Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Časový postup u důstojníků byl zaveden teprve zákonem č. 195/1920 Sb. z. a n. Před tím dál se jejich postup do platu vyšší hodnostní třídy pouze povýšením. Platové schema (jedenáct hodnostních tříd) je obsaženo v tabulce II. A., sazby služného a příbytečného jsou o něco vyšší nežli sazby služného a aktivitního přídavku státních úředníků.

Svrchu citovaným zákonem z roku 1920, který byl později novelisován (zák. č. 152 z r. 1923 Sb. z. a n.), byl zaveden časový postup i pro vojenské důstojníky.

Za tím účelem byli vojenští důstojníci roztříděni do šesti skupin časového postupu. Do I. skupiny náležejí gážisté, pro které jest pro obor jejich služby ustanoveno úplné středoškolské a vysokoškolské vzdělání, a kteří vykonali aspoň čtyřleté vysokoškolské studium s ustanovenými zkouškami. Absolventům vysokých škol méně než čtyřletých byla postupová lhůta v X. hodn. tř. prodloužena o 2 roky (s 2 na 4)., Do II. skupiny patří důstojníci generálního štábu, intendančního a inženýrského sboru, kteří mají stanovené vyšší vojenské vzdělání. Do skupiny III. jsou zařaděni vojenští lékárníci a geometři, kteří měli úplné předběžné vzdělání podle platných ustanovení. Do skupiny IV. náležejí důstojníci řadové služby, do skupiny V. důstojníci pomocných sborů (se vzděláním středoškolským nebo vojenským jemu na roveň postaveným) a do skupiny VI. důstojníci místních služeb (se vzděláním nižším než, středoškolským). Absolventům vojenských akademií ve skupině II., IV., V., a VI. se zkracuje postupová lhůta v XI. hodn. tř. o 2 roky, případně o 1 rok. Podrobnější ustanovení byla vydána vládním nařízením č. 10/1924 Sb. z. a n.

Jak jest patrno z tabulky III B) jest časový postup upraven u důstojníků příznivěji nežli u úředníku, což jest patrno z následujícího srovnání:

Zvláštní vedlejší požitky vojenských gažistů vůbec jsou vyznačeny v tabulce V B, zejména také stravné roč. 1715 Kč 50 h přiznané na základě zákona č. 289,11924 Sb. z. a n.

Rozvrstvení na šest požitkových skupin jest příliš komplikované a rozdíly mezi jednotlivými skupinami časového postupu - zvláště v některých případech (na př. skup. V. a VI.) - nepříliš značné.

Nová úprava, která jest v celku vybudována na stejném podkladě jako nový platový systém civilního správního úřednictva a v níž se zásada hodnocení předběžného vzdělání a pracovního výkonu uplatňují podobným způsobem jako v soustavě zvolené pro úředníky civilní správy, sleduje zjednodušení postupových skupin tím, že rozeznává toliko tři služební třídy vojenských důstojníků.

Do I. služební třídy se zařaďují důstojníci služebních kategorií, pro něž je předepsáno úplné středoškolské a alespoň čtyřleté vysokoškolské vzdělání ukončené úspěšným výkonem předepsaných státních, příp. přísných zkoušek. Jak svrchu uvedeno, mají tito důstojníci v dosavadním systému o dva roky (v X. hodn. tř.) výhodnější postup než civilní úřednici skupiny A. Výhoda tato se jim zachovává v té podobě, že jednak jejich čekatelský plat je vyšší než u konceptních úředníků správních, jednak že počáteční celkový plat (ve 4. služebním roce) jest o 1500 Kč vyšší než počáteční celkový plat konceptních správních úředníků. V rámci dosavadního časového postupu dosahuje důstojník s.úplným středo a vysokoškolským vzděláním podle návrhu tejného konečného platu jako konceptní spxávní úředník.

Kromě důstojníků s úplným, středoškolským a vysokoškolským vzděláním patří podle návrhu do I. služební třídy též důstojníci generálního štábu a intendantstva s předepsaným vyšším vojenským vzděláním (dosud II. skupina). Tito důstojníci jsou však zprvu zařaděni do služební třídy II. a teprve později, když splnili předepsané podmínky a byli do obou prve uvedených sborů skutečně převzati, přeřaďují se do I. služební třídy, a příslušně platové stupnice.

Do II. služební třídy náležejí důstojníci zařadění dosud do III. a IV. skupiny. Čekatelský plat v II. služební třídě jest vyšší než čekatelský plat civilních správních úředníků služební třídy I. c) (dosavadní skupiny ), rovná se totiž celkovému příjmu 1. platového stupně osmé plat, stupnice. K tomuto způsobu řešení bylo nutno sáhnouti proto, že by jinak důstojníci s předepsaným předběžný na alespoň dvouletým vysokoškolským studiem byli po studiu konaném na vlastní náklad v prvých třech letech služby honorováni hůře než absolventi dvouletých vojenských odborných učilišť pro výchovu důstojníků z povolání, u nichž doba strávená na státní útraty na vojenské akademii nahrazuje částečně lobu čekatelskou.

Služební třída III. zahrnuje důstojníky zařaděné dosud do V. a VI. skupiny časového postupu. Schéma časového postupu obou těchto skupin bylo podle dosavadního stavu totožné, lišíc se pouze v tom, že skupina VI. byla vyloučena z časového potupu do VI. hodn. tř., měly tudíž obé skupiny v rámci časového postupu rozdílný služební příjem toliko v 31., 34. a 35. služebním roce. Podle návrhu budou se obě tyto skupiny lišiti tím, že (pro futuro) bude u důstojníků zařaděných do dosavadní V. skupiny lhůta čekatelská tříletá, kdežto u důstojníků náležejících dosud do VI. skupiny čekatelská lhůta čtyřletá. Pro převod z dosavadního systému do nového bude však vzata za základ lhůta čekatelská vesměs tříletá. Důstojníci zařadění dosud clo VI. skupiny budou kromě toho vyloučeni z postupu do posledního náslužného přídavku v 8., 7, a 6. platové stupnici.

Činovné jest odstupňováno podle služebních tříd a samozřejmě též podle služebního působiště důstojníkova.

Výchovné je upraveno stejně jako u civilních úředníků správních.

Úprava platových poměrů vojenských poddůstojníků až do požitkového zákona vojenského z roku 1920 jest vyznačena v tabulce II A (šikovatel měl měsíčně 35 korun, od sedmého roku služby 40 korun, po deseti letech 5 korun, mimo toho značné naturální požitky, a nárok na odbytné ve výši 25% obdržených premií),

Podle úpravy z roku 1920 mají vojenští gážisté mimo služební třídy (rotmistři) stejný platový postup jako podúředníci civilní správy. Příslušná schémata jsou uvedena v tabulkách III: až V., v poslední tabulce také vedlejší požitky (zejména stravné v roční částce 1715 korun 50 haléřů, které bylo přiznáno na, základě zák. č. 289/1924 Sb. z. a n.),

Nová úprava platů vojenských gážistů mimo služební třídy jest vybudována tak, aby odpovídala roztřídění voj. gážistů na tři skupiny, a to rotmistry, státní rotmistry a praporčíky. Pro každou z těchto skupin stanoví se zvláštní stupnice. Stupnice pro rotmistry odpovídá platové stupnici civilních podúředníků, se změnou, že počáteční služné jest o 900 Kč vyšší než počáteční služné podúředníků, konečné služné se rovná konečnému služnému II. platové stupnice civilních zřízenců (podúředníků). Stupnice pro štábní rotmistry shoduje se s onou pro četnické strážmistry, stupnice pro praporčíky, s onou pro četnické vrchní strážmistry.

Činovné jest u vojenských gážistů mimo služební třídy o 300 Kč vyšší než u civilních podúředníků.

Výchovné je stejné jako u civilních podúředníků.

Příslušná ustanovení (§ 119 a § 120 souhlasí se zásadami, podle kterých byly dosud upravený požitky těchto osob. Bylo nutno jen je přizpůsobiti novému systému.

Povolávání vojenských gážistů ve výslužbě přechodně k činné službě v míru jest přípustno jen na volná systemisovaná služební místa II. četničtí gažisté.

Za Rakouska až do úpravy z roku 1920 měli četničtí důstojnici stejné požitky jako vojenští důstojníci (viz tab. II. A).

Četnický požitkový zákon č. 186/1920 Sb. z. a n. zavedl pro četnické důstojníky tejné jako vojenský zákon pro vojenské důstojníky časový postup podle obdoby úpravy provedené vojenským požitkovým zákonem. Za tím účelem četničtí důstojníci rozděleni do dvou skupin.

Do I. skupiny náležejí správní důstojníci a důstojníci intendančního sboru, mezi obojími je rozdíl pouze v tom, že důstojníkům intendančního sboru se zkracuje postupová lhůta v VII. hodn. tř. a jeden rok. Do II. skupiny patři všichni ostatní důstojníci. Absolventům vojenských akademií v I. skupině se zkracuje postupová lhůta v XI. hodn. tř. o 2 roky, příp. o 1 rok.

U srovnání s vojenskými důstojníky byl časový postup I. skupiny četnických důstojníků shodný s časovým postupem IV. skupiny vojenských důstojníků (řadová služba) a časový postup II. skupiny četnických důstojníků odpovídal časovému postupu VI. skupiny vojenských důstojníků.

Podle návrhu se zařaďují četničtí důstojníci do tří služebních tříd. Do I. sl. třídy náležejí důstojníci s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním, jakož i důstojníci intendantstva, kteří absolvovali střední školu a vojenskou intendanční školu. Do II. sl. třídy patří správní důstojníci a do III. sl. třídy výkonní důstojníci, jakož i účetní důstojníci a důstojníci účetní kontroly.

Platové schéma jest stejné jako u vojenských důstojníků.

Vedlejší požitky četnických důstojníků jsou uvedeny v tab. III. B, IV. B. a V. B.

Platové poměry četnického mužstva před převratem jsou znázorněny v tab. II. A. Byly celkem tři stupnice a to: 1. četníci a četníci na zkoušku, 2. závodčí a strážmistři-velitelé stanic, 3.. strážmistři velitelé okresů. Vedle žoldu resp. služného a aktivitního přídavku mělo četnické mužstvo ještě četnický přídavek stejně jako četničtí důstojníci, arciť menší. Odstupňovaný podle délky služební coby.

Nynější stav podle zákona č. 186/1920 Sb, z. a n. resp. zák. č. 232/1922 Sb: z. a n. (vrchní strážmistři velitelé stanic) jest tento.

Četničtí vrchní strážmistři, kteří jsou veliteli stanic (okresů), nebo konají rovnocennou službu četnickou, mají vlastní schema platové jehož počáteční služné (do 10 let včetně) se rovná služnému 2. pl. stupně XI. hodn. tř: konečné služné odpovídá služnému posledního platového stupně VIII. hodn. tř. Platová stupnice vrchních strážmistrů počíná (v 6. stupni) služným stejným jako služné 3. platového stupně XI. hodn. tř. a končí služným rovnajícím se služnému posledního platového stupně IX. hodn. tř. Četničtí strážmistři a četníci na zkoušku mají platovou stupnici společnou s civilními podúředníky a vojenskými gážisty mimo hodnostní třídy.

V roce 1925 obdrželo četnictva podle zákona č. 289/1924 Sb. z. a n. jednotný pohotovostní přídavek v roční částce 1715.50 Kč.

Pro četnické gážisty mimo hodnostní (služební) třídy stanoví návrh rovněž trojí platovou stupnici. Platová stupnice III. platí pro četnické strážmistry. Počáteční služné této stupnice jest shodné s počátečným služným platové stupnice vojenských gážistů mimo služební třídy. Konečné služné (10. platový stupeň) se rovná nejvyššímu služnému I. platové stupnice zřízenecké (kvalifikovaní podúředníci), resp. 1. platovému stupni 6. platové stupnice civilních státních úředníků.

Četničtí vrchní strážmistři jsou zařazeni do II. platové stupnice, která se odděluje od III. platové stupnice počínajíc 4. platovým stupněm (četničtí strážmistři mohou se státi vrchními strážmistry nejméně po 10tileté službě [§ 11., č. 186/1920 Sb. z. a n. resp. § 135. návrhu zák.]). Počáteční služné této stupnice jest o 300 Kč vyšší než služné korespondujícího (4.) platového stupně platové stupnice určené pro četnické strážmistry, resp. o 900 Kč vyšší než 1. platový stupeň 7. platové stupnice civilních státních úředníků. Konečné služné četnických vrchních strážmistrů jest o 300 Kč vyšší než služné 2. platového stupně 6. platové stupnice civilních státních úředníků.

Činovné jest stejné jako u vojenských gážistů mimo služební třídy.

Počáteční služné platové stupnice určené pro četnické vrchní strážmistry, velitele stanic (do 12ti let) jest o 300 Kč vyšší než počáteční služné četnických vrchních strážmistrů a blíží se 2. platovému stupni 7. platové stupnice civilních státních úředníků. Konečné služné vpadá mezi 5. a 6. platový stupeň 6. platové stupnice civilních státních úředníků. Činovné a výchovné se poskytují obdobně jako u civilních úředníků IV. služební třídy.

Pokud jde o ustanovení jednotlivých paragrafů, odkazuje se na hořejší poznámky k obdobným ustanovením pro úředníky.

Pouze k ustanovení § 125, odst. 3, a § 135 odst. 2, sluší podotknouti, že tato ustanovení vycházejí z dosavadního zákonného stavu a nebudou vzhledem k zachovávané praksi působiti obtíží, pokud jde o možnost propůjčiti vojenskému důstojníku při definitivním převzetí k četnictvu služební místo téže platové stupnice, kterou dosáhl u vojska.

Těmito paragrafy unifikují se dosud platná ustanovení, a to zněním přesnějším, jímž se odstraňují dosavadní pochybnosti, které při výkladu příslušných ustanovení vzcházely.

Stanovením jednotných určitých termínů pro počátek postupových lhůt pro zvýšení služného se docílí značného zjednodušení a úspory práce, aniž by tím zaměstnanci byli hmotně zkráceni. Lze očekávati, že jak přijímání nových sil tak i povyšování se v praksi přizpůsobí těmto termínům, takže bude docíleno co největší jednotnosti v tomto směru a odpadne event. újma pro zvýšení služného při prvém nebo opětném ustanovení.

Dosavadní ustanovení o započtení pro platový postup jsou roztroušena v přečetných předpisech bez jakékoliv systematičnosti, takže si mnohá ustanovení i odporují neb aspoň vykazují značné nejasnosti a nesrovnalosti. Aby bylo docíleno nové jednotné úpravy, v níž by bylo všem spravedlivě měřeno, zamýšlí se nahraditi dosavadní předpisy, které se současně zrušují, až na výjimky uvedené v prvém odstavci, novou úpravou, která se provede vládním nařízením. Při tom bude přihlíženo k dosavadnímu stavu, zejména ve službě školské, pokud jej lze srovnati s účelem úpravy.

Předpisy, které se tímto paragrafem zrušují, jsou jak bylo již v úvodu ad III. zdůrazněno, v přímém rozporu s celým systémem a nemohou vedle něho obstáti, nemá-li býti porušena stěžejní zásada systemu, totiž definitisování jen na systemisovaném služebním místě, které je čekatelem obsazeno a postup na místo ve vyšší stupnici nebo třídě služební pauze propůjčením uprázdněného systemisovaného služebního místa.

Dosavadní ustanovení § 6. zákona čís. 394/1922 Sb. z. a n. se částečně přejímají, částečně mění se zřetelem ke zkušenostem nabytým při provádění tohoto paragrafu. Ustanovením 7. odstavce má býti umožněno, aby i ženám zaměstnankyním mohl býti poskytnut příspěvek v přiměřené výši, jsou-li děti prokazatelně ve výživě zcela odkázány na matku a není-li tu jiné osoby k výživě povinné a také schopné.

V případech těhotenství a mateřství poskytuje zákon zaměstnané - a to na pouhé její oznámení - výhodu odůvodněné nepřítomnosti ve službě až do tří měsíců. Obmezení služebních příjmů na služné eventuelním výchovným znamená jen poměrně nepatrné zkrácení příjmů, jež jeví se účelným, aby bylo zabráněno zbytečnému prodlužování absence. 80% celkových příjmů zůstává vždy zabezpečeno. Nad tuto výměru může býti k žádosti po volena dovolená bezplatná a nezapočitatelná pro zvýšení služného i pro nabytí nároku na výslužné a pro výměru výslužného.

Zaměstnaná sama může podle svého tělesného stavu rozhodnouti, jaký díl její percentuálně placené nepřítomnosti ve službě má spadati do doby před porodem, tato doba může se v krajních případech končiti dnem, porodu nebo posledním dnem dvanáctého týdne po porodu. Těhotenská neb mateřská dovolená před tím nebo po tom poskytnutá jest bezplatná. Po stránce formáty se vyžaduje pouze, aby jmenovaná důvod nepřítomnosti oznámila neprodleně svému služebnímu úřadu.

Oznamujíc důvod své normální těhotenské nebo mateřské nepřítomnosti ve službě, nemusí žena prokázati, že není schopna k výkonu služby, případná lékařská prohlídka vztahuje se toliko na skutečnost a stupeň těhotenství.

Ustanovení o normální dovolené na zotavenou a o dovolené z důvodu nemoci zůstávají nedotčena, nemocenská dovolená nastupuje v případě pathologického těhotenství nebo pathologického mateřství. Dovolená z důvodu normálního těhotenství a mateřství není dovolenou nemocenskou, neboť žádný z těchto stavů není normálně stavem nemoci.

Dovolená z důvodu ženských povinností rodinných kromě případů dovolené těhotenské a mateřské se v cizím zákonodárství, stejně jako ve přítomné osnově, nevyskytuje.

Pensijní příspěvek platí zaměstnaná toliko za část doby. nepřítomnosti ve službě z důvodu těhotenství a mateřství, která jest včítatelna pro nabytí nároku na výslužné a pro výměru výslužného.

Zákonodárství jiných států vykazuje, pokud mohl býti příslušný materiál opatřen, značně různé předpisy. Pravidlem se vyskytuje jako i podle přítomné osnovy - jen dovolená z vůle zaměstnankyně samé. Ve státech severských jest pravidlem dovolená spojená s redukcí požitků až o polovinu, v jiných státech je redukce menší nebo vůbec žádná:

Ustanovení těchto paragrafů poskytují vládě možnost, aby příslušné otázky, jež byly upraveny namnoze také ve vnitřních předpisech, byly upraveny vládními nařízeními a uvedeny tak v širší známost.

Ze služebních přídavků normovaných dosavadními předpisy, se zachovávají v platnosti pouze přídavky uvedené v odst. 2., jejichž další ponechání jest odůvodněno zvláštní povahou služby kategorii, o něž jde.

Tyto služební přídavky se ponechávají v platnosti až do případné jiné úpravy vládou, jež se zmocňuje, aby určila zda, za jakých podmínek a v jaké míře příslušejí vzhledem k povaze služby zejména, pokud Jde o službu strážní a pod:, zvláštní služební přídavky a jiné stálé výhody. Tímto způsobem, jakož i vykradou, která se zároveň stanoví ohledně povolování osobních přídavků, bude možno docíliti úměrného a účelného odměňování zvláštních služebních úkonů, příp. služeb zvláštní povahy.

Ustanovením v zálohách na služné bude tato otázka upravena pro všechny skupiny zaměstnanců, o něž jde, a to zásadně v rámci dosavadní úpravy provedené služební pragmatikou a služ. pragmatikou učitelskou.

Ustanovení tohoto paragrafu jest odůvodněno nutností, aby nevznikly následkem značného zvýšení služného neodůvodněné rozdíly mezi stavem nynějším a stavem budoucím co do částek služebního příjmu vyjmutých z exekuce.

Ustanovením odstavce 2. mají býti odstraněny pochybnosti, které vzbuzovalo zněni zákona č. 314/1920 Sb. z. a n. vzhledem k starším předpisům o administrativních srážkách, ustanovení to jest namnoze i výhodnější pro zaměstnance, zejména při povolování záloh na služné.

Ustanovení tohoto paragrafu mají jednak zajistiti řádný postup úřadu a zabezpečiti zaměstnanci náležitou právní ochranu, jednak mají umožniti opravu nesprávného vyměření nebo výplaty požitků, a to jak ve prospěch zaměstnance, tak ve prospěch státu, tato oprava ovšem se připouští jen do. jisté doby v zájmu žádoucí právní jistoty.

V odst. 1, se stanoví, které platové stupnice nastupují v předpisech. vycházejících z určitých hodnostních tříd na místo těchto hodnostních tříd, jež se novým platovým systémem zrušují. Ta zejména jest důležito, pokud jde o jmenovací právo. Podle ústavní listiny (§ 64., odst. 1., bod 8.) jmenuje president republiky dosud soudce, státní úředník, a důstojníky počínajíc VI. hodn. tř.; vládě (§ 831., lit. c) úst. list.) přísluší rozhodovati o jmenování soudců, státních úředníků a důstojníků od VIII. hodn. tř,, pokud přísluší ústředním úřadům, a o návrzích na jmenování funkcionářů, které jmenuje president republiky. Poněvadž v novém systému s hodnostní třídy odstraňují, bylo nutno pojmouti do zákona též ustanovení, které aplikuje uvedený předpis ústavní listiny na platové stupnice na místo dosavadních hodnostních tříd nastupující. Příslušný předpis noví změnou ústavní listiny, poněvadž materielní rozsah jmenovacího práva vyhrazeného ústavní listinu presidentu republiky, resp. vládě se ani v nové soustavě nemění, což vyplyne, srovnáme-li význam funkcí spojených se služebními místy, zařaděnými do určité platové stupnice služného, pokud se týče funkčního služného, seznamem funkcí, které zpravidla i nyní příslušejí těm kterým zaměstnancům korespondující hodnostní třídy.

Pro zaměstnance, kterým za činné služby se dostane platové úpravy podle tohoto zákona, a pro jejich pozůstalé mohou většinou zůstati v platnosti dosavadní ustanovení a odpočivných a zaopatřovacích požitcích (platech) a obmezuje se předloha na změny, které jsou důsledkem nové úpravy platové.

V novém platovém systému není již dosavadních drahotních přídavků a nutno je proto zrušiti i v oboru pensijním, důvody, které vedly u zaměstnanců v činné službě k tomu, aby byly stanoveny výchovné a určité přídavky na děti a doplňovací přídavky, nutí však k tomu, aby stejná opatření byla učiněna i u pensistů a jich pozůstalých. Přiznávají se proto pensistům, na něž se vztahuje tento zákon, a jich pozůstalým výchovné a doplňovací přídavky pro ženaté a. pro: děti v té výši a potud, pokud by příslušely za činné služby.

Zákonem č. 394/1922 Sb. z. a n. byly drahotní přídavky k odpočivným a zaopatřovacích požitkům upraveny tak, že k nejnižším pensím příslušely nejvyšší drahotní přídavky. Následek toho jest, že při menším počtu služebních let jsou nové odpočivné a zaopatřovací platy nižší, než tomu. bylo dosud dle zákona č. 394/1922 Sb. z. a n. Účelem této osnovy není však snižovati již nabyté pensijní nároky a proto se činí opatření (§ 161), aby dosavadním zaměstnancům, kteří odejdou z činné služby za platnosti nového zákona a jejich pozůstalým, dostálo se jako přídavku k odpočivným a zaopatřovacím platům rozdílu, o kterých jsou jejich nové celkové odpočivné neb zaopatřovací příjmy nižší, než by byly, kdyby byl zaměstnanec odešel do výslužby nebo zemřel v den před účinností nového zákona, ovšem s příslušným zřetelem k případným změnám v počtu oprávněných rodinných příslušníků.

Aby však ani nově do služby vstupujícím zaměstnancům se nedostávalo odpočivných příjmů značné nižších, nýbrž aby měli příjmy přibližně aspoň téže výše, jako by byly podle dosavadních předpisů, se upravují nejnižší výměry odpočivných a zaopatřovacích platů tak, aby vniklé rozdíly byly přibližně odstraněny. (§ 155.)

Nová úprava adjut (remunerací) vyžaduje také, aby byla upravena dosavadní pravidla o výslužném čekatelů civilní státní služby, pokud jim výslužné přísluší. Dosud příslušelo výslužné ve výši adjuta. Nová adjuta budou však vyšší než pensijní základna úředníka s počátečným služným. Jest tedy jen spravedlivo změniti ustanovení posledního odstávce § 62 služ. pragm. omezením na přibližnou pensi úředníkovu, právě tak, jako jest spravedlivo doplniti služební pragmatiku i v tom směru, aby oprávnění pozůstalí po čekateli měli nároky na zaopatřovací platy, jsou-li dány předpoklady stanovené v § 62, odst. 2., čl. 1. až 4 služ. pragm. Nejsou to ostatně ustanoveni nová, neboť taková ustanovení obsažena jsou v §§ 67 a 68 učitel. služ. pragmatiky, která ovšem doznala částečné změny §em 15 zákona -.č. 275/1919 Sb. z. a n. Není však důvodu, aby věc tato nebyla upravena jednotně pro civilní státní zaměstnance a jich pozůstalé vůbec, a činí se tak v § 156.

Novou úpravou se zvýší sice pensijní základna, nezvýší se však úměrně tomu odpočivné, a zaopatřovací platy, protože odpadnou drahotní přídavky, nýbrž jen měrou poměrně menší. Kdyby při tom zůstala dosavadní %ní sazba pensijního příspěvku v platnosti, znamenalo by to příznačně zvýšené základně pro zaměstnance podstatné zatížení. Navrhuje se proto snížení pensijního příspěvku z 8% na 6%. I při této snížené sazbě vybere stád na pensijních příspěvcích: ve skutečnosti o něco více, než dosud přijal při 8%ním příspěvku.

Jak již byla zmíněno, byly by při menším počtu služebních let nové odpočivné a zaopatřovací příjmy nižší než dosud. Závadu tuto odstraní přibližně nově navržené nejnižší výměry, a to pro všechny kategorie. Částky tyto nejsou určeny snad podle nějakého pravidla, nýbrž vyplynuly ze srovnání dosavadních a nových příjmů při stejném počtu služebních let. Jednotnou výměru nebylo možno stanoviti, poněvadž jednotná sazba by nedocílila toho, aby rozdíly proti dosavadním požitkům byly co nejmenší.

Ustanovení posledního odstavce je prostým důsledkem čl. I., §u 5, zákona č. 2/1920 Sb. z. a n., podle kterého vdovská pense se vyměřuje dvěma třetinami výslužného, jež manžel měl nebo na které by měl právo, nejméně však 40% a nejvýše 50% pensijní základny, a má zabrániti pouze tomu, aby vdova nebyla účastna také výhod, jichž se dostává manželovi z ustanovení o nejmenších výměrách výslužného a zvýšení jeho, které vyrovnávají vlastně rozdíly mezi dosavadními a novými odpočivnými platy, kdyžtě stejné vyrovnání se provádí u vdov samostatnými nejmenšími výměrami vdovských pensí.

Výměra adjuta jest vyšší než výslužné (40% pensijní základny), které by náleželo za stejných okolností z počátečního služného úřednického, kdyby čekatel byl již úředníkem, Není důvodu, aby.čekatel měl více než úředník.

Protože by však u úředníka došlo pravidelně k přiznání nejnižší výměry, navrhuje se všem čekatelům výslužné nejmenší výměrou úřednického výslužného.

Následkem toho se přiznávají nejmenší výměry zaopatřovacích platů úřednických také oněm pozůstalým po čekatelích, kteří by za podmínek § 62, odst. 2., č.1. až 4. služ. pragm. dostali zaopatřovací platy, kdyby čekatel byl již úředníkem, a to stejně nejen pro pozůstale po čekatelích, na něž se vztahují zmíněná ustanovení služební pragmatiky, nýbrž i po čekatelích podrobených učitelské služební pragmatice.

Jelikož remunerace vysokoškolských asistentů a konstruktérů jsouc také poměrně stejné výše jako adjuta čekatelů, určena výše je jich případného invalidního důchodu, po pří pudě zaopatřovacího platu jich pozůstalých stejně jaro u čekatelů.

Poněvadž § 156 upravuje příjmy náležejíc v případě úrazu, pojato sem i ustanovení, kterým se rozšiřuje krácení odpočivného, invalidního neb zaopatřovacího příjmu při rentě z úrazového pojištění (zaopatření) i na ty kategorie zaměstnanců státních, na něž dosud ustanovení ta neplatila, takže nyní budou platiti ustanovení ta pro všechny zaměstnance státní a jich pozůstalé vůbec.

Ustanovením tohoto paragrafu vychází se v mezích možnosti vstříc oněm zřízencům, kteří před vstupem do státní služby měli jinou do pense nezapočitatelnou službu a stanou se před dokonaným 40. rokem započitatelné služební doby ke službě nezpůsobilými.

Zvýšení pensijních základen vzniklé notou platovou úpravou zvýší výslužné i vdovské pense, a proto jest nutným změniti i nejvyšší hranici, určenou dosud pro příspěvek na výchovu a sirotčí pensi pro jedno dítě. Hranice tato, zavedená hlavně z fiskálních důvodů, byla dosud praktická v platovém stupni, kde již pravidelně se jen málo vyskytují oprávněné děti, takže finanční úspora pro stát byla nepatrná, toho důvodu se doporučuje toto omezení zrušiti, neboť osoby, o něž jde, je pociťují jako nespravedlivost, protože se jim nedostává požitků stejnoměrně určených jako ostatním.

Přídavky na děti a doplňovací přídavky na manželku, pokud je mají zaměstnanci v činné službě, nutno ponechati i k výslužnému, poněvadž bez nich by bylo výslužné nižší než dosud. Z téhož důvodu nutno doplniti vdovskou pensi přídavkem, jehož manžel požíval na svoji manželku, i přídavky na děti, pokud by manželovi náležely za činné služby. Stejně tak sluší přiznati přídavky na děti i k sirotčím pensím sirotků úplně osiřelých.

Jak již bylo řečeno, nemají býti odpočivné neb zaopatřovací příjmy nynějších zaměstnanců státních nižší, než jaké by - ovšem s příslušným zřetelem k případným změnám v počtu oprávněných rodinných příslušníků - příslušely podle dosavadních pravidel, kdyby byl zaměstnanec odešel do výslužby, nebo zemřel v den před účinností zákona.

Při určení celkových odpočivných neb zaopatřovacích příjmů podle dosavadních ustanovení nutno však vyloučiti ustanovení u 16 zákona č. 394/1922 Sb. z.. a n. Tato ustanovení měla význam jen u malého počtu percipientů a poskytovala nepatrné částky, takže odstranění jeho nezpůsobí újmy, která by zasluhovala zřetele. Kdyby však bylo ponecháno toto ustanovení v platnosti, znamenalo by to pro administrativu velké a k zisku jednotlivců nepoměrné zatížení, protože by ve všech případech bylo nutno vypočítávati trojí pensi zaměstnancovu, a to podle nových předpisů, podle zákona zákona č. 394/1922 Sb. z. a n., a podle zákona č. 541/1919 Sb. z. a n. č. 99/1921 Sb. z. a n., a poněvadž pense mužova jest základem výpočtu vdovské pense, i příslušný počet pensí vdovských. Odstraněním ustanovení § 16 odpadnou výpočty podle zákona č. 541/1919 Sb. z. a n. a č. 99/1921 Sb. z. a n.

Důvody. směrodatné pro snížení pensijní ho přídavku z 8% na 6% byly uvedeny. Kromě toho se poskytuje i další výhoda, že zaměstnanci, jakmile dosáhli nárok na plné výslužné beze zřetele k letům připočtením pro vyměření výslužného z titulu civilní neb vojenské služby za světové války, se osvobozují od placení pensijního příspěvku. Placení pensijního příspěvku se jim ukládá jen z toho, čeho později získají na pensijní základně. Výjimka ku konci 3. odstavce je odůvodněna postupem při přechodu do nových platů, který vlastně znamená, jen první etapu převedení zaměstnanců do nového systému.

Pensijní příspěvek budou vzhledem ku znění § 154 platiti i čekatelé (zatímní profesoři, učitelé) a suplující profesoři. Toto opatření jest odůvodněno tím, že při přestupu těchto osob do služeb podléhajících všeobecnému pensijnímu pojištění, se musí převáděti premiová reserva za jejich služební dobu, kromě toho nelze přehlížeti okolnosti, že částky adjuta (remunerace) byly značně zvýšeny a že služební doba osob, o něž jde, se započítává do státní pense. Z těchto důvodů nutno uložiti placeni pensijních příspěvků i asistentům.

Podle § 154 se činovné do pensijní základní ani částečně nezapočítává, proto jest nutno při adjutu (remuneraci), v němž jest obsaženo i činovné, k této okolnosti přihlížeti a stanoviti pensijní základnu, pokud jde o čekatele a jim na roveň postavené osoby, částkou nižší, nežli činí celé adjutum (remunerace). Tato nižší částka stanoví se v § 154 dvěma třetinami vzhledem k tomu, že u počátečního služného sedmé platové stupnice úřednické činí činovné skoro jednu třetinu služného.

K bližšímu objasnění nových ustanovení uvádějí se v tabulce IX. některé příklady.