Sušicko je chudý horský okres, nad nímž
rok co rok vybíjejí se obrovské bouře
atmosférické elektřiny a svými důsledky
krutě postihují tento specifický malozemědělský
kraj. Loni bylo Sušicko postiženo několika živelními
pohromami, z nichž ona ze dne 24. června byla nejstrašnější.
Děsivá půlhodina stačila, aby půldruhého
tisíce zemědělců v 36 obcích
Sušicka bylo připraveno o výsledky celoroční
práce a o prostředky výživy, pole, louky,
stromoví, tisíce zabitého ptactva i drobné
zvěře i poškozené obydlí poskytovala
obraz úžasné spouště, o jejíž
katastrofálních důsledcích psal v
těch dnech veškeren tisk v Československé
republice. Nesmírná bída vpadla v těch
a následujících časích na Sušicko.
Drobní domkaři a zemědělci, kteří
tu tvoři většinu obyvatelstva, byli ožebračeni,
jejich úroda ztracena a rodiny jejich ohroženy.
O tomto zoufalém stavu postiženého kraje byli
jsme ještě téhož dne telegraficky zpraveni
ve svém poslaneckém klubu a podali jsme neprodleně
dne 24. června interpelaci, žádajíce
okamžité pomocné zasažení státu.
Okresní správní komise v Sušici smluvila
s okresní správou politickou, aby bylo zařízeno
vše pro ‚ nejnutnější podporu. Aby
poškozené území mohlo býti shlédnuto,
hradila okresní správní komise v Sušici
ze svého všechen náklad nutných pochůzek,
když zemská správa politická výdaje
zjišťovací komise ve výši žádaných
3000 Kč zamítla.
Ve třech dnech po katastrofě shlédl vrchní
okresní komisař politické správy v
Sušici dr. Procházka. v průvodu zástupců
okresní správní komise rolníka Petra
Nováka a učitele Boh. Picky všecky poškozené
obce a k nim přiléhající zničené
území. Z nařízení okr. polit.
správy byly v obcích utvořeny pomocné
komise, které podle daných instrukcí zjišťovaly
rozsah katastrofy i výši škod u jednotlivců.
Za předsednictví vrch. komisaře okres. politické
správy v Sušici dra Procházky sestavena byla
okresní pomocná komise, jejímiž členy
byli jmenováni: za velké zemědělce
Petr Novák, rolník z Budětic, předseda
okresní správní komise, člen okresní
správní komise Bohuš Picka za malé zemědělce
a poškozence, majitel velkostatku vrchní finanční
rada Horák za berní správu a dipl. agronom
Jan Chvátal, ředitel odborné hospodářské
školy jako odborný znalec. Tato komise prohlédla
soupisy škod a upravila jejich sumu podle jednotného
měřítka z původně hlášených
skoro 14 milionů na 9,334.729 Kč, Okresní
pomocná komise v naprosté shodě
a objektivně, někdy i bezohledně stanovila
ve dvou schůzích přesné kvoty jako
žádoucí pomoc jednotlivým poškozencům
z prostředků státu.
Zatím byla poukázána i následkem výše
zmíněné naší interpelace záloha
na státní podporu 100.000 Kč jako okamžitá
státní pomoc. Tato suma po projednání
v okresní pomocné komisi přidělena
byla do osad nejtíže postižených, aby
nemajetní zemědělci nemusili se za lichvářské
ceny kupců kteří by byli hotovi těžiti
z takové jejich smutné situace, zbavovati svého
dobytka. Tehdy došlo již k prvým neshodám:
peněžitá pomoc byla často poskytována
větším nájemníkům na úkor
malozemědělců, kteří pohromou
přišli o vše, a nyní vyšli na prázdno.
To pobídlo okresní pomocnou komisi, aby dokončila
redakci návrhů státní pomoci a připojila
prohlášení, proč tak a ne jinak jednala.
Spisy její a vyjádření byly potom
postoupeny zemské pomocné komisi. Očekávalo
se bezpečně, že nejdéle koncem září
bude pomocná akce schválena a že se státní
pomoc dostane do rukou postižených v době
podzimní setby, kdy poškození budou potřebovati
pomoci k nákupu osiv. Čekalo se marně. Netrpěliví
malozemědělci dlužili se proto, kde se dalo,
aby si opatřili ozimé osivo i zásobu na jarní
setí i sáď bramborovou, bojíce se jarního
zdražování. V posledních třech
měsících minulého roku ukázaly
se teprve pravé důsledky živelní té
pohromy: domkáři i chalupníci zadlužovali
se více a více nejen u peněžních
ústavů a soukromníků, ale zvláště
u obchodníků, utěšujíce sebe
i věřitele, že zaplatí, jakmile obdrží
státní pomoc. Byl to neutěšený
pohled na postižené ubožáky, když
v podzimních plískanicích vraceli se s nůšemi
na zádech, často ženy, z Plánicka, Nepomucka,
Horažďovicka, Volyňska i Strakonicka, kde táhli
ode vsi ke vsi, od statku ke statku, aby nakoupili osivo i sáď
i obilí pro domácí spotřebu.
Výnosem z 15. listopadu 1926 č. 68.998 povolilo ministerstvo vnitra Sušicku nouzovou podporu Kč 700.000. Byla to pomoc neveliká, ale očekávalo se s jistotou, že bude ihned alespoň pak do vánoc 1926 podle návrhů okresní pomocné komise rozdělena. K všeobecnému podivu převzal však po direktivách v Praze prý udělených řízení pomocné akce do svých rukou přednosta okresní politické správy rada Karel Weger v Sušici a oznámil, že podle striktního rozkazu nadřízených musí býti celá podpora 700.000 KČ vyplacena poškozeným v naturáliích. Aby pak toto stanovisko posílil, přizval do následující schůze pomocné komise k dosavadním jejím, výše jmenovaným členům, také
10 vagonů žlutomasých Modrowowo Prusko uznané za cenu asi 128 Kč za 1 q celkem 128.000 Kč
10 vagonů žlutomasých Modrowowo Prusko obyčejné za . 115 Kč za 1 q celkem 115.000 Kč
10 vagonů žlutomasých Hassia uznané za 118 Kč za 1 q celkem 118.000 Kč
10 vagonů žlutomasých Hassia obyčejné za 105 Kč za 1 q celkem 105.000 Kč
7 vagonů bělomasých Pirola nebo Arnika uznané za 104 Kč za 1 q celkem 72.800 Kč
3 vagony bělomasých Pirola nebo Arnika obyčejné
za 90 Kč za 1 q celkem 27.000 Kč
Celkem 54 vagonů brambor za 565.800 Kč
Kromě toho uzavřeno zakoupiti 1 vagon ječmene
po 180 Kč za 1 q a hrách po Kč 280.- za 1
q Poněvadž cena brambor byla stanovena loco nakládací
stanice vznikly výlohy k tíží státní
pomoci na dopravném, manku z rozdělovaném
ca 10 Kč při 1 q podle oběžníku
okres, pol. spr. ze dne 24. XII. čtyři exponenty
nejsilnějších politických stran na okrese
sušickém (T. Vaniše za soc. dem. T. Děkana
za republ., V. Vinického z Čimic za "Domovinu"
a děkana Brože za str. lidovou), kromě toho
pak inspektora zemědělské rady Mráze
z Písku, zástupce Družstva pěstitelů
zemáků v Německém Brodě a zástupce
Hospodářského družstva v Klatovech.
Bylo patrno, že okresní správa politická
v Sušici učinila tak jen proto. aby posílila
stanovisko těch, kdož jí dali direktivy k rozdělování
pomocí v naturáliích a aby mohla s pomoci
této nastrojené většiny" odmítnouti
žádost zastánců malých zemědělců
o příděl peněžité podpory.
Obhájci drobných zemědělců
a domkářů B. Picka a T. Vaniš, znajíce
bídu a zadluženost chudých poškozenců,
hájili marně zásadu, aby pomoc byla vyplacena
hotově a hned, aby si lid na Sušicku mohl zaplatit
své dluhy za nákup osiv i bramborové sádi,
píce, slámy i hnojiv. Všichni ostatní
postavili se proti požadavku zastánců malého
zemědělského lidu a trvali okresní
správou politickou v Sušici a tom, aby podle‚tajemných
direktiv z Prahy zakoupeny byly za celý ten obnos 700.000
Kč brambory, ječmen a hrách, a aby tyto naturálie
"ověřené klíčivosti"
byly poškozeným za příplatky rozdělovány.
Nutno prý při této příležitosti
zušlechtiti na okrese sušickém zemědělskou
kulturu. Na vážné námitky zástupců
malých poškozenců, že k výchově
zemědělců má býti vyhlédnuta
příznivější doba, až lid
svou úrodu skutečně sklidí až
nebude těžce zadlužen, až si bude moci na
"ověřenou klíčivost" připláceti,
na námitky, že v chalupách je nedostatek, tvrdá
bída, nouze o každý haléř nebylo
vůbec dbáno. Inspektor zemědělské
rady kategoricky prohlásil, že stát dal peníze
a sát že také rozhodne. Když sociálně
demokratickým zástupcům malých zemědělců
nebylo vyhověno ani v tom, aby podpora byla vyplácena
v hotovosti alespoň ze dvou třetin, z jedné
třetiny naturaliemi, bylo předsedou schůze
prohlášeno "Mám rozkaz vyplatiti podpory
v naturaliích". Při hlasování
bylo pak přijato za pomoci lidovce stanovisko agrárníků
na výplatu naturáliemi 6 hlasy proti dvěma
hlasům sociálně demokratickým.
Hned na to za dohovoru přednosty okr. politické správy Wegera a insp. Mráze s přítomnými zástupci německobrodských bramborářů a klatovského družstva hospodářského uzavřena předběžná smlouva na dodávku 50 vagonů bramborů. Hospodářské družstvo pěstitelů zemáků v Německém Brodě zavazovalo se podle této smlouvy dodati tyto druhy bramborů:
1926 č. 48284/26, čímž se zbytečně
vyplýtvá na 50 tisíc korun ze státní
podpory. Z těchto peněz mohlo býti po 250
Kč poděleno 200 postižených domkářů
a chalupníků, kteří zůstali
z podpory vyloučeni. Dvě agrární,
hospodářská družstva v Žichovicích
a Kolinci, která budou "ověřenou klíčivost"
rozdělovati, obdrží za každý
q značné rozdělovně a vyzískají
tak snadné tisícové sumy na škodu postižených.
Na tomto případě je patrno, jak pochybená
byla šetrnost zemské zprávy politické,
když omítla věnovati 3000 Kč na zjištění
škody. Nyní jen dvě hospodářská
družstva republikánské strany dostanou na rozdělovném
‚mnohatisícové sumy vlastně z kapes
lidu postiženého kraje. Tak lze v Československu
výhodně, obchodovati s lidskou bídou.
Jest jen přirozeno, jestliže zpráva o výsledku
schůze chytrácky doplněné okr. pomocné
komise pobouřila a vzrušila poškozené
zemědělce celého poškozeného
Sušicka. Vždyť proti naturáliím a
pro výplatu hotovými penězi byli nejen domkáři
a chalupníci, ale i sedláci, kteří
hromadnými žádostmi a deputacemi u okr. politické
správy domáhali se poctivého a rozumného
řešení této záležitosti.
Veliký ten rozruch i mezi rolníky marně se
snažil utišiti poslanec republikánské
strany na schůzi, svolané republikánskou
stranou dne 19. prosince 1926 do Žichovic kde narazil na
spontánní odpor rolníků i domovinářů
své strany.
Oběžník okresní politické správy
sušické ze dne 24. prosince 1926, zaslaný všem
starostům obcí, bouřlivou náladu občanstva
vystupňoval. Bylo to zvláště ono ustanovení,
že každý musí doplatiti 25% ceny přidělených
brambor. Kde je měli vzíti zadlužení
chuďasi?
Oběžník ustanovoval, že státní
podpůrná akce vztahuje se pouze na osoby, jejichž
existence jest ohrožena v důsledku živelních
katastrof ze existenční ohrožení nutno
jistě posuzovati jinak u zemědělců,
jejichž jediným zdrojem přijmu jest výtěžek
z hospodářství, jinak u osob, jež mají
příjem ještě z jiného zaměstnání
než ze zemědělství, tedy zejména
u osob s pevným platem, živnostníků,
profesionistů atd., kteří zemědělstvím
jen snad zlepšují nebo usnadňují si
svoji životní míru, živelní katastrofou
však následkem jiných příjmů
existenčně vůbec nebo jen méně
jsou ohroženi. Místní komise proto u každé
osoby pod vlastní odpovědností oznámí,
zda jest jen zemědělcem, či zda má
ještě jiné výdělečné
zaměstnání a jaký příjem
z tohoto zaměstnání osobě té
plyne".
Nejprudší odpor vyvolal VI. odstavec tohoto oběžníku:
"Podle sdělených pokynů bude státní
podpora udělena v naturáliích, jak již
bylo oznámeno (sadbové brambory, seťový
ječmen a hrách). Všechny resoluce, stížnosti
a žádosti za výplatu v hotovosti jsou zbytečny,
pokyny nadřízených úřadů
jsou striktní. Kdo nechce nebo nemůže reflektovati
na příděl naturálií, nebude
do státní akce zahrnut. Výjimečné
výplaty v hotovosti vztahují se pouze na opravy
budov a opatření předmětů denní
potřeby".
Po uveřejnění tohoto neuvěřitelného
oběžníku konali postižení malozemědělci
veřejný projev, manifestačně navštívený
zemědělci zničeného Sušicka,
z něhož vydáno bylo toto jednomyslné
usnesení:
"Občané a občanky v počtu přes
500 ze 36 obcí živelnými pohromami na Sušicku
poškozených na veřejné schůzi
lidu dne 2. ledna 1927 svolané čsl. sociálně
demokratickou stranou dělnickou, přijímají
po vyslechnutí zpráv podaných senátorem
Petříkem a členem okresní pomocné
komise uč. B. Pickou souhlasně tuto resoluci:
... přispění státu, které má
býti nejnutnější pomoci poškozeným,
stává se nám striktním rozkazem ministerstva
vnitra a zemské správy politické novou pohromou
proto, že podpora má býti vyplácena
bramborami, ječmenem a hrachem při formě
doplatků, na něž my zemědělci
nemáme prostředků, neboť jsme již
tak dost výpůjčkami na zimní osivo
a připravenou bramborovou sáď zadluženi.
Žádáme proto všichni bez rozdílu
politického přesvědčení, aby
tento diktát, opřený o určitý
politický a hospodářský zájem,
byl zmíněn potud, aby ve smyslu demokratických
zásad bylo necháno každému na vůli,
aby si mohl určiti, zda potřebuje státní
podporu vyplatiti hotovými penězi či naturaliemi.
Ohražujeme ze proti tomu, aby stát jako podporovatel
dovolil, aby jen na dopravních a manipulačních
poplatcích bylo nám vzato 55,000 Kč, o něž
by se mohlo poděliti 110 domkářů a
chalupníků po 500 Kč na odčinění
škod.
Očekáváme, že okresní politické
správě dostane se nového rozkazu, aby i penězi
vyplácela se státní podpora těm, kdož
ji požadují, a aby naturálie byly dány
prostřednictvím družstev jen těm, kdož
se o ně dobrovolně přihlásí".
Poslanec Beneš i senátor Petřík byli
v té době zahrnutí prosebnými dopisy
jednotlivců i obcí a jejich zastupitelstev, aby
intervenovali pro takové vyřízení
podpůrné akce. Poslanec Beneš navštívil
pana ministra vnitra i pana presidenta zemské správy
politické a dostalo se mu ujištění ochoty
vyjíti oprávněným potřebám
postižených občanů sušického
okresu vstříc a vyplatiti dvě třetiny
v penězích, jednu třetinu v naturáliích.
Stejně zakročoval senátor Petřík
‚jak v ministerstvu, tak v zemské správě
politické, jemuž se pak dostávalo ujištění,
že ústřední úřady nemají
na věci viny, od nich že striktní rozkaz je
výplatě státní podpory naturáliemi
nebyl dán, že vše zavinila okr. pomocná
komise v Sušicí s radou pol. správy Wegerem
v čele.
Ukázali jsme, jak rafinovaně byla tato pomocná
komise doplňována, aby se jí dostalo většiny
potřebám lidu okresu. sušického nepřátelské.
Přes to ani tato protilidově jednající
komise nebyla od vánoc svolávána, neboť
proti prvotním odhadům učiněných
škod byly soupisy škod přepracovávány
v celé řadě obcí, jednotlivci byli
vyškrtáváni, výše škod znovu
měněna. Tak bylo mnoho poškozených občanů
z nároků na podporu vyloučeno.
O tom, ‚jaká bída panovala v té době
v obcích a jaké obavy měl lid z ověřené
klíčivosti, o tom svědčí žádost
občanů z Čermné:
"Politické správě okresní v Sušici:
Níže podepsaní živelní pohromou
stižení žádají politickou správu
v Sušici, aby jim udělená podpora byla přidělena
v penězích a to z těchto důvodů:
1. že níže psaní domkáři
a chalupnici, které stíhá živelní
pohroma krupobití, kterým byla úroda zničena
a to hlavně na chlebovině, žitě, na
které jsme všichni výživou odkázáni,
2. neboť zde v naší obci sejeme žito, oves
a brambory sázíme. Ječmen zde nesejeme a
žito nám kroupy roztloukly, takže semena, což
jíž jsme doložili politické správě
doklady, teď ještě musíme kupovat i s
živobytím, takže jsme v té největší
peněžní tísni.
A teď v této těžké době,
kdy není peněz, každý má svou
rodinu čtyř až devítičlenou vyživit,
a peněz na to není. Proto obracíme sic se
s prosbou na politickou správu, aby na naši situaci
a žádost vzat byl zřetel a naši žádost
v náš prospěch vyřídila.
V Černině dne 7 ledna 1927.
Kolář, starosta.
Na tuto žádost podepsanou 40 občany a živiteli
40 rodin osady Čermné došla tato odpověď
okresní politické správy v Sušici, podepsaná
přednostou úřadu:
"Vracím k vyrozumění stran, Že
vzhledem k uděleným pokynům není možno
podporu vypláceti v hotovosti."
Tak měli býti čermenští chalupníci
a zemědělci donuceni, aby zasívali ječmen
tam, kde se nedaří a kde se pěstuje žito,
nanejvýš oves. Jak tvrdě bylo postupováno
vůči občanům, kterým pohroma
všecko zničila, uvádíme jeden případ
z mnohých, přidávajíce i rozhodnutí
politické správy.
Věc: Matěj Vrhel, V. Chmelná, žádost
o státní podporu.
V. Chmelná 20. ledna 1927.
Okresní politické správě v Sušicí:
Při novém rozdělování státní
podpory pro osoby poškozené živelnými
pohromami nebylo mi oznámeno, že "výjímečné
výplaty v hotovosti se pouze vztahují na opravy
budov a opatření předmětů denní
potřeby", ale oznámeno mi bylo, že kdo
nechce nebo nemůže reflektovati na přiděl
naturálií, nebude do státní akce zahrnut.
Proto jsem soupis poškozených i s rozvrhem pomoci
také podepsal bez výhrady, že po potřebuji
peněz.
Žádám proto, by byl záznam na brambory
pro mně vyškrtnut a místo toho vepsán
návrh na vyplacení peněz. Žádost
tuto odůvodňuji následovně:
V r. 1918 jsem vyhořel a jsa malý chalupník,
musil jsem si vydlužiti na stavbu, abych mohl s rodinou míti
přístřeší, 6000 Kč. Mám
ještě postaviti stáj a kolnu a proto žádám,
by podpora byla mi vyplacena v penězích, neboť
zřízení stáje a kolny bude stát
2000 Kč.
Pro výživu 6-tičlenné rodiny a osetí
půdy musel jsem nakoupiti v Sušici v říjnu
od p. Gause 2 pytle mouky v ceně 769 KČ, ve Veřechově
10 q brambor za 1000 Kč v Klatovech 3 q žita za 540
Kč, 1 q pšenice za 240 Kč. Celkem pro výživu
rodiny 2549 Kč. Poněvadž jsem se zadlužil,
byl bych výplatou v naturáliích tak poškozen,
že bych i s rodinou byl zničen. Proto prosím,
snažně, aby okresní politická správa
dala mé poctivě uvedené důvody přezkoumati
a podporu mi pak vyplatila v penězích. Proto doufá,
že jeho prosbě bude vyhověno a znamená
se ve Velké Chmelné 20. ledna 1927 Matěj
Vrhel, domkář.
Že uvedené důvody v žádosti jsou
správné potvrzuje obecní úřad:
Pečeť obecní. Ant. Kratejl, II. radní.
Obecní úřad ve Veřechově potvrzuje
tímto, že Matěj Vthel, domkář
ve V. Chmelné čp. 11. pol. okres Sušíce,
koupil od J. Poleny chalupníka ve Veřechově
úp. 34, pol. okres Strakonice, 10 q žlutých
bramborů dne 31. října 1926 za úhrnnou
sumu 1000 KČ, slovy jeden tisíc korun čsl.
Obecní úřad ve Veřechově dne
18. prosince 1926.
Pečeť. Frant. Polena, starosta.
Na to odpověď okresní správy politické
v Sušici: Obecnímu úřadu v Chmelné.
Okr. pol. správa v Sušici 25. I. 1927. Nelze vyhověti.
Rada pol. správy: Weger.
Stejně byla odmítnuta velká řada dalších
žádostí, aniž se kdokoli na úředních
místech přesvědčil, jak bídně,
uboze náš lid žije.
Není divu, že za takového stavu svolána
byla schůze okresní pomocné komise teprve
25. února 1927. Ta se však konala již bez zástupců
malých zemědělců, ber. čsl.
sociálních demokratů. T. Vaniš nebyl
do schůze vůbec pozván a pozvání
členu okr. správní komise uč. Pickovi
v půl desáté dopoledne doručené
bylo již o 11. hodině téhož dne odvoláno
tímto přípisem: dne 21. února 1927.
1. Okresní politická správa v Sušicí,
k Č. 6394/27
Pan Bohuš Picka, učitel v Sušici:
Schůze okres. pomocné komise bude se konati v pátek
dne 25. února 1927 o půl deváté hodině
v kanceláři č. 1.
Rada politické správy: Weger v. r. dne 23. února
1927.
2. Okresní politická správa v Sušicí,
č. j. 7626/27
Pan Bohuš Picka, učitel v Sušici.
Zprošťuji Vás funkce člena okresní
pomocné komise v Sušici, poněvadž dle
nouzového regulativu není potřebí,
aby v této komisi vyhrazeno bylo zastoupení okresní
správní komisi, která na státní
podpůrnou akcí žádným způsobem
nepřispívá.
V důsledku toho odvolávání i pozvání
ke schůzi okresní pomocné komise na den,
25. února t. r.
Rada politické správy: Weger.
Současně s Pickou odvolán byl sice i druhý
člen. okr. správní komise z řad rolnictva.
Ale je příliš jasno, že tento násilný
čin předsedy okresní politické správy
v Sušici, nesoucí na sobě všecky stopy
vychytralosti toho, kdo jej koncipoval, směřoval
k tomu, aby v pomocné komisi ztratili své zastoupení
chalupníci i domkáři okresu sušického,tedy
vlastně nejpočetnější část
poškozených živelními pohromami. Od 25.
února zasedá tedy pomocná komise sušická
bez zástupců domkářů a jen
se zástupci republikánské strany.
Následkem těchto praktik, okresní politické
správy jisté nedůstojných, došlo
k bouřlivým schůzím protestním,
tak v Hrádku. Tedražicícih, Chmelné,
Mokrosuku a j. a při nich bylo konstatováno, že
rozdělování dál se podle libovůle
důvěrníků republikánské
strany na schůzích jejich, konaných v hotelu
Svatobor v Sušicí za účasti tajemníka
republikánské strany a insp. zeměd. rady
Mráze, takže hotel Svatobor stal se filiálkou
okresní správy politické i okresní
komise pomocné, jejíž předseda Dr. Weger
usnesení učiněná v hotelu Svatobor
sankcionoval.
Stranickost přídělu státní
podpory vysvitne z těchto přík1adů:
František Kůs, domkář v Čepicích
čp. 10 má 3 ha půdy včetně
pachtu a ze své práce živí 11tičlennou
rodinu. Jako dělník byl z podpory vyloučen.
Čácha, domkář v Podmoklech, vlastník
3 ha půdy, dostal nejprve peněžitou podporu
ze státní akce a mimo to bylo navrženo 375
kg bramborů, Je předním dělníkem
v lomu, důvěrníkem republikánské
"Domoviny".
Jan Kotba, železniční zřízenec
ve V. Chmelné, byl z podpory vyloučen. Živí
šest dětí sedmý syn na vojně.
Ant. Zacharda, pens. želez, zřízenec v Čepicích,
jehož dcera bere také podporu, jako člen "Domoviny"
dostal státní podporu.
Josef Zibar, domkář a zedník v Lešišovech,
přídělu nedostal.
Marek Václav, domkář a zedník u dráhy
v Čepicích, jako "Domovinář"
podporu dostal.
Jan Forejt, hostinský a domkář v M. Chmelné,
podpory nedostal.
Frant. Kouba, hostinský a domkář ve V. Chmelné
jako organisovaný člen republikánské
strany podporu dostal.
Karel Jelínek, domkář a nůšař
v Lešišovech, od vánoc kupuje brambory od majitele
zbytkového statku Skaly po 100 Kč 1 q, protože
udělá do roka několik nůší,
podpory nedostal.
Skala, majitel zbytkového statku v Lešišově,
který odprodal ze své úrody brambory do lihovaru
v Kolinci, podporu (12 q bramborů a 5 q ječmene)
dostal.
Darebný Jan, domkář se 3 ha půdy a
hostinský v Dobršíně, podpory nedostal.
Mrtka Frant., kovář a domkář v Dobršíně
byl odmítnut.
Mirvald Matěj, jeho soused, hostinský a rolník,
kupec, nájemce honitby, člen republikánské
strany dostal 18 q brambor ověřené klíčivosti.
Jak musí občan potlačovati okresní
správu politickou, která je pod republikánským
diktátem, svědčí případ
Holečkův z Tedražic:
Okresní politické správě v Sušici:
Při prohlédnutí rozvrhu naturalií
co nouzové podpory bylo shledáno, že v rozvrhu
tom nejsou zaneseni občané poškození:
Holeček Frant. čp‚ 51 a Hána Josef čp.
55. Sdělte obratem, z jakých důvodů
nejsou shora uvedení zaneseni, či byli-li snad opomenuti.
Obecní úřad v Tedražicích 1.
března 1927. Podlešák Václav, starosta.
Okresní politická správa v Sušici. 4.
března 1927. Č. 9132/27.
Obecnímu úřadu v Tedražicích:
Josefa Hánovi bylo dne 24. ledna vyplaceno hotově
1000 Kč (zničený krov a tašky), dostal
již podporu přiměřenou a naturalie neobdrží
žádné.
Holeček František č.p. 51 jest zednický
polír, dobře situovaný, se stálým
dobrým výdělkem, existenčně
ohrožen není zejména vzhledem k tomu, že
má v celku jen malou výměru polí.
Rada politické správy: Weger.
Okresní politická správa v Sušici.
Obecní úřad dopisem ze dne 1. března
1927 dotázal se, proč jsem neobdržel podpory.
Na to dostalo se mu dopisem okr. správy politické
v Sušici ze 4. března 1927, č. 9132/27, této
odpovědi: Holeček Fr. jest zednický polír,
dobře situovaný, se stálým dobrým
výdělkem, existenčně ohrožen
není, zejména vzhledem k tomu, že má
v celku jen malou výměru polí.
Na to odpovídám: Když zásada tedy zásada
pro všecky a nejen pro některé. Ať tato
zásada platí nejen pro organisované členy
republikánské strany čsl. venkova a "Domoviny",
ale i pro sociální demokraty. Tomas Děkan,
rolník mistr kovářský, majitel vili
pro výletníky s velkým počtem nájemníků,
muž, který vydělává celý
podzim a zimu benzinovou mlátičkou, který
má skutečně celoroční stálou
práci, který dodává pluhy vlastní
výroby do družstev hospodářských,
jest jistě dobře situovaný se stálým
dobrým výdělkem a přece dostal 2175
q brambor přídělem, ač jich sklidil
se svých polí přes 80 q a žádal
o 3 q ječmene, ač do Sušice prodal přes
10 q ječmene ze své úrody.
Přikládám stavitelské potvrzení, že nejsem polír, ale obyčejný zedník. Od počátku listopadu 1926 do konce března t. r. nevydělávám a mám svou 6tičlennou rodinu vyživiti z výtěžku svých polí. Prosím proto, abych jako řádný občan, který své povinnosti plní, byl také pojat do státní podpůrné akce.
František Holeček, zedník a domkář
v Tedražicích čp. 51.
Stavitelská stvrzenka přiložena.
Že komisemi, jednostranně složenými, bylo
mnoho drobných zemědělců z podpory
vyloučeno, o tom svědčí případ
mokrosucký: František Duda, domkář a
tesař z. Mokrosuku, živí sedm osob, má
2 ha poli a škoda byla mu na nich odhadnuta na 80%. Protože
je sezonní dělník, nedostal ničeho.
Podal si proto k okresní politické správě
tuto žádost:
Okresní politické správě v Sušici!
Já v úctě podepsaný František
Ouda, domkář v Mokrosukách č. 36,
žádám o udělení podpory z fondu
pro živelní pohromy. Žádost tuto posílám
samostatně, neboť jsem byl při rozdělování
opomenut úplně. Mokrosuckou odhadní komisí
byla škoda na mých pozemcích odhadnuta na 80%.
Odhad zaslán zároveň s odhadem obce Mokrosuk,
ač poškozené mé pozemky leží
v katastru obce Čermné. Náhrady, vlastně
podpory sena nedostal ani v Mokrosukách ani v Čermné.
Jelikož jsem chudý domkář, živím
četnou rodinu, svého starého otce se synem,
ženy matku a sestru těžko sháním
sousta do úst, žádám snažně
ctěnou politickou správu v Sušici, by dodatečně
mně udělením podpory pomohla. Potvrzenku
nákupu zimního osiva přikládám.
Znamenám se v úcta Ouda František. V Mokrosukách
15. prosince 1926.
Stvrzuji shora uvedené důvody za pravdivé.
Starosta: Pavlíček.
František Ouda byl okresní pol. správou v Sušici
takto odmítnut:
Okresní politická správa v Sušici. 18.
prosince 1926-7822.
Dne 22. XII.1926.
Obecnímu úřadu v Mokrosuku.
Ouda není v seznamu v Čermné vůbec,
v seznamu v Mokrosuku udána škoda na 150 KČ,
tudíž naprosto nepatrná na kterou státní
podporu uděliti nelze. Zpravte ho o tom.
Rada politické správy: Weger.
Sedm velmi potřebných mokrosuckých domkářů,
živelními pohromami poškozených, nedostalo
ničeho. Proto v obecním zastupitelstvu snažil
se tentýž Frant. Ouda docíliti, aby dostatečně
podělení sedláci dali něco ze svého
poškozeným domkářům. Když
byl rozhodně odbyt, prohlásil, že příděl,
který zatím přece jen obdržel, dá
svým nepoděleným sousedům.
Okresní politická správa v Sušicí:
Podepsaný dostal přídělem 375 kg brambor,
ačkoliv dříve nebyl mezi poškozené
pojat, ačkoliv komise odhadní uznala mu poškození
80% zemědělské úrody a i žádost
o náhradu potlučeného žita a zničených
brambor a sena byla mu zamítnuta.
Protože u Mokrosuku velice potřebným drobným
zemědělcem stala se nespravedlnost a byli ze státní
podpory vyloučeni, vzdávám se svého
přídělu 375 kg brambor a žádám,
aby rovným dílem byli těmito bramborami poděleni:
Jílek Jan, domkář čp. 31, Tesař
Karel, domkář čp. 40, Habesberger Josef čp.
32, Beránek Jan čp. 44, Kolářová
Alžběta, domkářka čp. 38, Holeček
Bartoloměj čp. 33, Pavlíček Lambert
domkář čp. 22.
V Mokrosuku 7. března 1927.
Ouda František, domkář čp. 36.
Pro vydávané brambory ověřené
klíčivosti museli o všem domkáři
z některých osad jeti na hodiny cesty do Kolince
nebo Žichovic, Hrádku neb Sušice, což pro
ně znamenalo nové výlohy. Proto přes
všechen nátlak žádali a trvali mnozí
na tom, aby jim pomoc byla vyplacena penězi. Tak resoluce
občanů tedražických žádá:
sepsaná dne 1. března 1927 v místnostech
obec. úřadu v Tedražicích při
schůzi místní pomocné komise a všech
interesentů na státní podpoře závislých
ohledně živelní pohromy dne 24. Června
1926 a dne 4. července 1926 povodní způsobené.
Po přečtení dopisu zaslaného okresní
politickou správou v Sušici ze dne 27 února
1927 č. j. 808 ai 1927 prohlašuji na této schůzi
shromáždění občané, že
není možné na nátlak okresní
pomocné komise v Sušici přijmout navržené
brambory, na které musí připlatit 15 Kč
za 100 kg ověřených a 5 Kč za 100
kg obyčejných.
Oběžníkem ze dne 7. prosince 1926 č.
j. 46248/26 jest uvedeno, že osoby, které zakoupily
zimní osivo, obdrží peníz vyplacený
hotově, ale musejí předložit kolkované
účty jako doklad k okresní správě
politické v Sušici.
Ale okresní pomocná komise v Sušici ve své
schůzi konané dne 23. prosince 1926 rozhodla 6 proti
2 hlasům soc. dem. zástupců, že se peníz
na ozimní osivo hotově vypláceti nebude a
že musejí být zakoupeny naturalie, což
se také stalo. Dne 25. února 1927 okresní
pomocná komise rozhodla bez zástupců strany
sociálně demokratické, které z této
akce vyloučila, že interesenti musejí naturalie
odebrati.
Protož podepsaní interesenti proti tomu proto žádají,
aby podpora tato byla vyplacena v hotovosti a sice tak, jak byl
oběžníkem čís. 46.248/26 rozvrženo.
Tento přípis podepsán je 45 postiženými
malozemědělci tedražickými a svědčí
o tom, jak hluboce dotčeno bylo právní cítění
lidu na Sušicku i jak neomluvitelně dála se
rozdělovací pomocná akce na tomto okrese
pod diktátem republikánské strany a pomoci
chytristik, státních úřadů
naprosto nedůstojných. Z vylíčených
okolností je patrno, že v tomto případě
nemělo jíti jen o pomoc postiženým živelními
pohromami, ač také o výnosný obchod
určitých činitelů republikánské
strany čsl. venkova na úkor malozemědělců
kraje tak hrozně pohromou dotčeného. Je patrno,
že nebyly dodrženy sliby dané poslanci i senátorů
naší strany s nejvážnějších
míst úředních. Úřady
politické v tomto smutném případě
podlehly nátlaku republikánské strany čsl.
venkova a proti všemu právu i primitivním pojmům
slušnosti vypudily zástupce drobných zemědělců
z pomocné komise, aby hlas nejslabších poškozených
na Sušicku nebyl slyšen a oni vydáni na pospas
stranické i úřední libovůli.
Desetitisíce korun byly tak zbytečně vyplýtvány
pod výmluvou o věřené klíčivosti
rozdělovaných naturálii, zatím co
i nejprostšímu občanu na Sušicku bylo
jasno, že hrozné té katastrofy nemělo
býti zneužito pro jednostranné zájmy
a že v době pohromy, kdy po chalupách na Sušicku
stal se domovem nedostatek i bída, není vhodně
příležitosti k takovému druhu akcí.
Považujeme tento způsob pomoci za omyl tím
větší, čím tíže se
oněch 50 vagonů bramborů v kraji německobrodském
shání. Že je si okresní správa
politická své viny vědoma,
vysvítá i z toho, že znervosněna
nezdarem akce vědomím o špatné jakosti
dodaných zemáků a z toho všeho bouřlivou
náladou lidu na Sušicku, uchyluje se k šikanám
zástupců drobných postižených
lidi. Tak je šikanován a četnictvem obtěžován
místopředseda obecní pomocné komise
František Kadlec z Hrádku pro svou činnost
v pomocné akci, již se za své povinností
jako důvěrník i místopředseda
pomocné komise ujal.
Vzhledem k těžkému pobouření
drobných zemědělců na Sušicku,
kterým bylo tak těžce dotčeno cítění
tisíců občanů tohoto okresu táží
se podepsaní:
Ví pan ministr vnitra o tomto krajně nespravedlivém
a proti jeho intencím prováděném udělování
státní podpory postiženým živelní
pohromou na Sušicku?
Jest pan ministr vnitra ochoten učiniti opatření,
aby ještě nyní rozdílela se státní
pomoc na Sušicku spravedlivě a podle potřeby
občanstva postiženého v penězích
a nikoli podle stranického diktátu?
Poučí pan ministr vnitra okresní politickou
správu v Sušici, která se tak provinila, jaká
jsou práva i povinnosti politických úřadů
a úředníků?