Aby se přes to nemohlo se strany centrály nic podniknouti, co by mohlo uniknouti vlivu státu je v § 68 citovaného zákona vyhraženo ministru financí právo zúčastniti se schůzí správy a valných shromáždění a každé usnesení podléhá jeho schválení, kdežto o změně stanov rozhoduje ministr financí spolu s ministrem spravedlnosti, obchodu a orby.
Veřejnoprávní povahu této centrály dosvědčují výhody, kterými stát ji přímo i nepřímo obdařil a konečně i zakládací účast státní. Podle §u 78 citovaného zákona zúčastnil se totiž stát vkladem 1,000.000 K, věnoval centrále na organisační fond v korunové rentě 3,000.000 K, na výlohy zařizovací poskytl subvenci 1,000.000 K a konečně zajistil k uhrazení případných ztrát ze státních prostředků pomoc až do výše 100.000 K. V §u 78 zajišťuje se centrále osvobození od daně výdělkové, od kolků a poplatků, od korespondenčního porta a od poplatků při poštovních poukázkách.
Konečně jest centrála oprávněna podle čtvrté kapitoly zákona k vydání veřejných slosovatelných obligací na základě hypotečních dlužních úpisů členů úvěrních družstev, které ji jsou jako přičleněná družstva úvěrná povinna cedovati. Z toho jasně vysvítá, že stát maďarský jest zodpovědný za závazky této centrály přičleněným družstvům a že tedy zodpovědnost musíme zdůrazňovati zejména pokud se týče úvěrních družstev našich, pokud byla čteny této centrály.
Těchto družstev jest na území Slovenska celkem 242. Šetření o stavu jejich závazků a pohledávek k bývalé centrále není dosud skončeno.
Výsledky představující pohledávky a závazky družstev k centrále, nemohou býti pokládány za bezpečně zjištěné, dokud nebudou porovnány s výpisy centrály. Jev tom směru možná řada diferencí, jednak co se týče úroků, jednak pokud se bude jednati o položky nedošlé, jistě četné jak se strany centrály, tak se strany družstev úvěrních v době politického převratu. Předpokládáme tudíž, že se nám umožní před vlastním vyjednáváním na pevno postaviti přípravný materiál na základě výpisů od centrály. Pokud se týče vyrovnání samého pokládáme za účelné hájiti zásadu, že členský poměr družstev k centrále byl správně a fakticky přerušen dnem politického převratu a že od té doby nemá centrála právo žádati na družstvech členské příspěvky a jakoukoliv náhradu režie.
Vedle těchto více podružných otázek jsou zde však některé závažné věci, které musejí býti řešeny ve prospěch našich družstev, nemají-li býti uvedena v zánik.
Jest to především otázka válečných půjček. Vyplývalo z povahy administrativních orgánů centrály, že se zúčastnila značnou měrou na upisování válečných půjček a že také na přičleněná družstva působila pokud možno nejvíce, aby se docílilo co nejvíce úpisů. Když se pak zdálo, že výsledky. nejsou uspokojivé, upsala centrála sama značnou položku za družstva a zatížila družstva na zvláštním účte. Tyto úpisy garanční tvoří spolu s ostatními úpisy okrouhle 9 milionů korun a definitivní číslo jistě se přiblíží 10 milionům korunám. Kusy těchto úpisů jsou až na nepatrný zlomek deponovány v pokladnách centrály a kdyby měla družstva nésti celou tíhu vlastnictví válečných, půjček, znamenalo by to ztrátu téměř veškerého jich kapitálového základu i s reservními fondy.
Máme za to, že právě v této věci nutno se odvolávati na veřejnoprávní povahu centrály a sjednati podmínky co nejvýhodnější.
Jinou důležitou věcí jsou veřejné obligace, které centrála vydala na základě cedovaných hypoték dlužníků jednotlivých družstev. Podle Maroce centrály ke dni 31. prosince 1917 činil oběh těchto obligací 26,636.000 korun a to 4 1/4 %ní 6,8718.000 K a 4 1/2 %ní 19,758.000 K za kursu 96.— při o bojích. Úvěrní družstvo neví jaký jest dnes jejich stav a neví také, kde jsou umístěny, zejména pokud jsou v rukách příslušníků republiky Československé. Jeho zájem jest, aby byly postoupené dlužní úpisy vráceny dotčeným družstvům, aby nemohlo býti bráněno knihovnímu výmazu hypoték zaplacených a jich vyúčtování s centrálou alby bylo uspíšeno.
Otázka příznivého řešení valutního po vyrovnání finančních vztahů je pro družstva úvěrná otázkou existenční, rovněž jako otázka nejrychlejšího provedení konečné odtoky od bývalé centrály při čemž dlužno pamatovati repartičního nároku na část reservních fondů.
Situace úvěrních družstev na Slovensku je totiž krajně neutěšená za dosavadních poměrů. Provozovací jejich prostředky podle zatímního stavu ke dni 31. prosince 1919 tvoří totiž:
1. podíly K 3,125.555
b) fondy K 2,040.678
c) zisky K 164.103
celkem K 5,331.336
2. svěřeno na vkladech K 43,929.284 od O. K. H. K 3,554.935 K
Celkem K 52,815.555
Z toho měla družstva v pokladně 3%, rozpůjčeno 2141%, kdežto nelikvidně měla uloženo u O. K. H. 68% a připočteme-li vklady u jiných ústavů dokonce 72% veškerých provozovacích prostředků.
To jest ovsem stav, který vylučuje jakoukoliv činnost, neznamená však prosté ochrnutí činnosti družstev, nýbrž postihuje, vážnými následky celý hospodářský život na. Slovensku a je jedním z momentů, které jsou určitými živly zneužívány politicky, aby nemohl nastati upřímný a zdravý vzrůst slovenské větve k republice Československé. Při kulturní a politické úrovni širokých lidových vrstev na Slovensku není nesnadné vzbuditi v nich názor, že připojení Slovenska k republice znamená finanční poškození pro všechny vkladatele a vyvolati dojem, že se Praha o Slovensko nestará a jen je poškozuje.
Tomu sice měl odpomoci zákon ze dne 8. dubna 1920, č. 253 Sb. z. a. n. per 30,000.000 K Ústrednému družstvu, za účelem oživení činnosti úvěrních družstev, k jehož provedení dodnes však nedošlo. Je jenom litovati, že se tak stalo z nepochopitelné záměny těch, kterým měl prospěti. Na místo úvěrních družstev označuje politický boj Ústredné družstvo jako přímého interesenta a překáži provedení zákona.
A ještě jedné okolnosti jest zde vzpomenouti. Souvislí se soupisem akce majetku, za účelem daně z majetku, při které byly také úvěrním družstvům zabaveny polovičky hotovo stí. Zabavené částky jsou značné, protože z nedůvěry chovala družstva v počátcích politického osvobození našeho veškeré přebytky v pokladnách a nejsou jim uvolňovány, ačkoliv téměř žádné z nich nebude platiti daň z majetku, ježto vykazují likvidační rozdíl passivní.
Následky ochrnutí činnosti družstev úvěrních jsou podstatné poškození hospodářského života na Slovensku. Družstva úvěrná ztratila důvěru svého členstva i vkladatelů a tak jsou milionové položky přebytečných peněz thesaurovány a odnímány obchodu a průmyslu, ačkoliv jest jich tak nutně třeba.
Lze míti za to, že zálohová výpomoc podle zákona ze dne 8. dubna 1920 byla by v tom směru vyplnila svůj úkol a že by se pozvolna vrátila důvěra k úvěrním družstvům. Staly by se pak opětně sběrnou přebytků venkovského lidu. Není-li naděje na brzké vyrovnání s O. K. H., jest státní výpomoc krajně nutná v zájmu republiky samé.
2. Druhou kategorii družstev na něž se vztahuje zákon ze dne 15. dubna 1919, čís. 210 Sb. z. a n. jsou družstva potravná, založená na základě uherského zákonného článku, XXXVII. z roku 1895 a ve své většině soustředěna v centrále ťHangyaŤ termelóértekesito és fegyasztázi szovetkezet a magyar gazdaszovetsék szovetkezeti kozpontja v Budapešti (ťHangyaŤ centrála potravných a plodiny zpeněžujících družstev a maďarských polnohospodářských sdružení).
Povaha této centrály není obdobná s centrálou O. K. H. ťHangyaŤ jest soukromý podnik maďarských velkostatkářů, ale důležitost potravních družstev není menši pro hospodářské poměry na Slovensku, než družstev úvěrních. Také u této kategorie není provedena revise u družstev všech, ale i v tomto směru blíží se práce revisní ku svému skončení.
Družstev potravních, jako členů centrály ťHangyaŤ má Ústredné družstvo 592.
Je patrno, že také tato družstva mají více pohledávek za centrálou, než závazků k ní, a že toto činí více než-li 4,000.000 K. Suma jistě značná, která proti mrtvému uložení mohla býti za dvě léta odluky od centrály několikráte obchodně použita ve prospěch zlepšení zásobovacích poměrů na Slovensku. Jsou totiž v některých krajích Slovenska družstva potravná jediným nákupním pramenem venkovského obyvatelstva a k plnění jich úkolů bylo jim velmi stěžováno a v některých případech, třeba že řídkých, úplně znemožněno nelikvidním uložením jejich přebytků v Budapešti.
Že jsou potravná družstva důležitou složkou zásobovací jest patrno z toho, že v době všeobecného nedostatku zboží, jak se jevil po celý rok 1919 a který byl zejména na Slovensku v některých měsících a v některých krajích povahy téměř katastrofální, nakoupila více než 100,000.000 Kč různého tovaru a zásobovala okrouhle 6—7 tisíc osob.
Co nejbližší vyrovnání s centrálou ťHangyaŤ jest tedy žádoucno, ježto i této kategorii družstev byla zabavena polovička hotovosti při soupisní akci majetkové a trpí všeobecně nedostatkem provozovacích prostředků, jsouce odkázána na nesnadný a příliš drahý úvěr.
Otázka bude kombinována okolností, že se družstva, aspoň některá, zúčastnila kapitálově na některých průmyslových podnicích centrálou ťHangyaŤ založených. Také podle našeho názoru bude při tom nutno trvati; na zásadě, že právní i faktické přerušení členství nastalo dnem posledního října 1918 a žádati část reservních fondů.
Vyrovnání jest snažší proto, že na území naší republiky má ťHangyaŤ nemovitý majetek v Žilině, v Košicích a Trnavě, který může sloužiti jako objekt kompensační.
3. Družstva dobytčích pojišťoven byla soustředěna v centrále ťMagyarŤ kolsconos állatbiztosito társaság mint szovetkezet (maďarská vzájemná dobytčí pojišťovna jako družstvo v Budapešti).
Zajistiti pohledávky a závazky těchto družstev k centrále jejich jest tou dobou vůbec nemožné, ježto účetní knihy jsou v centrále. Družstva jsou téměř všechna fakticky rozpuštěna, členstvo si není vědomo svého členského příslušenství a tak sedne přikazují v četných případech jejich výmaz z rejstříků obchodních firem společenských. Po našem názoru není tento postup správný. Máme za to, že se jim má odpírati výmaz z rejstříků až po zjištění stavu jejich podle účetních knih, vyžádaných od centrály, pokusiti se o jejich oživení a udržení, jako důležité ochrany pro zemědělce a dobré pomůcky pro zlepšení chovu hovězího dobytka.
Družstva tato obdržela od bývalého státu 300 K subvence. Těchto družstev bylo přes 200 a dnes jich právně existuje 140.
4. Konečně se jedná o menší zájmy několika družstevních pálenic, bývalých členů ústředny lihovarských družstev ťFrucrusŤ, jejímž spoluzakladatelem byla ťHangyaŤ a kde lze tedy jednání spojiti.
Na základě konaného šetření lze konstatovati:
Na počátku působnosti družstva nebyl ve vedení jeho právě vzorný pořádek. Jednotlivé položky byly sice zanášeny, ale nebyly hned patřičně knihovány, což se dá vysvětliti náhlým vzrůstem agendy družstva, nedostatkem. úřednictva v jeho začátcích a neustálenosti jeho stavu, jakož i celého aparátu. Ale na druhé straně nesprávnosti, jež interpelací posl. dra Jurigy byly vytknuty, nebylo lze konstatovati a z knih dokázati.
Nelze zamlčeti okolnost, že nepříznivá konjunktura všeobecná postihne měrou citelnou také Ústredné družstvo a že povinností státu bude, realisovati aspoň část svého závazku vůči družstvu, kdyžtě mu uložil značné povinnosti, ze svého závazku posud nic nerealisoval a hospodářství družstva toho nikterak posud neohrozilo finance republiky.
Rozpočtový výbor navrhuje:
Slavná sněmovno, račiž tuto zprávu vzíti na vědomost.
V Praze dne 5. července 1901.
Vilém Votruba, v. r.,