Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Vysvětlivky

k návrhu finančního zákona,

k státnímu rozpočtu a k rozpočtu státních investic

pro rok 1925.

I. Finanční zákon.

V návrhu finančního zákona pro rok 1925 byly provedeny proti finačnímu zákonu pro rok předchozí následující změny:

V článku I. odpadá rozdělení celkového úhrnů výdajů na osobní a věcné, protože do rozpočtu pro rok 1925 se zařazuje u státních podniků pouze přebytek neb případný schodek a ne hrubý příjem a výdaj, takže v celkové částce výdajů nejsou osobní výdaje podniků obsaženy.

V článku IV. se nahražují slova: "celková částka výdajů a příjmů" slovy "očekávaný celkový přebytek případně schodek", protože osamostatněním státních podniků a postavením jich na základnu soukromohospodářskou od 1. ledna 1925 v důsledku vládního nařízení ze dne 3. října 1924, čís. 206 jest pro stát jako jejich majitele nadále rozhodným jen celkový výsledek jejich hospodářské činnosti, který jest určen rozdílem mezi výdajem a příjmem, tedy buď přebytkem neb schodkem.

Další změny: místo slov "v posledním titulu kapitoly" slova "v kapitole" a místo "správy" slova "oboru působnosti" znamenají pouhé stylistické zlepšení.

V článku IX. byly přiměřeně změněným poměrům v roce 1925 sníženy zálohy na náklady z převzetí Košicko-Bohumínské železnice a zálohy na provozní a správní náklady místních drah.

II. Státní rozpočet.

A. Formální stránka rozpočtu.

Co do formální úpravy vykazuje rozpočet pro rok 1925 jen ony změny proti rozpočtu pro rok předchozí, které vyplývají z postavení státních podniků na základ soukromohospodářský v důsledku vládního nařízení ze dne 3. října 1924, čís. 206 Sb. z. a n.

Od 1. ledna 1925 mají státní podniky vedle své národohospodářské důležitosti pro státní finance i ten význam, že podle výsledku svého hospodaření buď přispívají svým přebytkem do státní pokladny aneb dostávají odtud prostředků ku hrazení svých případných schodků.

Své rozpočty musejí ovšem podniky jako dříve každoročně sestavovati a jsou tyto přílohou příslušné rozpočtové kapitoly.

Na základě těchto rozpočtů bude sice vedeno hospodaření podniku volněji, jak to také soukromohospodářskému rázu státního podniku odpovídá, ale za přímé součinnosti zástupců ministerstva financí ve správních sborech podniků; tím bude těmto zástupcům dána možnost podrobněji vniknouti v běžné hospodaření těchto podniků než jak tomu dosud bylo.

Pokud se týče formální závaznosti těchto rozpočtů pro celoroční hospodaření státních podniků, poznamenává se, že nemohou míti toho závazného významu jako má schválený rozpočet některého odvětví státní správy pro tuto, protože jejich detaily nejsou obsaženy v sumáři tvořícím integrující část finančního zákona. Ovšem však bude míti rozpočet státního podniku jako příloha k státnímu rozpočtu připojený pro něho přece jen význam jakéhosi hospodářského plánu neb programu pro rozpočtový rok a státní podnik bude zavázán dosíci aspoň preliminovaného přebytku aneb, je-li jeho situace méně příznivá, docíliti aspoň toho, aby nepožadoval po státní pokladně vyššího příspěvku ku hrazení schodku, než jaký byl preliminován.

Otázku, jak sluší pohlížeti na přebytky neb schodky hospodářství podnikového, zda jsou to výdaje neb příjmy řádné neb mimořádné a zda jsou to výdaje osobní neb věcné, dlužno řešiti s toho hlediska, že státní podniky po svém osamostatnění představují pro státní správu trvalý hospodářský objekt, jehož výsledek hospodářské činnosti stále se bude objevovati v rozpočtu, třebas ne vždy stejným číslem; náleží tedy výsledky této činnosti preliminovati v řádných příjmech případně v řádných výdajích. Podnik sám pak tvoří pro stát majetek věcný a dlužno případný náklad na hrazení jeho schodku zařaditi do výdajů věcných, třeba dotčená částka jest výslednicí různých nákladů věcných i osobních, které podnik musí hraditi, aby preliminovaného celkového výsledku dosáhl.

Zde dlužno též připomenouti, že vzhledem k tomu, že rozpočtové návrhy byly sdělávány ještě před vydáním vládního nařízení ze dne 1. října 1924, čís. 206 Sb. z. a n., jímž zákon o státních podnicích ze dne 18. prosince 1929 čís. 404 Sb. z. a n., uveden v praktickou působnost, nemohly býti některé náklady, které mají vlastně zatěžovati podniky, avšak dosud v rozpočtech administrativních obsaženy byly, z těchto vyloučeny a do rozpočtů podniků přeřazeny. Jsou to zejména výdaje na osobní platy oněch zaměstnanců, kteří dosud u ústředních úřadů zařazeni byli, avšak po osamostatnění podniků do těchto přejdou, u některých podniků náklady na pense a jiné zaopatřovací platy, konečně pak různé administrativní náklady, které ve prospěch podniku hradil dosud ústřední úřady do jehož oboru působnosti podnik náleží, ze svého rozpočtu jako: odměny a výpomoci, cestovné, nájemné, úřední paušál, poštovní, telegrafní, telefonní poplatky, výdaje se správou státních budov a podobné.

Jelikož všechny výdaje tohoto druhu mají od roku 1925 zatěžovati podnik, avšak vyloučení jich z administrativního rozpočtu prozatím nebylo z důvodů technických možno, byly pro rok 1925 ještě v administrativním rozpočtu ponechány.

Totéž platí o korespondujících příjmech, jako jsou ku př. pensijní příspěvky.

Během roku 1925 bude ovšem nutno tyto položky spolehlivě zjistiti a pro příští rok do rozpočtů podnikových zařaditi.

Provedení srážky u konečné cifry výdajů u všech kapitol mimo některé má svůj původ v tom, že při konečné redakci státního rozpočtu byla vládou provedena další snížení a všech kapitol vyjímaje 1., 6., 6 a. a 25. na další interkalář a jiné úspory. Protože pak z důvodů čistě technických nebylo možno srážky tyto provésti u jednotlivých položek rozpočtových, aniž by tím nebylo ohroženo včasné předložení rozpočtového návrhu, byla volena tato zkrácená cesta, aby výše úvěrů jednotlivým kapitolám přikázaných byla uvedena na pravou míru.

Dále se podotýká, že v rozpočtu pro rok 1925 neuvádí se dosud obvyklý celkový výkaz osobních a věcných výdajů, protože výše výdajů státních podniků nedochází již výrazu v jednotlivých kapitolách rozpočtových, kde se zařazuje pouze rozdíl mezi výdaji a příjmy, tedy buď přebytek neb schodek.

Konečně se připomíná, že rozpočty podniků státních dosud v příslušných kapitolách pro Podkarpatskou Rus obsažené, jsou zahrnuty v dotčeném jednotném podniku, jak to odpovídá jeho osamostatnění od 1. ledna 1925.

B. Materielní stránka rozpočtu.

Státní rozpočet pro rok 1924 schválený zákonem ze dne 14. prosince 1923, čís. 245 Sb. z. a n. stanovil veškeré

Dle tohoto rozpočtu vykazovalo státní hospodářství:

V návrhu finančního zákona pro rok 1925, který se předkládá k ústavnímu schválení, jsou rozpočteny

Dle tohoto návrhu by vykazovalo státní hospodářství pro rok 1925

Schodek tento jest proti schodku pro

Ale tato částka nevyjadřuje úplně zlepšení rozpočtu, pro rok 1925 proti roku předchozímu, poněvadž tím, že jak shora bylo uvedeno z hospodaření podniků státních se v rozpočtu objevují jen výsledky čisté, tj. buď přebytky neb schodky, není možno srovnávati konečné cifry výdajů a příjmů v rozpočtovém návrhu pro 1925 obsažené s ciframi roku 1924, protože by to bylo srovnávání cifer na nestejných základech vypočtených.

Chceme-li míti správný úsudek o poměru výdajů a příjmů rozpočtů pro 1924 a 1925, nutno srovnati výdaje a příjmy roku předchozího s výdaji a příjmy pro rok 1925 na témž podkladu sestavené.

Výdaje pro rok 1925, sestavíme-li je na témž podkladu jako pro rok 1924 a rozdělíme-li je na

Příjmy pro rok 195, sestavíme-li je na témž podkladu jako pro rok 1924 a rozdělíme-li je na

Od sestavení rozdílů mezi rozpočtovými položkami roku 1924 a roku 1925 podle jednotlivých kapitol, tak jak to bylo dosud vykazováno v těchto vysvětlivkách, musilo býti pro tento rok upuštěno, poněvadž jak již vícekráte bylo uvedeno, není možno srovnávati konečné cifry výdajů a příjmů v rozpočtovém návrhu pro r. 1925 obsažené s částkami preliminovanými pro rok 1924, poněvadž v rozpočtových návrzích pro rok 1925 z hospodaření podniků státních zařazeny byly jen výsledky tohoto hospodaření, tedy buď přebytky neb schodky, a srovnávaly by se tu díž položky rozpočtové, které v obou letech byly na zcela různých základech sestaveny.

III. Rozpočet státních investic.

Vykázány jsou v něm investiční potřeby, jimiž má buďto opatřen býti základ pro nové zdroje příjmů, nebo umožněna lepší a dokonalejší výprava státních podniků a jejich rozšíření za účelem zvýšení jejich výnosnosti a zmenšení režie, či konečně jimiž mají býti získány nové majetkové hodnoty, nebo na zařízení, jež mají prospěti zájmu veřejnému.

Ježto v nynější době jest běžné hospodářství státní ještě příliš zatíženo značnými výdaji, které jsou důsledkem dlouho trvavší války, a tudíž běžné příjmy státní nestačí ke krytí všech potřeb, jest nutno opatřiti peníz potřebný na státní investice výpůjčkou, čímž umožňuje se jednak provádění investic a zdokonalení podniků státních rychlejším tempem, než bylo by možno z běžných prostředků stáních, jednak však také urychluje se návrat urovnaných poměrů.

Snížení to jest zajisté nutné vzhledem k velkému zatížení, jež v budoucnosti přivodí potřebná výpůjčka na provedení investic placením úroku a úmoru v budoucích letech.

Avšak zmenšení potřeby na investice na míru požadovanou pro rok 1925 jest také odůvodněno jednak tím, že mnoho již bylo v letech minulých vykonáno, a jednak uváží-li se, že skutečný výdaj na investice činil v roce 1923 něco málo přes 1.200,000.000 Kč, a v roce 1924 bude podle dosavadních zkušeností na účet rozpočtu investičního pro rok 1924 vydána asi okrouhle 1.300,000.000 Kč, takže potřeba navržená pro rok 1925 neznamená proti letům 1923 a 1924 žádné zmenšení výdajů k účelům investičním, nýbrž drží se přibližně na stejné výši s výdaji skutečnými v předcházejících letech.

Pro rozpočet státních investic na rok 1925 podržuje se stejné rozvrstvení na pět částí, právě jako tomu bylo pro rok předcházející, a sice vykazuje tentokráte:

ježto strojní zařízení státních tiskáren, pro něž potřeba ta jest určena, bylo již většinou doplněno.

při čemž hlavní část nákladu připadá na vybudování telefonu.

Tu nutno poznamenati, že k tíži části E invest. rozpočtu pro rok 1924 pravděpodobná potřeba skutečná v roce 1924 bude činiti asi 400,000.000 Kč, v roce pak 1923 činila také přibližně stejný obnos (okrouhle 400 mil. Kč), takže pro rok 1925 preliminuje se větší částka, než činil skutečný výdaj v předcházejících dvou rocích.

Podrobné položky investičního rozpočtu nevyžadují dalšího objasnění, neboť pravidlem konkrétně udávají, pro který účel ta která položka jest určena.

Jednotlivé položky neoznačují ovšem celý náklad, jehož vyžadovati bude úplné provedení té které akce (stavby, zařízení atd.), nýbrž vykazují jen tu část peněžní, které pro rok 1925 pravděpodobně bude zapotřebí, neboť jednotlivé akce stavební nebo zařizovací začasto zatěžují dvě i více správních období a postup prací namnoze závisí na tom, jak utváří se počasí.

Pro některé stavby, zejména pokud jde o úřední budovy, zařazena jest poměrně malá částka, která na provedení díla přirozeně by nestačila, což vysvětluje se tím, že částka ta určena jest jen na výdaje spojené s pracemi přípravnými, jako pořízení stavebních plánů atd., poněvadž namnoze jedná se s městy, obcemi resp. s peněžními ústavy (záložnami, spořitelnami a podob.), aby na sebe vzaly financování stavebních nákladů, a tu ovšem nastane potom pro státní správu povinnost placení úroku a úmoru až po provedení stavby, tedy až v pozdějších správních obdobích, kdy bude třeba potřebné splátky zařazovati do rozpočtu.

Při stavbách poštovních budov rozlišuje se stejným způsobem, jak tomu bylo v letech předcházejících, zda jedná se o stavbu poštovní budovy nádražní, či o stavbu poštovní budovy ve městech, protože stavby takové na nádražích (zpravidla na pozemcích železničních) opatřuje resort železniční se zřetelem na potřeby provozu železničního, náklad však nese resort poštovní (invest. rozpočet část B), kdežto provedení staveb poštovních budov obstarává ministerstvo veřej pých prací. Potřeba na tyto stavby jest zařazena v části E VII. lit. f investičního rozpočtu (ministerstvo veřejných prací, pozemní stavby, stavby v oboru ministerstva pošt a telegrafů).

Ohledně pozemních staveb uvedených v části E VII. investičního rozpočtu

Disposiční právo s úvěry; uvedenými v rozpočtu státních investic, příslušeti bude tomu ústřednímu úřadu, jemuž správní obor tam uvedený jest svěřen.

Bude tedy disponovati úvěry uvedenými:

a sice toto, pokud jde o úvěry uvedené v dílu VII. (pozemní stavby) vždy v dohodě s těmi resorty, pro něž stavba dotčená neb o příslušné opatření se provádí a jejichž obor správní tudíž pro součinnost přichází v úvahu.

IV. Závěrek.

Shrneme-li výsledky uspořádání rozpočtu pro rok 1925 a sice jak běžného hospodářství státního, tak státních investic, jak bylo uvedeno předem pod II. B a pod III., jeví se následující výsledek: