Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2583.
Návrh
poslance dra O. Srdínka a spol.
na reformu Státní školy knihovnické v Praze.
Dne 1. července t. r. ukončen byl první školní rok na Státní škole knihovnické, zřízené výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 30. ledna 1920, č. 64.583.
Zkušenosti, nabyté za první rok ukázaly, že vývoji školy by budoucn? nijak nesvědčilo, kdyby škola měla pracovati bez praktických cvičení a seminářů, kdyby látka učebná nebyla rozšířena i o otázky rázu praktického (jako jest výroba knihy, její tisk, její vnější výprava a podobně), kdyby na škole nezavedeno bylo kolegium o současných zjevech literárních u nás i za hranicemi a kdyby i na dále trvalo prolínání se látky, určené pro vzdělání knihovníků knihoven vědeckých a veřejných. Poněvadž musí jednati se o to, aby knihovnická Státní škola vychovávala budoucí generaci knihovnickou důkladně a odborně a poněvadž musí býti vzata v úvahu i otázka umístění absolventů školy (není tedy potřebí, aby škola co rok absolventy chrlila), navrhují podepsaní, aby stanovy Státní knihovnické školy v Praze byly takto přeměněny:
§ 1. Účel školy.
Státní knihovnická škola v Praze, podřízená přímo ministerstvu školství a národní osvěty, poskytuje praktického i teoretického vzdělání v knihovnictví.
§ 2. Správa školy a vyučování.
Školu spravuje ředitel za pomoci tajemníka. Ředitele, tajemníka a učitele, vybrané z odborníků, jmenuje ministerstvo školství a národní osvěty po návrhu učitelského sboru na čtyři léta. Zákonná doba studií na Statni škole knihovnické trvá jeden rok pro knihovníky veřejných knihoven, dva roky pro knihovníky vědeckých knihoven. Vyučuje se bezplatně.
§ 3. Podmínky přijímací.
Řádnými posluchači školy dvouleté mohou býti absolventi i absolventky tuzemských středních škol a jim na roveň postavených škol odborných, kteří vykonali s prospěchem zkoušku dospělosti a při přijímací zkoušce prokáží důkladnou znalost písemnictví českého, základní požadavky z paleografie a z chronologie. Kdo hodlá navštěvovati přednášky jen pro veřejné knihovny, vykáže se vysvědčením dospělosti ze školy střední, nebo vykoná přijímací zkoušky ze vzdělání všeobecného, z dějin literatur a občanské nauky. Posluchači s maturitou konají jen zkoušku z literatur. Rozsah zkoušky stanoví ministerstvo školství a národní osvěty, jež jmenuje examinatory. Kromě toho jest každému posluchači prokázati vedle mateřštiny znalost jednoho živého jazyka.
Mimořádným posluchačem jednotlivých přednášek nebo cvičení může býti každý, kdo má přiměřené vzdělání všeobecné i znalosti knihovnické.
O připuštění cizinců k zápisu rozhoduje po slyšení profesorského sboru ministerstvo školství a národní osvěty.
Počet řádných posluchačů jest omezen.
§ 4. Učebná osnova.
Škola má dva ročníky a střídavě otevřen jest vždy jeden ročník.
I. ročník.
1. Vývoj písma.
2. Dějiny knihtisku.
3. Dějiny knihoven.
4. Správa knihoven veřejných, technika a ekonomie biblioteční.
5. Elementární bibliografie.
6. Všeobecná katalogisace knih, map a hudebnin.
7. Grafické techniky, technická výroba knihy. Vazba, konservování a restaurace knih.
8. Zákonodárná organisace knihovnictví domácího i cizího.
9. Dějiny literatur: československé, slovanských všeobecných se zvláštním zřetelem k době současné.
II. ročník.
1. Zvláštní katalogisace rukopisů, listin, korespondencí, prvotisků, rytin.
2. Bibliografická theorie i prakse. Bibliografie speciální. Soustavy bibliografické.
3. Správa knihovny vědecké.
4. Dějiny a přítomný stav českého i cizího knihovnictví. Dějiny censury.
5. Dějiny knihvazačství.
6. Papír, jeho druhy, zvláštnosti a výroba.
7. Zákon o tisku. Povinné výtisky.
Přednášky jsou spojeny s praktickými semináři. Občas pořádají se o zvláštních otázkách jednotlivé přednášky a vycházky.
§ 7. Odborné zkoušky.
Koncem prvního ročníku konají se zkoušky pro veřejné knihovny před zkušební komisí, již jmenuje ministerstvo školství a národní osvěty na 4 roky z učitelů knihovnické školy a ze dvou zástupců vlády vybraných z jiných odborníků. Zkoušky jsou písemné a ústní. Posluchači obou ročníků dělají na konci druhého roku zkoušku, jež se skládá z písemné domácí práce z kteréhokoli oboru knihovnické nauky, zkoušek klausurních a ústních. Vysvědčení o dobrém prospěchu zkoušek z předmětu prvního ročníku činí posluchače po půlletní praksi v některé veřejné knihovně způsobilým státi se úředníkem v knihovně veřejné, administrativní neb odborné, s ní rovnocenné.
Aprobace ze všech předmětů obou ročníků a nejméně celoroční prakse ve vědecké knihovně opravňuje k žádosti za místo v knihovnách vědeckých.
Seznam knihoven, kde možno praksi předsevzíti, vydává co rok ředitelství školy; ministerstvo školství a národní osvěty jest povinno posluchačům školy ji umožniti.
§ 8. Stipendia.
Ministerstvo školství a národní osvěty udílí co rok po návrhu sboru učitelského vynikajícím posluchačům školy stipendia.
§ 9.
Ředitelství školy pořádá po dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty dle potřeby v území Československé republiky několikanedělní kursy knihovnické, určené především vzdělání knihovníků v místech pod 10.000 obyvatel.
Návrh tento budiž přidělen výboru kulturnímu.
V Praze dne 12. července 1921.
Dr. Srdínko,
Udržal, dr. Hnídek, Vahala, Bradáč, dr. Hodža, dr. Kubíček, Nejezchleb-Marcha, Rychtera, J. Hálek, Mach, Vacula, Křemen, Vraný, Beran, dr. Černý, Malypetr, Sonntág, inž. Botto, Mašata, Chlebounová, Staněk.