Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Vysoké školy technického směru v republice Československé.

Přehled posluchačů řádných, mimořádných i hostí, mužů i žen ve stud. roce 1922/23 dle stavu ku dni 31. května 1923.

Výkaz o profesorech vysokých škol.

Střední školství.

Tabulka I.

I. Počet státních škol středních v říjnu 1923.

Státní školy střední v říjnu 1923 (305).

(Mimo Podkarpatskou Rus.)

Vysvětlivky k tabulce I.

Ve školním roce 1922/23 bylo státních škol středních 295.

Změny jsou tyto:

Úplně ubylo 9 škol: české gymnasium v Praze III., učitelský ústav v Poličce, něm. g. v Č. Budějovicích, v Praze XII., v Unčově, něm. r. g. v Prachaticích, něm. uč. ú. v Praze, něm. ústav ku vzdělání učitelek dom. nauk v Opavě, maďarská oddělení při reálce a reál. gymn. v Bratislavě.

Zbylo tedy z loňska 285.

Přibylo nově 20 škol, a to:

1. Šestnáct postátněním: městská reál. gymnasia v Čes. Brodě a Strakonicích, městská reálka v Jaroměři, městské ref. r. gymn. v Přívoze, spolkové ref. r. gymn. v Č. Těšíně, evang. lyceum v Bratislavě, protest. reál. gymn. v Rim. Sobotě, evang. reál. gymn. ve Spišské Nové Vsi, zemské reálky v Hodoníně, Moravské Ostravě a Znojmě (něm.); věcný náklad byl převzat na dívčích ref. r. gymn. v Jičíně a Olomouci a na dívčích reál. gymn. v Brně a Prostějově.

2. Dvě zřízením: Reformní reálné gymnasium v Kralupech (1. - 3. tř.), polská pobočka při učit. ústavě ve Slezské Ostravě.

3. Samostatně se počítají reálně gymnasijní pobočky při gymnasiu v Českých Budějovicích a nově vytvořené ref. reál. gymnasijní pobočky při reálce tamtéž.

II. Počet nestátních škol středních v říjnu 1923 (77).

Tabulka II.

Nestátní školy střední v říjnu 1923 (77).

Vysvětlivky k tabulce II.

Ve školním roce 1922/23 bylo nestátních škol středních 94; jest tudíž letos značný úbytek 17 škol, jenž vznikl postátněním 16 ústavů výše vypočtených a zrušením slovenského oddělení na ev. lyceu v Bratislavě. Dlužno však připomenouti, že z těchto 77 škol jest 25 škol dívčích, jejichž učitelské sbory jsou postátněny, dále je 9 zemských středních škol na Moravě a 1 německá zemská reálka (v Brně) s postátněným sborem učitelským. Zbývá tudíž pouze 42 středních škol a učitelských ústavů, jež vydržují města, spolky a církevní nadace a korporace. Mizí tedy nestátní střední školy každým rokem vůčihledě.

Zajímavo jest, že ve Slezsku jsou pouze dvě takové školy, jedno polské r. gymn. a jedno německé dívčí ref. r. gymn., ovšem s postátněným učit. sborem. Morava má takových ústavů 21, ale na 13 z nich vydržuje učitele stát nebo země, takže k tíži městům, spolkům a církvi tu připadá jen 8 těchto škol.

V Čechách jest nestátních škol středních a učitelských ústavů 41, z nichž však na 30 vydržuje učitelstvo úplně stát, takže k tíži církví a spolků připadá 21 škol; z toho však je 17 učitelských ústavů. Nestátních gymnasií jest v Čechách šest, z toho pět církevních a jedno městské; na Moravě jsou městská ještě tři (Ivančice, Tišnov a Unčov), spolkové jedno (Brno židovské). Je tedy opravdu nestátní střední školství omezeno letos již na minimum.

Na Slovensku je nestátní střední školství vesměs církevní, ale rovněž ubývá. Letos se postátňuje evang. lyceum v Bratislavě a protest. reál. gymnasium v Rim. Sobotě; evang. r. gymn. ve Spišské Nové Vsi jest již postátněno a o převzetí katol. gymnasia v Nových Zámcích se vyjednává.

Zbývají tedy již jen tyto 4 církevní školy střední: 1. Německé ev. gymnasium v Kežmaroku, 2. evang. gymn. v Prešově, 3. nižší katol. gymn. v Klášteře pod Zniovem, 4. maďarské benedikt. gymnasium v Komárně.

Vedle toho jsou ještě 2 evangelické učit. ústavy, 3 katolické a 1. řeckokatolický.

Za jímavý je i poměr národnostní: československých je 43, ale na 24 vydržuje učitele stál nebo země, tedy vlastně jen 19. Německých je 28, ale na 17 vydržuje učitele stát nebo země, tedy je jich vlastně 11. Polský je 1 v Orlové, maďarské 4, ruský je řeckokatolický učitelský ústav v Prešově.

III. Celkový přehled všech škol středních v říjnu 1923 (382).

Tabulka III.

Celkový počet škol středních v říjnu 1923 (382)

a poměr k národnostem.

Vysvětlivky k tabulce III.

Celkový počet škol středních jest nyní 382, kdežto ve škol. roce 1922/23 byl 389; jest tedy letos o sedm menší. To ukazuje, že vrcholný bod vzrůstu středních škol je překročen a že se nyní bude postupovati k lepší organisaci a konsolidaci tohoto odvětví.

Pokud se tkne poměru k národnostem, jeví se tento obraz:

Poměr je tedy zcela správný.

Jeví se značný neprospěch českého školství o celých 10%; Němci tu dosud mají o 10,9% více než jim patří.

Začínáme se tu zvolna blížiti k spravedlivému poměru.

Němci na Slovensku mají tedy o 12% více škol než jim patří, Maďaři o 41% méně. Slovenských škol je sdostatek.

5. Celkový počet (mimo Podkarpatskou Rus):

Celkem tedy Polákům je měřeno spravedlivě, Němci však mají o 46% více škol než jim patří. Československých škol je o 14% méně než by mělo býti, maďarských o 17%.

Tabulka IV.

Učitelstvo na středních školách.

1. Státní.

2. Nestátní.

Tabulka V.

Počet žactva na středních školách v červnu 1923.

Tabulka VI.

Počet žactva na učitelských ústavech v červnu 1923.

Tabulka VII.

Celkový počet žactva.

Tabulka VIII.

Národnost žactva na středních školách a ústavech učitelských v červnu 1923.

Ježto Čechoslováků jest 68,4%, ale žáků 71,6%, jest viděti, že studuje Čechoslováků velmi mnoho; naproti tomu Němců je ve státě 24,4%, ale studuje jich 23,6%, je tu tedy nepatrný rozdíl. Maďarského obyvatelstva je 5% a studuje 4%. U Poláků je poměr souhlasný.

Tabulka IX.

Počet příslušníků cizích států mezi žactvem středních škol.

Z počtu toho jest patrno, že dvě střední školy vydržuje zdejší stát pro příslušníky Rakouska, dvě pro příslušníky Německa a jedna pro příslušníky Polska.

Tabulka X.

Střední školství v Podkarpatské Rusi.

Rozsahem zůstalo střední školství v Podkarpatské Rusi totéž jako loni; pouze při reálném gymnasiu v Užhorodě otevřeny byly přípravky československá a ruská. Máme tu nyní 3 ruská reálná gymnasia, v Berehově, v Mukačevě a Užhorodu a jedno ruské reformní reálné gymnasium v Chustu. V Berehově jsou od 1. až do 8. třídy pobočky maďarské, v Užhorodě pouze při vyšších třídách, v Mukačevě jen při třídě sedmé. Počet žactva je ve šk. roce 1923/24 tento:

Učitelské ústavy máme tu tři, jeden státní v Mukačevě se 108 chovanci a dva církevní řeckokatolické v Užhorodě s 87 chovanci a 78 chovankami.

Na těchto čtyřech státních středních školách působí ve šk. roce 1923-24 celkem 96 ředitelů a profesorů, na jednom státním ústavě učitelském 8 profesorů a učitelů, na obou církevních řeckokatolických ústavech učitelských 22 učitelů.

Odborné školství.

Odborné školy poskytují potřebné vzdělání a výchovu pro praktické zaměstnání v obchodu a průmyslu.

Jsou jednak čtyřleté (obchodní akademie a vyšší průmyslové školy), jednak tříleté až jednoleté (veřejné školy obchodní, obchodní kursy, odborné školy a učebné dílny pro jednotlivá odvětví výrobní, mistrovské školy pro ty, kteří vychodili odbornou školu, jsou vyučeni nebo byli delší dobu v praktickém zaměstnání). Pro výchovu dívčího dorostu a jeho odborné vzdělání pro ženská povolání hospodářská slouží odborné školy rodinné a živnostenské. Učni, zaměstnaní u mistra neb v továrně, navštěvují kupecké a živnostenské školy pokračovací (dvouleté až čtyřleté); pro zaměstnané, kteří nemohou navštěvovati školy s celodenním vyučováním, pořádají se při těchto školách rozmanité odborné kursy večerní a nedělní, případně i kursy kočovné mimo sídlo školy.

Tyto všechny druhy odborného školství se rozmanitě kombinují, takže každá odborná škola jest zpravidla skupinou škol různých kategorií výše uvedených s jednotnou správou a jednotným sborem.

Počet odborných škol ve školním roce 1922/23.

Počet učitelstva ve školním roce 1922/23.

Počet žactva ve školním roce 1922/23.

Národní školství.

Podle posledního úředního šetření státního úřadu statistického bylo v Československé republice mimo Podkarpatskou Rus celkem 12.763 veřejných obecných škol o 35.806 třídách. Z toho bylo československých 8543 škol (66,9%) a 24.202 třídy (67,6%), německých 3296 škol (25,8%) a 9770 tříd (27,3%), maďarských 755 škol (5,9%) a 1418 tříd (3,9%), polských 80 škol (0,6%) a 314 tříd (0,9%) a rusínských 89 škol (0,6%) a 102 třídy (0,3%).

Všeho žactva ve veřejných obecných školách bylo 1,826.227, z čehož v československých školách 1,251.760, v německých 461.421, v maďarských 87.343, v polských 19.148 a v rusínských 6.555. Na jednu školu československou připadlo průměrně 146 dětí, na německou 139 dětí, na maďarskou 115 dětí, na polskou 239 dětí a na rusínskou 74 dětí, na jednu školu v republice vůbec 142 děti.

V jedné třídě školy československé bylo průměrem 51,7 dětí, školy německé 47,2, maďarské 61,5, polské 60,9 a rusínské 64,2 dětí; v jedné třídě vůbec průměrem 51 dítě.

Veřejných občanských škol bylo celkem 1403 o 5315 třídách. Z toho československých 1005 škol (71,6%) a 3810 tříd (71,7%), německých 376 škol (26,8%) a 1394 tříd (26,2%), maďarských 21 škol (1,5%) a 107 tříd (2,1%) a rusínská 1 škola (0,08%) o 4 třídách (0,08%).

Všeho žactva ve veřejných měšťanských školách bylo 243.583, z čehož v československých školách 179.745, v německých 58.944, v maďarských 4806 a v rusínských 88. Na jednu školu československou připadlo průměrně 178 žáků, na německou 156 dětí, na maďarskou 228 dětí a na rusínskou 88 dětí, na jednu občanskou školu v republice vůbec 173 děti.

V jedné třídě měšťanské školy československé bylo průměrem 472 dětí, v německé 422, maďarské 449 a rusínské 22 děti, v jedné třídě vůbec průměrem 458 dětí.

Učitelů působilo na veřejných obecných školách vůbec 36.217, z toho na československých 24.083 (66%), na německých 10.297 (28%), na maďarských 1436 (4%), na polských 301 (0,9%) a na rusínských 100 (0,3%). Na občanských školách bylo úhrnem 7448 literních učitelů, z toho na československých 5235 (70%), na německých 2050 (27%), na maďarských 156 (2%) a na rusínských 7 (0,1%).

V Podkarpatské Rusi bylo úhrnem 475 veřejných škol obecných s 910 třídami, z toho rusínských 321 škol (68%) a 532 třídy (59%), slovenských 22 školy (5%) a 25 tříd (3%), německých 7 škol (14%) a 9 tříd (0,9%), maďarských 83 školy (18%) a 182 třídy (20%), rumunské 4 školy (1%) a 6 tříd (0,7%) a škol s dvojím jazykem vyučovacím 38 (8%) a 156 tříd (17%).

Měšťanských škol v Podk. Rusi bylo 10 o 42 třídách, z nich 2 rusínské (4 třídy), 1 slovenská (3 třídy), 2 maďarské (11 tříd) a 5 rusínsko-maďarských (24 třídy).

Žactva byla úhrnem 53.241, z něhož Čechoslováků 1700, Rusínů 30.066, Němců 1033, Maďarů 11.643, Poláků 29, Židů 8428 a jiných národností 342. Na jednu školu připadalo průměrem 112 dětí, na třídu 58 dětí, a to na školu slovenskou 61 dítě (na třídu 54), na školu rusínskou 105 dětí (na třídu 63), na školu německou 75 dětí (na třídu 58), na školu maďarskou 121 dítě (na třídu 55).

Na obecných školách v Podk. Rusi působili 874 učitelé (496 na rusínských, 25 na slovenských, 186 na maďarských, 7 na německých, 6 na rumunských, 120 na rusínsko-maďarských, 34 na ostatních utrakvistických). Na měšťanských školách bylo 62 učitelů.

V datech uvedených nastaly arci některé změny zřizováním nových škol, jakož i redukcí škol slabě navštěvovaných. Zatím mohly býti předběžně a s výhradou dodatečných oprav zpracovány jen výsledky zápisu do škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku s počátku škol. roku 1923/24.

Podle nich jeví se stav národních škol v těchto zemích, čítaje v ně i menšinové školy, takto:

V Čechách byly podle výsledku zápisu ze škol ve školním roce 1923/24 3944 české veřejné školy obecné o 12.058 třídách se 473.710 dětmi (průměr na třídu 393) a 692 školy občanské o 3052 třídách se 141.329 dětmi (průměr na třídu 463), úhrnem 4636 škol obecných i občanských o 15.110 třídách se 615.039 dětmi (průměr na třídu 407). Německých škol obecných jest v Čechách 2281 o 6284 třídách se 244.366 dětmi (průměr na třídu 389); občanských škol jest 279 o 1069 třídách se 46.996 dětmi (průměr na třídu 44); úhrnem 2580 škol obecných a občanských o 7353 třídách se 291.362 dětmi (průměr na třídu 39,6).

Na Moravě jest českých škol obecných 2194 o 6595 třídách se 263.292 dětmi (průměr na třídu 39); občanských škol jest 326 o 1326 třídách s 57.293 dětmi (průměr na třídu 43); úhrnem jest na Moravě českých škol obecných a občanských 2520 o 7921 třídách se 320.585 dětmi (průměr 40 dětí). Německých škol obecných jest 629 o 1784 třídách se 60.159 dětmi (průměr na třídu 33,7), občanských škol německých jest 94 o 355 třídách se 13.285 dětmi (průměr na třídu 37,4). Jest tedy úhrnem na Moravě všech obecných a občanských škol německých 723 o 2139 třídách se 73.444 dětmi (průměr na třídu 34,3).

Ve Slezsku je českých škol obecných 284 o 1040 třídách se 42.454 dětmi (průměr na třídu 40,8); občanských škol jest 50 o 28 třídách se 7533 dětmi (na třídu připadá 36,2). Úhrnem je tedy českých škol obecných a občanských 334 o 1.248 třídách se 49.987 dětmi (průměr 40,1). Německých škol obecných jest 225 o 752 třídách se 28.525 dětmi (průměr 37,9); občanských škol je 27 o 126 třídách se 4789 dětmi (průměr 38). Je tedy úhrnem německých škol obecných a občanských 252 o 878 třídách se 33.314 dětmi (průměr 37,9).

Polských škol obecných je 78 o 30 třídách se 13.388 dětmi (průměr 44,6), občanské školy jsou 2 o 11 třídách s 508 dětmi (průměr 46,2); úhrnem všech polských škol obecných a občanských jest 80 o 311 třídách se 13.896 dětmi (průměr 44,7).

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku jest českých škol obecných 6422 o 19.693 třídách se 779.456 dětmi (průměr 39,6), českých škol občanských jest 1068 o 4586 třídách se 206.155 dětmi (průměr 45); úhrnem všech českých škol obec. a obč. 7490 o 24.279 třídách s 985.611 dětmi (průměr 40,6).

Německých škol obecných jest 3135 o 8820 třídách se 333.050 dětmi (průměr 37,8), občanských škol 400 o 1550 třídách se 65.070 dětmi (průměr 42). Jest tedy všech německých škol obec. a obč. 3535 o 10.370 třídách se 398.120 dětmi (průměr 38,4).

Polských škol obecných jest 78 o 300 třídách se 13.388 dětmi (průměr 44,6), občanské školy jsou 2 o 11 třídách s 508 dětmi (průměr 46,2). Celkem je tedy všech polských škol obec. a občanských 80 o 311 třídách s 13.896 dětmi (průměr 44,7).

Všech obecných škol bez rozdílu vyučovacího jazyka jest 9635 o 28.813 třídách s 1,125.894 dětmi (průměr 39,1). Občanských škol jest celkem 1470 o 6147 třídách se 271.733 dětmi (průměr 44,2). Úhrnný počet všech škol obecných a občanských jest 11.105 o 34.960 třídách s 1,397.627 dětmi (průměr 40).

Zpráva o stavu škol, spravovaných státem (menšinových).

I. Statistika.

Všech těchto menšinových škol jest nyní 777, k čemuž nutno připočísti zřízenou polskou školu v Dombrové. Z celkového počtu škol jest 759 českých, 18 německých. České školy obecné, počtem 663, mají 1276 tříd a 40.068 dětí, občanské, jichž jest 96, mají 393 tříd a 15.507 dětí. Proti minulému roku přibylo 45 škol, 207 tříd a 2508 dětí. V Čechách jest z celkového počtu škol 515 národních škol českých (454 obec. a 61 měšťan.), na Moravě 182 (158 obec. a 24 měšť.) a ve Slezsku 62 (51 obecných a 11 občanských).

Něm. školy menšinové, počtem 18, mají 61 třídu a 1954 dětí; z toho je v Čechách v celku 12 obecných a 4 občan. školy a ve Slezsku jsou 2 obecné školy. Stav něm. škol proti minulému roku nedoznal změny. Počet tříd zvýšil se o jednu (IV. ročník při občan. škole v Praze), počet dětí klesnul o 280.

Uvedená polská škola v Dombrové jest dvoutřídní.

II. Stavby:

V roce 1923 bylo již zadáno 32 škol. staveb, na něž až dosud bylo vyplaceno 8,757.208 Kč. Na 56 staveb, zadaných v r. 1922, bylo vyplaceno 15,999.706 Kč, takže celková vyplacená částka jest dnes téměř 25 milionů Kč. Kromě toho připravuje se zadání 4 staveb a koupě několika domů.

Z počtu staveb, zadaných v tomto roce, připadá na Čechy 16, na Moravu 9 a na Slezsko 7.

Ke kapitole XIV.

Stav Bankovního úřadu ministerstva financí

dne 7. listopadu 1923.

Sazba úroková od 28. května 1923: