33/1945 Sb.
Ústavní dekret presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské
Změna: 116/1949 Sb.
K návrhu vlády a po dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:
§ 1
(1) Českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské, kteří
podle předpisů cizí okupační moci nabyli státní příslušnosti německé nebo
maďarské, pozbyli dnem nabytí takové státní příslušnosti československého
státního občanství.
(2) Ostatní českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské
pozbývají československého státního občanství dnem, kdy tento dekret nabývá
účinnosti.
(3) Tento dekret se nevztahuje na Němce a Maďary, kteří se v době zvýšeného
ohrožení republiky (§ 18 dekretu prezidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16
Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o
mimořádných lidových soudech) přihlásili v úředním hlášení za Čechy nebo
Slováky.
(4) Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v této
době přihlásili za Němce nebo Maďary, jsouce donuceni nátlakem nebo okolnostmi
zvláštního zřetele hodnými, neposuzují se podle tohoto dekretu jako Němci nebo
Maďaři, schválí-li krajský národní výbor osvědčení o národní spolehlivosti,
které vydá příslušný okresní národní výbor (okresní správní komise) po
přezkoumání uvedených skutečností.
§ 2
(1) Osobám, spadajícím pod ustanovení § 1, které prokáží, že zůstaly věrny
Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému
a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým
nebo fašistickým terorem, zachovává se československé státní občanství.
(2) Žádost o zjištění, že československé státní občanství zachovává, lze
podati do šesti měsíců od počátku účinnosti tohoto dekretu u místně
příslušného okresního národního výboru (okresní správní komise), anebo
bydlí-li žadatel v cizině, u zastupitelského úřadu. Rozhoduje o ní krajský
národní výbor na návrh okresního národního výboru. Tyto osoby jest až do
vyřízení žádosti považovati za československé státní občany, vydal-li jim
okresní národní výbor (okresní správní komise) nebo zastupitelský úřad
osvědčení o okolnostech, uvedených v předchozím odstavci.
(3) O zachování československého státního občanství příslušníků
československých vojenských jednotek, kteří jsou německé nebo maďarské
národnosti, rozhodne v nejkratší době z moci úřední ministerstvo vnitra na návrh
ministerstva národní obrany. Až do úředního rozhodnutí jest je považovati za
československé státní občany.
§ 3
Osoby, které pozbyly československého státního občanství podle § 1, mohou do šesti měsíců ode dne, který bude určen vyhláškou ministra vnitra, otištěnou ve Sbírce zákonů a nařízení, žádati u místně příslušného okresního národního výboru (okresní správní komise) nebo zastupitelského úřadu o jeho vrácení. O takovéto žádosti rozhodne podle volné úvahy krajský národní výbor na návrh okresního národního výboru; nesmí jí však vyhověti, jestliže žadatel porušil povinnosti československého státního občana. Pokud vládním nařízením nebude stanoveno jinak, platí i pro tyto případy všeobecné předpisy o nabývání československého státního občanství.
§ 4
(1) Pro účely tohoto dekretu se posuzují provdané ženy a nezletilé děti
samostatně.
(2) Žádosti podle § 3, které podají manželky a nezletilé děti československých
státních občanů, jest posuzovati blahovolně. Až do rozhodnutí o nich jest žadatele
považovati za československé státní občany.
§ 5
Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky č. 16/1945 Sb.) ucházeli o udělení německé nebo maďarské státní příslušnosti, aniž k tomu byli donuceni nátlakem, anebo zvláštními okolnostmi, pozbývají československého státního občanství dnem, kdy tento dekret nabývá účinnosti.
§ 6
Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě s ministry zahraničních věcí a národní obrany.
Dr. Beneš v. r.
Fierlinger v. r. Masaryk v. r. gen. Svoboda v. r. Nosek v. r.