Jakýsi rozbor o československém daňovém zatíženi jest možný ovšem jen s četnými výhradami. Opírá se o jediný rok 1922, který je rokem nejvyššího výnosu berní, podkladem výpočtů jsou podle účetních uzávěrek data výnosová (nikoliv, jak by mělo býti, předpis) a konečně pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ani pro pozorovaný rok není úplných dat o výši samosprávných břemen.

Odhad veškerého daňového břemene (státního i samosprávného), připadajícího na jednoho obyvatele pro rok 1922 a vyjádřeného v papírových korunách, jeví se v celku takto:

BřemenoČechy, Morava, Slezsko Slovensko a Podkarpatská RusRepublika
Státní............,
748
371
647,
samosprávné.........
174
41
139.
Úhrn...
922
412
786.
K tomu dávka z majetku....
129
26
102.
Úhrn...
1.051
438
888.

Srovná-li se daňové břemeno v měně papírové s břemenem před válkou, vycházejí tyto relace:

    Zlato:Index zvýšení u
    převod zlata převedeného
 Průměr let

1911-13

Papírová měnakursem indexempapíru kursemindexem
    velkoobchodnímživotních nákladů   velkoobchodním životních nákladů
  Beze zřetele na dávku z majetku:    
Čechy, Morava, Slezsko...84 92214493 1291.099172 111154,
Slovensko a Podkarpat. Rus50 4126442 58819128 83115,
Republika...75786 12380110 1.046163106 146.
           
  Se zřetelem k dávce z majetku:      
Čechy, Morava, Slezsko...84 1.051164106 1471.254196 127175,
Slovensko a Podkarpat. Rus50 4386844 61871136 88122,
Republika...75888 13990124 1.182184120 165.

To znamená: nynější břemeno, kdybychom je platili v předválečných korunách, by činilo 80 K (rubr. 4.), kdežto předválečné břemeno činilo 75 K, tedy rozdíl 5 K, což se rovná okrouhle 6% zvýšení a s dávkou z majetku 20%. Převede-li se břemeno daňové na poměry předválečné pomocí indexu životních nákladů, činí teď břemeno 110 K, což značí zvýšení o 46%, s dávkou z majetku 65%.

Ovšem dlužno si uvědomiti, že Slovensko a Podkarpatská Rus všechny tyto výpočty a průměry značně strhují. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku činí, jak ukazuje hořejší přehled, zvýšení při převodu indexem velkoobchodním 11%, připočte-li se i dávka z majetku, 27%, při převodu indexem životních nákladů 54%, s dávkou z majetku 75%.

Pro celou Československou republiku činí daňové břemeno 786 Kč, s dávkou z majetku 888 Kč na hlavu. V roce 1911-1913 bylo daňové břemeno na území dnešní československé republiky 75, stouplo tedy o něco více než 10kráte, kdežto ceny velkoobchodního indexu stouply o málo méně než desetkráte.

Zdálo by se tudíž, že dnešní zatížení daňové, jsouc převedeno na předválečné zlaté K, a posuzováno tudiž jen podle cenové hladiny, jest asi stejně veliké jako v míru a že tudíž všeobecný nářek na příliš vysoké daně jest neoprávněný.

Než není tomu tak, neboť zatížení daňové nutno měřiti nikoliv indexem cenovým (násobkem cen), nýbrž indexem důchodovým (násobkem důchodu).

Spolehlivý obraz o zatížení daňovém, který přímé daně vykonávají, lze si z vědeckého hlediska učiniti jen tehdy, kdyby bylo známo, jakou část svého volného důchodu odváděli poplatníci před válkou na daň a jakou odvádějí nyní. Ježto nemáme ještě ani dat o osobní dani z přijmu z poválečné doby a chybí vůbec statistická orientace o národním důchodu a jmění, nelze učiniti si číselný obraz o tom, jakou část národního důchodu pohlcuje břemeno přímých daní s přirážkami, než přece jest možno theoretickou úvahou dospěti k jakémusi úsudku.

Naše hospodářská čísla (ceny, výnosy výroby a důchody) nemají stejné výše. Hladina cen (asi 9násobná) je vyšší, než hladina důchodů, protože poklesla výroba jak po stránce věcné (výroba kvantitativně menši), tak i osobní (invalidita, nemoce jako důsledek strádání ve válce). Kdyby cena zlata byla zůstala stejná, pak poměr k ceně zlata byl by ukazatelem, oč stoupla

celá soustava hospodářských čísel vůbec (tedy jak ceny, tak výnos výroby a tak i důchody). Ježto se však i zlato znehodnotilo (u nás asi o jednu polovinu oproti ceně před válkou), nemůže vztah naší měny ke zlatu, t. j. kurs naší koruny, býti výlučným měřítkem toho, kterak se znásobily naše důchody. Kdyby naše koruna se znehodnotila 7kráte, nemůžeme souditi z toho při znehodnocení zlata, že se naše důchody znásobily průměrně rovněž jen 7kráte, nýbrž naše důchody budou o něco vyšší. Ježto však je pokles naši výroby nesporný, nebude hladina důchodů taková jako hladina cen a bude ležeti mezi násobkem podle kursu (7) a násobkem podle cen (9). Tíživost daní v Československu je vyjádřena touto poruchou rovnováhy mezi průměrným násobkem důchodů a průměrným násobkem daní vůči stavu před válkou. Daně tlačí na důchody mnohem tíživěji, nežli před válkou, nehledě ani k tomu, že se při více než 7násobném důchodu a při 9násobných cenách žije hůře, nežli před válkou.

Tato diagnosa, jež ovšem operuje s průměrem, povšechně potvrzuje obecné mínění o příliš tíživém tlaku daňovém a dala by se ještě hlouběji provésti a zdůrazniti, kdyby bylo ještě dále známo, jak je uvnitř státu daňové břemeno rozvrženo na jednotlivé skupiny poplatníků a dle jednotlivých daní. Číselné základy pro zkoumání těchto poměrů budou dány teprve, až budou známa data o předpisu a až se umožní jejich vědecký rozbor. Prozatím dlužno zdůrazniti, že jakýkoliv celkový průměr v otázce rozvržení daňového břemene na jednotlivé složky obyvatelstva anebo poplatnictva nemůže poskytnouti správného měřítka. Podobně ani index životních nákladů, získaný pozorováním spotřeby v domácnostech úředníků a dělníků ve starých domech, nemůže býti uplatňován na poměry jiných vrstev obyvatelstva.

Jakýsi, byť i mlhavý obraz, lze si přece utvořiti o teritoriálním rozvržení daňového břemene na jednotlivé země, při čemž ovšem rozhoduje hospodářská vyspělost zemí a složení obyvatelstva. Populační kvota, která je měřítkem při počítání kvoty na hlavy, slouží i zde z nouze za pomůcku. Populační kvota je u Čech menší, než kvota z výnosu všech daní na tyto země připadající, u Moravy a Slezska přibližně stejná, u Slovenska a Podkarpatské Rusi větší. Nápadné výkyvy jsou u daní přímých, jež v Čechách a na Moravě převyšují kvotu populační, ale hluboko stojí pod ní na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Stav z r. 1924Čechy MoravaSlezskoSlovensko Podk.RusRepublika
Populační kvota.....48.6 19.55.-22.3 4.6100
Úhrn všech daní státních.. 63.-20.-4.7 11.31.-100
Daně přímé...... 63.-23.84.3 8.4 0.5100
Daně spotřební..... 53.220.-7.5 17.22.1100

Nesou tudíž Čechy, Morava a Slezsko z přímých daní 91.1% a ze spotřebních 80.7%.

Ještě nápadněji vysvítá rozdíl mezi zeměmi českými a Slovenskem a Podkarpatskou Rusí při porovnání poměrů nynějších s dobou předválečnou. K následujícímu přehledu třeba podotknouti, že podle sčítání lidu z roku 1910 z obyvatelstva zemí nyní Československých připadalo na Čechy, Moravu a Slezsko 74.1%, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 25.9%; r. 1922 zněla podobná procenta 73.4% a 26.6%.

 
Čechy, Morava
Slezsko
Slovensko
Podkarp. Rus
 
před válkou

(1911-1913)
po válce

(r. 1922)
před válkou

(1911-1913)
po válce

(r. 1922)
Daně přímé.....
77.3
90.1
22.7
9.9
Daně spotřební...
79.4
79.3
20.6
20.7
Cla........
90.7
87.2
9.3
12.8
Monopoly.....
81.1
81.8
18.9
18.2
Poplatky, kolky, taxy, daně dopravní
74.8
81.-
25.2
19.-
Dávka z uhlí....
-
76.8
-
23.2
Daň z obratu....
-
90.9
-
9.1

Kdežto před válkou kvoty daňové neodchylovaly se přespříliš od kvot populačních, jeví se na Slovensku a Podkarpatské Rusi veliká diference při daních přímých, pravděpodobně asi proto, že finanční správa včas nemohla předepsati a vybrati daně přímé a u daně z obratu asi proto, že způsob zdaňování je takový, že z výkazů o výnosu jejím namnoze nelze zjistiti skutečného nositele této dávky. Samozřejmě nelze prozatím, dokud nebude přesnějšího materiálu, z těchto číslic činiti ukvapeně závěry, že snad Slovensko a Podkarpatská Rus jsou příliš málo zatíženy proti ostatním zemím. Nesnáze berní administrativy, nedostatky v materiálu finanční statistiky způsobují, že nelze si učiniti správný obraz o skutečné poplatnosti obou zemí. Ostatně sám národní důchod Slovenska a Podkarpatské Rusi je daleko menší, než zemí českých a kdybychom porovnali s ním daňové břemeno, pak zatížení těchto dvou zemí, jest otázkou, objevilo-li by se v poměru k národnímu důchodu o mnoho menší než zatížení Čech, Moravy a Slezska.

Srovnáme-li, kolik připadalo na jednoho obyvatele v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jednak na Slovensku a v Podkarpatské Rusi před válkou podle jednotlivých daní a kolik r. 1922 (vše vyjádřeno v předválečných korunách, vypočtených převodem pomocí indexu velkoobchodního), obdržíme tento přehled:

 
Čechy, Morava,

před válkou

(1911-1913)
Slezsko po válce

(r. 1922)
Slovensko, před válkou

(1911-1913)
Podkarp. Rus po válce

(r. 1922)
Daně přímé.......
13.35
16.72
11.16
5.08
Daně spotřební......
24.51
7.74
18.10
5.56
Cla..........
6.66
8.28
1.94
3.34
Monopoly........
9.24
7.91
6.13
4.85
Kolky, poplatky atd......
7.35
11.54
7.03
7.44
Dávka z uhlí......
-
8.71
-
7.25
Daň z obratu.......
-
14.85
-
4.10
Celkem......
61.11
75.75
44.36
37.62
Celostátní průměr: předválečný.......56.76
 poválečný.........65.60

Přehled tento ukazuje, že rozvrstvení kvot podle skupin daní je nyní značně jiné než před válkou.

Pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus, jsou úchylky kvot dle jednotlivých souborů daní asi hlavně důsledkem prodlení finanční administrativy v předpisování a vymáhání daní.

V podrobnostech se poukazuje na Zprávy Státního úřadu statistického republiky Československé ročník VII., č. 9-11 r. 1926, odkud byla též výše uvedená data čerpána.

b) Přímé daně v rámci všech státních berní.

Percentuelní kvoty z celého státního berního břemene.

Rok
Daně přímé
Daně spotřební
Cla
Monopoly
Poplatky,taxy,kolky,daně dopravní
Daň z uhlí
Daň z obratu a přepychu
Úhrn
1919
38.8
21.1
8.2
12.6
19.3
-
-
100.0
1920
22.3
15.2
7.5
12.3
16.9
16.6
9.2
100.0
1921
21.1
13.1
8.9
7.1
16.7
17.5
15.6
100.0
1922
20.8
10.9
10.6
10.8
15.9
12.7
18.3
100.0
1923
22.0
11.8
9.7
15.8
16.4
6.6
17.7
100.0
1924
25.6
12.1
10.2
12.9
17.2
3.8
18.2
100.0

Chceme-li sledovati vývoj kvoty jednotlivé skupiny berní v rámci všech státních berní rok od roku, musíme vypustiti rok 1914, kdy nebylo ještě daně z uhlí. Přistoupí-li nový ohromný pramen daňový, klesne procento ostatních, i když jich výnos neklesá. V letech 1920-1924 činí daně přímé (daň důchodová a daně výnosové) 22-25%, daně spotřební 12-15%, cla 8-10%, poplatky, kolky a daně dopravní 16-17%, úhrnem tyto příjmy 58 až 67% z celého berního břemene. Daň z uhlí zprvu neobyčejně významná, klesá ze 16.6% v roce 1920 na 38% v roce 1924 a klesá ještě později dále (byla snižována a produkce uhlí klesala); daň z obratu naopak nabývá na významu a stoupla z 9 ° v roce 1920 na 18% v roce 1924 (byla v roce 1921 zvýšena a intensivněji se vybírá). Výnos monopolů velmi kolísal, rozhodný jest v tom zejména tabák (přesuny nákupů, změny cen atd.). Každým způsobem plyne z tohoto přehledu, že jsou daně přímé (daň důchodová a daně výnosové) nejdůležitější skupinou příjmovou v rámci celkového státního berního břemene.

Naproti tomu nelze z tohoto přehledu dovoditi, jaký je poměr v zatížení obyvatelstva daněmi přímými a nepřímými. Rozdíl mezi oběma těmito daňovými skupinami jest z nejspornějších otázek finančně theoretických. Není zde místa pro rozbor dogmatický. Stačí si uvědomiti, čím je odpor proti daním nepřímým odůvodňován. Uvádí se proti daním nepřímým, že jsou nespravedlivé, poněvadž se nevyměřuji podle subjektivní únosnosti, tedy podle důchodů v poměru k potřebám rodiny; že tedy zatěžuji i nejmenší důchody, skytající jen existenční minimum anebo méně, že nejsou ani vzhledem k důchodům proporcionální, poněvadž, má-li na př. jeden poplatník desetkráte tak veliký důchod jako jiný, nekonsumuje proto desetkráte tolik cukru a p., takže je taková daň vlastně opačně progresivní, postihujíc nižší důchody vyšším procentem nežli vyšší, že se vyšší důchody celé nekonsumují, nýbrž kapitalisují atd. Nejde zde ani o to rozebírati tyto námitky v podstatě správné, ale platné podmínečně proto, poněvadž na jedné straně i některé tak zv. daně přímé ve své podstatě jsou daněmi spotřebními (jako na př. daň činžovní) a pokud běží o daně nepřímé, záleží na jich složení a výběru. Výše zmíněná námitka platná pro daň z cukru neplatí pro generální spotřební daň (daň z obratu), poněvadž, nekonsumuje-li vyšší důchod cukr úměrně svému důchodu, konsumuje jiné věci. Záleží na výběru a odstupňování daně. Pokud se důchod nekonsumuje, nýbrž kapitalisuje, třeba doplniti daně spotřební daněmi obchodovými, což se děje. Vůči námitce, že se děje při daních nepřímých zdanění důchodu jednotlivého jen symptomaticky, podle generálního předpokladu, stojí možnost samočinné regulace daňové. Finančně psychologické důvody daňové jsou při daních nepřímých tak závažné, že se žádná soustava daňová nemůže bez těchto daní obejíti.

Avšak námitky proti nepřímým daním byly zde uvedeny jen proto, abychom seznali, co se vlastně nepřímými daněmi rozumí, a tu je patrno, že se jimi rozumí všechny daně, které zmenšují reálný důchod, zdražujíce upotřebení peněžního důchodu. Sem náležejí formálně všechny daně spotřební, obchodové, daně výrobní (z uhlí, dopravy), daň z obratu, cla atd. Prakticky je věc ovšem jiná. Ona část daní postihujících výrobu (z uhlí, z obratu, dopravy), která připadá na výrobu vývozní, která u nás činí velmi značnou kvotu celkové výroby, netíží domácí poplatnictvo. Není jisto, že cla a spotřební daně zatěžují jen spotřebu, poněvadž snižují zisk podnikatelský a kapitálový. Daň z obratu se musí odváděti i při klesajících cenách na úkor výnosu podniku. Naproti tomu neseme v dovozu část cizozemských daní, některé výnosové daně jsou vskutku daněmi spotřebními, daň výdělková a jiné přímé daně se považují v podniku za režií a i daň z příjmu, tlačí-li na mzdu nepřiměřeně, vede k jejímu zvýšení. Důchody (mzdy) jsou současně součástkou výrobního nákladu. Tento velký přesunovací proces posunuje úplně formální rozdíl přímých a nepřímých daní, takže by bylo zcela pochybeno vyvozovati z formálních skupin daňových, uvedených v předchozím přehledu, jakékoli závěry.

To, co je nesporné, jest, že daně, které jsou předmětem této kodifikace, činí asi čtvrtinu veškerého berního státního břemene a že tudíž běží o skupinu absolutně i relativně nejdůležitější.

Zajímavé jsou kvoty připadající na hlavu v číslech zaokrouhlených na celé koruny.

Rok
Daně přímé
Daně spotřební
Cla
Monopoly
Poplatky,taxy,kolky,daň dopravní
Daň z uhlí
Daň z obratu a přepychu
Úhrn
1919
56 Kč
31 Kč
12 Kč
18 Kč
28 Kč
-
-
145 Kč
1920
90 "
61 "
30 "
49 "
68 "
67 Kč
37 Kč
402 "
1921
133 "
83 "
56 "
45 "
105 "
111 "
99 "
632 "
1922
134 "
71 "
69 "
70 "
103 "
82 "
118 "
647 "
1923
129 "
69 "
56 "
92 "
96 "
38 "
103 "
583 "
1924
156 "
74 "
62 "
79 "
104 "
23 "
111 "
609 "

Procentuelně stouply přímé daně padle stavu v r. 1924 vůči r. 1920 o 73.3%, kdežto nepřímé daně (daně spotřební, daň z uhlí a daň z obratu) pouze o 26.1%.

Přihlíží-li se k tomu, jak jest zatížen kapitál (v širším slova smyslu), pak nutno z daní obchodových (taxy, poplatky, kolky a daně dopravní) vyloučiti jistou kvotu, a to vzhledem k tomu, že v této rubrice jsou obsaženy i daně dopravní alespoň 50%, t. j. polovinou.

Rozdělení berního břemena nabývá pak jiné tvářnosti:

Rok
Daně přímé včetně 50% tax,poplatků atd.
Daně spotřební
Cla
Monopoly
Taxy, poplatky, kolky a daně dopravní(50%)
Daň z uhlí
Daň z obratu a přepychu
Celek
1919
48.5
21.1
8.2
12.6
9.6
-
-
100
1920
30.8
15.2
7.5
12.3
8.4
16.6
9.2
100
1921
29.5
13.1
8.9
7.1
8.3
17.5
15.6
100
1922
28.8
10.9
10.6
10.8
7.9
12.7
18.3
100
1923
30.2
11.8
9.7
15.8
8.2
6.6
17.7
100
1924
34.2
12.1
10.2
12.9
8.6
3.8
18.2
100

Kvoty připadající na hlavu obyvatelstva v číslech zaokrouhlených na celé koruny činí:

Rok
Přímé daně včetně 50% tax, poplatků atd.
Daně spotřební, daň z uhlí, daň z obratu a přepychu
1920
124
165
1924
208
208

Procentuelně stouplo v údobí 19201924 zatížení kapitálu o 67.7% (tedy o něco méně nežli v tab. 4.), ale přece velmi znač ně v poměru k nepřímým daním (36.1%).

Data roku 1924 se týkající lze rozděliti i dle zemí. Sedmý sloupec (a) podává procenta pro celé území republiky, ale beze zřetele na dávku z uhlí a na monopoly, jichž výnos nelze rozděliti na jednotlivé země. Sloupec 8. (b) značí úhrn pro republiku se zřetelem na všechny daně, dávky, monopoly atd.

Rozvrstvení úhrnů na jednotlivé daně a dávky.

Skupiny
Čechy
Morava
Slezsko
Slovensko
Podk. Rus
Republika
      
a)
b)
Daně přímé.........
30.8
36.6
28.1
22.8
15.5
30.7
25.6
Daně spotřební.......
12.3
14.6
23.3
22.2
29.8
14.6
12.1
Dávka z uhlí........
-
-
-
-
-
-
3.8
Cla.............
13.7
6.4
20.7
10.7
10.9
12.3
10.2
Monopoly..........
-
-
-
-
-
-
12.9
Kolky, poplatky, taxy, daně dopravní..........
19.7
21.9
6.0
28.6
29.8
20.6
17.2
Daň z obratu a přepychová.
23.5
20.5
21.9
15.7
14.0
21.8
18.2
Úhrn...
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0

Rozvrstvení skupin na jednotlivé země podává tento obraz:

Skupiny
Čechy
Morava
Slezsko
Slovensko
Podk. Rus
Republika
Daně přímé.........
63.0
23.8
4.3
8.4
0.5
100.0
Daně spotřební.......
53.2
20.0
7.5
17.2
2.1
100.0
Daň z uhlí.........
-
-
-
-
-
100.0
Cla.............
70.7
10.6
8.-
9.8
0.9
100.0
Monopoly..........
-
-
-
-
-
100.0
Kolky, poplatky, taxy, daně dopravní..........
60.3
21.2
1.4
15.6
1.5
100.0
Daň z obratu a přepychová.
67.7
18.8
4.7
8.1
0.7
100.0
Úhrn...
63.0
20.0
4.7
11.3
1.0
100.0

c) Výtěžek přímých daní od poslední jich kodifikace.

O tom poskytují obraz následující tabulky:

Výtěžek a přírůstkové procento přímých daní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
RokDaň pozemková % přírůstkuDaň domovní % přírůstkuVšeobecná daň výdělková % přírůstkuZvláštní daň výdělková % přírůstkuDaň rentová % přírůstkuDaň důchodová % přírůstkuDávka z tantiem % přírůstkuÚhrnem % přírůstku
189827,251.118








0.6
19,459.322








3.97
12,781.932








0.96
13,480.320








6.1
1,758.772








6.9
10,254.520








6.8
- 84,985.984








3.37
189927,361.524 20,537.990 12,293.404  19,286.374 2,770.618 12,352.106  -  94,602.016 
190027,037.119 21,096.917 12,962 865  19,877.127  2,896.390 13,761.047  -  97,631.465 
190126,742.730 22,377.825 12,955.925  23,041.884  3,021.476 14,730.018  -  102,869.858 
190225,710.850 23,013.415 13,376.291  21,200.923  2,881.108 15,548.677  -  101,731.264 
190324,688.007 24,130.327 13,794.598  18,427.551 2,873.196 15.786.311  -  99,699.990 
190422,987.823 24,406.893 13,908.670  19,193.080 2,971.969 15,967.678  -  99,436.113 
190523,156.410 25,540.291 14,152.754  19,969.585 3,046.529 16,319.984  -  102,185.553 
190625,489.207 26,267.329 14,137.428  20,815.780 3,178.863 17,227.796  -  107,116.403 
190726,349.972 27,358.462 14,320.206  22,613.845 3,388.674 18,419.775  -  112,450.934 
190825,812.836 28,186.844 14,387.155  26,327.706 3,484.451 19,795.229  -  117,994.221 
190925,271.245 30,056.731 14,939.056  26,060.484 3,928.769 23,532.921  -  123,789.206 
191025,392.334 30,705.401 14,901.248  24,221.364 4,050.476 24,538.671  -  123,809.494 
191123,842.729 32,397.516 14,617.131  24,926.571 4,172.995 25,914.404  -  125,871.346 
191223,890.770 33,108 588 14,680.692  27,982.758 4,639.056 30,416.547  -  134,718.411 
191324,905.000 34,895.000 14,759.000  32,753.000 4,797.000 27,756.000  -  139,865.000 
191423,842.356

29.9
32,699.810

11.7
12,991.642

42.1
31,487.777

19.1
4,953.141

27.4
33,560.146

49.7
444.529

53.9
139,979.401

31.6
1915 26,272.850  34,477.657 13,090.556  34,269.376 5,285.039 37,978.322  563.431 151,936.731 
191641,872.784 35,940.525 15,741.365  30,628.108 6,084.196 59,579.532  980.529 190,827.039 
191752,041.489 41,113.267 28,083.736  52,156.535 10,383.245 126,728.905  1,710.462 312,217.639 
191867,905.288 50,967.803 52,970.193  63,420.669 13,067.348 168,412.867  2,497.686 419,241.854 
191969,500.418


1.5
56,773.325


1.1
64,950.921


20.4
71,806.603


25.5
14,527.530


29.4
220,630.385


33.5
2,745.019


35.8
500,934.201


25.4
1920111,021.084 54,380.333 136,136.723  91,368.339 21,011.058 358,523.708  6,295.801 778,737,046 
1921161,158.120 43,380.147 190,934.860  173,776.544 39,650.339 622,112.397  13,047.145 1.244,059.552 
1922107,088.500 42,197.965 180,851.360  217,923 266 51,208.955 663,341.290  18,635.250 1.281.246.586 
1923107.777.113 47,208.681 193,702.866  197,017.771 58,235.534 673,866.709  18,509.302 1.296,317.976 
1924105,361.295 51,075.877 210,908.711  235,943.774 68,844.050 995,180.054  16,100.147 1.683,413.908 
1925*)76,069.491 60,467.975 197,793.386  280,525.712 68.201.462 1.247,462.844  17,255.708 1.947,776.578 

Do počtu vzaty jsou pouze přímě daně, s kterými možno počítati i pro budoucnost, vynechána byla tudíž daň válečná a daň z vyššího služného, které byly již zrušeny.

Přírůstkové procento bylo vypočítáno podle formulky p = 100 n-1 (odmocnina(an/a)-1, při čemž jest a = počátečné platbě v 1. roce, an = konečné platbě v n - roce, tučná číslice značí plus, číslice v závorce mínus.

Období, pro které bylo procento přírůstkové vypočteno, jsou tři: doba mírová (1898-1914), doba války (1914-1918) a doba poválečná (1919-1925).

Poněvadž se od 1. července 1921 vykazuje válečná přirážka společně se státní daní, zahrnují veškeré sloupce počínajíc rokem 1916 státní daň s válečnou přirážkou, pokud se k té oné dani vybírá.

*) Účetní závěrka za rok 1925 nedošla dosud ze Slezska; proto vzata data, Slezska se týkajíce, z měsíčních výkazů.

a) Výtěžek přímých daní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Položka
Druh daní
v roce
  1919 192019211922 1923 19241925
1Daň pozemková................ 71,714.761113,650.526 164,671.206109,314.246 109,260.883 105,361.29576,069.491
2Domovní daň (třídní, činžovní a 5%ní)..... 56,753.84354,717.472 44,065.54942,225.87347,078.085 51,075.87760,467.975
3Všeobecná daň výdělková.......... 64,844.964136,053.095 190,431.545181,664.293193,411.737 210,908.711197,793.386
4Výdělková daň podniků veřejně účtujících.. 71,806.10191,181.510 176,364.486218,442.899196,818.115 235,943.774280,525.712
5Daň rentová................. 14,507.842 21,004.697 38,519.95048,074.136 58,371.227 68,844.05068,201.462
6Daň důchodová (z příjmu).......... 215,758.589348,802.255 597,439.183544,200.604664,933.204 995,180.0541.247,462.844
7 Dávka z tantiem............... 2,748.5726,295.799 13,091.54818,598.35718,500.341 16,100.147 17,255.708
 úhrnem 1-7.... 498,134.672771.705.3541.224,583.467 1.162,520.4081.288,373.592 1.683,413.9081.947,776.578
b) Výtěžek přímých dani na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
1Daň pozemková...............     29,015.30828,829.278 29,106.105 22,680.391
2Domovní daň (třídní a činžovní).......   8,036.387 10,777.29613,512.456 12,827.123 
3Zárobková daň................   41,205.576 46,844.671 36,771.896 27,441.775 
4Výdělková daň podniků veřejně účtujících..   18,605.457 25,326.201 21,683.273 24,177.450 
5Státní dôchodková přirážka, pokud se vybírala   3,720.690 1,881.4221,081.844 663.457 
6 Báňská daň..................   435.578 634.645.405.572- 156.356  
 Úhrn sumárně knihovaných daní.. 40,710.59963,214.111 116,916.050101,018.996114,293.513 102,561.14687,633.840
7Výdělková daň z podomních obchodů..... 1.05911.657 5.385 26.69350.97819.857 32.445
8Daň rentová a úroková............. 2,925.8493,654.347 6,797.61812,237.18913,708.606 15,257.99816,135.985
9Daň důchodová (z příjmu) a daň z majetku, pokud se tato daň vybírala........... 5,336.71710,289.138 25,171.02229,808.77642,903.946 52,111.77976,785.960
 Úhrnem 1-9..48,974.224 77,169.253148,890.075 143,091.654170,957.043169,950.780 180,588.230
 Dohromady a)+b)...547,108.896 848,874.6071.373,473.542 1.305,612.0621.459,330.635 1.853.364.6882.128,364.808

*) Účetní závěrky za rok 1925 nedošly dosud ze Slezska a z Podkarpatskéé Rusi. Užito tedy dat, těchto zemí se týkajících, z měsíčních výkazů.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP