|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922. |
|
|
I. volební období. |
6. zasedání. |
3956.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne................,
kterým se vláda zmocňuje, aby při opatřeních hospodářského nátlaku podle článku 16 úmluvy o Společnosti národů použila cesty nařizovací.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Vláda se zmocňuje, aby při opatřeních hospodářského nátlaku podle článku 16 úmluvy o Společnosti národů použila cesty nařizovací i tam, kde by jinak bylo třeba zákona, když by průtah, spojený s předložením věci Národnímu shromáždění nebo Stálému výboru podle §u 54 ústavní listiny, byl věci na újmu.
§ 2.
Nařízení vydané podle tohoto zákona musí býti předloženo Národnímu shromáždění nebo, nezasedá-li, Stálému výboru podle §u 54 ústavní listiny se žádostí za dodatečné schválení, a to do čtrnácti dnů ode dne vyhlášení, jinak pozbývá platnosti od té doby, do kdy, nejpozději mělo býti předloženo. Rovněž pozbývá platnosti, když některá sněmovna nebo:stálý výbor podle §u 54 ústavní listiny výslovně odepře je schváliti, a to od té doby, kdy usnesení se stalo. Vláda je povinna uveřejniti bez odkladu ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlášku o tom, že nařízení pozbylo platnosti.
Vláda je povinna bez průtahu zrušiti opatření hospodářského nátlaku, jakmile pomine důvod k dalšímu provádění hospodářského nátlaku nebo ku prováděni jeho tímto opatřením.
§ 3.
Všem ministrům se ukládá, aby provedli tento zákon.
Důvodová zpráva.
O článku 16 úmluvy o Společnosti národů pojednává vládní návrh, kterým se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení Protokoly o změnách úmluvy (tisk 3779, str. 15).
Opatřením hospodářského nátlaku, jež má tento článek na zřeteli, bylo by provésti ťihnedŤ (srov. článek 16. odst. 1) t. j. v okamžiku, který doporučí Rada (srov. článek 16. v novém znění odst. 3). Některá z těchto opatření již podle platného právního řádu bylo by lze učiniti nařízením, naproti tomu jiná by předpokládala vydání zvláštního zákona. Průtah spojený s předložením věci zákonodárnému sboru mohl by však způsobiti, že opatření, o něž jde, nemohla by býti učiněna ťihnedŤ, jak žádá článek 16.Proto je vláda nucena žádati za zmocnění, aby i taková opatření hospodářského nátlaku, k nimž by jinak bylo třeba zvláštního zákona, mohla učiniti cestou nařizovati, pokud by ovšem průtah, spojený s předložením věci Národnímu shromáždění nebo Stálému výboru podle §u 54 ústavní listiny, byt věci na újmu.
Jednotlivá opatření, jež jsou zahrnuta všeobecnou formulací §u 1 osnovy, nelze v zákoně vypočísti, poněvadž bude záležeti vždy na konkrétním případě, jakých opatření bude použito (srov. shora uvez daný Vládní návrh, resoluci čís. 10 ke článku 16.); předem nelze je všechna vymeziti; výpočet vždy by byl kusý a tudíž z důvodů zákonodárné techniky neupotřebitelný. Proto musí se osnova zákona (1) spokojiti formulací zcela všeobecnou.
Vláda jest si plně vědoma, že opatření, o nichž je řeč v §u 1 osnovy zákona, mohou hluboce zasáhnouti do osobní a majetkové svobody občanstva, zvláště také v tom případě, bude-li nutno vybaviti je vhodnými trestními sankcemi. Jisté záruky však těmto svobodám poskytuje § 2 osnovy zákona, jakož i ta okolnost, že pro tato opatření bude vodítkem dobrozdání Rady (srov. svrchu uvedeny vládní návrh, resoluci čís. 10 odst. 2 ke článku 16), které má doporučiti všem státům opatření zásadně shodná (srnu. resoluci číslo 9 ke článku 16).
Vláda ve snaze plniti přesně mezinárodní závazky, které republika československá na sebe vzala, doporučuje tuto osnovu zákona Národnímu shromáždění ke schválení a projevuje přání, aby tato osnova zákona byla v obou sněmovnách přikázána výboru zahraničnímu a ústavně-právnímu k podání zprávy ve lhůtě tří týdnů.
V Praze dne 14. prosince 1922.
Ant. Švehla, v. r.,
předseda vlády.
Dr. Ed. Beneš, v. r.,
ministr zahraničních věcí.

