Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Přechodné ustanovení § 28 zákona ze dne 28. prosince 1911, č. 242 ř. z., platného v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, se pozměňuje takto:

1. novým stavbám, přístavbám, nástavbám a přestavbám (§ 1, čís. 1, až 5., cit. zák.), které se stavebně dokončí v létech 1926 až 1935, poskytuje se úplné osvobození od domovní daně činžovní a třídní na dobu

a) 20 let, byla-li na stavbu povolena podpora podle ustanovení § 99, odst. 1., čís. 1., 3. a 4.,

b) 35 let, nebyla-li taková podpora povolena;

2. stavbám domů s malými byty (§ 10 cit. zák.) poskytuje se úplné osvobození od domovní daně činžovní a třídní, byly-li začat. v roce 1925 nebo později a stavebně dokončeny nejdéle do konce roku 1935, na dobu

a) 25 let, byla-li na stavbu povolena podpora podle ustanovení § 99, odst. 1., čís. 3. a 4.,

b) 40 let, nebyla-li taková podpora povolena.

(1) Ustanovení § 29 zák. čl. VI/1909 ve znění zák. čl. LIII/1912, platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, rozšiřuje se v tom směru, že stavbám tam uvedeným poskytuje se úplné osvobozené od domovní daně činžovní a třídní podle § 135, čís. 1.

(2) Stavbám domů s malými byty, vyhovují-li podmínkám § 135, čís. 2., poskytuje se úplné osvobození od domovní daně činžovní a třídní podle § 135, čís. 2.

Jinak zůstávají ustanovená zákona čís. 242/1911 ř. z., a zák. čl. VI/1909 ve znění zák. čl. LIII/1912 nedotčena.

(1) Úpravám celých budov dosud neobytných nebo neobytných částí budov k účelům obývacím, provedeným v r. 1926 až 1934, poskytuje se úplné osvobození od domovní daně činžovní a třídní na dobu 20 let.

(2) Nadřízený úřad finanční může však na žádost z důvodů zvláštního zřetele hodných povoliti stejné osvobození též výše uvedeným úpravám, které byly provedeny v r. 1924 a 1925; žádost budiž podána u úřadu, který určí prováděcí nařízení, do tří měsíců po počátku jeho účinnosti.

Osvobození od státní daně činžovní a třídní zahrnuje v sobě na stejnou dobu též osvobození ode všech přirážek k těmto daním, jakož i od obecních dávek vybíraných na podkladě nájemného (nájemní hodnoty), s výjimkou těch, které mají povahu poplatků za zvláštní výhody nebo plnění se strany obcí a jich podniků.

Převody stavebních:parcel, uskutečněné v letech 1925 až 1934, jichž bylo nebo bude do tří let po nabytí pozemku použito v plné výměře podle stavebních řádů přípustné ke stavbám v §§ 135 a 136 uvedeným, jsou osvobozeny od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí. Byla-li dávka již zaplacena, jest ji bez úroků vrátiti.

Osvobození převodů stavebních parcel uskutečněných v letech 1920 až 1924 od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí pozbudou platnosti, nebude-li pozemků použito v plné výměře podle stavebních řádů přípustné ke stavbám uvedeným v §§ 135 a 136 do konce roku 1927.

(1) Převádí-li úplatně stavební sdružení, které bylo ministerstvem sociální péče uznáno za obecně prospěšné, dokončenou stavbu, na kterou byla udělena podpora, podle ustanovení hlavy páté tohoto oddílu na svoje členy, nebo převádí-li takovou stavbu obec, okres nebo župa na čekatele, jest tento převod osvobozen od poplatku převodního.

(2) Stejné osvobození přísluší oprávněnému podnikateli staveb pro první úplatný převod v době pěti let a jinému stavebníku pro první úplatný převod v době tří let od dokončení stavby, na kterou byla udělena podpora podle ustanovení hlavy páté tohoto oddílu.

(3) Jde-li o přístavbu nástavbu nebo částečnou přestavbu, jest osvobozena ta část hodnoty celé budovy, o níž se prokáže, že připadá na tuto částečnou stavbu.

(4) Ustanovení odst. 1. jest užíti obdobně také, převádějí-li se úplatně stavby domu s malými byty, na které byla udělena podpora podle zákonů čís. 281/1919 a čís. 92/1920 Sb. z. a n.

Ustanovení § 142, odst. 2. a 3., jest použíti obdobně i na novostavby a úplné přestavby domů, začaté po vyhlášení tohoto zákona a dokončeného konce roku 1935 bez podpory podle ustanovení hlavy páté, jde-li o stavby domů s malými byty podle ustanovení § 96.

(1) Převádějí-li se stavby, na něž se osvobození podle §§ 142 a 143 vztahuje, společně se stavbami, na něž se toto osvobození nevztahuje, platí toto:

1. jsou-li všechny stavby podrobeny jen domovní dani činžovní, vyšetří se hodnota staveb, na něž se osvobození vztahuje, tím způsobem, že se hodnota všech převedených staveb rozdělí podle poměru celoroční, třeba s nesplatné daně činžovní, připadající jednak na stavby, na něž se osvobození vztahuje, jednak na stavby ostatní;

2. jsou-li všechny stavby podrobeny jen domovní dani třídní nebo domovní dani činžovní a třídní, vyšetří se hodnota staveb, na něž se osvobození vztahuje, způsobem uvedeným pod čís. 1., při tom se však za základ položí sazby domovní daně třídní, které připadají na tyto stavby podle katastru;

3. nelze-li ustanovení čís. 1. a 2. použíti, vyšetří se hodnota staveb, na něž se osvobození vztahuje soudním odhadem (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi úředním odhadem), jejž jest povinen dáti na své útraty provésti poplatník, leč by se dříve s finanční správou o hodnotě dohodl;

4. ustanovení čís. 1. až 3. platí bez zřetele k tomu, zdali a jak byla hodnota staveb společně převedených mezi s mluvními stranami rozdělena.

(2) Ustanovení odstavec 1., čís. 3. a 4., platí obdobně i tenkráte, jde-li o přístavbu, nástavbu nebo částečnou přestavbu, jakož i převádějí-li se stavby, na něž se osvobození vztahuje, společně s jinými nemovitostmi, které nejsou stavbami.

Od poplatků j sou dále osvobozeny:

1. dluhopisy a knihovní zápisy; týkající se přímých zápůjček Státního bytového fondu podle § 100, zápůjček tímto fondem podle § 106 zaručených, zápůjček, k nimž byl poskytnut příspěvek podle § 114 a záloh podle § 122;

2. úvěrní listiny, dluhopisy a knihovní zápisy týkající se úvěru a zápůjček na provedení stavby, které knihovním pořadím předcházejí zápůjčkám uvedeným pod čís. 1.;

3. listiny o záruce a příspěvcích Státním bytovým fondem podle §§ 106, 114 a 121 poskytovaných;

4. kvitance o úplném nebo částečném zaplacení zápůjček, od poplatků osvobozených.

(1) Po dobu účinnosti ustanovení tohoto oddílu pobývají s obmezením podle § 157 účinnosti předpisy všech stavebních řádů a statutů, pokud j sou nahrazeny ustanoveními této hlavy o úlevách. Povinnost stavebních úřadů hájiti v mezích předpisů stavebních řádů a statutů zájmy veřejné se nemění.

(2) Po dobu účinnosti této hlavy nepůsobí § 106, pokud se týká zřizování nových obytných budov, ležících zcela mimo obvod obce, a staveb nad propůjčenými důlními měrami, pak § 25, odstavec 2., a § 102, odstavec 7., stavebního řádu pro Slezsko ze dne 2. června 1883, čís. 26 z. z.

(3) Stavebním úřadem pro řízení a rozhodování o stavbách nad propůjčenými důlními měrami jest i ve Slezsku obec. Ke každé stavební komisi o stavbě nad důlními měrami musí býti zváni kromě ostatních interesentů také majitel důlního pole, zástupce revírního horního úřadu, a nemá-li obec svého technického úředníka, kvalifikovaného jako stavitel nebo stavební inženýr, i státní stavební technik příslušné okresní politické správy.

(1) Na pozemcích, jež nebyly pojaty do polohových plánů, a v obcích, které neopatřily si polohových plánů, lze stavěti, byly-li pozemky bud právoplatně parcelovány, anebo byla-li pro ně, pokud jsou i jinak k zastavění způsobilé, určena právoplatně čára stavební a úroveň, a dá-li se pro stavby takto vznikající dosíci v souvislosti se zastavěnými čtvrtěmi snadné, nepříliš nákladné a třebas jen prozatímní komunikace, jejíž udržovací náklady nebudou požadovány ad obce, nýbrž budou jinak zabezpečeny.

(2) Ti, kdo hodlají žádati za vyvlastnění pozemku podle hlavy I, tohoto oddílu, mají právo žádati, aby jim bylo s podmínkou, že vyvlastnění bude právoplatně povoleno, dáno povolení k parcelaci, anebo byla sdělena stavební čára a úroveň, aniž musí prokazovati svolení vlastníka pozemku. Vlastník má v řízení před úřady povolanými k rozhodovaní podle stavebních řádů nebo statutů postavení strany.

(1) Žádosti za povolení stavební buďtež stavebními úřady rozhodnuty nejdéle do 14 dnů.

(2) Nevydá-li stavební úřad rozhodnutí v předepsané lhůtě, provede řízení a rozhodne s konečnou platností k žádosti strany na náklad obce zemský politický úřad, který musí zachovati stejnou lhůtu.

(3) Pokud tento zákon mluví o obcích a stavebních úřadech obecních, platí ustanovení jeho i o městech se zvláštními statuty.

(4) Stížnosti při stavbách podle tohoto zákona povolovaných jest podati nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí prvé instance u ní k zemskému úřadu politickému, který svými stavebními orgány (§ 158) jest povinen rozhodnouti ve 14 dnech po předložení stížnosti instancí prvou.

(5) Obec jest povinna stížnost u ní podanou předložiti do 14 dnů zemskému politickému úřadu.

Do tří dnů po doručení stavebního povolení jest staveb-ní úřad prvé stolice povinen vytýčiti stavební čáru a stanoviti úroveň nebo vydati žadateli k tomu potřebné pomůcky, dotýká-li se stavba čar uličních nebo silnice. Jinak tak učiniti může na nebezpečí a náklad obce stavebník, přibera oprávněného technického znalce.

(1) Za konstruktivní provedení, bezpečnou obyvatelnost a zdravotní nezávadnost ručí před úřady stavební živnostník, zodpovědný podle dnešních platných řádů.

(2) Stabilita stavebního-projektu předloženého k úřadnímu schválení za účelem povolení stavby budiž doložena řádnými výpočty podle předpisů o přípustném zatížení konstrukcí stavebních a dovoleném namáhání hmot.

(1) Každý dům budiž stavebním celkem pro sebe s vlastními zdmi štítovými.

(2) Volba stavebních hmot jest ponechána volnému uvážení stavebníka, nesmí však býti na újmu trvanlivosti a vzhledu budovy i jejího okolí. Krytí slamou při souvislých stavbách není dovoleno.

(1) Domy obytné mohou býti povoleny o pěti patrech, ač-li to není závadné z ohledu veřejných, anebo pravoplatné zastavovací podmínky jinak neustanovují; světlou výšku lze snížiti v nich pro místnosti obytné a pracovní až na 2 m 60 cm, podkroví až na 2 m 40 cm.

(2) Pokud platné stavební řády a statuty obmezují výšku obytných domů jiným způsobem než přípustným počtem pater, zůstávají taková ustanovení nezkráceně v platnosti.

V podkrovních bytech dovoluje se zatížení podlahy pouze 150 kg na 1 m² a lze užíti vazných trámů jako stropnic, při čemž budiž účelně a vhodně bráněno šíření požáru.

(1) Klosety přípustno zřizovati v koupelnách, jsou-li tyto z předsíně přístupny a přímo větrány.

(2) Tam, kde není soustavné kanalisace, dovolena jest dočasně soustava žumpová.

V domcích rodinných netřeba zřizovati schodiště i chodby ohnivzdorné a uzavřené. Jich šířky i výšky mohou uchylovati se od předpisů dosavadních stavebních řádů a statutů.

Zřizování chodníků a dvorů dlážděných jest na žádost stavebníka odročiti na dobu pozdější.

(1) Ustanovení předchozích paragrafů této hlavy vztahují se jen na stavby obytných domů, které se provádějí s podporou pode ustanovení hlavy páté, a na stavby, pro které se stavebník dožaduje úlev padle této hlavy.

(2) Kdo nechce užíti úlev této hlavy, je povinen provésti stavbu podle předpisů stavebních řádů nebo statutů.

(3) Na stavby obytných domů, prováděné s podporou podle ustanovení hlavy páté, jest vždy užíti ustanovení §§ 148 a 149; ke stavební komisi o nich musí obec zváti jako stavebního znalce stavitele nebo stavebního inženýra, nemá-li sama technického úředníka stejně kvalifikovaného. Ustanovení § 146, odst. 3., jest užíti na všechny stavby nad propůjčeným:i důlními měrami, vyjímajíc stavby státní a zemské (§ 102, odst. 1., stav. řádu pro Slezska ze dne 2. června 1883, čís. 26 z. z.).

(4) Pro jiné stavby zůstávají v platnosti předpisy stavebních řádů a statutů.

(1) Stavby podle ustanovení hlavy páté podporované podřizují se evidenci, ústřednímu dozoru a rozhodování ministerstva veřejných prací a ministerstva sociální péče.

(2) Při zemských politických správách v Praze, Brně (pro Moravu) a v Opavě (pro Slezsko), dále při úřadě ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě (pro Slovensko) a při civilní správě v Podkarpatské Rusi v Užhorodě (pro Podkarpatskou Rus) zřízená zvláštní oddělení pro stavební ruch rozhodují o stavbách, stížnostech a stavebních záležitostech dle tohoto zákona vůbec prováděných a posuzovaných jako konečná a výlučná instance odvolací. Těmto úřadům náleží ovšem povinnost uložená stavebním úřadům, aby v mezích stavebních řádů a statutů hájily zájmy veřejné.

(3) Jde-li o porušení ustanovení této hlavy neb ohrožený veřejný nebo státní zájem, jest přípustna mimořádná stížnost na ministerstvo veřejných prací.

Oddělením pro stavební ruch náleží, aby vhodnou organisací práce, výroby stavebních hmot a jiných stavebních potřeb, jakož i organisací stavebního podnikání napomáhala k rychlé, účelné a hospodárné výstavbě obytných a jiných ve veřejném zájmu nutných budov.

(1) Oddělení pro stavební ruch mohou od majitelů, uschovatelů nebo výrobců stavebních hmot a jiných k provedení stavby nutných potřeb tyto předměty kdykoliv požadovati, když je zřejmo, že jsou udržovány z ohledů spekulačních, a mohou před svým rozhodnutím učiniti opatření, aby předměty byly zabezpečeny.

(2) Aby opatřiti mohla stavební hmoty a jiné k provedení stavby nutné potřeby, mají též právo kdykoli prohlížeti všechny podniky, které vyrábějí, dodávají nebo dopravují stavební hmoty anebo jiné k provedení stavby nutné potřeby, šetříce ústavního zákona. ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n.

Přednosty oddělení pro stavební ruch v Praze, Brně, Opavě, Bratislavě a Užhorodě jmenuje vláda z úředníků zemských a státních. Ostatní personál přiděluje zemský politický úřad.

Rozhodnutí, jež oddělení pro stavební ruch v druhé instanci učiní, jest vydávati stranám jménem zemského politického úřadu, který jest povinen rozhodnouti do 14 dnů.

Působnost zemského politického úřadu podle §§ 148, 161 a 162 vykonává na Slovensku úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska, v Podkarpatské Rusi civilní správa.

(1) Úmluvy, které směřují ke společnému stanovení nepřiměřených cen za stavební hmoty a dovoz jejich, jsou zakázány.

(2) Ustanovení obsažená ve smlouvách o dodání stavebních hmot, jimiž se určují ceny, zakládající se na úmluvách uvedených v odst. 1., jsou neplatná.

Reversy vydané podle článku I, odst. 2., zákona ze dne 15. dubna 1919, čís. 211 Sb. z. a n., a zákona ze dne 23. května 1919, čís. 277 Sb. z. a n., pozbývají závaznosti.

Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto oddílu.

Ustanovení oddílu I. a III. nabývají účinnosti dnem vyhlášení, ustanovení oddílu II. dnem 1. ledna 1928.

Zákon čís. 48/1925 Sb. z. a n. platí do 31. prosinec 1927 s těmito změnami a doplňky:

1. znění ustanovení § 1, odst. 2., čís. 6. a 8., zákona čís. 48/1925 Sb. z. a n. nahrazuje se s účinností od 30. dne po vyhlášení tohoto zákona zněním ustanovení § 21, odst. 2., čís. 6. a 8., tohoto zákona;

2. s účinností ode dne vyhlášení tohoto zákona nevztahuje se zákon čís. 48/1925 Sb. z. a n. na byty a místnosti uvedené v § 51, odst. 1., čís. 4., tohoto zákona a na smlouvy nájemní a podnájemní uvedené v § 51, odst. 1., čís. 6., tohoto zákona, a platí ustanovení § 56 tohoto zákona i pro obor působnosti zákona čís. 48/1925 Sb. z. a n.

Ustanovení oddílu II. pozbudou účinnosti dnem 31. prosince 1934 a ustanovení hlavy druhé a sedmé oddílu III. dnem 31. prosince 1935.

Provedením tohoto zákona pověřují se ministři sociální péče, financí, spravedlnosti a veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.