Jakýsi rozbor o československém daňovém
zatíženi jest možný ovšem jen s četnými
výhradami. Opírá se o jediný rok 1922,
který je rokem nejvyššího výnosu
berní, podkladem výpočtů jsou podle
účetních uzávěrek data výnosová
(nikoliv, jak by mělo býti, předpis) a konečně
pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ani pro pozorovaný rok
není úplných dat o výši samosprávných
břemen.
Odhad veškerého daňového břemene
(státního i samosprávného), připadajícího
na jednoho obyvatele pro rok 1922 a vyjádřeného
v papírových korunách, jeví se v celku
takto:
Břemeno | Čechy, Morava, Slezsko | Slovensko a Podkarpatská Rus | Republika |
Státní............, | |||
samosprávné......... | |||
Úhrn... | |||
K tomu dávka z majetku.... | |||
Úhrn... |
Srovná-li se daňové břemeno v měně
papírové s břemenem před válkou,
vycházejí tyto relace:
Zlato: | Index zvýšení u | ||||||||
převod | zlata převedeného | ||||||||
Průměr let 1911-13 | Papírová měna | kursem | indexem | papíru | kursem | indexem | |||
velkoobchodním | životních nákladů | velkoobchodním | životních nákladů | ||||||
Beze zřetele na dávku z majetku: | |||||||||
Čechy, Morava, Slezsko... | 84 | 922 | 144 | 93 | 129 | 1.099 | 172 | 111 | 154, |
Slovensko a Podkarpat. Rus | 50 | 412 | 64 | 42 | 58 | 819 | 128 | 83 | 115, |
Republika... | 75 | 786 | 123 | 80 | 110 | 1.046 | 163 | 106 | 146. |
Se zřetelem k dávce z majetku: | |||||||||
Čechy, Morava, Slezsko... | 84 | 1.051 | 164 | 106 | 147 | 1.254 | 196 | 127 | 175, |
Slovensko a Podkarpat. Rus | 50 | 438 | 68 | 44 | 61 | 871 | 136 | 88 | 122, |
Republika... | 75 | 888 | 139 | 90 | 124 | 1.182 | 184 | 120 | 165. |
To znamená: nynější břemeno,
kdybychom je platili v předválečných
korunách, by činilo 80 K (rubr. 4.), kdežto
předválečné břemeno činilo
75 K, tedy rozdíl 5 K, což se rovná okrouhle
6% zvýšení a s dávkou z majetku 20%.
Převede-li se břemeno daňové na poměry
předválečné pomocí indexu životních
nákladů, činí teď břemeno
110 K, což značí zvýšení
o 46%, s dávkou z majetku 65%.
Ovšem dlužno si uvědomiti, že Slovensko
a Podkarpatská Rus všechny tyto výpočty
a průměry značně strhují. V
Čechách, na Moravě a ve Slezsku činí,
jak ukazuje hořejší přehled, zvýšení
při převodu indexem velkoobchodním 11%, připočte-li
se i dávka z majetku, 27%, při převodu indexem
životních nákladů 54%, s dávkou
z majetku 75%.
Pro celou Československou republiku činí
daňové břemeno 786 Kč, s dávkou
z majetku 888 Kč na hlavu. V roce 1911-1913 bylo daňové
břemeno na území dnešní československé
republiky 75, stouplo tedy o něco více než
10kráte, kdežto ceny velkoobchodního indexu
stouply o málo méně než desetkráte.
Zdálo by se tudíž, že dnešní
zatížení daňové, jsouc převedeno
na předválečné zlaté K, a posuzováno
tudiž jen podle cenové hladiny, jest asi stejně
veliké jako v míru a že tudíž všeobecný
nářek na příliš vysoké
daně jest neoprávněný.
Než není tomu tak, neboť zatížení
daňové nutno měřiti nikoliv indexem
cenovým (násobkem cen), nýbrž indexem
důchodovým (násobkem důchodu).
Spolehlivý obraz o zatížení daňovém,
který přímé daně vykonávají,
lze si z vědeckého hlediska učiniti jen tehdy,
kdyby bylo známo, jakou část svého
volného důchodu odváděli poplatníci
před válkou na daň a jakou odvádějí
nyní. Ježto nemáme ještě ani dat
o osobní dani z přijmu z poválečné
doby a chybí vůbec statistická orientace
o národním důchodu a jmění,
nelze učiniti si číselný obraz o tom,
jakou část národního důchodu
pohlcuje břemeno přímých daní
s přirážkami, než přece jest možno
theoretickou úvahou dospěti k jakémusi úsudku.
Naše hospodářská čísla (ceny, výnosy výroby a důchody) nemají stejné výše. Hladina cen (asi 9násobná) je vyšší, než hladina důchodů, protože poklesla výroba jak po stránce věcné (výroba kvantitativně menši), tak i osobní (invalidita, nemoce jako důsledek strádání ve válce). Kdyby cena zlata byla zůstala stejná, pak poměr k ceně zlata byl by ukazatelem, oč stoupla
celá soustava hospodářských čísel
vůbec (tedy jak ceny, tak výnos výroby a
tak i důchody). Ježto se však i zlato znehodnotilo
(u nás asi o jednu polovinu oproti ceně před
válkou), nemůže vztah naší měny
ke zlatu, t. j. kurs naší koruny, býti výlučným
měřítkem toho, kterak se znásobily
naše důchody. Kdyby naše koruna se znehodnotila
7kráte, nemůžeme souditi z toho při
znehodnocení zlata, že se naše důchody
znásobily průměrně rovněž
jen 7kráte, nýbrž naše důchody
budou o něco vyšší. Ježto však
je pokles naši výroby nesporný, nebude hladina
důchodů taková jako hladina cen a bude ležeti
mezi násobkem podle kursu (7) a násobkem podle cen
(9). Tíživost daní v Československu
je vyjádřena touto poruchou rovnováhy mezi
průměrným násobkem důchodů
a průměrným násobkem daní vůči
stavu před válkou. Daně tlačí
na důchody mnohem tíživěji, nežli
před válkou, nehledě ani k tomu, že
se při více než 7násobném důchodu
a při 9násobných cenách žije
hůře, nežli před válkou.
Tato diagnosa, jež ovšem operuje s průměrem,
povšechně potvrzuje obecné mínění
o příliš tíživém tlaku daňovém
a dala by se ještě hlouběji provésti
a zdůrazniti, kdyby bylo ještě dále
známo, jak je uvnitř státu daňové
břemeno rozvrženo na jednotlivé skupiny poplatníků
a dle jednotlivých daní. Číselné
základy pro zkoumání těchto poměrů
budou dány teprve, až budou známa data o předpisu
a až se umožní jejich vědecký rozbor.
Prozatím dlužno zdůrazniti, že jakýkoliv
celkový průměr v otázce rozvržení
daňového břemene na jednotlivé složky
obyvatelstva anebo poplatnictva nemůže poskytnouti
správného měřítka. Podobně
ani index životních nákladů, získaný
pozorováním spotřeby v domácnostech
úředníků a dělníků
ve starých domech, nemůže býti uplatňován
na poměry jiných vrstev obyvatelstva.
Jakýsi, byť i mlhavý obraz, lze si přece
utvořiti o teritoriálním rozvržení
daňového břemene na jednotlivé země,
při čemž ovšem rozhoduje hospodářská
vyspělost zemí a složení obyvatelstva.
Populační kvota, která je měřítkem
při počítání kvoty na hlavy,
slouží i zde z nouze za pomůcku. Populační
kvota je u Čech menší, než kvota z výnosu
všech daní na tyto země připadající,
u Moravy a Slezska přibližně stejná,
u Slovenska a Podkarpatské Rusi větší.
Nápadné výkyvy jsou u daní přímých,
jež v Čechách a na Moravě převyšují
kvotu populační, ale hluboko stojí pod ní
na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
Stav z r. 1924 | Čechy | Morava | Slezsko | Slovensko | Podk.Rus | Republika |
Populační kvota..... | 48.6 | 19.5 | 5.- | 22.3 | 4.6 | 100 |
Úhrn všech daní státních.. | 63.- | 20.- | 4.7 | 11.3 | 1.- | 100 |
Daně přímé...... | 63.- | 23.8 | 4.3 | 8.4 | 0.5 | 100 |
Daně spotřební..... | 53.2 | 20.- | 7.5 | 17.2 | 2.1 | 100 |
Nesou tudíž Čechy, Morava a Slezsko z přímých
daní 91.1% a ze spotřebních 80.7%.
Ještě nápadněji vysvítá
rozdíl mezi zeměmi českými a Slovenskem
a Podkarpatskou Rusí při porovnání
poměrů nynějších s dobou předválečnou.
K následujícímu přehledu třeba
podotknouti, že podle sčítání
lidu z roku 1910 z obyvatelstva zemí nyní Československých
připadalo na Čechy, Moravu a Slezsko 74.1%, na Slovensko
a Podkarpatskou Rus 25.9%; r. 1922 zněla podobná
procenta 73.4% a 26.6%.
|
|
|
| |
Daně přímé..... | ||||
Daně spotřební... | ||||
Cla........ | ||||
Monopoly..... | ||||
Poplatky, kolky, taxy, daně dopravní | ||||
Dávka z uhlí.... | ||||
Daň z obratu.... |
Kdežto před válkou kvoty daňové
neodchylovaly se přespříliš od kvot
populačních, jeví se na Slovensku a Podkarpatské
Rusi veliká diference při daních přímých,
pravděpodobně asi proto, že finanční
správa včas nemohla předepsati a vybrati
daně přímé a u daně z obratu
asi proto, že způsob zdaňování
je takový, že z výkazů o výnosu
jejím namnoze nelze zjistiti skutečného nositele
této dávky. Samozřejmě nelze prozatím,
dokud nebude přesnějšího materiálu,
z těchto číslic činiti ukvapeně
závěry, že snad Slovensko a Podkarpatská
Rus jsou příliš málo zatíženy
proti ostatním zemím. Nesnáze berní
administrativy, nedostatky v materiálu finanční
statistiky způsobují, že nelze si učiniti
správný obraz o skutečné poplatnosti
obou zemí. Ostatně sám národní
důchod Slovenska a Podkarpatské Rusi je daleko menší,
než zemí českých a kdybychom porovnali
s ním daňové břemeno, pak zatížení
těchto dvou zemí, jest otázkou, objevilo-li
by se v poměru k národnímu důchodu
o mnoho menší než zatížení
Čech, Moravy a Slezska.
Srovnáme-li, kolik připadalo na jednoho obyvatele
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jednak
na Slovensku a v Podkarpatské Rusi před válkou
podle jednotlivých daní a kolik r. 1922 (vše
vyjádřeno v předválečných
korunách, vypočtených převodem pomocí
indexu velkoobchodního), obdržíme tento přehled:
|
|
|
| |
Daně přímé....... | ||||
Daně spotřební...... | ||||
Cla.......... | ||||
Monopoly........ | ||||
Kolky, poplatky atd...... | ||||
Dávka z uhlí...... | ||||
Daň z obratu....... | ||||
Celkem...... | ||||
Celostátní průměr: | předválečný.......56.76 | |||
poválečný.........65.60 |
Přehled tento ukazuje, že rozvrstvení kvot
podle skupin daní je nyní značně jiné
než před válkou.
Pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus, jsou úchylky
kvot dle jednotlivých souborů daní asi hlavně
důsledkem prodlení finanční administrativy
v předpisování a vymáhání
daní.
V podrobnostech se poukazuje na Zprávy Státního
úřadu statistického republiky Československé
ročník VII., č. 9-11 r. 1926, odkud byla
též výše uvedená data čerpána.
1919 | ||||||||
1920 | ||||||||
1921 | ||||||||
1922 | ||||||||
1923 | ||||||||
1924 |
Chceme-li sledovati vývoj kvoty jednotlivé skupiny
berní v rámci všech státních
berní rok od roku, musíme vypustiti rok 1914, kdy
nebylo ještě daně z uhlí. Přistoupí-li
nový ohromný pramen daňový, klesne
procento ostatních, i když jich výnos neklesá.
V letech 1920-1924 činí daně přímé
(daň důchodová a daně výnosové)
22-25%, daně spotřební 12-15%, cla 8-10%,
poplatky, kolky a daně dopravní 16-17%, úhrnem
tyto příjmy 58 až 67% z celého berního
břemene. Daň z uhlí zprvu neobyčejně
významná, klesá ze 16.6% v roce 1920 na 38%
v roce 1924 a klesá ještě později dále
(byla snižována a produkce uhlí klesala); daň
z obratu naopak nabývá na významu a stoupla
z 9 ° v roce 1920 na 18% v roce 1924 (byla v roce 1921 zvýšena
a intensivněji se vybírá). Výnos monopolů
velmi kolísal, rozhodný jest v tom zejména
tabák (přesuny nákupů, změny
cen atd.). Každým způsobem plyne z tohoto přehledu,
že jsou daně přímé (daň
důchodová a daně výnosové)
nejdůležitější skupinou příjmovou
v rámci celkového státního berního
břemene.
Naproti tomu nelze z tohoto přehledu dovoditi, jaký
je poměr v zatížení obyvatelstva daněmi
přímými a nepřímými.
Rozdíl mezi oběma těmito daňovými
skupinami jest z nejspornějších otázek
finančně theoretických. Není zde místa
pro rozbor dogmatický. Stačí si uvědomiti,
čím je odpor proti daním nepřímým
odůvodňován. Uvádí se proti
daním nepřímým, že jsou nespravedlivé,
poněvadž se nevyměřuji podle subjektivní
únosnosti, tedy podle důchodů v poměru
k potřebám rodiny; že tedy zatěžuji
i nejmenší důchody, skytající
jen existenční minimum anebo méně,
že nejsou ani vzhledem k důchodům proporcionální,
poněvadž, má-li na př. jeden poplatník
desetkráte tak veliký důchod jako jiný,
nekonsumuje proto desetkráte tolik cukru a p., takže
je taková daň vlastně opačně
progresivní, postihujíc nižší důchody
vyšším procentem nežli vyšší,
že se vyšší důchody celé nekonsumují,
nýbrž kapitalisují atd. Nejde zde ani o to
rozebírati tyto námitky v podstatě správné,
ale platné podmínečně proto, poněvadž
na jedné straně i některé tak zv.
daně přímé ve své podstatě
jsou daněmi spotřebními (jako na př.
daň činžovní) a pokud běží
o daně nepřímé, záleží
na jich složení a výběru. Výše
zmíněná námitka platná pro
daň z cukru neplatí pro generální
spotřební daň (daň z obratu), poněvadž,
nekonsumuje-li vyšší důchod cukr úměrně
svému důchodu, konsumuje jiné věci.
Záleží na výběru a odstupňování
daně. Pokud se důchod nekonsumuje, nýbrž
kapitalisuje, třeba doplniti daně spotřební
daněmi obchodovými, což se děje. Vůči
námitce, že se děje při daních
nepřímých zdanění důchodu
jednotlivého jen symptomaticky, podle generálního
předpokladu, stojí možnost samočinné
regulace daňové. Finančně psychologické
důvody daňové jsou při daních
nepřímých tak závažné,
že se žádná soustava daňová
nemůže bez těchto daní obejíti.
Avšak námitky proti nepřímým
daním byly zde uvedeny jen proto, abychom seznali, co se
vlastně nepřímými daněmi rozumí,
a tu je patrno, že se jimi rozumí všechny
daně, které zmenšují reálný
důchod, zdražujíce upotřebení
peněžního důchodu. Sem náležejí
formálně všechny daně spotřební,
obchodové, daně výrobní (z uhlí,
dopravy), daň z obratu, cla atd. Prakticky je věc
ovšem jiná. Ona část daní postihujících
výrobu (z uhlí, z obratu, dopravy), která
připadá na výrobu vývozní,
která u nás činí velmi značnou
kvotu celkové výroby, netíží
domácí poplatnictvo. Není jisto, že
cla a spotřební daně zatěžují
jen spotřebu, poněvadž snižují
zisk podnikatelský a kapitálový. Daň
z obratu se musí odváděti i při klesajících
cenách na úkor výnosu podniku. Naproti tomu
neseme v dovozu část cizozemských daní,
některé výnosové daně jsou
vskutku daněmi spotřebními, daň výdělková
a jiné přímé daně se považují
v podniku za režií a i daň z příjmu,
tlačí-li na mzdu nepřiměřeně,
vede k jejímu zvýšení. Důchody
(mzdy) jsou současně součástkou výrobního
nákladu. Tento velký přesunovací proces
posunuje úplně formální rozdíl
přímých a nepřímých
daní, takže by bylo zcela pochybeno vyvozovati z formálních
skupin daňových, uvedených v předchozím
přehledu, jakékoli závěry.
To, co je nesporné, jest, že daně, které
jsou předmětem této kodifikace, činí
asi čtvrtinu veškerého berního státního
břemene a že tudíž běží
o skupinu absolutně i relativně nejdůležitější.
Zajímavé jsou kvoty připadající
na hlavu v číslech zaokrouhlených na celé
koruny.
1919 | ||||||||
1920 | ||||||||
1921 | ||||||||
1922 | ||||||||
1923 | ||||||||
1924 |
Procentuelně stouply přímé daně
padle stavu v r. 1924 vůči r. 1920 o 73.3%, kdežto
nepřímé daně (daně spotřební,
daň z uhlí a daň z obratu) pouze o 26.1%.
Přihlíží-li se k tomu, jak jest zatížen
kapitál (v širším slova smyslu), pak nutno
z daní obchodových (taxy, poplatky, kolky a daně
dopravní) vyloučiti jistou kvotu, a to vzhledem
k tomu, že v této rubrice jsou obsaženy i daně
dopravní alespoň 50%, t. j. polovinou.
Rozdělení berního břemena nabývá
pak jiné tvářnosti:
Rok | ||||||||
1919 | ||||||||
1920 | ||||||||
1921 | ||||||||
1922 | ||||||||
1923 | ||||||||
1924 |
Rok | ||
1920 | ||
1924 |
Procentuelně stouplo v údobí 19201924 zatížení
kapitálu o 67.7% (tedy o něco méně
nežli v tab. 4.), ale přece velmi znač ně
v poměru k nepřímým daním (36.1%).
Data roku 1924 se týkající lze rozděliti
i dle zemí. Sedmý sloupec (a) podává
procenta pro celé území republiky, ale beze
zřetele na dávku z uhlí a na monopoly, jichž
výnos nelze rozděliti na jednotlivé země.
Sloupec 8. (b) značí úhrn pro republiku se
zřetelem na všechny daně, dávky, monopoly
atd.
Daně přímé......... | |||||||
Daně spotřební....... | |||||||
Dávka z uhlí........ | |||||||
Cla............. | |||||||
Monopoly.......... | |||||||
Kolky, poplatky, taxy, daně dopravní.......... | |||||||
Daň z obratu a přepychová. | |||||||
Úhrn... |
Daně přímé......... | ||||||
Daně spotřební....... | ||||||
Daň z uhlí......... | ||||||
Cla............. | ||||||
Monopoly.......... | ||||||
Kolky, poplatky, taxy, daně dopravní.......... | ||||||
Daň z obratu a přepychová. | ||||||
Úhrn... |
O tom poskytují obraz následující
tabulky:
Výtěžek a přírůstkové procento přímých daní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. | ||||||||||||||||
Rok | Daň pozemková | % přírůstku | Daň domovní | % přírůstku | Všeobecná daň výdělková | % přírůstku | Zvláštní daň výdělková | % přírůstku | Daň rentová | % přírůstku | Daň důchodová | % přírůstku | Dávka z tantiem | % přírůstku | Úhrnem | % přírůstku |
1898 | 27,251.118 | 0.6 | 19,459.322 | 3.97 | 12,781.932 | 0.96 | 13,480.320 | 6.1 | 1,758.772 | 6.9 | 10,254.520 | 6.8 | - | 84,985.984 | 3.37 | |
1899 | 27,361.524 | 20,537.990 | 12,293.404 | 19,286.374 | 2,770.618 | 12,352.106 | - | 94,602.016 | ||||||||
1900 | 27,037.119 | 21,096.917 | 12,962 865 | 19,877.127 | 2,896.390 | 13,761.047 | - | 97,631.465 | ||||||||
1901 | 26,742.730 | 22,377.825 | 12,955.925 | 23,041.884 | 3,021.476 | 14,730.018 | - | 102,869.858 | ||||||||
1902 | 25,710.850 | 23,013.415 | 13,376.291 | 21,200.923 | 2,881.108 | 15,548.677 | - | 101,731.264 | ||||||||
1903 | 24,688.007 | 24,130.327 | 13,794.598 | 18,427.551 | 2,873.196 | 15.786.311 | - | 99,699.990 | ||||||||
1904 | 22,987.823 | 24,406.893 | 13,908.670 | 19,193.080 | 2,971.969 | 15,967.678 | - | 99,436.113 | ||||||||
1905 | 23,156.410 | 25,540.291 | 14,152.754 | 19,969.585 | 3,046.529 | 16,319.984 | - | 102,185.553 | ||||||||
1906 | 25,489.207 | 26,267.329 | 14,137.428 | 20,815.780 | 3,178.863 | 17,227.796 | - | 107,116.403 | ||||||||
1907 | 26,349.972 | 27,358.462 | 14,320.206 | 22,613.845 | 3,388.674 | 18,419.775 | - | 112,450.934 | ||||||||
1908 | 25,812.836 | 28,186.844 | 14,387.155 | 26,327.706 | 3,484.451 | 19,795.229 | - | 117,994.221 | ||||||||
1909 | 25,271.245 | 30,056.731 | 14,939.056 | 26,060.484 | 3,928.769 | 23,532.921 | - | 123,789.206 | ||||||||
1910 | 25,392.334 | 30,705.401 | 14,901.248 | 24,221.364 | 4,050.476 | 24,538.671 | - | 123,809.494 | ||||||||
1911 | 23,842.729 | 32,397.516 | 14,617.131 | 24,926.571 | 4,172.995 | 25,914.404 | - | 125,871.346 | ||||||||
1912 | 23,890.770 | 33,108 588 | 14,680.692 | 27,982.758 | 4,639.056 | 30,416.547 | - | 134,718.411 | ||||||||
1913 | 24,905.000 | 34,895.000 | 14,759.000 | 32,753.000 | 4,797.000 | 27,756.000 | - | 139,865.000 | ||||||||
1914 | 23,842.356 | 29.9 | 32,699.810 | 11.7 | 12,991.642 | 42.1 | 31,487.777 | 19.1 | 4,953.141 | 27.4 | 33,560.146 | 49.7 | 444.529 | 53.9 |
139,979.401 | 31.6 |
1915 | 26,272.850 | 34,477.657 | 13,090.556 | 34,269.376 | 5,285.039 | 37,978.322 | 563.431 | 151,936.731 | ||||||||
1916 | 41,872.784 | 35,940.525 | 15,741.365 | 30,628.108 | 6,084.196 | 59,579.532 | 980.529 | 190,827.039 | ||||||||
1917 | 52,041.489 | 41,113.267 | 28,083.736 | 52,156.535 | 10,383.245 | 126,728.905 | 1,710.462 | 312,217.639 | ||||||||
1918 | 67,905.288 | 50,967.803 | 52,970.193 | 63,420.669 | 13,067.348 | 168,412.867 | 2,497.686 | 419,241.854 | ||||||||
1919 | 69,500.418 | 1.5 | 56,773.325 | 1.1 | 64,950.921 | 20.4 | 71,806.603 | 25.5 | 14,527.530 | 29.4 | 220,630.385 | 33.5 | 2,745.019 | 35.8 | 500,934.201 | 25.4 |
1920 | 111,021.084 | 54,380.333 | 136,136.723 | 91,368.339 | 21,011.058 | 358,523.708 | 6,295.801 | 778,737,046 | ||||||||
1921 | 161,158.120 | 43,380.147 | 190,934.860 | 173,776.544 | 39,650.339 | 622,112.397 | 13,047.145 | 1.244,059.552 | ||||||||
1922 | 107,088.500 | 42,197.965 | 180,851.360 | 217,923 266 | 51,208.955 | 663,341.290 | 18,635.250 | 1.281.246.586 | ||||||||
1923 | 107.777.113 | 47,208.681 | 193,702.866 | 197,017.771 | 58,235.534 | 673,866.709 | 18,509.302 | 1.296,317.976 | ||||||||
1924 | 105,361.295 | 51,075.877 | 210,908.711 | 235,943.774 | 68,844.050 | 995,180.054 | 16,100.147 | 1.683,413.908 | ||||||||
1925*) | 76,069.491 | 60,467.975 | 197,793.386 | 280,525.712 | 68.201.462 | 1.247,462.844 | 17,255.708 | 1.947,776.578 |
Do počtu vzaty jsou pouze přímě daně,
s kterými možno počítati i pro budoucnost,
vynechána byla tudíž daň válečná
a daň z vyššího služného,
které byly již zrušeny.
Přírůstkové procento bylo vypočítáno
podle formulky p = 100 n-1 (odmocnina(an/a)-1, při čemž
jest a = počátečné platbě v
1. roce, an = konečné platbě v n - roce,
tučná číslice značí
plus, číslice v závorce mínus.
Období, pro které bylo procento přírůstkové
vypočteno, jsou tři: doba mírová (1898-1914),
doba války (1914-1918) a doba poválečná
(1919-1925).
Poněvadž se od 1. července 1921 vykazuje válečná
přirážka společně se státní
daní, zahrnují veškeré sloupce počínajíc
rokem 1916 státní daň s válečnou
přirážkou, pokud se k té oné
dani vybírá.
*) Účetní závěrka za rok 1925
nedošla dosud ze Slezska; proto vzata data, Slezska se týkajíce,
z měsíčních výkazů.
1919 | 1920 | 1921 | 1922 | 1923 | 1924 | 1925 | ||
1 | Daň pozemková................ | 71,714.761 | 113,650.526 | 164,671.206 | 109,314.246 | 109,260.883 | 105,361.295 | 76,069.491 |
2 | Domovní daň (třídní, činžovní a 5%ní)..... | 56,753.843 | 54,717.472 | 44,065.549 | 42,225.873 | 47,078.085 | 51,075.877 | 60,467.975 |
3 | Všeobecná daň výdělková.......... | 64,844.964 | 136,053.095 | 190,431.545 | 181,664.293 | 193,411.737 | 210,908.711 | 197,793.386 |
4 | Výdělková daň podniků veřejně účtujících.. | 71,806.101 | 91,181.510 | 176,364.486 | 218,442.899 | 196,818.115 | 235,943.774 | 280,525.712 |
5 | Daň rentová................. | 14,507.842 | 21,004.697 | 38,519.950 | 48,074.136 | 58,371.227 | 68,844.050 | 68,201.462 |
6 | Daň důchodová (z příjmu).......... | 215,758.589 | 348,802.255 | 597,439.183 | 544,200.604 | 664,933.204 | 995,180.054 | 1.247,462.844 |
7 | Dávka z tantiem............... | 2,748.572 | 6,295.799 | 13,091.548 | 18,598.357 | 18,500.341 | 16,100.147 | 17,255.708 |
úhrnem 1-7.... | 498,134.672 | 771.705.354 | 1.224,583.467 | 1.162,520.408 | 1.288,373.592 | 1.683,413.908 | 1.947,776.578 | |
1 | Daň pozemková............... | 29,015.308 | 28,829.278 | 29,106.105 | 22,680.391 | |||
2 | Domovní daň (třídní a činžovní)....... | 8,036.387 | 10,777.296 | 13,512.456 | 12,827.123 | |||
3 | Zárobková daň................ | 41,205.576 | 46,844.671 | 36,771.896 | 27,441.775 | |||
4 | Výdělková daň podniků veřejně účtujících.. | 18,605.457 | 25,326.201 | 21,683.273 | 24,177.450 | |||
5 | Státní dôchodková přirážka, pokud se vybírala | 3,720.690 | 1,881.422 | 1,081.844 | 663.457 | |||
6 | Báňská daň.................. | 435.578 | 634.645. | 405.572 | - 156.356 | |||
Úhrn sumárně knihovaných daní.. | 40,710.599 | 63,214.111 | 116,916.050 | 101,018.996 | 114,293.513 | 102,561.146 | 87,633.840 | |
7 | Výdělková daň z podomních obchodů..... | 1.059 | 11.657 | 5.385 | 26.693 | 50.978 | 19.857 | 32.445 |
8 | Daň rentová a úroková............. | 2,925.849 | 3,654.347 | 6,797.618 | 12,237.189 | 13,708.606 | 15,257.998 | 16,135.985 |
9 | Daň důchodová (z příjmu) a daň z majetku, pokud se tato daň vybírala........... | 5,336.717 | 10,289.138 | 25,171.022 | 29,808.776 | 42,903.946 | 52,111.779 | 76,785.960 |
Úhrnem 1-9.. | 48,974.224 | 77,169.253 | 148,890.075 | 143,091.654 | 170,957.043 | 169,950.780 | 180,588.230 | |
Dohromady a)+b)... | 547,108.896 | 848,874.607 | 1.373,473.542 | 1.305,612.062 | 1.459,330.635 | 1.853.364.688 | 2.128,364.808 |
*) Účetní závěrky za rok 1925
nedošly dosud ze Slezska a z Podkarpatskéé
Rusi. Užito tedy dat, těchto zemí se týkajících,
z měsíčních výkazů.