Úterý 20. června 1989

Za druhé: ve zpravodajské zprávě poslanec Bezecný vznesl dotaz, zda se dočasné zastavení investic vztahuje i na výstavbu škol a zejména na jejich rekonstrukci a modernizaci, financované výjimečně z neinvestičních prostředků. Z příslušného vládního usnesení č. 149 z r. 1989 vyplývá, že se dočasné zastavení netýká výstavby či rekonstrukce nebo modernizace škol, pokud jsou součástí komplexní bytové výstavby nebo jsou budovány v akci "Z".

Dočasné zastavení se netýká ani případů, kdy jde o modernizace školských zařízení nebo rekonstrukce, u nichž podíl nákladů stavební části nepřesahuje 10 % a mohou být z toho důvodu financovány výjimečně z neinvestičních prostředků. Sporné případy budou vyjasněny na úrovni České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Slovenské komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

Za třetí: poslanec Škoviera žádal o vysvětlení k připravované změně ceny motorové nafty. Chci informovat, že vláda v nejbližší době projedná návrh Federálního cenového úřadu na zvýšení ceny z 5,50 Kčs na 7,50 Kčs za 1 litr od 1. 7. 1989. Hlavním smyslem je zrušit dosavadní administrativně stanovené limity spotřeby nafty a působit na hospodárnost v její spotřebě především ekonomickou cestou, tj. cenou. Ekonomické důsledky v roce 1989 pro podniky budou z větší části řešeny opatřeními plánovacích orgánů ve spolupráci s odvětvovými ministerstvy. V případech jednotných zemědělských družstev budou finanční důsledky řešeny ministerstvem zemědělství a výživy. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji ministru financí ČSSR soudruhu Stejskalovi. Prosím místopředsedu vlády ČSSR soudruha Hrivnáka, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR P. Hrivnák: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, v nadväznosti na vystúpenie súdruha poslanca Baruša, obmedzíme sa len na niektoré skutočnosti.

Československá strana na základe rokovania predsedov vlád okamžite sa obrátila na maďarskú stranu s požiadavkou, aby maďarská strana predložila novozistené fakty a skutočnosti, ktoré viedli maďarskú stranu k pozastaveniu prác jedného zo stupňov, a to Nagymarosa. Maďarská strana nám predložila len názory, ktoré nemohla dokumentačne nám odovzdať, a boli len vyslovené dohady a mienky, ktoré viedli k vyššiemu stupňu neistoty. Dohodli sme sa s maďarskou stranou, že maďarská strana nám odovzdá do 26. júna t. r. kompletné písomné podklady a materiály, aby na základe týchto materiálov mohli naše skupiny pracovníkov, špecialistov, odborníkov ďalej pokračovať a posudzovať. To znamená, že v súčasnej dobe my z nášho hžadiska v pracovných skupinách posudzujeme naše stanoviská československej strany, znovu zdokladovávame skutočnosti, o ktorých hovoril súdruh Baruš, to znamená výsledky prieskumov, výsledky rozborov a podobne.

Chcem ešte informovať o tom, že maďarská strana ustanovila svojho zvláštneho zmocnenca, a to prvého námestníka ministra dopravy, spojov a stavebníctva Maďarskej žudovej republiky László Udvariho, ktorý je poverený riadením prác pri objasňovaní výstavby sústavy vodných diel Gabčíkovo-Nagymaros, a s ním v súčasnej dobe rokuje zmocnenec vlády ČSSR súdruh Lokvenc s tým, že za koordináciu prác zo strany Maďarska zodpovedá súdruh podpredseda vlády Medgyesi, z našej strany zodpovedám ja.

Chcem ešte len tožko povedať, že vznikla situácia mimoriadna, a to že maďarská strana začala sťahovať i zo stupňa Gabčíkovo i z niektorých ďalších objektov svoje kapacity. Po našom proteste sa vec vyjasnila, kapacity nastúpili a teraz nie sú pozastavené práce len na vodnom diele Nagymaros, ale i na niektorých objektoch, ktoré spolu s výstavbou Nagymarosa súvisia. Potom, ak dostaneme písomné a vecné podklady, sú pripravení naši odborníci k vyjadreniu, a to z každej strany tak, ako budú tieto veci predložené. To je všetko. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji soudruhu místopředsedovi vlády ČSSR Hrivnákovi a prosím ministra paliv a energetiky soudruha Krumnikla, aby odpověděl na dotazy.

Ministr paliv a energetiky ČSSR A. Krumnikl: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, dovolte mi odpovědět na dotazy a některé připomínky poslanců Brokeše a Trangoše.

Bylo jich řečeno několik, zaměřím se na ty podstatné, ostatní v podrobnostech vysvětlím při návštěvě přímo na místě.

První zásadní problematika se týkala strukturálních změn. Chtěl bych vás ubezpečit o tom, že pokud jde o ty strukturální změny, které se tak výrazně dotýkají resortu federálního ministerstva paliv a energetiky, máme všichni za cíl - i já mám osobní ctižádost, abych dokázal, že to jde a abychom na konkrétních příkladech v resortu paliv a energetiky ukázali cestu, i když je to cesta velice složitá, protože se dotýká lidí, dotýká se jejich sociálních jistot.

Máme první zkušenosti a první konkrétní příklady jednak z rozpracování a jednak z realizace toho, čemu se říká útlumové programy. Velmi výrazný útlum připravujeme v těžbě uranové rudy na našich uranových dolech. Připravujeme útlumový program v těžbách hnědého uhlí a i pokles těžeb černého uhlí, zejména energetického černého uhlí v rámci útlumových programů. Mohl bych uvést první příklady jak z kamenouhelných dolů Kladno, zejména jejich části nazývané rosické uhelné doly, nebo oblast, o níž hovořil soudruh poslanec, oblast východních Čech - Žacléř, Svatoňovice, ale je to i oblast hnědého uhlí dobývaného hlubinným způsobem ve slovenských uhelných baních, v jihomoravských lignitových dolech a další.

Jelikož první výrazné strukturální změny v uranovém průmyslu připravujeme s platností k 1. lednu 1990, máme také první zkušenosti a první reakce. Projednával jsem je velmi podrobně na jednání s hrdiny socialistické práce resortu paliv a energetiky. Byla zde řečena celá řada oprávněných obav, připomínky korespondovaly s připomínkami poslanců.

Chtěl bych vás informovat o tom, že v těchto dnech intenzívně pracujeme společně s ministrem práce a sociálních věcí s. Boďou na materiálu, abychom předložili společně materiál k projednání ve federální vládě na řešení celé složité problematiky sociálních dopadů, rekvalifikace, restrukturalizace, převodu pracovníků, přičemž už dnes máme zpracovanou celou řadu náhradních programů, tzv. neuranových a neuhelných výrob, protože víme, že svět lidově řečeno - se stěhuje pod zem. Všechny světové metropole už mají základní přivaděče od kanalizací až po rozvod elektrické energie pod zemí. Myslíme, že i pro havíře bude dost práce a programy, které teď dopracováváme, budeme po jejich schválení projednávat přímo na místě, na státních podnicích, přímo s pracovními kolektivy.

Dále se zaměřila rozprava k problematice palivoenergetické politiky. Smysl palivoenergetické politiky v celém světě spočívá v rovnováze mezi potřebou a zdroji a k ní musíme všude ještě přičíst i exaktně spočítanou rezervu. I já se kloním k tomu, že propočty různých ekonomů a statistiků nic neříkají potud, pokud sledují například ukazatele těžby v tunách hnědého uhlí na jednoho obyvatele, když pouze Německá demokratická republika a Československo měly to štěstí v geologických obdobích, že podél Krušných hor se zde vytvořily rozsáhlé hnědouhelné pánve a posledních čtyřicet let budovaly tyto státy svoji palivoenergetickou politiku na vysokém využívání domácí surovinové základny. Poslední tepelnou kondenzační elektrárnu uhelnou v Prunéřově jsme dostavěli v roce 1984 s nákladem 10 mld. Kčs. To jsou obrovské prostředky, které musíme využít a respektovat je při realizaci strukturálních změn.

Vládní prohlášení i dnes předložená zpráva orientují naši pozornost na rozvoj jaderné energetiky a na rozvoj zemního plynu a na pokles výroby na klasických tepelných uhelných kondenzačních elektrárnách a tím na pokles těžeb hnědého uhlí, ale i pokles emisí, imisí, SO2, CO2, popílku atd.

Myslíme si, že v Československu musí vzniknout i podstatně menší společenská objednávka na paliva a energii a na základě ní naše útlumové programy budou reálné. Jinak by útlum těžeb nevyvolal nic jiného než energetickou krizi, ale jelikož uhlí vhodné pro koksování, koks metalurgický a slévárenský atd., znamenalo by to v podstatě i úpadek i našeho strojírenství a hutnictví.

Ke druhé části dotazu, která se týkala dalšího postupu výstavby jaderných elektráren v Československu, zejména jaderné elektrárny, která je charakterizována názvem Východní Čechy. V Československu je v současné době v provozu celkem 8 reaktorů typu VVER s tím, že naše základní orientace byla a je sovětská, to znamená na základě sovětské dokumentace stavíme tepelné reaktory lehkovodní, tedy s tlakovým reaktorem chlazeným a moderovaným lehkou vodou. V současné době máme uvedeno 3500 MW do provozu. Pro porovnání celkový instalovaný výkon Československa, včetně malých, závodních elektráren je 21 722 MW.

Celou výstavbu atomové energetiky v Československu můžeme rozdělit do tří etap. První, to je ta, o níž jsem hovořil, druhá představuje jadernou elektrárnu Mochovce a Temelín, tedy první 4 x 400 MW, druhá 4 x 1000 MW. Tím se dostaneme na 9280, ale ještě nesplníme závěry XVII. sjezdu KSČ, které ukládaly a ukládají 10 tisíc MW elektrických instalovaného výkonu na jaderných elektrárnách.

K problematice východních Čech: na základě dlouholetého tektonického, seismologického velice podrobného průzkumu byly dosud ve vládě schváleny pouze lokality a pořadí lokalit, nebyly ale stanoveny termíny a rozpočtové náklady staveb. Bylo stanoveno pořadí v dřívějších rozhodnutích, a to za prvé východní Slovensko - lokalita Kecerovce, za druhé severní Morava - lokalita Blahutovice. První už má schválený investiční záměr, druhá má teprve zpracovaný investiční záměr, na třetí lokalitě - východní Čechy se teprve pracuje. Je to oblast, kterou v podkladových materiálech nazýváme Tetov.

K této problematice bych chtěl říci, že jaderné elektrárny, ty, které jsou v provozu, ty, které jsou ve výstavbě i ty, které jsou v přípravě jsou rovněž obsahem materiálu, na němž se nyní intenzívně pracuje a který bude předložen k jednání federální vládě včetně další oblasti východních Čech. Prozatím se potvrdilo, že všechny tři oblasti na základě společné československé a sovětské expertízy vyhovují po stránce seismologické, tektonické, a jsou to, tedy lokality vhodné.

Poslední dotaz se týkal vyvedení tepla z budoucí elektrárny Východní Čechy pro Prahu. Chtěl bych stručně uvést, že staveniště jaderné elektrárny v lokalitě Tetov, což je v oblasti Chlumce nad Cidlinou, předpokládá zásobovat teplem dvě největší aglomerace v Čechách, a to hlavní město Prahu a aglomeraci měst Hradec Králové, Pardubice a Chrudim, s tím, že ještě v další perspektivě by měla být připojena oblast Kolína, Kutné Hory a Čáslavi. Jsou to prozatím úvahy, všechno záleží na tom, jaké zdroje budou vytvořeny v tom, až budeme tvořit 9. pětiletku a samozřejmě i plán příštího roku v souvislosti s prací na jeho přípravě. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji ministru paliv a energetiky ČSSR s. Krumniklovi. Na dotazy poslankyně Návratové odpoví první místopředseda vlády ČSSR soudruh Lúčan písemně. Prosím nyní předsedu federální vlády soudruha Adamce o závěrečné slovo.

Předseda vlády ČSSR L. Adamec: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, nebývá tak často příležitost komplexně si vyměnit s poslanci Federálního shromáždění názory na vývoj národního hospodářství. Proto mi dovolte několik poznámek, aby i v našem jednání převládl konkrétní řád. S ohledem na pokročilost času budu velmi stručný.

S velikou pozorností jsem sledoval rozpravu. Pro mne byla velmi zajímavá, poučná i námětová. Byl bych snílkem, kdybych očekával jiný než velmi kritický tón. Přesto jsem velice rád, že o vývoj národního hospodářství je ze strany poslanců Federálního shromáždění tak živý zájem. To mi dává určitou jistotu, že do řešení problémů půjdeme společně, v tom vidím i takový první předpoklad úspěchu.

Těší mne, že snaha mluvit otevřeně - řečí faktů a čísel - je přijímána se souhlasem. Objevují se i hlasy, že ne vždy následuje za kritikou přesný recept na řešení. Bohužel, ne ve všem stejně máme ve vládě stejně propracovaný program nápravy. Ve zprávě jsem se snažil ukázat východiska tam, kde je známe. Ale i tam, kde dosud východiska neznáme dost jasně, nevyčkáváme. Operativně ovlivňujeme negativní jevy. V žádném případě však pasivně nepřihlížíme. Myslím, že činnost vlády za osm měsíců alespoň v něčem tyto přístupy potvrzuje.

Souhlasím s názorem poslance Hůly, že hodnocení minulosti musíme považovat za otevřené. XVIII. sjezd naší strany je oprávněn k tomu období zaujmout objektivní stanovisko.

Na jednotlivé otázky odpověděli členové naší vlády. Chci vás, poslance, ubezpečit, že otázkám strukturálních změn, ekologickým problémům, problémům vědeckotechnického rozvoje a dalším naše vláda skutečně věnuje mimořádnou pozornost a v dalším období v tomto úsilí nepoleví.

V dnešní informaci jsem se snažil hodnotit situaci co nejobjektivněji a uváženě. Může vzniknout otázka, zda tato informace nedává příliš pesimistický výhled. Mohou na to být - a také určitě jsou - různé názory. U toho, kdo dříve viděl věci bezproblémově, může pravdivý obraz takový dojem udělat. To však není vina faktů, spíše neznalosti, nebo malé osobní odvahy si věci přiznat.

Jsem povahou i přístupem optimista. Nezakládám ale toto přesvědčení na zakrývání chyb a omlouvání nedostatků. Opírám je o hledání a nalezení správných východisek. Jen v nich spočívá pevný základ názorového sjednocení a jednotného postupu. Když se na nich shodneme, bude každý vědět, co má na svém místě dělat.

Jsem některými soudruhy kritizován, že vidím věci v ekonomice příliš černě. Z čeho vycházím? Naučil jsem se stavět své názory na faktech. Ty nezměníme a neovlivníme. Ať si je kdo vykládá podle vlastních přání jak chce, ekonomika přání nerespektuje.

Co ukazuje život a co bude rozhodující pro nejbližší období? Jaké jsou skutečnosti, co brání naší vládě v dalším rozvoji její práce? Dovolte alespoň připomenout některá nezvratná fakta, ze kterých musím vycházet. Velkým břemenem našeho národního hospodářství základní překážkou jejího vzestupu - jak jsem uvedl ve zprávě - je velká zastaralost výrobních fondů. Jejich průměrné opotřebení dosahuje v posledních letech skoro 45 %. Mezi odvětvími jsou značné rozdíly: vnitřní obchod 33 %, zemědělství 37,2 %, situace není dobrá ve strojírenství, kde dosahuje v průměru 47,5 % a v hutnictví železa 51,8 %. Nejhůře na tom je konfekční průmysl 58,1 %, polygrafický průmysl 56,2 % a chemický průmysl 55 %. Takový je stav, který bohužel nezměníme zítra ani za rok.

I když celkové bytové fondy jsou odepsány jen na 33 %, na podstatnou údržbu bytů a domů bychom potřebovali ročně navíc prostředků a kapacit ve výši 20-25 mld. Kčs. Prostředky na okamžitou modernizaci nejsou. Reálně lze změnit situaci postupně během deseti až patnácti let.

Zaostalost základních výrobních fondů podstatnou měrou snižuje produktivitu práce - hovořil jsem o tom, že ve srovnání s vyspělými státy je poloviční. To znamená, že potřebujeme na stejné množství výroby téměř dvojnásobný počet lidí. Tento počet lidí nám chybí v celé terciární sféře, kde oprávněně kritizujeme zdravotnictví, kulturu, školství, obchod atd.

Stále máme vysokou výrobní spotřebu, i když více než dvě pětiletky vytyčily program změny tohoto nedobrého stavu. Úkoly ve snižování nákladů se dlouhodobě neplnily. Spotřebováváme stále v porovnání se světem neúměrně mnoho surovin, energie a materiálu. To si přece musíme umět říci, to záleží na nás, na jednotlivých pracovnících v továrnách, v jednotných zemědělských družstvech atd. To nemusí řešit ani centrum ani samotná vědecká fronta.

Strojírenská výroba stále není hlavním článkem zabezpečování výhodného efektivního exportu, potřebných devizových prostředků. Neobstojíme v tvrdé konkurenci vlivem nízké technické úrovně. V mnoha případech ceny nekryjí náklady na materiál a mzdy. Taková je opět skutečnost.

Ruce nám svazuje i zadluženost. Nelze ji celkově dále zvyšovat. Jsme pro přijímán výhodných úvěrů - to už zde bylo řečeno ale jen na nákup nové techniky s návratností 2 až 3 roky.

Máme značná aktivní salda v socialistických zemích, to je pravda, ale nemůžeme za ně dostat to, co bychom potřebovali. Proto nemůžeme zlepšit situaci na vnitřním trhu.

Také rozvojové země jsou nám mnoho dlužny, ale získávání těchto prostředků je dlouhodobou záležitostí a - promiňte mi to ještě velmi nejistou.

V čem se liším od některých názorů v posuzování těchto skutečností? Říkám to otevřeně, neutěšuji se tím, že na tom jsme dosud poměrně dobře. Uvažuji o zítřku. Nespoléhám se na to, že většina lidí žije celkem bez větších starostí. Jsem přesvědčen, že je třeba řešit problémy rychleji. A to i za cenu některých nepopulárních kroků, které mohou mít i určité dopady na jednotlivce.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP