Pátek 27. června 1919

Dnes ministerstvo zemedelstva zriadilo u nás zřebčínsku stanicu v Prešove, Nitre. V Hodoníně na Moravě tam je kádr. Ja si prajem, aby ten zřebčínec po novom roku bol prenesený do Nitry, lebo nemôže byť v takom kraji, kde kone nemajú, ale tam, kde majú kone podmienky existencie a žitia. Preto bysom navrhoval a obraciam sa k prave prichádzajúcemu pánu ministru zemedelstva, aby ten zřebčínec v Nitre a všetko, čo k tomu patrí, aby to štát kúpil, lebo by sme tým mnoho získali a poslúžili tak veľmi pestovaniu našeho koňstva. V rozpočte je krásný obnos na melioráci. O tom by sa dalo rozprávať. Vám je to však známé. Vieme, že pokrok v odvodňovaní a zavodňovaní v Čechách a zvlášte na Morave, ktorú veľmi dobre znám, je dalekosiahly. Vidíme, že intensita hospodárska závisí od týchto melioracií. S tym musíme na Slovensku čo najskôr začať a prosil by som, aby sa im dala priorita pred všetkými ostatnými.

Vy máte už veľmi mnoho zmeliorovaného, my však u nás nič. Na Slovensku maďarská vláda nemeliorovala a keď sme jú o to žiadali, trvalo to treba 4 roky, než to povolila, ale nedala nám ani krajciaru subvencie. V rozpočte je preliminovane 15 millionov koňom a keď tretina pripadne na Slovensko, budeme pánu ministrovi vďační, tak sa dá niečo vykonať. Prosím len, aby čo najskôr bol upravený ten kompetentný spor medzi ministerstvom verejných prác a zemedelstva, lebo je to v zájme zemedelstva, aby si meliorácie spravovalo samo. Tak sa to presunuje a ku skutočným prácam neprichádzame Ja by som mal toho veľmi mnoho, ale poneváč čas kvapí, chcem povedať len toľko, že jestliže na Slovensku správne národohospodárská politika bude konaná a československý národ uzná ten hospodársky a finančný význam našeho Slovenska, nebudeme na tom Slovensku šetriť. Verte, že to ponesie bohaté ovocie a pomôže snižiť deficit, ktorý hrozí našemu hospodárstvu a bude to zem, z ktorej bude mať náš československý národ i naša republika uprímnú a opravdovú radosť. (Výborně! Potlesk!)

Předseda: Řečnická listina je vyčerpána. Přeje si pan zpravodaj slovo?

Zpravodaj posl. inž. Bečka: K vývodům k této kapitole předneseným dovoluji si zatím, pokud se jich nebudu dotýkati v celém souboru - zejména vývody, pronesené panem kol. Brodeckým, dovolím si zahrnouti v souvislost s panem kol. Slavíčkem, poněvadž úzce souvisí oba dva druhy těchto vývodův - poznamenati něco k tomu, o co se zajímal pan kol. Brodecký, že tato záležitost jest ve vyšetřování a že tedy jistě stane se po právu, aby byla rozluštěna tak, jak býti má. Jen několika slovy dovolím si obrátiti se k panu dru. Blaho, a sice vytýkal zde, že zvláště v ministerstvu zemědělství ta věc jest trochu povrchně vzata, ale není vina - jak jsem se mohl přesvědčiti - v rozpočtovém výboru zde a zejména ne na finančním ministerstvu; ta vina pane kolego, spočívá přímo na vás na Slovensku. Referent, který tuto záležitost měl přidělenu v ministerstvu, pan vrchní rada Kvěch, několikráte tuto věc urgoval, aby se mu dostalo ze Slovenska pomůcek. Nedostalo se mu však ničeho. Následkem toho musil vzíti tuto kapitolu z bývalého výpočtu maďarského. (Prof. dr. Blaho: Kde jsme je měli vzíti?) Tak jste měli aspoň povědět s vaší strany, co si přejete, jak to přednášíte zde.

Pokud se týká záležitosti tabákové, tedy nepovšiml si snad pan dr. Blaho, že v tabákové režii je obnos 20 millionů pro Slovensko právě na řádná vydání tabáková, v nichž je také počítáno s pěstěním. Je to na str. 57. rozpočtu ministerstva financí. (Posl. dr. Blaho: To mně stačí!) Tím je celá tato záležitost vyřízena.

Předseda: Debata jest skončena. Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa (Stalo se).

Přistoupíme k hlasování o VII. skupině, a sice o rozpočtu ministerstva zemědělství, ministerstva veřejných prací a ministerstva pro zásobování lidu, a sice povedeme si stejným způsobem, jako při skupinách dosavadních.

Žádám pana zpravodaje, aby sdělil příslušné položky ministerstva zemědělství.

Zpravodaj posl. inž. Bečka: Ministerstvo zemědělství vyžaduje pro řádné výdaje 47,122.187 K, mimořádná vydání 7,966.800 K, tedy úhrnem 55,088.987 K. V příjmech pak vykazuje totéž ministerstvo: řádných příjmů 13,867.152 K, mimořádné příjmy žádné, tedy úhrnem: 13,867.152 K.

Předseda: Kdo souhlasí s rozpočtem ministerstva zemědělství, vyjádřeným položkami, právě přednesenými panem zpravodajem, prosím, aby povstal. (Děje se). To je většina. Rozpočet ministerstva zemědělství je schválen.

Zpravodaj inž. Bečka: Jest ještě resoluce na str. 17, poznamenaná jako XVIII. Prosím za její schválení.

Předseda: Kdo souhlasí s resolucí výboru právě doporučenou panem zpravodajem, prosím, aby povstal. (Děje se). To je většina. Také tato resoluce je schválena.

Ministerstvo veřejných prací.

Zpravodaj inž. Bečka: Ministerstvo veř. prací vyžaduje na řádných výdajích 93,593.650 K, mimořádných výdajů 172 mil. 178.854 K, tedy úhrnem 265,772.504 K a k tomu dodatek, který se dožaduje řádného vydání žádného a mimořádného vydání 27,166.117 K, tedy úhrnem 27 mil. 166.117 K. V příjmech pak řádné příjmy 83,736.818 K, mimořádné 267.120 K, úhrnem 84,003.938 K.

Předseda: Kdo souhlasí s rozpočtem ministerstva veř. prací i s dodatkem, doporučeným právě p. zpravodajem a vyjádřeným položkami, které uvedl, prosím, aby povstal. (Děje se). To je většina. Rozpočet ministerstva veř. prací i s dodatky je schválen.

Zpravodaj inž. Bečka: K tomu přistupují resoluce na str. 17 rozpočtové zprávy, uvedené pod čís. XX. Prosím taktéž za jich schválení.

Předseda: Kdo souhlasí s resolucemi, doporučenými panem zpravodajem a vztahujícími se na ministerstvo veř. prací, prosím, aby povstal. (Děje se). To je většina. Jsou schváleny také resoluce.

Ministerstvo pro zásobování lidu.

Zpravodaj inž. Bečka: Ministerstvo pro zásobování lidu vykazuje: řádné výdaje 1,225.008 K, v mimořádných výdajích 7,574.397 K, tedy úhrnem 8,799.405 K ve výdajích. Příjmů není žádných.

Předseda: Kdo souhlasí s rozpočtem ministerstva pro zásobování lidu ve smyslu položek právě přednesených, prosím, aby povstal. (Děje se). To jest většina, rozpočet ministerstva pro zásobování lidu jest vyřízen. Resoluce žádné při tom nejsou.

Přistoupíme ke skupině další, a sice k VIII., kterou tvoří ministerstvo spravedlnosti. Uděluji slovo panu zpravodaji. Přeje si slova?

Zpravodaj posl. Bečka: Ne!

Předseda: Řečníkem jest pan kol. dr. Matoušek, uděluji mu slovo.

Posl. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Přistupujíce k rozpočtu ministerstva spravedlnosti, přistupujeme jistě k jednomu z nejdůležitějších, nejvážnějších resortů státní správy, a když ministr financí si stěžoval (Hluk. Předseda zvoní.) ve svém exposé, že 50% všech příjmů státních připadá na osobní požitky úřednické, můžeme říci, že to jistě není k tíži resortu ministerstva spravedlnosti. Pouze 3% snad připadají na tento resort.

Přes to dovolil bych si poukázati, že navrhovaná a proponovaná rekonstrukce a řeknu: reformace správy státní měla by se dotknouti a mohla by se dotknouti přes to také resortu ministerstva spravedlnosti a celého resortu. Soudové dnes zabývají se vším možným a zůstává pravé souzení, kde soudce skutečně je soudcem, pouze výjimkou. Soudové mají agendu správní, agendu účetnickou, vzpomeňme jen, že soudové vedou sirotčí kasy, kurately, opatrují pozůstalosti, obstarávají věci, které všechny mohly by býti dány správním úřadům, po případě v určitých obcích, do konce dnes po všeobecném, rovném a přímém hlasovacím právu do obcí a reformě správy obecní, samosprávným úřadům. Řeknu ještě při agendě trestní, že i tam jistě není potřebí, aby soudce užíval složitého aparátu k tomu, aby odsoudil pro policejní přestupek někoho k pokutě 5 K, to všechno mohlo by býti dáno správním úřadům, aby politické úřady samy v těchto malicherných věcech krátce, stručně a bez dlouhého těžkopádného aparátu rozhodovaly. Tím by přirozeně personál soudní mohl býti zmenšen, zjednodušila by se agenda, soudce by se stal skutečným soudcem v důležitých civilních a trestních věcech, jak to řekl včera prof. Prušák, bylo by souzení v trestních věcech jen magnou chartou řádného občana a ne, aby soudce vykonával v drobných věcech souzení, aby v drobných malicherných věcech odsuzoval k malicherným pokutám.

To ovšem je pouze hudbou budoucnosti, ale já bych si dovolil upozorniti, že by se ještě v rámci dnešní správy justiční v mnohém mohlo leccos upraviti tak, že by to nejen fiskálně, ale i věcně prospělo. V rozpočtu samém čteme na str. 15 položku 815.192 K na 219 soudců bez system. míst, to jsou tak zvaní soudci létací, kteří, ačkoli se jmenují soudci, skutečnými soudci nejsou. Oni nemají více jurisdikce a pravomoci, než auskultanti a praktikanti. Přes to mají plat skutečných soudců IX. dietní třídy. Přiznám se, já sám jsem ve starém Rakousku býval literárně proti tomu, aby tito soudcové dostávali votum, aby mohli souditi, poněvadž jsem v tom viděl zasažení do neodvislosti soudcovské, kdyby soudcové přesaditelní měli votum. Ale zdá se mi dnes po dobu nouze a když jsme sami pány v republice, že by se dala věc zaříditi tak, že by těm 219 soudcům bylo dáno votum, mohli by vykonávati svou pravomoc skutečně a tím by mohli zaskočiti ty soudce a rady u krajských soudů, případně okresních soudů, kteří jsou pracemi přetíženi. Tato položka sama vypadá dnes hluše, poněvadž ve skutečnosti za tyto peníze práce soudcovská vykonána není. U nás může justiční správa těchto soudců použíti jako soudců vyšetřujících u zemského soudu v Praze a u krajských soudů na venkově, ale ke skutečnému souzení jinak ne.

Další požadavek by byl, aby justiční správa jmenovala včas na uprázdněná místa. To se ovšem dnes děje, ale když vezmeme rok zpět, vidíme, že substituce pro uprázdněná místa v roce 1918 stojí 200.000 K; to znamená, kdyby byla včas místa obsazena, jest tento obnos mnohem větší než výtěžek interkalarie.

Dále bych vytkl, že nedosti energicky postupovalo se - a i to má určitý fiskální odlesk - proti německým soudcům, kteří přejati byvše naší republikou, nepodrobili se této správě a prostě neodpřísáhli. Jeden příklad jmenuji z Touškova, kde soudce Neubauer (Výkřik: Skandál!) neuznal republiky a nejen to: místo aby korespondoval a podrobil se plzeňskému krajskému soudu, korespondoval s Chebem a užíval razítka "Die Deutsche Republik". Konečně přeložen i byl do Manětína, ale nešel tam, zůstává dále v Touškově, dostává plat i příspěvky, nepracuje, nesoudí, ale v Touškově pracuje a agituje dále proti republice. Tedy to má, jak pravím, fiskální odlesk, ale je to nepochybně zároveň důkazem neenergického zakročování justiční správy proti soudcům, kteří jsou rebelové.

Min. dr. Soukup: Jest suspendován, pane kolego, to byl jediný v celé republice!

Posl. dr. Matoušek: (pokračuje) Mimo to bych si přál, aby k vůli řádné správě vězeňské bylo pro vězeňské zřízence zřízeno pokud možno obydlí řádné, aby nemusili bydleti mimo vězení, aby tak mohli se přesně věnovati své správě vězeňské.

Nešetřil bych také na tom, aby zřízeny byly nové soudy. Tím, když bude organicky propracován nový organisační řád nových soudů, nebude ani více personálu potřebí, budou menší obvody - a my už při správné reformě se snažíme dělati co nejmenší okrsky správní. Bude dobře, když provedeme reformu soudů v tom smyslu, aby co možno nejmenší okrsky dostaly správu soudní. Přimlouval bych se proto za to, aby v Radnici, Čes. Třebové, Bělohradě a jiných místech, která žádají za zřízení soudů, přistoupilo se k jejích zřízení, lze to provésti jmenovitě tam, kde jsou již dnes t. zv. soudní dny. Co se týče vězeňství, nevidím dostatečného obnosu na ně v rozpočtu. Přiznejme si, že nestačí k tomu, aby bylo provedeno řádné uspořádání vězeňství, pouhá znalost theoretická. Bylo by dobře, kdyby naši lidé znalí trestního práva a trestnického řízení byli vysláni do ciziny, aby to uviděli tam a přenesli toto zřízení, pokud odpovídá naší potřebě, do naší vězeňské organisace.

Důležitost resortu spravedlnosti dle mého soudu právě u nás v republice vystupuje více a více, než bylo v Rakousku, právě proto, že jsme přijali nejmodernější zřízení státní, republikánské, poněvadž tím všechny dosavadní základy státního života: ten militarism, ten trůn a případně i oltář odpadly a to všechno, na čem spočíval dříve pořádek státní, musí býti něčím nahrazeno - přirozeně úctou k zákonu, k právu a vírou ve spravedlnost.

K tomu nestačí ovšem sám úřad, ač jest první povinností úřadu samotného, aby tyto vlastnosti a tyto občanské ctnosti pěstoval. Občanstvo samo musí hleděti, aby se vychovalo v těchto občanských ctnostech a přeorientovalo se ze starého Rakouska, aby se dívalo na své úřady od policajta až k ministrovi jinak, než jsme bylí zvyklí v Rakousku. Naše kritika musí vypadati jinak, musí se vzdáti starého žargonu, v němž viděli vždy v úřadech své nepřátele. Když to dělá občan venku na ulici, že chytne policajta a o svobodí z jeho ruky zloděje, a při tom myslí, bůh ví jaký liberální čin provedl - tomu se nedivme, ten se nemůže tak rychle přeorientovati. Ale když s tohoto vážného místa v parlamentě si naříká poslanec na to, že hejtman trestá přesně podle zákona, že tomu říká: starý byrokratický cop, to již, prosím, jest něco horšího. To již, prosím, jsme na zcestí, to může vésti k anarchii. Kolega Němec to byl, který zde prohlásil: "Nesneseme, když nám okresní hejtman trestá naše dělníky za kolportáž. Již ve starém Rakousku to bylo překonáno a nyní se to má znovu zavádět, poněvadž ti byrokraté dostávají atavistické záchvaty." A dodává, že prý vědí čeští národní demokraté, proč to dělají ty úřady, poněvadž prý vědí, že budou odměněni za to, když budou proti dělníkům. Tedy pro mne jest velice charakteristické předně to, že zákonodárce sám kárá správu státní, kárá hejtmana za to, že jedná dle zákona. Ale charakteristické je dále to, že právě chrání jen dělnictvo. On praví, že nestrpí, aby dělnictvo bylo trestáno, o ostatní mu nejde. To jest ta třídní morálka, která právě vede a může vésti k třídní justici. Charakteristické jest dále to, že na to naříkají právě ti, kteří za války přesně dodržovali všecky předpisy, které byly proti svobodě tisku, proti svobodě shromažďování, a že dokonce často chodili i na policii a radili se tam o tom, jak provésti ten tábor lidu, aby nenarazili.

Vytýká se nám, že prý Národní demokracie ví, proč úřady tak si počínají, poněvadž má ve svých rukou ty úřady, které budou souditi proti dělnictvu. Poněvadž tento fakt kolega Němec nijak neodůvodnil, nedoložil, poněvadž se fakt tento prostě nijak dokázati nedá, nelze souditi jinak, než že nedovede si p. kolega Němec představiti moc úřední než tak, že se ji zneužívá ve prospěch určité třídy, určité kasty. (Výkřiky.) My ovšem tak nesoudíme, ani dle toho se neřídíme. My jsme nehleděli zavésti třídní justici, my také nezavedli třídní zásobování. My jsme to, kteří žádáme silnou administrativu, za to se nám dostává výsměchu, ale my chceme právě silnou administrativu na všechny strany, jmenovitě na tu, kde by se jí chtělo využíti (Odpor) politicky. Proto jsem se s tohoto místa již ohražoval proti tomu, aby soudy lidové byly obsazovány na základě návrhů politických organisací, poněvadž jsem řekl: To jest konec samostatnosti soudcovské, jakmile do soudnictví nastoupí politický zřetel. Proto jsem pokládal za monstrosní, když pořádek na ulicích nedělalo vojsko samo, nýbrž vojsko, doprovázené důvěrníky politických dělnických organisací. To víme, že vede k diktatuře třídní, což je zrovna tak nedemokratické, jako autokracie šlechtická.

Jest to ironie proto, když vidíme, že tak zvaná soldateska musí býti doprovázena důvěrníky politických dělnických organisací. Slovník politický ze starého Rakouska jsme převzali a převzal jej právě p. kol. Němec, který docela starou hantýrkou mluví zde jako ve starém rakouském parlamentě, neorientuje se, že jsme v docela jiných poměrech; když již budu kritisovati úřednictvo, budu se ptáti, zdali skutečně proti zákonu hřeší. Vím, že ten úředník sám má míti určitou schopnost, aby poznal, který zákon odumřel sám sebou, ale řekl bych, že i my jsme povinni, resp. zákonodárný sbor jest povinen, aby včas reformoval toto zákonodárství; musíme se starat, abychom včas revidovali trestní a občanský zákon. Tu bych navrhoval a myslím, že jest to povinností resortu ministerstva spravedlnosti, aby vedle právního výboru, který se musí zabývati otázkami na rychlo na něj doléhajícími, zřídila se zvláštní komise parlamentně úřednicko-profesorská, která by v klidu, ale již od teď, revidovala všechny zákony, abychom mohli úřednictvu a správě, naší administrativě dáti skutečně moderní, duchu doby odpovídající zákony.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP