XXXV./3322 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a ministra národní obrany na Interpelaci poslance dra R. Lodgmana a druhů,
že české vojsko svého času odňalo zbraně (tisk 2399).
Povinnost státu k náhradě škody za ztracené zbraně, které byly svého času obyvatelstvem odevzdány nebo jemu zabaveny, řídí se dle všeobecně platných předpisů o náhradě škody a vláda jest ochotna nahraditi poškozeným skutečnou škodu v těch případech, ve kterých bude její závazek k náhradě škody zjištěn.
V Praze dne 26. listopadu 1921.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Ministr národní obrany:
Udržal, v. r.
XXXVI./3322 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Emericha Raddy a druhů
o počínání okresní politické správy v Jihlavě vůči obecnímu zastupitelstvu ve Stonařově, o poškození dvou lipek (tisk 2489).
Dne 25. dubna 1921 pořádáno bylo v místnostech besedy ve Stonařově české divadelní představení spojeně s taneční zábavou, jejíž klidný průběh snažil se zmařiti zástup dlouho do noci povykujících německých mladíků, stojících před besedou a pokoušejících se vniknouti dovnitř. Tento jejich pokus byl českými pořadateli a velitelem četnické stanice ve Stonařově zmařen. Do rána na to byly 2 Lipky Svobody, zasazené před radnicí ve Stonařově, neznámými pachateli zlomeny. Lípy Svobody byly v obci Stonařově zničeny již po páté a nepřispělo představenstvo obce nikterak k tomu, aby pachatelé mohli býti vypátráni.
Proti tomu, že okresní politická správa připomněla obecnímu zastupitelstvu ve Stonařově jeho povinnost, starati se o bezpečnost v obci, nelze v zásadě ničeho namítati. Že nestalo se tak formou vhodnou bylo zaviněno nesprávným pochopením ústně daného příkazu se strany úředníka, přiděleného okresní politické správě, jemuž byl tento samovolný postup vytknut.
V Praze dne 6. prosince 1921.
Ministr vnitra:
Černý. v. r.
XXXVII./3322 (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na Interpelaci poslance Hirsche a druhů o násilnostech legionářů (tisk 2813).
Demobilisovaní legionáři jsou osobami civilními a podléhají všem předpisům, které platí pro každého jiného občana. Následkem toho nelze jim jak interpelace navrhuje, odejmouti zbraně, které jsou v jejich držení, pokud jest dovoleno, aby i každý jiný soukromník zbraň choval. Trestným jest neoprávněné nošení zbraně a legionář demobilisovaný bez zbrojního pasu zbraně nosící podléhá trestu právě tak jako každý jiný občan. Vláda chrání obyvatelstvo bez rozdílu národnosti před každým násilím, ať přichází s kterékoli strany, a je samozřejmě odhodlána činiti tak i příště.
V Praze dne 13. prosince 1921.
Předseda vlády:
Dr. Ed. Beneš, v. r.
XXXVIII./3322 (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra a ministra národní obrany
na interpelaci poslanců Beutela, Čermáka a druhů
o výtržnostech při veřejném shromáždění pod širým nebem, uspořádaném Sdružením česka slovenské obce legionářské Ústí-Krásné Březno s Národní jednotou severočeskou dne 31. července 1921, na náměstí v Ústí n. L. (tisk 2786).
Dne 18. července 1921 konala se v Ústí n. L. veřejná protestní schůze německá proti davovému systému a proti daňovým břemenům uvaleným na obyvatelstvo. Ostré vývody řečníků zejména proti čs. branné moci a jejím velitelům vzbudily pohoršení mezi českým obyvatelstvem, zvláště mezi demobilisovanými legionáři.
Jako odvetu na tento tábor svolala na cen 31. července 1921 čs. obec legionářská odbočka v Ústí n. L, tábor lidu s programem: ťo útocích německých na stát československý a československou armáduŤ.
K táboru neslo se veliké množství lidí, zejména demobilisovaných legionářů z města i širého okolí. Přeci zahájením tábora i po jeho skončení, když se účastníci rozcházeli, došlo na různých částech města k srážkám s německým obyvatelstvem. Na jednom místě byli městští policejní strážníci, kteří zakročili, napadeni, načež četnictvo za pomoci několika rozvážných účastníků táboru zjednalo pořádek.
Táboru zúčastnili se také demobilisovaní legionáři, není však správno, demobilisované legionáře, jak se děje v interpelaci, čítati k vojsku, neboť jsou to osoby civilní. Že by jednotliví z nich měli s sebou na této schůzi ruční granáty, zjištěno nebylo.
Z aktivních členit armády zúčastnili se tohoto táboru pouze 2 aktivní rotmistři a sice mimo službu. Byli pohnáni k zodpovědnosti.
Ostatní, posádka v Ústí n. L. byla v plném počtu ve svých ubikacích.
Vojíni, pokud nejsou ve službě, zbraněmi opatřeni nejsou.
Vláda zavedla ihned přísné vyšetřování a učinila opatření, aby podobným událostem příště bylo zabráněno. Dík těmto opatřením, veřejný klid a pořádek od té dobyv Ústí n. L. porušen nebyl.
V Praze dne 8. prosince 1921.
Ministr národní obrany:
Udržal, v. r.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
XXXIX./3322 (původní znění).
Odpověď
vlády na interpelaci poslance dra Schollicha a druhů
o nezákonném postupu školních úřadů při opatřování místností pro nově zřízenou českou škodu podle u 7. zákona ze dne 3. IV. 1919, č. 189, Sb. z. a n. (Tisk 2690.)
Pokyny obsažené ve výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 21. V. 1921, č. j. 4919 až 21 jsou vnitřní úřední instrukcí a jako takovou dlužno je posuzovati. Z instrukce té neplynou pro strany žádná práva.
Výtku, již interpelace činí bývalému místopředsedovi zemské školní rady v Praze nemohu uznati za odůvodněnou, ježto jednak v době, kdy výnos, jehož se interpelace dovolává, byl vydán, bylo mu rozhodování o nuceném zabrání místností dle §u 7. zákona ze dne 3. IV. 1919, č. 189 Sb. z. a n. odňato na základě předpisu zákona ze dne 9. IV. 7-920, č. 292 Sb. z. a n. a nemohl výnos ten tudíž proti jeho rozhodování býti namířen, jednak výnos sám byl vydán na základě konkrétního nálezu nejvyššího správního soudu, jehož stanovisko místopředsedovi zemské školní rady v době, kdy o zabrání rozhodoval, nebylo známo.
Z toho vidno, že nelze mu poukazováním na zmíněnou instrukci vytýkati trvalý nezákonný postup právě tak, jako přednostovi okresní politické správy v Prachaticích, jenž dle platných předpisů mohl ve vlastním oboru působnosti naříditi zajištění místností jakožto policejní opatření v zájmu veřejném a to tím spíše, že přesný průkaz o tony, že místnosti jsou pronajaty, při řízeni podán nebyl. Bez takového opatření nebylo by mnohdy lze místnosti pro české školy vůbec získati, neboť se součinností místních činitelů lze jen výjimečně počítati a není vzácným případ, že místnosti skutečně uprázdněné bývají před vydáním nálezu zabíracího náhle prohlášeny za obydlené, případ takový stal se i ve správním okresu Prachatickém.
Na konec dlužno zdůrazniti, že nyní učitel Hrabě jest docela dobře ubytován, jak konaným šetřením bylo zjištěno.
V Praze dne 8. prosince 1921.
Předseda vlády:
Dr. Ed. Beneš, v. r.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Šrobár, v. r.
XL./3322 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců dra Schollicha, Pittingera, dr, W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů,
jak se bezdůvodně protahuje utvoření okresních školních výborů v politických okresích, které podle starších předpisů měly dvě okresní školní rady, německou a českou (tisk 2868).
Výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 30. dubna 1921, č. 35844 bylo zásadně stanoveno, aby každá dosavadní okresní školní rada byla nahrazena zvláštním okresním výborem školním.
Rovněž rozhodlo ministerstvo školství a národní osvěty, vyřizujíc několik rekursu v konkrétních případech jemu předložených, že učitelstvu nemůže býti zásadně upíráno právo, aby mohlo býti po návrhu politických stran jmenováno zástupci občanstva v okresních výborech školních.
V některých případech byly průtahy v ustavení okresních školních výborů zaviněny spory o poměrném zastoupení politických stran, neboť musilo býti o příslušných rozkladech podle § 10 nařízení vlády ze dne 6. listopadu 1920, č. 608 Sb. z. a n. rozhodováno instančním postupem.
Vynesením ministerstva školství a národní osvěty ze dne 19. listopadu 1921, čís. 73003 dostalo se předsednictvu zemské školní rady v Praze dalších potřebných pokynů o zastoupení politických stran ve správních okresích národnostně smíšených, čímž byly odstraněny všecky dosavadní závady, takže okresní školní výbory budou v nejbližší době všude řádně ustaveny.
V Praze dne 6. prosince 1921.
Předseda vlády:
Dr. Beneš, v. r.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Šrobár, v. r.
XLI./3322 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Baerana a druhů
pro odpírání pasů maďarským státním příslušníkům (tisk 2918).
V interpelaci, se uvádí, že hraběti Apponyiovi bylo odmítnuto vydání pasu k cestě do Slovenska, pouze zcela všeobecně, aniž jmenován byl určitý člen této rodiny. Mají-li páni interpelanti na mysli Alberta Apponyiho, sděluji, že jmenovanému uděleno bylo visum do Československé republiky a sice s pobytem v Karlových Varech a že Apponyi povolení tohoto užil v době od 10. července 1921, kdy vstoupil na půdu Československé republiky u Parkán-Nána na Slovensku, až do 6. srpna t. r., kdy z Bratislavy parolodí do Budapešti odcestoval.
V Praze dne 12. listopadu 1921.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
XLII./3322 (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Josefa Mayera, Zierhuta, a druhů
o událostech v posádce stříbrské (tisk 2934).
Vojínům jako jednotlivcům nebrání se v účasti při slavnostech kulturního rázu, pokud ovšem nemají ráz politických demonstrací. Při tom dbá vojenská správa, aby dělo se tak spravedlivě ohledně všech národností a budou všechna velitelství opět upozorněna, aby šetřila naprosté rovnoprávnosti. Vojsko ovšem za žádných podmínek nesmí býti vtaženo do národnostních a politických vášní a bojů.
Co se týče účasti německých vojínů na slavnosti ve Stříbře (toto město není od pradávna německé, neb ve XIII. a XIV. věku bylo české a poněmčilo se hlavně až po třicetileté válce), nebyli, tito trestáni vězením, jak se uvádí v interpelaci, nýbrž byli pouze disciplinárně potrestáni 100 denním domácím vězením, neb se nepřikázalo, že by mužstvo bylo snad zagitováno a chtělo se zúčastniti průvodu z důvodů demonstrativních, nýbrž účast jeho byla spíše nahodilá a že se zúčastnilo průvodu jako seřazený oddíl, bylo spíše dle instrukcí p. redaktora Hassolda a jeho syna, tedy nevyplývalo z úmluvy vojínů.
V Praze dne 22. listopadu 1921.
Ministr národní obrany:
Udržal, v. r.
XLIV./3322 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců dra E. Schollicha, Pittingera dra W. Feierfeila, Simma,
dra Kafky a druhů
o zrušení německého ústavu učitelského v Praze a o spojení jeho s německým ženským ústavem učitelským tamtéž (tisk 2946).
Na opatření, kterým nařízeno bylo postupné rušení německého ústavu učitelského v Praže a změna německého ženského ústavu učitelského tamtéž v ústav koedukační, není možno ničeho měniti, poněvadž trvání dvou samostatných německých učitelských ústavů při nynějším počtu německých škol obecných a měšťanských není potřebné a s příkazem hospodárnosti ve státní správě neslučitelné. Není také možno nadále udržovati samostatný ženský ústav učitelský jen proto, aby na něm dívky nabývaly všeobecného vzdělání, protože podle ustanovení § 1. organizačního statutu ústavů učitelských jest úkolem těchto ústavů vzdělati učitelské osoby, jež by svým obecnými odborným věděním a uměním, jakož i svým charakterem byly způsobilé zadost učiniti požadavkům říšského zákona o školách obecných, a poněvadž účelům všeobecného vzdělání slouží náležitý počet středních škol nejrůznějších typů. O možnost studia dívek, jak na školách středních, tak na ústavech učitelských, je pak postaráno koedukací i v městech, kde pro malý počet žáků nelze vydržovati samostatné ústavy dívčí.
V Praze dne 23. listopadu 1921
Předseda vlády:
Dr. Beneš, v. r.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Šrobár, v. r.
XLIV./3322 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Schuberta a druhů o zřízení četnické stanice v Koutech
(tisk 2919).
Obce Brůdek a Studánky byly přiděleny na základě návrhů okresní správy politické v Domažlicích a příslušných velitelství četnických k nově zřízené četnické stanici v Koutech, poněvadž obvod četnické stanice ve Všerubech, ke kterému zmíněné obce dříve náležely, byl tak rozsáhlý, že tím trpěla bezpečnostní služba.
Obyvatelstvo osad těchto není v žádné nevýhodě proti dřívějšímu stavu, poněvadž v naléhavých případech může se obrátiti na nejbližší četnictvo, tedy i na četnictvo všerubské.
Není tudíž žádné příčiny k nějakému opatření interpelované záležitosti.
V Praze dne 30. listopadu 1921.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
XLV./3322 (původní zněni).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra Eugena Lelleye a spol.
pro opětné přehmaty státního zastupitelstva v Nitře ve věcech censury (tisk 2902).
Podle zprávy státního zastupitelstva v Nitře byly v č. 31. periodického časopisu ťKřesťanský socialista ze dne 6. srpna 1921 ve článku ťVeľkolepé zhromaždenie kresťansko-sociálnej stranyŤ uvedené řeči poslanců dra Lelleyho, Toblera a řeč Haverla a Szappanosa zabaveny.
Pokud uvádí interpelace postup státního Zastupitelstva v Nitře při výkonu censury a tvrdí, že censura nebyla provedena najednou, nýbrž že zprvu státní zastupitelstvo v Nitře zabavilo pouze řeč Petra Haverla a teprve tehdy, když tiskárna poslala censorovi list s prosbou, aby dovolil také vytištění řeči Haverlovy, že státní zastupitelstvo v Nitře dodatečně zabavilo i řeči dra Lelleyho, Toblera a Szappanosa, není informace: v interpelaci obsažená správnou.
Státní zastupitelstvo v Nitře zabavilo veškery řeči shora uvedené ihned po předložení kartáčových otisků č. 31. periodického časopisu ťKřesťanský socialistaŤ, nikoliv jen řeč)-Haverlovu a neobdrželo žádosti o dodatečné propuštění řeči této.
V Praze dne 1. prosince 1921.
Ministr spravedlnosti Dr. Dolanský, v. r.
XLVI./3322 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Borovszkého a soudruhů
o suspensi zastupitelského sboru města Lučence (tisk 2821).
Městské zastupitelstvo (správní komise) v Lučenci bylo dle sdělení pana ministra pro správu Slovenska županem rozpuštěno proto, že následkem. změny politické příslušnosti značné části členů obecního zastupitelstva (správní komise) toto složením svým neodpovídalo více politickému rozvrstvení obyvatelstva a vzhledem k tomu nedalo se též očekávati, že by sbor ten mohl vyvíjeti klidnou a úspěšnou činnost.
Pokud se týče složení nového zastupitelstva (správní komise) dlužno předem poukázati k ustanovení § 3 nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 27. února 1921, č. 3727 (Úradné Noviny č. 14), dle něhož obnovení zastupitelstva a představenstva provede příslušný župám, jmenoval členy zastupitelstva v dohodě s jednotlivými politickými stranami, které v dotyčné obci při volbách do Národního shromáždění r. 1920 obdržely hlasy a to podle poměru hlasů, odevzdaných jednotlivými politickými stranami při těchto volbách. Odchylka od tohoto pravidla přípustná jest jen za souhlasu a v dohodě všech zúčastněných stran.
Ježto strana komunistická jako samostatná politická strana při volbách do Národního shromáždění nevystoupila, nemá nároku na to, aby podle zmíněného nařízení v obecním zastupitelstvu (správní komisi) města Lučence došla zastoupení, nevysloví-li zúčastněné strany s jejím zastoupením souhlasu.
Župan, slyšen politické strany, přiznal straně komunistické 7 členů v zastupitelstvu obecním (správní komisi), dále jdoucí zastoupení bez souhlasu ostatních stran nemohlo býti přiznáno. Vzhledem k uvedenému neshledává ministerstvo vnitra podnětu, aby ve věci učinilo nějaké opatřeni.
V Praze dne 30. listopadu 1921.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
XLVII./3322 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila a druhů,
že předseda zemské školní rady šikanujícím způsobem protahuje německé školské záležitosti (tisk 2857).
Německá občanská škola smíšená v Haberspirku, okres falknovský, byla povolena vynesením zemské školní rady v Praze ze dne 6. července 1921, č. I - A - 192/5 až 1920, č. z. š. r. 47336 a povolení bylo vypraveno dne 16. července 1921. Zároveň bylo povoleno otevříti tuto školu začátkem školního roku 1921122 první třídou a systemizováno místo ředitele a místo definitivního odborného učitele.
Také žádosti místní školní rady v Haberspirku o otevření II. třídy počátkem školního roku 1921/22 bylo vyhověno vynesením zemské školní rady v Praze ze dne 22. října 1921, č. I - A - 192/5 až 1920, č. z. š. r. 87028.
V Praze dne 10. prosince 1921.
Předseda vlády:
Dr. Ed. Beneš, v. r.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Šrobár, v. r.
XLVIII./3322 (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance J. Böhra a druhů, aby město Varnsdorf bylo ponecháno v I. třídě
místních přídavků (tisk 3158/VI.).
Ku vývodům interpelace dlužno předem podotknouti, že město Varnsdorf bulo dle předpisů platných před zákonem ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n. zařaděno do I. třídy místních přídavků. Uvedeným zákonem (čl. II, §§ 2 a 3) byla však dřívější II. třída místních přídavků na roveň postavena I. třídě (90% pražského přídavku), takže dřívější I. a II. třída místních přídavků tvoří nyní novou (L) třídu těchto přídavků, do které jest tudíž také zařaděno město Varnsdorf.
Ministerstvo financí nezamýšlí v tomto skutečném stavu provésti změnu.
V Praze dne 23. listopadu 1921.
Ministr financí:
Aug. Novák, v. r.
XLIX./3322 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Luschky a druhů
o porušená domovního práva v Osoblaze (tisk 3158/VIII.).
V obci Dütershofu v Slezsku byl dne 29. července 1921 odkryt četnictvem tajný sklad 125 německých pušek systému ťMauserŤ s 10300 ostrými patrunami. Z jistých známek které najevo vyšly, bylo patrno, že též na jiných místech jsou uschovány zásoby pušek a střeliva a že zbraně ty určeny jsou k tomu, aby v určitý čas se jich užilo k brannému odporu proti Československé republice. Další skladiště zbraní byla skutečně objevena a zbraně zabaveny. Bylo zavedeno trestní řízení, které dosud není skončeno. Domovní prohlídka u Antonína Barona a Arnošta Sperlicha byla dne 18. srpna 1921 provedena proto, že bylo zde důvodné podezření, že jsou v držení jiné části zbraní po případě věcí, pro toto vyšetřováni důležitých. Domovní prohlídky vykonal konceptní úředník policejní s civilními strážníky. U obou jmenovaných zůstaly domovní prohlídku bez výsledku. Protokol o domovní prohlídce je součástkou soudních spisů.
Ohledně domněle protizákonného postupu těchto funkcionářů, o kterém se interpelace zmiňuje, bylo zavedeno na základě trestního udání městské rady v Osoblaze ze dne 19. srpna 1921, č. 11886/21, soudní řízení, které dosud cení ukončeno.
Připomíná se však, že policejní úředník je v případech nutných oprávněn vykonati domovní prohlídku bez soudcovského rozkazu. Zmocnění příslušného úřadu k domovní prohlídce dotyčný úředník měl: Není nutno, a zákon nenařizuje, aby domovní prohlídky konané státní policií byly hlášeny starostovi anebo aby k ním byla přibrána místní policie.
V Praze dne 26. listopadu 1921.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
L./3322 (původní znění).
Odpověď
vlády na interpelaci poslanců Häuslera, Hackenberga, dra Czecha a druhů,
že se protahují volby do obecní rady ve Frýdku (tisk 3103).
Volba obecního zastupitelstva ve Frýdku nemohla býti dosud vypsána jednak proto, že není konečně rozhodnuta otázka sloučení obcí St. Města, Leskovce a Panských Nových Dvorů s Frýdkem, hlavně však proto, že Frýdek leží v bývalém území plebiscitním, kde teprve po rozhodnutí konference velvyslanců v Paříži ze dne 28, července 1920 mohly poprvé vyloženy býti stálé seznamy voličské dnem 15. prosince 1920.
Poněvadž však důsledkem tohoto rozhodnuti konference velvyslanců má každý příslušník státu československého nebo polského, starší 18 let, právo prohlásiti se pro státní občanství druhého státu, nepokládá vláda za oportunní, aby obecní volby, dokud poměry státního občanství nejsou urovnány, byly vypsány, neboť státní občanství čsl. je hlavním předpokladem práva voliti a volenu býti, takže by výsledek volby provedené v době, kdy opční lhůta dosud běží, neposkytoval přirozeně pravý obraz smýšlení obyvatelstva, nesporně se k čs. státnímu občanství hlásícího.
Ministerstvo vnitra neopomene zaříditi, aby, jakmile právě zmíněné poměry budou poněkud urovnány, volba-obecního zastupitelstva ve Frýdku ihned byla vypsána.
V Praze dne 16. prosince 1921.
Předseda vlády.
Dr. Ed. Beneš, v. r.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
LI./3322 (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra Keibla a druhů,
jakým způsobem postupují t. zv. revisní komise v průmyslových závodech děčínského politického okresu (tisk 3158/XXVI.).
Nařízením ze dne 1. března 1919, čís. 96 Sb. z. a n. byl zřízen při ministerstvu financí revisní odbor k vykonávání kontroly v oboru osobních daní přímých, daně z válečných zisků, daně válečné a dávky z majetku. V § 2. téhož nabízení vytčen jest rozsah působnosti revisního odboru, v jehož mezích daňové revise se provádějí. Komise revisní započaly prováděti daňové revise u poplatníku již v r. 1919 brzo po vydání nařízení a za účelem přezkoušení správnosti daňových přiznání poplatníkem podaných, resp. zjištění správného zdanitelného čistého zisku revidují přirozeně obchodní knihy dotyčných poplatníků, pokud je tito vedou. Že by revisní komise při provádění revisí postupovaly způsobem u poplatníků nevoli vzbuzujícím, nezakládá se na pravdě a také ministerstvu financí nebyly v tom směru podány dosud žádné odůvodněné stížnosti.
Jest pravdou, že komise zůstávají také týdny na jednom místě, avšak to se stává, buď že revidovaný podnik je velkého rozsahu, nebo že majitel revidovaného podniku práci komise různým způsobem ztěžuje, na př. nedá včas potřebné informace, nebo nepředloží potřebné zápisy k provedení revise nutné vůbec, nebo ne všechny (zapře zásobník atd.). Jelikož se pravidelně nyní reviduje 5 obchodních let, (zejména též za účelem daně válečné), jest přirozeno, že revise musí trvati delší dobu, ale v žádném případě nezdržuje se chod revidované firmy, poněvadž se revidují obchodní knihy za léta minulá, tudíž knihy většinou již odložené, do nichž se již nic nezapisuje.
Ve většině případů jest styk firmy s komisí při daňové revisi pranepatrný, poněvadž firma zpravidla revisní komisi vykáže místnost oddělenou od ostatních obchodních neb kancelářských místností.
Na další vývody interpelace, že revise pokoušejí se vniknouti do obchodních tajemství podotýká se toto:
Míní-li interpelace obchodním tajemstvích vnikání do výrobních procesů, nutno jest podotknouti, že tato věc komisi naprosto neinteresuje a také se o ni nikdy nestará. Komisi interesuje toliko zjištění skutečného zdanitelného čistého zisku. Vede-li však firma tajné knihy, požaduje komise také předložení těchto knih, pokud to vyžaduje přesné vyšetření skutečných zisků. V těchto tajných knihách, ku kterým personál firmy nemá přístupu, vede si obyčejně firma kapitálová konta, zúrokování jich rozdělování čistého zisku a event. vyplácení diskrétních provisí atd.
Mimo činnost revisní jest jakékoli vměšování se do soukromých záležitostí firmy, nebo clo záležitostí mezi závodem a dělnictvem členům komise přísně zakázáno, také nebyla revisnímu odboru ministerstva financí dosud hlášena žádná stížnost v tom směru.
Udání interpelace, že komise dokonce čekají před závodem na dělníky a snaží se je poštvati proti podnikateli, jak se to prý stalo v srpnu 1921 při revisi firmy ťFranz Knappe synŤ v České Kamenici, nezakládá se na pravdě. Při vyšetřování, jež bylo na základě interpelace zavedeno, prohlásil majitel firmy ťFranz. KnappeŤ v Dolní Kamenici, Bedřich Knappe, že u jeho firmy nebyla dosud vůbec žádná revise prováděna a že interpelace dra Keibla jest úplně neodůvodněna. Dle docílených dosud výsledků tvoří náklad na revisi jen několik procent daní vypadajících na zjištěné diference poplatných příjmu, které by jinak byly zůstaly zatajeny.
Nahlížení do knih provádí se výhradně jen pro daňové a nikoliv informační účele. lenové revisních komisí mají práva a povinnosti veřejných úředníků, jsou pod přísahou a tudíž zneužití knih obchodních a prozrazení obchodních tajemství jest vyloučeno se strany těchto revisních orgánů: event. porušení úřední povinnosti těchto orgánů bylo by co nejpřísněji potrestáno.
Revisní komise dbají obchodních zvyklostí, pokud nejsou v přímém odporu s daňovými zákony, a vysvětlení vlastníka neb zodpovědného správce podniku neodmítají, což zřejmo jest také z protokolu o revisi u firmy ťDinklage & Franze v interpelaci zmíněné. Podotýká se, že protokol, sepsaný o provedené revisi, dává se vždy spolupodepsati firmě a na přání dovoluje se jí poříditi si jeho opis.
Po vyřízení event. námitek dotyčné revidované firmy se elaborát revisní zasílá i s protokolem, jakož i námitkami atd. příslušné berní správě k dalšímu úřednímu řízení při ukládání daní, neboť tento elaborát jest dle daných instrukcí jen pomůckou pro orgány dle zákona k uložení daně příslušné (berní správy a komise), kterým jedině náleží rozhodovati o naskytnuvších se otázkách právních, výše příjmu, výše amortizace atd. Nelze tudíž mluviti o nějakém vlivu revisních komisí na odhadní komise, na ukládací řízení neb o předpisování směrnic berním správám.
Ohledně revise u firmy ťDinklage & FranzeŤ, továrny kostěných knoflíků v Děčíně, sděluje se následující:
Tato firma vede jednoduché účetnictví, zisk zjišťuje se dle bilance, tj. dle stoupnutí čistého jmění. U této firmy komise samostatně a bez znalců nezvrátila bilance, nýbrž v protokole revisním toliko uvádí konkrétní bilanční položky, které dle jejího názoru nebyly firmou oceněny vůbec, nebo nepřiměřeně nízkým obnosem vzhledem § 31. obchodního zákona, po př. § 18. a 19. zákona ze dne 16. února 1918, čís. 66 ř. z. o dani z válečných zisků a jež zdanitelný čistý zisk zkracují - přenechávajíce přirozeně rozhodnutí o započitatelnosti těchto položek příslušným úřadům ukládacím.
Ježto firma uzavírala knihy 31. prosincem každého roku, neodhadovala komise součástky majetku v ceně, jaká byla v době prohlídky knih, nýbrž stanovila komise ceny, pokud cizozemských pohledávek se týče, dle oficielního kursu, jaký byl 31. prosince 1919, event. 1920, a rovněž zboží oceňovala k tomuto datu, a to suroviny dle průměrných nákupních cen v r. 1919, event. 1920 plus režie s dovozem a shodou okolností o něco nižší cenou, než jak v nalezené tajné inventuře majitel firmy sám si oceňoval. U polotovarů a hotových výrobků provedeno ocenění dle výrobních cen v r. 1919 a 1920. Ohledně ocenění a množství zásob jest detailní příloha přiložena k protokolu o revisi, z níž může si příslušná berní správa, event. odhadní komise učiniti přesný úsudek.
Na každý druh knoflíků vzala komise zřetel a sice dle samých účtů firmy, jak byly prodávány, zjistila průměr a při tom brala zřetel jak na jakost knoflíků, tak i na odbytiště. Knoflíky, o nichž se uvádí, že jsou úplně bezcenné a které firma v r. 1920 ocenila všechny K 1.-, ocenila komise mzdou, vynaloženou na zpracování: materiál a rovněž další výlohy nepočítala. Jedná se o 3.146 veletuctů, jež byly oceněny na 3.611 K 60 h. V daném případě firma účtovala ve svých knihách výrobní cenu za zhotovené výrobky obnosem daleko nižším, nežli obnášela skutečná cena výrobní v dotyčných obchodních létech.
Také na dubiosní pohledávky byl vzat revisní komisí zřetel.
Pytle oceňovala firma v r. 1920 K 1.-, za kus. Pytle průměrné jakosti se oceňují u jiných podniků v témž roce á K 30.- za kus. Revisní komise ocenila Pytle kus á K 10.- z toho důvodu, že pytle jsou většinou velmi dobré jakosti a firma prodávala Btto za Ntto: a 1 kg suroviny měl 31. prosince cenu K 13.75. Jedná se o exportní těžké pytle, váhy 11/2 - 2 kg.
K nákladům na stavby a obnovení strojů na přeměnu válečného hospodářství v mírové se při revisi nepřihlíželo, poněvadž firma válečnou výrobou zaměstnána nebyla.
Úroky ze vkladů společníků byly komisí pouze konstatovány a byly-li přiznány, bude na ně berní správou při vyměřování daně vzat patřičný zřetel.
Revisní komisí byl u této firmy proti bilancím zjištěn celkový obnos diferencí na daňové základně penízem 4,235.762 K 80 h. Z toho jest pata no, že práce revisních komisí není ani zbytečná, ani neužitečná.
O revisi firmy bylo žádáno berní správou v Děčíně, ježto jmenovaná firma dělá velké potíže při ukládání dané. Revise trvala u této firmy ca. měsíc a mohla býti dříve ukončena, kdyby byl majitel komisi zavčas všecky knihy předložil, neodpíral vysvětlení a některé knihy před komisí netajil.
Konečně se podotýká, že revisní komise fungovaly od počátku své působnosti nejen v německých krajinách, ale převážně též v českých krajinách, poněvadž berní správy v českých okresích dříve žádaly o provedení revisí, nežli berní správy v krajinách německých. Nejedná se proto o žádný připravovaný útok val německý průmysl, ježto revisi budou podrobeny všecky větší podniky v celé republice.
Ostatně úkolem komisí jest revidovati, zda příjem byl přiznán tak, jak přiznán býti měl. Musí tudíž revise poctivému fatentovi býti jen vítanou, a nebude ji takový fatent považovati nikdy za útok na svůj podnik.
V Praze dne 15. prosince 1921.
Ministr financí
Aug. Novák, v. r.
LII./3322 (původní změní).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Luschky a druhů,
že četnictvo vylučuje místní policii z bezpečnostní služby v obcích (tisk 3158/IX.).
Četnictvo je dle § 1. zákona ze 14. dubna 1920, č. 299 Sb. zák. a vař. vrčeno k tomu, aby udržovalo v celém území Č. S. R. veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost. Názor, že smí četnictvo prováděti úřední výkony jen za účasti místní policie, je mylný a není žádným platným předpisem odůvodněn.
V Praze dne 8. prosince 1921.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
LIII./3322 (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance dra Hanreicha, dra Schollicha, Schälzkyho, inž. Junga, dra Kafky a druhů
o nezákonném chování správy vojenského zásobovacího skladiště v Dejvicích (tisk 3158/XVIII.).
Dopis v interpelaci označený došel služební poštou pro vojenskou zásobárnu a byl odevzdán oddělení mužstva k doručení voj. Robertu Volovi. Poněvadž adresát byl již propuštěn z aktivní služby, poslal sužby vedoucí rotmistr Jindřich Kvasnička dopis zpět na poštu, opatřiv ho dříve uvedenými poznámkami.
Byv vyšetřován, vypovídal, že učinil tak hlavně v rozhořčení, že nepřeložitelný název Čs. vojenská zásobárna v Praze byl v adrese přeložen do němčiny a že byl také toho mínění, že autonomní úřady čs. republiky mají s vojenskými úřady dopisovati česky, jak zákonně bylo stanoveno i opačně (tedy německy) za Rakouska.
Jmenovaný rotmistr byl poučen o nepřístojnosti svého jednání a přísné bylo mu vytknuto, že dopis samovolně na poštu vrátil s obejitím pobočníka, pověřeného poštovní plnou mocí.
V Praze dne 12. prosince 1921.
Ministr národní obrany: