Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V roce 1920 byly najaty pro odbor zemědělského inženýrství při vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství při českém vysokém učení technickém v Praze a v r. 1923 pak koupeny dvory Uhřiněves a NetIuky s mlýnem a rybníkem v Podlesku od Lichtenstejnského panství. Tyto zakoupené objekty tvoří Uhřiněvský školní závod zemědělský.

Závod jest školním demonstračním objektem řečené vysoké školy, organisovaným ve směru soukromopodnikatelském. Po stránce vyučovací má ukázati, jak v daných poměrech má býti závod s hlediska podnikatelského (rentability) obhospodařován, aby plnil zároveň národohospodářské, sociální a osvětové poslání v zemědělství. Dále sleduje cíl, aby nejen posluchači vysokého učení, ale i praktičtí hospodáři měli příležitost z vlastního názoru se přesvědčiti o výhodách a nevýhodách různých zařízení. Konečně slouží i účelům výzkumnickým a pokusnickým, avšak jen v té míře, aby provoz nebyl rušen.

Vnější i vnitřní hospodářské podmínky jsou příznivé. Dvory Uhřiněves i Netluky leží v středočeském pásmu klimatickém s průměrnými srážkami roč. 540 mm, v nadmořské výši 260-310 m, s pozemky v největší části mírně se svažujícími k severu. Role jsou různá od velmi dobrých až k špatným; jsou úplně zcelena ve vysoké kultuře, avšak u Netluk musí býti polovina pozemku odvodněna, ku kteréžto práci se již přikročilo a závod přistoupil za člena ku 3 vodním družstvům. Ovocných stromů jest celkem 10.940; ovocnická školka kryje domácí potřebu a umožňuje i odprodej.

Bažantnice a lesnické arboreto mají nejrůznější porost.

Stav dobytka jest uspokojivý; chovného dobytka jest 14 plemen a zejména jest dávána přednost rázům montafonským.

Na závodě jest umístěna státní připouštěcí stanice a selekční stanice.

Mlýn v Podlesku jest nově rekonstruován a mele se v něm pro závod potřebná mouka a šrotuje obilí.

Posluchači dlí na závodě po skupinách po celý rok za účelem absolvování povinné praxe: Rovněž frekventanti zemědělských škol z ciziny navštěvují závod. V roce 1928 bylo dáno svolení k výměně 2 posluchačů se zemědělskou akademii v Kluži (v Rumunsku).

Na závodě byl právě umístěn ústav pro hospodárnost práce v zemědělství při Masarykově Akademii Práce v Praze. Rovněž byly zahájeny pokusy se zkoumáním půdy.

O dělnictvo stará se závod nejen zlepšením hmotných poměrů (vedení vlastního drobného hospodářství), nýbrž i různými zařízeními zdravotními.

Na statku budou prováděny práce na zlepšení vnějšího vzhledu statku a úpravy obydlí deputátníků.

Zisk za rok 1929 je o 0,05 mil. Kč nižší než v roce 1928 a odůvodňuje se zvýšením nákladu na krmiva.

a uhradí se ze zisku podniku, činí tudíž provozní zisk; jejž odvésti je státní pokladně 0,09 mil. Kč.

Bývalá zemská hospodářská akademie v Děčíně-Libverdě byla postupně přeměněna na zemědělský odbor německé vysoké školy technické v Praze a od 1. ledna 1923 převzata do státní správy. K této vysoké škole je přičleněn jako demonstrační statek školní závod zemědělský. Veškeré objekty a pozemky na výměře přes 87 ha jsou najaty od velkostatku Thun-Hohensteinského. Hospodářské podmínky jsou příznivé a hlavním produktivním oborem jest zde ovocnářství.

Výnosnosti jest na závadu vedle poměrně malé rozlohy zanedbanost z dřívějších let, zejména válečných. K cíli zvýšení jeho rentability byl vypracován hospodářský plán pro příští léta, podle něhož bude přikročeno k nezbytně nutné úpravě budov a výměně živého i mrtvého inventáře. Ovocné stromy jsou v sešlém stavu a bylo přikročeno k jejich postupnému vyměňování novými stromy hodnotnějších druhů; okamžitá výměna stromů není možno, poněvadž by výnos se podstatně snížil na delší řadu let. Vzhledem k výhodnému pastvinářství bylo zakoupeno několik kusů nížinného dobytka.

Zisk na rok 1929 je tudíž větší o 0,0364 mil. Kč, což se odůvodňuje větším výtěžkem produktů živočišných.

Investiční výdaje v roce 1928 preliminovány nebyly, pro rok 1929 preliminují se částkou 0,183 mil. Kč a uhradí se jednak provozním ziskem shora vykázaným, jednak, pokud zisk nestačí, zápůjčkou.

Srovná-li se docílený zisk za rok 1927 v částce 16,029.636,49 Kč s preliminovaným ziskem 15,788.000 Kč pro týž rok, jest patrno, že výsledek jest příznivější skoro o čtvrt milionu Kč než rozpočet. Mimo to dlužno vzíti v úvahu, že na účet provozní vzpomenutého roku bylo nutno z usnesení vlády platiti i dobrovolné příspěvky na výživu provisionistům v částce 5,040.104,75 Kč, dále že bylo státní finanční správou předepsáno placení debetních úroků z běžného účtu státních báňských a hutnických závodů v částce 312.990,28 Kč, na kteréžto výdaje v prelimináři pro rok 1927 pamatováno nebylo. Vezmou-li se v počet i tyto nepreliminované a podnikem uhrazené částky, byl by čistý zisk pro rok 1927 o 5,594.231 Kč vyšší, než bylo v rozpočtu pro týž rok předpokládáno. Tato okolnost byla důvodem že bylo možno v rozpočtu pro rok 1929 kalkulovati se zvýšením čistého zisku státních báňských a hutnických závodů na 22;550.000 Kč. Zvýšení toto jest odůvodněno i postupující konsalidací poměrů v tomto podniku. Stálé zdokonalování provozních metod, hlavně na rudných závodech, jež vyždovalo v létech předchozích značných investičních nákladů, zavádění strojního porubu a zlepšená výkonnost. děInictva v důsledku provádění nových způsobů organisace práce a racionalisace výroby, premiový systém i jiné složky, jež jsou základem levnější výroby, při nichž však možnost výdělku pracovních sil všech kategorií se stále zvětšuje, měly patrný vliv na prosperitu celkového hospodaření. Tento vliv objevuje se zřejmě v rostoucí rentabilitě státních dolů a hutí.

V roce 1925, kdy zákon o státních podnicích č. 404/1922 Sb. z. a n. vstoupil v platnost po vydání prováděcího nařízení č. 206/1924 Sb. z. a n., byl bilanční schodek 4,766.419 Kč. Od té doby nastává již značné zlepšení. Po úhradě dobrovolných příspěvků provisionistům v částce 10,944.902 Kč zbylo v roce 1926 čistého zisku 183.502 Kč, v roce 1927 stoupl čistý zisk, jak zpředu vzpomenuto na 16,029.636 Kč.

Hledíme-li na značné schodky před účinností podnikového zákona a srovnají-li se zisky tohoto oboru státního podnikání, stojícího v ostrém konkurenčním boji s podniky soukromými nejen na trhu tuzemském, ale i v cizích odbytištích, s výsledky podnikání soukromého, možno i pro rok 1929 potvrditi to, co bylo řečeno při rozpočtu.roku předešlého: hospodářské poměry ve státních dolech a hutích se konsolidují, tento podnik stal se soběstačným a lze v tomto oboru očekávati ještě dalšího zlepšení. Posuzuje-li se výše čistého zisku, dlužno přihlédnouti ještě k jiným složkám účtů zisku a ztráty. Státní báňské a hutnické závody zatěžují značné odpisy, které jsou preliminovány částkou 17,631.800 Kč. I mimořádná sociální opatření, která neskýtá svým zaměstnancům žádný soukromý podnik a jež účtují se na vrub účtu provozovacího, jsou v poměru k rozsahu podniku značná. Tak na pensích pragmatikálních zaměstnanců, na erárních provisích a mimořádných příspěvcích za výživu provisionistů má se platiti dohromady 15,786.000 Kč. Posléze uvedené příspěvky byly zvýšeny usnesením vlády vesměs na 50% již od 1. ledna 1928, takže nelze se nadíti značnějšího poklesu těchto mimořádných zatížení v roce 1928 tím spíše, že po provedení systemisace odejde na odpočinek mnoho zaměstnanců, jež mají na zaopatřovací požitky zákonný nárok.

Úroky z investic, které platí státní báňské a hutnické závody, jsou rovněž položkou velmi tíživou, ježto mnohé investice v létech popřevratových se prováděly z velké části k zmenšení nezaměstnanosti. Pořizovací hodnota byla v důsledku nepříznivé valuty naší koruny v době stavby nepřiměřeně vysokou a zatěžuje provoz nejen úroky z investovaného kapitálu, ale i značnými odpisy. Úrok z investic účtovaný na vrub provozovacích výloh odvádí se státní pokladně v částce 13,140.700 Kč. I jiná odvětví státní správy a jiné podniky státní mají značné příjmy z provozu státních dolů a hutí. Na daních a přirážkách. zaplatí se 22,400.300 Kč, státní monopol solný má obdržeti v roce 1929 z prodeje výrobků solných dolů kolem 23,000.000 Kč, státní správě železniční bude zaplaceno kolem Kč 30,000.000 jen za zásilky mezi jednotlivými závody nehledě k dovoznému, které zaplatí při odběru výrobků státních dolů a hutí odběratel sám. Zaopatřovací ústavy nemocenské a úrazové pojišťovny obdrží na příspěvcích kolem 15,000.0000 Kč.

Tyto číslice mluví jasně, že provoz státních dolů a hutí, i když se jeví u některých závodů ve světle velmi nepříznivém v důsledku jejich značné pasivity, jest vážnou složkou v našem hospodářském životě a v průmyslovém podnikání a to hlavně v krajích, kde jiný průmysl ani státní ani soukromý dosud nezakotvil a po drahnou dobu nenalezne ještě podmínek pro založení nových závodů s prokázanou hospodářskou soběstačností. Z toho hlediska dlužno též posuzovati i pasivitu jednotlivých provozních odvětví státních dolů a huti, která se podává, v předloženém rozpočtu, tak jak se pravděpodobně objeví.

Na výsledky rudných závodů, jak jsou uvedeny v detailních účtech ztráty a zisku, má převážně vliv nepříznivý index cenový, který se v mnohých případech proti létům předchozím nezlepšil. Ceny olova a stříbra, i když doznaly přechodného zotavení, jsou pod paritou předválečnou, cena radia nezpevnila valně, pouze v poslední době roste poptávka. U uranových barev a přípravků lze zaznamenati zlepšení cen v důsledku dohody s koncernem belgickým, který byl dříve s jáchymovskými výrobky v ostré konkurenci. Na trhu železa potrvá pravděpodobně dobrý odbyt i v roce 1929, ač Podbrezovou stihne citelně zrušení cenové dohody na svařovaná dutá tělesa a roury velkých průměrů, které se vyrábějí dnes již i v soukromých podnicích způsobem bezešvým. Nevýhodné položení geografické železorudných závodů na Slovensku k vysoké peci v Tisovci a k železárnám v Podbrezové a vysoké dopravní sazby, vedle značných odpisů a vysoké úrokové služby, jest příčinou značného schodku těchto železáren. Ostrá soutěž na světovém trhu, kterou stěží zdolávají moderně vybavené závody železářské s mnohanásobnou výrobní kapacitou, doléhá citelně i na závody v Podbrezové, jež byly nuceny zlepšovati svá zařízení nákladnými investicemi v době popřevratové.

I nafta ocitá se v ostré soutěži s produkty zahraničními, dosud známá ložiska v okolí Gbel jsou skoro vyčerpána a vyhledávání nových zdrojů skalního oleje je spojeno se značnými náklady, které zatěžují provoz gbelského závadu, jež těmito neproduktivními náklady a malou těžbou není toho času rentabilním. V nové kutací oblasti u Turzovky na úpatí Karpat vyskytla se sice při hlubinné vrtbě lehká nafta, ložisko není však tak vydatné, aby příjem z dobytého oleje kryl provozní náklady vrtby.

Stavební ruch a dobrá zaměstnanost průmyslu odkázaného na spotřebu paliva jest podkladem pra dobrou zaměstnanost uhelných dolů jak v Mostě, tak i v Porubě, zvláště spotřeba a odbyt koksu vzrůstá, takže oba tyto závady pracují s dobrými výsledky, železorudné doly na Slovensku nalezly odbyt u hutí maďarských, kam dodávají značnou část své produkce, ovšem za ceny cizozemskou konkurencí značně stlačené.

V rozpočtu pro rok 1929 bylo předpokládána, že se poměry na trhu výrobků státních báňských a hutnických závodů valně nezhorší s bylo kalkulováno s cenovou úrovní prvé polovice roku 1928.

Hnědouhelné doly v severočeské pánvi udrží svoji těžbu i v roce 1929, protože za ubývající produkci na dolech Julius II, a III. přibude těžba na novém odklize v dříve opuštěném poli dolu Julius I. a nový hlubinný důl u Břešťan počne s těžbou ze sledných prací a rozdělávek. Tento nový důl hloubený zámrazou methodou pronikl vrstvami písku s vadou tak zv. kuřavky, a bude v roce 1929 vystrojen definitivním zařízením pro těžbu a třídění uhlí. S plnou těžbou 6.000.000 q ročně lze počítati až v roce 1931. Na dole "Hedvika", který dodává palivo pro Ústřední elektrárny, v nichž má stát majoritu, přijde do provozu nový lom V., pro který se již provádí odkliz nadloží. V dosud opuštěném poli zatopeného dolu Julius L, které bude rubáno z dolu Julius II, bude skončen odkliz nadloží a rozvinuty práce porubné. Přeložení kolejiště seřazovacího nádraží u Kopist a u Dolního Jiřetína bylo odsunuto pro technické překážk, a nedostatek úvěru. V roce 1929 bude nutno tento projekt započíti přes to, že vyžaduje nákladu skoro 17 milionů Kč. Dalším odkladem byla by zatarasena cesta k porubu skoro 3 milionů tun uhlí. Pokusy s nízkotepelnou destilací uhlí byly prováděny i v roce 1928. Jest jisto, že i hnědé uhlí mostecké se hodí pro nízkotepelnou destilaci, bude však nutno v pokusech dále pokračovati, protože dosavadní výsledky neposkytly dosud jasný obraz rentability. Nově zřízený ústav pro výzkum uhlí, jehož státní báňské a hutnické závody jsou členem, bude nucen v hrubé řadě řešiti tento důležitý národohospodářský problém, jímž se plně zhodnotí naše severočeské uhlí.

Závody v Příbrami trpí pod tlakem nízké cenové úrovně jak olova tak i stříbra. Po skončené elektrifikaci závodů bude nutno přizpůsobiti provoz i režijní výlohy úbytku rud, které ve velké hloubce přes 1350 m se mění obsahujíce více křemene. Ježto i staré odvaly obsahují značné procento kovů, bylo přikročeno ke stavbě flotační úpravny, která bude v roce 1929 dohotovena a dána do provozu. Novou úpravou rud obdrží se vysokoprocentní rudy pro hutní zpracování, čímž spotřeba paliva klesne a výrobní náklady se sníží. Ve sledování žil dosud známých se pokračuje, ovšem ne s valným výsledkem. Ani kutací práce v okolí Stříbra, které byly se slibnými výsledky započaty, neukázaly dosud dobyvatelnou rudnou žílu. U Vodňan, kde bylo svého času nalezeno ryzí zlato, kutá se rovněž s výsledkem dosud nejistým. Největší naděje na nálezy rudné možno klásti při nových sledových pracích na dole Bohutínském, kde se rudní výskyty objevovaly vždy v peckách, závalkovitě. Na tomto dole v poslední době nalezeny byly bohatší rudy v hloubce, která v březohorském terénu před lety dávala nejsilnější žíly rudné. Elektrifikace závodu jest skoro dokončena a na huti pracuje s velmi dobrým výsledkem loni dokončené zařízení na srážení kouřových plynů elektrickým proudem.

V Jáchymově byly sledovány žíly ve směrech dosud neprozkoumaných, hlavně mezi dolem "Svornost" a "Štolou saských šlechticů". Nové nálezy rudné jsou velmi sporé. Nebylo proto možno preliminovati výrobu radia v takové míře, aby závod vykazoval čistý zisk. Při sledných pracech nalezen byl nový pramen radioaktivní vody o značné vydatnosti, což poslouží rozvoji lázeňského podniku jáchymovského. Na přestavbu staré budovy tovární byla vypsána veřejná soutěž. Nová továrna souvisí s rozšířením budov lázeňských a s novou kolonádou, které jsou řešeny v jednotném regulačním projektu. Jakmile pro továrnu bude státi k disposici nová budova, bude stará továrna, která zabírá značný prostor v úzkém údolí a omezuje lázeňský provoz, zbourána. Tyto projekty spadají částečně do působnosti podniku státních lázní a náklad jejich bude hrazen z rozpočtu ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy.

V závodech, spravovaných. ředitelstvím v Báňské Šťávnici, bylo nalezeno po pětileté sanaci tolik rudných žil s dobyvatelným obsahem kovů, že jejich výplň a kovnatost na zlato a stříbro skýtá podklad pra rentabilní investice. Dosud se v těchto dolech konaly od roku 1923 pouze práce sledné. Dělnictva, jehož stav po převratu byl zmenšen víc jak o polovinu, používáno bylo od tohoto roku výhradně k pracem sledným; v porubu nebylo pracováno. Tyto sledné práce, podporované elektrisací celého závodu, daly již v Hodruši takové výsledky, že po dostavbě navé flotační úpravny přijde tamní závod již koncem roku 1928 do provozu. Proto zmenšil se schodek státního báňského ředitelství v Báňské Šťávnici proti roku 1928 z 9,306.000 Kč na 7,485.500 Kč.

V závodech, ležících u města B. Šťávnice, pracuje se dosud na nákladných pracech sledných, provedení projektu druhé flotační úpravny u Báňské Šťávnice jest odvislým od vyřešení hutnického zpracování rud šťávnických. Problém tento jest velice složitý a vyžaduje dalších pokusů doma i v cizině, aby se nových úpravenských a hutnických metod a procesů použilo s nejlepším úspěchem a s nejmenším investičním nákladem. Dnes však již možno říci, že i sledné práce podnikané od roku 1923 po dobu sanační periody skytaly dobré nálezy rudné, takže lze i stavbu této druhé úpravny na dole František pojmouti do investičního programu v roce 1929. Současně budou dána do provozu některá hutní zařízení v B. Šťávnici, která do té doby ležela ladem, aby bylo lze rudy z úpraven podrobiti hutnímu procesu na místě a uspořiti dopravné k dalšímu zpracování dobytých kovů. Elektrifikace u těchto závodů byla zcela dokončena. Závody jsou připojeny na síť Středoslovenských elektráren, které odebírají proud ze státních hydroelektráren v Kremnici a na Starých Horách; mimo to jsou i připojeny na kalorickou centrálu uhelných dolů v Handlové, dodávajíce proud i Spojeným elektrárnám v Žilině. Ve Středoslovenských elektrárnách, které rozšiřují svoji síť přes státní železárny v Podbrezové a v Tisovci i do železorudných dolů u Rožnavy, nabyl stát většiny akciového kapitálu.

V Kremnici blíží se sanační program též ku svému cíli a příznivému výsledku. Současně s redukcí porubních prací v Báňské Šťávnici byly v Kremnici rudné výskyty jen sledovány, porub jejich nebyl prováděn. V pokusné louhovně byly zpracovány rudy dobyté při pracích sledných jak ve vlastním závodě ale i z Báňské Šťávnice a z Příbrami. Odvodňovací práce na dolu "Anna" byly prováděny gravitačně do dědičné štoly hnané až pod tento důl, čímž se uspořil značný náklad na odvodnění, které bylo původně projektováno vodotěžnými stroji. Silné výrony kyseliny uhličité, uvolňující se z čerpané vody, zdržují odvodňovací práce a činí je velmi nebezpečnými, čímž se sanační program značně prodloužil. Aby odvodnění, které se děje gravitačním tlakem rozsedlinami v rudných žilách bylo urychleno, spojuje se horizont odvodňovací štoly s dolovými prostorami zatopené jámy odvodňovacími vrty. Již dnes možno potvrditi správnost starých záznamů, že rudné žíly v zatopené jámě jsou slibné a bude možno přikročiti ku stavbě flotační úpravny, která jest v projektu pro rok 1929. Hydroelektrárna o 1.500 ks., napájející síť Středoslovenských elektráren, byla přizpůsobena svojí regulací státním hydroelektrárnám na Starých Horách, provedena rekonstrukce vodních turbin, čímž, jak výkonnost tak i odběr proudu značně stoupl. I ve starých dílech hornických ve vrchu zv. Volle Henne, kde možno zříti staré práce tesané želízkem z dob před vynalezením střelného prachu, mají sledné práce dobrý výsledek. Kovnatost rud jest dobrá a i odvaly a výplně dolových prostor ze starých dob hodí se pro zpracování flotační.

V železných dolech u Rožnavy bude pracováno pravděpodobně nepřetržitě, protože odbyt rud pro vlastní hutě i pro cizí železárny byl dosud dobrý, ovšem při značně stlačených cenách. Závod ve štítníku byl již zastaven, protože veškeré práce, jež k sanaci byly podniknuty, minuly se zdárným výsledkem. Obsah křemíku v rudě činí ji neprodejnou. Zásoby okru na tomto dole bude lze pokusně zpracovati v nové aglomerační úpravně v Nadabule, která se staví a má býti v roce 1929 dohotovena. Současně bude doplněna tato nová úpravna i magnetickým tříděním rudy, aby obsah křemíku se zmenšil a tím docíleno bylo hodnotnější suroviny, což při velkých dopravních vzdálenostech i při spotřebě koksu ve vysoké peci v Tisovci dojde výrazu ve snížení výrobních nákladů surového železa.

V železárnách a ocelárnách v Podbrezové přijde v provoz nová jemná válcovna, která bude vyráběti hlavně stavební železo pro vyztužení v betonových konstrukcích. Stavba bude dokončena koncem roku 1928. I na rekonstrukci vodních hydrocentrál se pracuje a bude nutno i tento velký závod, jenž disponuje skoro 10.000 k. s. ve vodních silách, včleniti do sítě Středoslovenských elektráren které, jak vzpomenuto, jsou připojeny na všecky státní doly a hutě středního Slovenska. Bude nutno provésti úpravu elektrických zařízení celého závodu v souboru soustavné elektrisace a uvésti v soulad staré stroje konstruované pra proud střídavý se 42 kmity na proud 50 periodový, který prochází elektrovodnou sítí středoslovenskou. Na tyto úpravy jest pamatováno v investičním programu pro rok 1929.

V solivaru v Solnohradě udržuje se dále provoz na pánvích, v nichž se vyrábí vařená sůl, jež se těší čilému odbytu. Poptávka po jemné jedlé soli ze solivaru "President Masaryk" se v roce 1928 zlepšila, protože byl zřízen v Praze solný sklad pro odbyt tohoto výrobku. Z toho důvodu byla preliminovaná výroba v roce 1929 zvýšena.

Naftové doly ve Gbelech pracují na vyčerpání zbytků, nalezených ve starém ložisku. Interpolačními vrtbami stále přitéká nafta uzavřená v krovitě ohraničených olejonosných vrstvách. S další pravidelnou těžbou z tohoto ložiska nelze však s jistotou počítati. Značné odpisy zařízení, z větší části dřevěných, činí závod pasivním. Nově založené vrtby v okolí Gbel a v Turzovce hloubí se dále; dosud nebyly nálezy takové, aby se dalo posouditi, že tato nová pole budou náhradou za staré ložiska gbelské, část olejonosných terénů, jež obložil státní podnik kutacími kruhy, byla pronajmuta soukromým zájemcům, kteří jsou vázáni na předepsaný výkon v určité době. Vrtba u Turzovky, která pronikla vrstvami olejonosných písků, z nichž vytěženo několik cisteren skalního oleje, bohatého na petrolej a benzin, dokazuje, že jižnímu svahu Karpat přes obtížné geologické poměry dlužno věnovati největší pozornost a neustupovati od dalších vrtných prací.

V solných dolech v Marm. Solotvině pokračuje se v odklize nadloží pro povrchové dobývání soli. Solné ložisko jest stále ohrožováno přitékající sladkou vodou z povodí Tisy, takže práce, založené k zachycování vody, vyžadují již dnes značného nákladu. Ve výzkumu nadloží solných vrstev se pracuje a dle dosavadních výsledků bude nutno přikročiti v dohledné době k provedení sanačního plánu k ochraně celého ložiska, pro kteroužto značnou. investicí není dosud úhrady.

Kamenouhelný důl "Václav" v Porubě u Orlové splnil předpoklady, s nimiž bylo počítáno při jeho koupi. Těžba od té doby, co byl důl státem převzat, stoupá a výroba koksu nestačí pro uspokojení státních dodávek. Nový překop otevře v roce 1929 16 uhelných slojí pro těžbu, již bude lze znovu zvýšiti. V roce 1929 dlužno tedy pomýšleti na přestavbu třídičky, prádla a továrny na vedlejší produkty, aby zvýšená těžba mohla býti upravena pro prodej a co nejvýhodněji zpeněžená. Pro další sledování celého systému uhelných slojí na straně východní v dalších horizontech do hloubky bude třeba, podniknouti sondovací práce, které mají podati jasný obraz o neznámých geologických poměrech, jež s na sousedních dolech vyvinuly velmi příznivě. Tyto práce budou provedeny vlastním zařízením a personálem ze Gbel.

Státní zásobovací akce uhelná, jejímž exekutivním orgánem jsou Státní uhelné sklady v Praze a která je vedena Poradním sborem pro státní uhelnou akci, obsáhla veškeré úřady v obvodu Velké Prahy a z velké části i jejich zaměstnance. Po ministerstvo pošt a telegrafů, které zavedlo zásobovací uhelnou akci i pro venkovské úřady a které docílilo tím milionových úspor proti dřívějšku, zavedlo soustředěné zásobení uhlím svých venkovských úřadů i ministerstvo financí.

Výroba státních báňských a hutnických závodů obsahuje většinu nerostů hornicky dobývaných a hutnickou cestou zpracovaných.