Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Pokud se týče nároků na nemocenské pojištění, bylo nutno při udržení maximálního 5%ního pojistného vypustiti dávku podle § 95, II. odstavec 2., jak bylo již uvedeno v důvodové zprávě na str. 191, a jak je patrno z tabulky č. 8, v níž jest vzat ohled již na jiné složení pojištěnců k 1. lednu 1924 (odpovídá tab. č. 76 dův. zprávy).

Tabulka čís. 8.

Jisté ulehčení finanční, které lze oceniti na Kč 62.000.- na 10.000 pojištěnců, přinese nemocenským pojišťovnám ustanovení § 95, I., odst. 2., první věta:

ťNemocenské nepřísluší za neděli, pokud neschopnost ku práci netrvá déle nežli 14 dní, leda že pojištěnec, požívající týdenní (měsíční) mzdy, vykonával práce nebo službu po sedm dní (měsíc) (§ 12, odst. 2.).Ť

Lze tudíž očekávati, že bude docílena rovnováha mezi příjmy a vydáními nemocenských pojišťoven při 5% příspěvku, jak jest patrno z tab. č. 8.

VIII.

Změny ve výpočtech způsobené poklesem mezd.

Výpočty celkového zatížení národního hospodářství, stavu jmění Ústřední sociální pojišťovny, dále obnosy důchodů a přirážky na správní náklady byly založeny původně na statistice mzdové k 1. lednu 1923. Vzhledem k značnému přesunu mezd, který nastoupil během r. 1923, ukázala se nutnost provésti nové výpočty na základě statistiky mzdová k 1. lednu 1924.

V těchto výpočtech respektováno jest přirozeně též snížení pojistného (viz oddíl V.) usnesené užším výborem, dále bylo pro ně použito nových základních čísel, odvozených pro vdovské důchody uvedené v tab. č. 14,

dále opravena hodnota starobního důchodu [Podle vzorce

(65-x)^._65-x|a^aa(12)_x=(65-x)^.N^aa(12)₆₅/D^aa_x] a konečně byl též vzat pro výpočet ryzího pojistného ohled na rozdělení tříd mzdových podle rozvrstvení pojištěnců k 1. lednu 1924 (viz tab. č. 9). [Vzorce na str. 187. důvodové zprávy k osnově byly vzhledem k novým výsledkům statistiky mezd upraveny takto:

II_A=0,4P^(S)_A+0,6P_A

II_B=0,26P^(S)_A+0,73P_B

II_C=0,13P^(S)_C+0,86P_C

II_D=P_D]

Tabulka čís. 9.

Rozvrstvení počtu pojištěnců dle mzdových tříd ke dni 1. ledna 1924.

100 okresních a okresních zemědělských pokladen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Tabulka čís. 10.

Pojistné nemocenského pojištění

podle mzdové statistiky k 1. lednu 1924

Celkové náklady na invalidní a starobní pojištění.

Všechny tyto okolnosti vedou k záměně příslušných tabulek důvodové zprávy těmito novými tabulkami: tab. č. 9 (v dův. zprávě na str. 133) udává rozdělení 561.553 pojištěnců ze statistiky 100 nemocenských pokladen (59 okresních v Čechách, 24 na Moravě a ve Slezsku a 17 okresních zemědělských pokladen) k 1. lednu 1924, které jest jiné nežli rozdělení k 1. lednu 1923. Uvažujeme-li toto nové percentuelní rozdělení, tedy při původně navrhovaném pojistném (v třídě A Kč 4,40, v třídě B 5,80, v třídě C 7,20 a v třídě D 9.-) činil by roční předpis pojistného Kč 654,6 mil. oproti číslu Kč 738,0 mil. v důvodové zprávě.

Při novém týdenním pojistném Kč 4,30, 5,70, 7,10 a 8,80 činí celkové zatížení ročním předpisem pojistného, jak jest patrno z následujícího přehledu, 641,4 mil. Kč.

Celkové zatížení národního hospodářství z invalidního a starobního pojišťování redukuje se tudíž snížením pojistného o 13 mil. Kč. V celku ovšem snižuje se poklesem mezd i snížením pojistného úhrnné zatížení národního hospodářství z původně předpokládaných 738 mil. Kč na 641 mil. Kč. Jak uvedeno v důvodové zprávě osnovy, sníží se však tento obnos v prvých letech platnosti zákona, nedostatečným zachycením pojištěnců o dalších asi 10%. [Pro odhad, kolik činí zatížení v procentech skutečné mzdy, bylo v důvodové zprávě jakožto skutečná mzda uvedeno číslo Kč 6.800,-. Toto číslo jest uvedeno jako příklad a odvozeno ze statistiky úrazové pojišťovny brněnské za rok 1921 s ohledem na pokles mezd v roce 1922, nikoliv však za rok 1923: ťPočítáme-li na příklad k 1. lednu 1923 s průměrnou roční skutečnou mzdou Kč 6.800,-, obnášelo by pojistné 4,18% skutečné mzdy oproti původně předpokládané sazbě 5%. (Dův. zpr. str. 135.)]

Náklady na nemocenské pojištění.

Náklady na nemocenské pojištění klesají podle podrobné tabulky č. 10 na 553,431.000 Kč oproti 712,430.600 Kč, jež uvádí důvodová zpráva osnovy podle statistiky k 1. ledna 1923, oproti 745.053.200 Kč podle dalšího zákona a mzdové statistiky k 1. lednu 1924 a oproti 991,402.600 Kč ročně podle dnes platného zákona a stavu mezd k 1. lednu 1923.

Jest nutno znovu upozorniti, že počet pojištěnců 2,593.957 jest stanoven ze sčítání Lidu s vyloučením osob podléhajících pojištění podle pensijního zákona a osob přes 60 let starých.

Snížení nákladů nemocenského pojištění u této skupiny zaměstnanců zavedením zákona jest poměrně daleko vyšší než u dělnictva, což odpovídá okolnosti, že jsou zařazeni průměrně ve vyšších třídách. Vezmeme-li však za základ totéž rozdělení mzdových tříd jako u zaměstnanců, podrobených pojistné povinnosti podle osnovy, obnášelo by snížení nákladů na nemocenské pojištění u této skupiny asi 18 mil. Kč ročně. Konečně obnáší obdobné snížení dnešních nákladů u skupiny osob vyloučených podle § 6, odst. 1 lit. b) osnovy z pojištění invalidního a starobního, ale podrobených pojištění nemocenskému, 15 mil. Kč ročně. Celkem snižují se náklady nemocenského pojištění změnami zákona o 225 mil. Kč.

K illustraci zatížení jednotlivých podniků zavedením invalidního a starobního pojištění byly předloženy sociálně politickému užšímu výboru pro celou řadu závodů ze skutečného života hospodářského výpočty pojistného, z nichž v tab. č. 11 budiž uvedeno několik případů.

Tabulka čís. 11.

Náklad státu z příspěvků na vojsko.

Pokud se týče zatížení státu příspěvky státními, vede zkrácení čekací doby k nepatrné změně. Vzhledem k novým ustanovením o stavu československého vojska od 1. X. 1924 do 30. IX. 1927 a vzhledem ku snížení pojistného snižuje se náklad státu, vznikající podle § 254, na 16.095 milionů Kč oproti 17,391.317 Kč důvodové zprávy.

Přirážka na správní náklady, léčebnou péči a bezpečnostní fond.

Vzhledem k poklesu mezd, k snížení pojistného a změnám základních čísel mění se též přirážka na správní náklady, léčebnou péči a bezpečnostní koeficient. Z tabulky č. 12 jest patrno, že podle rozdělení pojištěnců v jednotlivých třídách mzdových k 1. I. 1924 (ve tř. A 52,75%, ve tř. D 21,65 %, ve tř. C 10,87 a ve tř. D 14,73%), zbývá pro tyto všechny účely ročně 97,9 mil. Kč, tudíž 15,3% pojistného, proti původní cifře 16,35% (v důvodové zprávě nedopatřením uvedeno 13,35%). Lze tudíž věnovati na správní náklady 11,0%, na léčebnou péči 3.0%, takže k dotaci bezpečnostního fondu zbývá 1.3% pojistného.

Tabulka čís. 12.

Zvýšení položky na správní náklady jest nutné vzhledem k rozmnožení počtu nemocenských pojišťoven oproti počtu v důvodové zprávě osnovy předpokládanému. Lze však očekávati, že při účelné organisaci, jak v důvodové zprávě blíže naznačeno, s touto přirážkou se vystačí.

V jednání soc. politického užšího výboru bylo poukázáno též na to, že pojištěnci vyšších tříd mzdových přispívají k úhradě správních nákladů, léčebné péče a bezpečního fondu daleko větším podílem, nežli pojištěnci tříd nižších. K tomu jest poznamenati, že v této okolnosti jeví se v nejmírnější formě sociální charakter navrhovaného pojištění, kdežto v jiných zákonech sociálně pojišťovacích (na př. v našem nemocenském pojištění) nestačí pojistné nižších tříd ani k úhra dě pojistných dávek na ně připadajících, tak že na př. vstup pojištěnce třídy III. v nemocenském pojištění znamená průměrně pro nemocenskou pojišťovnu ztrátu.

Bezdůvodná jest také obava, že poklesem mezd a s tím souvisejícím sesunem tříd by byla ohrožena úhrada správních nákladu Ústř. soc. pojišťovny, ježto by potom větší počet pojištěnců, než předpokládáno, byl v třídě A, v níž přirážka na správní náklady jest menší, než je průměrně zapotřebí. Tomuto nebezpečí jest, pokud se nejedná o zcela abnormální pokles mezd, čeleno beze změny zákona tím, že sesunem tříd a poklesem mezd uvolňuje se ve značné míře přirážka, kterou jest opatřeno pojistné za tím účelem, aby bylo uhraženo budoucí stoupání mzdy, a takto uvolněné přirážky lze použíti k úhradě správních nákladů.

V tomto směru ukazuje pojistně-matematická konstrukce zákona znanou neodvislost od rozdělení mzdového, což jest patrno z toho, že neobyčejný pokles mezd za rok 1923, který se pravděpodobně v této intensitě nebude opakovati, vedl k nepatrnému snížení.

V důvodové zprávě jest podrobně vyšetřeno, jaký vliv má stoupání mzdy s věkem dělníka na výši pojistného. Ve volbě této methody odchýlila se vědomě důvodová zpráva od method užitých při výpočtech invalidního a starobního pojištění německého, kde na změnu mzdy s věkem dělníka nebéře se vůbec ohledu a předpokládá se tudíž, že dělník jest neustále v téže třídě mzdové - okolnost, která jest úplně v neshodě se skutečností. Naproti tomu jest ve výpočtech k této osnově respektováno stoupání mzdy s věkem dělníka, na základě předpokladu o průměrných změnách této mzdy. Při tom zlepšen byl postup, částečně ve shodě s pracemi prof. Taubera, [Der technische Aufbau der Angestelltenversicherung. - Loewenbergs Sammlung versicherungstechnischer Arbeiten.] kterého bylo k témuž cíli použito v rak. pracích sociálního pojištění (zákon pens. z r. 1906, novela k němu z r. 1914).

Tabulka čís. 13.

Počet důchodců:

Tabulka čís. 4.

Obnos důchodů vyplácených Ústřední sociální pojišťovnou a tisících Kč.

Tabulka čís. 15.

Úhrn státního příspěvku v tisících Kč k důchodům

K pochopení této methody nutno ovšem uvážiti, že jest methodou průměrného výpočtu. Problém totiž zní tak: o jakou částku jest třeba zvýšiti pojistné veškerých pojištěnců tak, aby veškeré příjmy z tohoto zvýšení pramenící kryly veškerá vyšší vydání, pocházející ze stoupání mzdy u všech pojištěnců. Samozřejmě může se skutečný průběh jednotlivého případu odchýliti při tom od předpokládaného průběhu. Třebaže zvýšení pojistného takto stanovené jest neveliké, jedná se o přesnější vystižení ustanovení zákona.

Tabulky, tkající se počtu důchodců (tab. č. 13), obnosů důchodů, vyplácených Ústřední sociální pojišťovnou (tab. č. 14), a státních příspěvků k rentám (tab. č. 15), které odpovídají tabulkám č. 9a, 9b a 29 důvodové zprávy, bylo nutno upraviti vzhledem k změnám, provedeným oproti původnímu znění osnovy.

B.

Početní podklady pro vdovský důchod.

Pro početní podklady základních čísel k úroku na vdovský důchod, jak je podává důvodová zpráva na str. 172-177, bylo použito z německých zkušeností čísel v^np_y, která značí pravděpodobnost, že vdova, při úmrtí manželově y-letá, se v budoucnu nestane výdělečně činnou. Hodnota nároků vdovy y-leté si úmrtí manželově počítána pak dle vzorce

F_y=(1/V_y)(V^pa_y+ V^npa_y+ V^(i)p_y+ V^i(np)_y.aⁱ⁽12)_y+ V^npa_y.v^np_y.a^at_y)....................(1)

Nový statistický materiál ze sčítáni lidu ze dne 15. února 1921 v ČSR. dovoluje vypočítati hodnoty F_y přesněji, než se stalo v důvodové zprávě. Z materiálu toho možno totiž určiti poměr v^č_y počtu vdov výdělečně činných k počtu vdov všech pro pětileté skupiny věkové, 1-v^č_y jest pravděpodobnost, že vdova není výdělečně činna. Možno předpokládati, že tato pravděpodobnost neliší se podstatně od pravděpodobnosti, že vdova po pojištěnci Ústřední sociální pojišťovny není zaměstnána způsobem, zakládajícím pojistnou povinnost podle zákona o sociálním pojištění, a že nemá nároku na vlastní invalidní důchod podle tohoto zákona. Tato nová čísla v^np_y (získaná pro jednotlivá stáří grafickou interpolací) jsou obsažena v tab. č. 16.

Pomocí čísel v^np_y lze poslední člen vzorce (1) nahraditi členem

V^npa_ya^ainp_y,

kdež a^ainp_y značí nárok vdovy, při úmrtí pojištěného manžela y-leté, na invalidní důchod, jenž však napadne jen tehdy, nemá-li vdova v době invalidisace nároku na vlastní důchod invalidní plynoucí z jejího pojištění podle osnovy. Výpočet hodnot a^ainp_y jest tento

D^ainp_y=D^ai_y v^np_y

N^ainp_y=ED^ainp_y

a^ainp_y= N^ainp_y/D^aa_y

Jest tedy

F_y=(1/V_y)(V^pa_y+ V^npa_y+ V^(i)p_y.+ V^i(p)_y.aⁱ⁽¹²⁾_y+ V^npa_y.a^ainp_y)

Další postup výpočtu jest pak týž, jak byl, popsán v důvodové zprávě na str. 176-177, a jeho výsledek jest uveden v tab. č. 17, která odpovídá tabulce č. XLV. důvodové zprávy. Výsledek tohoto zpřesnění výpočtu záleží v malém snížení hodnot vdovského pojištění a pojistného, jak jest patrno z tab. č. 17. Výsledky tyto byly respektovány v dalších výpočtech.

Snížení pojistného.

V důvodové zprávě li vládnímu návrh zákona o sociálním pojištění uveden jest na str. 131 týdenní příspěvek, postačující k úhradě všech dávek, zákonem stanovených, za předpokladu, že jmění Ústřední sociální pojišťovny poskytne trvale 4% úrokový výnos. Aby vyhověno bylo podnětu, opírajícímu se o mínění národohospodářů a finančníků, že lze bezpečně počítati v nejbližších pěti letech s docílením úrokové míry 5% a v dalších pěti letech 4 ¹/₂ %, byly provedeny výpočty a tom, jak snižují se příspěvky s ohledem na toto vyšší zúročení než 4% v prvních 10 letech. Ježto nemělo vésti snížení úrokové míry po 5 a 10 letech k doplnění premiové reservy, jest úkol tento totožný s úkolem, zhodnotiti zisky, plynoucí z vyššího úročení, po prvních 10 let a použíti jich ke snížení příspěvků při zachování stejných nároků. Úkol tento řešen byl po pojistně-matematické stránce přibližnou metodou takto:

Označíme-li stav jmění Ústřední sociální pojišťovny na konci n-tého roku _nV, příjem na pojistném v n-tém roce při úroku p%ním P_n, a při úrokové míře p'%ní Pn', a celkové vydání v n-tém roce A_n, platí závislosti

n-1Vr+(P_n-A_n)r^1/2=_nV

n-1Vr'+(P_n^'-A_n)r^'1/2=_nV

[r=1+p/100, r'=1+p'/100],

z nichž lze vypočísti

Tyto hodnoty jsou uvedeny v tab. č. 18 ve sl. 7. vedle hodnot P_n (ve sl. 8), odpovídajících předpokladům důvodové zprávy. Snížení pojistného v n-tém roce jest dáno hodnotou (sl. 9.)

(P_n-P'n)/₁₀₀P_n,

průměrné snížení pojistného pro prvních 10 let jest pak dáno poměrem