Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. min. železnic na interp. posl. Kopasze, Majora na soudr. o zrušení učňovské školy v hlavní dílně ve Vrútkách (tisk 1471/XII),

II. min. železnic na interp. posl. Koudelky a soudr. o přeměně ručních zábran na trati Česká Třebová-Praha a o neblahých následcích s tím souvisejících (tisk 1471/IX),

III. min. vnitra na interp. posl. Práška, Netolického a druhů o zrušení usnesení obecního zastupitelstva města Ledče n. Sáz. o sociálním pojištění (tisk 1433/XV),

IV. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o činnosti vrchního četnického strážmistra Kacíře v Jakubčovicích (tisk 1433/IV),

V. min. pošt a telegrafů na interp. posl. H. Krebse a druhů z 1. února 1928, že ve městě Nýrsku byly sňaty poštovní schránky (tisk 1455/III),

VI. min. vnitra na interp. posl. A. Nitsche a druhů o častém zatýkání cizích státních občanů (tisk 1407/III),

VII. vlády na interp. posl. Koudelky, inž. Nečase, Bečko, Biňovce, A. Chalupy a soudr. o novém zdražení cukru cukrovarským kartelem (tisk 1407/XI),

VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Remeše a soudr. o porušení právního stavu presidiem krajského soudu v Plzni (tisk 1495/XIII),

IX. vlády na interp. posl. Johanise, dra Wintra a soudr. o zřízení silničního fondu, kterému by byla povinna Ústřední sociální pojišťovna půjčiti 1 miliardu Kč ze svých premiových reserv (tisk 1032/VII),

X. min. vnitra na interp. posl. Buřívala a druhů o změně sídla okresní správy politické do České Třebové (tisk 1471/II),

XI. vlády na interp. posl. Bergmanna, Buřívala, Špatného, Riedla a druhů o poměrech železničních zaměstnanců v Karlových Varech (tisk 1407/VII),

XII. min. vnitra na interp. posl. Tauba, Blatné, Kirpalové a soudr., že politické úřady prodlévají s oznámením důležitých vyhlášek (tisk 1433/II),

XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Simma a druhů, že tříletá promlčecí lhůta pro několik pohledávek uvedených v §§ 1480 a 1486 v. o. z. uplyne dnem 1. dubna 1928 (tisk 1495/XVIII),

XIV. min. vnitra na interp. posl. dra Koberga a druhů o úpravě právního postavení politických stran (tisk 1433/VI),

XV. min. veřejného zdravotnictví a telesnej výchovy a min. vnútra na interp. posl. Kršiaka, Čulena a súdr. o otrave mäsom v Gelnici (tisk 1358),

XVI. předsedy vlády na interp. posl. Knejzlík Sladkého, Práška; Zeminové a druhů o porušení zákona č. 96 ze dne 23. dubna 1925 (tisk 1433/X),

XVII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Buriana a soudr. o persekuci žáků středních škol v Brně (tisk 1471/XI),

XVIII. vlády na interp. posl. Bergmanna a druhů o pomoci státním zaměstnancům v Jasině (tisk 1337/XVI).

Poslání školy pro učně ve Vrútkách stalo se rozmachem školství na Slovensku a změnou poměrů bezpředmětným. Státní správa železniční má dnes nadbytek odborně školeného personálu řemeslného, takže nemá důvodu rozmnožovati tento nadbytek ještě vlastní výchovou dorostu, jemuž by nemohla poskytnouti později zaměstnání, které i jinde nalézti bylo by mu obtížno vzhledem k jeho speciální výchově.

Podnikové úkoly, uložené státní správě železniční zákonem, znemožňují vyhověti žádosti v interpelaci vznesené, poněvadž by to znamenalo značné, ale jak vidno zcela zbytečné výlohy.

Tvrzení interpelace, že vyučovací pomůcky byly odvezeny do zázemí, není správné, poněvadž jsou dosud ve Vrútkách a součástky tlakové brzdy jsou ve školním voze, sloužícím ku školení personálu všech ředitelských okrsků.

Prozkoumav podle přání interpelace znovu opatření státní správy železniční, dovoluji si nejprve na pravou míru uvésti tvrzení interpelace potud, že prodej lístků obstarati nepřísluší strážníku trati, nýbrž jeho ženě. Má tedy strážník trati na starosti toliko obsluhu zábran a může jí věnovati náležitou pozornost, jakož i prováděti v včas a podle platných předpisů. Není tedy ani prací ani odpovědností nijak přetěžován.

Veřejný místní zájem má své dostatečné zajištění v příslušných předpisech upravujících administrativní postup, předcházející opatření toho druhu, které se stalo předmětem interpelace, a jest jej možno hájiti od povolaných činitelů příslušnými opravnými prostředky.

I v daném případě bylo k němu náležitě přihlédnuto, avšak musilo býti uznáno, že nebude nijak ohrožen, protože obsluha zábran nedozná proti předešlému stavu, pokud jde o uzavírání a otevírání, jakož i o bezpečnost na přejezdech, uvedenou úpravou nějaké škodlivé změny.

Nemohlo tudíž býti upuštěno od opatření, které sleduje splnění úkolů uložených československým státním drahám jako podniku předpisy zákonnými.

Ústavní listina zaručuje obcím svobodu projevu mínění v mezích zákonné jejich působnosti, jak jest vymezena předpisy zřízení obecního (§ 28 čes. obec. zř.). Obec může proto projevovati svoje mínění ve všech věcech, jež se dotýkají prospěchu jejího obyvatelstva, pokud projevy takové obsahem i formou nejsou.v odporu s platnými zákonnými předpisy a pohybují se v mezích, jež dány jsou postavením obce v organismu veřejné správy.

Majíc na zřeteli tento právní stav nemělo ministerstvo vnitra důvodu dávati podřízeným úřadům pokyny, jak se mají v daném případě zachovati. Jestliže okresní úřady v jednotlivých případech zkoumaly projevy obcí o sociálním pojištění, jest podklad pro to dán v platných předpisech zřízení obecního, jež politickým úřadům všeobecně ukládají za povinnost dohlédati k obcím, aby z mezí své působnosti nevystupovaly a nečinily ničeho, co by bylo proti zákonům.

Obci jest pak v každém případě volno proti zákroku okresní správy politické dovolati se výroku vyšší stolice, po případě i nejvyššího správního soudu, má-li za to, že zákrok ten obmezuje její volnost projevu mínění.

Práva tohoto použila i obec Ledeč n. Sáz., podavši proti opatření okresní politické správy, kterým bylo zakázáno vykonati výše uvedené usnesení, v zákonné lhůtě odvolání. Bude tedy zemské správě politické zkoumati v řádném pořadu instančním, zda projev obecního zastupitelstva ze dne 16. prosince 1927 o novele k sociálnímu pojištění nevybočuje z mezí svobodného projevu mínění. Nelze proto předbíhati rozhodnutí zemské správy politické a to tím méně, že obec, nebude-li jí zemskou správou politickou vyhověno, má možnost do rozhodnutí tohoto podati stížnost na ministerstvo vnitra.

Hlášení četnické stanice v Jakubčovicích okresní správě politické v Opavě ze dne 20. listopadu 1927 v záležitosti Rudolfa Schneidera z Jakubčovic učinil vrchní strážmistr Kacíř na základě výpovědi osoby, kterou pokládal za hodnověrnou> nepřesvědčiv se dalším šetřením, odpovídá-li zmíněná výpověď plně skutečnosti.

Poněvadž vrchní strážmistr Kacíř byl již 4. ledna 1928, tedy ještě dříve než byla interpelace podána disciplinárně potrestán; jakmile bylo zjištěno, že hlášení toto neodpovídá skutečnosti a že bylo učiněno ukvapeně, nemám prozatím důvodu učiniti z tohoto podnětu další opatření.

V záležitosti, kterou má interpelace na zřeteli sděluji, že jsem dal u příležitosti změny ve vnější úpravě všech poštovních schránek, znovu umístiti v Nýrsku všechny poštovní schránky, které tam byly před časem sejmuty proto, že byly svévolně poškozeny neznámým pachatelem.

Připomínám však, že kdyby proti očekávání byly tyto schránky znovu úmyslně poškozeny, budou sňaty a nebudou znovu umístěny dříve, dokud nebude poštovní správě zaplacena vzešlá škoda.

Maďarský státní příslušník Bedřich Grüneberg byl dne 14. prosince 1927 zatčen v Bratislavě tamnějším policejním ředitelstvím pro důvodné podezření, že dopustil se v dřívější době zločinu vojenské zrady a dvojnásobného zločinu vraždy, a předán spolu s trestním oznámením dne 16. prosince 1927 příslušnému soudu. Trestní řízení bylo v tomto případě zastaveno a to ohledně zločinu vojenské zrady vzhledem k amnestii presidenta republiky, ohledně dvojnásobného zločinu vraždy pro nedostatek důkazů.

Maďarský státní příslušník Desider Szilágyi byl dne 8. prosince 1927 zatčen policejním ředitelstvím v Košicích pro důvodné podezření z vyzvědačství a předán spolu s trestním oznámením dne 10. prosince 1927 do řádné soudní vazby. Trestní řízení skončilo odsouzením jmenovaného pro zločin vojenské zrady dle § 6, č. 2 zákona na ochranu republiky do káznice na 3 roky (rozsudek nenabyl dosud moci práva).

V obou uvedených případech postupovaly policejní úřady přesně dle platných ustanovení trestního zákona a trestního řádu a obviněné osoby předaly také ve lhůtě stanovené v § 145 tr. ř. příslušným soudům.

Rozhodovati o soudní vazbě ministerstvu vnitra a úřadům jemu podřízeným nepřísluší.

Vzhledem k uvedeným okolnostem není důvodu, učiniti opatření v interpelaci žádané.

Vláda poukazuje především na svoji odpověď na interpelaci poslanců Jana Koudelky, Jána Bečko, inž. Nečase a soudruhů o cukrovarském kartelu (č. t. 1254/IV), ve které odůvodnila, proč státní cukrovary přistoupily k dohodě československých cukrovarů, uzavřené pro kampaně 1927/28 až 1936/37, ve kteréžto dohodě jest veškerý československý průmysl cukrovarnický zastoupen a v níž sděluje, že dohoda tato jest do období 1931/32 vůbec nevypověditelná a po tomto období může býti vypovězena pouze tehdy, když většina závodů té které skupiny se na tom usnesla.

Tento závazek byl proto tak pevně stanoven a pro všechny súčastněné zárukami zajištěn, aby cukrovarnictví zabezpečilo ochranu jak tohoto průmyslu, tak také, a to především, řepařství, poněvadž cukrovary by nemohly jinak pěstitelům řepy platiti přiměřené ceny za řepu a nastal by nezbytně úpadek v řepařství a tím také v cukrovarnictví, který by ve svých následcích přinesl se stanoviska národohospodářského nedozírných škod.

Ochrana dohodou daná poskytuje tedy také záštitu dělnictvu pro jeho zaměstnání.

Tyto důvody byly na mnohých anketách vynikajícími odborníky projednány a za správné uznány a státní cukrovary dbajíce tak důležitých zájmů, nemohou a nesmějí míti úmysl vystoupiti z řečené dohody. Nemůže býti o tom pochybnosti, že by jinak u těchto státních závodů - jako u každého na dohodě súčastněného podniku, který by vystoupil z dohody - musel nastati pokles v provozu, po případě vůbec jeho zánik.

Pokud interpelace dotýká se otázky zdražení cukru zavedením tak zvané jednotné dopravní přirážky na cukr, nemůže vláda v důsledku resoluce N. S. ze dne 23. června 1926, kterou jí bylo uloženo zrušiti vázané hospodářství cukerní a nepoužívati na obchod cukerní předpisů vládního nařízení ze dne 3. září 1920, č. 516 Sb. z. a n., zkoumati nyní odůvodněnost nových kalkulací ceny cukru, poněvadž by se tak mohlo státi jen na základě nařízení právě citovaného. Vláda nemůže dále zajistiti vliv súčastněných skupin v obchodu cukerním na cenovou politiku cukrovarníků, poněvadž by to bylo možno jen za předpokladu vázaného hospodářství cukerního, jež následkem svrchu zmíněné resoluce bylo zrušeno.

Především dlužno zdůrazniti, že šetření zavedené o obsahu článku ťJeště soudcovské novoroční remuneraceŤ uveřejněného v plzeňském periodickém časopisu ťNová DobaŤ z 21. ledna 1928, prokázalo nesprávnost tvrzení, že soudcové u některých krajských soudů t. zv. vánoční remunerace přiznané jim v roce 1927 vrátili, nebo že přiřčené jim odměny věnovali fondu pro podporu propuštěných vězňů.

Presidium krajského soudu v Plzni, zamýšlejíc při příležitosti tohoto šetření případně též zjistiti osobu, která - náležejíc pravděpodobně okruhu justičních zaměstnanců - dala zmíněnému časopisu úmyslně klamné informace, zavedlo kárné šetření proti neznámému pachateli a zařídilo též výslech odpovědného redaktora ťNové DobyŤ Josefa Jirouta jako svědka. Byl tedy tento odpovědný redaktor vyslechnut při této příležitosti jako svědek proti neznámému pachateli v řízení kárném, nikoliv jako svědek v řízení trestním.

Skutečnost, že presidium krajského soudu v Plzni - když již vůbec zahájilo šetření - svěřilo jeho provedení vyšetřujícímu soudci, který je provedl podle obdoby zásad platných pro řízení trestní, jest v nesouladu s předpisy §§ 112 a násl. služ. pragm. o kárném řízení. Byl proto tento postup zaviněný jedině neporozuměním platným předpisům, presidiu krajského soudu v Plzni důrazně vytknut.

Interpelace v příčině znění osnovy stala se bezpředmětnou ústavním schválením zákona ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., o silničním fondu. Ostatně se ve věci poukazuje na obšírné vývody důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona o silničním fondu (tisk senátu číslo 447/1927).

Pokud jde o formu postupu min. financí, obdržela Ústřední sociální pojišťovna osnovu stejně jako jiné zájmové korporace ještě před definitivní redakcí osnovy. Rovněž ministerstvo sociální péče vyrozumělo Ústřední sociální pojišťovnu o ustanovení § 4 osnovy zasláním jeho doslovného znění k vyjádření. Byl také!§ 4, týkající se úvěru u Ú. s. p. za součinnosti jejích zástupců pozměněn.

Nebylo by bývalo námitek, aby úvěr 1 miliardy byl zabezpečen smlouvou, k tomu nestačil však čas, ježto osnova zákona o silničním fondu nemohla býti pro práce spojené s berní reformou zpracována dříve a po skončení berní reformy bylo nutno jednati rychle, mělo-li pro přípravu k rekonstrukci silnic býti využito ještě období 1927.

Jak se v interpelaci správně na to poukazuje, je podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 14, července 1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy věcí vlády, aby nařízením určila obvody a sídla okresních úřadů. Vláda dříve než toto nařízení vydá, samozřejmě podrobí zevrubné úvaze všechny pro toto opatření směrodatné poměry a přihlédne také k námětům v tom směru z různých stran podaným.

Dokud vláda nerozhodne, nelze vybízeti obce, kde politické úřady ještě nejsou, aby připravily vše pro umístění okresního úřadů.

Vyžadovati si vyjádření jednotlivých obcí o úpravě okresů a sídel okresních úřadů podle § 1, odst. 3 citovaného zákona se nezamýšlí, poněvadž by to nebylo účelno ani zákonnými předpisy odůvodněno.

Vláda pečuje o to, aby v mezích povolených úvěrů byly opatřeny pro státní zaměstnance v lázeňských městech a tedy též v Karlových Varech byty ve státních budovách nebo v domech, podporovaných podle zákona o stavebním ruchu. Též státní správa železniční nepouští přirozeně ani pro své zaměstnance tuto otázku se zřetele a postavila v Karlových Varech již v roce 1926 obytný dům a chystá v roce 1928 stavbu nového obytného domu.

Otázka činovného státních a železničních zaměstnanců, majících trvalé úřední (služební) působiště v Karlových Varech a v některých obcích sousedních, zejména pokud jde o zaměstnance s trvalým služebním působištěm na horním a dolním nádraží, se projednává a bude v nejbližší době upravena.

Mimořádným drahotním poměrům ve světových lázních československých, pokud stihají státní a tedy i železniční zaměstnance, bylo z části přihlédnuto již v platovém zákoně tím, že největší lázeňská města, která interpelace má v prvé řadě na mysli, byla zařaděna výjimkou do vyšší skupiny míst činovného, než jim podle počtu obyvatelstva přísluší.

Pokud přes to na státní a též železniční zaměstnance tíživě doléhají drahotní poměry lázeňských míst, bylo by možno zvýšeným potřebám zaměstnanců vyhověti tím, že v rámci služebních přídavků podle § 148, odst. 1 platového zákona (resp. § 67 vládního nař. čís. 15127 Sb. z. a n.) by byl vzat zřetel na ty nezbytně vyšší výlohy, které s sebou přináší výkon služby v oněch místech.

Pokud se tkne smluvních dělníků (tak zvaných dělníků na výpomoc), bylo již učiněno opatření, aby v mezích systemisovaných služebních míst byli ustanovováni, pokud vyhovují všem předepsaným podmínkám, na volná systemisovaná místa pomocných zaměstnanců.

Otázka všeobecné revise a event. úpravy mezd dělníků na výpomoc, které nebude možno ustanoviti na služební místa pomocných zaměstnanců, se projednává.

Výnos zemské správy politické v Brně ze dne 23. listopadu 1927, č. 129.578, o pořádání babických kursů byl již dne 24. listopadu 1927 vypraven na všechny okresní politické správy a městské rady samosprávných měst na Moravě, jakož i na zemské správy politické v Praze a Opavě.

Současně byly požádány československé tiskové kanceláře v Praze, Brně a Opavě, aby uveřejnily v denních listech noticku o pořádání babických kursů na Moravě pro kandidátky z Čech, Moravy a Slezska s udáním doby zahájení a lhůty k podání žádostí u zemské správy politické v Brně, což se také stalo, takže pořádání těchto kursů babických vešlo včas ve všeobecnou veřejnou známost.

Opožděné zvláštní vyrozumění mosteckého městského úřadu bylo zaviněno tím, že příslušný spis nebyl od zemské správy politické v Praze nemilým nedopatřením včas na okresní správu politickou vypraven.

Poněvadž však veřejnost byla upozorněna na pořádání kursů denním tiskem, nemělo toto nedopatření podstatného významu pro interesenty; přes to bylo vinníkům přísně vytknuto a učiněno opatření, aby se podobný, případ neopakoval.