Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Vláda stále ujišťovala, že učinila bez výjimky všechna opatření, aby správní reforma byla provedena. Ale jest skutečností, že přípravy byly zcela nedostatečné, že úředníci přeložení na okresy nebyli pro své nové služební povinnosti buď vůbec připraveni nebo jen nedostatečně a že ve svém novém služebním místě často nenalezli ani pomůcek potřebných k úřadování. Přeložení úředníci dostali přiměřené byty jen velmi zřídka.

V ústředí v Brně jest však ještě dnes zmatek, přes to, že se to úředně popírá. Poukazujeme jen na platové poměry bývalých zemských úředníků dosud neupravené, z nichž některým byly od 1. prosince 1928 poukázány již snížené požitky, kdežto druzí stále ještě dostávají staré požitky. Při tom někteří úředníci, kdy přece jsme již ve čtvrtém měsíci správní reformy, dostali únorové požitky teprve několik dní po prvním.

Ukazuje se také, že úřední místnosti jsou tak nedostatečné, že četní úředníci jsou umístěni v místnostech, které kdysi byly sněmovní restaurací, ale které se naprosto nehodí pro úřední účely a které jen velmi těžce lze vytápěti. Stálé stěhování z jedné místnosti do druhé dobře vyznačuje všeobecnou bezradnost a bezúčelnost, jakož i nedostatek náležité organisace. Tak vypadá správní reforma, o níž dnes lze určitě předpověděti jen to, že zvláště při rozvláčném řízení ve vyřizování spisů vyžaduje mnohem více úředníků a mnohem více peněz, že však sotva dosáhne hlavního účelu, totiž zjednodušiti úřadování.

Zvlášť krutě postiženi jsou bývalí slezští zemští zaměstnanci. Presidium brněnského zemského úřadu kdysi oznámilo, že učiní vše, aby ulehčilo úřadu slezských úředníků, postižených přeložením. Ale jak se ve skutečnosti zachází se slezskými zemskými úředníky, kteří dne 1. prosince 1928 byli zestátněni a z nichž část byla již přidělena k novým okresním úřadům v zemi moravsko-slezské, nebo ještě má býti přidělena?

Při zestátnění vzalo se již jedné části slezských zemských úředníků to, oč měli na požitcích více proti státním úředníkům. Tyto vyšší požitky činí u jednotlivých úředníků podle služební třídy 170 Kč až 500 Kč měsíčně, u několika dokonce ještě více. Úředník takto zkrácený na svých požitcích jest nyní přeložen do malého venkovského města a snížením činovného se mu jeho požitky ještě jednou zkracují, ve většině případů o 120 Kč měsíčně. Když tedy přeloženy úředník, jemuž byl dvakráte plat snížen, ztratil 300 - 600 Kč měsíčně, poskytne mu stát, než si opatří byt, 650 Kč měsíčně jako náhradu za vedení dvojité domácnosti. Při tom úředník, jenž nyní musí vésti dvojí domácnost, dostává úhrnem právě tolik, kolik dostával dříve na úhradu výdajů jednoduché domácnosti.

Úřad se nyní ovšem stará, aby úředníkovi opatřil byt. Když přeložený úředník přijme nabídnutý byt, ztrácí zmíněný přídavek a poněvadž za nový byt musí zaplatiti nejméně o 200 - 250 Kč měsíčně více než kolik platil nájemného za svůj starý byt v Opavě, jest nyní po třetí poškozen na svých požitcích a má s radostí a chutí konati službu ve svém novém oboru. Nepřijme-li bytu, pak ho nadřízený úřad prostě upozorní, že kdyby snad odmítl nejbližší byt, který se mu nabídne, zastaví se mu příspěvek poskytnutý na vedení dvojí domácnosti.

Se zřetelem na tyto poměry táží se podepsaní pana ministra vnitra:

1. Jste ochoten co nejdříve vypracovati novelu k zákonu o reformě politické správy a předložiti ji sněmovně?

2. Co hodláte učiniti, abyste zamezil, aby úředníci nedopláceli z vlastní kapsy a případně se nemusili zadlužovati, nebo hodláte konečně pečovati, aby bývalí zemští úředníci, jež postihl krutý osud, že byli přeloženi, nebyli aspoň finančně poškozováni?

V Praze dne 20. března 1929.

Vláda několikráte slíbila, že rozličné druhy staropensistů postaví na roveň novopensistům a také pan ministr financí uznal, že jest nezbytně nutno to provésti. Sněmovně byly již předloženy četné návrhy zákonů, mezi jiným také návrh poslanců inž. Junga, Simma na provedení tohoto zrovnoprávnění. Poněvadž nyní jest již sestaven státní rozpočet pro rok 1930, jest naléhavě nutno vložiti do něho 120 milionů Kč, potřebných k provedení zmíněného zrovnoprávnění.

Podepsaní táží se tedy pana ministra financí:

Jest pan ministr financí ochoten učiniti opatření, aby již nyní při sestavování státního rozpočtu vložením nutných peněz bylo zajištěno, že tyto návrhy na zrovnoprávnění staropensistů s novopensisty budou zajištěny, pokud jde o úhradu?

V Praze dne 21. března 1929.

Vládním nařízením č. 163/28 Sb. z. a n. byly četné obce zařazeny do vyšší skupiny činovného se zřetelem na mimořádné drahotní poměry. Město Nejdek bylo při tom pominuto proti četným obcím s menším počtem obyvatelů. Kdežto průmysl a dokonce i drobní zaměstnavatelé usilují vyrovnati rychle stoupající drahotu v rozvíjejícím se průmyslovém městě Nejdku tím, že zvyšují platy a mzdy, veřejní zaměstnanci státních úřadů a ústavů jakož i učitelé města Nejdku nemohli dosáhnouti příslušného odškodnění.

Město Nejdek v posledních letech rychle vzrostlo rozšířením místních průmyslových podniků, což se zřejmě projevuje tím, že počet obyvatel překročil 9000. Rozvojem výroby železáren; papíren a mnoha menších podniků, především však přílišným zvětšením nejdecké česárny vlny, které po stránce národohospodářské dlužno jen radostně uvítati, a které jsou ve státním zájmu, zhoršují se však všeobecné životní podmínky státních zaměstnanců a učitelů. Jelikož počet obyvatelstva vzrůstá, stupňuje se poptávka po bytech a také zvýšení nájemného, provedené v posledních letech, mělo vliv na ceny bytů pro veřejné zaměstnance. Město Nejdek leží v úzkém údolí, jehož svahy jsou úplně zalesněny a jež nevykazuje žádné významné vlastní zemědělské výroby. Při opatřování potravin jsou obyvatelé odkázáni na vzdálené oblasti zemědělské výroby a na drahý dovoz. Proto jsou nejběžnější tržní předměty podstatně dražší než v sousedních Karlových Varech, přes které beztoho všechny náklady musejí býti převáženy, co znovu působí další zdražení. Zařazením do skupiny činovného B poskytlo by se veřejným zaměstnancům a učitelům aspoň jistého vyrovnávacího příspěvku.

Podepsaní táží se tedy vlády:

Jest vláda ochotna přeřazením města Nejdku ze skupiny C do skupiny B činovného nařízením aspoň poněkud pomoci veřejným zaměstnancům a učitelům proti tamější zřejmé drahotě?

V Praze dne 21. března 1929.

Bereits in den Vorkriegszeiten war Jägerndorf eine der teuersten Städte des damaligen Staates und wurde mit Rücksicht darauf in die II. Aktivitätszulagenklasse eingereiht, obwohl Jägerndorf bei der Volkszählung im Jahre 1907 nur 16.681 Einwohner hatte und die Mindestgrenze für die Einreihung in die Klasse II. der Aktivitätszulage damals 40.000 betrug, die fehlende Differenz rund 23.000 Einwohner ausmachte.

Die in den Gesetzen 103 u. 104/26 für die II. Aktivitätszulagenklasse festgesetze Mindestzahl von 25.000 Einwohnern ist nun laut Angabe des hiesigen Kommissariates der Staatspolizei, welches im Vorjahre einen neuen Kataster der Einwohner anlegte, bereits überschriften, sodass die Umreihung gesetzlich voll begründet ist.

Auch machen sich das Fehlen jedes agrarischen Hinterlandes, die Nähe der Reichsgrenze, die hohe Valuta des Nachbarstaates und die als Konsumenten für Jägerndorf in Betracht kommenden zahlreichen auswärtigen Arbeitnehmer als Ursachen der hohen hier herrschenden Teuerung bemerkbar, welche in erster Linie die karg entlohnte Angestellten- und Lehrerschaft zu tragen hat.

Dazu kommt noch; dass die in der Nähe Jägerndorfs wohnenden Landwirte vielfach ihre Erzeugnisse in die Kuranstalten und Sanatorien Zuckmantel, Gräfenberg und Karlsbrunn liefern. Daher ist die Beschickung des hiesigen Marktes nur eine geringe, was eine natürliche Verteuerung dieser Artikel zu Folge hat.

Ausserdem ist Jägerndorf der Ausgangspunkt des starken Turistenverkehrs, bezw. Wintersports in den Sudeten, welcher Umstand ebenfalls zur Verteuerung aller Bedarfsartikel in Jägerndorf beitragt.

In einer Interpellationsbeantwortung hat der Herr Finanzminister erklärt, dass eine Umreihung in eine höhere Ortszulagenklasse nur bei jenen Orten möglich ist, welche mit ihrer nächsten Umgebung ein zusammenhängendes einheitliches Wirtschaftsgebiet bilden, wobei die Einwohnerzahl dieses Gebietes die im Gesetze geforderte Mindestzahl überschreiten muss. Dies trifft bei Jägerndorf besonders zu, weil die Umgebung mit Jägerndorf ein einheitliches Wirtschaftsgebiet mit sehr teueren Lebensverhältnissen bildet.

In Angebracht dieser Umstände fragen die Unterzeichneten an:

Ist die Regierung bereit, die Umreihung der Stadt Jägerndorf in die Klasse "B" der Aktivitätszulagen nach den Gesetzen 103 u. 104 vom Jahre 1926 durchzuführen?

Prag, den 19. März 1929.

Immer wieder wurde von der Regierung versichert, dass alle Massnahmen zur Durchführung der Verwaltungsreform restlos getroffen seien. Tatsache aber ist, dass die Vorbereitungen ganz unzulänglich waren, dass die in die Bezirke versetzten Beamten für ihre neuen Dienstpflichten entweder gar nicht, oder nur ungenügend vorbereitet wurden und sie in ihrem neuen Dienst orte oftmals nicht einmal die zur Amtsführung notwendigen Behelfe vorfanden. Entsprechende Wohnungen erhielten die versetzten Beamten nur in den seltensten Fällen.

Bei der Zentralle in Brünn herrscht aber trotz aller amtlichen Ableugnungen noch heute ein Chaos. Wir verweisen nur auf die derzeit ungeregelten Gehaltsverhältnisse der gewesenen Landesbeamten, von denen einem Teile seit 1. Dezember 1928 bereits gekürzte Bezüge angewiesen sind, wahrend der andere Teil noch weiter im Genüsse der alten Bezüge steht. Dabei erhielten einzelne Beamten, wo wir doch schon im vierten Monate der Verwaltungsreform stehen, die Feberbezüge erst einige Tage nach dem 1. ausgezahlt.

Auch zeigt sich eine solche Unzulänglichkeit der Amtsräume, dass zahlreiche Beamte in den seinerzeit als Gastwirtschaft des Landtages bestimmten, für Amtszwecke aber ganz ungeeigneten und nur äusserst schwer erheizbaren Räumen untergebracht sind. Ein ständiges Uebersiedeln aus einem Raum in den andern kennzeichnet so recht die überall herrschende Rat- und Ziellosigkeit, das Fehlen einen entsprechenden Organisation. So sieht die Verwaltungsreform aus, von der man heute mit Bestimmtheit nur das eine voraussagen kann, dass sie, namentlich bei dem umständlichen Verfahren in der Erledigung der Akten viel mehr Beamte und viel mehr Geld erfordert, dass sie aber den Hauptzweck: eine Vereinfachung des Geschäftsverfahrens schwerlich erreichen wird.

Besonders hart betroffen sind die ehemals schlesischen Landesangestellten. Vom Präsidium des Landesamtes in Brünn wurde seinerzeit mitgeteilt, dass alles geschehen sei, um das Los der durch die Versetzung betroffenen schlesischen Beamten zu erleichtern. Wie geht man aber gegenüber den schlesischen Landesbeamten, die am 1. Dezember 1928 verstaatlicht wurden, und von denen ein Teil den neuen Bezirksämtern in Mähren - Schlesien bereits zugewiesen wurde, oder noch zugewiesen werden soll, in Wahrheit vor?

Anlässlich der Verstaatlichung hat man bereits einem Teil der schles. Landesbeamten das Mehr an Bezügen, das sie gegenüber den Staatsbeamten hatten, genommen. Dieses Mehr wurde bei den einzelnen Beamten je nach der Dienstklasse mit 170 Kč bis 500 Kč monatlich errechnet, bei einigen betragt es sogar noch mehr. Der somit in seinen Bezügen gekürzte Beamte wird nun nach einer kleinen Provinzstadt versetzt und erleidet da abermals durch Herabsetzung der Ortszulage eine Verkürzung seiner Bezüge, in den meisten Fällen von 120 Kč monatlich. Nachdem der versetzte Beamte also durch eine zweimalige Gehaltsherabsetzung 300 - 600 Kč monatlich eingebüsst hat, bewilligt ihm der Staat bis zur Erlangung einer Wohnung einen Betrag von 650 Kč monatlich als Ersatz der Kosten für die Führung des doppelten Haushaltes.

Daher bezieht der Beamte, der jetzt einen doppelten Haushalt führen muss; im allgemeinen gerade so viel, wie er früher zur Besorgung des einfachen Haushaltes aus Verfügung hatte. Jetzt bemüht sich allerdings die Behörde, den Beamten eine Wohnung zu beschaffen. Nimmt nun der versetzte Beamte eine ihm angebotene Wohnung an, so verliert er die erwähnte Zulage, und da er für die neue Wohnung um mindestens 200 - 250 Kč monatlich mehr bezahlen muss, als der Mietzins für seine alte Wohnung in Troppau betrug, so ist er jetzt zum drittenmal in seinen Bezügen geschädigt und soll mit Freude und Arbeitslust den Dienst in einem neuen Wirkungskreise versehen. Nimmt er die Wohnung nicht an, dann wird er von der vorgesetzten Behörde einfach aufmerksam gemacht, dass im Falle, als er die nächste ihm angebotene Wohnung ablehnen sollte, ihm der für die Führung des doppelten Haushaltes bewilligte Beitrag eingestellt wird.

Mit Rücksicht auf diese Zustände fragen die Gefertigten den Herrn Innenminister:

1. Sind Sie bereit, ehestens eine Novelle zu dem Gesetze über die Reform der polit. Verwaltung auszuarbeiten und dem Parlamente vorzulegen?

2. Was gedenken Sie zu tun, um zu verhindern, dass die Beamten nicht aus ihrer Tasche darauf zahlen und sich unter Umständen in Schulden stürzen müssen, oder wollen Sie endlich dafür sorgen, dass jene ehemaligen Landesbeamten, die das harte Los der Versetzung trifft, zumindest finanziell nicht geschädigt werden?

Prag, am 20. März 1929.

Die Gesamtregierung hat wiederholt die Gleichstellung verschiedener Kategorien der Altpensionisten mit den Neupensionisten zugesagt und auch der Herr Finanzminister hat die Notwendigkeit der unerlässlichen Angleichung zugestanden. Nun liegen dem Parlamente bereits mehrere Gesetzesanträge, u. a. auch der Antrag Ing. Jung, Simm zur Durchführung dieser Gleichstellung vor. Nachdem derzeit der Staatsvoranschlag für das Jahr 1930 verfasst wird, ist es düngend notwendig, dem zur Verwirklichung der Gleichstellung erforderlichen Betrag in der Höhe von 120,000.000 Kč einzustellen.

Die Gefertigten stellen daher an den Herrn Finanzminister die Anfrage:

Ist der Herr Finanzminister bereit, Vorsorge zu treffen, dass bereits jetzt bei der Zusammenstellung des Staatsvoranschlages durch Einstellung der notwendigen Betrüge auch die Gesetzwerdung dieser Anträge auf Gleichstellung der Alt- und Neupensionisten in der Bedeckungsfrage sichergestellt wird?

Prag, am 21. März 1929.

Mit Regierungsverordnung Zahl 163/28 Slg. d. G. u. V. wurde eine Reihe von Gemeinden in eine höhere Ortsklasse (Aktivitätsgebühr) in Würdigung ausserordentlicher Teuerungsverhältnisse eingereiht. Die Stadt Neudek wurde dabei gegenüber manchen Gemeinden mit geringerer Einwohnerzahl übergangen. Während die Industrie und selbst kleinere Arbeitgeber durch Erhöhung der Gehalte und Lohnaufbesserung die schnell ansteigende Teuerung in der raschwachenden Industrie - Stadt Neudek auszugleichen bemüht sind, konnten die öffentlichen Angestellten der Staatsämter, Anstalten und Lehrer der Stadt Neudek kein diesbez. Equivalent erlangen.

Die Stadt Neudek ist in den letzten Jahren durch die Erweiterung der örtlichen Industriebetriebe schnell gewachsen, was in der Steigerung der Einwohnerzahl auf über 9000 sinnfällig zum Ausdrucke kommt. Durch die Produktionsentwicklung der Eisenwerke, der Papierfabriken und vieler kleinerer Betriebe, vor allem aber durch die exorbitante Vergrösserung der Neudeker Wollkämmerei, die im volkswirtschaftlichen Sinne nur auf das freudigste zu begrüssen sind und gewiss im Staatsinteresse liegen, verschlechtern sich aber die allgemeinen Lebensbedingungen der Staatsangestellten und Lehrer. Durch das Wachstum der Bevölkerung steigt die Nachfrage nach Wohnungen ungemein und auch die in den letzten Jahren vorgenommenen Mietzinserhöhungen haben die Wohnpreise für die öffentlichen Angestellten beeinflusst. Die Stadt Neudek liegt in einem schmalen Talgessel, dessen Hänge vollständig bewandelt sind und der gar keine nennenswerte eigene Agrarproduktion aufweisst. Bei der Lebensmittelbeschaffung sind die Bewohner auf weitentfernte landwirtschaftliche Produktionsgebiete und verteuerte Zufuhr angewiesen. So kommt es, dass die gangbarsten Markartikel wesentlich teuerer sind als im benachbarten Karlsbad, über das ohnehin alle Frachten geleitet werden müssen, was zu einer neuerlichen Verteuerung führt. Durch die Umreihung in die Ortsklasse B würde den öffentlichen Angestellten und Lehrern wenigsten einigermassen ein Beitrag zur Ausgleichung gegeben werden.

Die Gefertigten stellen daher an die Gesamtregierung die Anfrage:

Ist die Regierung bereit, durch die Ueberreihung der Stadt Neudek aus der Gruppe C in die Gruppe B im Verordnungswege den öffentlichen Angestellten und Lehrern gegenüber der evidenten Teuerung dortselbst einigermassen zu helfen?

Prag, den 21. März 1929.