Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2711.
Naléhavá interpelace
poslance Jos. Hakena a soudruhů
ministru zemědělství
o stávce zemědělských dělníků na býv. císařských statcích.
Ministerstvo zemědělství jakožto nejvyšší správní úřad pro bývalé císařské velkostatky odmítlo jednati o kolektivní smlouvě se zemědělským dělnictvem na nich zaměstnaným a v důsledku toho také většina soukromých statkářů v jich obvodu kolektivní smlouvy neuzavřela. Dělnictvo, vidouc urputnost a tvrdohlavost svých zaměstnavatelů, v jichž čele stojí samo ministerstvo zemědělství našeho státu, musilo k obhájení svých spravedlivých požadavků sáhnouti ke stávce.
Organisace zemědělských dělníků opětně usilovala o to, aby byla kolektivní smlouva uzavřena, aby zavládly konečně klidné poměry a aby dělnictvo mohlo se svým práčem bez obavy o svou existenci věnovati. Na snahu tu bylo odpovídáno zatvrzelým odpíráním kolektivní smlouvy v ústředním úřadě pro zprostředkování práce mezi zástupci zaměstnavatelů a dělníků řádně sjednané, šikanováním a vypovídáním důvěrníků dělnictva z práce a provokativním jednáním některých úředníků vůči dělnictvu. Mezi těmi vynikající roli řemeslných provokatérů hrají správci na velkostatcích Kvíce a Studňoves, kteří byli loni pro hrubé porušení svých povinností při sklizni z míst svých odstraněni. Ale ministerstvo zemědělství na místě, aby je jich funkcí zbavilo, platilo jim i v době jich nucené ťdovolenéŤ plný plat, a po prosincové stávce je na jich místa zpět dosadilo, což musilo vyvolati oprávněné pobouření mezi dělnictvem, na jehož zakročení byli pro vyloženou sabotáž a zúmyslné poškozování úrody na rozkaz ministerstva pro zásobování lidu zatčeni.
Od té doby bylo utrpení dělnictva na dvorech těch zaměstnaného stupňováno až k nesnesení, z práce vyhazováni i dělníci, kteří tu pracovali celá desítiletí a při prosincové stávce zatčena celá řada dělníků jen proto, že se odvážila veřejně ukázati na čachry pánů správců. Hospodaření na velkostatcích státem převzatých děje se s největší lehkomyslností a ledabylostí a dělnictvo na nich zaměstnané pracuje tu s trpkými pocity vědouc, že výsledky jeho namáhavé práce přicházejí na zmar.
Dělnictvo je ochotno vrátiti se do práce a provésti sklizeň, ale žádá, aby tato byla zabezpečena pro výživu obyvatelstva a aby nic z ni nebylo zašantročeno a prohlašuje předem, že nepřipustí žádné takové další hospodaření, které by ohrožovalo jeho existenci a připravovalo stát o výsledky jeho namáhavé práce.
Žádáme pana ministra zemědělství za bezodkladné sdělení:
1. Zda jsou mu známy neudržitelné poměry dělnictva na bývalých císařských velkostatcích, podléhajících správě ministerstva zemědělství;
2. proč nebyla dosud na velkostatcích těch uzavřena kolektivní smlouva pro rok 1921, a je-li ochoten naříditi, aby se tak bezodkladně stalo, by dělnictvo se mohlo klidně vrátiti do práce;
3. z jakých důvodů byli správci, jichž zatčení pro sabotáž při sklizni prováděnou nařídil sám ministr pro zásobování lidu, zpět na svá místa dosazeni a jaké kroky chce podniknouti na ochranu dělnictva před jich mstivým jednáním;
4. jaká opatření hodlá učiniti, aby sklizně z velkostatků podléhající jeho vrchní správě, byly pevně zabezpečeny pro výživu obyvatelstva a co bude předsevzato za tímto účelem, aby bylo zajištěno další řádné hospodaření na velkostatcích těch;
5. jaký výnos velkostatky ty loňského roku poskytly, a je-li ochoten učiniti opatření, aby ještě letos velkostatky ty byly předány s veškerým zařízením zaměstnancům do veřejné správy, při čemž by ministerstvo zemědělství se omezilo jen na řádnou kontrolu.
V Praze dne 23. července 1921.
Haken,
Rouček, Bubník, dr. Hahn, Surányi, Kučera, Skaunicová, Tausik, Borovszky, Krejčí, Kunst, Merta, Warmbrunn, Malá, Toužil, Mikulíček, Skalák, Svetlik, Blažek, Darula, Houser.

