955/XV.

Interpelace

poslanců Luďka Pika, Antonína Remeše, Vojty Beneše a soudruhů‚

ministru vnitra

o postupu správních úřadů při udělováni státní nouzové podpory 700.000 Kč jako pomoci v živelní katastrofě na Sušicku se udavší v r. 1926.

Sušicko je chudý horský okres, nad nímž rok co rok vybíjejí se obrovské bouře atmosférické elektřiny a svými důsledky krutě postihují tento specifický malozemědělský kraj. Loni bylo Sušicko postiženo několika živelními pohromami, z nichž ona ze dne 24. června byla nejstrašnější. Děsivá půlhodina stačila, aby půldruhého tisíce zemědělců v 36 obcích Sušicka bylo připraveno o výsledky celoroční práce a o prostředky výživy, pole, louky, stromoví, tisíce zabitého ptactva i drobné zvěře i poškozené obydlí poskytovala obraz úžasné spouště, o jejíž katastrofálních důsledcích psal v těch dnech veškeren tisk v Československé republice. Nesmírná bída vpadla v těch a následujících časích na Sušicko. Drobní domkaři a zemědělci, kteří tu tvoři většinu obyvatelstva, byli ožebračeni, jejich úroda ztracena a rodiny jejich ohroženy.

O tomto zoufalém stavu postiženého kraje byli jsme ještě téhož dne telegraficky zpraveni ve svém poslaneckém klubu a podali jsme neprodleně dne 24. června interpelaci, žádajíce okamžité pomocné zasažení státu.

Okresní správní komise v Sušici smluvila s okresní správou politickou, aby bylo zařízeno vše pro ‚ nejnutnější podporu. Aby poškozené území mohlo býti shlédnuto, hradila okresní správní komise v Sušici ze svého všechen náklad nutných pochůzek, když zemská správa politická výdaje zjišťovací komise ve výši žádaných 3000 Kč zamítla.

Ve třech dnech po katastrofě shlédl vrchní okresní komisař politické správy v Sušici dr. Procházka. v průvodu zástupců okresní správní komise rolníka Petra Nováka a učitele Boh. Picky všecky poškozené obce a k nim přiléhající zničené území. Z nařízení okr. polit. správy byly v obcích utvořeny pomocné komise, které podle daných instrukcí zjišťovaly rozsah katastrofy i výši škod u jednotlivců.

Za předsednictví vrch. komisaře okres. politické správy v Sušici dra Procházky sestavena byla okresní pomocná komise, jejímiž členy byli jmenováni: za velké zemědělce Petr Novák, rolník z Budětic, předseda okresní správní komise, člen okresní správní komise Bohuš Picka za malé zemědělce a poškozence, majitel velkostatku vrchní finanční rada Horák za berní správu a dipl. agronom Jan Chvátal, ředitel odborné hospodářské školy jako odborný znalec. Tato komise prohlédla soupisy škod a upravila jejich sumu podle jednotného měřítka z původně hlášených skoro 14 milionů na 9,334.729 Kč, Okresní pomocná komise v naprosté shodě a objektivně, někdy i bezohledně stanovila ve dvou schůzích přesné kvoty jako žádoucí pomoc jednotlivým poškozencům z prostředků státu.

Zatím byla poukázána i následkem výše zmíněné naší interpelace záloha na státní podporu 100.000 Kč jako okamžitá státní pomoc. Tato suma po projednání v okresní pomocné komisi přidělena byla do osad nejtíže postižených, aby nemajetní zemědělci nemusili se za lichvářské ceny kupců kteří by byli hotovi těžiti z takové jejich smutné situace, zbavovati svého dobytka. Tehdy došlo již k prvým neshodám: peněžitá pomoc byla často poskytována větším nájemníkům na úkor malozemědělců, kteří pohromou přišli o vše, a nyní vyšli na prázdno.

To pobídlo okresní pomocnou komisi, aby dokončila redakci návrhů státní pomoci a připojila prohlášení, proč tak a ne jinak jednala. Spisy její a vyjádření byly potom postoupeny zemské pomocné komisi. Očekávalo se bezpečně, že nejdéle koncem září bude pomocná akce schválena a že se státní pomoc dostane do rukou postižených v době podzimní setby, kdy poškození budou potřebovati pomoci k nákupu osiv. Čekalo se marně. Netrpěliví malozemědělci dlužili se proto, kde se dalo, aby si opatřili ozimé osivo i zásobu na jarní setí i sáď bramborovou, bojíce se jarního zdražování. V posledních třech měsících minulého roku ukázaly se teprve pravé důsledky živelní té pohromy: domkáři i chalupníci zadlužovali se více a více nejen u peněžních ústavů a soukromníků, ale zvláště u obchodníků, utěšujíce sebe i věřitele, že zaplatí, jakmile obdrží státní pomoc. Byl to neutěšený pohled na postižené ubožáky, když v podzimních plískanicích vraceli se s nůšemi na zádech, často ženy, z Plánicka, Nepomucka, Horažďovicka, Volyňska i Strakonicka, kde táhli ode vsi ke vsi, od statku ke statku, aby nakoupili osivo i sáď i obilí pro domácí spotřebu.

Výnosem z 15. listopadu 1926 č. 68.998 povolilo ministerstvo vnitra Sušicku nouzovou podporu Kč 700.000. Byla to pomoc neveliká, ale očekávalo se s jistotou, že bude ihned alespoň pak do vánoc 1926 podle návrhů okresní pomocné komise rozdělena. K všeobecnému podivu převzal však po direktivách v Praze prý udělených řízení pomocné akce do svých rukou přednosta okresní politické správy rada Karel Weger v Sušici a oznámil, že podle striktního rozkazu nadřízených musí býti celá podpora 700.000 KČ vyplacena poškozeným v naturáliích. Aby pak toto stanovisko posílil, přizval do následující schůze pomocné komise k dosavadním jejím, výše jmenovaným členům, také

10 vagonů žlutomasých Modrowowo Prusko uznané za cenu asi 128 Kč za 1 q celkem 128.000 Kč

10 vagonů žlutomasých Modrowowo Prusko obyčejné za . 115 Kč za 1 q celkem 115.000 Kč

10 vagonů žlutomasých Hassia uznané za 118 Kč za 1 q celkem 118.000 Kč

10 vagonů žlutomasých Hassia obyčejné za 105 Kč za 1 q celkem 105.000 Kč

7 vagonů bělomasých Pirola nebo Arnika uznané za 104 Kč za 1 q celkem 72.800 Kč

3 vagony bělomasých Pirola nebo Arnika obyčejné za 90 Kč za 1 q celkem 27.000 Kč

Celkem 54 vagonů brambor za 565.800 Kč

Kromě toho uzavřeno zakoupiti 1 vagon ječmene po 180 Kč za 1 q a hrách po Kč 280.- za 1 q Poněvadž cena brambor byla stanovena loco nakládací stanice vznikly výlohy k tíží státní pomoci na dopravném, manku z rozdělovaném ca 10 Kč při 1 q podle oběžníku okres, pol. spr. ze dne 24. XII. čtyři exponenty nejsilnějších politických stran na okrese sušickém (T. Vaniše za soc. dem. T. Děkana za republ., V. Vinického z Čimic za "Domovinu" a děkana Brože za str. lidovou), kromě toho pak inspektora zemědělské rady Mráze z Písku, zástupce Družstva pěstitelů zemáků v Německém Brodě a zástupce Hospodářského družstva v Klatovech. Bylo patrno, že okresní správa politická v Sušici učinila tak jen proto. aby posílila stanovisko těch, kdož jí dali direktivy k rozdělování pomocí v naturáliích a aby mohla s pomoci této nastrojené většiny" odmítnouti žádost zastánců malých zemědělců o příděl peněžité podpory. Obhájci drobných zemědělců a domkářů B. Picka a T. Vaniš, znajíce bídu a zadluženost chudých poškozenců, hájili marně zásadu, aby pomoc byla vyplacena hotově a hned, aby si lid na Sušicku mohl zaplatit své dluhy za nákup osiv i bramborové sádi, píce, slámy i hnojiv. Všichni ostatní postavili se proti požadavku zastánců malého zemědělského lidu a trvali okresní správou politickou v Sušici a tom, aby podle‚tajemných direktiv z Prahy zakoupeny byly za celý ten obnos 700.000 Kč brambory, ječmen a hrách, a aby tyto naturálie "ověřené klíčivosti" byly poškozeným za příplatky rozdělovány. Nutno prý při této příležitosti zušlechtiti na okrese sušickém zemědělskou kulturu. Na vážné námitky zástupců malých poškozenců, že k výchově zemědělců má býti vyhlédnuta příznivější doba, až lid svou úrodu skutečně sklidí až nebude těžce zadlužen, až si bude moci na "ověřenou klíčivost" připláceti, na námitky, že v chalupách je nedostatek, tvrdá bída, nouze o každý haléř nebylo vůbec dbáno. Inspektor zemědělské rady kategoricky prohlásil, že stát dal peníze a sát že také rozhodne. Když sociálně demokratickým zástupcům malých zemědělců nebylo vyhověno ani v tom, aby podpora byla vyplácena v hotovosti alespoň ze dvou třetin, z jedné třetiny naturaliemi, bylo předsedou schůze prohlášeno "Mám rozkaz vyplatiti podpory v naturaliích". Při hlasování bylo pak přijato za pomoci lidovce stanovisko agrárníků na výplatu naturáliemi 6 hlasy proti dvěma hlasům sociálně demokratickým.

Hned na to za dohovoru přednosty okr. politické správy Wegera a insp. Mráze s přítomnými zástupci německobrodských bramborářů a klatovského družstva hospodářského uzavřena předběžná smlouva na dodávku 50 vagonů bramborů. Hospodářské družstvo pěstitelů zemáků v Německém Brodě zavazovalo se podle této smlouvy dodati tyto druhy bramborů:

1926 č. 48284/26, čímž se zbytečně vyplýtvá na 50 tisíc korun ze státní podpory. Z těchto peněz mohlo býti po 250 Kč poděleno 200 postižených domkářů a chalupníků, kteří zůstali z podpory vyloučeni. Dvě agrární, hospodářská družstva v Žichovicích a Kolinci, která budou "ověřenou klíčivost" rozdělovati, obdrží za každý q značné rozdělovně a vyzískají tak snadné tisícové sumy na škodu postižených. Na tomto případě je patrno, jak pochybená byla šetrnost zemské zprávy politické, když omítla věnovati 3000 Kč na zjištění škody. Nyní jen dvě hospodářská družstva republikánské strany dostanou na rozdělovném ‚mnohatisícové sumy vlastně z kapes lidu postiženého kraje. Tak lze v Československu výhodně, obchodovati s lidskou bídou.

Jest jen přirozeno, jestliže zpráva o výsledku schůze chytrácky doplněné okr. pomocné komise pobouřila a vzrušila poškozené zemědělce celého poškozeného Sušicka. Vždyť proti naturáliím a pro výplatu hotovými penězi byli nejen domkáři a chalupníci, ale i sedláci, kteří hromadnými žádostmi a deputacemi u okr. politické správy domáhali se poctivého a rozumného řešení této záležitosti. Veliký ten rozruch i mezi rolníky marně se snažil utišiti poslanec republikánské strany na schůzi, svolané republikánskou stranou dne 19. prosince 1926 do Žichovic kde narazil na spontánní odpor rolníků i domovinářů své strany.

Oběžník okresní politické správy sušické ze dne 24. prosince 1926, zaslaný všem starostům obcí, bouřlivou náladu občanstva vystupňoval. Bylo to zvláště ono ustanovení, že každý musí doplatiti 25% ceny přidělených brambor. Kde je měli vzíti zadlužení chuďasi?

Oběžník ustanovoval, že státní podpůrná akce vztahuje se pouze na osoby, jejichž existence jest ohrožena v důsledku živelních katastrof ze existenční ohrožení nutno jistě posuzovati jinak u zemědělců, jejichž jediným zdrojem přijmu jest výtěžek z hospodářství, jinak u osob, jež mají příjem ještě z jiného zaměstnání než ze zemědělství, tedy zejména u osob s pevným platem, živnostníků, profesionistů atd., kteří zemědělstvím jen snad zlepšují nebo usnadňují si svoji životní míru, živelní katastrofou však následkem jiných příjmů existenčně vůbec nebo jen méně jsou ohroženi. Místní komise proto u každé osoby pod vlastní odpovědností oznámí, zda jest jen zemědělcem, či zda má ještě jiné výdělečné zaměstnání a jaký příjem z tohoto zaměstnání osobě té plyne".

Nejprudší odpor vyvolal VI. odstavec tohoto oběžníku: "Podle sdělených pokynů bude státní podpora udělena v naturáliích, jak již bylo oznámeno (sadbové brambory, seťový ječmen a hrách). Všechny resoluce, stížnosti a žádosti za výplatu v hotovosti jsou zbytečny, pokyny nadřízených úřadů jsou striktní. Kdo nechce nebo nemůže reflektovati na příděl naturálií, nebude do státní akce zahrnut. Výjimečné výplaty v hotovosti vztahují se pouze na opravy budov a opatření předmětů denní potřeby".

Po uveřejnění tohoto neuvěřitelného oběžníku konali postižení malozemědělci veřejný projev, manifestačně navštívený zemědělci zničeného Sušicka, z něhož vydáno bylo toto jednomyslné usnesení:

"Občané a občanky v počtu přes 500 ze 36 obcí živelnými pohromami na Sušicku poškozených na veřejné schůzi lidu dne 2. ledna 1927 svolané čsl. sociálně demokratickou stranou dělnickou, přijímají po vyslechnutí zpráv podaných senátorem Petříkem a členem okresní pomocné komise uč. B. Pickou souhlasně tuto resoluci:

... přispění státu, které má býti nejnutnější pomoci poškozeným, stává se nám striktním rozkazem ministerstva vnitra a zemské správy politické novou pohromou proto, že podpora má býti vyplácena bramborami, ječmenem a hrachem při formě doplatků, na něž my zemědělci nemáme prostředků, neboť jsme již tak dost výpůjčkami na zimní osivo a připravenou bramborovou sáď zadluženi.

Žádáme proto všichni bez rozdílu politického přesvědčení, aby tento diktát, opřený o určitý politický a hospodářský zájem, byl zmíněn potud, aby ve smyslu demokratických zásad bylo necháno každému na vůli, aby si mohl určiti, zda potřebuje státní podporu vyplatiti hotovými penězi či naturaliemi.

Ohražujeme ze proti tomu, aby stát jako podporovatel dovolil, aby jen na dopravních a manipulačních poplatcích bylo nám vzato 55,000 Kč, o něž by se mohlo poděliti 110 domkářů a chalupníků po 500 Kč na odčinění škod.

Očekáváme, že okresní politické správě dostane se nového rozkazu, aby i penězi vyplácela se státní podpora těm, kdož ji požadují, a aby naturálie byly dány prostřednictvím družstev jen těm, kdož se o ně dobrovolně přihlásí".

Poslanec Beneš i senátor Petřík byli v té době zahrnutí prosebnými dopisy jednotlivců i obcí a jejich zastupitelstev, aby intervenovali pro takové vyřízení podpůrné akce. Poslanec Beneš navštívil pana ministra vnitra i pana presidenta zemské správy politické a dostalo se mu ujištění ochoty vyjíti oprávněným potřebám postižených občanů sušického okresu vstříc a vyplatiti dvě třetiny v penězích, jednu třetinu v naturáliích. Stejně zakročoval senátor Petřík ‚jak v ministerstvu, tak v zemské správě politické, jemuž se pak dostávalo ujištění, že ústřední úřady nemají na věci viny, od nich že striktní rozkaz je výplatě státní podpory naturáliemi nebyl dán, že vše zavinila okr. pomocná komise v Sušicí s radou pol. správy Wegerem v čele.

Ukázali jsme, jak rafinovaně byla tato pomocná komise doplňována, aby se jí dostalo většiny potřebám lidu okresu. sušického nepřátelské. Přes to ani tato protilidově jednající komise nebyla od vánoc svolávána, neboť proti prvotním odhadům učiněných škod byly soupisy škod přepracovávány v celé řadě obcí, jednotlivci byli vyškrtáváni, výše škod znovu měněna. Tak bylo mnoho poškozených občanů z nároků na podporu vyloučeno.

O tom, ‚jaká bída panovala v té době v obcích a jaké obavy měl lid z ověřené klíčivosti, o tom svědčí žádost občanů z Čermné:

"Politické správě okresní v Sušici: Níže podepsaní živelní pohromou stižení žádají politickou správu v Sušici, aby jim udělená podpora byla přidělena v penězích a to z těchto důvodů: 1. že níže psaní domkáři a chalupnici, které stíhá živelní pohroma krupobití, kterým byla úroda zničena a to hlavně na chlebovině, žitě, na které jsme všichni výživou odkázáni, 2. neboť zde v naší obci sejeme žito, oves a brambory sázíme. Ječmen zde nesejeme a žito nám kroupy roztloukly, takže semena, což jíž jsme doložili politické správě doklady, teď ještě musíme kupovat i s živobytím, takže jsme v té největší peněžní tísni.

A teď v této těžké době, kdy není peněz, každý má svou rodinu čtyř až devítičlenou vyživit, a peněz na to není. Proto obracíme sic se s prosbou na politickou správu, aby na naši situaci a žádost vzat byl zřetel a naši žádost v náš prospěch vyřídila.

V Černině dne 7 ledna 1927.

Kolář, starosta.

Na tuto žádost podepsanou 40 občany a živiteli 40 rodin osady Čermné došla tato odpověď okresní politické správy v Sušici, podepsaná přednostou úřadu:

"Vracím k vyrozumění stran, Že vzhledem k uděleným pokynům není možno podporu vypláceti v hotovosti."

Tak měli býti čermenští chalupníci a zemědělci donuceni, aby zasívali ječmen tam, kde se nedaří a kde se pěstuje žito, nanejvýš oves. Jak tvrdě bylo postupováno vůči občanům, kterým pohroma všecko zničila, uvádíme jeden případ z mnohých, přidávajíce i rozhodnutí politické správy.

Věc: Matěj Vrhel, V. Chmelná, žádost o státní podporu.

