§ 171.
Za pojistné ručí společně a nerozdílně manželka (manžel), bydlící se zaměstnavatelem ve společné domácnosti, ručí za ně také spolupodnikatelé, dílčí podnikatelé a akordanti (§ 8).
§ 172.
(1) Kdo převzal závod, ručí za pojistné předepsané předchůdci za dobu nejvýše 18 měsíců ode dne převzetí zpět počítáno.
(2) Nařízením může býti ustanoveno pro určité druhy závodů nebo podniků, že i pronajímatel ručí za pojistné nezaplacené nájemcem.
,§ 173.
(1) Pojistné s příslušenstvím požívá zákonného práva zástavního s přednostním právem přede všemi soukromými zástavními právy na nemovitostech zaměstnavatelových, pokud jsou podniku výlučně nebo převážně věnovány a k tomu zvláště zařízeny.
(2) Toto zástavní právo přísluší bezpodmínečně zadrželým částkám pojistného, které nejsou starší 18 měsíců, počítajíc nazpět od exekučního zcizení předmětu zástavního.
(3) Nedoplatky starší, nikoli však starší tří let, požívají tohoto přednostního práva zástavního jenom, byly-li do roka ode dne splatnosti zajištěny ve veřejných knihách.
(4) Přešlo-li vlastnictví nemovitosti, která ručí podle předchozích ustanovení, na jinou osobu, lze uplatniti toto právo zástavní s uvedenými omezeními k vydobytí oněch částek pojistného s příslušenstvím, které vznikly před změnou vlastnického práva.
§ 174.
Pojistné i s příslušenstvím požívá přednostního práva nedoplatků daní a dávek veřejných v řízení exekučním, konkursním a vyrovnávacím. Sbíhá-li se s nimi, bude uhrazeno teprve po nich.
Zúrokování pojistného.
§ 175.
(1) Dlužné pojistné třeba zúročiti 5% za rok.
(2) Neprávem přijaté pojistné vrátí pojišťovna se 4% úroky. Zaměstnavatel může však vyžadovati vrácení pouze části pojistného na něho připadající (§ 162).
Vymáhání pojistného.
§ 176.
Pojistné i s úroky může býti vymáháno exekucí politickou nebo soudní na základě platebního výměru, uplynulo-li od doručení jeho čtrnáct dnů.
Promlčení pojistného.
§ 177.
(1) Právo pojišťovny vyměřiti pojistné promlčuje se ve třech letech ode dne splatnosti (§ 163). Podal-li zaměstnavatel vědomě nesprávné oznámení (§§ 17 nsl.) nebo nepodal-li ho vůbec, aby zkrátil pojišťovnu o pojistné, promlčuje se nárok pojišťovny na vyměření pojistného v desíti letech.
(2) Právo pojišťovny vymáhati vyměřené pojistné promlčuje se v šesti letech po tom, lady osoba povinná platiti byla vyrozuměna o vyměření pojistného.
(3) Promlčení se přerušuje činem, jenž má za účel vyměřiti pojistné nebo vymáhati je, dověděla-li se o tomto činu povinná osoba; mimo to pak podle ustanovení konkursního a vyrovnávacího řádu.
Oddíl druhý: O hospodářství pojišťoven.
Reservní fond nemocenské pojišťovny.
§ 178.
Nemocenská pojišťovna utvoří a rozmnoží z přebytků příjmů nemocenského pojištění nad výdaji reservní fond;.jenž budiž nashromážděn alespoň částkou jednoduchého středního vydání posledních tří let a doplněn v případě potřeby zase do; této výše.
§ 179.
(1) Plyne-li z výročních závěrek pojišťovny, že příjmy nestačí k úhradě nákladův, a nedosáhl-li ještě reservní fond výše uvedené v § 178, nebo zmenšil-li se reservní fond pod tuto částku, a není-li naděje, že poměry v nejbližší době budou zlepšeny správou pojišťovny, budiž navrženo buď zvýšení pojistného nebo snížení dávek až na mez stanovenou v § 95.
(2) Neusnesla-li se na potřebném opatření pojišťovna, ani když k tomu byla vyzvána, zruší Ústřední sociální pojišťovna stanovy její z moci úřední s účinkem právně závazným.
Uložení jmění.
§ 180.
(1) Jmění pojišťovacích ústavů může býti použito pouze k účelům v tomto zákoně předepsaným nebo připuštěným.
(2) Pokud tento zákon nestanoví něco jiného, smí jmění býti ukládáno pouze:
a) v tuzemských cenných papírech, v nichž mohou býti ukládány peníze sirotčí;
b) v zápůjčkách státu, zemím, župám, okresům a obcím;
c) v tuzemských hypotečních zápůjčkách požívajících sirotčí jistoty;
d) v tuzemských peněžních ústavech, za jejichž veškeré závazky ručí stát, země, župy, okresy nebo obce.
(3) Peníze, které nutno míti pohotově pro běžné vydání, mohou býti uloženy u důvěryhodných domácích úvěrních ústavů neb u poštovního úřadu šekového:
§ 181.
Nemocenská pojišťovna může se souhlasem Ústřední sociální pojišťovny nabýti také nemovitostí, nezůstanou-li tyto zatíženy přes polovici nabývacích nákladův a slouží-li k umístění kanceláří pojišťovny nebo k účelům léčebným, nebo jde-li o nabytí v řízení exekučním nebo konkursním, jež může odvrátiti škodu hrozící pojišťovně.
§ 182.
(1) Ústřední sociální pojišťovna může dále uložiti jmění v tuzemských činžovních nemovitostech, nejsou-li zatíženy nad jednu třetinu kupní ceny. Více nežli jedna třetina z volného, tj. trvale uložitelného jmění nesmí býti uložena v nemovitostech a hypotečních zápůjčkách.
(2) Z volného jmění pojišťoven musí býti alespoň 20% uloženo v československých státních papírech a 10% v jiných papírech, které určí ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí.
(3) Při trvalém ukládání volného jmění dlužno přihlížeti k ukládacím papírům z jednotlivých zemí (žup) podle poměru pojistného, vybraného v posledním účetním roce nemocenskými pojišťovnami příslušného zemského (župního) obvodu k úhrnnému příjmu na pojistném v tomto účetním roce.
§ 183.
(1) Ústřední sociální pojišťovna může od případu k případu povoliti, aby nejvýše jedna čtvrtina volného jmění nemocenské pojišťovny byla uložena i jiným způsobem, zejména k vybudování sociálních zařízení, věnovaných výlučně neb převážné pojištěncům, a k podobným obecně užitečným účelům.
(2) Takové uložení jmění Ústřední sociální pojišťovny vyžaduje schválení ministra sociální péče.
§ 184.
Část volného jmění Ústřední sociální pojišťovny může dále se schválením ministra sociální péče býti upotřebena k tomu, aby vedle léčebné péče ve smyslu části třetí oddílu čtvrtého tohoto zákona byla prováděna nebo podporována všeobecná i zvláštní opatření, směřující k odvrácení předčasné invalidity pojištěnců a jejich rodinných příslušníků, k potírání lidových chorob (tuberkulosy, nervosy, pohlavních nemocí, alkoholismu, rakoviny a pod.) nebo k povznesení zdravotního stavu pojištěnců a jejich rodinných příslušníků. Schválení toto může býti uděleno též pro paušální obnosy, jež nejvýše těmto účelům mohou býti ročně věnovány.
§ 185.
Střední výnos jmění Ústřední sociální pojišťovny musí odpovídati úrokové míře jíž bylo použito za početní podklad tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ: O ŘÍZENÍ A SOUDNICTVÍ POJIŠŤOVACÍM.
Oddíl první: O řízení.
Ohlašování nárokův.
§ 186.
Nároky na pojistné dávky podle tohoto zákona jest přihlásiti u příslušné nemocenské pojišťovny.
§ 182.
(1) Nemocenská pojišťovna rozhodne o žádostech za dávky pojištění nemocenského.
(2) O žádostech za dávky pojištění invalidního a starobního nemocenská pojišťovna provede potřebné šetření a předloží žádost se svým dobrým zdáním Ústřední sociální pojišťovně, která o žádosti rozhodne.
§ 188.
Ústřední sociální pojišťovna může pověřiti nemocenské pojišťovny nebo některé z nich, aby v zastoupení její rozhodovaly o žádostech za určité dávky pojištění invalidního a starobního. Takové zmocnění jest vyhlásiti v Úředním listě republiky Československé.
Výměry.
§ 189.
(1) Opatření a rozhodnutí pojišťovacích ústavů určená zájemníkům (stranám) jest jim doručiti písemně výměrem. Toho není třeba, přiznává-li nemocenská pojišťovna žádanou dávku pojištění nemocenského.
(2) Na doručování výměrů jest užíti obdobně předpisův o doručování v civilním řízení soudním. Jde-li o výměry, kterými jest rozhodováno o nárocích na pojistné dávky nebo o pojistné povinnosti, jest užíti obdobně předpisův o doručování žalob.
§ 190.
(í) Přiznala-li pojišťovna dávku pojistnou, jest ve výměru uvésti výši dávky a dobu, ode kdy byla přiznána.
(2) Zamítla-li pojišťovna nárok na dávky, byť i jen z části, jest rozhodnutí ve výměru odůvodniti.
(3) Výměr obsahujž také poučení o opravných prostředcích; jinak nemá právní účinnosti proti straně, jíž se tohoto poučení nedostalo.
§ 191.
Výměr, kterým byl přiznán, změněn nebo odňat důchod pojištění invalidního a starobního, jest doručiti také korporaci povinné k chudinskému zaopatření.
Opravné prostředky a lhůty.
§ 192.
Proti výměru, kterým byl zamítnut zcela nebo z části nárok na pojistnou dávku nebo kterým dávka byla neprávně vyměřena, snížena neb odňata, jest možno podati žalobu k soudům, uvedeným v následujícím oddíle; proti jinakému výměru, kterým strana byla stižena, možno podati stížnost k pojišťovacímu soudu.
§ 193.
Žalobu i stížnost proti těmto výměrům jest podati ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doručená výměru, ten den v to nepočítajíc; jinaké žaloby, k jichž rozhodování jsou tyto soudy příslušny, jest podati v téže lhůtě ode dne, kdy strana zvěděla o vzniku nároku.
§ 194.
Lhůtu podle tohoto zákona jest považovati za zachovánu, bylo-li v ní podání prokazatelně odevzdáno poště.
§ 195.
Navrácení v předešlý stav podle obdoby předpisů civilního řádu soudního jest přípustno, pokud zákon se zmeškáním lhůty nespojuje jako následek ztrátu práva.
§ 196.
Pokud jde o osoby zaměstnané na plavidlech (§ 2), prodlužují se lhůty o šest týdnův.
Oddíl druhý: O soudnictví pojišťovacím.
Rozhodčí soud nemocenské pojišťovny.
§ 197.
(1) O žalobě proti výměru nemocenské pojišťovny (§ 192), týkajícímu se dávek pojištění nemocenského, rozhoduje výlučně rozhodčí soud nemocenské pojišťovny, jejž jest zříditi v sídle nemocenské pojišťovny.
(2) Žalobu jest podati představenstvu nemocenské pojišťovny nebo úředníkům, ustanoveným ke přijímání žalob. Žalobu možno přednésti i ústně; o tom učiní se zápis a vydá se straně potvrzení.
(3) V místnostech nemocenské pojišťovny přístupných pojištěncům jest veřejně vyhlásiti, kteří úředníci jsou oprávněni přijímati žaloby.
§ 198.
(1) Rozhodčí soud nemocenské pojišťovny skládá se z předsedy a jeho náměstkův a z dvanácti přísedících; šest přísedících volí valná hromada delegátů z pojištěnců podle obdoby volby členů představenstva; šest přísedících volí zaměstnavatelští členové dozorčího výboru většinou hlasů ze zaměstnavatelů. Současně volí se stejným způsobem týž počet náhradníků.
(2) Přísedícím rozhodčího soudu může býti pouze, kdo je volitelný za člena představenstva nebo dozorčího výboru.
(3) Funkční doba přísedících rozhodčího soudu trvá čtyři roky. Zvolení zůstávají tak dlouho ve svých funkcích, dokud právoplatně zvolení jejich nástupci nenastoupí úřadu.
§ 199.
Člen představenstva nebo dozorčího výboru nebo úředník nemocenské pojišťovny nemůže býti přísedícím rozhodčího soudu.
§ 200.
Předsedu rozhodčího soudu a jeho náměstky jmenuje přednosta sborového soudu první stolice, v jehož obvodě je sídlo pojišťovny, z veřejných úředníků tohoto obvodu znalých práv; míní-li jmenovati činného úředníka správního úřadu, dohodne se s jeho představeným.
§ 201.
Přísedící rozhodčího soudu slíbí předsedovi rukou dáním, že budou vykonávati úřad svůj svědomitě a nestraně a že budou zachovávati zákony.
§ 202.
Úřad přísedícího rozhodčího soudu je čestný. Přísedícímu však přísluší náhrada hotových výloh a ušlé mzdy; výše těchto náhrad a odměny předsedy a jeho náměstků bude upravena nařízením.
§ 203.
(1) Přísedícího rozhodčího soudu, jenž pozbyl volitelnosti anebo jenž přestal býti a není již šest měsíců příslušníkem skupiny (zaměstnanecké nebo zaměstnavatelské), za níž byl zvolen, anebo jenž trvale zanedbává povinnosti, zbaví předseda rozhodčího soudu úřadu; v posledním případě může vysloviti i ztrátu způsobilosti k tomuto úřadu na příští volební období.
(2) Přísedící, jenž zanedbal povinnosti svého úřadu, může býti předsedou odsouzen k náhradě útrat řízení zmařeného jeho vinou.
(3) Proti těmto rozhodnutím předsedovým, jež jest doručiti písemně, jest možno stěžovati si k pojišťovacímu soudu písemnou stížností, podanou u předsedy rozhodčího soudu ve 14 dnech ode dne doručení.
Řízení u rozhodčího soudu.
§ 204.
Předseda povolává přísedící k zasedání, sestavuje senáty a přiděluje jim jednotlivé sporné případy.
§ 205.
(1) Rozhodčí soud rozhoduje ve tříčlenných sborech (senátech) za předsednictví předsedy nebo některého náměstka jeho. Jeden přísedící musí býti z pojištěnců, jeden ze zaměstnavatelů. Při tom jest podle možnosti přihlížeti k tomu, aby přísedící byli téhož výdělkového odboru jako žalobce.
(2) Zapisovatele určí ředitel nemocenské pojišťovny z úředníků pojišťovny.
§ 206.
(1) Řízení nesmí se zúčastniti člen rozhodčího soudu, týká-li se spor jeho osoby, jeho manželky nebo manžela, družky nebo osob spřízněných s ním v linii přímé vůbec, nebo osob jinak spřízněných nebo sešvakřených do druhého stupně.
(2) Člen soudu může býti stranou před zahájením jednání odmítnut i z jiných důvodů, z nichž možno souditi na jeho stranickost nebo zaujatost.
(3) O tom, zdali jest důvodno odmítnouti přísedícího, rozhoduje předseda senátu; jde-li o odmítnutí předsedy, rozhodne předseda rozhodčího soudu, po případě jeho náměstek.
(4) Tato ustanovení platí obdobně také o vyloučení člena rozhodčího soudu a o odmítnutí nebo vyloučení zapisovatele.
§ 207.
(1) Strany mohu se dáti u soudu zastupovati zmocněnci.
(2) Výše náhrady za zastupování právním zástupcem bude upravena nařízením.
§ 208.
(1) Řízení u rozhodčího soudu jest veřejné a ústní; zejména jest rozhodčí soud povinen umožniti oběma stranám, aby před soudem vypovídaly, a objasniti sporný případ v ohledu skutkovém. K tomu cíli rozhodčí soud může vyslýchati znalce a svědky a vzíti je v přísahu. Rovněž může požádati příslušný soud, aby provedl připuštěný důkaz.
(2) Členové rozhodčího soudu, rozhodující podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, jsou povinni hlasovati. Člena, jenž odepře hlasovati, zbaví předseda senátu funkce a odsoudí ho k náhradě nákladů řízení zmařeného jeho vinou. Strany mohou na takovém členu rozhodčího soudu domáhati se mimo to náhrady škody jím způsobené.
(3) Nález soudu musí býti opatřen důvody a právním poučením o opravných prostředcích.
§ 209.
(1) O řízení a poradě jest sepsati oddělené zápisy. Zápisy, nález a opisy nálezu, jež jest dodati stranám, podepíše předseda senátu a zapisovatel.
(2) Na rozhodčí soudy nemocenských pojišťoven nevztahují se ustanovení civilního řádu soudního o rozhodčích soudech.
Odvolání z nálezu rozhodčího soudu.
§ 210.
Z nálezu rozhodčího soudu mohou se sporné strany odvolati:
a) nebyl-li rozhodčí soud sestaven, jak nařizuje tento zákon,
b) bylo-li stěžovateli znemožněno nezákonným postupem, zejména opomenutím obeslání, aby na soud se dostavil,
c) neprovedl-li soud nabídnutých důkazů,
d) byl-li nález založen na nesprávném použití zákona.
§ 211.
Odvolání jest podati u předsedy rozhodčího soudu v neprodlužitelné lhůtě 14 dní ode dne, kdy byl doručen nález, písemně ve dvou vyhotoveních nebo ústně. V tomto případě jest o odvolání učiniti zápis a vydati straně potvrzení.
§ 212.
Odvolání nemocenské pojišťovny nemá odkladného účinku.
§ 213.
(1) Předseda rozhodčího soudu odmítne odvolání, bylo-li podáno opožděně neb osobou k tomu neoprávněnou.
(2) Shledá-li předseda, že odvolání je formálně vadné, odstraní sám vady, je-li to možno, anebo vyzve k jich odstranění stranu, stanově k tomu krátkou neprodlužitelnou lhůtu s tím, že bude se míti za to, že strana upouští od odvolání; nebude-li v dané lhůtě vada odstraněna.
(3) Proti rozhodnutím předsedovým, uvedeným v těchto odstavcích, má strana právo stížnosti k pojišťovacímu soudu.
(4) Předseda rozhodčího soudu doručí jedno vyhotovení odvolání správně podaného druhé sporné straně a poučí ji, že může podati písemnou odpověď ve 14 dnech ode dne, kdy jí bylo odvolání doručeno.
§ 214.
Jakmile odpověď došla nebo lhůta pro ni marně uplynula, předloží předseda rozhodčího soudu spisy příslušnému pojišťovacímu soudu.
§ 215.
(1) Má-li však za to, že odvolání jest odůvodněno, může odvolání a případnou odpověď předložiti k rozhodnutí jinému senátu rozhodčího soudu. Tento může odvolání vyhověti, docílí-li jednomyslného nálezu. Rozhodnutí v tomto případě může se státi i v sezení neveřejném.
(2) Byl-li takto původní nález změněn, jest oběma stranám opět doručiti vyhotovení nového nálezu, proti němuž jest přípustno odvolání podle §§ 210 - 213.
Pojišťovací soud.
§ 216.
(1) Pojišťovací soud jest zříditi v Praze pro Čechy, v Brně pro Moravu a Slezsko, v Bratislavě pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.
(2) Nařízením může býti sídlo soudu přeloženo, nebo může býti zřízeno více soudův a obvod jejich působnosti určen.
§ 217.
(1) Pojišťovací soud se skládá z předsedy a jeho náměstkův a z dvaceti přísedících.
(2) Předseda a aspoň dva jeho náměstkové musí býti soudci z povolání; jmenuje je ministr sociální péče, dohodna se s ministrem spravedlnosti. Ostatní náměstkové musí býti znalí práv; jmenuje je ministr sociální péče dohodna se s ministrem vnitra. Přísedící pojišťovacího soudu jsou voleni.
(3) Po jedné polovici jich a po desíti náhradnicích volí v oddělených skupinách (zaměstnanci a zaměstnavatelé) osoby oprávněné voliti členy výboru Ústřední sociální pojišťovny pocházející z obvodu, pro nějž pojišťovací soud je zřízen. Volba koná se ve stejnou dobu a týmž způsobem jako volba členů výboru Ústřední sociální pojišťovny.
§ 218.
Ustanovení §§ 198, 199, 201 - 204 a 208 odst. 2 jest užíti obdobně s úchylkou, že do rozhodnutí předsedova podle § 203 jest možno stěžovati si k vrchnímu pojišťovacímu soudu.
§ 219.
Za přísedícího a náhradníky pojišťovacího soudu nemůže býti volen, kdo bydlí od sídla pojišťovacího soudu dále nežli ve vzdálenosti 25 km.
Působnost pojišťovacího soudu a řízení u něho.
§ 220.
(1) Pojišťovací soud jest výlučně povolán rozhodovati:
A. 1. o stížnostech z rozhodnutí předsedy rozhodčího soudu, jímž bylo odvolání odmítnuto nebo vráceno k odstranění formálních vad (§ 213), neb jímž byl potrestán přísedící rozhodčího soudu podle § 203,
2. o odvoláních z nálezů rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven (§ 215),
3. o žalobách podaných proti výměru pojišťovny, jímž byl zcela nebo z části zamítnut nárok na dávku z pojištění invalidního a starobního podle tohoto zákona, nebo jímž dávka byla nesprávně vyměřena, snížena neb odňata,
4. o žalobách na náhradu podle tohoto zákona:
a) mezi pojišťovnami zřízenými podle tohoto zákona navzájem,
b) mezi těmito pojišťovnami a těmi, kteří poskytli pojištěnci nebo jeho pozůstalým zaopatření chudinské,
c) mezi těmito pojišťovnami a nemocnicemi;
d) mezi těmito pojišťovnami a úrazovými pojišťovnami dělnickými, pensijními ústavy, báňskými bratrskými pokladnami a nositelem pojištění osob samostatně výdělečně činných;
B. 1. o stížnosti zaměstnavatele do výměru pojišťovny,
2. o stížnosti zaměstnance do výměru pojišťovny, jímž bylo uznáno, že není povinně pojištěn podle tohoto zákona, nebo jímž byl prohlášen za pojištěna v nižší třídě mzdové, nebo jímž bylo rozhodnuto o jeho právu nebo pojistném z dobrovolného pojištění,
3. o sporech mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o srážkách pojistného se mzdy;
4. a sporech mezi zaměstnavateli podle § 239, odst. 3;
C. 1. o stížnostech do jiných výměrů pojišťoven, z nichž stížnost není zákonem jinam přikázána,
2. v případech jiných, jež zákon přikazuje pojišťovacímu soudu.
(2) Příslušný jest pojišťovací soud, v jehož obvodě je sídlo žalované nemocenské pojišťovny, nebo, nejde-li o žalobu proti nemocenské pojišťovně, v jehož obvodě je sídlo nemocenské pojišťovny, u níž byl naposledy pojištěn zaměstnanec, o něhož jde, anebo v jejímž obvodě je závod, o nějž jde, nebo k jejímuž rozhodčímu soudu stěžující si přísedící patří.
§ 221.
Žalobu podle § 220, lit. A, č. 3 a 4, jest možno podati u rozhodčího soudu nemocenské pojišťovny nebo u řádného okresního soudu, nebo u pojišťovacího soudu písemně ve dvou vyhotoveních nebo ústně. V tomto případě jest o žalobě učiniti zápis a vydati straně potvrzení.
§ 222.
V případech § 220 A. rozhoduje pojišťovací soud ve tříčlenném senátě, jemuž předsedá předseda soudu nebo náměstek jeho ze soudců z povolání. Za přísedící povolá předseda vždy jednoho zaměstnavatele a jednoho pojištěnce.
§ 223.
(1) Na řízení u pojišťovacího soudu podle § 222 jest užíti obdobně ustanovení civilního řádu soudního o řízení u okresních soudů mimo ustanovení u řízení ve věcech nepatrných.
(2) Nedostaví-li se strana k roku, nemá to za následek vydání rozsudku pro zmeškání.
§ 224.
(1) V případech § 220, lit. B., rozhoduje pojišťovací soud v senátě složeném podle § 222; předsedá však senátu náměstek předsedův, jenž není soudcem z povolání.
(2) Tento sonát rozhoduje v řízení neveřejném většinou hlasů nálezem podle předpisův a zásad o řízení před úřady správními.
§ 225.
V případech § 220, lit. C., rozhoduje předseda pojišťovacího soudu jako činitel veřejné správy.
Opravné prostředky.
§ 226.
(1) Rozsudek pojišťovacího soudu o odvolání z nálezu rozhodčího soudu nemocenské pojišťovny, jakož i usnesení jeho o stížnosti podle § 220, lit. A., č 1, má platnost konečnou.
(2) Bylo-li řízení u pojišťovacího soudu vadné nebo je-li rozhodnutí nezákonné, jest možno podati proti ostatním rozsudkům odvolání, proti usnesením, nálezům a rozhodnutím pojišťovacího soudu stížnost k vrchnímu pojišťovacímu soudu.
(3) Odvolání nebo stížnost jest podati u pojišťovacího soudu ve dvojím vyhotovení písemně v 60 dnech ode dne, kdy rozsudek, usnesení, nález nebo rozhodnutí byly doručeny. Podání musí býti spolupodepsáno osobou znalou práv. Ustanovení §§ 213 a 214 jest obdobné použíti.
Vrchní pojišťovací soud.
§ 227.
Vrchní pojišťovací soud je přičleněn k nejvyššímu správnímu soudu, jehož prvnímu presidentovi přísluší právo dozoru nad rozhodčími a pojišťovacími soudy a právo uvedené v § 204.
§ 228.
(1) Vrchní pojišťovací soud rozhoduje ve čtyřčlenných senátech. Předseda musí býti znalý práv, jedním přísedícím je pojištěnec, jedním zaměstnavatel, jedním přísedící jmenovaný podle § 20.
(2) Vrchní pojišťovací soud rozhoduje většinou hlasův; předseda hlasuje. Při rovnosti hlasů jest považovati za schváleno mínění, pro něž hlasoval předseda. Na hlasování přísedících jest použíti ustanovení § 208, odst. 2.
§ 229.
Na přísedící a náhradníky ze zaměstnavatelův a pojištěncův jest použíti ustanovení §§ 217 - 219, bez újmy ustanovení § 231.
§ 230.
Předsedy senátu a jmenované přísedící vrchního pojišťovacího soudu určí v dohodě s ministrem sociální péče a s ministrem spravedlnosti první president nejvyššího správního soudu ze členů grémia tohoto soudu a z úředníků ministerstva sociální péče.
§ 231.
(1) Vrchní pojišťovací soud rozhoduje o opravných prostředcích podle § 226 jemu předložených, jakož i o stížnostech stran proti konečným rozhodnutím úřadů správních, týkajícím se pojištění sociálního, čítajíc v to i pojištění (zaopatření) pensijní, úrazové a hornické.
(2) Týká-li se stížnost pojištěni pensijního nebo hornického, jest povolati za přísedící zaměstnavatele a zaměstnance z těchto oborů pojišťovacích, a to z listiny přísedících, kterou pro každý z těchto oborů zpracuje ministr sociální péče, vyslechnuv příslušné pojišťovací ústavy.
(3) Jde-li o spor, ke kterému oboru pojištění zaměstnanci patří, rozhoduje vrchní pojišťovací soud ve tříčlenném senátě, složeném z předsedy a dvou jmenovaných přísedících.
§ 232.
(1) Jde-li o rozhodování o odvolání a o stížnostech do usnesení, vydaných ve sporech podle § 220 lit. A, jest předsedu a přísedícího právníka ustanoviti ze jmenovaných přísedících, majících kvalifikaci pro úřad soudcovský.
(2) Na řízení toto jest použiti obdobně ustanovení civilního řádu soudního ze dne 1. srpna 1895 č. 113. ř. z. o odvolání.
§ 233.
Jde-li o rozhodování o jiné stížnosti, jest na řízení užíti obdobně ustanovení o řízení před nejvyšším správním soudem.
§ 234.
Ústřední sociální pojišťovna, pensijní ústavy, Úrazové pojišťovny dělnické a Ústřední bratrská pokladna mohou býti zastoupeny svými úředníky, nemocenské pojišťovny pak svými úředníky znalými práv.
§ 235.
Rozhodnutí vrchního pojišťovacího soudu, jakož i konečné rozhodnutí pojišťovacího soudu (vyhláška) nemůže býti přezkoumáno ani nejvyšším soudem, ani nejvyšším správním soudem.
Společná ustanovení o soudnictví pojišťovacím.
§ 236.
(1) Náklady spojené se zřízením a činností rozhodčího soudu nemocenské pojišťovny hradí tato pojišťovna.
(2) Náklady spojené se zřízením a činností pojišťovacích soudův a vrchního pojišťovacího soudu hradí stát.
§ 237.
Nařízením mohou býti vydány podrobnější předpisy o službě u rozhodčích soudů, pojišťovacích soudův a vrchního pojišťovacího soudu jakož i o řízení před nimi.