Zemědělský výbor
Zahraniční cesty
14. - 17. října 2018 Albánie (16. 11. 2021)Delegace zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále Výbor) vedená jejím předsedou Jaroslavem Faltýnkem pobývala ve dnech 14. až 17. října 2018 na pracovní návštěvě Albánie, během které poslanci kromě hlavního města Tirany a řady jednání s albánskými představiteli, mj. prezidentem Albánie I. Metou, předsedou albánského parlamentu Gramozem Ruҫim a ministrem zemědělství Niko Peleshim, navštívili také jižní zemědělskou část Albánie a města Vlorë a Berat. Během pracovní návštěvy se zajímali zejména o možnosti spolupráce českých firem z oblasti agrobyznysu.
Kromě předsedy Výboru poslance Jaroslava Faltýnka (JF), byli v delegaci místopředsedové Výboru Veronika Vrecionová (VV) a Marian Bojko (MB), poslankyně Monika Oborná a tajemník Výboru Tomáš Vrba. Delegaci doprovázeli vedoucí ZÚ Tirana Jaroslav Ludva (JL) a obchodní rada ZÚ Svatopluk Opěla (SO).
Delegace se dne 15. 10. 2018 se setkala v albánském parlamentu s předsedou Rady albánského agrobyznysu (KASH) Agimem Rrapajem (AR). Ten seznámil členy delegace s činností této neziskové organizace založené v roce 2000 dobrovolně sdružující 22 asociací působících v oblasti zemědělství Albánie a 12 regionálních rad. Působnost KASH je široká – od rostlinné a živočišné výroby, přes zpracovatelský průmysl, agroturistiku až k oblasti životního prostředí. AR vyjádřil zájem KASH spolupracovat s odpovídajícími asociacemi v ČR. JF seznámil AR se strukturou organizací zemědělců v ČR, počty hospodářských subjektů a rozlohou obhospodařované zemědělské půdy v ČR. Na rozdíl od živočišné výroby, kde musí ČR dovážet až 50 % vepřového masa, je země soběstačná v základních plodinách. Rovněž výroba mléka a hovězího masa pokrývá potřeby ČR. JF dále naznačil možné oblasti spolupráce mezi ČR a AL – obchodní výměna, technologie, poradenství, zvyšování kvality hospodaření. Vzpomněl nedávnou návštěvu albánských poslanců v ČR, kde navštívili komplexní zemědělskou firmu se všemi výrobami. AR poté ohodnotil albánské zemědělství jako roztříštěné mezi drobné zemědělce (celkem 50 tis. subjektů) hospodařící na 1-1,5 ha, převážně samozásobitele. Jen malá část z nich má licenci na hospodaření. V AL je 2,8 mil. ha zemědělské půdy, z toho 700 tis. ha orné půdy. Rostlinná výroba hospodaří na 400 tis. ha, živočišná čítá 3,5 mil. Zvířat, z toho 355 tis. krav. Albánie má hodně zdrojů podzemní vody, která je většinou nevyužívaná. V zemi je nedostatek zemědělské techniky (54% hospodářství funguje bez ní), na každých 100 ha je cca 1,5 traktoru, zatímco např. průměr EU je 8 traktorů. Rádi by navázali na tradici v Albánii dříve populárních Zetorů. Dále AR hovořil o možnostech financování, kdy v následujících třech letech je k dispozici grant EU 71 mil. EUR doplněný 23 mil. EUR albánské vlády na investice do zemědělství. Albánie dováží ročně za 200 mil. EUR masa převážně z latinské Ameriky. Albánie má zájem na dovozu živých zvířat, především skotu. Podle AR je právě živočišná výroba jednou z oblastí spolupráce mezi ČR a AL. Albánie potřebuje v této oblasti asistenci, zatím nemůže vyvážet necertifikované výrobky do EU, proto jsou vítané české zkušenosti a také přímá spolupráce mezi některými českými a albánskými farmami. Další oblastí spolupráce je oblast produkce zeleniny a ovoce, kde Albánie každoročně zvyšuje export. AL produkuje 1,8 mil. t zeleniny ročně, 300 tis. t mandarinek, 10,6 tis. t léčivých bylin. Další oblastí ke spolupráci je agroturistika, jejíž rozvoj jako součásti agrobyznysu je albánskou vládou podporován, jako prostředek pro pozdvižení hospodářského rozvoje venkova. Ocenil, že čeští turisté v Albánii se stejnou měrou zajímají o moře, jako o turistiku v horách. V souvislosti s agroturistikou a agrobyznysem AR zmínil program albánské vlády „100 vesnic“. JL potvrdil zájem české strany podílet na tomto programu v okolí jihoalbánské obce Nivice českou rozvojovou spoluprací a organizováním incomingové mise představitelů albánského agrobyznysu a agroturistiky do ČR v roce 2019. JF zdůraznil potřebu najít v AL obchodní partnery albánských zemědělců, kteří by je zastupovali jak při odbývání jejich produkce na domácím a zahraničním trhu, tak při nákupech potřebné zemědělské techniky. Takového partnera potřebuje v AL např. Zetor, takový partner může na albánské straně organizovat export ovoce a zeleniny. Podle AR je právě toto problém, produkce zeleniny a ovoce naráží na nedostatek technologií na její zpracování a certifikaci pro vývoz do EU, proto se vývoz z AL realizuje především do okolních zemí (Makedonie, Kosovo), kde nejsou na certifikaci takové přísné požadavky. V této souvislosti vzpomněl JL českou firmu AgroEni, která chce na jihu Albánie investovat do podobné zpracovatelské linky a sdružit místní producenty mandarinek, naráží však dosud na problémy s pronájmem pozemků pro investici.
Další setkání delegace se uskutečnilo na albánském ministerstvu zemědělství s ministrem Niko Peleshim (NP). Ten zdůraznil, nynější období před zahájením přístupových rozhovorů AL s EU je nejtěžší právě pro oblast zemědělství. Albánská strana si uvědomuje, že ji čeká velká práce s implementací a integrací EU legislativy, bude vděčná ČR za podporu a pomoc při projednávání zemědělských kapitol. JF potvrdil, že ČR dlouhodobě podporuje vstup dalších zemí vč. AL do EU. Při přístupových jednáních s EU si musí AL pohlídat své zájmy, zemědělská politika tvoří téměř polovinu rozpočtu EU. Nové členské země EU, které vstoupily po roce 2001, se teprve po 10 letech dostaly v dotacích na úroveň starých členských zemí. Máme řadu cenných zkušeností z tohoto procesu jak na vládní úrovni, tak na úrovni agrární komory a dalších podřízených subjektů. NP přivítal možnost využít českých zkušeností, Albánie chce dosáhnout toho, aby EU kvóty na albánský zemědělský vývoz byly co největší, proto např. nyní o 50% zvýšili vývoz ryb. Dosud bylo albánské zemědělství podporováno dotacemi jen minimálně, nyní by chtěli investovat především do oblastí, kde má Albánie konkurenční výhodu, např. skleníková produkce, kratší produkční období v rostlinné výrobě a vstup na trh s produkcí na jaře o měsíc dříve, než konkurence. Podle NP jsou obchodní styky výměna na Balkáně nízké, většina produkce se vyváží do EU. V této souvislosti přivítal Berlínský proces, který vztahy balkánských zemí ozdravuje. Rovněž NP vzpomenul vládní program „100 vesnic“ a v této souvislosti by přivítal navázání kontaktů a spolupráce firem agrobyznysu a agroturistiky obou zemí a příklady rozvoje vesnic v ČR. V této souvislosti JL opět zopakoval záměr české strany na rozvojovou spolupráci a organizování incomingové mise představitelů albánského agrobyznysu a agroturistiky do ČR v roce 2019. V dalším rozhovoru NP s členy české delegace proběhla výměna informací o územním členění zemí, počtu obcí, o spolupráci samospráv se zemědělci, o programu Local Action Group a přípravě jeho právního rámce v AL, o efektivním využívání dotací v zemědělství a na venkově. JF se poté vrátil k zemědělské politice EU a upozornil, že po vstupu AL do EU by jen na přímých platbách do zemědělství mohlo jít do země až 150 mil. EUR ročně. V této souvislosti se dotázal na existenci AL vládního plánu podpory zemědělcům, jak jim zajistit nákup techniky, zřejmě přes větší zastřešující zemědělské subjekty, popř. firmy zajišťující odbyt produkce. Je český zájem navázat na tradici Zetorů v AL. Podle NP je právě tato oblast v AL nevyvinutá, podobná spolupráce probíhá nahodile ad hoc. V této souvislosti by uvítal např. zřízení společného centra, kde by byla vystavována zemědělská technika, příklad „vzorné farmy“, připomněl znovu grant EU na její nákup. Zároveň ve vládě probíhá schvalovací proces pro možnost nákupu zemědělské techniky bez DPH.
Téhož dne delegace odjela z Tirany přes přístavní město Durres, kde poobědvala se zástupcem předsedy albánského zemědělského výboru Besnikem Barajem do dalšího přístavního města Vlora směrem na jih Albánie. Zde proběhla neformální pracovní schůzka v průběhu večeře s náměstkem primátora města Dritanem Leli a poradcem primátora pro zemědělství.
Druhého dne 16. 10. se delegace přesunula do města Berat, kde navštívila jedno z nejlepších vinařství v zemi Ҫobo, kde majitel Petrit Ҫobo seznámil delegaci s podmínkami pěstitelů vína v zemi, ať už z pohledu geografického, tak obchodního. Posléze se delegace setkala na obědě s primátorem města Berat Petritem Sinajem. Tématem byly opět možnosti spolupráce v oblasti agrobyznysu a agroturistiky, neboť okolí Beratu je známo produkcí oliv a je to rovněž historické město s památkami z období osmanské říše s horským okolím, a tedy příhodné pro agroturistiku.
Odpoledne se delegace vrátila zpět do Tirany, kde ji v podvečer přijal prezident Albánie Ilir Meta (IM). V úvodu IM a JF hovořili o politické situaci a možném zahájení přístupových rozhovorů AL s EU. JF vyjádřil plnou podporu vstupu AL do EU ať už v rovině bilaterální, tak i na úrovni V4. IM se vyjádřil pochvalně o českých turistech, ocenil nejen jejich počet, ale i kvalitu a jejich zájem o albánské hory a jejich dominanci v horské turistice Albánie. Čeští turisté dokonce objevují místa v horách, která dosud neznali ani Albánci. On sám se jejich „objevy“ inspiroval při své nedávné návštěvě hor. Zmínil projekty českých studentů v údolí Valbona pochvalně vzpomenul chystané české projekty v rámci programu premiéra Ramy „100 vesnic“ v horské obci Nivica. IM zároveň opět označil rozvoj agrobyznysu a agroturistiky jako hlavní priority albánské vlády. JF na IM navázal replikou, že je rád, že slovo Zetor je v Albánii synonymem pro traktor a uvedl, že Češi by se rádi vrátili na albánský trh se svou zemědělskou technikou. Určité problémy však shledává v přílišné atomizaci zemědělství mezi spousty drobných zemědělců, kteří jen obtížně budou generovat peníze na nákup strojů. Bylo by proto vhodné zřídit jakési sdružení, které by poskytovalo služby zemědělcům (pronájem a nákup strojů, výkon zemědělských služeb). IM a JF se shodli, že je potřeba konkrétních příkladů spolupráce, zvýšení obratu zemědělské produkce mezi oběma zeměmi a oživení vztahů v této oblasti je také úkolem obou ambasád – české v AL a albánské v ČR. Na závěr rozvinul velvyslanec JL poznámku o českých projektech v Nivici a zmínil, že projekt incomingové mise a semináře v ČR zapadá do současných priorit albánské vlády, tj. agrobyznys a agroturistika, neboť právě subjekty z této oblasti oslovuje. Zmínil, že projekt proběhne za podpory předsedy zemědělského výboru Jaroslava Faltýnka.
Večer uspořádal zemědělský výbor recepci v prostorách ZÚ Tirana, které se zúčastnili partneři z jednání a někteří členové albánského výboru pro výrobní aktivity a obchod, který má na starosti i oblast zemědělství.
Poslední den návštěvy dne 17. 10. delegace zahájila opět v albánském parlamentu setkáním s místopředsedkyní parlamentu Vasilikou Hysi (VH). JF na setkání vyjádřil pozitivní pocity z návštěvy Albánie, z jejího rozvoje. Vyjádřil názor, že v oblasti zemědělství je ČR schopna albánské straně pomoci a že se podaří identifikovat vhodná témata spolupráce. Vzpomenul také setkání s presidentem Metou, na kterém delegace a zejména velvyslanci obou zemí dostali úkoly a „direktivy“ jak věci posunout kupředu. VH podle programu návštěvy usuzuje, že pobyt delegace v Albánii byl úspěšný a přínosný. Tato návštěva rovněž potvrzuje, že parlamentní spolupráce mezi zemědělskými výbory se poslední době úspěšně rozvíjela, na čemž má jistě svůj podíl i práce obou velvyslanců. Tímto jim VH děkuje za jejich práci a spolupráci, která je vzorová a měla by se rozšířit i na další výbory parlamentů. AL strana bude vděčna za pomoc při negociaci s EU, neboť při nich bude prožívat to, co už ČR absolvovala a prožila a z čehož může plynout užitečné poučení pro albánskou stranu. VH vyjádřila poděkování za dosavadní politickou i ekonomickou podporu vstupu AL do EU, jakož i za podporu rozvoje oblastí zemědělství a turismu. Vyjádřila naději, že tato podpora bude pokračovat. JF následně zmínil tři fáze podpory vstupu AL do EU. První je v politické rovině na bilaterální úrovni i na úrovni V4. Druhá spočívá v upozornění na chyby, jichž se ČR před vstupem do EU dopustila. Velmi důležité je vyjednat před vstupem dobré podmínky, protože na jejich základě pak začnou proudit do AL unijní peníze do různých oblastí hospodářství a jiných sfér. Na druhé straně se ale Albánie otevře velké konkurenci ze států EU. Třetí formou podpory může pak být spolupráce mezi konkrétními podnikatelskými subjekty a dělání společného byznysu. AL potřebuje novou zemědělskou techniku, hnojiva a další vstupy. Česká strana může toto poskytnout výměnou za odběr albánské produkce a pomoci tak se španělskou, řeckou, či italskou konkurencí. Albánie si podle VH cení české podpory. Albánie nemá rozvinutý průmysl, je spíše zemědělskou zemí. Úkolem poslanců je vytvářet pro podnikatele dobré prostředí pro podnikání, dobré právní prostředí, proto Albánie uvítá podporu i v této oblasti. Albánie uvítá i spolupráci s ostatními výbory PSP ČR, jakož i spolupráci na lokální úrovni. VH připomenula i spolupráci na politické úrovni a v této souvislosti požádala o podporu albánské kandidatury do OBSE. Tuto podporu vnímá i jako upevnění bezpečnosti na Balkáně. VH by uvítala i zvýšení počtu míst pro albánské studenty v ČR, sama svého času působila při tiranské Universitě v komisi, která studenty ke studiu v ČR vybírala. Také VH ocenila české turisty v Albánii jako průkopníky horské turistiky, kterou Albánci dříve neznali. Češi tak pomáhají odkrývat nové turistické destinace, jako je např. Nivica, kterou před tím nikdo neznal. Velvyslanec JL navázal na toto téma informací, že čeští studenti jezdí do Albánie jako dobrovolníci s cílem něco zde vytvořit a přispět svým dílem k rozvoji dosud neznámých, ale atraktivních regionů. Značí stezky ve Valboně, Nivici, v rámci Slavkovské spolupráce i na Dajti u Tirany. VH na závěr setkání zopakovala své přání, jak spolupráci parlamentních zemědělských výborů rozšířit i na ostatní parlamentní výbory obou zemí.
Další schůzka delegace proběhla s předsedou albánského výboru Eduardem Shalsim (ES). JF vyjádřil své pozitivní překvapení z rozvoje Albánie, snad až na silniční infrastrukturu. ES potvrdil tento problém s tím, že v této oblasti v minulosti investovali nesystémově a neefektivně. Nyní se situace mění, vláda již má vizi zlepšení dopravní infrastruktury. K prioritám patří rovněž turismus a zemědělství, kde čeká ovšem velmi hodně práce. Proto albánská strana oceňuje českou ochotu, zejména zemědělského výboru PSP ČR, ke spolupráci v této oblasti. K rozvoji turistiky z ČR přispěly také přímé sezonní lety Travel Service do Albánie, což je zásluha práce obou velvyslanců. Podle JF by rozvoji byznysových vztahů přispěly celoroční lety této společnosti, což se oba velvyslanci snaží dosáhnout.
Na schůzku s ES bezprostředně navázalo setkání s předsedou albánského parlamentu Gramozem Ruҫim (GR). Ten poděkoval za podporu ČR a celé V4 západnímu Balkánu, která je cítit. Výměna návštěv parlamentních výborů je důležitá, měly by následovat další. Také on zopakoval turismus, agroturistiku a zemědělství jako prioritní oblasti rozvoje pro Albánii. Je potřeba propracovat legislativu a mechanismy podporující tyto oblasti. Důležitá je pro Albánii také zkušenost ČR z přístupových jednání. Nyní se práce albánského parlamentu soustředí k červnu 2019, kdy se bude rozhodovat o zahájení přístupových jednání AL s EU, soustředíme se zejména na justiční reformu. Této přípravě poněkud vadí lokální volby, které se konají před 6/2019, což odvádí pozornost poslanců od příprav na přístupová jednání a zvyšuje napětí v parlamentu. JF poděkoval za možnost navštívit Albánii s parlamentním zemědělským výborem a ocenil návštěvu jako sice krátkou, zato intenzivní, s mnoha setkáními. Česká strana nyní vnímá pro Albánii důležité oblasti rozvoje, kterými jsou cestovní ruch a zemědělství. Potvrdil podpůrnou pozici ČR a V4 vstupu AL do EU a ochotu v tomto procesu pomoci. Připomněl nabídku z jednání s ministrem zemědělství Peleshim poskytnout albánské straně konzultace o vyjednávání ČR v oblasti zemědělství v přístupových jednáních s EU.
Následně se uskutečnila v prostorách hotelu Rogner, kde byla delegace ubytována, krátká neformální schůzka s bývalým ministrem zemědělství Edmondem Panaritim (EP), za jehož působení v pozici ministra se uskutečnily v letech 2015 a 2016 vzájemné návštěvy ministrů zemědělství ČR a AL. Panarity vzpomenul svou návštěvu v ČR v roli ministra a zájem o české technologie a o možnost financování jejich nákupu pomocí úvěrů ČEB. Albánie je také zainteresována v přímých investicích do zpracovatelského průmyslu. Zajímal se o fungování zemědělské politiky EU, o poměr přímých a nepřímých plateb pro zemědělství, o školení albánských specialistů v ČR formou semináře o fungování a činnosti Státního zemědělského intervenčního fondu ČR. JF upozornil na české chyby v této oblasti a pozval albánské specialisty k studijní návštěvě. EP konstatoval, že v Albánii dosud nefunguje trh půdy, jediný způsob jak překonat rozdrobenost půdního fondu je virtuální spojenectví drobných zemědělců kolem jednoho podnikatele v agrobyznysu tak, aby společná obhospodařovaná výměra byla aspoň 15 ha a dosáhlo se konkurenceschopnosti. EP vzpomenul pokus vytvořit uzavřený cyklus výroby vepřového masa v podmínkách albánské farmy, který však skončil neúspěšně pro vysoké náklady. Nyní Albánie není konkurenceschopná v produkci mléka, to se dováží. Největší farma v Albánii čítá 300 až 500 krav (v ČR je to střední farma). Největší spotřeba v Albánii je drůbežího masa, pak hovězí a vepřové. Stoupá produkce a spotřeba ryb. Chtěli by v Albánii zavést chov sladkovodních ryb. EP ocenil spolupráci s českou ČEROZ group při výkupu ovoce a zeleniny. V této spolupráci však albánští zemědělci dělali chyby, např. dodávali méně kvalitní odrůdy melounů. JF potvrdil, že je třeba vytvořit v Albánii služby pro zemědělce, formou vytvoření firmy nebo spojení zemědělců, aby bylo možno zakoupit techniku, zajistit služby a poté výkup a realizaci produkce. Jen takovým spojením, popř. virtuálním partnerstvím lze překonat rizika vyplývající z konkurence po vstupu do EU. Pokud jde o ČR, přímé platby činí 2/3 dotací EU, zbytek jsou investice do rozvoje venkova.
Posledním bodem programu delegace byla návštěva biofarmy UKA. Zde se mj. uskutečnil i oběd s představiteli albánského zemědělského výboru parlamentu, na kterém si představitelé obou výborů vyměnili informace o právě proběhlé návštěvě českého parlamentního zemědělského výboru. JF zopakoval předsedovi albánského zemědělského výboru Shalsimu případ českého investora – firmy AgroEni, která chce investovat na jihu Albánie v okolí města Konispol do technologií na zpracování mandarinek, ale delší dobu se tam potýká s problémy ve snaze o pronájem pozemků. E. Shalsi okamžitě operativně telefonicky zjišťoval podstatu problému u starosty Konispolu a přislíbil rychlé vyřešení problému tak, aby česká firma mohla zahájit investice.
Návštěva zemědělského výboru v PSP ČR v Albánii byla sice krátká, ale o to intenzivnější, s mnoha setkáními na nejrůznějších úrovních – od prezidenta Albánie, přes jednání v parlamentu a ministerstvu, po setkání s producenty na albánských farmách. Jednání potvrdila mimořádný zájem albánské strany o českou podporu a pomoc při přístupových jednáních s EU, jakož i o spolupráci v oblasti agrobyznysu a agroturistiky s českými subjekty, což je jedna z priorit albánské vlády. Byly dohodnuty některé konkrétní formy spolupráce a projekty (incomingová mise představitelů agrobyznysu a agroturistiky do ČR, podpora albánského vládního programu „100 vesnic“ z fondu