V. Chmelná 20. ledna 1927.

Okresní politické správě v Sušicí: Při novém rozdělování státní podpory pro osoby poškozené živelnými pohromami nebylo mi oznámeno, že "výjímečné výplaty v hotovosti se pouze vztahují na opravy budov a opatření předmětů denní potřeby", ale oznámeno mi bylo, že kdo nechce nebo nemůže reflektovati na přiděl naturálií, nebude do státní akce zahrnut.

Proto jsem soupis poškozených i s rozvrhem pomoci také podepsal bez výhrady, že po potřebuji peněz.

Žádám proto, by byl záznam na brambory pro mně vyškrtnut a místo toho vepsán návrh na vyplacení peněz. Žádost tuto odůvodňuji následovně:

V r. 1918 jsem vyhořel a jsa malý chalupník, musil jsem si vydlužiti na stavbu, abych mohl s rodinou míti přístřeší, 6000 Kč. Mám ještě postaviti stáj a kolnu a proto žádám, by podpora byla mi vyplacena v penězích, neboť zřízení stáje a kolny bude stát 2000 Kč.

Pro výživu 6-tičlenné rodiny a osetí půdy musel jsem nakoupiti v Sušici v říjnu od p. Gause 2 pytle mouky v ceně 769 KČ, ve Veřechově 10 q brambor za 1000 Kč v Klatovech 3 q žita za 540 Kč, 1 q pšenice za 240 Kč. Celkem pro výživu rodiny 2549 Kč. Poněvadž jsem se zadlužil, byl bych výplatou v naturáliích tak poškozen, že bych i s rodinou byl zničen. Proto prosím, snažně, aby okresní politická správa dala mé poctivě uvedené důvody přezkoumati a podporu mi pak vyplatila v penězích. Proto doufá, že jeho prosbě bude vyhověno a znamená se ve Velké Chmelné 20. ledna 1927 Matěj Vrhel, domkář.

Že uvedené důvody v žádosti jsou správné potvrzuje obecní úřad: Pečeť obecní. Ant. Kratejl, II. radní.

Obecní úřad ve Veřechově potvrzuje tímto, že Matěj Vthel, domkář ve V. Chmelné čp. 11. pol. okres Sušíce, koupil od J. Poleny chalupníka ve Veřechově úp. 34, pol. okres Strakonice, 10 q žlutých bramborů dne 31. října 1926 za úhrnnou sumu 1000 KČ, slovy jeden tisíc korun čsl.

Obecní úřad ve Veřechově dne 18. prosince 1926.

Pečeť. Frant. Polena, starosta.

Na to odpověď okresní správy politické v Sušici: Obecnímu úřadu v Chmelné. Okr. pol. správa v Sušici 25. I. 1927. Nelze vyhověti. Rada pol. správy: Weger.

Stejně byla odmítnuta velká řada dalších žádostí, aniž se kdokoli na úředních místech přesvědčil, jak bídně, uboze náš lid žije.

Není divu, že za takového stavu svolána byla schůze okresní pomocné komise teprve 25. února 1927. Ta se však konala již bez zástupců malých zemědělců, ber. čsl. sociálních demokratů. T. Vaniš nebyl do schůze vůbec pozván a pozvání členu okr. správní komise uč. Pickovi v půl desáté dopoledne doručené bylo již o 11. hodině téhož dne odvoláno tímto přípisem: dne 21. února 1927.

1. Okresní politická správa v Sušicí, k Č. 6394/27

Pan Bohuš Picka, učitel v Sušici:

Schůze okres. pomocné komise bude se konati v pátek dne 25. února 1927 o půl deváté hodině v kanceláři č. 1.

Rada politické správy: Weger v. r. dne 23. února 1927.

2. Okresní politická správa v Sušicí, č. j. 7626/27

Pan Bohuš Picka, učitel v Sušici.

Zprošťuji Vás funkce člena okresní pomocné komise v Sušici, poněvadž dle nouzového regulativu není potřebí, aby v této komisi vyhrazeno bylo zastoupení okresní správní komisi, která na státní podpůrnou akcí žádným způsobem nepřispívá.

V důsledku toho odvolávání i pozvání ke schůzi okresní pomocné komise na den, 25. února t. r.

Rada politické správy: Weger.

Současně s Pickou odvolán byl sice i druhý člen. okr. správní komise z řad rolnictva. Ale je příliš jasno, že tento násilný čin předsedy okresní politické správy v Sušici, nesoucí na sobě všecky stopy vychytralosti toho, kdo jej koncipoval, směřoval k tomu, aby v pomocné komisi ztratili své zastoupení chalupníci i domkáři okresu sušického,tedy vlastně nejpočetnější část poškozených živelními pohromami. Od 25. února zasedá tedy pomocná komise sušická bez zástupců domkářů a jen se zástupci republikánské strany.

Následkem těchto praktik, okresní politické správy jisté nedůstojných, došlo k bouřlivým schůzím protestním, tak v Hrádku. Tedražicícih, Chmelné, Mokrosuku a j. a při nich bylo konstatováno, že rozdělování dál se podle libovůle důvěrníků republikánské strany na schůzích jejich, konaných v hotelu Svatobor v Sušicí za účasti tajemníka republikánské strany a insp. zeměd. rady Mráze, takže hotel Svatobor stal se filiálkou okresní správy politické i okresní komise pomocné, jejíž předseda Dr. Weger usnesení učiněná v hotelu Svatobor sankcionoval.

Stranickost přídělu státní podpory vysvitne z těchto přík1adů:

František Kůs, domkář v Čepicích čp. 10 má 3 ha půdy včetně pachtu a ze své práce živí 11tičlennou rodinu. Jako dělník byl z podpory vyloučen.

Čácha, domkář v Podmoklech, vlastník 3 ha půdy, dostal nejprve peněžitou podporu ze státní akce a mimo to bylo navrženo 375 kg bramborů, Je předním dělníkem v lomu, důvěrníkem republikánské "Domoviny".

Jan Kotba, železniční zřízenec ve V. Chmelné, byl z podpory vyloučen. Živí šest dětí sedmý syn na vojně.

Ant. Zacharda, pens. želez, zřízenec v Čepicích, jehož dcera bere také podporu, jako člen "Domoviny" dostal státní podporu.

Josef Zibar, domkář a zedník v Lešišovech, přídělu nedostal.

Marek Václav, domkář a zedník u dráhy v Čepicích, jako "Domovinář" podporu dostal.

Jan Forejt, hostinský a domkář v M. Chmelné, podpory nedostal.

Frant. Kouba, hostinský a domkář ve V. Chmelné jako organisovaný člen republikánské strany podporu dostal.

Karel Jelínek, domkář a nůšař v Lešišovech, od vánoc kupuje brambory od majitele zbytkového statku Skaly po 100 Kč 1 q, protože udělá do roka několik nůší, podpory nedostal.

Skala, majitel zbytkového statku v Lešišově, který odprodal ze své úrody brambory do lihovaru v Kolinci, podporu (12 q bramborů a 5 q ječmene) dostal.

Darebný Jan, domkář se 3 ha půdy a hostinský v Dobršíně, podpory nedostal.

Mrtka Frant., kovář a domkář v Dobršíně byl odmítnut.

Mirvald Matěj, jeho soused, hostinský a rolník, kupec, nájemce honitby, člen republikánské strany dostal 18 q brambor ověřené klíčivosti.

Jak musí občan potlačovati okresní správu politickou, která je pod republikánským diktátem, svědčí případ Holečkův z Tedražic:

Okresní politické správě v Sušici: Při prohlédnutí rozvrhu naturalií co nouzové podpory bylo shledáno, že v rozvrhu tom nejsou zaneseni občané poškození: Holeček Frant. čp‚ 51 a Hána Josef čp. 55. Sdělte obratem, z jakých důvodů nejsou shora uvedení zaneseni, či byli-li snad opomenuti.

Obecní úřad v Tedražicích 1. března 1927. Podlešák Václav, starosta.

Okresní politická správa v Sušici. 4. března 1927. Č. 9132/27.

Obecnímu úřadu v Tedražicích: Josefa Hánovi bylo dne 24. ledna vyplaceno hotově 1000 Kč (zničený krov a tašky), dostal již podporu přiměřenou a naturalie neobdrží žádné.

Holeček František č.p. 51 jest zednický polír, dobře situovaný, se stálým dobrým výdělkem, existenčně ohrožen není zejména vzhledem k tomu, že má v celku jen malou výměru polí.

Rada politické správy: Weger.

Okresní politická správa v Sušici.

Obecní úřad dopisem ze dne 1. března 1927 dotázal se, proč jsem neobdržel podpory. Na to dostalo se mu dopisem okr. správy politické v Sušici ze 4. března 1927, č. 9132/27, této odpovědi: Holeček Fr. jest zednický polír, dobře situovaný, se stálým dobrým výdělkem, existenčně ohrožen není, zejména vzhledem k tomu, že má v celku jen malou výměru polí.

Na to odpovídám: Když zásada tedy zásada pro všecky a nejen pro některé. Ať tato zásada platí nejen pro organisované členy republikánské strany čsl. venkova a "Domoviny", ale i pro sociální demokraty. Tomas Děkan, rolník mistr kovářský, majitel vili pro výletníky s velkým počtem nájemníků, muž, který vydělává celý podzim a zimu benzinovou mlátičkou, který má skutečně celoroční stálou práci, který dodává pluhy vlastní výroby do družstev hospodářských, jest jistě dobře situovaný se stálým dobrým výdělkem a přece dostal 2175 q brambor přídělem, ač jich sklidil se svých polí přes 80 q a žádal o 3 q ječmene, ač do Sušice prodal přes 10 q ječmene ze své úrody.

Přikládám stavitelské potvrzení, že nejsem polír, ale obyčejný zedník. Od počátku listopadu 1926 do konce března t. r. nevydělávám a mám svou 6tičlennou rodinu vyživiti z výtěžku svých polí. Prosím proto, abych jako řádný občan, který své povinnosti plní, byl také pojat do státní podpůrné akce.

František Holeček, zedník a domkář v Tedražicích čp. 51.

Stavitelská stvrzenka přiložena.

Že komisemi, jednostranně složenými, bylo mnoho drobných zemědělců z podpory vyloučeno, o tom svědčí případ mokrosucký: František Duda, domkář a tesař z. Mokrosuku, živí sedm osob, má 2 ha poli a škoda byla mu na nich odhadnuta na 80%. Protože je sezonní dělník, nedostal ničeho. Podal si proto k okresní politické správě tuto žádost:

Okresní politické správě v Sušici!

Já v úctě podepsaný František Ouda, domkář v Mokrosukách č. 36, žádám o udělení podpory z fondu pro živelní pohromy. Žádost tuto posílám samostatně, neboť jsem byl při rozdělování opomenut úplně. Mokrosuckou odhadní komisí byla škoda na mých pozemcích odhadnuta na 80%. Odhad zaslán zároveň s odhadem obce Mokrosuk, ač poškozené mé pozemky leží v katastru obce Čermné. Náhrady, vlastně podpory sena nedostal ani v Mokrosukách ani v Čermné.

Jelikož jsem chudý domkář, živím četnou rodinu, svého starého otce se synem, ženy matku a sestru těžko sháním sousta do úst, žádám snažně ctěnou politickou správu v Sušici, by dodatečně mně udělením podpory pomohla. Potvrzenku nákupu zimního osiva přikládám.

Znamenám se v úcta Ouda František. V Mokrosukách 15. prosince 1926.

Stvrzuji shora uvedené důvody za pravdivé.

Starosta: Pavlíček.

František Ouda byl okresní pol. správou v Sušici takto odmítnut:

Okresní politická správa v Sušici. 18. prosince 1926-7822.

Dne 22. XII.1926.

Obecnímu úřadu v Mokrosuku.

Ouda není v seznamu v Čermné vůbec, v seznamu v Mokrosuku udána škoda na 150 KČ, tudíž naprosto nepatrná na kterou státní podporu uděliti nelze. Zpravte ho o tom.

Rada politické správy: Weger.

Sedm velmi potřebných mokrosuckých domkářů, živelními pohromami poškozených, nedostalo ničeho. Proto v obecním zastupitelstvu snažil se tentýž Frant. Ouda docíliti, aby dostatečně podělení sedláci dali něco ze svého poškozeným domkářům. Když byl rozhodně odbyt, prohlásil, že příděl, který zatím přece jen obdržel, dá svým nepoděleným sousedům.

Okresní politická správa v Sušicí:

Podepsaný dostal přídělem 375 kg brambor, ačkoliv dříve nebyl mezi poškozené pojat, ačkoliv komise odhadní uznala mu poškození 80% zemědělské úrody a i žádost o náhradu potlučeného žita a zničených brambor a sena byla mu zamítnuta.

Protože u Mokrosuku velice potřebným drobným zemědělcem stala se nespravedlnost a byli ze státní podpory vyloučeni, vzdávám se svého přídělu 375 kg brambor a žádám, aby rovným dílem byli těmito bramborami poděleni:

Jílek Jan, domkář čp. 31, Tesař Karel, domkář čp. 40, Habesberger Josef čp. 32, Beránek Jan čp. 44, Kolářová Alžběta, domkářka čp. 38, Holeček Bartoloměj čp. 33, Pavlíček Lambert domkář čp. 22.

V Mokrosuku 7. března 1927.

Ouda František, domkář čp. 36.

Pro vydávané brambory ověřené klíčivosti museli o všem domkáři z některých osad jeti na hodiny cesty do Kolince nebo Žichovic, Hrádku neb Sušice, což pro ně znamenalo nové výlohy. Proto přes všechen nátlak žádali a trvali mnozí na tom, aby jim pomoc byla vyplacena penězi. Tak resoluce občanů tedražických žádá:

Resoluce

sepsaná dne 1. března 1927 v místnostech obec. úřadu v Tedražicích při schůzi místní pomocné komise a všech interesentů na státní podpoře závislých ohledně živelní pohromy dne 24. Června 1926 a dne 4. července 1926 povodní způsobené.

Po přečtení dopisu zaslaného okresní politickou správou v Sušici ze dne 27 února 1927 č. j. 808 ai 1927 prohlašuji na této schůzi shromáždění občané, že není možné na nátlak okresní pomocné komise v Sušici přijmout navržené brambory, na které musí připlatit 15 Kč za 100 kg ověřených a 5 Kč za 100 kg obyčejných.

Oběžníkem ze dne 7. prosince 1926 č. j. 46248/26 jest uvedeno, že osoby, které zakoupily zimní osivo, obdrží peníz vyplacený hotově, ale musejí předložit kolkované účty jako doklad k okresní správě politické v Sušici.

Ale okresní pomocná komise v Sušici ve své schůzi konané dne 23. prosince 1926 rozhodla 6 proti 2 hlasům soc. dem. zástupců, že se peníz na ozimní osivo hotově vypláceti nebude a že musejí být zakoupeny naturalie, což se také stalo. Dne 25. února 1927 okresní pomocná komise rozhodla bez zástupců strany sociálně demokratické, které z této akce vyloučila, že interesenti musejí naturalie odebrati.

Protož podepsaní interesenti proti tomu proto žádají, aby podpora tato byla vyplacena v hotovosti a sice tak, jak byl oběžníkem čís. 46.248/26 rozvrženo.

Tento přípis podepsán je 45 postiženými malozemědělci tedražickými a svědčí o tom, jak hluboce dotčeno bylo právní cítění lidu na Sušicku i jak neomluvitelně dála se rozdělovací pomocná akce na tomto okrese pod diktátem republikánské strany a pomoci chytristik, státních úřadů naprosto nedůstojných. Z vylíčených okolností je patrno, že v tomto případě nemělo jíti jen o pomoc postiženým živelními pohromami, ač také o výnosný obchod určitých činitelů republikánské strany čsl. venkova na úkor malozemědělců kraje tak hrozně pohromou dotčeného. Je patrno, že nebyly dodrženy sliby dané poslanci i senátorů naší strany s nejvážnějších míst úředních. Úřady politické v tomto smutném případě podlehly nátlaku republikánské strany čsl. venkova a proti všemu právu i primitivním pojmům slušnosti vypudily zástupce drobných zemědělců z pomocné komise, aby hlas nejslabších poškozených na Sušicku nebyl slyšen a oni vydáni na pospas stranické i úřední libovůli. Desetitisíce korun byly tak zbytečně vyplýtvány pod výmluvou o věřené klíčivosti rozdělovaných naturálii, zatím co i nejprostšímu občanu na Sušicku bylo jasno, že hrozné té katastrofy nemělo býti zneužito pro jednostranné zájmy a že v době pohromy, kdy po chalupách na Sušicku stal se domovem nedostatek i bída, není vhodně příležitosti k takovému druhu akcí. Považujeme tento způsob pomoci za omyl tím větší, čím tíže se oněch 50 vagonů bramborů v kraji německobrodském shání. Že je si okresní správa politická své viny vědoma, vysvítá i z toho, že znervosněna nezdarem akce vědomím o špatné jakosti dodaných zemáků a z toho všeho bouřlivou náladou lidu na Sušicku, uchyluje se k šikanám zástupců drobných postižených lidi. Tak je šikanován a četnictvem obtěžován místopředseda obecní pomocné komise František Kadlec z Hrádku pro svou činnost v pomocné akci, již se za své povinností jako důvěrník i místopředseda pomocné komise ujal.

Vzhledem k těžkému pobouření drobných zemědělců na Sušicku, kterým bylo tak těžce dotčeno cítění tisíců občanů tohoto okresu táží se podepsaní:

Ví pan ministr vnitra o tomto krajně nespravedlivém a proti jeho intencím prováděném udělování státní podpory postiženým živelní pohromou na Sušicku?

Jest pan ministr vnitra ochoten učiniti opatření, aby ještě nyní rozdílela se státní pomoc na Sušicku spravedlivě a podle potřeby občanstva postiženého v penězích a nikoli podle stranického diktátu?

Poučí pan ministr vnitra okresní politickou správu v Sušici, která se tak provinila, jaká jsou práva i povinnosti politických úřadů a úředníků?

V Praze 27. března 1927.

Pik, Remeš, V. Beneš,

Brodecký, Bečko, Biňovec, Tomášek, Brožík, Klein, dr. Winter, A. Chalupa, Stivín, Bechyně, Johanis, R. Chalupa, dr. Dérer, inž. Nečas, Srba, Kříž, Karpíšková, Koudelka, dr. Meissner, Prokeš, Hampl.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP