Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Poznámka: Data jsou vždy z konce roku. Až do roku 1922 nejsou data přesná, poněvadž vozy byly používány společně s nástupnickými státy, nejsouce ani prozatímně přiděleny: Stav jejich se tudíž stále měnil.

Správa podniku "Státní lesy a statky" jest organisována takto:

Vrchní vedení podniku náleží podle ustanovení § 6. vládního nařízení číslo 206 z r. 1924 ministerstvu zemědělství, jakožto nejvyššímu správnímu úřadu, které obstarává tuto agendu za účasti správního sboru svým odborem (V.), který má název ústřední ředitelství státních lesů a statků.

Ústřední ředitelství vykonává jednak vrchní správu podniku, jež záleží ve vydávání základních směrnic pro podnik, v rozhodování konkretních věcí tak důležitých, že rozhodnutí může míti význačný vliv na celkové hospodářství podniku, dále ve vrchním dozoru na podnikové hospodaření a ve schvalování konečných hospodářských výsledků podniku, jednak zasahuje do bezprostředního vedení podniků po stránce hospodářské, technické a komerční ve věcech zásadních, zejména týkají-li se celého podniku nebo byly-Ii vyhrazeny pro svou důležitost nejvyššímu správnímu úřadu.

Účetní a pokladní revise vykonává stálá revisní komise, která předkládá své zprávy nejvyššímu správnímu úřadu, správnímu sboru a ministerstvu financí a po uplynutí správního roku zkoumá účetní závěrku.

Bezprostřední vedení podniku po stránce hospodářské, technické, obchodní a administrativní v určitých oblastech obstarávají jako správní orgány II, stolice ředitelství státních lesů a statků, která vykonávají též hospodářskou inspekci a účetní revisi u podřízených správních jednotek I. stupně (místních správ).

Ředitelství zřízena jsou pro určité oblasti vyznačující se stejnorodými poměry výrobními a obchodními a velikost jejich kolísá vzhledem k souvislosti přiděleného jim majetku a se zřetelem k povaze i intensitě hospodářství mezi 40-110.000 ha.

V přítomné době zřízeno jest v zemích českých 5 ředitelství, na Slovensku 4 a v Podkarpatské Rusi 3 ředitelství. Organisace ředitelství zejména v zemích českých není dosud skončena a bude ji možno konečně vyřešiti až po provedení pozemkové reformy jak v akci postátňovací, tak v akci směnné.

Vlastní provoz hospodářství a bezprostřední správu základních správních jednotek obstarávají jako správní orgány I. stolice za vedení a dohledu ředitelství, jakož i ostatních nadřízených orgánů místní správy.

Podle povahy hospodářství dělí se místní správy:

1. na správy státních lesů, kde provozuje se výhradně hospodářství lesní s drobnými vedlejšími závody lesní produkce (menší pily, dřevosklady, lomy, rašeliniště. pod.): Velikost správ lesů řídí se danými hospodářskými poměry, zejména souvislostí majetku a intensitou hospodářství a kolísá v zemích českých většinou mezi 2-7000 ha, na Slovensku mezi 4-12.000 h, v Podkarpatské Rusi, kde hospodářství je většinou dosud velmi extensivní a počíná se teprve rozvíjeti mezi 10-20.000 ha. Správy lesů člení se pak na další hospodářské jednotky zvané polesí a tato na okrsky ochranné, zvané hájenství.

2. Na správy státních statků, kde provozuje se ve vlastní režii výhradně hospodářství polní s drobnými vedlejšími závody zemědělské výroby (lihovary, pivovary, mlýny, mlékárny a sýrárny, cihelny a pod.).

Rozloha správ statků rovněž jest rozdílná, řídíc se danými poměry.

Místní správy statků (bývalé vrchní hospodářské správy) člení se na další hospodářské jednotky - dvory.

3. Na správy státních lesů a statků, kde provozuje se převážně buď hospodářství lesní (na př. Brandýs n. L., Ostrov, Šaštín), anebo hospodářství polní v režii (Ploškovice, Bezno), a druhé odvětví hospodářské je zastoupeno jen menší rozlohou, nebo je zemědělská půda propachtována (na př. Židlochovice, Uherčice).

4. Na správy státních rybníků (případně statků a rybníků), kde provozuje se výhradně neb převážně hospodářství rybniční.

Pro odvětví průmyslové neb dopravní závody lesní zřízeny jsou jako samostatné místní správy: správy státních pil, správy státních dřevoskladů, správy státních lesních drah, semenářský závod státních lesů.

Podobně pro velké průmyslové závody zemědělské zřízeny jsou rovněž samostatné místní správy: státní cukrovary ve Zvoleněvsi a ve Smiřicích, které podléhají přímo ústřednímu ředitelství, a státní mlékárna v Českém Těšíně.

Přechodným útvarem správním je inspekce státních statků v Bratislavě, která zřízena byla ku provedení směnné akce pozemkové na jihozápadním Slovensku a k vykonávání inspekce na statcích touto akcí získaných, které byly propachtovány.

Zvláštním útvarem jest ředitelství státního lesního statku Adamova vysoké školy zemědělské v Brně, které řídí pod vrchním vedením ústředního ředitelství státních lesů a statků za účasti správního výboru, složeného z členů profesorského sboru řečené školy místní správu státních lesů a státní pily v Adamově.

Správa státních lesů a statků je konečně účastna podílem okrouhle 58% ve správě panství oravského kompossessorátu, pro něž je zřízeno ředitelství v Oravském Podzámku a které vede podle zvláštních stanov správní výbor zvolený valnou hromadou kompossessorů.

Konečná organisace podniku "Státní lesy a statky" upravena bude na základě §. vládního nařízení číslo 206 z r. 1924 všeobecným organisačním řádem, který jest již vypracován a bude vládě předložen ku schválení. Po schválení tohoto organisačního řádu bude možno přikročiti k vydání příslušných dalších řádů, služebních předpisů a instrukcí pro jednotlivá odvětví hospodářská a obory služby. V této příčině připraveny jsou již zejména obsáhlé:

1. instrukce pro zaměření, ohraničení a zařízení státních lesů a statků,

2. instrukce výrobního a obchodního účetnictví pro státní lesy a statky, která provádí zásady obchodního hospodaření účetnickou formou dopickou.

Důležitým mezníkem v organisaci a konsolidaci podniku "Státní lesy a statky" bylo vydání nového služebního řádu pro zaměstnance podniku, který schválen byl vládou ve schůzi konané dne 17. července 1928, v níž schválena byla vládou zároveň systemisace služebních míst pro tento podnik:

Vydáním služebního řádu na základě § 210. nového platového zákona upraveny byly konečně spletité a různorodé poměry zaměstnanců podniku "Státní lesy a statky", které zaviněny byly značnou různorodostí statků a objektů, z nichž dnešní podnik vznikl.

Schválením systemisace služebních míst byla dána podniku také možnost trvale ustanoviti alespoň nejnutnější počet řádně kvalifikovaných zaměstnanců a odstraniti tak různé nedostatky ve službě a v hospodaření, jež vznikaly zejména při stoupající intensitě a rozvoji lesního hospodářství na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nedostatkem potřebného počtu odborných sil. Od zaměstnanců řádně zabezpečených služebním řádem bude též možno žádati větší výkonnost a zodpovědnost nežli od sil zaměstnávaných přechodně na výpomoc a za denní plat.

Lze doufati, že po převodu zaměstnanců do nového služebního poměru podle vydaného služebního řádu a po vydání organisačního řádu bude možno v roce 1929 ukončiti první období základních organisačních prací směřujících ku konsolidaci a unifikaci správy podniku.