Soc.-politickému výbor není tajno, že mnohá ustanovení dosavadního zákona a způsob jejich provádění, jmenovitě ustanovení o vyvlastňování pozemků, by mohla býti zlepšena, upouští však od jejich pojetí do zákona z toho důvodu, že nehodí se do rámce navrhovaného zákona provisorní povahy, očekává však, že v chystaném novém zákoně o stavebním ruchu vláda sama bude na ně pamatovati.
Soc.-politický výbor nemůže také zatajiti, že i provádění zákona právě navrhovaného, jmenovitě ustanovení jeho o výši podpory u staveb, které má na mysli ustanovení (§ 4, lit. a), vládního návrhu, mohlo by zavdati příčinu k stížnostem ve všech těch případech, ve kterých by úřady zákon provádějící vyměřovaly státní podporu ve snížené míře 55%, pokud se týče 45% stavebního nákladu, ač stavebník již v roce 1923 zadal stavbu buď celou neb aspoň z velké části a v naději na podporu ve výši podle zákona z roku 1923 v učiněné smlouvě zavázal se k platům, kterým by nemohl dostáti v rámci podpory snížené podle vládního návrhu. Soc.-politický výbor bere na vědomí prohlášení zástupců vlády, rozptylující jeho obavy, a pevně spoléhá, že v těchto výjimečných případech bude započetí stavby považováno za zahájení stavby ve smyslu prováděcího nařízení č. 160/1923 Sb. z. a n., a že stavebníku v důsledku toho bude přiznána podpora v míře přípustné podle dosavadního zákona. Jen s tímto předpokladem může sociálně politický výbor souhlasiti se snížením podpory pro stavby uvedené v § 4, lit. a) vládního návrhu beze všeho omezení.
Snížení podpory státní stalo se jednak z důvodu, aby břemeno, které prý dnes je dosti značné, nezatěžovalo stát více, než by bylo zdrávo, jednak z důvodu, že stavební náklad značně poklesl, a jak lze doufati, dále klesati bude.
Různá vládní opatření směřující ke zlevnění výrobních nákladů, jako snížení dopravních sazeb, snížení daně z uhlí, snížení cen uhlí, železa a j., projeví jistě svůj blahodárný účinek.
Sluší však s důrazem potvrditi, že oběti, které stát na podporu stavebního ruchu přinášel a přináší, nejsou zbytečný, ba naopak mají charakter výdajů produktivních, investičních, neboť nemálo přispívají k řešení dvou důležitých problémů poválečných, totiž bytové krise a nezaměstnanosti dělnictva. Zásluhou státu jest, že jak bytová krise, tak i nezaměstnanost dělnictva byly a jsou zákony o stavebním ruchu vydatně mírněny.
Návrh tento snižuje tedy státní podporu, a to jak záruku státu při zápůjčkách, tak i příspěvek státu na zúročení a úmor stavebního nákladu. Tento není odstupňován od pěti k pěti letům, nýbrž zůstává po všech 25 let stejný a pohybuje se mezi 1 1/2% až 2 1/2% stavebního nákladu podle toho, o jaké stavby jde.
Jestli toto snížení státní podpory bude považováno za minus zákona, má zase na druhé straně zákon tento jako plus to, že vztahuje se též na stavby, u nichž nebyla vyplněna ta či ona podmínka dosud platného zákona ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., jak jsem na to již na počátku upozornil.
Z obsahu vládní osnovy bylo by zvlášť vytknouti, že t. zv. privilegovaným obcím, které jsou v prováděcím nařízení vydaném k zákonu o stavebním ruch u z roku 1923 vyjmenovány, jsou na roveň postaveny obce, ve kterých se jedná o stavu obytných domů osobám, kterým byly v rámci pozemkové reformy přiděleny pozemky. Ustanovení toho bylo vskutku potřebí, aby mohlo se vyjíti vstříc přáním stavebníků z kruhu zemědělců, kteří bez tak poměrně málo užívali výhod zákona o stavebním ruchu. O jiném ustanovení z navrhovaného zákona, které bude ve prospěch zvláště venkova, bude zmínka v podrobné části u § 4, lit. d).
Některé zjevy, souvisící s prováděním zákonů o stavebním ruchu, jsou však takové povahy, že soc.-politický výbor vidí se nucena vysloviti přání a pevné očekávání, že vláda sama se přičiní, aby byly odstraněny. Sem patří jmenovitě ta skutečnost, že soukromníci stavějící se státní podporou vybírají nájemné, které je vzhledem k udělené státní podpoře nepřiměřeně vysoké, a dopouštějí se tak jednání, které lze označiti jako zneužívání státní podpory. Soc.-politický výbor očekává, že ministerstvo sociální péče ať všeobecně závazným nařízením, ať zvláštním předpisem v každém konkrétním případě, majícím povahu podmínky udělení podpory, učiní těmto zjevům přítrž aspoň v případech, ve kterých bude podpora teprve udělována.
Konečně vyslovuje soc.-politický výbor znovu přání, jak je již opětovně projevil, a které posud je stejně, ne-li více odůvodněné, aby všeobecným a nepopřeně oprávněným stížnostem do opožděného vyřizování žádostí za podporu bylo čeleno rozmnožením pracovních sil v úřadech, které jsou povolány k rozhodování o žádostech, jmenovitě také v příslušném odboru ministerstva sociální péče, jež všechny jsou pracemi přetíženy.
Soc.-politický výbor obrací pozornost vlády k tomu, aby zavčas pamatovala na větší dotaci Státního bytového fondu, který po likvidaci státní podpory stavebního podnikání v nynějším způsobu převezme funkci podporovatele stavebního ruchu způsobem obvyklým v normálních dobách před světovou válkou.
Ustanovení jednotlivých paragrafů přijal soc.-politický výbor ve znění vládního návrhu, až na dvě změny u § 4 v lit. b) a lit. d).
U § 4, lit. b) navrženo, aby výhody tohoto ustanovení dostalo se také stavbám, na které byla již podpora udělena, s nimiž se však v roce 1923 nezačalo. Ustanovení podobného jest potřebí také proto, aby stavebníci, jichž se týče, nebyli v omylu o tom, v jaké výši jim podpora přísluší.
Na návrh zpravodajův bylo pak usneseno, aby v lit. b) v druhé řádce mezi slova "byla" a "podána" byla vsunuta slova "již v roce 1923 podpora udělena nebo pro něž byla aspoň".
U § 4, lit d) navrženo, aby mezi slova "zájmu" a "vládou" byla vsunuta věta "nebo jde-li o znovuzřízení obytného domu zničeného nebo poškozeného živelní pohromou" a aby na konci věty slovo "dubna" bylo nahrazeno slovem "června".
Ustanovení § 4, lit. d), ve znění vládního návrhu je jediné, podle něhož možno poskytnouti podporu i na stavby, které byly projektovány teprve na rok 1924. Ustanovení toto je obmezeno podle vládního návrhu jen na stavby prováděné v zájmu veřejném. Pod toto ustanovení ve znění vládního návrhu lze sice zahrnouti i stavby nutné po živelních katastrofách, jde-li o stavební akci většího rozsahu nutnou v zájmu veřejném, nikoli však jednotlivé stavby, třebas byly s hlediska poškozeného stavebníka sebe nutnějšími a státní podpory sebe hodnějšími. Doplňku zpravodajem navrženého je v zájmu venkovského obyvatelstva nezbytně třeba.
Soc.-politický výbor přijal návrh zpravodajův a vyslovil také očekávání, že úsudek úřadů zákon provádějících o tom, je-li stavba obytného domu ve veřejném zájmu či nic, bude pokud možno liberální, a jmenovitě že za stavbu ve veřejném zájmu budou pokládány také stavby podnikané sociálně pojišťovacími ústavy v rámci jejich zákonných a statutárních úkolů.
Soc.-politický výbor navrhuje, aby vládnímu návrhu zákona o stavebním ruchu, tisk č. 4351, ve znění pozměněném výborem, dostalo se ústavního schválení. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za rozpočtový výbor, p. posl. Biňovcovi.
Zpravodaj posl. Biňovec: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor projednal osnovu vládního návrhu na změnu zákona o stavebním ruchu po stránce finanční a dospěl k názoru, že finanční účast státu na realisování výhod dosavadních zákonů není toho druhu, aby stát mimořádně zatěžovala, neboť povinností státní v době plnoplacených úroků a daní, až budou všechny žádosti stran vyřízeny, budou zatěžovati státní rozpočet nejvýše 215 mil. Kč ročně. Tento obnos při rozpětí státního rozpočtu a zřeteli k významu otázky bytové je kapkou v moři. Veřejnost naše je poněkud mylně informována, když velmi často a z mnoha úst se jí podává zpráva o tom, že stát exponoval se až dosud na podporách pro státní záruky k bytovým účelům 4 miliardami Kč. Tak tomu není, a dospějeme-li k této cifře, pak to bude obnos včetně všech těch finančních obětí, které přinášejí stavebníci také sami. Stát bude participovati na těchto 4 miliardách nějakými 60 % svých finančních obětí.
Pravda, patříme ovšem mezi státy, které přinášejí největší oběti k řešení bytového problému ve formě, která nebyla ve dřívějších útvarech a správách státních nikdy sledována. Poměry jsou však takové, že vývoj civilisace přesunul řešení problému bytového z jeho soukromo-právního poměru na zájem celostátní. Demokraticky řízený stát musí proto považovati za jeden z nejpřednějších svých úkolů státních vyřešení bytové otázky podle paroly, že každý občan má právo a nárok, aby řádně bydlel. To je také předpokladem spokojenosti občanstva a spořádanosti jeho rodinných a mravních poměrů.
Jestli předloha znamená jistou likvidaci původního dobrodiní zákonů o stavebním ruchu, pak není tu ta příčina, že už bylo dosti činěno se strany státu v otázce stavby obytných budov, nýbrž děje se tak z důvod , aby v dalším řešení bytové otázky pomocí nových staveb využito bylo poklesu cen ve stavebnictví, nebo, ještě lépe řečeno, aby zjednáno bylo vhodné opatření k soustavnému zlevňování stavebních nákladů. Za druhé, činí se tak zajisté z té příčiny, aby úřady a úředníci, kteří po celá 3 léta pracují s abnormálním napětím všech svých fysických i duševních sil, získali potřebné chvíle nejen k oddechu, nýbrž zejména k tomu, aby mohli zdolati jednak nahromaděné žádosti stavebníků a dále aby mohli sledovati jisté vady a defekty dosavadní své činnosti a působnosti zákona o stavebním ruchu, plynoucí z překotného jeho provádění, a pak z důvodu, že počáteční akce stavební spadá do nejnepříznivějších a nejnesnesitelnějších dob finanční a cenové politiky stavební. Nestálost cen ve stavebním podnikání, jakož i v podnikání vůbec, známá z let 1919, 1920 a 1921, zavinila totiž přímo nesnesitelné poměry právě pro ty vrstvy obyvatelstva, které nedostatkem obydlí nejvíce trpěly a pro získání střechy nad hlavou nejtěžší oběti přinesly. Jsou to stavební družstva dělnická, úřednická a zřízenecká a jejich funkcionářů, kteří podle důvodové zprávy vládní, připojené k vládnímu návrhu, vykonali pravé divy v řešení bytové otázky.
Pružnost cenová zvyšováním mezd a výrobních nákladů ve stavebních projektech nepředvídaným, poválečná chamtivost mnohých dodavatelů a peněžních ústavů, které jen za provise půjčky poskytovaly, vysoká úroková míra všech staveb nejen družstevních, nýbrž i soukromých. Předpoklady risika čekatelů a jiných stavebníků jsou v pravém slova smyslu zvráceny a stav družstev je následkem toho nesnesitelný. Příčiny nevězí v družstevní formě, nýbrž v poměrech, ve kterých i soukromí podnikatelé - a mezi nimi i velké kapitalistické společnosti a peněžní ústavy - zaplatily zmíněná léta velikými ztrátami. Už teď soukromníkům odpisují se velké obnosy na daních a samosprávných přirážkách. Vyrovnávají se všemi možnými způsoby, dokonce jedná se vážně o sanaci bank a bankovních společností. Z příčin těchto už napřed varuji kruhy majetné, protěžující individualismus v podnikání, aby stavebním družstvům nepředstíraly a nevyčítaly špatné hospodaření, nýbrž aby společně s námi chopily se práce za úpravu snesitelných poměrů stavebního družstevnictví za tím účelem, aby zákony o stavebním ruchu byly skutečně dobrodiním a ne peklem pro stavebníky.
Dosavadní působnost zákonů o stavebním ruchu zúrodnila oběti státem přinesené tak, jako dosud žádný jiný zákon tohoto státu. Obětí bylo využito k tomu cíli, aby byla poskytnuta práce a výdělek nezaměstnaným dělníkům a živnostníkům v době největší hospodářské krise. Po stránce sociální a mravní povznesena byla úroveň dělníků a zřízenců tou měrou, že se jim od mnohých závistníků vyčítá snaha po pěkném zřízení obydlí. Také v ohledu zdravotním vykonal obsah zákonů nesmírně mnoho, poněvadž pamatováno bylo nejen na byt, nýbrž také na vodu, osvětlení a jiná zařízení bytová.
Proto jen ztěžka můžeme se s obsahem zákonů loučiti a vítáme ujištění vlády, že připravuje nový trvalý zákon bytový, a přejeme si, aby tento zákon v nejbližší době tomuto shromáždění k projednávání předložen byl.
K obsahu novely, zejména k jejímu § 4 a) pro uklidnění veřejného mínění nutno poznamenati, že všechny stavby obytných budov zahájené v tomto roce, nebo stavby trvale zadané, budou honorovány podle dosavadních zákonů a výše státní záruky a rovněž tak stavby již dokončené, na které dosud státní záruka udělena nebyla mají-li předpoklady ustanovení zákona, budou honorovány.
Rozpočtový výbor připojuje se k usnesení a ke zprávě výboru soc.-politického a navrhuje, aby slavná sněmovna schválila osnovu zákona tak, jak ve zprávě je obsažena.
Současně usnesl se rozpočtový výbor doporučiti ve zprávě připojenou resoluci kolegů Bendy a dr. Medveckého ku schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Zapsáni jsou na straně "proti" pp. posl. Schubert, Schälzky, Hausmann, Wittich, Warmbrunn, Kučera.
Než udělím slovo prvému řečníku, navrhuji podle usnesení presidia řečnickou lhůtu 25 minut.
Jest snad nějaká námitka? (Nebyla.)
Není jí. Návrh můj je přijat.
Uděluji slovo prvému řečníku zapsanému, jímž jest pan posl. Schubert.
Posl. Schubert (německy): Slavná sněmovno! Ve 128. schůzi dne 27. ledna loňského roku zabývala se tato sněmovna posléze několika, většinou pouze textovými změnami zákona o podpoře stavebního ruchu. Tehdejší Zpravodaj prohlásil, že se nerozpakuje říci, že tenkrát přednesené stížnosti a námitky jsou z části odůvodněny. Domníval se však z formálních důvodů, že nemůže jim podle přání vyhověti. Naše stížnosti proti provádění tohoto zákona vzrostly a náš odpor se osvědčil jako naprosto oprávněný. Ani letos se nestalo po našem přání Výhody, které v některých částech zákon ovšem poskytuje, odpírají se zásadně v mnoha případech našemu obyvatelstvu. Jak nanejvýš nutným bylo by na příklad - abych uvedl jen jeden příklad - aby politické úřady vydaly po větších požárech příslušná stavební vysvětlení. To se však neděje, lidé staví s těžkými obětmi znova (mohl bych vylíčiti takový případ v obci Racově), a když se jim později poukáže na výhody zákona, musí znovu přinésti velké oběti přístavbami a přestavbami, aby se jim dostalo alespoň malé, nepatrné částky.
Při tom přichází také v úvahu velice obtížné opatřování peněz. Naše spořitelny a Raiffeisenky jsou pro dosud nerozřešené honorování válečné půjčky téměř bez hotových peněz a tento nedostatek hotových peněz zaviňuje, že se uchazečům nemohou poskytnouti přiměřené stavební úvěry, a to tím více, že z nových vkladů plynoucí peníze musí býti připraveny pro denní potřebu. Kromě toho ztenčuje stát výše zúročitelnými papíry a poukazy na státní pokladny peníze spořitelnám a k tomu často ještě žádá, aby tyto spořitelny uložily své vklady v státních papírech a tím ještě více ztenčily své volné vklady. Dále nemůže také pokladna z důvodů lehce pochopitelných, z důvodu mobility, celou částku svých vkladů uložiti v hypotékách.
Zdlouhavé administrativní řízení při splnění formálních podmínek pro převzetí státní záruky jest příčinou, že se realisování úvěru protahuje, čímž vzniká následkem reservování potřebného kapitálu od doby přiřknutí úvěru až ku konečné výplatě pro ústav značná ztráta na úrocích. I jiným způsobem se dostávají žadatelé o půjčku nejen zde, nýbrž i obzvláště také při elektrárenských družstvech a při jiných podnicích do zlé tísně, jelikož musejí při tom často dosti důkladně spolknouti moučnou půjčku a jiné papíry. Tím vzniká jim další velká finanční ztráta. Za to se však naopak tluče velmi hlučně na buben pro losy stavební půjčky a pro jiné půjčky a rozšiřují se reklamní plakáty v německém jazyku i v těch jazykově smíšených územích, kde jest německého obyvatelstva méně než 20%.
Pardon, nechci vám křivditi, i daňová knížka rolníka a občana je tam ještě psána německy, ale přes to se v ní přece nevyzná. Všechny rekursy a námitky požadují se v těchto územích ovšem v českém jazyku. Po té stránce, jste se, to musíme říci, důkladně odrakouštili. Všechny půjčky, tudíž i půjčka stavebních losů, u nás však netáhnou, pokud není úplně příznivě vyřízena otázka válečné půjčky a lombardování válečných půjček.
Nejtíživější a nejnespravedlivější jest však část zákona, která pojednává o nuceném vyvlastnění půdy k stavebním účelům. Zde narážíme opět - a z používání zákona se to jeví na politováníhodné nepřátelství. Toto zastřené zabavování je tak hořkým, že se uměle vnáší do tichých klidných obcí spor a svár; u správního soudu mohli byste se zajisté dověděti o tom dost zajímavé a povzbuzující podrobností. Tak zabavena byla v západočeské obci Hořikovicích louka prvotřídní jakosti, ačkoliv se nabízel co nejochotněji jiný způsobilý stavební pozemek. Na rolnické zájmy zemědělské nebéře se často ani nejmenšího zřetele. O zvelebení zemědělské výroby se mluví až přes příliš. Napřed se půda rozkouskuje a teprve později se dělá zákon o komasaci.
Na jazykových hranicích se stupňuje bezpráví až k nesnesitelnosti. Jako za války, tak mlčí i zde zákony, avšak pouze vůči nám. I u nejvyšších úřadů nacházíme zavřené dvéře.
Jeden paragraf předlohy stanoví, že se musí, nežli dojde na vyvlastnění produktivní půdy, sáhnouti k půdě neproduktivní. I odstavec 5 tohoto paragrafu, který vyslovuje ochranu takových nemovitostí, které jsou v hospodářství velice nutné, byl by přijatelný, kdyby správní úřady postupovaly svědomitě při jeho výkladu a kdyby patřičně dbaly oprávněných posudků povolaných korporací, jako na příklad posudků zemědělské rady. To se neděje, naopak, znalci a odborníci pochybné kvality přibírají se k rozhodnutím, která mají pro postižené tak těžké následky. To jsou zkušenosti sebrané z prakse, nikoliv planá obviňování. Co je platna přípověď zákona, když v praksi selže.
Vyvlastnění bylo by při nabídce jiného pozemku nezbytně odmítnouti, to je jeden z našich nejdůležitějších a nejvíce odůvodněných požadavků. (Předsednictví převzal místopředseda dr. inž. Botto.)
Zlou léčku chová dále zákon v tom, že sta noví, že na námitky, které se nepřednesou nejpozději při šetření na místě samém, nebéře se při dalším řízení zřetele. To znamená ošáliti o dobré zákonité právo námitek lidi při místním šetření často přestrašené a věci neznalé. Že se může poskytnouti náhrada v pozemcích stejné hodnoty, bylo by jistě vítati, aby se zamezilo ztenčení uceleného hospodářského provozu. Avšak i zde se nevyhovuje oprávněným přáním. Případ: V Úševicích u Mariánských Lázní se musela zříditi dráha pro klusácké jízdy. Jistému rolníku odebrán byl nejlepší pozemek. Ačkoli mohl býti zase odškodněn pozemky, a ačkoliv toho žádal v zájmu svého hospodářství, bylo to naprosto zamítnuto.
Ve vyvlastňování jste všude vzornými umělci. Pouze jediný příklad: Na obou přítocích Otavy, na Vydře a na potoku Kislingském u Kašperských Hor se zamýšlí zříditi dvě údolní přehrady. Nejen celá selská usedlost se všemi obytnými i hospodářskými budovami, i několik jiných domů musí ustoupiti, také větší komplexy luk budou zaplaveny. Kde kdysi zněla kosa rolníka, rozšumí se přehradní jezero. Velký počet rolníků ztratí velkou část svých pozemků. Co si mají tito lidé v horách počíti se svými velkými budovami, když se z jejich hospodářství stanou hospodářstvíčka? Mnohým zůstane vůbec pouze dům, holý dům. Tak mnohý bude se muset chopiti hole a vy-stěhovati se. Tu by bylo na místě energicky zakročiti a opatřiti lidem náhradní pozemky, aby tito horalé, kteří horoucně lpí na své hroudě, nebyli zbaveni domova.
Převážná část peněz, které stát poskytuje na stavby, přichází k dobru velkoměstům, zejména Praze. Venkov se silně zanedbává. V Praze povstávají celé velké čtvrtě činžovních a rodinných domků, přepychových vil a obchod. paláců. Od 1. června 1921 do 1. srpna 1923 dostala Velká Praha 2.419,596.511 Kč ze státní pokladny pro 14.102 stavby domů. - Celkem vydal doposud stát 4 miliardy, tak že Praha si vyžádala nejen polovici této celkové částky, nýbrž ještě o 419 milionů více. Od té doby tato částka ještě podstatně vzrostla. Hlavní město sebéře vše napřed, venkov chudne a má za to ještě upisovati stavební půjčku.
Zastavuje se podpora staveb jednotlivců a právě tato soukromá stavební činnost převládá na venkově. Na venkově, v osamělých horách, nelze všude utvořiti družstva, jak zákon předpisuje, tam kde se musí celé hodiny jíti do města se sídlem úřadu, jeví se utvoření družstva neproveditelným. Schází tam odborně vzdělané síly, tu nelze nápodobovati velkoměstských poměrů. Vy to činíte a napodobujete tyto velkoměstské poměry a prohlašujete pouze družstevní sbory za schopny, aby se jim dostalo státní záruky. To je nemožnost a tomu se musíme brániti. Kdybyste mi snad nevěřili, mohu posloužiti konkrétními případy. Ten případ se jmenuje eisendorfský. Máte-li chuť případ ten poznati, račte si ho laskavě tam dáti vyšetřiti. Uvítal bych to s radostí; viděli byste jednou, jak venku žijeme a zápasíme a jaká nouze o byty je na venkově. A samozřejmě je takových případů jako v Eisendorfu velmi mnoho. Jsou však na druhé straně také případy, kdy by bývalo nutno postupovati rigorosněji. V Benešově a v Čáslavě stojí nedokončené kolonie domů; jejich stavba byla z různých důvodů zastavena a nyní trčí holé zdi k nebesům.
Zahájily se také státní podpory staveb obytných domů a hospodářských budov nabyvatelům přidělené půdy. Podle § 27, odst. 2 přídělového zákona se má příslušná finanční podpora poskytnouti jen těm obcím, které vláda určí a jiným obcím pouze výjimečně. V tom vězí čertovo kopýtko, tu se zdá, že jsou již přichystány protekční děti a naši lidé mají býti na každý způsob vyřazeni. Vychází to vždy na jedno, na poškozování Němců. Vy jste saturováni a proto můžete nyní mluviti o odstraňování stavebního zákona, abyste zároveň způsobili těžké bezpráví těm, jejichž žádosti nejsou dosud vyřízeny, a kteří byli zklamáni ve své dobré víře a s nimiž se nyní nakládá podle nového zákona a kteří z toho důvodu musejí počítati s podstatně menší státní zárukou.
Naši lidé na venkově stavějí za velmi ztížených těžkých podmínek. Kladou se jim různé překážky v cestu. Podpory v pohraničních územích bylo by přiměřeně zvýšiti. Jsou horské kraje, kde se musí mnoho kilometrů dojížděti pro cihly a kde se následkem obtížného odběru všecky suroviny ohromně zdraží. Ba jsou pohraniční obce ležící za zdejším rozvodím, které od nepaměti mohou bráti určitý stavební materiál pouze z ciziny. Dříve nikomu nenapadlo, aby se jim v tom činily obtíže, dnes však jest toto ztěžování pravidlem.
Přejeme si dále, a na to kladu hlavní důraz, aby i naše hospodářské peněžní a družstevní ústavy utvořily vlastní společnosti za účelem poskytnutí půjček státem zaručených a aby se stát ujal iniciativy, aby podporoval výhodami snazší zakládání takových družstev. Zemědělské rady měly by býti dotázány o posudek. Politickým úřadům I. instance se dává ve vyvlastňovacím řízení příliš velké právo. Zda tyto podřízené úřady všude objektivně postupují, o tom bychom pochybovali a ukazují to očividně případy vyvlastňování, které se udály v západočeských obcích. Majiteli pozemku vyvlastněného pro stavební účely přísluší podle zákona náhradou obyčejná cena pozemku. Z toho vzniká majitelům pozemku často velká ztráta. I tato ztráta rovná se zasahování do soukromého majetku. Pozemek, který měla celá pokolení, který někdo kromě toho nutně potřebuje k provozu svého hospodářství a hlavně pro změnu osevu a z jiných příčin, vezme se mu za babku. Že s tím mohou souhlasiti dokonce i české občanské strany, nedovedeme si prostě vysvětliti. Výhody pro dopravu stavebních hmot na státních drahách jsou nedostatečny. Při některých druzích materiálií činí sleva tak asi 10%, což naprosto nepostačuje. Kdo má neštěstí, jak je tomu v našich pohraničních územích, že leží na drahých místních drahách s ohromnými sazbami, je dvojnásob trestán. I naprosté zrušení daně z uhlí působilo by blahodárně obzvláště v oboru cihlářském. Zrušení daně z vodní síly zlevnilo by řezání dříví a dává na sebe nenáležitě čekati. Původnímu majiteli se přiznává k případnému opětnému převzetí lhůta několika málo měsíců. Tato doba je příliš krátce vyměřena. Plné osvobození od domovní daně činžovní a domovní daně třídní bylo by prodloužiti na mnohem delší dobu. Plného zajištění, jakého jsme již opětně si přáli a žádali, a jež by bylo i v zájmu podpory stavebního ruchu, jsme dosud nedostali. Všude nucení, všude státní poručníkování, všude nespravedlivé vyvlastňování pozemků na škody zemědělství.
Z uvedených důvodů a pronesených úvah a i z důvodů národních se nemůžeme přes částečné výhody, jaké zákon poskytuje, pro něj rozehřáti a tudíž jej odmítáme. (Souhlas na levici.)
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Slovo má ďalej pán posl. Schälzky.
Posl. Schälzky (německy): Ctěné dámy a pánové! V rozpočtové debatě jsme podali návrh, aby nynější zákon o tavebním ruchu z 25. ledna 1923, jehož nejdůležitější část pozbývá platnosti 31. prosince t. r., byl prodloužen až do konce roku 1924. Tohoto prodloužení bylo by si přáti zejména pokud se týče ustanovení o výši státní podpory. Dnes jest ještě nezbytně nutno, aby stát podporoval stavební ruch. Za nynějších poměrů je vyloučeno, že by soukromá stavební činnost bez veřejné podpory mohla úspěšně zmírniti bytovou tíseň. Na druhé straně jest připraveno mnoho stavebních projektů, k nimž byly vykonány předběžné práce, vyžadující často velkých nákladů, jen s určitým očekáváním státního příspěvku, při čemž by ti, kdož mají chuť stavěti, utrpěli velkou hmotnou škodu, kdyby se jim státní podpory nedostalo. Jest všeobecné přesvědčení, že stát nemůže koncem roku 1923 přestati podporovati stavební ruch. Ti, kdož mají zájem o stavební ruch, již dlouhou dobu se zabývají otázkou, že je nutno prodloužiti zákon o podpoře stavebního ruchu a opětovně projevili tento požadavek, na př. také německý sjezd pro bytovou péči v Chomutově, který pořádala před několika měsíci německá ústředna pro bytovou péči. Delší dobu byl tento návrh zákona předmětem sporu v koalici. Jako vždycky, v poslední chvíli bylo dosaženo shody a novela byla pak předložena sněmovně k pilnému projednání. Se stavebními zákony, které byly dosud v této sněmovně projednány, máme vždycky stejné zkušenosti. Ačkoli právě tyto zákony, které se týká jí tak hluboko ožehavé otázky všeho obyvatelstva, totiž zmírnění bytové tísně, vyžadují nezbytně důkladného projednání a dorozumění se zájemci, kteří mají v tomto oboru zkušenosti, bývají předkládány a projednávány teprve v poslední chvíli. Tento zákon znamená velký krok k snížení státní podpory stavebního ruchu, ačkoli my se domníváme, že ještě nenadešel čas k tak značnému snížení. Podle důvodové zprávy vládní návrh jest jen provisoriem, jímž má býti prozatím prodloužena jen platnost oněch ustanovení dosavadního zákona o stavebním ruchu, která jsou nezbytná pro přípravu nových projektů v příští stavební sezoně. Ke konečné úpravě státní podpory má dojíti teprve tehdy, až bude lze na jaře r. 1924 jasně přehlédnouti tvoření cen na stavebním trhu. V návrhu se stavíme zejména proti snížení státní podpory v §§ 4 a 5. Snad tím má býti vzbuzen dojem, že státní podporou byla bytová tíseň značně zmírněna. Pokud se týče německého území, nelze to vůbec tvrditi. V těchto ustanoveních je obsaženo velké zkracování všech těch, kdož chtějí stavěti a jejichž žádosti z jakéhokoli důvodu bez jejich zavinění nebyly vyřízeny a kteří mají dostati nyní subvenci nikoli podle zákona z 25. ledna 1923, nýbrž podle ustanovení nynějšího návrhu, čímž budou velmi značně poškozeni. Když se mnozí z nich dotazovali v ministerstvu, úředníci jim radili, aby raději vyčkali vyřízení svých žádostí, než se dají do stavby, a nyní mají na tom býti tito lidé hůře než ten, kdo stavěl a nečekal na vyřízení žádosti. Často při tom běží jen o několik málo dní a nyní se zákonem zavádí nový rozdíl, který je poškozuje a dosahuje výše 20 až 25%.
Výběr měst privilegovaných podle nařízení z 23. června 1923 byl proveden zcela libovolně. Mohl bych uvésti dlouhou řadu německých měst, kde je bytová tíseň právě tak veliká nebo ještě větší než ve městech, jež byla vládním nařízením 19. července privilegována. (Posl. Kostka [německy]: Jablonec!) Jablonec a mnoho jiných měst. Musíme žádati, aby mnohým místům, kde je prokázána ohromná bytová tíseň, byla poskytnuta možnost použíti těchto výhod. Při tom bylo přehlédnuto, že v sousedních místech, jako v předměstích, bývá často bytová tíseň právě taková jako v samotných průmyslových městech. (Posl. Böhr [německy]: Často ještě větší!) Často ještě větší, z pochopitelných důvodů, poněvadž lidé se přirozeně shánějí po levných bytech. Kdyby namnoze nebylo možno v dostatečné míře se spolehnouti na státní podporu stavebního ruchu. . . . (Posl. Kostka [německy]: . . . je tím vinen byrokratismus!) Zcela správně. Avšak především to záleží v obtížích při opatřování úvěru. Sama důvodová zpráva prohlašuje, že velkou část staveb, pro ně bylo žádáno za podporu podle zákona z 23. května a jimž byla také udělena, nebylo možno provésti, poněvadž se nedostávalo potřebného úvěru. Při každé příležitosti, která se nám naskytla, jsme pozorovali, že hlavní příčinou těchto obtíží při opatřování úvěru jest nerozřešená otázka válečných půjček, která nutí naše úvěrní ústavy, zejména spořitelny, k takové zdrželivosti. Namítne-li se, že české spořitelny věnovaly až 20% svých přebytků na podporu stavebního ruchu, důvod toho je právě v tom, že české spořitelny nejsou tou měrou zatíženy válečnou půjčkou, jako spořitelny německé. Také jiné pokusy, jak odstraniti obtíže s úvěrem, selhaly. Vládní pokusy, utvořiti podle § 36 zákona z 11. března 1921 zvláštní společnosti, společnosti s r. o., peněžní a pojišťovací ústavy za účelem poskytování půjček státem zaručených, aby tyto společnosti z vlastního jmění v podobě vázaných půjček povolovaly potřebné peníze k výhradnému splnění tohoto úkolu, úplně ztroskotaly. Jest také zajímavé zvěděti, jaký byl dosavadní výsledek státní losové půjčky, která měla rovněž sloužiti k tomu, aby byl opatřen potřebný stavební úvěr. Nedávno jsem slyšel, že losová půjčka vynesla asi 68 milionů, ačkoli se při jejím vypsání počítalo s jednou miliardou. Nyní má býti podle § 3 návrhu povoleno 600 milionů na stavbu obytných domů pro úředníky a veřejné zaměstnance v r. 1924. Losová půjčka dosáhne většího úspěchu jen tehdy, budou-li vyplaceny předválečné renty za tři první pololetí ve stavebních losech. Kdyby si byla vláda dovedla spravedlivým rozřešením otázky válečných půjček získati důvěru širokých vrstev a přesvědčení o právní bezpečnosti v tomto státě, byl by býval také výsledek losové půjčky stavební zcela jiný. (Posl. Böhr [německy]: Také v jiných oborech byl by jiný!) Ano, také v jiných oborech byl by jiný. Zároveň s úmyslem, podporovati stavební ruch poskytováním subvencí, měla býti rázněji řešena otázka opatřování úvěru. Jako jsou veřejné pojišťovny, na př. Pensijní ústav, povinny, používati prémiových reserv podílů k stavebním účelům, a také to činí, právě tak by měly býti i soukromé pojišťovny předpisy pojišťovacího regulativu zavázány, aby poskytly jisté procento svých kapitálů na stavby jakožto hypothekární úvěr. Takové ustanovení mělo by býti pojato také do nového zákona o sociálním pojištění, aby totiž bylo nařízeno, že část prémiových reserv musí býti poskytnuta pro hypothekární účely stavební. Další příčinou, proč státní podpora stavebního ruchu neměla kýžených výsledků, jest zdlouhavé vyřizování žádostí za subvence u ústředních úřadů. Včera jsem podal v soc.-politickém výboru návrh, aby vláda umožnila rychlejší vyřizování mnoha žádostí za stavební subvence tím, že přidělí bytové péči dostatečný počet sil a zjednoduší úřední jednání. Pan zpravodaj prohlásil, že tento návrh bude pojat do důvodové zprávy, což se také stalo, rovněž tak i podnět, aby každoročními příděly v státním rozpočtu bylo štědřeji pamatováno na fond pro malé byty, který byl zřízen prvním bytovým zákonem tohoto státu ze dne 20. února 1919. Co se týče této bytové péče, mohl bych přítomnému vládnímu zástupci posloužiti zajímavým příkladem, jak se dosud postupovalo při správě tohoto bytového fondu. Československý stát převzal všechny hypothekární dluhy stavebních družstev na československém území. Tato družstva musela také přesně do posledního haléře spláceti anuity. Úřednickému stavebnímu družstvu, jehož členy byli téměř výhradně státní úředníci, povolila v září 1918 stará vídeňská vláda půjčku 36.000 K. Podle pravoplatného dlužního úpisu byla tato půjčka vložena do pozemkových knih na společenstevní domy. Když měly býti peníze vyplaceny, přišel převrat. Vídeňské ministerstvo odepřelo výplatu namítajíc, že jest to nyní věcí nástupnického státu. Ministerstvo sociální péče v Praze po 3 letech při urgováni této výplaty prohlásilo, že prý za to československá vláda od vídeňské vlády ničeho nedostala. A to se tvrdí, ačkoli československá vláda vymáhala dosud na společenstvu všechny pohledávky ve smyslu bytového fondu a ačkoli společenstvo rok co rok do posledního haléře platilo anuity. Prosil bych, aby tato věc byla co nejdříve urovnána.