12. Státní pozemkový úřad.

Kapitola 12. Státní pozemkový úřad.

Zákonem ze dne 11. června 1919, čís. 330 Sb. z. a n., zřízen byl Státní pozemkový úřad a zahájil svou činnost 15. října 1919. Výsledky jeho činnosti obsaženy jsou v tomto stručném přehledu, který se opírá o předběžné údaje statistické k 1. lednu, resp. k 30. červnu 1929 a přidržuje se k vůli srovnatelnosti dat loňského schématu.

Akce předběžné.

Kromě ústředí bylo zřízeno 11 obvodových úřadoven (Praha, Ml. Boleslav, Hradec Králové, české Budějovice, Plzeň, Brno, Olomouc, Trenčín, Zvoleň, Prešov a Užhorod). Jim jsou podřízeni příděloví komisaři, kterých jest v Čechách 22, na Moravě a ve Slezsku 11, na Slovensku 14, na Podkarp. Rusi 3, celkem 50 stálých komisariátů. Kromě toho působí v Bratislavě od r. 1925 kolonisační referát, podřízený přímo ústředí.

Soupis zabraného majetku pozemkového proveden byl dle vlád. nař. ze dne 9. ledna 1920, čís. 61 Sb. z. a n.; dle něho podléhá v Č. S. R. záboru:

půdy zemědělské	1,278.549 ha,
půdy lesní, vodní a jiné	2,741.620 ha,
celkem	4,020.169 ha,

 

tj. 28,6% veškeré půdy ve státě. Vlastníků zabraného majetku jest podle tohoto soupisu 1.873. Původně zjištěný počet 1.730 vzrostl tím, že některé zabrané vlastnické soubory uznány byly Nejvyšším správním soudem, případně i S. P. Úřadem za dva i více souborů.

V době, kdy zákonodárství o pozemkové reformě nebylo ještě úplně vybudováno, provedl S. P. Ú. tyto předběžné akce:

a) příděl do vnuceného pachtu zemědělské zabrané půdy na základě §u 63 přídělového zákona. Takto dostalo se na dobu 6 letou 141.172 ha půdy zabrané do nájmu 265.182 rodin drobných zemědělců a bezzemků. Tyto pachty skončily v roce 1928 a likvidují se při definitivním přídělu převodem do vlastnictví.

b) příděl půdy stavební proveden byl ku zmírnění bytové krise na venkově, dále ke zřízení nebo rozšíření dvorů, zahrádek aj. Takto 32.651 malých zemědělců získalo 6.311 ha půdy.

c) příděl půdy rozptýlené, při němž 17.588 zemědělců obdrželo do vlastnictví 9.302 ha zemědělské půdy, týkal se rozptýlených parcel, které nesouvisely s vlastními objekty.

d) Kromě toho soudy provedly zákon ze dne 27. května 1919, čís. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům. Dle tohoto zákona vykoupilo 128.557 drobných zemědělců celkem 101.119 ha půdy dlouhodobého pachtu za výkupní cenu 179,083.308 Kč. Z léto výměry bylo asi 80.895 ha půdy zabrané. Proto přiřazována jest tato akce k předběžným akcím pozemkové reformy.

Definitivní příděl.

K definitivnímu přídělu bylo přikročeno v roce 1921 a do 1. ledna 1929 bylo přídělem (řádným řízením přídělovým) dotčeno 1.433 velkostatků, resp. 1.866 dvorů celých a 2.349 dvorů z části.

Výsledky do 1. ledna 1929 jsou tyto:

Země	Převzato a přiděleno v ha	Z toho činí v ha
		drobný příděl	zbytkové statky	lesní půda
Česká	239.444	170.054	65.695	3.695
Moravskoslezská	89.561	70.031	19.490	40
Slovenská	2.01.625	217.945	21.248	12.432
Podkarpatoruská	17.724	16.096	1.628	-
Č. S. R.	598.354	474.126	108.061	16.167

 

Průměrná velikost drobného přídělu činí 1,46 ha, u zbytkového statku 86,2 ha. Drobný příděl záležel hlavně v doplnění stávajících malozemědělských podniků na přiměřeně větší výměru. Všeobecnou právní formou tohoto přídělu jest vlastnictví.

Kolonisace. Součástí přídělu jest kolonisace, která vytvořuje nové soběstačné usedlosti. Dosud vytvořeno bylo 98 kolonisačních skupin, které zasahují do 162 obcí, z nichž 28 bylo nově vytvořeno. Usedlostí kolonisačních jest 2.707, z toho v zemích historických 567, v zemi Slovenské a Podkarpatoruské 2.140. Tyto usedlosti mají celkem výměru 31.148 ha a vedle toho obecní a společná půda kolonistů v zemi Slovenské a Podkarpatoruské ve výměře 2.508 ha. Část kolonistů (1.221) opatřena byla stávajícími budovami, vhodně adaptovanými, daleko větší počet, 1.486 kolonistů, byl nucen stavěti budovy obytné a hospodářské. Za podpory zákona o stavebním ruchu bylo postaveno asi 500 usedlostí nákladem 57 mil: Kč. Kolonistům poskytnut byl S. P. Úřadem celkem úvěr asi 200 mil. Kč.

