Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Ve všeobecných poznámkách a v části jednající o správním úřednictva bylo poukázáno na obtíže řešení otázky převodu zaměstnanců do nových platů. Tyto vývody platí obdobně více méně i pro převod ostatních zaměstnanců do nových platů.

Základní myšlenkou ustanovení o převodu do nových platů jest snaha, aby zaměstnanci obdrželi služné, jehož by.dosáhli, kdyby byl na ně uplatněn nový systém od počátku jejich služby.

Převádějí se tedy zaměstnanci zásadně podle celkové dosavadní započítatelné (započtené) služební doby a na základě hodnostní třídy dosažené jmenováním.

S tímto principem možno vystačiti všude tam, kde převádějí se zaměstnanci do jediné platové stupnice. Tam, kde jest nutno zaměstnance vzhledem k jeho postávaní ve vyšší hodnostní třídě převésti do vyšší platové stupnice, jejíž místo podle tohoto zákona lze obdržeti pauze povýšením (u úředníků a důstojníků vojenských a četnických), jest nutno, pokud není odůvodněn převod přímo do odpovídající platové stupnice, konstruovati dvojí resp. trojí převod, a to první převod podle služební doby do služného příslušné nejnižší platové stupnice a druhý, případně třetí převod podle tohoto služného do nejblíže vyšší, případně z této platové stupnice podle služného v ní určeného do další platové stupnice. Tento způsob převodu se stanoví u úředníků skupin C D E jmenovaných do VIII. hodnostní třísly a u kapitánů, štábních kapitánů a u majorů na místech II. a III. služební třídy. Pokud jde o úředníky a důstojníky jmenované do VII. a vyšší hodnostní třídy, provádí se převod přímo na služné 5. a vyšší platové stupnice.

Způsobem svrchu naznačeným se dosáhne, že všichni úředníci jmenovaní do VIII. a vyšší hodnostní třídy a všichni důstojníci od kapitána nahoru obdrží plat o jednu platovou stupnici nižší, nežli odpovídá podle budoucí systemisace jejich hodnostní třídě, tento postup je odůvodněn tím, že dosud není provedena nová systemisace míst, kterou bude nutno přizpůsobiti skutečné potřebě. Tím bude aspoň schematicky opraven také stav, který nastal, jak již v úvodu bylo uvedeno, rychlejším postupem, nepřiměřeným povyšováním úředníků do vyšších tříd nikoli ze služebních důvodů, nýbrž za účelem nápravy nedostačujících platů.

To, co bylo řečeno o převodu úředníků a důstojníků, platí také o převodu státních učitelů.

Naproti tomu u soudců, vysokoškolských profesorů, státních profesorů, zřízenců, vojenských a četnických gážistů mimo služební třídy jest převod do nových platů proto výhodnější, že se převádějí do nových platů definitivně, a to hned na služné odpovídající jejich celkové započítatelné služební době, příp. u vysokoškolských profesorů na služné odpovídající jejich nynějšímu platu. Té vysvětluje se tím, že jde zde o převedení do jediné platové stupnice.

U soudců a profesorů se služebním postavení odůvodňujícím zařadění do platové stupnice s funkčním služným bude ovšem převedení dvojí, v obou případech však vždy definitivní, pokud ovšem nenastane postup propůjčením místa ve vyšší platové stupnici, který však není druhou etapou platové úpravy a převedení do nových platů, jako jest tomu u úředníků a důstojníků. Znamená tudíž převod do nových platů pro soudce, vysokoškolské profesory, státní profesory, zřízence a vojenské , četnické gážisty mimo služební třídy výhodu oproti úředníkům a důstojníkům, u nichž druhá etapa převedení záviseti bude od nové systemisace míst.

K lepšímu porozumění ustanovení o převodu do nových platů e připojuje na konci tabulka XI A), obsahující praktické příklady sestavené podle skutečných případů, tabulka B) obsahující vysvětlivky k ním, a konečně C) pomocná převodní tabulka.

Vzhledem k poměrně vysokému násobku předválečného platu u požitků ve vyšších rodinných třídách byl by při převodu do nových platů vyrovnávací přídavek na dosavadní požitky poměrně vysoký, takže by se zaměstnanci při dalším zvýšeni služného dostalo po delší dobu jen menších částek postupových.

Aby tento nepříznivý účinek byl zmírněn, přiznávají se přídavky na děti, a to na každé třetí až šesté nezaopatřené dítě všem zaměstnancům převedeným do nových platů, kteří obdrží služné 33.600 Kč neb služné nižší. Přídavek tento se snižuje, jakmile služné zaměstnanců, jímž přídavek byl přiznán, přestoupí tuto částku a to stejně jako vyrovnávací přídavek až do úplného zániku.

Dosavadní požitky zřízenců ve vyšších rodinných třídách činí ještě větší násobek předválečného platu než u úředníků. Osnova snaží se, aby u zřízenců ani ve vyšších rodinných třídách nenastalo snížení požitků, dokud nesníží se počet dětí, na něž zřízenec má dnes drahotní přídavky, a chce se proto podle možnosti vyvarovati vyrovnávacích přídavků. Toho dociluje zejména tím, že přiznává zřízencům převedeným do nových platů, jakož i vojenským a četnickým gážistům mimo služební třídy vyjímajíc četnické vrchní strážmistry - velitele stanic - převedeným do nových platů zvláštní doplňovací přídavek.

Pokud jde o vyrovnávací přídavek, poukazuje se k tomu, co bylo uvedeno ve "všeobecných poznámkách".

Ustanovení odst. 1. určuje pojem započítatelné (započtené) služební doby ve smyslu převodních ustanovení. Pojem tento nesluší však zaměňovati se započítatelnou služební dobou pro zvýšení: služného bodle tohoto zákona.

Zaokrouhlení rozhodné doby pro stanovení výše služného má za účel přizpůsobiti počátek postupových lhůt termínům stanoveným v § 141.

Podle ustanovení prvé věty tohoto paragrafu sluší posuzovati zaměstnance, kteří na základě svého jmenovacího dekretu mají nárok na časový postup podle určité postupové skupiny, i když svým předběžným vzděláním nevyhovují podmínce předepsaného předběžného vzdělání pro tuto skupinu.

Ustanovení toto se pojímá do návrhu v zájmu zaměstnanců samotných, aby vyřizováni jich převodu do nových platů bylo urychleno.

Bylo nutno pamatovati na otázku převodu do nových platů při reaktivaci a při povolání vojenského gážisty ve výslužbě k činné službě v míru, případně vojenského gážisty v záloze k činné službě, poněvadž by jinak nastaly nesrovnalosti mezi těmito osobami a zaměstnanci v činné službě, kteří budou převedeni do nových platů.

Výhoda, jež se poskytuje úředníkům, kterým byl propůjčen charakter vyšší hodnostní třídy, jest zajisté plně odůvodněna.

Ustanovení o zařazení převedených úředníků na služební místa jsou putna jednak v zájmu úředníků (odst. 1. §u 202), jednak v zájmu účelného obsazení nových systemisovaných míst.

Bylo nutno pamatovati na, možnost, aby byly podle dosavadních ustanovení, která jinak se zrušují, vyřízeny případy započtení v den účinnosti zákona projednávané a dosud právoplatně nevyřízené.

Ustanovením tohoto paragrafu se odstraňují pochybnosti, které se dosud vyskytovaly při otázce, o niž jde.

Provedení platové úpravy navržené pro soudce nabylo by možné, kdyby nebyla zároveň rozšířena platnost všech ustanovení organisačního zákona č. 217/1896 ř. z. také na území Slovenska a Podkarpatské Rusi, zejména ustanovení o funkcích, které mají význam pro systemisaci míst v platových stupnicích funkčního služného. Z toho důvodu se navrhuje nové znění odstavce prvého § 2 zákona č. 270/1920 Sb. z. a n., při čemž se zároveň opravují nesprávné citace zákonů něm obsažené.

Nový systém poskytuje rámec, v němž budou upraveny poměry ostatních státních zaměstnanců uvedených v § 210. U podniků a ústavu, kde v nižších oborech služby, obdobných službě zřízenecké a podúřednické se vyskytuje daleko více kategorii jež těžko lze pro účel honorování výkonu sloučiti ve tři stupnice zřízenecké, bude nutno na tuto okolnost vzíti poměřený zřetel.

Zákon stanoví dále, že také veškeré služební řády, upravující poměry zaměstnanců státních podniků podle zásad, na nichž jest vybudován tento zákon, musí býti schváleny vládou. Toto ustanovení jest nutné v zájmu nezbytné jednotnosti a úměrnosti v úvahu přicházejících úprav. Při tom netřeba sdíleti obavy, že by snad tímto opatřením byla zatěžována potřebná hybnost a volnost, kterou předpokládá provedení zák. č. 404/1922 Sb. z. a n. o obchodním hospodaření ve státních podnicích, neboť jde u o stanovení základních norem, v jichž rámci bude míti podnik dosti volnosti, aby vyhověl dané potřebě.

Profesoři theologických učilišť diecésních mají dosud podle zákona č. 1891920 Sb. z. a. n. nárok na platy profesorů státních středních škol IX. hodn. tř. a.na časový postup těmto profesorům zaručený, jakož i na jiné výhody (převzetí daní, služebních tax atd.).

Návrh přizpůsobuje dosavadní stav novému systému. Ustanovení o míře učebné povinnosti vyplývá z platové úpravy v tomto paragrafu navrhované.

Podobně jako v zákonech ze dne 21. prosince 1921, č. 495 Sb. z. a n. a 22. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., pamatuje se i v tomto návrhu na úpravu obdobných poměrů zaměstnanců veřejnoprávních korporací územních i zájmových. Jde tu o veřejnoprávní korporace a ústavy, jež své potřeby - obdobně jako stát - kryjí povinnými příspěvky a u nichž tedy úprava platových poměrů jejich zaměstnanců má přímý nebo nepřímý vliv na zatížení obyvatelstva veřejnými břemeny, na vývoj národního hospodářství a na vývoj cese vztahovati také na osoby, které vlastně měly býti již do kance roku 192 v důsledků cenových poměrů. Jest tudíž nutno, aby v platových poměrech zaměstnanců státu a zaměstnanců takovýchto veřejnoprávních korporací a ústavů byla určitá jednotnost a úměrnost. Již citované zákony z roku 1921 a 1922 stanovily, že platové a služební poměry zaměstnanců veřejnoprávních korporací a ústavů mají býti uvedeny, pokud byly vyšší, na míru obdobných poměrů služebních a platových nároků a práv státních zaměstnanců, neberouce dotyčným korporacím a ústavům samozřejmě volnost, aby šly v úpravě platových poměrů svých zaměstnanců i pod míru platů státních zaměstnanců, pokud to uznají za nutné zejména z důvodů finančních. Jest známo, že příslušná ustanovení citovaných zákonů nebyla dosud přesně provedena a že zůstala tedy nadparita zaměstnanců těchto korporací v ohledu platovém nad státními zaměstnanci. Tuto okolnost nelze přehlížeti nyní, kdy podle navrhované úpravy má se dostati zaměstnancům značných výhod. Jalo nelze na jedné straně odpírati veřejnoprávním korporacím a ústavům právo, aby, když jde o příznivější úpravu, poskytly obdobnou úpravu i svým zaměstnancům, tak zase na druhé straně nutno žádati alespoň, alby nyní došla k provedení zásad, které vytkly si již citované zákony z r. 1921 a 1922. Nesmí proto ani úprava, kterou by řečené korporace a ústavy provedly podle obdoby navrhované opravy pro státní zaměstnance a vůbec jakákoli změna dosavadní úpravy platových a služebních poměrů zaměstnanců těchto korporací a ústavů, býti v žádném směru příznivější pro jejich zaměstnance. Aby tohoto cíle bylo dosaženo, stanoví se ve čtvrtém odstavci příslušné garancie.

Ustanovením druhého a třetího odstavce má se ulehčiti provedení korporacím, které § 19 zákona č. 394/1922 Sb. z. a n. do účinnosti zákona neprovedly, vychází se ve značné míře vstříc tím, že upouští se od požadavku, aby platy jich zaměstnanců byly sníženy zpětně od 1. ledna 1923 a umožňuje jim tak provedení zásady v tomto paragrafu vyjádřené bez materielní újmy zaměstnanců pro dobu minulou. Vládě dává se zmocnění, aby ve výjimečných případech povalila odchylky.

Korporacemi a ústavy ve smyslu §u 19 zákona č. 394/1922 Sb. z. a.n., sluší rozuměti ony veřejnoprávní korporace a ústavy, pro které zákonné předpisy stanoví povinné členství a právo předpisovati svým členům příspěvky pro úhradu svých potřeb.

V druhém odstavci se uvádějí příkladmo zákonné předpisy, které účinnosti navrhovaného zákona mají pozbýti platnosti. Děje se tak za tím účelem, aby byly odstraněny veškeré pochybnosti, které dosud při všeobecných úpravách vznikaly, pokud jde o platnost starších předpisů.

Při tom však se výslovně ponechávají v platnosti:

1. Předpisy těchto zákonů týkající se nároku na odpočivné a zaopatřovací platy a jejich výměry, pokud neodporují tomuto zákonu,

2. předpisy, jichž se tento zákon dovolává, pokud vztahuje jejich platnost na poměry jím upravované.

K předpisům ad 1. uvedeným náležejí zejména ustanovení § 9 zák. č. 167/1898 ř. z., § 9 zák., č. 175/1898 ř. z, čl. IV. §§ 1, 3 a 4 zák.. č, 3/1907, § 12 zák. č. 78/1919 Sb. z. a n., §§ 8 a 13 zák. č. 275/1919 Sb. z. a n., § 5 zák.. č. 78/1919 Sb. z. a n.

Ad 2.: sem patří předpisy a vyloučení a odkladu postupu do vyšších platů (časového postupu a postupu do vyššího stupně služného) a předpisy o výplatě služebních požitků v měsíčních předem splatných lhůtách prvého dne každého měsíce a o výplatě místního přídavku. Vyhlášení těchto předpisů, jež se zároveň vládě ukládá, bude pokrokem proti nynějšímu stavu.

Výhody, které legionářům zajišťují zákony čís. 282 a 462 z r. 1919, a vládni nařízení na základě jich vydaná, nejsou novou úpravou dotčeny, pokud neodporují ustanovením zákona. To platí zejména o úlevách při přijímání, o trojnásobném započtení legionářské služby pro zvýšení služného a pod. Naproti torny nutno však setrvati na stěžejních zásadách nového systému i u legionářů, což platí v prvé řádě a předpisu, že úředníkem může býti ustanoven pouze ten, kdo skutečně ztrávil předepsanou dobu čekatelskou.

Vzhledem k zpětné účinnosti zákona jest pamatováno v druhém a třetím odstavci na případy personálních opatření, která jednak vyplývají až do doby vydání zákona z nutného provádění dosavadních předpisů, jednak musela býti v zájmu služebním provedena. V posledním případě jde též o dobu až do nové systemisace podle zákona. Konečně se řeší ve čtvrtém odstavci otázka, zda nový zákon má strikce provedené podle zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. přeloženy do trvalé výslužby nebo propuštěny. Nebylo by spravedlivo, aby tyto osoby byly účastny výhod nového zákona, když veliká většina osob, u nichž restrikční opatření byla již provedena, je z těchto výhod vyloučena.

Vyšší náklad, jehož bude navrhovaná úprava platů státních zaměstnanců (bez učitelů na státních obecných a občanských školách a bez státních obecních obvodních lékařů) vyžadovati, jeví se z tohoto přehledu:

V tomto vyšším nákladu není zahrnuto větší zatížení pensijního státu, které vzhledem k průměrnému zvýšení pensijních základen asi o 40% bude velice značné.

Tento základ bude kryt z části zvýšeními daněmi, z části úsporami, kterých ubude na preliminovaných vydáních docíleno.

Vláda projevuje přání, aby tento návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán sociálně-politickému a rozpočtovému výboru k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.