na hraničních tocích nebylo třeba vynakládati veřejné prostředky na odškodnění při rušení stávajících nájemních smluv.

K článku 41:

Ku provedeni ustanovení o utvoření rybářských družstev a o povinnosti těchto, provozovati rybářství jednotně s rybářskými družstvy na protějším břehu podle přílohy "C", bude třeba zvláštním předpisů.

K článku 42:

Schvalováni stanov a provozních plánů rybářských družstev příslušným úřadem vlastního státu vyplývá ze zásady vyslovené v čl. 39. Výměna stanov a provozních plánů mezi protilehlými rybářskými družstvy odpovídá úzce spjatým zájmům těchto družstev. Tento společný zájmový okruh souvisí i s právem, které se těmto družstvům propůjčuje. Ku provedení ustanovení o závazku rybářských družstev; měniti stanovy toliko v souhlase s rybářským družstvem protějším, bude třeba zvláštních předpisů.

K článku 43:

Obdobného předpisu bude vyžadovati i provedení ustanoveni o povinném zvaní předsedy protilehlého družstva k valným, hromadám.

K článku 44:

Zde uvedeného konstatování bylo třeba k doplnění čl. 41.

K článku 45:

Společná ustanovení, která se mají podle tohoto článku sjednat i o době, ve které lov ryb v hraničních tocích bude vůbec zakázán, budou nejen v zájmu rybářství, ale i dobrých styků protilehlých rybářských družstev nebo nájemníků.

K článku 46:

Právě uvedeným družstvům a nájemníkům budou neméně na prospěch i společné podmínky pro povolování nočního rybolovu na hraničních tocích, jež podle tohoto článku mají býti mezistátně určeny.

K článku 47:

Podle zákonů bývalého Uherska, platných na čsl.-maďarské hranici doposud i v Československu, jest dovoleno močiti len a konopí v tocích za podmínek, stanovených příslušnými úřady. Závazek obsažený v tomto článku byl převzat proto, aby postup těchto úřadů v obou státech při udělování takových povolení v hraničních tocích byl jednotným.

K článkům 48, 49 a 50:

Ustanovení, uvedená v těchto článcích odpovídají zákonitým předpisům o ochraně ryb.

K článku 51:

Výměna spisů mezi příslušnými úřady a povolení k přímému styku má přispěti k správnému a urychlenému rozhodování těchto úřadů ve věcech rybářství.

K článkům 52 a 53:

Povinnost, opatřiti si rybářské lístky s podobenkami při rybaření na hraničních tocích a průkazy pro překročování hranice při rybolovu z loděk na těchto tocích, bylo nutno stanoviti jak v zájmu rybářském., tak i v zájmu pasové a celní kontroly.

K článkům 54 a 55:

Ustanovení těchto článků vyplývá z principu státní svrchovanosti.

K článkům 56 a 57:

Zákaz dolování blíže než do vzdálenosti nejméně 20 m od hranice, jakož i možnost a způsob kontroly v tomto směru příslušnými úřady státu druhého byly sjednány k zabezpečení výsostních práv a zájmů daňových.

K článku 58:

Účelné a urychlené provádění ustanovení čl. 56 a 57 předpokládá přímý styk dotyčných příslušných úřadů, který se jim tímto článkem zabezpečuje.

K článku 59:

Všeobecně platí zásada, že železniční správy každého státu udržují své tratě až k státní hranici. Je-li státní hranice zároveň hranicí majetkovou sousedících železničních správ, bývá udržovací hranicí zpravidla čára, procházející styky kolejnic. Také při železničních objektech hranicí přeťatých nebude zpravidla hranice státní zároveň hranicí udržovací, nýbrž bude z technických důvodů nutno, aby železniční správa jednoho státu udržovala celý objekt (ku př. celé pole železného mostu). Jelikož povšechné řešení uvedených případů by nebylo účelným, bude věcí obou sousedících železničních správ, aby se navzájem dohodly o udržování a o klíči na rozdělení udržovacích nákladů.

K článku 60:

Na některých místech čsl.-maďarské hranice ohrožují bystřiny, tekoucí z území jednoho státu, železniční trati státu druhého. K odvrácení takových nebezpečí budou podle odst. 1. oba státy podporovati úpravy těchto vodotoků. Ustanovení toto nezavazuje však ani jeden ani druhý stát; aby zmíněné úpravy podporovaly finančně.

V odst. 2 pro železniční správy sjednané procesuální a materiální výhody jsou obdobné těm, jež byly v čl. 31. propůjčeny nájemníkům druhého státu při rozhodování o vodoprávních věcech na hraničních tocích.

Hranice čsl.-maďarská byla místy vedena v bezprostřední blízkostí železničních tratí toho neb onoho ze smluvních států. Z této okolnosti vyplývá zájem dotyčných železničních správ, aby poblíže takovýchto tratí nebylo na území druhého státu podnikáno ničeho, co by mohlo ohroziti bezpečnost železnic státu druhého nebo jejich provoz. Na tyto zájmy berou zřetel ustanovení odst. 4.

K provedení odst. 2 a 3 o povinnosti postupovati při provádění staveb v požárním obvodu železničních tratí, ležících na území státu druhého tak, jako by tyto železnice byly na vlastním území, bude třeba zvláštních předpisů.

K článku 61:

Úprava dopravních a provozních poměrů na železnicích nespadá do rámu hraničního statutu a proto se zde poukazuje na řešení zvláštními dohodami.

K článku 62:

Na věci, uvedené v bodě a), mají zájem oba státy. Na věci, řešené v bodě b), převládá zájem Československa, na ostatních otázkách zájem Maďarska.

K článku 63:

Se zřetelem na zmocnění, obsažené v čl. 30 mírové smlouvy Trianonské; stanovila čsl.-maďarská delimitační komise, že v některých tocích má hranice míti povahu pohyblivou, t. j. že má sledovati případné přirozené posuny střední čáry toku nebo jeho hlavního plavebního koryta, a to za určitého vodního stavu. K usnadnění vodohospodářského podnikání na těchto tocích, rozšiřuje se tato definice tím, že pohyblivá hranice má sledovati i umělé posuny uvedené střední čáry; vzniknou-li za souhlasu obou států, (obapolně schválené regulace toků).

K článkům 64 a 65:

Těmito články odstraňují se nedopatření, vzniklá při vypracování delimitačního díla.

K článku 66:

Z nedostatku lomového kamene a cihelen užívá se v některých pohraničních krajinách čsl.-maďarských doposud hojně vepřovic, které se vyrábějí v bezprostřední blízkosti toku a pohyblivou hranicí. Aby při této výrobě vzniklé jámy neohrožovaly polohu hranice, sjednávají se v tamto článku podmínky, které ohledně rozměrů a položení takových jam oproti hraničnímu toku budou předpisovány příslušnými úřady.

K článku 67:

Význam státní hranice vyžaduje aby její označení v přírodě jakož i značky, které její polohu měřicky zajišťují, byly chráněny před odstraněním, poškozením nebo zneužitím. Dále je v zájmu obou států; aby povaha, tvar, poloha a směr břehů a koryt hraničních toků zůstaly pokud možno zachovány beze změny, a to jak z důvodů ochrany hraničních znaků, osazených na obou březích, tak i se zřetelem na pohyblivý charakter hranice ve většině hraničních toků.

Uvedenému plnou měrou vyhovují tímto článkem převzaté závazky, které jsou u nás již plněny vydáním zákona ze dne 30. VI. 1921, č. 245 Sb. z. a n. a zákona ze dne 30. VI. 1921, č. 254 Sb. z. a n.

K článku 68:

Ustanoveními tohoto článku má se čeliti nebezpečí náhlých změn státního území u toků s pohyblivou hranicí stromovými porosty na březích, které podemletím a spadnutím do vody vytvářejí v korytě výhony, a zabezpečiti zřetelnost průběhu hranice a možnost její obchůzky úředními orgány.

Úprava tohoto článku odpovídá ustanovením § 3 4 a 7 zákona ze dne 30. VI. 1921, č. 245 Sb. z. a n.

K článku 69:

Jest v zájmu obou stran, aby mezníky, sloužící k označení soukromého vlastnictví, byly na hranici osazovány tak přesně do jejího směru, aby zároveň určovaly body jejího průběhu. Z tohoto důvodu činí se jejich používání na státní hranici závislým od povalení příslušných úřadů. Provedení tohoto ustanovení bude vyžadovati případného předpisu, jenž by doplňoval zákon č. 245/1921 Sb. z. a n.

K článku 70:

K plnění závazků obsažených v čl. 67. a 68. jest třeba v určitých kratších obdobích a vůbec při každé vhodné příležitosti zjišťovati nedostatky, týkající se hraničního označení a povinnosti udržovati hranici volnou, a oznamovati je příslušným úřadům. Z hospodárných důvodů pověřuje se tímto zjišťováním v Československu finanční stráž, která je pro tento úkol vzhledem ke svému služebnímu určení nejpovolanější a které přísluší střežiti státní bránici podle § 12 celního zákona.

K článku 71:

Závady na hranici mohou býti podřízeného nebo závažného významu. Práce s odstraňováním podružných závad záležejí v obnovování nátěru a nápisů na hraničních znacích, v jejich narovnávání a upevňování, jsou-li uvolněny, v opatřeních za účelem vymycování 1 m širokého pruhu podél hranice a 2 m širokých pruhů na březích hraničních toků v místech k tomu určených, jakož i v odstranění případně vzniklých staveb, plotů a pod., které by byly na úkor volnému rozhledu a obchůzce hranice (čl. 67.), Odstraňováním těchto nejznačnějších závad jsou podle odst. 1. pověřeny v Československu politické úřady I. ston líce a v Maďarsku hlavní slúžní.

Při závadách závažnějších, jako při osazování znaků na místě zničených nebo úmyslně odstraněných nebo přesazených nebo vodou odplavených, nutno buď použíti údajů dokumentárních děl (čl. 1) nebo polních náčrtků (čl. 2); nebo bude třeba pozměniti měřické údaje při změně původního místa osazení. V takových výjimečných případech provedou podlé odst. 2 nápravu odborní úředníci obou stran společně.

Pro snazší a rychlejší dorozumívání se obou st.ran ve věcech, týkajících se udržování hraničního a značení, dovoluje se podle odst. 3 jejich přímý styk.

K článku 72.

Na hraniční čáře a po obou stranách hraničních cest a toků osazené hraniční znaky jsou společným majetkem obou států. V souhlasu s touto okolností bude podle odst. 2. obstaráváno i odstraňování závad těchto znaků společně. Při občasném osazování nových znaků na místě zničených vyskytnou se zvýšené výlohy, souvisící s pořízením, dovozem a umístěním mezníků. Z hospodárných důvodů nebude lze práce tohoto druhu - které podle čl. 71, odst. 2 provádějí společně odborní úředníci obou států - vykonati pro každou hlášenou poruchu zvláště, nýbrž bude třeba více případů spojiti tak, aby výlohy z udržování hranice vzniklé byly co nejmenší. Proto bude podle odst. 2. na ústředních úřadech, jež jmenované odborníky vysílají, aby se za šetření uvedeného zájmu určitých časových obdobích dohodly o nejúčelnějším programu prací a o s ním souvisících dodávkách.

Ustanovení odst. 3. představuje zjednodušení vzájemného vyúčtování výloh na udržování hranice.

Ustanovení odst. 4. správně předpokládá, že nebude vždy možno vyúčtovati společné výlohy ihned při provádění prací, a proto se zde určuje klíč, podle kterého se tyto výlohy uhradí zálohově tím neb oním státem.

K článku 73:

Tento článek obsahuje směrnice rázu administrativního, kterých bude třeba dbáti při úpravách hraničního označení zmíněných v čl. 72.

K článku 74:

Pro úhradu nákladů, spojených s udržovacími pracemi podružného rázu, stanoví se v tomto článku rozdělovací klíč tak; aby bylo zjednodušeno vzájemné vyúčtování.

K článku 75:

Odstraňování a ukládání znaků, osazených podél hraničních toků a ohrožených podemletím, bylo sjednáno z hospodárných důvodů.

K článku 76:

Udržování měřických značek, jež byly při delimitaci na území toho neb onoho státu osazovány, jest důležito pro rekonstrukci hraniční čáry v případě, že by její označení v delší trati bulo zničeno.

K článku 77:

Aby bylo zaručeno jednotné a správné udržování hraničních znaků, jest třeba, aby se vyšší úřady v určitých časových obdobích přesvědčovaly, zda a jak prováděny opravy, jichž aýdaje byly hrazeny společně, jakož i ony, které v jednotlivých úsecích podle čl. 74. obstarávaly státy nákladem, dále aby se na podkladě dokumentárního díla přesvědčovaly, zda-li při zjišťování závad některé nedostatky nebyly přehlédnuty, nebo zda v částech hranice probíhajících toky nevznikly nepřístojnosti nebo nepovolená díla, po případě zda tyto toky, v nichž hranice má povahu pohyblivou, nezměnily svou polohu tak, že je třeba opravy hraničních map atd. V uvážení uvedeného byla sjednána ustanovení tohoto článku, v nichž jest pamatováno i na rozdělení osobních a věcných nákladů, vzniklých při revisi.

K článku 78:

K usnadnění úřední a stavební činnosti na hranici zavádějí se tímto článkem zvláštní průkazy, jichž vzory jsou k úmluvě připojeny pod "D" a "E", a stanoví se určité celní a pasové úlevy pro ony úřední orgány, podnikatele a jejich personál, jakož i dělníky, kteří při uvedené činnosti budou spolupůsobiti.

K článku 79:

Ustanovení tohoto článku odpovídají vši obecné snaze řešiti sporné případy arbitráží.

Provedení tohoto článku bude vyžadovati zvláštního předpisu, pokud bude rozhodčí soud v něm míněný rozhodovati o věcech vodoprávních.

K článku 80:

Ustanovení tohoto článku jest třeba k správnému a hladkému provádění smlouvy.