Pátek 13. září 1968

II. část 26. schůze

Pátek - 13. září 1968

(Začátek schůze v 9.02 hod.)

Přítomno:

256 poslanců podle prezenční listiny


V doprovodu místopředsedů Národního shromáždění, tajemníka Kanceláře Národního shromáždění a vedoucího Kanceláře presidenta republiky přichází do Španělského sálu president republiky Ludvík Svoboda. Shromáždění povstávají a vítají ho dlouhotrvajícím potleskem.

(Jednání zahájeno v 9.02 hod.)

Předseda NS Smrkovský (zvoní): Vážené Národní shromáždění, vážení hosté, dříve než přikročíme k vlastnímu pořadu dnešní schůze, dovolte mi vzpomenout, že z našich řad navždy odešel dlouholetý člen tohoto sboru posl. Jan Mátl. (Shromáždění povstává) Jako jeden z představitelů Československé strany socialistické byl zasloužilým pracovníkem našeho veřejného života, nositelem Řádu práce, vynikajícím dlouholetým funkcionářem Revolučního odborového hnutí.

Do Národního shromáždění byl zvolen po čtyři volební období. Všichni jsme ho znali jako velmi zkušeného, aktivního a pracovitého poslance, oddaného zásadám Národní fronty a socialistického parlamentu. Na práci Národního shromáždění se soudruh Mátl podílel do poslední hodiny svého života. Čest jeho památce! Ďěkuji vám. (Shromáždění usedá.)

Vážené Národní shromáždění, zahajuji nyní vlastní jednání další části 26. schůze Národního shromáždění, která byla po sedmidenním jednání přerušena dne 28. srpna 1968.

Dovolte, abych mezi námi co nejsrdečněji přivítal hlavu našeho státu, presidenta Československé socialistické republiky armádního generála Ludvíka Svobodu. (Dlouhotrvající potlesk.) Pro Národní shromáždění je vždy velkou ctí a radostí, zavítá-li president republiky mezi nás. Zejména dnes chápeme jeho návštěvu jako symbol vyjadřující jednotu vrcholných orgánů našeho státu v úsilí o řešení vážných a složitých otázek současného života naší země.

Dále mi dovolte, co nejsrdečněji přivítat mezí námi prvního tajemníka ÚV KSČ soudruha Alexandra Dubčeka (Dlouhotrvající potlesk.), předsedu vlády soudruha inž. Oldřicha Černíka a další milé hosty. (Dlouhotrvající potlesk.)

Dovolte mi také, abych srdečně přivítal na našem dnešním jednáni delegace České národní rady, Slovenské národní rady, delegace krajských národních výborů a Národního výboru hl. m. Prahy, jakož i Národního výboru hlav. města Slovenska Bratislavy. (Potlesk.)

Konstatuji, že v této chvíli je přítomno a zapsáno 256 poslanců a že Národní shromáždění je proto schopné usnášení.

Svou nepřítomnost omluvili podle § 44, odst. 2 zákona o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění poslanci: dr. Kriegel, Pelikán, Štefánik, Šik, Besserová, Indra, Hendrych, inž. Burian, Kozák, Škultéty a Chudík.

Dále jsou omluveni pro dlouhotrvající chorobu nebo pro trvalý služební pobyt mimo území republiky poslanci: Koucký, Majling, Pašek, Miska a dr. Škoda Václav.

Omluveni jsou ministři neposlanci: Trokan a Pavlovský.

Soudružky a soudruzi poslanci, předsednictvo NS vám předkládá podle § 24 zákona o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění tento návrh denního pořadu:

1. Prohlášení vlády ke vzniklé situaci a k nezbytně naléhavým opatřením.

2. Vládní návrh zákona o některých opatřeních k upevnění veřejného klidu a veřejného pořádku.

3. Vládní návrh zákona o některých opatřeních v oblasti periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků.

4. Návrh předsednictva Národního shromáždění na vydání zákona o Národní frontě.

5. Vládní návrh zákona o úpravě promlčecích lhůt u majetkových a mimořádných dávek a zpráva výboru ústavně právního.

6. Vládní návrh zákona o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd.

7. Vládní návrh zákona o přechodné úpravě některých lhůt.

8. Návrh ministra spravedlnosti a ústředního výboru Národní fronty podle ústavního zákona č. 81/1968 Sb. a zákona č. 82/1968 Sb. na volby soudců zvláštních senátů pro Nejvyšší soud, vyšší vojenské soudy a pro krajské soudy v českých krajích, na volby soudců zvláštního kárného senátu a zřízení prověrkové komise.

9. Doplňovací volba členů výborů Národního shromáždění.

10. Odpovědi na dotazy a interpelace poslanců.

Ptám se vás, soudružky a soudruzi poslanci, zda máte k programu připomínky či jiné návrhy? (Připomínky a návrhy nebyly.)

Není tomu tak. Považuji předložený program za schválený.

Přistoupíme k projednání prvního bodu pořadu

I.

Prohlášení vlády ke vzniklé situaci a k nezbytně naléhavým opatřením

Vážené Národní shromáždění, vláda republiky požádala, aby Národní shromáždění projednalo její zprávu a prohlášení ke vzniklé situaci a k nezbytně naléhavým opatřením.

Jak máme ještě všichni v živé paměti, projednalo Národní shromáždění ve dnech 28. a 29. dubna a pak 3. května t. r. programové prohlášení vlády inž. Oldřicha Černíka podle článku 71 ústavy republiky. Po podrobné rozpravě, v níž vystoupilo 72 poslanců, vyslovilo Národní shromáždění jednomyslný souhlas s programem vlády, který vycházel z Akčního programu KSČ, rozpracovával a zabezpečoval realizaci jeho principů v oblasti politiky státu a v činnosti státních orgánů. Národní shromáždění vyslovilo plnou podporu tomuto programu a ve své činnosti od května do srpna letošního roku spolu s vládou usilovalo o jeho důsledné provádění a kontrolu.

V nové situaci, která vznikla v naší zemi, je zapotřebí v duchu ústavy republiky projednat a vyslovit se v Národním shromáždění k opatřením, jimiž se v některých bodech či lhůtách mění schválený program vlády ze vzpomenuté doby dubna a května.

Prosím proto předsedu vlády inženýra Oldřicha Černíka, aby se ujal slova.

Předseda vlády Ing. Oldřich Černík: Vážený soudruhu presidente, vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Již podruhé předstupuje vláda před vrcholný československý ústavní orgán, aby jej požádala o vyjádření ke své politice. Pevné odhodlání vedoucí síly společnosti Komunistické strany Československa a Národní fronty zajistit našemu lidu šťastný socialistický vývoj prošlo v minulých dnech vážnou zkouškou.

Za ztížených podmínek splnil svoji dějinnou úlohu československý lid, všechny řádně zvolené orgány naší socialistické společnosti. Vláda považuje za potřebné z celého srdce poděkovat Národnímu shromáždění, že svoji úlohu, danou ústavou, beze zbytku splnilo.

Dovolte, abych na půdě Národního shromáždění poděkoval jménem vlády ČSSR také našemu presidentu republiky armádnímu generálovi s. L. Svobodovi za jeho velikou politickou prozíravost a zásadovost, za státnickou činnost, kterou v takové míře prokázal v uplynulých týdnech. (Potlesk.)

Na sklonu minulého a počátkem letošního roku sílilo v Komunistické straně Československa a v československé veřejnosti vědomí o naprosté nevyhnutelnosti energického řešení dlouho narůstajících rozporů mezi stranou a společností i uvnitř strany a společnosti. Rozpory vyvolávaly nebezpečné napětí, které hrozilo přerůst ve vážnou politickou krizi socialistických poměrů.

Komunistická strana Československa a její ústřední výbor se postavily do čela hlubokých přeměn v přesvědčení, že opírajíce se o marxisticko-leninské pojetí výstavby socialismu a respektování obecných principů socialismu v těsné jednotě se zvláštními podmínkami vývoje v Československu, učiní z naší země moderní a prosperující socialistickou společnost pevně zakotvenou ve společenství socialistických zemí. V tomto duchu bylo vypracováno a Národním shromážděním schváleno i vládní prohlášení z dubna letošního roku, které vycházelo z příslušných dokumentů komunistické strany a Národní fronty. Všechna sociálně politická, ekonomická i kulturní opatření měla zcela jasný socialistický charakter, a také tak byla československým lidem přijata. Vláda, a jak se ukázalo, i pracující lid naší republiky chápaly vládní dokument jako svou vlastní záležitost.

Za jeden ze svých základních úkolů považovala vláda vytvoření takových státoprávních forem vztahů mezi Čechy a Slováky, které by umožnily, aby se každý národ mohl plnoprávně podílet na rozvoji Československé socialistické republiky. V národním hospodářství si vláda předsevzala řešit problematiku struktury ekonomiky a efektivnosti výrobních sil. V duchu dosavadní zahraniční politiky chtěla ve spoluprácí s ostatními socialistickými zeměmi vytvářet vhodné politické klima v Evropě, aby výsledky socialistického budování nebyly znehodnoceny válečným konfliktem.

Hloubka minulých deformací vyvolala ostrou společenskou kritiku předchozího vývoje. Žádná část společenského organismu jí nebyla ušetřena. Hodnoty, na nichž stál předlednový vývoj, procházely tvrdou prověrkou. Masové sdělovací prostředky, tisk, rozhlas a televize vstoupily na politickou scénu s nebývalou intenzitou. Vycházeli jsme z toho, že svoboda slova zakotvená v našem programu nemůže být svobodou pro úzkou skupinu lidí, ale že musí být svobodou pro nejširší vrstvy československého lidu, svobodou pro vyjádření jejích socialistických zájmů a ideálů.

Vláda vypracovala návrh příslušného zákona pro rehabilitaci, a tím dala najevo, že se politické vedení naší společnosti jednoznačně distancuje od deformací minulého období a že stojí v čele odstraňování těchto chyb. Za stavu, kdy vláda sama sledovala splnění těchto úkolů, byla existence živelně vznikajících klubů a spolků, usilujících přisvojit si zásluhy za nápravu chyb a nezákonností, duplicitní a samoúčelná a komplikovala snahy vlády. Navíc se pak určité protisocialistické síly snažily využít jich jako platformy pro své zájmy a cíle.

Překonávání nedostatků v systému řízení státu, jeho správy i ekonomiky, nutně vyžadovalo plnou obnovu funkcí a pravomocí volených orgánů, počínaje Národním shromážděním i obnovu funkce Národní fronty. Vedení strany, Národní fronty i státu od prvních lednových dní zdůrazňovalo, že socialistický vývoj v ČSSR přinesl nesporné dějinné úspěchy lidu. Odstranění vykořisťování člověka člověkem, rozvoj národního hospodářství i životní úrovně poskytl důkazy o nesporných přednostech socialismu nad kapitalismem a vytvořil spolehlivé základy pro socialistické vztahy založené na dalším rozvíjení socialistické demokracie. Celý polednový proces otevřel cestu k nebývalé tvůrčí iniciativě lidu. Socialistická cesta našeho vývoje, opřená o historické tradice dělnického hnutí, se stala pro drtivou většinu lidu naší země samozřejmostí. Ani naše společnost nebyla a není jednolitá ve svých cílech a zájmech. Společenský pohyb odhalil vážné slabiny v předlednovém i polednovém vývoji. Slabiny se projevily i v praktickém uplatňováni politiky stanovené vládním prohlášením.

Na negaci našeho vývoje založily extrémní sily a jednotlivci své snahy znevážit celé období socialistické výstavby. Květnové zasedání ÚV KSČ s plnou vážností upozornilo na takové nebezpečí.

Proti základní polednové linii přijaté většinou lidu se postavily extrémní tendence: jak dogmatické, vedoucí k návratu zpět, tak i pravicové, které falešným zobecněním chyb našeho vývoje po roce 1948 dospívaly k popření vedoucí úlohy strany, k pochybnostem nebo dokonce k otevřenému odmítání socialismu. Prosazování těchto tendencí bylo politicky neodpovědné vůči zájmům i cílům naší společnosti.

Po květnovém plénu ÚV KSČ, které dalo jasnou orientaci, jsme začali připravovat a provádět některá neodkladná opatření. Součástí ofenzívní práce, vedoucí k posílení základního progresívního proudu, byla realizace efektivních kroků k zeslabení a likvidaci nebezpečí zprava i zleva. Nepodceňovali jsme ani nebezpečí podvratné činnosti imperialismu, který se nevzdal a nevzdá možnosti ovlivňovat všemi prostředky náš socialistický vývoj.

V krátkém úseku několika měsíců nabyl náš vývoj v některých momentech i rysů překotnosti a nevyváženosti. Nestačili jsme včas analyzovat tendence, které se týkaly jak změn vnitřního politického uspořádání země, tak i jejich důsledků pro naše mezinárodní postavení. Vznikající politické konflikty jsme vsak řešili nebo se připravovali řešit politickými prostředky.

Hodnocení, kterého se dostalo našemu polednovému vývoji v některých zemích, zdůrazňovalo především vážné nebezpečí zprava a vyvodilo z něho závěr o akutním ohrožení zájmů všech socialistických zemí. Došlo ke vstupu armád pěti států Varšavské smlouvy do Československa. Náš lid, jemuž tato vláda odpovídá za svoji činnost, byl postaven ve svém úsilí za další socialistický vývoj před novou realitu.

Nemůžeme nyní osvětlovat příčiny působení různých tendencí uvnitř společnosti i jejích zahraničně politické aspekty. Analýza našeho předlednového i polednového vývoje se jistě stane záležitostí příslušných orgánů Komunistické strany Československa.

Lid chce od vlády jasnou odpověď na otázky:

"Co máme teď dělat?"

"Jaký bude nyní náš socialistický vývoj?"

"Vrátíme se před leden 1968, nebo budeme mít možnosti pokračovat dále, i když pomaleji, v cestě započaté po lednu?"

"Budou naše revoluční socialistické vymoženosti chráněny a dále rozvíjeny?"

"Budeme pokračovat v provádění ekonomické reformy?"

"Jaká bude naše zahraničně politická orientace?"

Desítky dalších a dalších otázek nám kladou všichni spoluobčané. Dychtivě čekají na naše odpovědi. Čekají na odpověď od KSČ a od jejího vedení, kterému dali v uplynulých měsících takovou důvěru. Stejně tak žádají jasná slova od československé vlády.

Vážení poslanci, můžeme s plnou otevřeností a odpovědností našim národům a národnostem, žijícím na území Československé socialistické republiky, Čechům, Slovákům, Maďarům, Polákům, Ukrajincům a Němcům prohlásit:

1. Naše země bude dále pokračovat v polednovém socialistickém vývoji, jak jej předurčila v dokumentech ze svých zasedání KSČ, vedoucí síla naší společnosti. Nová situace bude vyžadovat určité úpravy úkolů stanovených vládou, jak jste je obdrželi v podkladových materiálech pro dnešní jednání. Jejich obsahové zaměření i časové rozložení musí být podřízeno novým podmínkám.

2. Tváří v tvář realitě posledních měsíců a týdnů tak jako dříve jsme i nadále součástí socialistického společenství států, se kterými nás váží společné cíle a zájmy, a jsme odhodláni v zájmu našich národů vzájemné vztahy rozvíjet a upevňovat.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP