Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V přehledné tabulce jest sestaven výsledek výroby z roku 1927 s preliminovanou výrobou pro rok 1929.

což bylo vpředu odůvodněno.

Příznivější výsledek proti prelimináři raku 1928 očekává se u Ústředí a Státní prodejny báňských výrobků podle dosavadních výsledků o 0,7 mil. Kč, v Mostě o 0,1 mil. Kč v důsledku zpeněžení uhelných proplástků, v Jáchymově jest ztráta o 0,5 mil. Kč menší, protože se počítá s větší výrobou, značně klesl schodek Báňské Šťávnice o 1,8 mil. Kč a Kremnice a 0,5 mil. Kč, poněvadž se u obou závodů počítá s příjmy za produkty z flotační po př. pokusné úpravny, železník jest aktivním a výsledek lepším o 0,3 mil. Kč než v roce předešlém, protože lze očekávati odbyt celé těžby železných rud. Solnohrad má větší zisk o 0,4 mil. Kč, ježto se počítá s větší výrobou soli, Gbely klesly v deficitu o 19 mil. Kč, protože se kalkuluje s pokračováním výskytů nafty a plynů v nových vrtbách mimo ložisko gbelské, Marmarošská Solotvina preliminuje lepší výsledek o 2 mil. Kč, počítajíc na zvýšení těžby soli průmyslové.

Zhoršení výsledků v roce 1929 proti rozpočtu roku 1928 očekává se u státních uhelných skladů o 34.000 Kč, protože ceny rozvozu uhlí stouply a nebyly zcela přeneseny na konsumující úřady a zaměstnance, v Rožnově jest zmenšení zisku o 0,3 mil. Kč, protože se lze nadíti dočasného omezení provozu v důsledku prací při přestavbě úpravny. V Podbrezové počítáno s horším výsledkem o 2 6 mil. Kč, protože nelze přehlédnouti důsledky konkurenčního boje, který se rozvine po zrušení cenové dohody v rourách velkého průměru.

Skorem stejnou zůstává ztráta v Příbrami, protože se nelze nadíti zlepšení cen stříbra a olova, a zisk v Porubě, protože sledné práce a rozdělávky přes to, že zvýšena byla těžba, jsou značným zatížením účtu provozovacího. Mimo to poskytuje důl značné slevy na prodejní ceny koksu státním úřadům a podnikům.

Po zkušenostech získaných v dřívějších letech a vzhledem k omezeným prostředkům domácího konsumu vzala vojenská továrna na letadla při rozpočtu na rok 1929 v úvahu stavbu 3 pokusných letadel "Š. 28, Š. 31 a Š. 25" v úhrnném nákladu Kč 1,700.000.

V posledních letech pronikla továrna se svými výrobky s úspěchem za hranice, kde svojí výbornou kvalitou se dobře uplatnily a získaly zvučné jméno československému průmyslu.

Pokusná výroba z r. 1927 a 1928 dojde vyjádření stavbou serie 30 kusů letadel "Š.16" v ceně - Kč 13,650.000, které budou krýti potřebu našeho státu.

Jelikož o tato letadla jeví se v cizině značný zájem, lze očekávati, že zaměstnanost továrny se zvětší.

Mimo to vzaty v úvahu opravy domácích letadel v počtu 30 kusů a ceně 1,200.000 Kč, kterážto práce bude doplňkem činnosti továrny pro konsum domácí.

Jelikož letadla "Š. 16" jsou výrobky dlouhodobé hodnoty, bude při jich serii z důvodů úspory postaveno záložních součástek v ceně 1,000.000 Kč, čímž se pozdější výroba značně zlevní.

Vzhledem k tomu, že vojenská správa v minulém období převzala do správy komplex lesních pozemků brdské střelnice, byl dřívější název "Vojenské dřevařský podnik ve Velkých Levárech" podle vl. nař. č. 76/1928 Sb. z. a n. přejmenován na "Vojenské lesní podniky".

Organisačně jsou nyní "Vojenské lesní podniky" rozděleny na 2 objekty:

1. Území dělostřelecké střelnice u Malacek na Slovensku.

Toto území obsahuje ca 25.000 ha lesa s menšími rybníky, dvůr Nový Majír u Kuchyně s 200 katastrálními jitry polí a luk a pilu a truhlárnu ve Velkých Levárech. Lesní hospodářství a pila s truhlárnou jsou vedeny ve vlastní režii vojenské správy. Zmíněný dvůr jest pronajat.

Správu tohoto objektu vede ředitelství vojenských lesních podniků v Malackách.

2. Území dělostřelecké střelnice v Brdech.

Toto území obsahuje asi 21.000 ha lesa s menšími rybníky a 2 pilami v Obecnici a Kařízku.

Pila v Kařízku jest pronajata, pila v Obecnici bude zrušena, poněvadž není o ni zájem pro její nevýhodnou polohu. Vodní síly bude využito pro jinou výrobu.

Tento objekt spravuje ředitelství vojenských lesních podniku prozatím v Jincích, které později po adaptaci budov v Hořovicích bude tamtéž přeloženo.

Vojenské lesní podniky vykazují tuto roční těžbu dřevní hmoty:

Vedle toho těženo bylo na plochách určených za dopadliště střel na t. zv. cílových plochách a na pásmu průstřelu od nulového bodu pro pokusnou střelnici v 1Vlalackách. Tyto plochy celkem asi 2.800 ha byly většinou vykáceny loni a letos, zbytek bude vykácen v roce příštím.

V Brdech se teprve s kácením na cílových ploch začne. Bude vykácena postupně ve 3 až 4 letech plocha as 1.200 ha s hmotou asi 150.000 m3.

Při zalesňovací akci bylo v Malackách za léta 1926 až 1928 vysázeno 25,000.000 sazenic, bylo tedy osázeno až 2.500 ha redukované půdy ponejvíce ohromných starých pasek.

Na pile ve Vel. Levárech rozřezáno bylo v r. 1927 celkem 274.807 bm kulatiny, t. j. 15.328,25 m3.

Průměrně bylo rozřezáno za 1 den 45,57 m3 a za jednu hodinu. 5,28 m3.

Celkem dodáno na pilu z voj. lesních podniků u Malacek 16.914 73 m3 kulatiny. Vyrobeno bylo celkem 7.848,4796 m3 řeziva.

Výřez v procentech z veškeré kulatiny je 59,37%.

Vyexpedováno bylo celkem 8.090,2008 m3 řeziva.

Podnik je dobře veden a zaměstnán a při nynější dřevní konjunktuře prosperuje. V letošním roce bude pila vybavena moderním technickým zařízením a tím provoz zracionalisován.

Rok 1928 znamenal další etapu rozvoje státních lázní.

Bylo přikročeno ku pravá dění staveb a úprav nejnutnějších a připravovány projekty a plány pra další práce.

V Jáchymově byla dokončena úprava a zařízení správní budovy, postaven meteorologický sloup a zahájeny přípravy na úpravu thermálního vodovodu, rozšíření lázeňské budovy, ke stavbě ústavu pro výrobu uranových a radiových preparátů a k úpravě hotelu Miracle.

Ve státním hotelu "Casino" v Mariánských Lázních byly provedeny další stavební úpravy a doplněno za území.

V Tatranské Lomnici provedena rekonstrukce elektrovodní sítě, zahájena instalace rozvodu teplé a studené vody v hotelu Prah a provedena úprava sportovních zařízení.

Na Štrbském Plese bylo zřízeno ústřední topení v kavárně hotelu Kriváň, pořízena úprava sportovních zařízení, neboť význam Štrbského Plesa též jako příští středisko zimního sportu stále vzrůstá. Byly rozšířeny garáže, které již naprosto nedostačovaly potřebě, a vybudovány hospodářské objekty s byty pro personál.

V Lubochni provedena nástavba vily Nezabudky a úprava hotelů Bratislava a Šíp. Upraven lázeňský park, který byl zejména živelními pohromami velmi poškozen a byla zřízena terénní léčba k doplnění léčebných možností v těchto oblíbených lázních.

Ve Sliači pokračováno na novostavbě restaurace, započaté na podzim roku 1927, a pracováno na projektech stavby prádelny a stavbě vodovodu a komunikací, jichž realisace byla zahájena.

V Herlanech byla upravena správní budova a rozšířena akumulátorová baterie.

Ve Smerdžonce byla provedena se všemožným urychlením rekonstrukce lázeňské budovy, vily Biskupec a větší části budovy restaurační, takže tyto lázně, o něž se jeví vzrůstající zájem zejména turistiky, mohly býti již v létě otevřeny a zahájena v nich činnost.

Kromě uvedených stavebních úprav bylo pořizováno do jednotlivých objektů potřebné vnitřní zařízení hotelové, léčebné i hospodářské podle nejnutnější potřeby.

Zvýšený požadavek provozních výdajů způsobilo celkové zintensivnění provozu lázeňských podniků,

Uvedené zvýšení příjmů jest odůvodněno stále rostoucím vývojem podniku, dalším zdokonalením léčebného i hotelového zařízení a všestrannou snahou po účetném, daných možností využívajícím hospodaření.

Výdaje investiční jsou preliminovány ve stejné výši jako v roce 1928, t. j. částce 10.000 mil. Kč. Pokud se týče přehledného výkazu o návštěvě hostí v jednotlivých státních lázních, poukazuje se na data - pokud již mohla býti statistickým odborem zpracována - v "Jubilejní zprávě ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na oslavu desítiletí republiky Československé".

Státní tiskárny mají za úkol, hotoviti co nejlevnější tiskopisy pro účely správní. Jde tu zejména o rozsáhlé tiskové práce a dále takové, které vyžadují zvláště rychlého a přesného vyhotovení, jsou zvláště důležity a povahy důvěrné.

Státních tiskáren je celkem pět: v Praze, v Žatci, v Bratislavě, v Košicích a Užhorodě.

Tiskárna ministerstva národní obrany obstarala v r. 1927 téměř veškerou tiskovou potřebu ministerstva. národní obrany i ostatních voj. úřadů, velitelství, útvarů, ústavů a pod. Účelu své existence vyhověla zejména tiskem důvěrných a tajných služebních předpisů, dále tím, že vojenské správě dodala své výrobky laciněji, než by je tato obstarala u tiskáren soukromých. Byla velmi dobře zaměstnána jak tiskem služebních předpisů tak tiskem vojenských skladových tiskopisů, jichž má na skladě přes 1.000 druhů.

V roce 1927 zaměstnávala tiskárna průměrně 95 osob (civilního smluvního dělnictva, smluvního personálu administrativního), jimž vyplatila na mzdě a platech Kč 1,600.000. Práce odvedla za Kč 4,36á.162,a papíru spotřebovala za Kč 1,172.016.

Zisk za rok 1927 činil Kč 330.22831, z něhož po úhradě investic, dotací fondů podle § 18. vl. nař. č. 206/1924 Sb. z. a n. a jiných výdajů zbylo Kč 41.22794, jež odvedeny státní pokladně.

Úřední noviny vydávány jsou za účelem přímého seznamování veřejnosti s intencemi vlády a nestranného zpravodajství o důležitých znalostech. Podle platných zákonů jest pro určité vyhlášky předepsáno uveřejnění v úředních listech.

Provozní ztráta pro rok 1929 preliminuje se částkou 0,17 mil Kč. V roce 1928 se čítalo s vyrovnaným rozpočtem.

Československá tisková kancelář jest agenturou zpravodajskou. Obsluhuje tisk, obchodní činitele a radiový rozhlas nestranným zpravodajstvím politickým a hospodářským a dodává zprávy telegrafním agenturám zahraničním. Rozšiřuje úřední zprávy a informace určené dennímu tisku a dodává mu placené vyhlášky a oznamy, které jsou jí státními úřady k obstarávání odevzdávány. Koná insertní službu pro agentury zahraniční podle vzájemných smluv. Provozuje zpravodajství obrázkové, dodávajíc listům fotografie a hotová cliché.

Podnik jest rozdělen v oddělení politické a obchodní. Politické oddělení pracuje hlavně pro denní tisk, jemuž dodává zprávy ze zahraničí a úřední zprávy domácí. Pramenem zpravodajství politického v zahraničí jsou jednak telegrafní agentury, s nimiž je Československá tisková kancelář ve smluvním spojení, jednak vlastní zpravodajové ve význačných městech evropských. Zdrojem zpravodajství o věcech domácích jsou úřední zprávy vlády, ministerstev a úřadů, jakož i oficielní projevy politických stran, stavovských organisací a jiných korporací.

Zpravodajství obchodní vykonává zvIáštní oddělení "Pragoradio", které bylo řízeno koncem roku 1922 a z nepatrných počátků vyvinulo se ve velký podnik značného významu hospodářského. Sbírá ze všech států evropských i ze zámoří zprávy hospodářské, hlavně denní záznamy peněžních burs, přehledy cen na směrodatných světových trzích, atd. a dodává informace tyto dennímu tisku a interesentům z kruhů průmyslových, obchodních a finančních.

Pro Československou tiskovou kancelář bude v nejbližší době zbudována vlastní úřední budova, ve které soustředěny budou všechny její pražské kanceláře.

Nepříznivější výsledek očekává se v důsledku poklesu příjmů z výnosu obchodního zpravodajství.

Investiční výdaje v částce mil. Kč zařazují se na novostavbu budovy Československé tiskové kanceláře, Lützowově ulici.

Státní statek v Žabčicích byl ponechán od 1. července 1925 k používání vysoké škole zemědělské v Brně a vládním nařízením č. 11/1928 Sb. z. a n. prohlášen od 1. ledna 1928 za podnik spravovaný podle zásad obchodního hospodaření.

Účel Žabčického školního závodu zemědělského je týž jako Uhřiněvského školního závodu zemědělského a školního závodu zemědělského v Děčíně-Libverdě.

Poněvadž statek byl před převzetím státní správou dlouhá léta v pachtu, sahajícím až do doby roboty, a jest proto v neuspokojivém stavu, bude vyžadovati jeho přeměna v řádný demonstrační statek postupného budování. Na statku není v této době řádné obytné budovy pro deputátníky a čeleď a potřebných budov pro účely školské.

Dalším nedostatkem jest, že půda jest zamořena velkým množstvím nematodů, což zaviněno dřívějším hospodařením.

Hospodaření jest ztěžováno četnými záplavami a škodami zvěří působenými. Vzhledem k neuspokojivému stavu připravuje se hospodářský plán pro příští léta, v němž zejména uvažuje se o nutně potřebné úpravě budov a výměně dobytka.

Výdaje investiční jsou preliminovány částkou 0,2 mil. Kč a uhradí se jednak vykázaným ziskem, jednak co do ostatní části zápůjčkou.

Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích preliminuje se pro rok 1929 částkou 1.284,206.841 Kč, tedy o 59,2 mil. Kč více než byl preliminován pro rok 1928.

Zvýšení toto vysvětluje se v prvé řadě zvýšením údělů z daně z obratu a přepychové o 31 mil. Kč a zvýšením podílu silničního fondu o 23,5 mil. Kč mimo jiné menší diference. Podotýká se, že rozvrh podílů na jednotlivé země, pokud nejsou v zákoně přesně specifikovány, není rozhodný pro rozdělení ve smyslu příslušných zákonných předpisů o dotyčných podílech samosprávných svazků a fondů.