Zbytkové statky. Zbytkových statků (objekty přes 30 ha) bylo v téže době vytvořeno a přiděleno 1.243 o výměře 108.061 ha. Dalších 628 zbytkových statků o výměře 73.348 ha bylo prodáno novým nabyvatelům z volné ruky podle §u 7 zákona záborového se souhlasem S. P. Úřadu. Tím vzrostl počet zbytkových statků na 1.871 s výměrou 181.409 ha. Z nich jest v zemi České 1.210, Moravskoslezské 342, Slovenské 303, Podkarpatoruské 16.

Nabyvatelé jich jsou osoby fysické (1.507) neb osoby právnické a jiné (364). V prvé skupině obdrželi: poškozenci pozemkové reformy 925 objektů (úředníci 522, zřízenci 28, nájemci 375), oprávnění uchazeči ze řad praktických zemědělců 472 (bývalí nájemci 29, směny za půdu nezabranou 110, uchazeči s vyšším zemědělským vzděláním 89, ostatní 244), legionáři 44, ostatní oprávněni uchazeči 66.

Ve druhé skupině obdrželi: stát 81 objektů, obce 62, okresy 6, země 15, zemědělské rady 8, veřejné fondy 8, zaměstnanecká družstva 40, družstva zemědělsko-průmyslová 5, ostatní družstva 62, humanitní ústavy 9, odborné korporace a školy 13, zemědělsko-průmyslové a akciové společnosti 55.

Družstevnictví. Vedle přídělu individuelního připouští také zákonodárství o naší pozemkové reformě příděl družstevní. Stav družstev vytvořených v pozemkové reformě jest tento:

Druh družstva	V pozemkové reformě zřízena družstva o
	celkovém počtu	přidělené výměře ha	počtu členů
1. Všeobecně zemědělská:
a) zaměstnanecká	34	4.257	434
b) ostatní (incl. legionářská)	52	3.305	3.320
2. Specielní zemědělská:
a) pastvinářská	48	2.927	2.884
b) pěstitelská	7	754	1.058
3. Zemědělsko-průmyslová:
a) lihovarská	163	720	7.824
b) pivovarská aj.	8	30	650
4. Úvěrová	5	-	1.192
5. Různá:
a) stavební	23	158	2.294
b) vodní	159	8.450	-
c) lesní	13	803	-
d) jiná	3	294	2.137
Celkem	515	21.698	21.793

 

Vedle toho založeno bylo 178 družstev melioračních.

Zaměstnaneckým družstvům poskytl S. P. Úřad na úvěru

držebnostním	7,8	mil.	Kč
na úvěru provozovacím	17,4	"	"
krátkodobým poshověním nedoplatků ceny přídělové	11,4	"	"
	36,6	mil.	Kč

 

Z celkové výměry zemědělské půdy, která dosud v pozemkové reformě dostala se novým nabyvatelům (1,366.835) činí výměra družstvům přidělená 1,6%.

Péče o zaměstnance. Zajištění oněch zaměstnanců zabraného majetku, kteří v důsledku pozemkové reformy ztratili své zaměstnání, děje se podle zákona:

1. přídělem půdy,

2. zajištěním dosavadního, nebo opatřením náhradního zaměstnání,

3. peněžitým odškodněním,

4. v případě stáří nebo invalidity pensí.

Dosud zaopatřeno bylo celkem 67.713 bývalých zaměstnanců a to: přídělem půdy 17.131 (25,5%), zaměstnáním 15.287 (22,7%). Celkem tedy na půdě 32.418 (48,2%). Půdy bylo jim přiděleno 29.148 ha a na splacení její ceny poskytl S. P. Ú. příspěvek přes 74 mil. Kč. Odškodnění peněžité zvolilo si 31.320 bývalých zaměstnanců (46,6%), což si vyžádalo nákladu 166 mil. Kč. Odškodnění toto podle zákonných předpisů zjišťuje se podle služebního postavení a délky služby, činíc průměrně u stálých dělníků 3.492 Kč, u deputátníků 4.965 Kč, u zřízenců 9.701 Kč, u úředníků 28.447 Kč. Maximální výplaty jsou ovšem daleko vyšší. Pensí bylo zaopatřeno 3.975 bývalých zaměstnanců, kterým bylo vyplaceno na důchodu a drahotním přídavku 39,2 mil. Kč. Bylo tedy již vynaloženo na zajištění zaměstnanců přes 279 mil. Kč. Na stěhovací výlohy zaměstnancům bylo dále vyplaceno přes půl mil. Kč.

Výsledky akce úvěrové. Podle úvěrového zákona pečuje S. P. Úřad také o finanční stránku přídělu, aby nabyvatelé půdy zaplatili cenu přídělovou, aby nedostávající se jim prostředky byly opatřeny úvěrem státním nebo soukromým, aby na přidělené půdě bylo umožněno řádné hospodaření poskytnutím úvěru stavebního a provozovacího. Do 30. června 1929 byly výsledky tyto:

1. Úvěr držebnostní:

a)	soukromý hypotekární úvěr u peněžních ústavů podle dohody s S. P. Ú.	212,000.000,-	Kč
b)	hypotekární úvěr u soukromých věřitelů za podpůrného ručení státu za prokázané ztráty	1,200.000,-	"
c)	krátkodobé poshovění přídělové ceny S. P. Úřadem při úrokové míře 5 - 6% (kromě dluhu státu)	270,000.000,-	"
d)	hypoteční dlouhodobý úvěr Náhradovou bankou pro pozemkovou reformu při úrokové míře 5 - 6% a jiný státní úvěr	43,097.900,-	"
	Úhrn	526,297.900,-	Kč

 

2. Úvěr provozovací:

a)	soukromý úvěr provozovací s podpůrným ručením státu za prokázané ztráty	4,053.442,-	Kč
b)	provozovací úvěr povolený ze Všeobecného fondu pro podporu vnitřní kolonisace do maximální výšky 75% potřebného provozovacího kapitálu
aa)	výrobním družstvům bývalých zaměstnanců	17,412.821,-	Kč
bb)	úvěrním družstvům	33,804.065,-	"
	úhrnem	55,270.328,-	Kč

 

3. Úvěr investiční:

a) stavební podle zákona o stavebním ruchu poskytl S. P. Ú. na výstavbu kolonií	39,911.000,-	Kč
b) stavební podle §u 2 zák. úvěrového	29,673.000,-	"
c) krátkodobý stavební úvěr 6% družstvům kolonisačním	13,800.000,-	"
d) úvěr na jiné trvalé investice	346.000,-	"
úhrnem	83,730.000,-	Kč

 

4. Investiční úvěr kolonisační:

Dle §u 80 zák. náhr. poskytnuto S. P. Úřadem	5,800.000,-	Kč
5. Z fondu českoslov. legionářů při S. P. Ú	1,540.000,-	"
Celkem	672,638.228,-	"
Státní pozemkový úřad celkem poskytl úvěru	455,384.786,-	"
Státní pozemkový úřad celkem sjednal úvěru za	217,253.442,-	"

 

Bez úvěrové akce nemohla by pozemková reforma splniti svůj sociální úkol a její význam jest veřejností nedoceněn. O rozsahu této činnosti svědčí, že k 1. červenci 1929 vedl S. P. Úřad asi 500.000 kont dlužníků - nabyvatelů půdy.

Lesní reforma. Pozemková reforma nevyčerpává se pouze přídělem půdy zemědělské (role, luka, zahrady, vinice a chmelnice), nýbrž zasahuje také do majetku lesního. Zákon táborový uvádí výslovně, že se jedná o "úpravu pozemkového vlastnictví", tedy na veškeré půdě.

Celková lesní plocha činila koncem roku 1920 v ČSR. 4,662.790 ha, tedy ¹/₃ plochy celé republiky. Nejmenší lesnatost má země Moravskoslezská (29,8%), největší země Podkarpatoruská (50,1%). Jen málo států v Evropě má lesnatost vyšší (švédsko, Finsko). Ze zabrané půdy v ČSR. připadá na půdu lesní 2,453.465 ha. Tato jest podle zemí rozdělena takto:

země	Česká	960.862 ha
"	Moravskoslezská	545.081 ha
"	Slovenská	796.489 ha
"	Podkarpatoruská	151.033 ha
	celkem	2,453.465 ha

 

K 30. červnu 1929 ubylo z této výměry přibližně:

1. akcí přídělovou	16.167
2. prodejem podle §u 7 z. z.	99.000
3. sestátněním	285.000
4. propuštěním ze záboru podle §u 11 z. z.	207.200
5. propuštěním ze záboru podle §u 20 př. z.	440.000
celkem	1,047.367

 

tj. 42,7% zabrané lesní výměry. Z toho zůstalo dosavadním vlastníkům (viz 4 a 5) 647.200 ha, k novým nabyvatelům přešlo (viz 1 - 3) 400.167 ha. Pro další zásahy tedy zbývá 1,406.098 ha, tj. 57,3%. Z této výměry odpadne ještě značná část na nároky vlastníků, neboť při celkovém jich počtu 1.873 byl právní nárok podle §u 11 z. z. vyřešen dosud u 1.756 vlastníků a požadavek podle §u 20 zák. příd. byl vyřešen pouze u 896 vlastníků.

Kdežto při rozdělení půdy zemědělské měl převahu drobný příděl, při reformě lesní ukládá zákon a zásady racionelního hospodaření lesního jiný postup. Místo statisíců drobných uchazečů uplatní se tu především nárok státu a jiných veřejných svazků. Celkovou tendencí zákona jest, aby přidělený majetek lesní svou rozlohou a povahou zaručoval spořádané hospodářství. Jednotlivci přicházejí v úvahu jen zcela výjimečně, jedná-li se o naléhavou arondaci jejich vlastni půdy zemědělské i lesní a jedná-li se o menší rozlohu, jejíž přídělem nevznikne újma uchazečům povahy veřejnoprávní.

Zvětšení dosavadní státní držby lesní bude kromě toho také odpovídati poměrům v řadě evropských států. Sasko má státních lesů 47,1% Bavorsko 33,6%, Rusko 32,6%, Rumunsko 41,8%, bývalé Srbsko 60,9%, Švédsko 27,9%, Finsko 43,2%, atd., kdežto Č. S. R. má pouze 15,8%, tj. 713.384 ha. Tato držba dle stavů z r. 1920 rozdělena jest takto:

Země:					Č. S. R.
Česká	Moravskoslezská		Slovenská	Podkarpatoruská
43.171	7.758	32.924	292.914	336,617	713.384
6%	1,1%	4,6%	41,1%	47,2%	100%

 

Jest patrno, že státní držba lesní jest zcela nepatrná v zemích historických.

Pokud zákon přihlíží k obcím, budiž podotknuto, že dle stavu z. r. 1920 zaujímaly lesy obecní a osadní u nás 436.145 ha, tj. 9,6% všech lesů v republice. V Německu vlastní tato skupina 16,1% všech lesů, v Rumunsku 17,7%, v Belgii dokonce 32,4%.

Opětovně třeba zdůrazniti, že zahájená lesní reforma bude energicky provedena, že respektovány budou při ní osvědčené zásady lesohospodářské a že důrazně odmítnuty budov ony snahy, které by spatřovaly v přídělu lesa pouhou možnost rychlého obohacení.

Akce postátňovací. Jejím těžištěm jest přirozeně postátňovací akce lesní. K 30. červnu 1929 bylo postátněno 364.288 ha půdy vůbec. Z toho 44.297 půdy zemědělské. Dle zemí a podle přejímatele jest tato výměra rozdělena takto:

Země	Převzalo a spravuje		Celkem
	min. zemědělství	min. národní obrany
	ha	ha	ha
Česká	134.346	23.426	157.772
Moravskoslezská	46.813	-	46.813
Slovenská	30.654	25.620	56.274
Podkarpatoruská	9.509	30	9.539
Celkem	221.322	49.076	270.398

 

Kromě toho převzal S. P. Ú. a přechodně (do vyřešení různých právních závad) spravuje celkem půdy:

v zemi				Celkem
České	Moravskoslezské	Slovenské	Podkarpatoruské
4.482 ha	14.416 ha	73.806 ha	1.386 ha	93.890 ha

 

Prakse zákona o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém. Zákonem z 12. února 1920 pověřen byl S. P. Ú. péčí, aby zabraný majetek až do jeho převzetí pro účely pozemkové reformy byl od vlastníků řádně obhospodařován. V prokázaných případech špatného hospodaření může S. P. Ú. uvaliti na dotyčný vlastnický soubor úřední správu nebo trvalý úřední dozor na účet vlastníka. Kdežto v r. 1919 bylo úředních správ 56 a trvalé dozory 4, jest v r. 1929 úředních správ pouze 5 a trvalých dozorů 10.

Praxe §u 3a) zákona záborového. Na žádost vlastníků zabraného majetku rozhoduje S. P. Ú. podle §u 3a) o vyloučení ze záboru těch objektů, které jsou právně a hospodářsky samostatný a neslouží hospodaření na zabrané půdě. Dosud bylo rozhodnuto v 1.405 případech a vyloučeno ze záboru celkem 14.218 ha půdy s příslušnými objekty (38 cukrovarů, 44 pivovarů, 14 lihovarů, 105 mlýnů, 70 cihelen, 30 pil, 693 domů, 193 hostinců, 114 jiných objektů průmyslových a 104 různých jiných objektů).

Praxe §u 7 zákona záborového. Ke zcizení, dělení, zavazení, pachtu a nájmu zabraného majetku potřebí jest souhlasu S. P. Úřadu. K žádostem o zcizení byl dán souhlas, cca v 48.000 případech a povoleno zciziti celkem 487.759 ha půdy vůbec, z toho 244.060 ha půdy zemědělské. Z celkové výměry bylo současně propuštěno ze záboru 307.435 ha, z toho 175.393 ha půdy zemědělské. Ostatní půda zůstala v záboru, takže nastala změna pouze v osobě vlastníka. Cena nemovitostí že záboru propuštěných včetně zákonitého poplatku činila 1.689,806.020 Kč, z toho zákonitý poplatek, předepsaný podle §u 61 zákona přídělového pro všeobecný fond pro podporu vnitřní kolonisace, činí k 30: červnu 1929 122,150.945 Kč.

Žádostem vlastníků o udělení souhlasu k zavazení zabrané půdy, dosud nepřevzaté, vyhověno bylo v 1.724 případech a povoleno tah další zatížení zabraných souborů úvěrem ve výši 1.583,352.316 Kč. Z toho použito bylo na zaplacení daní a dávek 924,811.929 Kč, tj. 58,4% a na hospodářsky investice 658,540.387 Kč, tj. 41,6%.

Tyto výsledky jsou důkazem, že opatření záborové, ač omezuje právní disposice vlastníka s jeho majetkem, přece umožňuje mu plniti příslušné funkce podnikatelské.

Žádostem o souhlas ku dalšímu pronájmu zabraných objektů bylo vyhověno ve 2.666 případech, nevyhověno v 60 případech.

Prakse §u 11 záborového zákona. Vlastník zabraného majetku má podle tohoto paragrafu nárok, aby mu byla ze záboru propuštěna a ve vlastnictví ponechána výměra 150 ha půdy zemědělské nebo 250 ha půdy vůbec. Úřad může podle cit. paragrafu propustiti větší výměru, hledě k potřebě půdy pro příděl, k účelům hospodaření, k zásobování měst, k potřebám zemědělského průmyslu aj. Ze záboru nesmí býti však propuštěno pod tímto titulem více než 500 ha půdy. Do 30. června 1929 propustil S. P. Ú. 1.756 vlastníkům celkem 534.280 ha, z toho 304.821 ha půdy zemědělské. Průměrně bylo propuštěno 1 vlastníku 173 ha půdy zemědělské a 131 ha půdy ostatní, celkem 304 ha půdy vůbec.

Prakse §u 20 zákona přídělového. Vlastníku zabraného majetku kromě výměry propuštěné podle §u 11 z. z. mohou býti také podle § 20 zákona přídělového ponechány pozemky s historickými nebo uměleckými památkami a pozemky, vyznačující se krásami přírodními. Při tom dlužno vyšetřiti, zda žádané propuštění neznemožňuje nebo neohrožuje provedení reformy a zda dotyčné pozemky a objekty mají skutečně vlastnosti v §u 20 vyznačené. Do 30. června 1929 bylo 896 vlastníkům zi tohoto titulu propuštěno ze záboru 527.090 ha půdy vůbec, z toho 37.587 ha půdy zemědělské. Průměrně bylo 1 vlastníku z tohoto titulu ponecháno 588 ha, z toho 42 ha půdy zemědělské.

Pokud na půdě a objektech přidělených jsou památky a krásy historické nebo přírodní, ukládá se nabyvateli, zpravidla v dohodě se Státním památkovým úřadem, jejich řádná ochrana, udržování aj.

Otázky vodohospodářské a zcelovací. Aby zajištěna byla meliorační zařízení na přidělené půdě, ustavuje S. P. Ú. z přídělců vodní družstva, kterých bude jen v zemích historických přes 300. K 30. červnu 1929 byl stav tento:

Země	Meliorační úpravy pomocí vodních družstev
	k nimž členství velk. přešlo na přídělce		k nimž nabyvatelé přídělu za členy přistoupili		nově založených		celkem
	počet	přiď. půda o výměře ha	počet	přiď. půda o výměře ha	počet	přiď. půda o výměře ha	počet	přiď. půda o výměře ha
Česká	72	7.047	5	116	102	5.097	179	12.260
Moravskoslezská	42	1.852	22	661	67	3.124	131	5.637
Slovenská	-	-	-	-	9	937	9	987
Podkarpatoruská	-	-	-	-	-	-	-	-
Celkem	114	8.899	27	777	178	9.158	319	18.834

 

V dohodě s příslušnými ministerstvy provádí S. P. Ú. převod významných toků ze zabraného majetku do vlastnictví státu, země aj. Úhrnem bylo dosud převzato vodních toků:

v	zemi	České	742,73 ha
"	"	Moravskoslezské	17,71 ha
"	"	Slovenské	170,82 ha
"	"	Podkarpatoruské	64,79 ha
		ve všech zemích	996,05 ha

 

Z toho převzal stát 716,61 ha, země Česká 43,83 ha, Unie rybářských spolků 235,61 ha.

Pozemková reforma umožňuje v různých místech státu provedení významných projektů vodohospodářských tím, že opatřuje pozemky potřebné k náhradě za zatopené pozemky svobodné. Dlužno uvésti zejména údolní přehrady: Na řece Chrudimce u obce Seče, na "Rozkoši", u Č. Skalice, u Štěchovic na Vltavě, Pastviny na řece Divoká Orlice, u Kyniček na Moravě, na řece Svratce, na řece Dyji aj. Celkem bylo dosud pro tyto účely opatřeno 2.300 ha půdy.

S. P. Ú. přikročil také ku provádění meliorací a regulací na celé řadě zbytkových statků, dosud do pachtu přidělených. Z fondu kolonisačního podporuje provádění vzorkových melioračních příprav v území hospodářsky méně vyspělém (vých. část státu), aby probudil názorně zájem pro jejich výnosnost.

V celé řadě moravských obcí prováděna byla podle dohody s Moravským úřadem pro agrární operace přídělová akce současně se zcelováním pozemků (komasací). V duchu §u 21 a 23 zákona přídělového ukládá S. P. Ú. v řízení přídělovém nabyvatelům podmínku, že podrobí přidělený i svobodný majetek svůj pozdějšímu zcelení i zcelovacímu plánu a práva v té příčině jim příslušející, že přecházejí na S. P. Úřad. Pozemková reforma zasáhla dosud asi do 7.644 obcí katastrálních, a tím podle odhadu S. P. Ú. přešla na něho, s ohledem na příští zcelování práva ohledně asi 1,5 mil. ha půdy přidělené i svobodné. To činí asi 30% výměry veškeré půdy, která vyžaduje zcelení v našem státě. Tak připravuje a usnadňuje pozemková reforma příští komasaci.

Největším výkonem technickým bylo ovšem technické provedení přídělu. Výkony administrativní (seznam přejímaných parcel a seznam hospodařících osob, sestavení poradních sborů místních a obvodových, bonitace půdy, číselný příděl, po skončení prací měřických pak odevzdání půdy, sestavení souhlasu nabyvatelů, rejstřík přídělu, předpis záloh a přídělových cen, elaborát pro prozatímní zdanění, seznam společných cest a služebností aj.) provázeny byly řadou přesných výkonů měřických (grafický plán, vytýčení přídělu, omezníkování, přesné zaměření, situační plány a výkazy ploch na obrovských výměrách) ve více než 7.000 katastrálních obcí. Aby úřední aparát zbytečně nevzrůstal, přibráno bylo k spolupráci více než 300 firem úředně autorisovaných civilních techniků, kteří pracovali pod dohledem přídělových komisařů a obvodových úřadoven a jejich závěrečné elaboráty revidovány jsou ústředím.

Rozsah měřických prací ilustrován jest i potřebou hranečníků k omezníkování pozemků přidělených. Spotřeba tato činí do 30. června 1929:

v	zemi	České	378.313
"	"	Moravskoslezské	147.415
"	"	Slovenské	397.984
"	"	Podkarpatoruské	45.890
		celkem	969.602	hranečníků.

 

Na jeden hektar přidělené půdy bylo spotřebováno přibližně 16 kusů mezníků, což představuje zvětšení ceny jednoho ha jen o 12,91 Kč.

Bilance k roku 1929. Shrneme-li uvedené výsledky o pohybu zabrané půdy ve všech akcích, resultuje, že k 1. lednu, [půda předává se přídělcům na podzim po sklizni, proto letošní příděl není uveden.] resp. k 1. červenci 1929 se dostalo definitivně novým nabyvatelům:

Akce	Půda zemědělská ha	Půda ostatní ha	Celkem ha
1. Výkup dlouhodobých pachtů	80.895	-	80.895
2: Příděl půdy stavební	6.311	-	6.311
3. Příděl půdy rozptýlené	9.302	-	9.302
4. Řádné řízení přídělové (do 1. ledna 1924)	496.207	102.147	598.354
5. Postátňovací akce	44.297	319.991	364.288
6. Prodej podle § 7. z. z.	175.393	132.292	307.685
Celkem	812.405	551.430	1,366.835

 

V téže době bylo vlastníkům zabraného majetku ze záboru propuštěno, vyloučeno a ponecháno půdy:

Právní titul	Půda zemědělská ha	Půda ostatní ha	Celkem ha
1. Vyloučení podle §u 3 a) z. z.	6.191	8.027	14.218
2. Dělení knihovních těles podle §u 7 z. z.	4.775	2.717	7.492
3. Vyloučení podle §u 11 z. z.	304.81	229.459	534.280
4. Ponechání podle §u 20 př. z.	37.581	489.503	527.090
Celkem	353.374	729.706	1.083.080

 

Sečtením výměr, jichž se dostalo novým nabyvatelům a oněch, jež byly ze zákonitých důvodů ponechány vlastníkům, zjišťujeme výměru půdy dosud v pozemkové reformě zpracované a zmenšení rozsahu zabrané půdy:

	Půda zeměd.	Půda ostatní	Celkem
	ha	ha	ha
zabraná půda vůbec	1,278.549	2,741.620	4,020.169
K tomu přibylo směnou:
půda soukromá nezabraná	8.132	230	8.362
půda státních statků	14.439	5.415	19.854
Celkem bylo k disposici	1,301.120	2,747.265	4,048.385
	Půda zeměd.	Půda ostatní	Celkem
	ha	ha	ha
Z ní dostalo se novým nabyvatelům	812.405	554.430	1,366.835
vlastníkům ponecháno	353.374	729.706	1,083.080,
Tedy zpracováno půdy	1,165.779	1,284.136	2,449.915
K 30. červnu 1929 zbývá zabran. půdy	135.341	1,463.129	1,598.470

 

Z této výměry, z níž odpadne ještě letošní příděl, zbývá ještě vyřešiti nárok 117 vlastníků podle §u 11 z. z. a event. požadavek 977 vlastníků ohledně §u 20 př. z., případně též event. další nároky podle §u 3 a) z. z. Část zeměď. půdy zůstane při lesních celcích (enklávy, deputáty les. zaměstnanců a j.). Teprve poté zbývající výměra - daleko nižší u půdy zemědělské a značně nižší u půdy ostatní - jest fakticky k disposici pro poslední období reformy.

Populační zájmový okruh pozemkové reformy. Počet nabyvatelů půdy (v akcích 1 - 6) jak jsou uvedeny v předešlé bilanci, odhaduje se podle předběžných uzávěrek statistických na 621.142 osob, resp. rodin. Poněvadž počet osob činných v zemědělství našeho státu činí 2,424.278 osob představuje počet nabyvatelů 25,7% z tohoto počtu.

Třeba ovšem upozorniti, že definitivní součet nabyvatelů bude nižší, neboť mnozí jednotlivci počítáni jsou jednak v akcích předběžných, pak opětovně v definitivním řízení přídělovém, nebo při koupi z volné ruky. Jest známo, že v mnoha obcích provádělo se řízení přídělové dvakráte i třikráte (podle pořadí a tempa příslušného řízení). Při sestavování přesného katastru přídělců bude zjišťována tato opětovná účast nabyvatele na různých akcích a tím docílen přesný údaj.

Počet nepřímých účastníků pozemkové reformy (vlastníci zabraného majetku, zaměstnanci zajištěni jinak než přídělem, účastníci podniků v pozemkové reformě sdružstevněných, zaměstnanci na sestátněněm lesním majetku a na pachtech zabraných dvorů), odhaduje se na dalších 63.000 osob. Zaměstnanci na majetku přídělců (předešlá skupina) nejsou zjištěni a nebyli proto vzati v úvahu. Celkem tedy jest každá čtvrtá osoba v československém zemědělství činná, přímo neb nepřímo v zájmovém okruhu pozemkové reformy. Tím jest znovu potvrzen hluboký zásah této reformy do našeho zemědělství ve směru jeho demokratisace.

K programu roku 1929. Těžiště přídělu půdy zemědělské přeneseno bylo na Slovensko. Příděl půdy zemědělské bude letos zhruba v celém státě ukončen. Pokračováno bylo v reformě lesní. Dokončuje se výstavba kolonií a s veškerým úsilím pracuje se na pracích závěrečných.

Hlavní práce závěrečné.

Zaknihování přídělu. Předáním půdy do užívání novým nabyvatelům není pozemková reforma ukončena. Teprve zaknihování této půdy zajišťuje nové poměry vlastnické a umožní vlastníkům úvěr hypotekární. Práce tato jest obrovská, neboť do 30. června 1929 provedeno bylo přídělové řízení v 7.644 katastrálních obcí. Drobný příděl každé obce knihuje se najednou a tvoří tedy jeden elaborát. Poněvadž ve mnoha obcích byl drobný příděl proveden v různých letech dvakrát, i třikrát, jest ve skutečnosti počet obcí, do nichž příděl zasáhl, nižší než 7.644. V každém případě však pohybuje se tento počet mezi 6.000 - 8.000 (všech obcí katastrálních v republice jest 17.038). Zbytkové statky, průmyslové závody a jiné větší hospodářské celky knihují se samostatně, což představuje dalších 1.259 knihovních elaborátů). Ve skutečnosti jest jich při knihování více (1.452); neboť byly sem zařazeny i některé objekty pod 30 ha, (kdežto zbytkový statek podle zákona má výměru od 30 ha nahoru).

Podkladem pro knihovní provedení jest u každé katastrální obce úplný a přesný elaborát přídělový a měřický. Mezi oběma musí býti úplný soulad. Elaborát přídělový musí obsahovati tyto doklady: protokol o revisi číselného přídělu, protokol o bonitaci, protokol o revisi grafického plánu, grafický plán, souhlas nabyvatelů, seznam služebností, protokoly o směnách, výkazy směn a definitivní rejstřík přídělu. Elaborát měřický musí obsahovati: 4 situační plány, 2.seznamy společných cest, 2 seznamy služebností, 4 výkazy dělených parcel, se jmény přídělců a 2 konečné rejstříky přídělu. Po pečlivé revisi u obvodových úřadoven a ústředí jsou tyto elaboráty předávány k závěrečným výkonům právním. Četné obtíže a překážky, které tuto samo o sobě tak rozsáhlou agendu brzdí (rozdíly skutečného stavu v přírodě a stavu mapovního, obtíže v identifikaci parcel na Slovensku, kde v četných obcích nejsou ještě pozemkové knihy založeny, četné nedoplatky přídělové ceny, nastalé změny v osobách přídělců aj.) jsou odstraňovány; kromě úředních orgánů S. P. Úřadu spolupracuje na tomto úkolu 330 firem úředně autorisovaných civilních techniků. Počátkem roku 1927 byla akce soustavně organisována a k 30. červnu 1929 bylo již zaknihováno:

	Počet knihovních elaborátů	Z nich zaknihováno	v %
drobný příděl	7.644	575	7,5
zbytkové statky	1.452	244	16,8

 

Knihovní žádosti pro drobný příděl byly již vyhotoveny pro 1.091 katastrálních obcí, tj. 14,3% a pro zbytkové statky v počtu 402, tj. 27,7%. Má-li býti v nedlouhé době tento obrovský úkol zdolán, vyžádá si značného počtu sil technických, právních, jakož i další spolupráce civilních techniků, advokátů a notářů, příp. i nových opatření zákonodárných.

Prozatímní výkazy vlastnických změn. Pokud zaknihování není ukončeno, bylo nutno upraviti odvádění daní z převzatých a přidělených pozemků. Podle dohody s ministerstvem financí pracuje S. P. Úřad na prozatímních výkazech vlastnických změn podle obcí a tyto jsou předkládány úřadům jako podklad k předpisu pro jednotlivé přídělce. K 30. červnu 1929 bylo vypracováno 6.105 takových výkazů, takže 80% všech obcí přídělem dotčených má již pravidelný předpis daně zajištěný. Tato činnost S. P. Úřadu má veliký význam předně pro státní pokladnu, neboť zajišťuje jí pravidelné roční odvádění daní, dále pro obce a okresy, pokud jde o přirážky z daně odvozované a konečně má nemalý význam i pro statisíce nabyvatelů, kteří by jinak vystaveni byli nevýhodě, že daně byly by jim předepsány až po zaknihování přídělu za několik let zpětně najednou.

Povolování dalšího zcizení, dělení, zavazení a pachtu přidělené půdy. Všechny státy evropské, které provádějí pozemkovou reformu, ve svém zákonodárství vesměs omezují nabyvatele půdy aspoň na určitou dobu v jeho volné disposici s přídělem. Svobodné zcizování přídělu mohlo by v letech hospodářské krise nebo zase v letech vynikající konjunktury býti spekulací zneužito, čímž by účel přídělu byl mařen a sociální protivy v zemědělství znovu přiostřovány. Přídělový zákon uložil S. P. Úřadu, aby zabezpečil, že přidělená půda nebude odcizena účelům, kterých příděl sleduje, aby určil, případně podle analogie zákonitých ustanovení o hospodářských nedílech, jakým způsobem právo volné disposice přídělcovy s nabytou půdou má býti omezeno. Přirozeně jde pouze o dobu přechodnou, než se nová vlastnická struktura hospodářsky i sociálně zakotví. Není důvodu znemožňovati zdravé a přirozené přesuny v osobách přídělců, stejné nebo blízké sociální úrovně, jakož i hospodářsky odůvodněné zadlužování přídělu; výminečně též i event. rozdělování přídělu. V tomto duchu vydána byla koncem roku 1927 příslušná instrukce, jejíž provádění znamená značný vzrůst úřední činnosti v oboru velmi zodpovědném.

Dozor nad řádným hospodařením přídělců. Nutným doplňkem výše uvedené činnosti jest dozor nad řádným hospodařením přídělců, aby hospodaření špatné bylo vyloučeno. Poměrně vysoká odborná úroveň našich zemědělců a vlastní jejich hospodářský zájem jsou samy zárukou, že na přidělené půdě se hospodaří řádně. Nejde proto o široce založený dozor, neboť k tomu není ani důvodu, ani prostředků, ani personálu. Jak prakse ukazuje, vyskytnou se případy trvale špatného hospodaření jen zcela výjimečně a právě ty mají býti zjišťovány hospodářským dozorem. Provádějí jej příděloví komisaři a obvodové úřadovny. Na hospodaření nepořádné nebo špatné jsou stanoveny sankce, které spočívají jednak ve výzvě přídělce, aby učinil potřebná opatření k nápravě, jednak v odnětí přídělu dosud nezaknihovaného. U nedílů a zbytkových státků jsou ještě opatření další. Podkladem řízení spojeného s dozorem jest úplný katastr přídělců, na němž se již pracuje a který umožní evidenci přídělců i přidělené půdy. 0 návrhu S. P. Ú. na výkup v případech zákonem vytčených, rozhoduje rozhodčí soud, jehož ustaveni podle §u 53 a 54 zákona přídělového a vládního nařízení 1926/26 Sb. z. a n. jest připraveno a-který bude tribunálem zcela nezávislým od S. P. Ú. Tato působnost nemohla býti vybudována v prvním období pracovním, neboť stejně jako předešle uvedené patří k stabilisačním a závěrečným pracím období druhého, nynějšího.

Evidence a postupná likvidace finančních závazků. Rovněž s postupem pozemkové reformy vzrůstal rozsah evidence všech finančních závazků úřadu vůči vlastníkům zabraného majetku, vůči hypotekárním věřitelům a osobám, pro něž na zabraném majetku váznou práva a nároky. Sem patří výplata přejímacích cen po provedeném soudním rozvrhu, služba Náhradové banky, evidence hypotečních závazků, které byly se souhlasem věřitelů zapsány do Náhradové knihy a zatěžují dále přidělený majetek, při čemž úřad pečuje o řádné úrokování těchto pohledávek. Sem spadá evidence asi 500.000 kont přídělců, pokud přidělenou půdu ještě úplně nezaplatili, vymáhání těchto nedoplatků, vrácení záloh a event. přeplatků, stálý styk s peněžními ústavy, které přídělcům povolily úvěr, péče o stavební družstva kolonistů a zajišťování úvěru provozovacího, správa a uzávěrky fondů S. P. Úřadu a j.

Statistika pozemkové reformy. K pracím závěrečným počítati jest také statistické zjištění a zpracování výsledků pozemkové reformy po všech dostupných stránkách. Od roku 1848 (zrušení roboty) nebylo v našich zemích takového přesunu v pozemkovém vlastnictví: Národohospodářské dílo tak značného rozsahu hospodářského i sociálního, produkčního i technického, vyžaduje bilance, nehledě i k tomu, že tato jest nutná k bilanci finanční. Proto již počátkem roku 1927 byla dosavadní evidence zdokonalena, aby postupné statistické zpracování hlavního materiálu bylo soustavně připravováno. K témuž včelu kromě úředního věstníku "Pozemková reforma", který vychází již v X. ročníku začal S. P. Úřad v roce 1928 vydávati "Zprávy Státního pozemkového úřadu, orgán pro výkazy a statistiku". S. P. Úřad jest v této otázce v kontaktu se Státním úřadem statistickým i s Mezinárodním ústavem zemědělským v Římě, který připravuje statistiku pozemkových reforem evropských států.

V posledních dvou letech vydány byly tyto statistické publikace:

"Seznam zbytkových statků a jiných větších objektů zemědělských, které byly přiděleny od zahájení pozemkové reformy do 31. prosince 1927" (Stran 76).

"Předběžné výsledky čsl. pozemkové reformy. Obvodová úřadovna S. P. Ú. v Plzni." Dr. Ing. J. Voženílek. Stran 110.

Předběžné výsledky čsl. po zemkové reformy. Obvodová úřadovna v Hradci Králové." Dr. Ing. J. Voženílek. Stran 82.

V tisku jest materiál ohledně obvodové úřadovny budějovické, boleslavské a pražské, takže do konce t. r. budou veřejnosti odevzdány velmi podrobné výsledky, týkající se země české, kde rozsah převzetí byl největší. Zbytek zpracován bude urychleným tempem.

V jubilejním díle: "Deset let Československé republiky" obsažena jest dále obsáhlá monografie o pozemkové reformě. Obsahuje v 27 kapitolách rozsáhlý materiál namnoze málo známý; zvláště značná pozornost.- věnována jest otázkám finančním. Vydána byla také samostatně pod názvem:

"Pozemková reforma. Přehled činnosti za prvé desetiletí trvání Čsl. republiky 1918 - 1928." Redigoval Ing. A. Pavel. Stran 150.

Veřejnost seznamována byla také i letos s výsledky pozemkové reformy pomocí vlastních exposic na výstavách. Tyto exposice byly na Hospodářské výstavě v Praze, na krajinských výstavách v Litomyšli a Táboře a na Dunajském veletrhu v Bratislavě.

Výdaje rozpočtové pro rok 1930 jsou preliminovány částkou Kč 26,866.300,-. Oproti rozpočtu r. 1929 jsou výdaje sníženy o Kč 1,561.014,-. Snížení toto je vyrovnáno přesunem některých přechodných výdajů na fond Náhradový, takže v podstatě nejsou číslice rozpočtové oproti roku 1929 změněny.

Příspěvek Náhradového fondu ku krytí režie spolu s rozpočtovými příjmy, uhrazuje stejně jako v letech předešlých všechna rozpočtová vydání.