OBCHODNÍ ÚMLUVA

MEZI

ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKOU A REPUBLIKOU TURECKOU.

(Překlad)

Obchodní úmluva

mezi

Československou republikou a republikou Tureckou.

PRESIDENT ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY s jedné strany a PRESIDENT REPUBLIKY TURECKÉ se strany druhé, ve snaze rozvíjeti hospodářské styky mezi oběma zeměmi, rozhodli se uzavříti 'v souhlase s přátelskou smlouvou mezi Československem a Tureckem z 11. října 1924 obchodní úmluvu a jmenovali k tomu cíli svými plnomocníky:

President Československé republiky:

pana MILOŠE KOBRA,

mimořádného vyslance a splnomocněného ministra Československé republiky v Angoře

a President republiky Turecké:

pana ALI DJÉNANI BEY-e,

bývalého ministra obchodu, poslance za Ghazi Aintab,

pana ALI CHEVKI BEY-e,

státního podtajemníka v ministerstvu zahraničních věcí,

kteříž, sdělivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto ustanoveních:

Článek 1.

Plodiny zemské a výrobky průmyslové pocházející z jedné ze smluvních stran nebudou podrobeny při dovozu do území strany druhé jiným neb vyšším clům, koeficientům, dávkám neb jakýmkoli jiným poplatkům, než těm, jež jsou neb budou vybírány z podobných produktů kterékoli třetí země.

Produkty pocházející z Turecka, vyjmenované v příloze "A", požívajíce plně výhod ustanovení prvního odstavce, nebudou podrobeny při dovozu do Československa dovozním clům vyšším, než jak jsou stanovena v řečen$ příloze "A".

Produkty pocházející z Československa, vyjmenované v příloze "B", požívajíce plně výhod ustanovení prvního odstavce, nebudou podrobeny při dovozu do Turecka dovozním clům vyšším, než jak jsou stanovena v řečené příloze "B".

Rozumí se, že zacházení dle zásady nejvyšších výhod se vztahuje rovněž na používání celních předpisů, na celní odbavování, na způsob používaný při zkoušení a rozboru dováženého zboží, na podmínky placení cel a dávek, jakož i na zařaďování do sazeb.

Na vývoz určený do jedné ze smluvních stran nebudou uvaleny druhou stranou cla neb dávky jiné neb vyšší, než jsou vybírány při vývozu stejných předmětů do země požívající v tomto ohledu nejvyšších výhod.

Článek 2.

Plodiny zemské a výrobky průmyslové jedné ze smluvních stran, byvše převezeny územími jednoho neb více států třetích, nebudou podrobeny při svém dovozu na území druhé strany clům a dávkám vyšším, než kdyby byly dovezeny přímo ze své země původu.

Článek 3.

Každá ze smluvních stran může požadovati k zjištění země původu dovážených produktů předložení dovozcem osvědčení původu, prokazujícího, že dovezený předmět je domácí produkce nebo výroby řečené země, neb že má býti za takový považován se zřetelem ku zpracování, kterého tam doznal.

Osvědčení původu stanovená dle vzoru připojeného k této úmluvě v příloze "C", budou vydávána bud' příslušnými, úřady nebo obchodní a živnostenskou komorou, k níž přísluší odesilatel, nebo každým orgánem neb útvarem, který uzná země určení. Vláda země určení bude míti právo požadovati ověření osvědčení původu svým diplomatickým nebo konsulárním zástupcem.

Poštovní zásilky budou osvobozeny od osvědčení původu, když země určení uzná, že se nejedná o zásilku obchodního rázu.

Článek 4.

Mezi územími obou smluvních stran bude vzájemná volnost obchodu a plavby.

Smluvní strany si však vyhrazují zakázati nebo omeziti dovoz a vývoz, pokud tyto zákazy neb omezení budou platiti současně vůči všem jiným zemím stejně postaveným, a to v těchto. případech:

1. aby byly zabezpečeny nevyhnutelné prostředky k výživě a zajištěna hospodářská činnost národa;

2. z důvodů veřejné a státní bezpečnosti;

3. z důvodů zdravotně policejních nebo k zajištění ochrany zvířat a rostlin před nemocemi nebo příživníky;

4. aby bylo lze rozšířiti na cizí zboží zákazy neb omezení, jež jsou nebo by byla případně později stanovena vnitřním zákonodárstvím na výrobu, obchod, spotřebu anebo dopravu téhož zboží domácího uvnitř země;

5, ke zřízení neb udržování státních monopolů;

6. k zabránění vývozu zlatých mincí nebo zlata.

Článek 5.

Smluvní strany se zavazují poskytnouti vzájemně na cestách nejzpůsobilejších k mezinárodnímu průvozu průjezd osobám, zavazadlům, zboží a předmětům všeho druhu, zásilkám, lodím, člunům, vozům a vagonům neb jiným dopravním prostředkům, zajišťujíce si v tomto ohledu zacházení dle nejvyšších výhod.

Zboží všeho druhu, procházející celním územím jedné ze smluvních stran, bude vzájemně osvobozeno od veškerého cla (neb dávek), s výjimkou poplatků statistických a za dozor k zabezpečeni průvozu.

Ustanovení tohoto článku platí pro zboží v průvozu, jež bylo překládáno nebo uskladněno.

Předchozí ustanovení nejsou na újmu opatřením učiněným podle příslušných celních zákonů za účelem zamezení podloudného dovozu zboží do země.

Průvoz zboží může býti zakázán:

a) z důvodů veřejné a státní bezpečnosti;

b) z důvodů zdravotních nebo jako opatření proti nemocem zvířat a rostlin.

Smluvní strany budou míti právo učiniti nutná opatření k tomu, aby si zajistily, že zboží, které jest na jich územích předmětem státního monopolu, se skutečně prováží.

Článek 6.

Vnitřní poplatky a dávky, vybírané na účet státu, krajů, obcí neb jakéhokoliv útvaru veřejné správy, které zatěžují nebo budou zatěžovati výrobu, zpracování zboží nebo spotřebu zboží na území jedné ze smluvních stran, nepostihnou produktů, zboží nebo předmětů druhé strany více nebo tíživěji, než produktů, zboží nebo předmětů stejného druhu vlastní země.

Článek 7.

Obchodníci, továrníci a jiní živnostnicí jedné ze smluvních stran, kteří prokáží předložením legitimace dle připojeného vzoru (příloha D), vydané příslušnými úřady své země, že jsou tam oprávněni provozovati svůj obchod nebo svou živnost, a že tam platí dávky a daně zákony předepsané, budou míti právo bud' osobně nebo svými cestujícími uzavírati koupě na území druhé smluvní strany u obchodníků nebo výrobců nebo ve veřejných prodejnách. Budou rovněž moci přijímati zakázky u obchodníků a u jiných osob, které ve svém obchodě nebo své živnosti používají zboží odpovídajícího zboží nabízenému. Budou taktéž moci míti s sebou nebo si dáti zaslati vzorky nebo modely, avšak nikoliv zboží. Nebudou podrobeni pro činností vyjmenované v tomto článku žádné dávce nebo zvláštnímu poplatku.

Smluvní strany oznámí si vzájemně úřady pověřené vydáváním legitimací stanovených předchozím odstavcem.

Obě smluvní strany shodují se v tom, že budou používati v této příčině doložky o nejvyšších výhodách za podmínky vzájemnosti.

Článek 8.

S příslušníky jedné ze smluvních stran, kteří se ubírají na veletrhy nebo trhy, aby tam provozovali svůj obchod, nebude na území druhé strany zacházeno méně příznivě, nežli s vlastními příslušníky, mohou-li předložiti legitimaci podle připojeného vzoru (příloha E), vydanou úřady země, jejíž jsou příslušníky.

Smluvní strany oznámí si vzájemně úřady pověřené vydáváním legitimací stanovených předchozím odstavcem.

Ježto ustanovení prvního odstavce nevztahují se na kočovné živnostníky, ani na podomní obchod a na vyhledávání zakázek u osob neprovozujících ani živnosti ani obchodu, každá ze smluvních stran si vyhrazuje v tomto ohledu plnou volnost svého zákonodárství.

Článek 9.

Ustanovení této úmluvy nevztahují se:

1. na výhody poskytované nebo které by mohly býti později poskytnuty jednou ze smluvních stran v pohraničním styku se sousedními zeměmi;

2. na zvláštní výhody a úlevy stanovené nebo které by byly v budoucnu stanoveny v oboru celních tarifů a všeobecně ve všech jiných obchodních oborech ve styku mezi Tureckem a zeměmi odloučenými od říše Ottomanské v roce 1923;

3. na zvláštní výhody vyplývající z celní unie.

Článek 10.

Na železnicích nebude činěno rozdílu mezi obyvateli území smluvních států ani pokud jde o dovozné, ani o dobu a způsob odbavování. Zejména se zásilkami přicházejícími z území jedné ze smluvních stran na, území strany druhé nebo které touto procházejí, nebude v ohledu odbavování nebo dovozného nakládáno méně příznivě než se zásilkami, které jsou vypravovány z příslušných území bud' s určením do vnitrozemí nebo do ciziny, předpokládaje, že se přeprava provádí na stejné trati a ve stejném směru.

Výjimky jsou přípustny tolika tehdy, jedná-li se o přepravy prováděné za snížené ceny a za účelem pomoci dočasné nouzi ve zvláštních případech nebo o přepravy určené k dobročinným účelům.

Obě vlády si mimo to vyhrazují upraviti cestou přímé dohady mezi železničními správami podrobnosti vzájemných železničních spojeni a průvozu.

Článek 12.

Lodi a čluny, plující pod vlajkou jedné ze smluvních stran, jich posádky a náklady budou požívati v přístavech a teritoriálních vodách druhé smluvní strany, bez ohledu na to, přicházejí-li přímo ze země původu nebo z jiné země a nehledě k místu, odkud jejich náklady přicházejí nebo kam jsou určeny, v každém. ohledu stejného zacházení, jaké se poskytuje lodím, člunům, posádkám a nákladům státu požívajícího nejvyšších výhod.

Článek 12.

Tato úmluva vstoupí v platnost 1 měsíc po výměně ratifikací.

Nebude-li vypovězena jednou nebo druhou ze smluvních stran, zůstane v platnosti až do výpovědi, která se stane účinnou teprve po 6 měsících:

Článek 13.

Tato úmluva bude ratifikována a ratifikace budou vyměněny v Praze co nejdříve.

Čemuž na svědomí plnomocníci podepsali tuto úmluvu a připojili k ní své pečetě.

Dáno dvojmo v Angoře dne 31. května 1927.

L. S. M. Kobr v. r.

L. S. Ali Djénani v. r.

L. S. A. Chevki v. r.

Závěrečný protokol.

Při podepsání této úmluvy zástupce vlády Československé republiky prohlašuje jménem své vlády toto:

Československá tabáková režie bude kupovati ku krytí své potřeby průměrné množství ročních 3,000.000 kg cigaretových tabáků tureckého původu.

Rozumí se, že různé jakosti používané zmíněnou režií budou nabízeny na volném trhu v dostatečných množstvích a za ceny odpovídající cenám tabáků stejné jakosti v jiných zemích.

Ceny budou určeny na základě nabídek učiněných tureckými a jinými obchodními firmami, které se súčastní soutěží vypsaných československou režií.

Tyto soutěže budou zavčas oznámeny k uveřejnění turecké obchodní a průmyslové komoře v Stambulu.

Vývoz tabáků, koupených československou tabákovou režií pro její vlastní potřebu, nebude podroben jiným omezením, formalitám nebo jakýmkoliv dávkám, než oněm, stanoveným na tabák vyvážený do kterékoliv jiné země.

Československá tabáková režie prokáže tureckými úředními doklady přímý vývoz dotyčných tabáků z Turecka do Československa.

K článku 1.

Obě smluvní strany se shodují v tom, že u-praví koeficienty uvedené v příloze "B", připojené k této úmluvě, dle kolísání měny za podmínek stanovených článkem 2, obchodní úmluvy podepsané v Lausanne dne 24. července 1923.

Cla československého sazebníku, jakož i cla stanovená v příloze "A" této úmluvy jsou vyjádřena v československých korunách.

Kdyby se zjistilo v kursu československé koruny ve srovnání s jejím středním kursem v roce 1925 v poměru k dolaru nebo libře šterlinků nebo ke střednímu kursu těchto dvou měn zvýšení nebo snížení nejméně o 10%, vyplývající z průměru kursů celého měsíce, československá vláda zavede valutní koeficient tak, aby všeobecná i smluvní cla zachovala svou hodnotu, kterou měla v poměru ke střednímu kursu zmíněných měn v roce 1925.

Aby byla tato rovnocennost v hodnotě cel stále zachována, československá vláda stanoví, bude-li třeba, valutní koeficient pro lhůtu nejdéle jednoměsíční a přikročí k úpravě zmíněných koeficientů pro následující měsíc dle podmínek shora stanovených.

Za základ pro stanovení měnových kursů československá vláda použije záznamu bursy pražské, newyorské nebo londýnské.

Obě smluvní strany se zavazují poskytovati si vzájemně zacházení dle zásady nejvyšších výhod, pokud jde o úpravu výše zmíněných koeficientů.

K článku 4.

Jest shoda v tom, že ustanovení této úmluvy neseslabují nijak práv československé vlády učiniti při dovozu nebo vývozu veškerá opatření, která by byla nutna k ochraně životních hospodářských zájmů země, s podmínkou, že tato opatření budou rázu dočasného a že budou používána bez diskriminace.

Pokud bude nutno zachovati v Československé republice dozor nad dovozem nebo vývozem cestou povolovací, nebudou podmínky, kterým povolovací řízení bude podrobeno, v žádném případě méně příznivé, než ony, kterým budou podrobeny plodiny nebo výrobky každé jiné země.

Každé zrušení zákazu nebo omezení poskytnuté dočasně Československou republikou ve prospěch produktů, třetí mocnosti bude se ihned a bezpodmínečně vztahovati na stejné neb podobné produkty pocházející s druhé strany.

K článku 6.

Je shoda v tom, že Turecko může mimo to vybírati nadále, za téhož předpokladu rovnosti mezi svými příslušníky. příslušníky československými, z produktů vyjmenovaných v seznamu připojeném k tomuto protokolu, spotřební dané uvedené v řečeném seznamu.

Tento protokol tvoří nedílnou součást této úmluvy a vstoupí s ní současně v platnost.

M. Kobr v. r.

Ali Djénani v. r.

A. Chevki v. r.



Annexe A.

Cla při dovozu do celního území Československé republiky.

Číslo československého sazebníku
Označení zboží
Celní sazba československých korun za 100 kg
ex 8.
Šafrán
700.-
ex 9.
Fíky:
b) sušené:
l. v krabicích, bedničkách nebo košíčkách
200.-
2. ve věncích nebo jinak balené
120.-
Poznámka: Sušené fíky ve věncích neb jinak balené pro továrny kávových náhražek na dovolovací list pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením
40.-
10.
Vinné bobule a hrozny, sušené, korintky:
a) vinné bobule a hrozny, sušené
240.-
b) korintky
130.-
ex 11.
Citrony
30.-
12.
Pomeranče:
a) pomeranče
60.-
b) mandarinky
90.-
ex 14.
Pistacie
540.-
a.) Mandle suché, nevyloupané nebo vyloupané
200.-
ex 16.
Olivy čerstvé, sušené nebo solené
28.-
ex 17.
Vlašské ořechy zralé
200-
ex 36.
Lískové oříšky zralé:
a) neloupané
90.-
b) loupané
140.-
ex 47.
Semena sezamová
beze cla
ex 62.
ex b) Kořen lékořicový
42.-
79.
Vejce drůbeží, též žloutek a bílek, tekutý:
a) vejce drůbeží a bílek tekutý
40.-
b) žloutek tekutý
beze cla
81.
Vosk živočišný:
a) přírodní
42.-
b) připravovaný (bílený, barvený, v tabulkách nebo v koule zhnětený), též s jinými látkami smíšený, na př. vosk zahradnický, vosk lepicí, voskový tmel a podobné vosky
280.-
83.
Kožišiny a kůže, surové (mokré nebo suché, též solené nebo vápněné, avšak dále nezpracovaně)
beze cla
ex 104.
Olej olivový, je-li doprovázen vysvědčením o čistotě, vydaným příslušnými tureckými úřady ve francouzském jazyku:
Poznámka k č 104: Oleje olivové s. č. 104 k technickým účelům, zdenaturované při jich odeslání u hlavních celních úřadů výslovně zmocněných
6.-
ex 106.
b) 1. Olej olivový, je-li doprovázen vysvědčením o čistotě, vydaným příslušnými tureckými úřady ve francouzském jazyku:
a) v lahvích
54.-
b) v plechovkách
81.-
ex 139.
Mořská pěna
beze cla
147.
Smirek:
a) přírodní
beze cla
b) zrněný, mletý, plavený
20.-
151.
Šťáva lékořicová (ze sladkého dřeva), zahuštěná, v bednách nebo v kusech
150.-
ex 152.
Opium
360.-
ex 159.
Borky a duběnky
beze cla
ex 174.
Guma tragantová
beze cla
180.
Bavlna surová, mykaná, bílená, barvená, mletá; odpadky
beze cla
220.
Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky
beze cla
ex 237.
b) Koberce vázané
3375.-
240.
Hedvábné zámotky (kokony); odpadky hedvábné, nespředené
beze cla
ex 243.
Floretové hedvábí (odpadky hedvábné, předené), též stkané:
a) surové nebo bělené
beze cla



Příloha B.

Cla při dovozu do celního území republiky Turecké.
Číslo řadové
Číslo sazebníku
Označení zboží
Všeobecná sazba zlatých piastrů za 100 kg
1
32.
Sýry:
b) jiné než obyčejné
480 X 5
2.
97.
Chmel
300 X 5
3.
217.
Nábytek:
b) z ohýbaného dřeva, též ve spojení s úplety třtinovými, slaměnými nebo rákosovými nebo s jinými látkami
190 X 9
4.
270.
Tkaniny bavlněné:
a) surové:
1.
400 X 5
2.
680 X 12
b) bílené:
1.
450 X 5
2.
450 X 5
3.
1320 X 12
4.
1000 X 12
5.
700 X 5
6.
560 X 5
c) ručníky, ubrousky atd.
750 X 5
d) barvené nebo potištěné:
1.
1880 X 5
2.
1600 X 12
3.
1200 X 12
4.
500 X 5
5.
560 X 5
5.
292.
Plátno šedé na balení a pytle ze šedého plátna..
50 X 5
6.
294.
Rohože a koberce jutové, konopné a z konopí manilského
90 X 5
7.
323.
Tkaniny a látky výslovně nejmenované, valchované nebo nevalchované, na mužské nebo ženské šatstvo, na zařízení domu nebo sloužící k jiným účelům, vlněné nebo pomísené jinými předivy než hedvábím:
a) z čisté vlny:
1.
1600 X 5
2.
1400 X 5
3.
1300 X 5
b) s bavlněnou osnovou:
1.
1100 X 5
2.
900 X 5
3.
600 X 5
8.
339.
Mužské, ženské a dětské šatstvo, konfekcionované obleky a jiné šité zboží z tkanin, zhotovené krejčím neb švadlenou:
a) bavlněné, lněné nebo ramiové
2000 X 9
c) z čisté vlny neb pomísené jinými předivy, vyjma hedvábí
4000 X 9
9.
402.
Fajansové a porculánové zboží a ozdoby atd.
b) dvou- neb vícebarevné, nezlacené, nezdobené
140 X 5
c) jedno- nebo vícebarevné, zlacené nebo zdobené
300 X 5
10.
405.
Sklo obyčejné tavené neb lité, duté nebo nikoliv,přírodní barvy, jako: demijony; lahve, fioly, láhvičky, roury, tabule, isolátory, krycí sklo, též ve spojení s jinými látkami
40 X 5
11.
406.
Sklo okenní a obyčejné tabulové sklo jednoduché nebo pruhované:
a) bílé a polobílé
35 X 5
b) barevné nebo vlnité
80 X 5
12.
416.
Sklo zrcadlové nepostříbřené atd
60 X 5
13.
426.
Drát železný nebo ocelový:
a) obyčejný
25 X 5
b) poměděný, pocínovaný, pozinkovaný, poolověný
40 X 5
14.
435.
Hřebíky a drátěnky železné nebo ocelové:
a) obyčejné
45 X 5
15.
441.
Nástroje a nářadí ze železa a ocele, i s rukojetí:
d) lopaty
30 X 5
f) jiné nástroje a nářadí atd.
450 X 5
16.
445.
Výrobky a krátké zboží ze železa, jinde nejmenované, též ve spojení s jinými látkami, jako:
mlýnky na kávu, kuchyňské nádobí atd.:
a) obyčejné
100 X 5
b) smaltované, galvanisované
160 X 5
17.
449.
Jiné jemné zboží ze železa nebo ocele, jinde nejmenované, jako náprstky, přesky, knoflíky, zvonečky a zvonky, ostruhy atd.:
a) též spojené s obyčejnými látkami.
300 X 5
18.
169.
Výrobky a zboží z mědi, slitin atd.:
a) surové nebo lakované, neleštěné
400 X 5
b) hotové, lakované, leštěné, oxydované nebo poniklované
1750 X 5
19.
503.
Stroje a přístroje chladicích pro pivovary, lihovary a rafinerie, a jich součástky
200 X 5
20.
507.
Stroje hospodářské a jich součástky:
a)
beze cla
b)
beze cla



Příloha C.

Vzorec osvědčení původu.






Příloha E.

Legitimace pro návštěvníky veletrhů a trhů.

Tímto se osvědčuje, že majitel tohoto listu pan............................, zamýšlí navštíviti se svým zbožím veletrhy a trhy v............................ (pro československé příslušníky v Turecku, pro turecké příslušníky v Československu), bydlí v.................................. a platí zákonité daně a dávky z provozování svého obchodu neb živnosti.

Toto osvědčení platí po dobu...... měsíců.

(Místo, datum, podpis, razítko úřadu, který vydal osvědčení.)

Seznam spotřebních dní.
Čaj
40
piastrů
za
kilogram
Káva
20
"
"
"
Petrolej
6
"
"
"
Rýže
10
"
"
"
Margarín, oleomargarin a jiné živočišné tuky
80
"
"
"
Stearinové svíčky
30
"
"
"
Obyčejné mýdlo
5
"
"
"
Nové a upotřebené pytle
5
"
"
"
Koření
30
"
"
"
Zápalky1/2 piastru za krabičku o 60 zápalkách
Voskové zápalky 1 piastr za krabičku o 60 zápalkách
Cigaretový papír 1 piastr za 50 listů
Rozžehadla25 piastrů za rozžehadlo
Cukr15 piastrů za kilogram
Sucharypodrobeny spotřební dani podle procentního obsahu cukru
Čokoláda
Kondensované mléko
Cukrovinky a glykosa
Nápoje, neobsahující alkohol, šumivé a limonády
Všechny ostatní slazené výrobky
Tombak40 piastrů za kilogram






Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP