Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

2. Zpráva výboru zemědělského k vládnímu návrhu zákona (tisk 2743) o zvelebení a ochraně výroby rostlinné (tisk 4559).

Zpravodajem za výbor zemědělský je pan posl. Šamalík, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. Šamalík: Slavná sněmovno! Zemědělský výbor předkládá zprávu o vládním návrhu zákona o zvelebení a ochraně výroby rostlinné k ústavnímu schválení.

Tato osnova zákona, jež byla v zemědělském výboru sedmkráte přepracována, má pro naše zemědělství velký národohospodářský význam. Hlavním úkolem tohoto zákona jest, zvýšiti a chrániti naši zemědělskou produkci. Nikdo se neodváží tvrditi - zvláště po smutných následcích světové války, která i do výroby zemědělské státním obhospodařováním plodin smutně zasáhla - že by zvýšení zemědělské produkce nebylo potřebí. Naši zemědělci se o to sami všemožně starají. Musí v této dobré snaze býti podepřeni a musí jim býti zabezpečena ochrana, aby výsledek jejich houževnaté práce nebyl přiveden ve zmar.

Účel zákona, který projednáváme, rozdělil bych na dvě hlavní části: zvelebení výroby rostlinné a pak její ochranu.

Naši snaživí zemědělci kupují za drahé peníze ať z cizozemska, ať od obchodníků tak zv. originály plodin, které častokráte zklamou. Projednávaný zákon má umožniti zavedení pěstitelských stanic v našem státě, jež by se zabývaly pěstováním nových odrůd polních plodin. Toto zvelebení rostlinné výroby má ohromný význam pro celý stát. Že se tu musí poskytnouti ochrana takovým podnikům, rozumí se samo sebou.

Je však slyšeti také námitky proti tomuto zákonu a právě proti tomuto ustanovení. Má-li obětavý jedinec nebo korporace pěstovati se značným risikem nové druhy plodin, musí míti zabezpečenu ochranu, že jeho sousedé nebudou pěstovati vedle jeho pozemků tentýž druh plodin. Zákon poskytuje takovým malozemědělcům plné ochrany a náhrady, budou-li tímto ustanovením poškozeni.

Mám to pevné přesvědčení, že každý šlechtitelský podnik musí se smírně dohodnouti se svými sousedy o umožnění pěstování nových odrůd. Nebude-li porozumění pro takový podnik mezi zemědělci, pak se vůbec nemůže zaváděti. Vždyť stačí, aby takový jeden nespokojenec za noci rozhodil pěstiteli na jeho lán jen obyčejnou odrůdu, nechci ani říci nakaženou, a celý podnik je tím zničen.

Každý přítel zdravého hospodářského pokroku musí si přáti, aby z řad našich zemědělců našlo se mnoho takových obětavců, kteří by se zabývali pěstováním nových odrůd.

Já bych se nebál zavedení zákona dalšího, kterým by se přímo ukládalo všem zemědělcům, aby svá osiva aspoň jednou za tři léta obnovovali, střídali. Záměna semen a sadby z krajů chladnějších do teplejších znamená zvýšení sklizně nejméně o čtvrtinu. Této otázce věnuje se, bohužel, u nás málo pozornosti.

Zákon má na mysli ještě také jinou ochranu výroby rostlinné. Kdo vzpomene, jak před třemi roky řádil zabiječ pelyňkový v krajích naší republiky, nebude se diviti že zavádíme ochranná opatření proti takovým škůdcům. Škodliví činitelé a nákazy zavlékají se k nám také z cizozemska dopravou semen a sádě. Proto zákon ukládá i dosti těžké tresty na provinilce, kteří úmyslně nákazy plodin pomáhají rozšiřovati. Ale je to nezbytná věc. Poctivý šlechtitel a poctivý obchodník nebude za účelem dosažení zisku šířiti nakažený materiál plodinový. A kdo chce páchati podvody a poškozovati výrobu zemědělskou a tím i stát, ať je také důkladně potrestán.

Budiž mně, slavná sněmovno, dovoleno při příležitosti projednávání zákona zmíniti se také o důležité věci, která souvisí s předlohou tohoto zákona. V posledních dnech docházely z mnoha krajin naší republiky Jobovy zprávy o strašných živelních pohromách. Povodně a krupobití zničily naděje našich zemědělců, kteří se tak těšili ze vzrůstu nové sklizně. Dnes stojí bezradně u zničených svých polí, ba mnozí u zničených svých obydlí. Jednáme-li dnes o zákonu o zvelebení výroby rostlinné, pak nesmíme se vyhnouti otázce, jak zabezpečiti výrobu rostlinnou tam, kde dosavadní práce zemědělců na zabezpečení sklizně je pohromou zmařena. Pozemky, na nichž byla setba zničena, musí býti ihned zase obdělány a znovu osety, aby mohly poskytnouti novou sklizeň. Poškození zemědělci rádi vykonají práci s obděláváním polí spojenou, pakli jim se strany státu opatřeno bude potřebné umělé hnojivo na zlepšení půdy a osivo, jehož postrádají. Dá se ještě se zdarem seti oves, vika, hrách, sázeti brambory, řepa a pod., ovšem je nutno zaopatřiti zemědělcům umělá hnojiva, aby půdu zničenou mohli s úspěchem oseti.

Apeluji na naši vládu, aby okamžitě poskytla potřebného obnosu na zakoupení nutného osiva a hnojiva, aby zničené pozemky mohly býti neprodleně osety. Apeluji na naši vládu, aby rychlou a vydatnou pomocí podepřela zničené kraje a poškozené zemědělce. My máme bohužel ve státě jeden zlozvyk, který se jmenuje "dlouhý loket". Podle tohoto dlouhého lokte se projednávají nouzové návrhy - doposud. Leč soudím a doufám, že celá slavná sněmovna uznává, že obrovské škody, které jsou hlášeny z poškozených krajů v Čechách, na Moravě a na Slovensku, musí naši vládu přinutiti k rychlým opatřením, aby naši zemědělci mohli pozemky se zničenou úrodou znova obdělati a novou úrodu zabezpečiti. Doufám, že vláda splní tyto povinnosti, na něž jsem ji upozornil. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Šamalík (pokračuje): Vracím se k předloze samé o zvelebení a ochraně výroby rostlinné, která byla všemi stranami této slavné sněmovny ve výboru zemědělském dojednána a schválena, a doporučuji, aby slavná sněmovna hlasovala pro ustanovení, jak je zemědělský výbor předkládá. Doporučuji také ke schválení slavné sněmovně obě resoluce, jež jsou připojeny ke zprávě důvodové. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu přihlášeni jsou pp. posl. Heller a Budig.

Než udělím slovo řečníku, navrhuji podle usnesení presidia řečnickou lhůtu 15 minutovou. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Dávám slovo prvému řečníku, jímž je p. posl. Heller.

Posl. Heller (německy): Návrh zákona, který se projednává, v celé své podstatě není nic jiného než donucovací zákon a jako zástupce zemědělského obyvatelstva jsem ovšem proti němu, poněvadž zemědělské výrobě nátlak neprospěl ještě nikdy, nýbrž vždy jí jen přivodil škodu. Tento návrh zákona vyžadoval by vlastně úplného vzdělání rolnického obyvatelstva, jehož, bohužel, dnes ještě nemáme, poněvadž právě vláda dosud ještě opominula učiniti vše, co umožňuje, aby rolnické obyvatelstvo bylo důkladně vzděláno. První část, která pojednává o ochraně ušlechťování rostlin, zasahuje tak do svobody jednotlivého rolníka, že ji musíme potírati zvláště jako obyvatelé hornatějších oblastí. V rovině, kde bonita jednotlivých pozemků jest více méně stejná, lze snad beze všeho žádati, aby pozemky byly jednotně osázeny určitými kulturními rostlinami. V hornatých krajinách to však nelze provésti, poněvadž skoro každý pozemek jest jiné bonity, poněvadž se každý pozemek nehodí k pěstování vysoce kvalifikovaných druhů obilí, poněvadž by výtěžek jeho byl tak nepatrný, že by se pěstování nevyplácelo. Na mnoha našich pozemcích ležících v hornatých krajinách musí býti často pěstovány velmi málo kvalifikované druhy obilí, a to proto, poněvadž více vzdorují podnebí a zimě, mnohem více vydrží nepohody a proto vždy ještě zaručují jakýsi výtěžek. Vzdělání rolnického obyvatelstva trpí ještě tím, že stále ještě nemáme tak zvaných újezdních občanských škol. Veškeré rolnické obyvatelstvo se vzdělává v jednotřídních až dvoutřídních obecných školách, které ovšem ani nemohou umožniti docházky na některou zemědělskou střední školu, poněvadž se pro ni vyžaduje absolvování občanské školy. Právě v dnešní době, kdy rozdělením velkostatků velká část našich podniků, zabývajících se pěstováním rostlin, odpočívá, kdy drobní a prostřední rolníci budou zde musiti více méně vypomoci a do jisté míry pokračovati v tom, co zde vykonal velkostatek, musíme i my žádati, aby našemu rolnickému obyvatelstvu byla poskytnuta možnost vzdělání, aby bylo lze tato pěstitelská opatření s úspěchem provozovati. Dnes jest to skoro nemožno, neboť při nynější hospodářské situaci jistě nemůže ani lepší prostřední rolník umožniti svému synovi sedmileté studium na některém ústavu, neboť by musil choditi nejméně 3 léta do občanské školy ve městě a další 4 léta by musil docházeti do zemědělské střední školy; toho naše rolnické obyvatelstvo nesnese a proto k dalšímu vzdělání nedochází. Škodu z toho má tedy především zemědělské obyvatelstvo a na druhém místě veškeré obyvatelstvo, poněvadž menší rozvoj zemědělství postihuje také celý národ.

Úmysl zákona sám o sobě jest dobrý, avšak, jak jsem se již zmínil, scházejí pro to předpoklady a po stránce věcné lze mnohé vytknouti. Především udělení rozsáhlé pravomoci jednotlivým obecním představenstvům. Bohužel, všechna obecní představenstva na venkově nejsou taková, aby v nich převládali rolníci odborníci, nýbrž, zvláště v horských oblastech, kde převládá obyvatelstvo průmyslové, jsou u vesla v obecních představenstvech lidé, jimž se nedostává všeho možného a kteří nemají naprosto žádného porozumění pro zemědělství, kteří znají jen brambory a máslo, když je jedí, a nevědí, jak jsou vyráběny. Na druhém místě jsem se již zmínil, že v hornatých krajinách právě první část zákona, která se týká ušlechťování rostlin, nelze u nás provésti. Kdyby některý rolník chtěl vyniknouti jako pěstitel a chtěl pěstovati některý vysoce ušlechtilý druh obilí, má právo žádati, aby se v určitém obvodu nepěstovalo žádné jiné obilí. Představte si, pánové, tuto věc. Já jako rolník sousedím přímo se špatnými pozemky, nemohu tedy pěstovati tento druh obilí, poněvadž mi potom půda nedá vůbec žádného výtěžku. Na ustanovení zákona, že pozemek lze onomu pěstiteli propachtovati, on nepřistoupí, poněvadž pozemku, který nic nenese, nemůže přece potřebovati a nemůže ho tedy také převzíti. A na druhé straně nemohu také pozemku postoupiti, poněvadž ho potřebuji, abych sklidil eventuálně menší žeň pro udržení své rodiny. Z těchto důvodů musíme právě první část zákona naprosto odmítnouti, poněvadž již dnes napřed vidíme, že z pravomoci obecních starostů, že z nuceného zdělávání polí a z nuceného osívání nebude nic jiného než spory, a těžký stav zemědělského obyvatelstva, zvláště v průmyslových okresech, se tím jen ještě zhorší.

Druhou část zákona, která se zabývá ochranou před škůdci rostlin, lze samu o sobě jen schvalovati. Avšak způsob, jak jest zpracována, jest příliš policejní. Jsem toho mínění, že se při takovýchto zákonech má spíše postupovati ve formě vysvětlení. Výzkumné ústavy jsou podle mého zdání spíše trestními a dohlížejícími činiteli než vychovateli a poučovateli. Jestliže člověku stále visí nad hlavou knuta trestu, nikdy se nevzbudí u rolníka chuť a láska k nějakým společným opatřením, naopak dojde tím k jakési rozmrzelosti, lidé se budou těmto opatřením vyhýbati, jednotlivec je bude snad dokonce ještě sabotovati a účel se tím zmaří. Také co se týká obchodu s prostředky na ochranu rostlin, lze ještě mnohé vytknouti. Postrádáme toho, že se přímo neustanovuje, že obchod s prostředky na ochranu rostlin jest decentralisován. Naší vadou jest, že všechno jest centralisováno, a poukazuji jen na to, že na příklad o tabákový výtažek ke stříkání chmele musíme nejprve žádati na ministerstvu financí, než nám jej jednotlivé prodejny mohou v dostatečné míře dodati, nehledě naprosto ke zdražení pro zemědělce, neboť malá tuba tabákového výtažku stojí 1 kg 17 Kč, 5-10 kg tuba 9-10 Kč; každý pěstitel chmele potřebuje většího množství a odběr tohoto většího množství se mu ztěžuje; odběr většího množství pro celé obce nebo obvody jest možný teprve na přímou žádost k ministerstvu financí.

Kolika chybám bylo by lze v návrhu zákona snad se vyvarovati, kdyby byly usneseny dva krátké zákony. Druhá část, která se týká ochrany před škůdci, byla by se dala provésti hned. Věc jest dobrá, jak již řečeno, bylo by bývalo možno zvoliti mírnější způsob, nebylo by třeba státi za rolníky hned s "pendrekem", poněvadž se tím nedosáhne lásky k podporování těchto opatření proti škůdcům. Avšak první části zákona nemůžeme naprosto přijmouti, poněvadž se pro to nedostávají předpoklady. Musilo by uplynouti období aspoň 12-15 let, až by se rolnické obyvatelstvo dostalo na takovou výši vzdělání, aby dobrovolně zahájilo tuto vzájemnou soutěž a provedlo zušlechtění rostlin, dnes však poměry nejsou pro to ještě zralé, zvláště v horách se má věc tak, pokud vím z vlastní zkušenosti, že to nelze téměř provésti. Přes to, že uznáváme to, co je v tomto zákoně dobré, budeme, poněvadž jde o zákon donucovací, hlasovati proti němu. Donucovacího zákona nemůžeme pro naše poměry v horách přijmouti. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Slovo má dále p. posl. Budig.

Posl. Budig (německy): Slavná sněmovno! Dnešní poměry žádají velmi mnoho od zemědělství, vydání vzrůstají, stát, země a obec požadují vysokých daní a také zákony pro péči a pojištění pracujícího obyvatelstva vyžadují od držitelů velikých obětí. K těmto nákladům se druží stoupající požadavky pro rodinu a domácnost, takže se rolník může udržeti jen tehdy, hospodaří-li racionelně a usiluje-li dosíci z půdy největšího výnosu. Rolník nesmí dnes pěstovati rostliny a chovati dobytek podle libosti, náhody nebo napodobování, nýbrž musí jednati s rozvahou. Vítáme každý pokrok a každé zlepšení v oboru zemědělském a neomeškáme, abychom ho nepoužili, jen bychom si přáli, aby pěstování semen bylo správně podporováno. Kromě posilňování naší půdy dlužno také usilovati, aby se napomáhalo jakosti našich zemědělských výrobků. Bohužel, jsme i v tomto směru pozadu a máme o doháněti. Čeho lze dosíci po stránce jakosti, můžeme nejlépe posouditi u našeho moravského sladového ječmene, kde se pečlivým výběrem dobrých druhů semen podařilo, že tento ječmen dosáhl světové slávy.

Pěstování semen očekává u nás ještě velký úkol. Musí býti naším úsilím, abychom to množství peněz, které platíme za cizozemské osivo, podrželi sami, jelikož při promyšlené práci můžeme dosáhnouti skvělých výsledků. Musíme se snažiti, abychom správným pěstěním udrželi cenné vlastnosti druhů. Dlužno při tom přihlížeti k rozdílům půdy a klimatickým poměrům, neboť výnosnost pěstování obilí závisí také většinou na správném výběru druhů semen, které se shodují s poměry. Abychom vyhověli těmto požadavkům, potřebujeme vhodných semenářských kontrolních stanic, které by přesně zjistily, které druhy obilí se v jednotlivých krajinách nejlépe přizpůsobují a poskytují největší výnosy, aby jednotliví držitelé byli uchráněni před pěstováním nevýnosných druhů obilí, z čehož jim často povstává velká škoda. K dosažení lepší jakosti v naší výrobě rostlinné potřebujeme vědecky vedených pokusných stanic, jež by zřídila státní správa a které by měly onen významný úkol, aby zkoumaly jednotlivé rostliny a jejich vlastnosti a požadavky stran půdy a podnebí a aby zjišťovaly jejich odolnost, jakož i hodí-li se pro rozličné druhy půdy. Pokusné stanice by měly zkoušeti zušlechťování a zdokonalování nejlepších druhů a usilovati, aby vyhledaly výtečné cizozemské rostliny, které by mohly podporovati naše pěstování rostlin a jejich výrobu. Mohli bychom také získati ohromné množství píce z našich travinných oblastí, kdyby pěstování semen bylo vhodně vybudováno a kdyby pokusné stanice pečovaly, aby pro rozličné půdy vybraly vhodné druhy travin, jež by nejen co do jakosti, ale i co do množství přispěly k povznesení našeho pícnictví. Tím by byl také dán základ pro vysoce rozvinutý chov dobytka. Bude však také nutno pečovati o zakládání umělých a střídavých luk, o semeno vhodné směsky, jež souhlasí s rozličnými poměry. Neboť s politováním musím zjistiti, že zemědělství kupováním takových druhů obilí a travinných semen, které nevyhověly povaze půdy a klimatickým poměrům, bylo nejen těžce zklamáno, ale že tím ročně byly vyhozeny ohromné peníze. Kdyby pokusné stanice zušlechtily a zdokonalily druhy rostlin, potřebných ke krmení a žíru domácích zvířat, pak by byly vytvořeny předpoklady, jež by způsobily, že by se naše rolnictví lépe vyplácelo, co by způsobilo nejen lepší výnosnost zemědělského provozu a živnosti, nýbrž také důkladné zlepšení zásobování zdejšího trhu všemi nutnými potravinami.

Zákon o ochraně výroby semen, o němž se právě jedná, dlužno až na několik nedostatků uvítati. Semenářství a rolnické sbory, které se zabývají pěstováním semen, dlužno především podříditi státní semenářské kontrolní stanici, pod jejím odborným vedením mají povstávati semenářství, aby na poli šlechtitelství mohla také dosáhnouti uspokojivých výsledků. Jest odůvodněna naděje, že tato akce povede k pěkným výsledkům, bude-li postavena na širší základ. Není však přípustno, aby pěstováním šlechtěných semen bylo tyranisováno celé sousedství, když by se sousedům zakázalo pěstovati takové obilí, jež by sprášením znemožnilo pěstování ušlechtilých rostlin, neboť u drobných zemědělců, kteří jsou odkázáni na pravidelné střídání plodin, není možností, aby své žito nebo pšenici a podobné plodiny pěstovali jinak; poněvadž se sousedovi zlíbí pěstovati šlechtěné rostliny, má se jim překážeti v jejich hospodářství. I když zákon v takových případech ustanovuje náhradu, není tím vždy pomoženo drobnému zemědělci. Proto pěstování semen patří jen tam, kde pěstování rostlin nepůsobí sousedství žádných škod omezováním ve střídání plodin a kde druhy pěstované pro semena nejsou vydány všanc cizímu sprášení. Ceny placené za vypěstěné obilí jsou velmi lákavé, takže mnoho lidí bude usilovati se tím zabývati. To se však nesmí státi na útraty sousedů. Jest to velký rozdíl, zdali se pěstuje obilí nebo okopaniny. Pěstování rostlin jest u nás ještě v plénkách, jest dobré, dá-li se zaznamenati nějaký pokrok, avšak třeba postupovati velice opatrně, aby vždy byli vzati k poradě vhodní odborníci, neboť zemědělství nesnese nucení. Neměly by tedy ve sporných věcech rozhodovati jen politické úřady, nýbrž měli by býti přibráni zkušení lidé. Jest chybou, že se v tomto zákoně jedná zároveň o výrobě rostlinné a o ochraně rostlinné. To bude vždy vésti k velkému tření. Jest faktem, že rostliny mohou jen prospívati, jsou-li chráněny před škůdci rostlin, hmyzem, nemocí a plevelem, avšak takové nesnáze se nedají odstraniti prostě donucovacími zákony. Žádný rozumný rolník nebude namítati ničeho proti tomu, aby měl povinnost učiniti oznámení, že se vyskytli škůdci rostlin a choroby, aby v obci společně bojoval proti škůdcům a aby hubil plevel. Avšak v tomto zákoně se vyhrazují vládě všechna práva, aby nařízením činila jakákoliv opatření, jimiž by rolnictvo bylo tyranisováno. Také trestní ustanovení, která, pokud nepatří do působnosti soudů, přísluší politickému úřadu a jdou až k 14 dnům vězení nebo 500 Kč pokuty nebo 10.000 Kč pokuty a 3 měsícům vězení, případně také obé současně, jsou příliš vysoká. Také při uložení trestu měli by míti účast zemědělští odborníci, nezáleží totiž na samých zákonech, nýbrž vždy na tom, jak se jich užívá. Když již se tvoří takový zákon, měl by sloužiti k tomu, aby tuto věc podporoval, a mělo by se ho také tak užívati. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Debata je skončena.

Dávám závěrečné slovo zpravodaji panu posl. Šamalíkovi.

Zpravodaj posl. Šamalík: Slavná sněmovno! Zákon tento jako každý jiný, kterým se zavádějí jisté změny v dosavadních zvyklostech, bude jistě veřejností všelijak posuzován, ale uvážíme-li, jaký význam má tento zákon pro naše národní hospodářství a celý stát, pak musíme tento zákon jen vítati.

Dokládám, že zákon tento byl projednáván zemědělským výborem téměř půl třetího roku, že byl původní vládní návrh sedmkráte přepracován, a to na základě námětů a dohod jednotlivých stran, které byly v subkomitétu zastoupeny. My jsme také při sdělávání těchto nových osnov vzali na tyto náměty patřičný zřetel. Přiznávám, že některé nedostatky tento zákon obsahuje, ale soudím, že mnohé mohou býti upraveny prováděcím nařízením. Páni kolegové z německých stran byli zastoupeni v subkomité, své názory a výtky tam přednášeli a také uplatnili, ale zde dnes žádných opravných návrhů neučinili. Soudím tedy, že proti zákonu samému se nestaví a doporučuji proto slavné sněmovně, aby přijala osnovu zákona tak, jak byla zemědělským v borem předložena. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím pány a paní poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je schopna se usnášeti. Osnova, o níž jest nám hlasovati, má 27 paragrafů, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formuli. Pozměňovací návrhy podány nebyly. Míním tedy dáti hlasovati o celé této osnově najednou.

Je snad proti tomu námitka? (Námitka nebyla.)

Námitky není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 27 paragrafy, nadpisem zákona, nadpisy jeho jednotlivých hlav a s úvodní formulí ve znění navrženém panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto v prvém čtení.

Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.

Zbývá nám ještě rozhodnouti o resolucích. Jsou to 2 resoluce doporučené zemědělským výborem, jež jsou obsaženy v tištěné zprávě. Není tedy třeba dáti je přečísti.

Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím jsou schváleny také obě resoluce, doporučené výborem zemědělským.

Tím vyřízen je odstavec 2 pořadu schůze. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Přejdeme k odstavci 3 pořadu. jímž je:

Zpravodajem je p. posl. Nejezchleb-Marcha.

Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Nejezchleb-Marcha: Slavná sněmovno! Vrchní státní zastupitelství v Košicích žádá za souhlas posl. sněmovny ke stíhání posl. Borovszkého z následujícího důvodu:

Proti posl. Borovszkému bylo podáno oznámení, že se dne 26. srpna 1922 na nádraží v Orlově v župě Šaryšské vmísil do úředního výkonu celní stráže, při čemž prohlásil, "že celá celní revise je opilá".

Jelikož takovéto jednání nesouvisí s politickou činností poslaneckou, navrhuje imunitní výbor, aby se poslanecká sněmovna usnesla, že se vyhovuje žádosti vrchního státního zastupitelství v Košicích z 29. listopadu 1922, č. 11.638/22, za vydání posl. Borovszkého k trestnímu stíhání.

Místopředseda dr. Hruban: Nikdo není ke slovu přihlášen, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Borovszkého, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se svoliti k trestnímu stíhání posl. Borovszkého.

Budeme jednati o dalším předmětu dnešního pořadu, jímž je:

Zpravodajem je pan posl. Dyk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Dyk: Vážená sněmovno! Krajský soud ve Znojmě žádá za vydání posl. dr. Hanreicha k trestnímu stíhání pro přečin podle § 14, č. 1, 3, 5 zákona na ochranu republiky pro řeč, kterou měl dne 29. června 1923 při odhalení pomníku k uctění padlých za světové války, v níž užil podle došlého udání urážlivých slov o vzniku státu československého a chování českého vojáka za války.

Imunitní výbor je toho mínění, že výroky, pro něž krajský soud znojemský za vydání žádá, byly by - kdyby byly prokázány překročením mezí projevu poslaneckého a přípustné kritiky. Navrhuje tudíž, aby posl. dr. Hanreich byl vydán.

Místopředseda dr. Hruban: Než udělím slovo přihlášenému řečníku, navrhuji, aby řečnická lhůta ustanovena byla dobou 15 minut.

Není námitky? (Námitka nebyla.)

Námitky není, zůstane při tom, jak jsem navrhl.

Přihlášen je ke slovu p. posl. dr. Hanreich. Dávám jemu slovo. (Posl. dr. Lehnert [německy]: Kolik minut má?) Patnáct minut je řečnická lhůta.

Posl. dr. Hanreich (německy): Vážené dámy a pánové! Děkuji především panu předsedovi za jeho péči, že mi poskytnul 15 minut řečnické lhůty, velice mu děkuji, byl bych však měl již 5 minut dosti, neboť myslím, že mohu také v 5 minutách říci to, co chci. To, že jsem začal mluviti, mohlo by snad u pánů z většiny vzbuditi podezření, že mám úmysl promluviti obhajovací řeč. Avšak nebudu se vůbec brániti, jelikož posluchačstvo, před nímž zde mluvím, pravděpodobně bylo by velice málo přístupné obhajovací řeči. Podle jednání imunitního výboru, jenž nepovažoval za vhodno vyslechnouti také druhou stranu, jenž nepovažoval za nutné dotázati se mne, jak se věci mají, musím souditi, že chce stanoviti varovný příklad, a proto jest také zbytečné zabývati se podrobněji povahou skutku, jenž mi byl vytčen a jenž jest pln nepravd.

Proč jsem se ujal slova, jest toto: Buď jest zde v této sněmovně imunita nebo jí není. Rád bych, aby tato otázka byla jednou rozřešena.

Pánové, máte zde v této sněmovně většinu, máte zevnitř správu, máte bodáky, krátce máte všechny mocenské prostředky státu. Kolem svého mocenského postavení učinili jste záseky u ostnatého drátu, skládající se ze zákona na ochranu republiky, z tiskového zákona, ze zákona proti korupci a rozličných jiných krásných věcí. Neklamte se však o jednom. Kdo má moc, nemusí ještě míti právo na své straně. Dovolil bych si zde otázku k panu zpravodaji. Prostudoval pan zpravodaj soudní spisy, než zde podal tento návrh? Ví pan zpravodaj, že oznámení podala osoba, jež jest známa pro své denunciace, jež se rozešla s celou obcí, ve které se zdržuje, a že denunciace této jediné osoby postačila, aby byl proti mně zkonstruován tento trestní případ? A domníval se pan zpravodaj, že to jest dostatečný důvod, aby byla podlomena a zrušena jedna z nejvyšších výsad každého parlamentu, imunita? (Výkřiky posl. dr. Lehnerta.) Pánové, neužívejte imunity tam, kde se krade; avšak v politických věcech, kde jde o to, zdali smím zastupovati práva svého národa či nikoli, jestliže zde podlomíte imunitu, budete velice vzdáleni demokracie. A vidíte, jak to děláte v imunitním výboru v malém, jak to pani zpravodaj považoval za svou první povinnost, takto se mnou jednati, tak to děláte venku ve velkém. Táž soustava řádí proti každému stavu našeho národa a proti celému národu zvlášť. Vážení pánové, pozemková reforma, která naše německé rolníky podvádí o to, co jim patří, potlačování německé kultury, znemožňování, abychom se kulturně dále vzdělávali, ochuzování veškerého našeho hospodářství, to jest pole zřícenin, jež následuje po této soustavě. Dosud jste se ještě obávali dotknouti se imunity německých poslanců v politických otázkách. Naše obyvatelstvo mohlo býti tím uvedeno v mylné domnění, že mezi námi, zástupci, a mezi obyvatelstvem venku jest propast a že pouze za bezpečným valem imunity chceme vybojovati práva svého národa. Nyní jste nás poučili. Ukazujete nám, že jako poslanci jsme proti vám, kteří máte v rukou moc, bezmocni a že v jedné čáře se svým národem musíme vésti boj proti většině této sněmovny. (Potlesk na levici.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid. (Hluk a výkřiky německých poslanců.) Prosím pana zpravodaje o doslov.

Zpravodaj posl. Dyk: Vážené shromáždění! Na vývody . . . (Posl. Knirsch [německy]: Vzpomeňte si, pane Dyku, na Husa a Havlíka. Upamatujte se na národní světce, mokrým hadrem by vás Havlíček sehnal! - Hluk. - Výkřiky německých poslanců.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj posl. Dyk (pokračuje): Nerozčilujte se, pánové, a nedovolávejte se Havlíčka a rovněž ne Husa. Na vývody pana posl. dr. Hanreicha, trochu rozčilenější, než bylo potřebí, dovoluji si odpověděti. (Hluk. Různé výkřiky německých poslanců. - Posl. dr. Schollich: Apage, satanas!) Vy mne odtud nebudete vyháněti. (Německé výkřiky: To je skandál!) Je skandál, co děláte, to máte úplně pravdu. (Hluk.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid. (Výkřiky posl. dr. Lehnerta.)

Zpravodaj posl. Dyk (pokračuje): Pane doktore Lehnerte, jen žádné rozčilování, to škodí. Výtka p. dr. Hanreicha, že nebyl slyšen, dotýká se německého referenta, jehož návrh zůstal v menšině a který předem, než věc byla odhlasována, měl plné právo učiniti návrh na slyšení dr. Hanreicha. Jestliže tento německý referent neučinil takového návrhu, pokládal jej patrně za zbytečný a po odhlasování té věci jsme již neměli důvodu dodatečně slyšeti dr. Hanreicha, když ani německý referent návrhu na jeho slyšení neučinil.

Pan dr. Hanreich se mne dále tázal, zdali jsem studoval spisy. (Hluk. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Budiž mi dovoleno, abych tuto otázku považoval za poněkud urážlivou. Jestliže o něčem referuji, mám ve zvyku se do těch věcí podívati. A jestliže se zde pan dr. Hanreich dovolává toho, že to, co se zde děje, je nějakým národní, nebo politickým útiskem, braním svobody, která poslanci náleží, dovoluji si konstatovati: V jedné z minulých schůzí byl jsem referentem ve věci, kde německý poslanec se opíral o úplně stejnou ideologii, které užil podle tvrzení tohoto udání p. dr. Hanreich, a přes to, že projev onoho poslance byl zřejmě státu nepřátelský, přes to že útočil také na armádu a jiné velmi vážné věci, učinil jsem návrh na nevydání tohoto poslance, poněvadž, jak jsem prohlásil, byl to obvyklý projev nacionálního smýšlení německého, ale nebylo v něm ničeho, co by přímo vyzývalo k nějakým činům nezákonným - a co dále podškrtuji - nebylo v tom nic urážlivého. To prosím, aby se podškrtlo. A nyní si dovolím p. dr. Hanreichovi uvésti důvody, pro které se usnesl imunitní výbor na vydání.