Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Částky přímých daní, pokud se týče přirážek, příslušenství, pokut a útrat řízení, které byly neprávem zaplaceny, vrátí se straně hotově a to, přestala-li vůbec býti poplatníkem, z moci úřední, jinak, požádá-li o to, a v obou případech, pokud nedluží jiných státních daní nebo dávek, přirážek nebo příslušenství k nim, pokut nebo útrat řízení; jinak přeúčtuje se přeplatek na jiný, třebas i příští dluh strany.

(2) Ustanovení § 32, odst. 4., a § 35, odst. 1., zůstávají nedotčena.

Za platbu neprávem učiněnou pokládá se platba:

a) byl-li předpis daně (přirážek, příslušenství, pokut, útrat řízení) rozhodnutím příslušného úřadu (komise) buď úplně zrušen nebo tak snížen, že platba převyšuje zbývající předpis;

b) jestliže v případech, kde byla daň s přirážkami zaplacena zatímně (čl. XII., § 270), jest konečný předpis daně s přirážkami dodatečně provedený menší nežli tato platba (čl. XII., § 270), nebo zanikl-li nárok daňový vůbec;

c) bylo-li placeno nad povinnost.

(1) Z částek přímých daní a přirážek, které byly nebo mohly býti v den, kdy poplatník o odpisu, pokud se týče konečném předpisu byl zpraven, vráceny hotově, buďtež poplatníku nahrazeny úroky ve výši stanovené pro úroky z prodlení (§ 271), avšak jen, pokud přeplatek vznikl rozhodnutím o odvolání proti předpisu daně, pokud se týče přirážek, nebo placením podle čl. XII., pokud se týče § 270, a byl-li podroben poplatník v berním roce, jehož se odpis nebo konečný předpis týče, zásadně (§ 271) úrokům z prodlení.

(2) částky, které byly dobrovolně zaplaceny na předpis, do něhož si bylo stěžováno, nebo nad povinnost podle čl. XII., pokud se týče § 270, jsou z výpočtu úroků nahrazovacích vyloučeny.

Bylo-li rozhodnutí, týkající se uložení daně nebo přirážek, zrušeno, přísluší nárok na vrácení zaplacené částky i s úroky nahrazovacími zprvu jen podle nového rozhodnutí, které nastupuje na místo rozhodnutí zrušeného, ovšem s výhradou dalších nároků, které snad později vzniknou tím, že bylo podáno odvolání z tohoto nového rozhodnutí.

(1) Nahrazovací úroky platí se ode dne platby neprávem přijaté až do dne skutečného vrácení nebo přeúčtování přeplatku na jinou daň.

(2) Ministerstvo financí může stanoviti, že nahrazovací úroky lze vypočítati také teprve koncem roku srovnáním upravené náležitosti s platbou.

Opominul-li finanční úřad, pokud se týče co do přirážek obcí vybraných - obec, poukázati úroky nahrazovací a neuplatní-li poplatník nároku na úroky nahrazovací do 6 let ode dne doručeni rozhodnutí o odvolání proti předpisu daně, pokud se týče přirážek, nebo ode dne doručení konečného předpisu, zanikne nárok na nahrazovací úrok.

(1) úroky nahrazovací jdou na vrub státu, z obecních přirážek k dani pozemkové vybraných obcemi však na vrub těchto obcí.

(2) Vrátiti daně (přirážky, příslušenství, pokuty a útraty řízení) neprávem přijaté a poukázati úroky nahrazovací přísluší finančním úřadům II. stolice; proti odepření vrácení daní (přirážek, příslušenství, pokut a útrat řízení) neprávem přijatých a proti odepření poukázání, jakož i proti výpočtu úroků nahrazovacích lze podati odvolání k ministerstvu financí. Vybrala-li obecní přirážky k dani pozemkové obec sama, jest ku vrácení obecních přirážek k dani pozemkové neprávem přijatých a ku poukázání úroků nahrazovacích z těchto přirážek příslušnou obec; proti odepření vrácení přirážek, pokud se týče proti odepření poukázání a proti výpočtu úroků nahrazovacích obcí lze se odvolati k bezprostřednímu úřadu dohlédacímu, který rozhodne s konečnou platností.

V řízení směřujícím k vyměření daně jest zjistiti a oceniti z úřední povinnosti veškeré okolnosti skutkového nebo právního rázu, které, nejsouce úředně známy, odůvodňují daňovou povinnost a její rozsah.

(1) Podklady pro vyměření daní bez rozdílu, jde-li o výpočet neb odhad důchodu neb výtěžku, buďtež vždy objektivního rázu, spolehlivy, ze spisů zřejmy a týkejtež se skutečností důležitých pro posouzení daňové povinnosti a jejího rozsahu.

(2) Jde-li o vlastní vědomosti a znalostí finančních úřadů (komisí), stačí, je-li tato skutečnost ze spisů zřejma.

(1) Poplatník jest nejen oprávněn, nýbrž i povinen spolupůsobiti při vyměření daně měrou, kterou tento zákon připouští, a všemožně podporovati úřady vyměřovací (komise) ve snaze po zjištění pravdy.

(2) Vše, co platí o poplatníkovi, platí stejnou měrou též pro toho, kdož jedná jeho jménem.

(1) Každá osoba ať fysická ať právnická jest povinna vyměřovacím úřadům (komisím) o skutkových okolnostech, jež jsou v daňových (trestních) věcech jiných osob důležity, vydati svědectví nebo vypovídati jako znalec nebo osoba přezvědná. Svědectví, znalecká dobrá zdání nebo výpovědi osob přezvědných podati jest podle pravdy a podle nejlepšího vědomí a svědomí. Kdo nemůže vypovídati zpaměti, jest povinen nahlédnouti do svých spisů neb obchodních knih, pokud je má, a učiniti si z nich potřebné poznámky a výpisy, aby mohl vypovídati.

(2) Svědectví (znalecké dobré zdání, výpověď osoby přezvědné) může býti podáno písemně nebo ústně do protokolu; vyměřovací úřad může naříditi, aby svědek (znalec) dostavil se osobně za příčinou svědectví (dobrého zdání).

(3) Jako svědek, znalec nebo osoba přezvědná nesmí býti slyšeni:

1. zaměstnanci ve veřejné službě o okolnostech, o nichž zvěděli ve svém úředním oboru působnosti, pokud příslušný úřad za to má, že služební důvody brání výpovědi;

2. duchovní o tom, co jim bylo svěřeno při zpovědi nebo jinak pod pečetí duchovního tajemství;

3. osoby, které jsou nebo byly ve službě u poplatníka, leč by k tomu poplatník svolil;

4. osoby, které nejsou schopny svá pozorování sděliti, nebo které v čase, na který jejích výpověď se má vztahovati, byly neschopny vnímati skutek, který má býti dokázán.

(4) Svědecká, znalecká výpověď nebo výpověď přezvědné osoby může býti odepřena:

1. osobami, které jsou k poplatníkovi, v jehož věci mají vypovídati, v některém z těchto poměrů: manželství, třeba již netrvalo, nebo společná domácnost, příbuzenství a švakrovství v přímém pokolení vůbec a v pobočném pokolení do třetího stupně, dále poměr mezí adoptivními rodiči (pěstouny) a adoptovanými dětmi (schovanci) a konečně poměr mezi poručníkem a poručencem a mezi snoubencem a snoubenkou;

2. osobami, které osvědčí, že by jejich výpovědí vznikla pro ně nebo pro osoby, s nimiž jsou v některém z poměrů pod č. 1. podrobněji označených, bezprostřední a poměrně značná majetková škoda nebo hanba nebo nebezpečí trestního stíhání nebo stíhání pro trestný čin daňový nebo důchodkový;

3. lékaři a jejich zřízenci o tom, co jim bylo svěřeno, nebo co seznali při vykonávání svého povolání;

4. veřejnými notáři, obhájci, advokáty, jejich zřízenci o tom, co jim bylo svěřeno při výkonu jejich povolání;

5. šlo-li by o obchodní tajemství, t. j. o skutkové okolnosti, jejichž uchování v tajnosti jest tak důležitým podkladem činnosti tázaného, že by vyjevení jich mohlo činnost v dosavadním rozsahu znemožniti nebo aspoň vážně stížiti, anebo jde-li o skutkové okolnosti, o kterých se tázaný dozvěděl vzhledem k důvěrnému poměru (mandátu nebo úschově) vůči poplatníkovi.

(5) Vyměřovací úřad jest oprávněn naříditi přísežný výslech svědků nebo osob přezvědných o určitých skutečnostech anebo znalců o určitých otázkách; přísežný výslech provede okresní soud, v jehož obvodu bydlí osoba, jež má býti vyslechnuta.

(6) Osoby výpovědí povinné jsou povinny na požádání vyměřovacího úřadu předložiti spisy, listiny a příslušná místa obchodních a hospodářských knih, vztahující se na skutečnosti určitě označené.

(1) Všechny veřejné úřady (státní, zemské, župní, okresní, obecní, vojenské a pod.) jsou povinny vyměřovací úřady a daňové komise účinně podporovati a podávati jim rychlé a ku provádění tohoto zákona potřebné zprávy, pokud tomu nejsou na závadu zvláštní ustanovení aneb naléhavé ohledy služební.

(2) Vyměřovací úřady mohou zejména požadovati spolupůsobení obcí při správě přímých daní, pokud jest to nezbytně nutno; starostové obcí jsou povinní vyhověti příslušným výzvám, zejména oznamovati žádané údaje podle zápisů a pomůcek obecního úřadu, nebo provésti příslušná šetření, třeba-li i místní prohlídku, nebo dovoliti zmocněnému úředníku vyměřovacího úřadu, aby nahlédl do příslušných zápisů. Starostové obcí mohou při tom býti zastupováni členem obecní (městské) rady nebo úředníkem obce, pokud úřad výslovně nežádá jejich osobního spolupůsobení.

Soudy jsou obzvláště povinny, aby vyměřovacímu úřadu, v jehož obvodu má soud sídlo, oznamovaly usnesení o zápisech a výmazech firmy nebo jejich majitelů, dále aby témuž úřadu zasílaly po opise rozsudků, nálezů a výměrů, jichž opisy mají dodávati podle platných ustanovení úřadům poplatky vyměřujícím, pokud se taková vyhotovení rozmnožují mechanickým způsobem.

(1) Držitelé obytných domů nebo jejích zástupci jsou povinni předložiti každého roku vyměřovacímu úřadu výkaz osob v domě bydlících.

(2) Podpronajimatelé vykáží své podnájemníky, hlavy rodiny všechny osoby k jejich domácnosti náležející.

(3) Držitelé hotelů a zájezdních hostinců jsou zproštěni povinnosti vykazovati vyměřovacím úřadům cestující, kteří se u nich nezdržují nepřetržitě déle než 3 měsíce.

(4) Podrobnější náležitosti zmíněných výkazů, lhůtu k jejich předložení a dobu, podle které stav obyvatelů dlužno vykázati, stanoví ministerstvo financí.

(5) Z rozhodnutí vyměřovacího úřadu ve věcech uvedených v §§ 301-302 lze se odvolati k finančnímu úřadu II. stolice, jenž rozhodne s konečnou platností.

Zaměstnavatelé jsou povinni vykazovati zaměstnance a jejich služební požitky; podrobnosti stanoví se v I. hlavě.

Základem ke zjištění dani podrobeného důchodu nebo výtěžku jest pravidelně poplatníkovo přiznání.

(1) Nehledíc k ustanovení odst. 5. jest každý, jenž jest povinen platiti přímo vybíranou daň - vyjímajíc všeobecnou výdělkovou daň pro podomní a kočovní živnosti, daň pozemkovou a domovní daň třídní - povinen podati každoročně u příslušného vyměřovacího úřadu písemně řádně vyplněné přiznání o dani podrobeném důchodu nebo výtěžku na rok berní podle vzoru vydaného ministerstvem financí a to:

1. u zvláštní daně výdělkové do 15 dní po předepsaném schválení účetní závěrky, nejdéle však do 6 měsíců po obchodním období,

2. u činžovní daně v době od 15. prosince do 15. ledna a

3. u ostatních sem spadajících daní v době od 1. ledna do konce února.

(2) Vyměřující úřad může však - vyjímajíc přiznání ke zvláštní dani výdělkové a k dani činžovní - v případech zřetele hodných přijati ústní přiznání do protokolu.

(3) Vzorec přiznání budiž zejména upraven tak, aby jedno přiznání zahrnovalo zároveň pokud možno několik daní zmíněných v odst. 1.

(4) Které doklady mají býti ku přiznání připojeny, bude uvedeno ve vzorci.

(5) Mimo případy v odst. 1. zmíněné jest poplatník povinen podati přiznání, buď stanoví-li tak zákon, anebo byl-li zvláště k podání přiznání vyměřovacím úřadem vyzván; ustanovení § 310, odst. 3., věta 1., platí v posléze zmíněném případě obdobně.

(1) Poplatník jest povinen přesně a určitě vyplniti veškeré rubriky přiznání, třeba-li připojiti předepsané doklady a podepsati přiznání, ubezpečuje zároveň, že veškerá udání učinil podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

(2) Jde-li o výtěžek, požitek nebo důchod, jehož výši lze udati pouze odhadem, stačí, uvede-li poplatník v přiznání pouze skutkové neb jiné údaje, jichž k odhadu jest potřebí.

(3) Poplatník jest povinen dáti potvrditi přiznání výtěžku nájemného pro účely daně činžovní co do správnosti svými nájemníky, kteří správnost potvrdí svým podpisem.

(1) Nepodá-li poplatník povinného přiznání do lhůty zákonné nebo jemu zvláště povolené, nebo nepodá-li ve lhůtě jemu stanovené dokladů potřebných k přezkoumání přiznání, nebo neopraví-li včas přiznání formálně vadného na výzvu úřadu, může mu býti daň vyměřena z moci úřední bez dalšího jeho účastenství podle pomůcek, které má úřad po ruce; lhůty vyměřovacím úřadem stanovené nebuďtež kratší 8 dnů.

(2) Toto ustanovení nevylučuje práva vyměřovacího úřadu vyzvati poplatníka pod pohrůžkou pořádkové pokuty, aby přiznání podal.

(3) Nevyhověl-li poplatník ustanovení odst. 1. ani na zvláštní výzvu vyměřovacího úřadu, aby tak učinil do lhůty jím stanovené, avšak alespoň 15denní, může býti - bez újmy případných následků zmeškání podle odst. 1. - uložena přirážka až do 10% konečné částky vyměřené daně, která však není podkladem pro vyměřování a vybírání jakýchkoliv přirážek; na tento následek musí však býti poplatník v dotčené výzvě výslovně upozorněn.

(4) Následky v odst. 1. a 2. zmíněné pominou, prokáže-li poplatník okolnosti, které zmeškání dostatečně omlouvají nebo splní-li svojí povinnost (§ 309, odst. 1.) bez vyzvání ještě do 5 dnů po uplynutí lhůty.

(5) Ustanovení odst. 4. platí též v případě § 309, odst. 3.

(1) Vyměřovací úřad spořádá a doplní veškeré pomůcky vyměřovací, prozkoumá došlá přiznání a provede všechna šetření (na př. výslechem znalců, svědků a osob přezvědných), jež jsou k tomu potřebna, aby údaje přiznání potvrdila, vysvětlila, doplnila, opravila a vůbec získala způsobilý podklad pro vyměření daně. Výpovědi svědků, znalců a přezvědných osob musí býti ze spisů patrny.

(2) Za tou příčinou jest vyměřovací úřad zejména oprávněn:

1. obeslati poplatníka na určitý den k osobnímu jednání o skutečnostech a poměrech rozhodných pro vyměření daně,

2. vybídnouti jej, aby podrobně rozvedl své příjmy a vydání nebo aby podal veškerá podle potřeby vyžádaná vysvětlení nebo aby okolnosti skutkového nebo právního rázu odůvodnil a podle potřeby dokázal anebo aby je dokázal určitým způsobem, není-li pro poplatníka vůbec anebo jen těžce proveditelným, dále

3. naříditi, aby ve věcech přímých daní připustil nahlédnouti do svých obchodních a hospodářských knih (§§ 314 a další), avšak pravidelně jen tehdy, nedostačují-li údaje poplatníkovy a jsou-li pochybnosti o jejich správnosti,

4. naříditi a provésti místní prohlídku (§ 319).

(3) Výzva podle odst. 2. musí obsahovati výslovné upozornění, že bude daň z úřední moci vyměřena bez dalšího účastenství poplatníkova podle pomůcek po ruce jsoucích, nebude-li výzvě bez dostatečné omluvy do stanovené, avšak alespoň 8denní lhůty vyhověno. Ustanovení § 325, odst. 2. platí tu obdobně.

(4) Povinnost připustiti nahlédnutí do knih zakládá též povinnost předložiti smlouvy, dlužní úpisy, úrokové kvitance, výpisy z účtů, faktury a jiné účetní pomůcky a doklady.

Vyměřovací úřad jest povinen opatřiti si v pochybných případech zprávy, pomůcky a doklady potřebné ku vyměření daně osobám, jež přiznání nepodaly, pokud mu nejsou jinak známy.

Vzniknou-li pochybnosti o správnosti nebo úplnosti údajů v přiznání, v dokladech nebo ve vysvětlivkách, jest vyměřovací úřad povinen před vyměřením daně vyzvati poplatníka písemně nebo ústně (protokolárně), aby své údaje doplnil, opravil, vysvětlil a případné pochybnosti vyvrátil. Pochybnosti buďtež poplatníku oznámeny pokud možno jednou výtkou.

(2) V připomínce pochybností buďtež přesně, srozumitelně a způsobem umožňujícím poplatníkovi určitou odpověď a určité vedení důkazů označeny závadné údaje, důvody jejich závadnosti, požadavky neb otázky, jež se snad poplatníku dávají, aby odůvodnil nebo prokázal správnost nebo úplnost svých údajů.

(3) K odpovědi stanovena budiž přiměřená, alespoň však 8denní lhůta; ustanovení § 310, odst. 3. platí tu obdobně.

(1) Spolupůsobení poplatníkovo záleží ve vysvětlení, opravení nebo doplnění údajů, dále v nabídce a provedení důkazů; okolnosti, jichž se poplatník dovolává, musí prokázati.

(2) S výhradou ustanovení §§ 309, 310 a 325 může poplatník zejména:

1. Prováděti důkazy, pokud se týče žádati, aby proveden byl o určitých skutečnostech důkaz: místním šetřením, všelikými listinami, zejména obchodními a hospodářskými knihami, výslechem jím navržených svědků o určitých okolnostech skutkového rázu a jím navržených znalců o určitých otázkách a konečně jinými přípustnými průvody podle tohoto zákona.

Oprávnění nabízeti důkaz knihami zakládá též oprávnění předložiti smlouvy, - dlužní úpisy, úrokové kvitance, výpisy z účtů, faktury a jiné účetní pomůcky a doklady, a vztahuje se na všechny přímé daně.

Veškeré nabídnuté důkazy buďtež provedeny, pokud jsou proveditelny a podle tohoto zákona přípustny. Důkazy o skutečnostech, které se uznávají za správné anebo jsou vůbec známé nebo pro vyměření daně nezávažné, dále důkazy o skutečnostech, které nejsou určitě označeny nebo jichž provedení by bylo spojeno s nepřiměřeným nákladem, konečně důkazy, které zřejmě byly nabídnuty s úmyslem, aby se protahovalo řízení, se neprovedou. Stranám buďtež oznámeny důvody, proč byl nabízený důkaz odmítnut.

2. Žádati za přísežný výslech jím navržených svědků o určitých okolnostech a jím navržených znalců o určitých otázkách. Této žádosti budiž v důležitých případech, a pokud toho zájem správného vyměření daně vyžaduje, vyhověno. Přísežný výslech provede okresní soud bydliště.

3. Žádati, aby s ním bylo jednáno osobně, aby mohl podati vysvětlení; žádost tato může býti zamítnuta toliko z důležitých důvodů.

4. Žádati, aby se případné ústní jednání s ním nekonalo v plné komisi daňové (odvolací), nýbrž ve výboru z ní sestaveném za řízení předsedy komise nebo jeho zástupce.

5. Žádati, aby se neúčastnil jednání tohoto výboru člen komise, soutěžící s poplatníkem, lze-li za to míti, že by obeznámení tohoto člena se skutečnostmi za jednání probíranými; mohlo ohroziti poplatníkovu schopnost soutěže; o tomto návrhu rozhodne s konečnou platností předseda komise padle volného uvážení přihlížeje ku všem okolnostem; výbor podá komisi zprávu o provedeném jednání, při čemž však obchodní přátelé, nákupní prameny a odběratelé nebudou jmenováni.

(1) Nahlédnutí do knih provede za přítomnosti poplatníka nebo jeho zástupce neb zmocněnce předseda komise nebo státní úředník k tomu vyměřovacím úřadem písemně zmocněný, nebo člen komise, který není státním úředníkem, dohodne-li se o jeho osobě úřad s poplatníkem; nedostaví-li se poplatník nebo jeho zástupce (zmocněnec), neomluviv se do statečně, k jednání, ač byl řádně obeslán, není to na překážku, aby nahlédnutí do předložených knih nebylo provedeno.

(2) Ku provedení nahlédnutí do knih může býti přibrán znalec účetnictví, podle možnosti s poměry dotyčného hospodářského odvětví dobře obeznámený, dále přísežný tlumočník a úřední pomocné síly.

(3) Proti přibrání osob, které s poplatníkem obchodně soutěží, a proti přibrání zřízenců takových osob může poplatník padati odpor, o němž rozhodne s konečnou platností vyměřovací úřad po uvážení všech okolností případu.

(4) Také poplatník jest oprávněn na svůj náklad přibrati si důvěrníka a soudního znalce účetnictví.

(1) Nahlédnutí do knih provede se zpravidla v úředních místnostech vyměřovacího úřadu.

(2) Jde-li o rozsáhlé šetření nebo z jiných důvodů zvláštního zřetele hodných, může býti na návrh poplatníka nebo ku příkazu vyměřovacího úřadu nahlédnutí do knih provedeno v obchodních místnostech nebo v poplatníkově obydlí.

(3) Den a místo provedení nahlédnutí do knih a osoby, které k tomu orgán nahlédnutí provádějící přibere, buďtež oznámeny poplatníkovi alespoň 8 dní před tím. Návrh, aby důkaz byl proveden v obchodních místnostech nebo v poplatníkově obydlí (odst. 2.), i případný odpor proti osobám k důkazu tomu přibraným (§ 314, odst. 3.) podejž poplatník do 5 dnů po doručení zmíněného oznámení.

(4) Nejsou-li obchodní místnosti nebo poplatníkovo obydlí v obvodu vyměřovacího úřadu, který má prohlídku knih provésti, budiž o výkon její požádán vyměřovací úřad, v jehož obvodu jsou tyto místnosti nebo obydlí.

(1) O nahlédnutí do knih sepíše se protokol podepsaný všemi účastníky.

(2) Protokol má obsahovati popis zařízení a zevnějšího stavu knih a zápisků, okolnosti, které jsou pro posouzení jejich hodnověrnosti závažné, dále zápisy týkající se skutečností, jež dlužno nahlédnutím do knih zjistiti, konečně vysvětlivky a objasnění podaná poplatníkem neb jeho zástupcem (zmocněncem), rovněž i zjištění na jeho žádost provedená.

(3) Odepře-li poplatník předložiti knihy, zápisky nebo doklady, tvrdí-li, že zápisků, o něž je žádán, nevede nebo jich nemá, anebo přeje-li si poplatník, přibraný znalec neb důvěrník připojiti ku protokolu poznámky, poznamená se to do protokolu s příslušným vysvětlením neb odůvodněním.

(4) Poplatník jest oprávněn žádati v protokole o udělení přiměřené lhůty, aby mohl podati podrobné vyjádření o materiálu, získaném prohlídkou knih a o dobrém zdání znalcově. Lhůta taková budiž povolena.

(5) Při oznamování výsledků nahlédnutí do knih nebudou komisi oznámena jména obchodních přátel, nákupních pramenů a zákazníků; pozastaví-li však orgán pověřený nahlédnutím do knih určité zápisy nebo doklady ve směru, který při rozhodnutí o průkazní moci zápisu vyžaduje nutně znalosti jmen, budou i tato jména do oznámení pojata; na požádání poplatníkovo dlužno však i v tomto případě, rovněž i, jde-li o určité skutečnosti, jichž oznámením plné komisi byla by jeho schopnost soutěže ohrožena anebo by mu byla jinak způsobena patrná újma, oznámiti nejdříve výsledek nahlédnutí do knih výboru, zřízenému obdobně podle ustanovení § 313, odst. 2., č. 4.; tento výbor neuváděje jmen podá pak své vyjádření o průkazné moci pozastaveného zápisu plné komisi.

(6) Všechny osoby zúčastněné při provádění a oceňování nahlédnutí do knih povinny jsou zachovávati nejpřísnější tajemství o poměrech poplatníkových, o nichž se z knih dovědí, o jménech obchodních přátel, o nákupních pramenech a o zákaznících. Nejsou-li již jako státní zaměstnanci nebo jako členové daňové komise vázáni přísahou nebo slibem, musí slíbiti před počátkem jednání rukou dáním, že této povinnosti dostojí. Na trestní ustanovení § 199 dlužno je výslovně upozorniti.

Nestačí-li v protokole obsažená zjištění k vysvětlení pochybnosti, může býti nahlédnutí do knih doplněno nebo opětováno.

Nahlédnutí do knih lze nabídnouti a naříditi v řízení vyměřovacím, odvolacím a trestním.